Zákon o nemocenské péči v ozbrojených silách

ČÁST PRVÁ

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 2

Osobní rozsah nemocenské péče v ozbrojených silách

(1) Účastníky nemocenské péče v ozbrojených silách (dále jen „účastníci“) jsou

• a) příslušníci ozbrojených sil v činné službě (dále jen „vojáci“),

• b) příslušníci Policie České republiky a příslušníci ostatních ozbrojených bezpečnostních sborů a bezpečnostních služeb (dále jen „příslušníci bezpečnostních sborů“, „bezpečnostní sbory“),

• c) příslušníci Celní správy České republiky (dále jen „celník“),

• d) příslušníci Hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen „příslušníci hasičského záchranného sboru“),

• e) žáci vojenských škol, kteří nejsou vojáky (dále jen „žáci vojenských škol“).

(2) Nemocenská péče v ozbrojených silách (dále jen „nemocenská péče“) se vztahuje v rozsahu dále uvedeném i na rodinné příslušníky účastníků, nejsou-li sami účastníky podle tohoto zákona nebo nejsou-li pojištěni nebo zabezpečeni podle jiných předpisů; nevztahuje se na rodinné příslušníky vojáků základní služby a vojáků v záloze povolaných k vojenské činné službě.

§ 3

Rodinní příslušníci

(1) Za rodinné příslušníky podle tohoto zákona se považují:

• a) manželka (manžel),

• b) děti do skončení povinné školní docházky,

• c) děti od skončení povinné školní docházky do dosažení věku 26 let, pokud se soustavně připravují předepsaným výcvikem nebo studiem na budoucí povolání nebo jsou pro nemoc nebo tělesnou či duševní vadu trvale neschopny k práci,

• d) družka (druh), pokud žije s účastníkem ve společné domácnosti alespoň 3 měsíce.

(2) Za rodinné příslušníky se dále považují, pokud jsou výživou převážně odkázáni na účastníka:

• a) schovanci, vnuci a sourozenci do skončení povinné školní docházky,

• b) schovanci, vnuci a sourozenci od skončení povinné školní docházky do dosažení věku 26 let, pokud se soustavně připravují předepsaným výcvikem nebo studiem na budoucí povolání nebo jsou pro nemoc nebo tělesnou či duševní vadu trvale neschopni k práci,

• c) rodiče, prarodiče, tchán a tchyně,

• d) sestra nebo dcera, pokud vede ovdovělému nebo rozvedenému (rozloučenému) účastníku jeho domácnost a pečuje v ní aspoň o jedno jeho dítě ve věku do skončení povinné školní docházky.

(3) Za rodinného příslušníka se považuje také bývalá manželka (manžel) účastníka, pokud účastník má vůči ní vyživovací povinnost.

§ 4

Vznik účasti na nemocenské péči a její zánik

(1) Účast vojáků, celníků, příslušníků hasičského záchranného sboru a příslušníků bezpečnostních sborů na nemocenské péči vzniká dnem nastoupení činné služby v ozbrojených silách, služby v Celní správě České republiky, služby v Hasičském záchranném sboru České republiky nebo služby v bezpečnostních sborech a zaniká dnem propuštění z této služby.

(2) U žáků vojenských škol vzniká účast na nemocenské péči dnem nástupu do vojenské školy a zaniká dnem propuštění z ní.

§ 5

Vznik a trvání nároku.

Ochranná lhůta

(1) Dávky nemocenské péče náleží účastníkům a jejich rodinným příslušníkům, jestliže podmínky rozhodné pro jejich poskytnutí se splnily v době

• a) účasti na nemocenské péči,

• b) po kterou účastník pobírá nemocenské nebo peněžitou pomoc v mateřství,

• c) ochranné lhůty.

(2) Ochranná lhůta činí 42 dnů od zániku účasti na nemocenské péči (§ 4); jestliže však účastník byl naposledy účasten nemocenské péče po kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik dnů, kolik dnů byl naposledy účasten nemocenské péče. U žen, jejichž činná služba skončila v době těhotenství, činí ochranná lhůta vždy 6 měsíců.

(3) Ustanovení o ochranné lhůtě se nevztahují na účastníky, kteří po zániku účasti na nemocenské péči mají nárok na dávky podle předpisů o nemocenském pojištění zaměstnanců nebo podle jiných předpisů.

(4) Na nemocenskou péči nemají nárok osoby, které žijí trvale v cizině z důvodů jiných než služebních.

ČÁST DRUHÁ

PREVENTIVNÍ A LÉČEBNÁ PÉČE

§ 7

(1) Preventivní a léčebnou péči plánují, organisují, řídí a kontrolují v mezích své působnosti ministerstva financí, obrany a vnitra svými orgány zdravotnické služby (dále jen „orgány zdravotnické služby“). Jak se zřizují a provozují zdravotnická zařízení ozbrojených sil, Celní správy České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky a bezpečnostních sborů, stanoví ministři financí, obrany a vnitra.

§ 8

Orgány zdravotnické služby jsou oprávněny činit všechna opatření potřebná k zajištění preventivní a léčebné péče v ozbrojených silách, Celní správě České republiky, Hasičském záchranném sboru České republiky a bezpečnostních sborech; mohou zejména nařídit

• a) povinná lékařská vyšetření a diagnostické zkoušky,

• b) povinné hlášení určitých nemocí nebo jiných skutečností významných s hlediska zajištění preventivní a léčebné péče,

• c) provádění hromadných preventivních a léčebných opatření, jakož i opatření protiepidemických,

• d) povinné léčení určitých nemocí.

ČÁST TŘETÍ

DÁVKY NEMOCENSKÉ PÉČE

Oddíl první

Přehled dávek

§ 11

Dávky nemocenské péče jsou:

• a) nemocenské,

• b) peněžitá pomoc v mateřství,

• c) vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství,

• d) příspěvek na pohřeb vojáka.

Oddíl druhý

Věcné dávky

Oddíl třetí

Služební příjem v nemoci a peněžité dávky nemocenské péče

§ 15

Služební příjem v nemoci

(1) Celníkovi, příslušníkovi hasičského záchranného sboru a příslušníku bezpečnostního sboru, kteří byli uznáni pro nemoc, zranění nebo jiný úraz dočasně neschopnými služby (dále jen „neschopni služby“, „neschopnost k službě“), náleží po dobu jednoho měsíce služební příjem.

(2) Při neschopnosti k službě pro zranění nebo jiný úraz, způsobený celníkovi, příslušníkovi hasičského záchranného sboru nebo příslušníku bezpečnostního sboru v přímé souvislosti s výkonem služby, trvá nárok na služební příjem nejdéle po 12 měsíců od počátku neschopnosti k službě.

Nemocenské

§ 16

(1) Nemocenské náleží, s výjimkou případů uvedených v § 15 odst. 2, vojáku z povolání, celníkovi, příslušníkovi hasičského záchranného sboru a příslušníku bezpečnostního sboru, kteří byli uznáni neschopnými služby, trvá-li neschopnost k službě déle než měsíc; při lázeňském léčení náleží nemocenské po uplynutí jednoho měsíce neschopnosti k službě, pokud se toto léčení poskytuje mimo řádnou dovolenou.

(2) Nemocenské se poskytuje za kalendářní dny po uplynutí jednoho měsíce neschopnosti k službě do skončení neschopnosti k službě nebo do uznání invalidity nebo částečné invalidity podle předpisů vydaných na základě § 32 odst. 3. Nemocenské se však poskytuje nejdéle do konce jednoho roku od počátku neschopnosti k službě (dále jen „podpůrčí doba“). Ministerstva financí, obrany a vnitra mohou výjimečně prodloužit podpůrčí dobu nejvýše o 12 měsíců, jestliže je možno na základě vyjádření lékařské komise očekávat, že voják z povolání, celník, příslušník hasičského záchranného sboru nebo příslušník bezpečnostního sboru v této době nabude schopnosti k službě. Je-li prodloužena podpůrčí doba v případech uvedených v § 15 odst. 2, náleží vojáku z povolání, celníkovi, příslušníkovi hasičského záchranného sboru a příslušníku bezpečnostního sboru nemocenské až po uplynutí 12 měsíců od počátku neschopnosti k službě.

(3) Při nové neschopnosti k službě se započítávají do podpůrčí doby také předchozí období neschopnosti k službě, pokud spadají do doby jednoho roku před vznikem nové neschopnosti k službě. Tato období se však nezapočtou

• a) jestliže od skončení poslední neschopnosti k službě trval výkon služby aspoň 6 měsíců, nebo

• b) jestliže nová neschopnost k službě byla způsobena zraněním nebo jiným úrazem v souvislosti s výkonem služby nebo nemocí z povolání.

Do podpůrčí doby se rovněž nezapočítává předchozí období pracovní neschopnosti způsobené zraněním nebo jiným úrazem v souvislosti s výkonem služby nebo nemocí z povolání.

§ 17

(1) Nemocenské se stanoví z průměrné částky připadající na kalendářní den z měsíčního platu, který náleží v době vzniku neschopnosti k službě. Převyšuje-li částka uvedená v předchozí větě částku 360 Kč, počítá se částka 360 Kč v plné výši, z částky nad 360 Kč do 540 Kč se počítá 60 % a k částce přesahující 540 Kč se nepřihlíží; výsledná částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru s tím, že přesahuje-li částka uvedená v prvé větě částku 360 Kč, zaokrouhluje se až po úpravě podle části věty před středníkem.

(2) Vláda zvýší nařízením od 1. ledna částky uvedené v odstavci 1 nebo částky uvedené v odstavci 1 naposledy zvýšené nařízením vlády, pokud přepočítací koeficient pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění^1) stanovený naposledy nařízením vlády činí hodnotu větší než 1; zvýšení se stanoví tak, že se tyto částky vynásobí koeficientem uvedeným v části věty před středníkem a výsledné částky se zaokrouhlí na celé desetikoruny nahoru.

(3) Výše dávek nemocenské péče, na které vznikl nárok před 1. lednem kalendářního roku, od něhož byly naposledy zvýšeny částky uvedené v odstavci 1, a tento nárok trvá aspoň v tomto dni, se upraví bez žádosti od tohoto dne podle nové výše těchto částek.

(4) Výše nemocenského za kalendářní den se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

§ 17a

Ustanovení § 17 odst. 2 a 3 se pro roky 2004 a 2005 nepoužije.

§ 18

Výše nemocenského činí 69 % denního platu stanoveného podle § 17.

Společná ustanovení o služebním příjmu v nemoci a o nemocenském

§ 20

(1) Nárok na služební příjem v nemoci a nemocenské nemá, kdo si přivodil neschopnost k službě

• a) v úmyslu vyhnout se výkonu služby, nebo

• b) zaviněnou účastí ve rvačce, nebo

• c) jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití omamných prostředků, nebo

• d) při spáchání úmyslného trestného činu, za nějž zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice přesahuje jeden rok.

(2) Rodinným příslušníkům vojáka z povolání, celníka, příslušníka hasičského záchranného sboru nebo příslušníka bezpečnostního sboru může být v těchto případech vyplácena podpora až do výše tří čtvrtin nemocenského; vojáku z povolání, celníkovi, příslušníkovi hasičského záchranného sboru nebo příslušníku bezpečnostního sboru, kteří nemají rodinné příslušníky, může být v případech uvedených v předcházejícím odstavci pod písm. b), c) a d) vyplácena podpora až do výše poloviny nemocenského.

§ 21

(1) Ministři obrany a vnitra upraví ve vzájemné dohodě náležitosti vojáků, kteří nejsou vojáky z povolání, a žáků vojenských škol při jejich neschopnosti k službě a stanoví způsob jejich zabezpečení, jestliže v ochranné lhůtě trvá nebo vznikne dočasná neschopnost k práci pro nemoc nebo úraz a jestliže nejsou zabezpečeni podle jiných předpisů.

(2) Osobám, jimž byla způsobena újma na zdraví v souvislosti s činností ozbrojených sil, Celní správy České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky nebo bezpečnostních sborů, může být poskytnuto výjimečně nemocenské, nejsou-li pojištěny nebo zabezpečeny podle jiných předpisů. Podrobnosti stanoví ministři financí, obrany, vnitra a spravedlnosti.

§ 26

Příspěvek na pohřeb vojáka

(1) Zemřel-li mimo dobu branné pohotovosti státu voják, celník, příslušník hasičského záchranného sboru nebo příslušník bezpečnostního sboru v místě, v němž dlel ze služebních důvodů a které není jeho trvalým bydlištěm, poskytne příslušný útvar na přání pozůstalých úhradu nutných výdajů na jednoduchou rakev s kovovou vložkou a úhradu poplatků a dopravného za převoz do místa pohřbu pohřebním autem a při velké vzdálenosti drahou.

(2) Na přání pozůstalých vypraví zemřelému vojáku jednoduchý pohřeb v místě posádky útvar svým nákladem. Plnění podle předchozího odstavce v tomto případě nenáleží.

ČÁST ČTVRTÁ

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O NÁROCÍCH Z NEMOCENSKÉ PÉČE

§ 27

Vynětí z daňové povinnosti

Dávky nemocenské péče se nezdaňují.

§ 28

Neplatná právní jednání

(1) Ujednání v neprospěch účastníků a jejich rodinných příslušníků nebo pozůstalých, která jsou v rozporu s tímto zákonem, jsou neplatná.

§ 29

O promlčení dávek, přechodu nároku, povinnostech účastníků a jiných oprávněných, změně a vrácení dávek, o výplatě dávek do ciziny, jakož i o výkonu rozhodnutí v dávkových a jiných věcech nemocenské péče platí přiměřeně ustanovení zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců. Podrobnosti stanoví ministři financí, obrany, vnitra a spravedlnosti, kteří též upraví řízení o věcech nemocenské péče.

ČÁST PÁTÁ

USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

§ 30

(1) Náklady na nemocenskou péči hradí stát.

§ 31

(1) Ministerstva financí, obrany, vnitra a spravedlnosti ve své působnosti řídí a kontrolují nemocenskou péči. Ministerstvo vnitra plní tyto úkoly také pro ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory, bezpečnostní služby a Hasičský záchranný sbor České republiky.

(2) Poskytování dávek nemocenské péče zabezpečuje Ministerstvo financí pro celníky, ministerstvo obrany pro vojáky, ministerstvo vnitra pro příslušníky Policie České republiky a pro příslušníky hasičského záchranného sboru a ministerstvo spravedlnosti pro příslušníky Vězeňské služby České republiky; poskytování těchto dávek příslušníkům ostatních ozbrojených bezpečnostních sborů a bezpečnostních služeb zabezpečují tyto sbory a služby.

§ 32

(1) Ministerstva financí, obrany, vnitra a spravedlnosti vydají ve vzájemné dohodě prováděcí předpisy, v nichž bude podrobněji stanoveno zejména,

• a) jak se určuje služební příjem a čistý denní příjem, jakož i ke kterým změnám služebního příjmu nastalým během neschopnosti k službě se přihlíží při výpočtu nemocenského a peněžité pomoci v mateřství,

• b) jak se uplatňuje nárok na jednotlivé peněžité dávky a jak se tyto dávky vyplácejí,

• c) jaké předchozí doby pojištění se započítávají do činné služby podle § 23 odst. 3.

(2) Ministerstva financí, obrany, vnitra a spravedlnosti vydají v dohodě s ministerstvem zdravotnictví předpisy o tom,

• a) kdo a jakým způsobem rozhoduje o neschopnosti k službě nebo o jiných skutečnostech, které odůvodňují nárok na peněžní náležitosti v nemoci a peněžité dávky, a jak se provádí opravné řízení proti těmto rozhodnutím,

• b) jakým způsobem se hlásí a osvědčuje neschopnost k službě nebo jiné skutečnosti uvedené pod písm. a) a jaké jsou při tom povinnosti lékařů, útvarů a účastníků,

• c) jaká pravidla jsou povinni zachovávat účastníci, kterým se poskytují peněžité dávky.

(3) Ministerstva financí, obrany, vnitra a spravedlnosti vydají předpisy o přechodu z neschopnosti k službě podle tohoto zákona do invalidity (částečné invalidity) podle předpisů o sociálním zaopatření příslušníků ozbrojených sil.

§ 33

Ministři financí, obrany, vnitra a spravedlnosti jsou oprávněni činit opatření k odstranění tvrdostí, které by se vyskytly při provádění tohoto zákona.

§ 34

(1) Státní orgány, jakož i rozpočtové a hospodářské organisace jsou povinny vyhovět v mezích své působnosti žádostem orgánů ozbrojených sil a bezpečnostních sborů ve věcech nemocenské péče a podávat jim bezplatně sdělení pro její provádění a správu.

(2) Zdravotnická zařízení jsou povinna do tří dnů písemně oznámit příslušnému útvaru přijetí vojáka, celníka, příslušníka hasičského záchranného sboru nebo příslušníka bezpečnostního sboru do ústavního ošetřování, i jeho propuštění.

§ 35

Peněžní náležitosti a dávky přiznané při poskytování nemocenské péče v době od 1. ledna 1957 do dne počátku účinnosti tohoto zákona se považují za přiznané podle něho.

§ 36

(1) Zrušují se všechny předpisy o věcech upravených tímto zákonem, zejména zákon č. 236/1948 Sb., o vojenské nemocenské péči, a vládní nařízení č. 74/1953 Sb., o pojištění příslušníků vojenských oddílů pracujících v podnicích socialistického sektoru, ve znění vládního nařízení č. 84/1953 Sb.

(2) Kde se v jiných předpisech mluví o vojenské nemocenské péči, rozumí se tím nemocenská péče podle tohoto zákona.

§ 37

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 1957; provedou jej ministři národní obrany a vnitra.

Zápotocký v. r.

Fierlinger v. r.

Široký v. r.

generál plukovník Lomský v. r.

Barák v. r.

^1) § 17 odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.