Historie novel

(3) Pozemky, k nimž trvá právo náhradního užívání,^2e) nejsou vyloučeny z pozemkových úprav.

(4) Pozemkové úpravy se provádějí zpravidla pro celé katastrální území.

(5) Nebrání-li to účelu pozemkových úprav nebo je-li to v zájmu jeho dosažení, může být rozsah území dotčeného pozemkovými úpravami (dále jen „obvod pozemkových úprav“) určen tak, že do obvodu pozemkových úprav mohou být zahrnuty i sousední pozemky z jiných katastrálních území, bude-li tím dosaženo účelnějšího tvaru a funkčního uspořádání pozemků v obvodu pozemkových úprav. Jde-li o katastrální území různých okresů, okresní pozemkový úřad [§ 11 písm. a)], který zahájil řízení o pozemkových úpravách, zahrne předmětné pozemky do obvodu pozemkových úprav po dohodě s okresním pozemkovým úřadem, v jehož okrese se příslušné pozemky nacházejí.

(2) Jednoduchou pozemkovou úpravou se rozumí i upřesnění nebo rekonstrukce přídělů půdy přidělené ve smyslu dekretů prezidenta republiky č. 12/1945 Sb. a č. 28/1945 Sb., zákona č. 142/1947 Sb. a zákona č. 46/1948 Sb. Při upřesnění nebo rekonstrukci přídělu půdy postupuje okresní pozemkový úřad po projednání s příslušným katastrálním úřadem přiměřeně podle § 8 odst. 5, 6, 7, 9, 10 a 11, § 9 odst. 4 a § 9g odst. 5.

- c) stavebník, je-li provedení pozemkových úprav vyvoláno v důsledku stavební činnosti,

- d) obce, v jejichž územním obvodu jsou pozemky zahrnuté do obvodu pozemkových úprav, účastníky mohou být i obce, s jejichž územním obvodem sousedí pozemky zahrnuté do obvodu pozemkových úprav, pokud do 30 dnů od výzvy příslušného okresního pozemkového úřadu přistoupí jako účastníci k řízení o pozemkových úpravách (dále jen „obce“),

- e) vlastník pozemku, jemuž v průběhu nedokončeného scelování byly vydány náhradní pozemky, ke kterým nenabyl vlastnické právo (§ 9b odst. 1) a na těchto pozemcích se nacházejí nemovitosti a trvalé porosty v jeho vlastnictví.

(2) Účastníka řízení, který není znám nebo jehož pobyt není znám, zastupuje v řízení o pozemkových úpravách opatrovník,^2f) kterým může být i obec. Opatrovník není oprávněn za účastníka udělit souhlas k nedodržení pravidel pro posuzování přiměřenosti kvality a výměry vyměňovaných pozemků podle zvláštního předpisu.^2d)

(3) Zemřel-li vlastník pozemku, který je předmětem pozemkových úprav, a soud o dědictví pravomocně usnesením ještě nerozhodl,^2g) jsou účastníky řízení o pozemkových úpravách dědici podle sdělení soudu.

(4) Vlastníci pozemků si zvolí na dobu provádění pozemkových úprav sbor zástupců (dále jen „sbor“), který zastupuje vlastníky v rozsahu činností uvedených v odstavci 7, popřípadě jedná za vlastníky na základě a v rozsahu jejich zplnomocnění. V případě jednoduchých pozemkových úprav lze od volby sboru upustit. Sbor se volí po zahájení řízení o pozemkových úpravách, zpravidla na úvodním jednání. Pro účely volby sboru připadá spoluvlastníkům jen jeden hlas.

(5) Pro případ, že bude sbor zvolen, členství ve sboru nesmí být odmítnuto vlastníkovi, jehož pozemky zahrnují alespoň 10 % z výměry pozemků, na kterých budou prováděny pozemkové úpravy. Dalším nevoleným členem sboru je vedoucí okresního pozemkového úřadu [§ 11 písm. a)] nebo jím pověřený pracovník pozemkového úřadu a zástupce obce. Sbor zvolí ze svého středu předsedu, který svolává schůze sboru a řídí jejich jednání.

(6) Počet členů sboru stanoví pozemkový úřad v rozsahu 5 až 15 členů podle celkového počtu vlastníků a podle rozsahu řešeného území.

(7) Sbor spolupracuje při zpracování návrhu pozemkových úprav, posuzuje jeho jednotlivé varianty a navrhovaná opatření, vyjadřuje se k podaným připomínkám, odsouhlasuje návrh pozemkových úprav a spolupracuje při realizaci schválených pozemkových úprav.

(1) Podnět k zahájení řízení o pozemkových úpravách může okresnímu pozemkovému úřadu podat účastník.

(2) Řízení o pozemkových úpravách zahájí okresní pozemkový úřad na základě podnětu účastníka, pokud shledá, že důvody, naléhavost a účelnost provedení pozemkových úprav jsou opodstatněné; v opačném případě vyrozumí účastníka o důvodech, pro které řízení o pozemkových úpravách nezahájil. Okresní pozemkový úřad může zahájit řízení o pozemkových úpravách i bez podnětu účastníka.

(6) Okresní pozemkový úřad písemně vyrozumí o zahájení řízení též příslušný katastrální úřad, orgán územního plánování, stavební úřad, orgán ochrany zemědělského půdního fondu, orgán ochrany přírody, vodohospodářský orgán a orgán státní správy lesů. Dotýká-li se řízení o pozemkových úpravách zájmů chráněných předpisy o obraně a bezpečnosti státu, o péči o zdraví lidu a jiných zájmů chráněných zvláštními předpisy,^3) okresní pozemkový úřad doručí vyrozumění i dalším dotčeným orgánům státní správy. Tyto orgány stanoví do 30 dnů po obdržení vyrozumění podmínky k ochraně zájmů podle zvláštních předpisů.

(8) Okresní pozemkový úřad zastaví řízení, odpadl-li důvod, pro který řízení zahájil, nebo jestliže se v průběhu pozemkových úprav vyskytly takové překážky, pro které nelze v řízení pokračovat.

(9) Osoby pověřené okresním pozemkovým úřadem mohou po předchozím písemném oznámení vstupovat a vjíždět na pozemky a vykonávat činnost pro pozemkové úpravy v době a v nezbytně nutném rozsahu, které vyplývají z pověření, nestanoví-li zvláštní předpis jinak.

(10) Vznikla-li vlastníkovi nebo oprávněnému uživateli újma na jejich majetku v důsledku výkonu činnosti pro pozemkové úpravy, mají právo na náhradu této újmy v penězích. Právo na náhradu újmy musí být uplatněno u okresního pozemkového úřadu, jde-li o porosty, nejpozději do 30 dnů ode dne jejího vzniku, v ostatních případech do jednoho roku ode dne jejího vzniku, jinak zaniká.

(11) V katastrálním území, ve kterém je zahájeno řízení o pozemkových úpravách, jejichž výsledek bude sloužit i pro obnovu katastrálního operátu,^3b) zajistí okresní pozemkový úřad na základě žádosti katastrálního úřadu v dohodnutém rozsahu vyhotovení podkladů pro obnovu souboru geodetických informací katastru nemovitostí.^3b) Při vyhotovování podkladů o nemovitostech důležitých z hlediska obrany, vnitřního pořádku a bezpečnosti státu^3c) je povinnost řídit se ustanoveními příslušných předpisů.

(1) Okresní pozemkový úřad svolá úvodní jednání, na kterém seznámí účastníky s účelem a cílem pozemkových úprav, určí obvod pozemkových úprav a formu pozemkových úprav. Na určení obvodu a formy pozemkových úprav se nevztahuje správní řád.^10)

(2) Zpracovatelem návrhu mohou být pouze fyzické osoby, které mají k této činnosti úřední oprávnění podle § 8a. Jménem právnické osoby může zpracovávat návrh jen fyzická osoba, která má k této činnosti úřední oprávnění.

(3) Dotčené orgány státní správy jsou povinny v dohodnutých termínech poskytnout okresnímu pozemkovému úřadu bezúplatně potřebné údaje a informace nezbytné pro řízení o pozemkových úpravách a pro vypracování návrhu.

(4) Podkladem pro návrh komplexních pozemkových úprav je zaměření předmětů, které zůstanou obsahem souboru geodetických informací katastru nemovitostí i po ukončení pozemkových úprav, a dalších polohopisných prvků potřebných pro zpracování návrhu pozemkových úprav, s geometrickým základem a přesností podle zvláštního předpisu,^3d) nejsou-li již se stejnou kvalitou geometricky a polohově určeny v katastru nemovitostí. Je-li to na základě posouzení okresním pozemkovým úřadem účelné, vyhotovuje se tento podklad i pro návrh jednoduchých pozemkových úprav. Výsledky zeměměřických činností, které mají tvořit podklad pro návrh pozemkových úprav, musí být ověřeny fyzickou osobou, které bylo uděleno úřední oprávnění podle zvláštního předpisu.^3e)

(5) Okresní pozemkový úřad zabezpečí vypracování soupisu nároků vlastníků pozemků podle jejich výměry a ceny. Tento soupis vyloží po dobu 15 dnů na místně příslušném obecním úřadě. Výpis ze soupisu nároků o pozemcích zahrnutých do obvodu pozemkových úprav a jejich ceně zároveň doručí vlastníkům, jejichž pobyt je znám. K tomuto soupisu nároků mohou vlastníci uplatnit námitky ve lhůtě určené okresním pozemkovým úřadem; k námitkám proti opravám výměr pozemků vyplývajících ze zaměření obvodu pozemkových úprav v terénu se nepřihlíží. Námitky projedná okresní pozemkový úřad se sborem, je-li zvolen, popřípadě s katastrálním úřadem, jde-li o námitky proti údajům z katastru nemovitostí. Vlastníci musí být o vyřízení námitek písemně vyrozuměni. Na jejich projednání a vyřízení se nevztahuje správní řád.^10)

(6) Okresní pozemkový úřad předloží katastrálnímu úřadu seznam parcel, které jsou dotčeny pozemkovými úpravami, za účelem vyznačení zahájení pozemkových úprav v katastru nemovitostí.

(7) Pokud se vlastníci pozemků nedohodnou o způsobu stanovení ceny jinak, stanoví se cena pozemku podle cenového předpisu platného kde dni vyložení soupisu nároků podle odstavce 5.

(8) Základem pro ocenění zemědělského pozemku podle platného cenového předpisu jsou bonitované půdně ekologické jednotky evidované v číselných a mapových podkladech. Bonitovaná půdně ekologická jednotka vyjadřuje pětimístným číselným kódem hlavní půdní a klimatické podmínky mající vliv na produkční schopnost zemědělské půdy a její ekonomické ohodnocení. Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) stanoví vyhláškou charakteristiku bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci.

(9) Vlastníkům pozemků navrhne okresní pozemkový úřad v návrhu k vyčlenění scelené pozemky tak, aby odpovídaly jejich původním pozemkům výměrou, přiměřeně stejnou kvalitou (cenou a vzdáleností) a dle možnosti i stejným druhem pozemku (kulturou), při současné optimalizaci organizace půdního fondu v řešeném území ve smyslu § 2. Pravidla pro posuzování přiměřenosti kvality a výměry vyčleňovaných pozemků stanoví zvláštní předpis.^2d)

(10) V průběhu pozemkových úprav okresní pozemkový úřad v zájmu urychleného vytvoření a využití půdně ucelených hospodářských jednotek přidělí vlastníkům pozemků do jejich zatímního bezúplatného užívání scelené pozemky navrhované k výměně vlastnických práv (dále jen „přidělení do zatímního užívání“). Tyto pozemky zůstávají i nadále předmětem pozemkových úprav. Zatímní užívání zanikne výměnou vlastnických práv k předmětným pozemkům, nejpozději ukončením komplexních pozemkových úprav.

(11) Přidělení pozemků do zatímního užívání odsouhlasí okresní pozemkový úřad s vlastníky předmětných pozemků. V případě nesouhlasu vlastníka pozemku s přidělením pozemku do zatímního užívání dohodou, okresní pozemkový úřad o přidělení do zatímního užívání rozhodne ve správním řízení. Změní-li se podmínky, za nichž byly pozemky do zatímního užívání přiděleny rozhodnutím okresního pozemkového úřadu, může tento úřad změnit své rozhodnutí o přidělení pozemků do zatímního užívání v souladu s novou skutečností. Obdobně může okresní pozemkový úřad změnit rozhodnutí o přidělení pozemků do časově omezeného nájmu.^3f)

(12) Zpracovatel návrhu je povinen v průběhu zpracování návrhu projednávat navrhovaná opatření s vlastníky pozemků, popřípadě se sborem, byl-li zvolen (§ 5 odst. 4 a 7). Okresní pozemkový úřad svolá všechny vlastníky, požádá-li o to nejméně jedna třetina vlastníků nebo sbor, byl-li zvolen.

(13) Jestliže se účastník řízení na výzvu okresního pozemkového úřadu nezúčastní jednání, kde měl možnost uplatnit své připomínky a náměty, může se k předmětu jednání vyjádřit písemně, a to nejpozději do 15 dnů po obdržení výzvy k účasti na jednání. K později uplatněným připomínkám a námětům okresní pozemkový úřad nebude přihlížet.

(14) Souhlasy učiněné podle ustanovení odstavců 7, 11, 16 a 17 mohou vlastníci pozemků, popřípadě jejich právní nástupci vzít zpět jen se souhlasem okresního pozemkového úřadu; ten může dát souhlas, jen dovoluje-li to stav rozpracovanosti návrhu.

(15) Je-li pro docílení účelu pozemkových úprav podle § 2 nutno vyčlenit nezbytnou výměru půdního fondu na výstavbu polních cest a na provedení technických, vodohospodářských, zúrodňovacích a ekologických opatření (dále jen „společná zařízení“), podílejí se na vyčlenění potřebné výměry půdního fondu vlastníci pozemků v rozsahu podle zpracovaného návrhu, pokud nelze pro tyto účely použít jen pozemky ve vlastnictví státu,^4) a pozemky ve vlastnictví obce, které již dříve sloužily pro společná zařízení.

(16) Sousedí-li s obvodem pozemkových úprav pozemky, na nichž se nacházejí stavby ve vlastnictví státu (např. komunikace, železniční dráha, upravený vodní tok) vybudované do 24. června 1991, může okresní pozemkový úřad poskytnout vlastníkům dotčených pozemků směnou pozemek z vlastnictví státu,^4) budou-li vlastníci s touto směnou souhlasit. Takové pozemky mohou být zahrnuty do obvodu pozemkových úprav. O výměně nebo přechodu vlastnických práv rozhodne okresní pozemkový úřad na základě schváleného návrhu (§ 9 odst. 6).

(17) Okresní pozemkový úřad může v řízení o pozemkových úpravách vypořádat spoluvlastnictví k pozemku vedenému v katastru nemovitostí nebo dřívější pozemkové evidenci jako pozemek s charakterem bývalé polní cesty tak, že spoluvlastníkům zvýší jejich nároky (§ 8 odst. 5) o výměru odpovídající spoluvlastnickému podílu k takovému pozemku, nedojde-li mezi spoluvlastníky k jiné dohodě. Nevlastní-li spoluvlastník v daném katastrálním území jiný pozemek než spoluvlastnický podíl k polní cestě, okresní pozemkový úřad může vykoupit spoluvlastnický podíl ve prospěch státu za náhradu podle platného cenového předpisu. Spoluvlastnické podíly neznámých vlastníků je možno převést do vlastnictví státu rozhodnutím okresního pozemkového úřadu, vydaným v souladu se schváleným návrhem, za náhradu podle platného cenového předpisu, která bude složena do úschovy soudu.^4a)

(18) Výsledky komplexních pozemkových úprav slouží k obnově katastrálního operátu a zeměměřická část pozemkových úprav je zpracovávána podle příslušných předpisů Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. Zvláštní společný předpis ministerstva a Českého úřadu zeměměřického a katastrálního upraví aplikaci těchto předpisů na provádění zeměměřických činností při pozemkových úpravách. Současně vymezí kompetence, které bude při těchto činnostech vykonávat okresní pozemkový úřad, popřípadě které pravomoci bude okresní pozemkový úřad uplatňovat prostřednictvím katastrálního úřadu.

##### § 8a

#### Odborná způsobilost k projektování pozemkových úprav

(1) Odbornou způsobilost k projektování pozemkových úprav prokazují fyzické osoby oprávněním o odborné způsobilosti k projektování pozemkových úprav (dále jen „úřední oprávnění“).

(2) Úřední oprávnění uděluje ústřední pozemkový úřad [§ 11 písm. b) a § 13 písm. c)].

(3) Ústřední pozemkový úřad udělí úřední oprávnění na základě písemné žádosti fyzické osobě, která

- a) je způsobilá k právním úkonům,

- b) je bezúhonná,

- c) je občanem České republiky,

- d) má ukončené vysokoškolské vzdělání na vysoké škole technické nebo zemědělské,

- e) prokáže dva roky praxe v činnostech při projektování pozemkových úprav.

(4) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin.

(5) V žádosti podle odstavce 3 žadatel uvede

- a) jméno a příjmení, titul, adresu trvalého pobytu, datum narození a rodné číslo,

- b) dosažené vzdělání včetně oboru nebo zaměření studia, popřípadě specializace,

- c) délku vykonané odborné praxe v projektování pozemkových úprav.

(6) K žádosti podle odstavce 3 žadatel připojí tyto doklady:

- a) výpis z evidence Rejstříku trestů ne starší tří měsíců,

- b) ověřenou kopii dokladu o dosaženém vzdělání,

- c) doklady o vykonání praxe v předepsané délce, popřípadě jejich ověřené kopie.

(7) Ústřední pozemkový úřad vede seznam fyzických osob, kterým udělil úřední oprávnění.

(8) Úřední oprávnění zaniká

- a) jestliže držitel úředního oprávnění přestal splňovat některou z podmínek podle odstavce 3,

- b) požádá-li o to písemně držitel úředního oprávnění,

- c) smrtí držitele úředního oprávnění nebo prohlášením za mrtvého,

- d) rozhodnutím ústředního pozemkového úřadu o odnětí.

(9) Ústřední pozemkový úřad může toto úřední oprávnění odejmout v případě, že jeho držitel přes písemné upozornění okresního pozemkového úřadu opakovaně poruší ustanovení tohoto zákona.

(10) Fyzické osobě, které bylo odňato úřední oprávnění podle odstavce 9, může být znovu uděleno nejdříve po ulynutí tří let od jeho odnětí, pokud splňuje podmínky uvedené v odstavci 3.

(11) Fyzická osoba, která je již držitelem oprávnění uděleného podle dříve platných předpisů,^4b) musí do dvou let od účinnosti tohoto zákona požádat o udělení úředního oprávnění podle tohoto zákona.

(12) Vydání úředního oprávnění nepodléhá správním poplatkům.

(1) Okresní pozemkový úřad vystaví zpracovaný návrh po dobu 15 dnů k veřejnému nahlédnutí; návrh musí být vystaven též v obci. V této době mohou účastníci uplatnit své námitky a připomínky u okresního pozemkového úřadu.

(2) Okresní pozemkový úřad předloží zpracovaný návrh dotčeným orgánům státní správy (§ 6 odst. 6) k udělení opatření (souhlasu, povolení výjimky) podle zvláštních předpisů. Bez tohoto opatření nelze návrh pozemkových úprav schválit.

(3) Po uplynutí doby podle odstavce 1 okresní pozemkový úřad nařídí závěrečné ústní jednání s účastníky a orgány uvedenými v § 6 odst. 6. Současně je upozorní, že své námitky a připomínky k návrhu mohou uplatnit nejpozději při tomto závěrečném ústním jednání; jinak k nim nebude přihlédnuto.

(4) Okresní pozemkový úřad rozhodne o schválení návrhu pozemkové úpravy, pokud s ní souhlasí vlastníci alespoň dvou třetin výměry půdy dotčené pozemkovou úpravou.

(5) Rozhodnutí o schválení návrhu okresní pozemkový úřad oznamuje veřejnou vyhláškou a doručí všem známým účastníkům. Z náležitostí návrhu^2d) se k rozhodnutí doručovanému účastníkům řízení připojí jen ta část návrhu, která se dotýká konkrétního účastníka řízení. Schvalovaný návrh se všemi náležitostmi se ukládá u okresního pozemkového úřadu a u příslušného obecního úřadu, kde lze do návrhu nahlédnout. Rozhodnutí o schválení návrhu, které nabylo právní moci, (dále jen „schválený návrh“) okresní pozemkový úřad předá také katastrálnímu úřadu k vyznačení do katastru nemovitostí.^4c)

(6) Schválený návrh je závazným podkladem pro rozhodnutí okresního pozemkového úřadu o výměně nebo přechodu vlastnických práv, popřípadě o zřízení nebo zrušení věcného břemene k dotčeným pozemkům.^4d) Rovněž je závazným podkladem pro rozhodnutí o přechodu vlastnických práv k pozemkům, na nichž se nacházejí společná zařízení. Proti rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv, popřípadě o zřízení nebo zrušení věcného břemene vydanému na základě schváleného návrhu se nelze odvolat.

(7) Rozhodnutí podle odstavce 6 okresní pozemkový úřad oznamuje veřejnou vyhláškou a současně ho doručí katastrálnímu úřadu a všem vlastníkům pozemků a osobám dotčeným zřízením nebo zrušením věcného břemene, známým okresnímu pozemkovému úřadu. Toto rozhodnutí nabývá právní moci posledním dnem 15denní lhůty, která počne běžet dnem vyvěšení rozhodnutí veřejnou vyhláškou. Dotýká-li se rozhodnutí velkého počtu osob, mohou být osoby, jichž se rozhodnutí týká, uvedeny ve zvláštní příloze, která tvoří nedílnou součást tohoto rozhodnutí; jeho doručení veřejnou vyhláškou se provede tak, že se rozhodnutí vyvěsí způsobem v místě obvyklým bez zvláštní přílohy. Okresní pozemkový úřad zabezpečí, aby příloha rozhodnutí byla přístupná k veřejnému nahlédnutí na určeném místě u obecního úřadu a okresního úřadu a aby byl uvedeným osobám vydán ověřený opis, pokud o to požádají. Informace o tom bude vyvěšena spolu s rozhodnutím. Osobám, kterým se rozhodnutí doručuje, se k rozhodnutí připojí jen ta část přílohy, která se dotýká konkrétní osoby. V případech, kdy výsledek pozemkových úprav slouží i jako obnovený katastrální operát,^3b) stává se tento obnovený katastrální operát platným dnem právní moci rozhodnutí podle odstavce 6.

(8) Nebylo-li projednáno dědictví po vlastníkovi, jehož pozemky jsou předmětem pozemkových úprav, do doby rozhodnutí o přechodu vlastnických práv podle odstavce 6, jsou předmětem dědictví již pozemky evidované v katastru nemovitostí v souladu se schváleným návrhem namísto původních pozemků zůstavitele. V těchto případech bude po právní moci rozhodnutí podle odstavce 6 evidován v katastru nemovitostí jako vlastník takového předmětu dědictví zůstavitel, a to až do doby provedení záznamu^4e) o změně vlastnických a jiných věcných práv ve prospěch dědiců.

(9) Právní stav podle schváleného návrhu je závazný i pro právní nástupce vlastníků pozemků. Do vydání rozhodnutí okresního pozemkového úřadu podle odstavce 6 se v listinách o nabytí vlastnictví nebo jiného oprávnění k pozemkům (např. v kupní smlouvě, v usnesení soudu o nabytí dědictví, v zástavní smlouvě) kromě nabývaných pozemků uvedou i jim odpovídající pozemky podle schváleného návrhu; údaje o nich poskytuje okresní pozemkový úřad. Jednotlivé pozemky nebo jejich části nemůže jejich vlastník v uvedené době bez souhlasu okresního pozemkového úřadu zatížit nebo zcizit.

(10) Zástavní právo, které vázne na pozemku zahrnutém do pozemkových úprav, přechází na pozemek, který přešel do vlastnictví zástavce podle schváleného návrhu. Předkupní právo s věcnými účinky, které vázne na pozemku zahrnutém do pozemkových úprav, schválením návrhu pozemkových úprav zaniká, nedojde-li mezi oprávněnou osobou z předkupního práva a vlastníkem pozemku zavázaného předkupním právem k jinému ujednání.

(11) Schválený návrh komplexních pozemkových úprav je závazným podkladem pro územně plánovací dokumentaci.

#### Provádění pozemkových úprav

(2) Okresní pozemkový úřad zabezpečí, aby nové uspořádání pozemků bylo vytyčeno a označeno v terénu podle potřeby vlastníků, a to ještě před vydáním rozhodnutí podle § 9 odst. 6. Pokud se vlastníci pozemků nedohodnou jinak, zahájí hospodaření na nově vytyčených pozemcích po sklizni úrody a provedení podmítky, tj. zpravidla k 1. říjnu běžného roku.

(5) Je-li v průběhu řízení o pozemkových úpravách nezbytně třeba ještě před schválením návrhu pozemkových úprav vybudovat přístupovou komunikaci k pozemkům, popřípadě jiné společné zařízení postupuje okresní pozemkový úřad podle zvláštních předpisů.^7) Takto lze postupovat jen se souhlasem všech vlastníků pozemků dotčených navrženou komunikací, popřípadě jiným společným zařízením.

#### Pozemkové úpravy v územích s nedokončeným scelovacím řízením

##### § 9b

(1) Předmětem pozemkových úprav v katastrálních územích s nedokončeným scelovacím řízením jsou všechny pozemky nacházející se v katastrálním území, ve kterém nebylo dokončeno scelovací řízení podle dříve platných zvláštních předpisů^4f) (dále jen „scelování“), bez ohledu na dosavadní způsob jejich využití a existující vlastnické a užívací vztahy k nim.

(2) V katastrálním území, ve kterém nebylo dokončeno scelování a katastr nemovitostí vede vlastnictví k pozemkům v souladu s návrhem scelovacího plánu,^4f) platí, že vzniklo vlastnictví k pozemkům podle tohoto návrhu.

(3) Po projednání s katastrálním úřadem může okresní pozemkový úřad vyloučit z pozemkových úprav ty pozemky, které nejsou třeba pro dosažení účelu pozemkových úprav, a stanoví obvod pozemkových úprav.

##### § 9c

(1) Okresní pozemkový úřad zabezpečí vypracování soupisu nároků vlastníků pozemků (dále jen „soupis nároků“) podle jejich výměry a ceny. Podkladem pro vypracování soupisu nároků jsou údaje o vlastnických vztazích k pozemkům vedené v katastru nemovitostí. Cena pozemků se určuje podle cenového předpisu platného ke dni vyložení soupisu nároků podle § 8 odst. 5 nebo podle druhu pozemku vedeného v bývalém pozemkovém katastru před zahájením scelování, oceněného podle cenového předpisu platného ke dni vyložení nároků podle § 8 odst. 5. Okresní pozemkový úřad na úvodním jednání stanoví, podle kterého z uvedených způsobů ocenění se bude postupovat.

(2) Pokud z údajů scelovacího operátu, který je založen u katastrálního úřadu, vyplývá, že některý účastník scelování neobdržel náhradu za své pozemky pojaté do scelování, může okresní pozemkový úřad po projednání s katastrálním úřadem tomuto účastníkovi, popřípadě jeho dědici stanovit nárok na pozemky ve výměře odpovídající neposkytnuté náhradě, je-li potřebná výměra pozemků v obvodu pozemkových úprav k dispozici.

##### § 9d

(1) Jsou-li v důsledku nedokončeného scelování u některých pozemků nebo jejich částí zapsány v katastru nemovitostí jako vlastníci dvě či více osob a nejde-li o spoluvlastnictví,^4g) potom

- a) je vlastníkem takového pozemku ta osoba nebo její právní nástupce, která sama pozemek nepřetržitě užívá od doby jeho převzetí ve scelování, nebo

- b) je vlastníkem takového pozemku ta osoba nebo její právní nástupce, které vlastnické právo k předmětným pozemkům náleželo před zahájením scelování.

(2) Osoby, jimž není založeno vlastnictví podle písmene a) nebo písmene b), mají právo na náhradu.

(3) Osoba, které vzniklo právo na náhradu podle odstavce 1, obdrží

- a) za zastavěný pozemek nebo pozemek určený k zastavění peněžitou náhradu, nebude-li jí možno poskytnout jako náhradu jiný přiměřený pozemek. Výši peněžité náhrady poskytne okresní pozemkový úřad podle platného cenového předpisu,

- b) za zemědělský pozemek, popřípadě lesní pozemek náhradu v jiném přiměřeném pozemku podle původního druhu před zahájením scelování.

##### § 9e

Pokud účastník scelování převzal podle návrhu scelovacího plánu do užívání za pozemky, s nimiž vstoupil do scelování a které doposud vlastní, pozemky náhradní ve vlastnictví jiných vlastníků a tyto pozemky sám nebo jeho právní nástupce dosud užívá a vlastní stavbu umístěnou na některém z těchto pozemků nebo jde o pozemek s trvalým porostem (sad, vinice aj.), popřípadě zahradu, okresní pozemkový úřad rozhodne o přechodu vlastnického práva k předmětnému pozemku na jeho uživatele. Dosavadní vlastník obdrží náhradu v jiném pozemku podle druhu před zahájením scelování.

##### § 9f

V těch případech, kdy došlo k prodeji, popřípadě k vyvlastnění podle zvláštních předpisů^7) a náhrada byla vyplacena jen jedné z osob zapsané jako vlastník pozemku (§ 9d odst. 1) nebo uživateli pozemku, jde-li o případ podle § 9e, upraví se nároky vlastníků (§ 9c) tak, že se nárok zvýší osobě, která neobdržela náhradu, a sníží osobě, která náhradu obdržela, a to o příslušnou výměru původního pozemku téhož druhu.

##### § 9g

(1) Pro schválení návrhu v území, ve kterém nebylo dokončeno scelování, se nevyžaduje souhlas vlastníků půdy dotčené pozemkovou úpravou.

(2) Proti rozhodnutí o schválení návrhu v území, ve kterém nebylo dokončeno scelování, mohou účastníci podat opravný prostředek k soudu.^4h)

(3) V případě, že osoba odmítne převzít peněžitou náhradu, okresní pozemkový úřad zabezpečí složení příslušné peněžité částky do úschovy soudu.^4a)

(4) Součástí rozhodnutí o schválení návrhu je též ustanovení o poskytnutí peněžité náhrady podle § 9d odst. 3.

(5) Jestliže v pozemkových úpravách vznikne v celkové bilanci za obvod pozemkových úprav přebytek zemědělské půdy, jde o půdu ve vlastnictví státu.

##### § 9h

Pokud není stanoveno jinak, postupuje se v řízení o pozemkových úpravách v území s nedokončeným scelováním podle ostatních ustanovení tohoto zákona.

(1) Náklady na přípravu a vypracování návrhu, identifikaci parcel, vytyčení pozemků, vyhotovení geometrických plánů, popřípadě nového souboru geodetických informací, peněžité náhrady poskytované okresním pozemkovým úřadem podle tohoto zákona (§ 6 odst. 10, § 8 odst. 17 a § 9d odst. 3), náklady na zpřístupnění pozemků výstavbou nebo obnovou polních cest a náklady na ochranu půdy a ochranu složek životního prostředí v krajině podle návrhu pozemkových úprav hradí stát. Způsob úhrady stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Ostatní náklady na provedení pozemkových úprav hradí účastníci; stát jim může poskytnout subvence nebo dotace podle zvláštních předpisů.^5)

- e) předkládá příslušnému katastrálnímu úřadu listiny, na jejichž základě dochází ke změně vlastnických a jiných práv k pozemkům,^4e)

- f) poskytuje údaje o bonitovaných půdně ekologických jednotkách pro stanovení ceny pozemků na zemědělské půdě, pokud tyto údaje nejsou již součástí katastru nemovitostí,

- h) soustřeďuje a poskytuje informační údaje z oblasti pozemkových úprav,

- i) zajišťuje změny map bonitovaných půdně ekologických jednotek (§ 8 odst. 8) pro účely jednotného vedení a aktualizaci údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách v číselném a mapovém vyjádření,

- j) je příslušný k úhradě nezbytných nákladů spojených s oceněním věcí, identifikací parcel a vyměřením pozemků.^11)

- c) uděluje úřední oprávnění o odborné způsobilosti k projektování pozemkových úprav podle § 8a odst. 2,

- d) zajišťuje výzkum, rozvoj, vzdělávání a osvětovou činnost v oboru pozemkových úprav a zabezpečuje jednotné vedení a aktualizaci údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách,

- f) rozhoduje podle § 17 odst. 6 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů,

##### § 14a

Používá-li se v tomto zákoně pojem výměra či plocha pozemku, rozumí se tím vyjádření plošného obsahu průmětu pozemku do zobrazovací roviny v plošných metrických jednotkách.

##### § 14b

#### Ustanovení přechodné

Ustanovení tohoto zákona se vztahují i na řízení o pozemkových úpravách zahájených před jeho účinností, pokud nebylo ke dni účinnosti tohoto zákona vydáno rozhodnutí o schválení pozemkových úprav.

^2e) § 22 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb.

^2f) § 16 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

^2g) § 175a odst. 3 a § 175q zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.

^3b) Zákon ČNR č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb.

^3c) § 2 odst. 6 zákona č. 344/1992 Sb.

^3d) Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb.

^3e) Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.

^3f) § 19 odst. 4 zákona č. 229/1991 Sb.

^4a) § 185f občanského soudního řádu.

^4b) § 45 odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj č. 186/1990 Sb., o oprávnění k projektové činnosti.

^4c) § 9 vyhlášky č. 190/1996 Sb.

^4d) § 19 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb.

^4e) § 7 a 8 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů.

^4f) Zákon č. 47/1948 Sb., o některých technicko-hospodářských úpravách pozemků (scelovací zákon). Vládní nařízení č. 171/1940 Sb., o scelování hospodářských pozemků a o jiných úpravách pozemkové držby.

^4g) § 136 a násl. občanského zákoníku.

^4h) § 250l a násl. občanského soudního řádu.

^11) § 21a zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.