← Aktuální text · Historie

Zákon o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech

Aktuální text a fecha 1992-04-30

ČÁST PRVNÍ

PŮSOBNOST ZÁKONA

§ 1

(1) Tento zákon upravuje poskytování platu a odměny za pracovní pohotovost zaměstnancům zaměstnavatele, který je

a) rozpočtovou organizací,^1)

b) příspěvkovou organizací, jejíž výdaje na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou zabezpečovány jejím finančním vztahem k rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních zákonů,

c) orgánem nebo organizací, které jsou financovány jako rozpočtové organizace, nestanoví-li zvláštní zákon jinak,

d) okresním úřadem nebo obvodním úřadem^2) nebo

e) obcí.

(2) Tento zákon neupravuje poskytování platu a odměn za pracovní pohotovost zaměstnanců, jejichž platové poměry stanoví zvláštní zákon.^3)

§ 2

Zaměstnancem se pro účely tohoto zákona rozumí pracovník (příslušník) v pracovním poměru a příslušník ozbrojených sil a bezpečnostních sborů a služeb ve služebním poměru.^4)

ČÁST DRUHÁ

PLAT A ODMĚNA ZA PRACOVNÍ POHOTOVOST

§ 3

Obecná ustanovení

(1) Zaměstnanci přísluší za vykonanou práci plat.

(2) Platem se rozumí peněžitá plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci za práci. Za plat se nepovažují plnění poskytovaná podle zvláštních předpisů v souvislosti se zaměstnáním, zejména náhrady mzdy, odstupné, cestovní náhrady a odměna za pracovní pohotovost.

(3) Zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci plat podle tohoto zákona, nařízení příslušné vlády a v jejich rámci podle kolektivní smlouvy, vnitřního platového předpisu, popřípadě pracovní smlouvy nebo jiné smlouvy^5) (dále jen „pracovní smlouva“).

(4) Plat nesmí být nižší než minimální mzda.^6)

§ 4

Minimální platové tarify

(1) Zaměstnanec se zařazuje do platové třídy v souladu s charakteristikami platových tříd uvedených v příloze tohoto zákona.

(2) Pro platové třídy platí tyto minimální platové tarify:

platová třída	minimální platový tarif Kčs měsíčně
1	2 200
2	2 350
3	2 500
4	2 650
5	2 800
6	3 000
7	3 200
8	3 500
9	3 900
10	4 400
11	5 000
12	5 700

§ 5

Příplatek za vedení

(1) Vedoucímu zaměstnanci^7) zaměstnavatele, kterým je ústřední orgán státní správy v čele s ministrem nebo Úřad vlády České a Slovenské Federativní Republiky, Úřad vlády České republiky a Úřad vlády Slovenské republiky (dále jen „úřad“), přísluší podle stupně řízení a náročnosti řídící práce příplatek za vedení, který činí:

funkce	příplatek za vedení Kčs měsíčně
1. vedoucí oddělení (zástupce ředitele odboru)	od 500 do 1 500
2. ředitel odboru	od 1 500 do 3 000
3. náměstek ministra, zástupce vedoucího úřadu	od 4 000 do 6 000
4. vedoucí úřadu	od 6 000 do 8 000

(2) Vedoucímu zaměstnanci zaměstnavatele, který není uveden v odstavci 1, přísluší podle stupně řízení a náročnosti řídící práce příplatek za vedení, jehož sazby stanoví prováděcí předpis vydaný podle § 23 v rámci těchto rozpětí:

funkce	příplatek za vedení Kčs měsíčně
1. vedoucí oddělení (zástupce ředitele odboru)	od 300 do 1 200
2. ředitel odboru	od 800 do 2 200
3. zástupce statutárního orgánu	od 1 200 do 4 000
4. statutární orgán	od 1 600 do 6 000

(3) Zaměstnavatelům s jinou základní organizační strukturou, než je uvedena v odstavcích 1 a 2, může prováděcí předpis vydaný podle § 23 stanovit sazby příplatků za vedení v rámci rozpětí uvedených v odstavcích 1 a 2.

(4) Výši příplatku za vedení stanoví vedoucímu zaměstnanci zaměstnavatel. Vedoucímu zaměstnanci, který je statutárním orgánem zaměstnavatele, stanoví, pokud zvláštní zákon neupravuje jinak, výši příplatku za vedení orgán, který ho do funkce jmenoval nebo ustanovil. Vzniká-li pracovní poměr volbou, výši příplatku za vedení stanoví orgán, který zaměstnance do funkce zvolil nebo kterému tato funkce vyplývá ze zvláštního zákona.

§ 6

Příplatek za zastupování

Zaměstnanci, který zastupuje vedoucího zaměstnance na vyšším stupni řízení v plném rozsahu činnosti po dobu delší než čtyři týdny a zastupování není součástí jeho povinností vyplývajících z pracovní smlouvy, přísluší od prvého dne zastupování příplatek za zastupování ve výši určené zaměstnavatelem v rámci rozpětí příplatku za vedení, stanoveného pro zastupovaného vedoucího zaměstnance. Přísluší-li vedoucímu zaměstnanci příplatek za zastupování podle předchozí věty, jeho příplatek za vedení mu po dobu zastupování nepřísluší.

§ 7

Příplatek za noční práci

Zaměstnanci přísluší za hodinu noční práce^8) příplatek ve výši 20 % průměrného hodinového výdělku.

§ 8

Příplatek za práci v sobotu a v neděli

Zaměstnanci přísluší za hodinu práce v sobotu nebo v neděli příplatek ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku.

§ 9

Hodnostní příplatek

(1) Zaměstnanci, který je příslušníkem ozbrojených sil a bezpečnostních sborů a služeb ve služebním poměru, přísluší hodnostní příplatek, který činí:

hodnost	hodnostní příplatek Kčs měsíčně
desátník	700
četař	800
rotný	900
rotmistr	strážmistr	1 100
nadrotmistr	nadstrážmistr	1 200
podpraporčík	podporučík	1 300
praporčík	poručík	1 400
nadpraporčík	nadporučík	1 500
kapitán	1 600
major	1 800
podplukovník	2 000
plukovník	2 200
generálmajor	2 400
generálporučík	2 600
generálplukovník	2 800
armádní generál	3 000

(2) Zaměstnanci podléhajícímu zvláštnímu pracovnímu režimu s prvky vojenské kázně a podřízenosti^9) přísluší hodnostní příplatek až do výše částek uvedených v odstavci 1 za podmínek stanovených prováděcím předpisem vydaným podle § 23.

§ 10

Plat a náhradní volno za práci přesčas

(1) Za hodinu práce přesčas^10) přísluší zaměstnanci dosažený plat zvýšený o 25 % průměrného hodinového výdělku, a jde-li o dny nepřetržitého odpočinku v týdnu, o 50 % průměrného hodinového výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna místo zvýšení platu. Neposkytne-li zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno v době tří kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, přísluší zaměstnanci zvýšený plat podle věty první.

(2) Zaměstnanci, kterému přísluší příplatek za vedení podle § 5 nebo hodnostní příplatek podle § 9, je plat stanoven s přihlédnutím k případné práci přesčas. To neplatí o práci přesčas konané v noci nebo v den pracovního klidu.^11) V platu vedoucího zaměstnance, který je statutárním orgánem, je vždy přihlédnuto k veškeré práci přesčas.

§ 11

Zvláštní příplatek

Za vykonávání činností, při nichž je riziko ohrožení života nebo zdraví zaměstnance, činností spojených s jinými závažnými riziky při ochraně zájmů státu, činností při zabezpečování obrany nebo činností s mimořádnou psychickou zátěží, se poskytne zaměstnanci zvláštní příplatek za podmínek a ve výši stanovených prováděcím předpisem vydaným podle § 23.

§ 12

Osobní příplatek

K ohodnocení náročnosti práce a dlouhodobě dosahovaných kvalitních výsledků vykonávané práce lze zaměstnanci poskytnout osobní příplatek. Podmínky a maximální výši stanoví prováděcí předpis vydaný podle § 23.

§ 13

Odměny

Za splnění mimořádných nebo zvlášť významných pracovních úkolů, za jiné mimořádné pracovní zásluhy, za poskytnutí osobní pomoci v mimořádných případech, při významných pracovních a životních výročích za dlouhodobě dosahované kvalitní výsledky práce a za službu v ozbrojených silách a bezpečnostních sborech a službách ve služebním poměru lze zaměstnanci poskytnout odměnu za podmínek stanovených prováděcím předpisem vydaným podle § 23.

§ 14

Plat a náhrada platu za svátek

(1) Za hodinu práce ve svátek přísluší zaměstnanci dosažený plat zvýšený o 100 % průměrného hodinového výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna. Ustanovení § 10 odst. 1 věty druhé platí zde obdobně.

(2) Zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, přísluší náhrada platu ve výši průměrného výdělku, pokud mu plat ušel v důsledku svátku. Náhrada platu v této výši přísluší zaměstnanci také za den, v němž mu bylo poskytnuto za práci ve svátek náhradní volno.

(3) Náhrada platu za svátek nepřísluší zaměstnanci, který neomluveně zameškal směnu bezprostředně předcházející svátku nebo bezprostředně po něm následující anebo směnu nařízenou zaměstnavatelem na svátek, popřípadě část některé z těchto směn.

§ 15

Plat při výkonu jiné práce

(1) Je-li zaměstnanec převeden na práci, za niž přísluší nižší plat, z důvodu

a) ohrožení nemocí z povolání,

b) karanténního opatření, které mu bylo uloženo podle předpisů o péči o zdraví lidu,

c) odvrácení živelní události nebo jiné hrozící nehody nebo ke zmírnění jejich bezprostředních následků,

d) prostoje, který zaměstnanec nezavinil, nebo pro přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy,

přísluší mu po dobu převedení k platu doplatek nejméně do výše průměrného výdělku, nejdéle však po dobu 12 po sobě následujících měsíců ode dne převedení.

(2) Doplatek podle odstavce 1 písm. a) přísluší i tehdy, přejde-li zaměstnanec k jinému zaměstnavateli, protože pro něj dosavadní zaměstnavatel nemá jinou vhodnou práci. Doplatek poskytuje zaměstnanci zaměstnavatel, který ho zaměstnává v době, po kterou doplatek přísluší; vyplacený doplatek tomuto zaměstnavateli uhradí zaměstnavatel, u něhož došlo ke vzniku ohrožení nemocí z povolání.

(3) Vláda České republiky a vláda Slovenské republiky stanoví nařízením, za jakých podmínek uhradí příslušný orgán státní správy náklady na případný doplatek platu podle odstavce 1 písm. b) zaměstnavateli, který jej poskytl.

§ 16

Splatnost platu

(1) Plat je splatný pozadu za měsíční období, a to nejpozději v následujícím kalendářním měsíci, pokud nebylo v pracovní smlouvě nebo v kolektivní smlouvě dohodnuto jinak.

(2) Na žádost zaměstnance musí mu být plat splatný během dovolené na zotavenou vyplacen před nastoupením dovolené.

(3) Při skončení zaměstnání vyplatí zaměstnavatel zaměstnanci na jeho žádost plat splatný za měsíční období v den skončení zaměstnání, jestliže to umožňuje technika výpočtu platů, jinak mu poskytne přiměřenou zálohu.

(4) Plat zaměstnanců, kteří jsou příslušníky ozbrojených sil a bezpečnostních sborů a služeb ve služebním poměru, je splatný v měsíci, v němž služební poměr vznikl nebo trvá.

§ 17

Výplata platu

(1) Plat se vyplácí zaměstnanci v penězích. Plat lze vyplácet v jiné než československé měně, jen pokud to umožňuje tento zákon.

(2) Plat se vyplácí v pracovní době a na pracovišti, nebylo-li v kolektivní smlouvě, popřípadě v pracovní smlouvě dohodnuto jinak. Nemůže-li se zaměstnanec dostavit k výplatě z vážných důvodů, popřípadě pracuje-li na vzdáleném pracovišti zašle mu zaměstnavatel plat v den stanovený pro jeho výplatu, popřípadě nejpozději v nejbližší následující pracovní den na svůj náklad a nebezpečí, pokud se nedohodnou jinak.

(3) Při měsíčním vyúčtování platu je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci písemný doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách platu a o provedených srážkách. Na žádost zaměstnance předloží mu zaměstnavatel k nahlédnutí doklady, na jejichž základě byl plat vypočten.

(4) Ustanovení odstavce 3 věta první se nevztahuje na zaměstnance, kteří jsou příslušníky ozbrojených sil a bezpečnostních sborů a služeb ve služebním poměru.

(5) Zaměstnanec může k přijetí platu písemně zmocnit jinou osobu. Manželu lze plat vyplatit jen na základě písemného zmocnění. Bez písemného zmocnění lze vyplatit plat jiné osobě než zaměstnanci, jen pokud to stanoví zvláštní zákon.^12)

(6) Na žádost zaměstnance je zaměstnavatel povinen při výplatě platu, popřípadě jiných peněžitých plnění ve prospěch zaměstnance, po provedení případných srážek z platu podle příslušných právních předpisů, poukázat částku určenou zaměstnancem na jeho účet u peněžního ústavu.

§ 18

Srážky z platu

(1) Srážky z platu lze provést jen na základě dohody o srážkách z platu. Jinak může zaměstnavatel srazit z platu jen

a) daň ze mzdy,

b) zálohu na plat, kterou je zaměstnanec povinen vrátit proto, že nebyly splněny podmínky pro přiznání tohoto platu,

c) částky postižené výkonem rozhodnutí nařízeným soudem, orgánem státní správy nebo orgánem zmocněným k tomu zákonem,

d) částky propadající státu v důsledku pravomocně uloženého nápravného opatření a peněžité tresty (pokuty), jakož i náhrady uložené zaměstnanci vykonatelným rozhodnutím příslušných orgánů,

e) přeplatky na dávkách nemocenského pojištění, pokud je zaměstnanec povinen je vrátit na základě vykonatelného rozhodnutí podle právních předpisů o nemocenském pojištění,

f) neprávem přijaté částky dávek sociálního zabezpečení, pokud je zaměstnanec povinen je vrátit na základě vykonatelného rozhodnutí podle právních předpisů o sociálním zabezpečení,

g) nevyúčtovanou zálohu na náhradu cestovních, stěhovacích a jiných výdajů,

h) náborové a jiné příspěvky, jakož i náhrady stěhovacích výdajů, které byly zaměstnanci vyplaceny v náboru a které je zaměstnanec povinen podle právních předpisů vrátit,

i) náhradu platu za dovolenou na zotavenou, na niž zaměstnanec ztratil nárok, popřípadě na niž mu nárok nevznikl,

j) částky rodičovského příspěvku, které je zaměstnanec povinen vrátit na základě vykonatelného rozhodnutí podle zákona o rodičovském příspěvku,

k) neprávem přijaté hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání nebo jeho zvýšení anebo zálohově poskytnuté hmotné zabezpečení, pokud je zaměstnanec povinen jej vrátit na základě vykonatelného rozhodnutí podle zákona o zaměstnanosti.

(2) Pořadí srážek z platu stanoví nařízením vláda České a Slovenské Federativní Republiky.

§ 19

Odměna za pracovní pohotovost

(1) Při nařízené nebo dohodnuté pracovní pohotovosti^13) na pracovišti mimo pracovní dobu zaměstnance poskytne zaměstnavatel zaměstnanci za hodinu této pohotovosti odměnu ve výši 50 % průměrného hodinového výdělku, a jde-li o den pracovního klidu, ve výši 100 % průměrného hodinového výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna. Ustanovení § 10 odst. 1 věty druhé platí obdobně pro poskytnutí odměny za pracovní pohotovost.

(2) Při nařízené nebo dohodnuté pracovní pohotovosti mimo pracoviště mimo pracovní dobu zaměstnance poskytne zaměstnavatel zaměstnanci za hodinu této pohotovosti odměnu ve výši 15 % průměrného hodinového výdělku, a jde-li o den pracovního klidu, ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku.

(3) Za výkon práce v době pracovní pohotovosti přísluší zaměstnanci plat. Odměna za pracovní pohotovost v takovém případě nepřísluší.

ČÁST TŘETÍ

SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 20

Vnitřní platový předpis, který upravuje poskytování platu, je zaměstnavatel povinen před jeho vydáním projednat s příslušným odborovým orgánem; vydal-li zaměstnavatel vnitřní platový předpis, je povinen umožnit zaměstnancům do něj nahlížet.

§ 21

Zaměstnancům s místem výkonu práce podle pracovní smlouvy v cizině lze s jejich souhlasem poskytovat plat nebo jeho část v jiné než československé měně. Způsob poskytování platu těmto zaměstnancům v jiné než československé měně stanoví vláda České a Slovenské Federativní Republiky nařízením.

§ 22

Ustanovení § 16 až 18 se vztahují obdobně na odměnu za pracovní pohotovost a náhradu platu, pokud jde o jejich splatnost, výplatu a provádění srážek.

§ 23

(1) Vláda České a Slovenské Federativní Republiky, vláda České republiky a vláda Slovenské republiky pro zaměstnavatele ve své působnosti stanoví nařízením

a) katalogy prací, popřípadě funkcí a kvalifikační předpoklady v souladu s charakteristikami platových tříd včetně způsobu zařazování do těchto tříd a stupnice platových tarifů, popřípadě způsob jejich určení,

b) příplatky za vedení podle § 5 odst. 2 a 3,

c) hodnostní příplatky podle § 9,

d) podmínky pro poskytování a výši zvláštního příplatku podle § 11 a podmínky pro poskytování osobního příplatku a jeho maximální výši podle § 12,

e) podmínky pro poskytování odměn podle § 13,

f) ve školství míru vyučovací povinnosti učitelů a povinnosti výchovné práce ostatních pedagogických pracovníků,

g) zvláštní jednorázové peněžní náležitosti pro příslušníky ozbrojených sil, bezpečnostních sborů a služeb ve služebním poměru.

(2) Vláda České a Slovenské Federativní Republiky stanoví nařízením hodnosti pro příslušníky celní správy.

§ 24

Pokud zvláštní předpisy, které se vztahují na zaměstnavatele a zaměstnance, pro které platí tento zákon, obsahují ustanovení o mzdě nebo o služebním příjmu, rozumí se tím plat podle tohoto zákona.

§ 25

(1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, řídí se pracovněprávní vztahy zákoníkem práce s výjimkou ustanovení § 95 odst. 4, § 111 odst. 1, 2 a 4 a § 112 až 123.

(2) Pokud tento zákon nestanoví jinak, řídí se pracovní vztahy zaměstnanců, kteří jsou příslušníky ozbrojených sil a bezpečnostních sborů a služeb ve služebním poměru, zvláštními zákony upravujícími jejich služební poměr.

(3) Na vojáky z povolání a vojáky v další službě ve služebním poměru se nevztahuje úprava peněžních náležitostí podle § 6 odst. 2 písm. a) a b) a odstavců 3 a 4 zákona č. 88/1952 Sb., o materiálním zabezpečení příslušníků ozbrojených sil.

§ 26

Nároky vzniklé přede dnem účinnosti tohoto zákona se posuzují podle dosavadních předpisů.

§ 27

(1) Zrušují se:

1. § 48 odst. 1 věta druhá a odst. 2 a 3, § 49, 50, 52 a 55 zákona č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti.

1. § 13 odst. 1 celního zákona č. 44/1974 Sb., ve znění zákona č. 5/1991 Sb.

1. § 39 odst. 2, § 40 odst. 2 a 3, § 49 odst. 2 a § 50 až 52 zákona č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie.

1. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 159/1970 Sb., o poskytování odměn při významných pracovních a životních výročích, ve znění vyhlášky č. 120/1988 Sb.

1. Vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 40/1977 Sb., o zvyšování kvalifikace a hodnocení tvůrčí způsobilosti vědeckotechnických pracovníků.

1. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 146/1989 Sb., o odměňování pracovníků v malých organizacích.

1. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 269/1990 Sb., o zjednodušení úpravy odměňování dělníků, obchodně provozních a technickohospodářských pracovníků.

1. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 75/1991 Sb., o poskytování ročních odměn ředitelům rozpočtových a příspěvkových organizací.

1. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 177/1991 Sb., o poskytování příplatku k částečnému vyrovnání růstu životních nákladů pracovníkům organizací řízených federálními ústředními orgány, které neprovozují podnikatelskou činnost.

1. Usnesení vlády Československé socialistické republiky ze dne 22. října 1965 č. 509 o zásadách pro určování termínů výplat mezd (reg. částka 55/1965 Sb.).

1. Výnos ministerstva dopravy ze dne 10. srpna 1967 č. j. 33 011/66-21 o zvláštním příspěvku pro civilní letce (reg. částka 35/1967 Sb.).

1. Směrnice federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 20. ledna 1976 č. j. II/5-39/76-7313 pro poskytování odměn pracovníkům orgánů státní správy a některých dalších rozpočtových organizací (reg. částka 5/1976 Sb.).

1. Výnos federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 3. prosince 1976 č. j. II/5-1221/76-7419 o odměňování pečovatelek v mikrojeslích (reg. částka 33/1976 Sb.).

1. Výnos federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 8. listopadu 1979 č. j. 315-1731/79-7313 o odměňování odborných a administrativních pracovníků orgánů státní správy a některých dalších rozpočtových organizací (reg. částka 30/1979 Sb.).

1. Výnos ústředního ředitele Československého rozhlasu ze dne 19. prosince 1977 o odměňování pracovníků Československého rozhlasu - útvarů centrálního řízení, ve znění výnosu ústředního ředitele Československého rozhlasu ze dne 1. prosince 1980 (reg. částka 10/1981 Sb.).

1. Výnos federálního ministerstva zahraničního obchodu ze dne 9. ledna 1981 o odměňování zdravotnických pracovníků stomatologického střediska federálního ministerstva zahraničního obchodu (reg. částka 12/1981 Sb.).

1. Výnos federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 16. dubna 1981 č. j. 31-588/81-7308 o odměňování redaktorů - novinářů (reg. částka 16/1981 Sb.), ve znění výnosu federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 28. prosince 1984 č. j. 514-13530-3127 (reg. částka 8/1985 Sb.), výnosu federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 17. dubna 1991 č. j. 221-2073-5126 (č. 202/1991 Sb.) a výnosu federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 24. září 1991 č. j. 22-5271-5126 (č. 507/1991 Sb.).

1. Výnos federálního ministerstva dopravy ze dne 11. června 1981 č. j. 11 566/81-05 o odměňování pracovníků vybraných profesí v organizacích civilního letectví po dobu léčebné rehabilitační péče (reg. částka 8/1982 Sb.).

1. Výnos federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 13 ze dne 30. září 1981 o odměňování dělníků v samostatných projektových a inženýrských organizacích a útvarech hlavních architektů (reg. částka 34/1981 Sb.), ve znění výnosu Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj č. 3 ze dne 1. října 1985 (reg. částka 26/1985 Sb.).

1. Směrnice federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 30. prosince 1981 č. j. 313-1422/81-7203 pro odměňování zdravotně vysoce rizikových prací při použití izolačních dýchacích přístrojů (reg. částka 8/1982 Sb.).

1. Rozhodnutí ústředního ředitele Československého rozhlasu ze dne 26. června 1981 o odměňování redaktorů Československého rozhlasu (reg. částka 8/1982 Sb.).

1. Výnos federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 30. června 1982 č. j. F 314-4674-3145, 040682 o odměňování uměleckých pracovníků (reg. částka 20/1982 Sb.), ve znění výnosu federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. j. 514-612, 5154 ze dne 13. července 1988 (reg. částka 29/1988 Sb.).

1. Výnos ústředního ředitele Československého rozhlasu ze dne 1. listopadu 1982 o odměňování dělníků Československého rozhlasu (reg. částka 12/1983 Sb.).

1. Směrnice federálního ministerstva dopravy ze dne 7. ledna 1983 č. j. 23 792/82-03 o odměňování a náhradách výdajů spojených s výkonem práce pracovníků vysílaných do zahraničí a jejich rodinných příslušníků (reg. částka 13/1983 Sb.), ve znění výnosu federálního ministerstva dopravy ze dne 15. listopadu 1983 č. j. 22 412/1983-03 (reg. částka 4/1984 Sb.), výnosu federálního ministerstva dopravy ze dne 28. března 1986 č. j. 10 083/1986-03 a výnosu federálního ministerstva dopravy a spojů ze dne 27. září 1989 č. j. 13 116/1989 (reg. částka 29/1989 Sb.).

1. Výnos federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. j. 51-12430-3156 ze dne 12. září 1984 o odměňování technickohospodářských pracovníků (reg. částka 22/1984 Sb.), ve znění opatření federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 30. srpna 1985 č. j. 515-19738-5122 (reg. částka 22/1985 Sb.) a výnosu federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 13. července 1987 č. j. 514-33885-5112 (reg. částka 17/1987 Sb.).

1. Výnos ústředního ředitele Československého rozhlasu ze dne 1. října 1984 o zásadách mzdové politiky v Čs. rozhlase (reg. částka 3/1985 Sb.).

1. Směrnice federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. j. 51-14824-3115, 281284 ze dne 29. prosince 1984 pro hodnocení a odměňování ztíženého a zdraví škodlivého pracovního prostředí v rozpočtových a příspěvkových organizacích (reg. částka 7/1985 Sb.).

1. Výnos federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. j. 514-18544-5111 ze dne 2. srpna 1985 o odměňování obchodně provozních pracovníků (reg. částka 24/1985 Sb.).

1. Výnos federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 30. května 1986 č. j. 51-25345-5123, 080586 o odměňování pracovníků vysílaných na akce investiční výstavby na území Svazu sovětských socialistických republik (reg. částka 13/1986 Sb.).

1. Výnos federálního ministerstva dopravy ze dne 20. srpna 1987 č. j. 13 857/1987-3 o odměňování občanských pracovníků Železničního vojska (reg. částka 18/1987 Sb.), ve znění výnosu federálního ministerstva dopravy a spojů ze dne 30. září 1988 č. j. 15 466/1988-0320 (reg. částka 41/1988 Sb.).

1. Výnos Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj č. 3 ze dne 27. listopadu 1987 o odměňování pracovníků organizací výzkumné a vývojové základny přímo řízených ústředními orgány (reg. částka 1/1988 Sb.).

1. Výnos federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 8. dubna 1988 č. j. 515-34264-5129 o odměňování pracovníků v závodních jednotkách požární ochrany (reg. částka 17/1988 Sb.).

1. Výnos federálního ministerstva dopravy a spojů ze dne 31. května 1988 č. j. 12 483/1988-03031 o odměňování příslušníků Sboru ozbrojené ochrany železnic a příslušníků Sboru ozbrojené ochrany letišť (reg. částka 26/1988 Sb.), ve znění výnosu federálního ministerstva dopravy ze dne 9. ledna 1991 č. j. 20 967/1990-320 (č. 77/1991 Sb.).

1. Výnos federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 26. května 1988 č. j. 515-38434-5147 o odměňování pracovníků dělnických povolání v orgánech státní správy a některých dalších organizacích (reg. částka 26/1988 Sb.).

1. Výnos federálního ministerstva dopravy ze dne 28. dubna 1990 č. j. 18 405/1990-320 o odměňování zdravotnických pracovníků v působnosti federálního ministerstva dopravy (č. 255/1990 Sb.).

1. Výnos federálního ministerstva dopravy ze dne 8. listopadu 1990 č. j. 20 585/1990-0320 o odměňování členů posádek civilních letadel a řídících letového provozu (č. 538/1990 Sb.).

1. Výnos federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 10. srpna 1990 č. j. 22-21621-5147 o odměňování a dalších náležitostech pracovníků Státního leteckého útvaru (č. 355/1990 Sb.).

(2) Opatření pro odměňování vydaná podle dosavadních právních předpisů pozbývají platnosti dnem účinnosti tohoto zákona.

§ 28

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. května 1992.

Havel v. r.

Dubček v. r.

Čalfa v. r.

Příloha k zákonu č. 143/1992 Sb.

Charakteristiky platových tříd

1. platová třída

Výkon pomocných prací podle přesných postupů a pokynů, s běžnou fyzickou a malou smyslovou zátěží a bez vazeb na další činnosti (například manipulace s jednotlivými předměty menší hmotnosti a velikosti).

1. platová třída

Výkon přípravných nebo pomocných prací s menšími návaznostmi na další činnosti procesu nebo celku, zpravidla s malou hmotnou odpovědností a běžnou smyslovou zátěží, popřípadě zvýšenou fyzickou námahou nebo rizikem pracovního úrazu (například jednoduché operace nebo soubor operací s jednotlivými částmi strojů, zařízení nebo objektů, měřidly, mechanizovanými nástroji). Výkon jednoduchých pravidelně opakovaných administrativních, administrativně technických nebo provozně manipulačních prací.

1. platová třída

Výkon ucelených rutinních obslužných prací podle daných postupů a provozních režimů spojených s určitou hmotnou odpovědností, smyslovou zátěží, rizikem pracovního úrazu nebo vysokou fyzickou námahou a s určitými dalšími provozními návaznostmi, výkon opakovaných kontrolovatelných administrativních, hospodářsko-správních, ekonomických nebo provozně technických prací podle podrobných pokynů nebo stanovených postupů.

1. platová třída

Výkon rutinních odborných kontrolovatelných prací s dalšími případnými úzkými návaznostmi na další procesy, prováděných podle rámcových pokynů a spojených zpravidla s vyšší hmotnou odpovědností, zvýšenou smyslovou zátěží a odpovědností za zdraví a bezpečnost druhých osob (například práce s jednoúčelovými konvenčními zařízeními pracujícími se vzájemnými technologickými nebo provozními vazbami). Výkon odborných administrativních nebo částečně opakovaných různorodých hospodářskosprávních, ekonomických nebo provozně technických prací. Řízení a organizace jednotlivých snadno ovladatelných technologických, provozních a jiných procesů a zařízení podle přesných postupů se zvýšenými nároky na přesnost a spolehlivost se zvýšenou odpovědností za bezpečnou práci a zdraví a bezpečnost druhých osob, zvýšenou smyslovou zátěží a hmotnou odpovědností. Výkon jednoduchých individuálních řemeslných prací.

1. platová třída

Výkon rutinních různorodých odborných prací s případnou vysokou hmotnou odpovědností, odpovědností za zdraví a bezpečnost druhých osob nebo smyslovou zátěží s pevně stanovenými přesnými a četnými návaznostmi na další procesy a děje. Řízení, organizace nebo operativní zajišťování chodu dílčích úseků provozních procesů nebo složitých zařízení s malými možnostmi volby postupu, spojené zpravidla s vysokou smyslovou zátěží a odpovědností za zdraví a životy dalších osob. Samostatný výkon individuálních řemeslných prací.

1. platová třída

Výkon ucelených odborných prací nebo zajišťování méně složitých agend, které jsou důležitou součástí širších procesů a jevů, a to podle obecných postupů spojených s případnou velmi vysokou hmotnou odpovědností nebo odpovědností za obtížně odstranitelné škody většího rozsahu a vysokou smyslovou (neuropsychickou) zátěží. Řízení, organizace nebo operativní zajišťování chodu velmi složitých zařízení a jednoduchých procesů s možností volby postupu, spojené se značnou neuropsychickou zátěží, odpovědností za zdraví a životy širšího okruhu dalších osob. Výkon individuálních řemeslných prací se značným podílem tvůrčí invence nebo individuálních řemeslně vysoce odborných prací.

1. platová třída

Výkon složitých odborných prací nebo samostatné zajišťování odborných agend anebo výkon jednoduchých dílčích koncepčních metodických prací s vysokou odpovědností za velmi obtížně odstranitelné rozsáhlé škody, se značnou provázaností komplikovaných vazeb na další procesy a s vysokou neuropsychickou zátěží a rozsáhlými možnostmi volby postupu v rámci celého úseku nebo oboru činnosti. Řízení, organizace nebo operativní zajišťování chodu souborů složitých zařízení a provozních procesů podle obecných postupů, zpravidla spojené s určitou duševní námahou, velmi vysokou neuropsychickou zátěží vyplývající z vysoké intenzity probíhajících jevů, stresových situací a podobně, s odpovědností za škody vzniklé činností řízeného úseku. Výkon individuálních tvůrčích mistrovských řemeslných prací.

1. platová třída

Výkon specializovaných odborných prací, samostatné zabezpečování složitých úkolů a agend nebo výkon koncepčních, metodických a dílčích tvůrčích činností, které jsou stěžejní součástí samostatně působících systémů, s určitými vazbami a souvislostmi přesahujícími rámce daného oboru, spojené se zvýšenou duševní námahou. Řízení organizace a koordinace složitých procesů nebo rozsáhlého souboru velmi složitých zařízení spojené s určováním nových postupů v rámci systému, s odpovědností za rozsáhlé obtížně odstranitelné škody vzniklé činností řízeného úseku nebo obecným ohrožením zdraví a života.

1. platová třída

Výkon systémových prací spojených s komplexním zabezpečováním nejsložitějších úseků a agend, složitých koncepčních a metodických prací a tvůrčích činností, spojených zpravidla s odpovědností za neodstranitelné škody, s vysokou duševní námahou vyplývající z potřeby práce na značném stupni zobecnění, s širokými vazbami nad rámec oboru činnosti, prováděné zpravidla předem blíže nespecifikovaným způsobem. Řízení, organizace a koordinace velmi složitých procesů a systémů, včetně volby a optimalizace postupů a způsobů řešení, spojené zpravidla s všestranně velmi obtížnými podmínkami.

1. platová třída

Výkon nejsložitějších specializovaných koncepčních systémových prací a náročných tvůrčích prací s rozsáhlými komplikovanými vazbami mezi různými obory činnosti, případně vědními disciplínami, prováděné blíže neurčeným způsobem s předem nespecifikovanými výstupy s vysokou mírou pravděpodobnosti vzniku neodstranitelných škod, obecného ohrožení života a zdraví osob, s požadavkem vysokého stupně zobecnění. Řízení a koordinace nosných částí komplexu složitých systémů s rozsáhlými vnitřními i vnějšími vazbami.

1. platová třída

Tvůrčí řešení úkolů neobvyklým (originálním) způsobem, s obecně stanovenými výstupy s vysokou mírou odpovědnosti za škody s nejširšími společenskými důsledky, spojené s velmi vysokou duševní námahou vyplývající z potřeby trvale vysokého stupně zobecnění jevů, značného množství variant řešení, s nároky na mimořádné schopnosti zejména tvůrčí, komunikační a podobně. Řízení a koordinace komplexů velmi složitých systémů, s odpovědností za škody odstranitelné za úsilí nejširšího kolektivu specializovaných odborníků za delší období nebo za neodstranitelné škody, se značnými nároky na schopnost řešit v nejobtížnějších podmínkách složité a konfliktní situace spojené zpravidla s obecným ohrožením nejširší skupiny osob.

1. platová třída

Tvůrčí řešení nejsložitějších úkolů principiálně novým způsobem s nespecifikovanými výstupy, širokého společenského nebo mezinárodního dosahu, s hlubokými interdisciplinárními návaznostmi, ovlivňující zásadním způsobem další rozvoj příslušných celospolečenských nebo vědních oborů, s předpokladem vysokého stupně abstraktního myšlení. Řízení, organizace a koordinace nejsložitějších systémů s velmi vysokým počtem možných způsobů řešení, s odpovědností za neodstranitelné hmotné a morální škody, které mohou vzniknout činností přímo řízených i navazujících systémů.

^1) Zákon č. 563/1990 Sb., o rozpočtových pravidlech federace, ve znění zákona č. 562/1991 Sb. Zákon České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění zákona České národní rady č. 579/1991 Sb. Zákon Slovenské národní rady č. 592/1990 Sb., o rozpočtových pravidlech Slovenské republiky, ve znění zákona Slovenské národní rady č. 574/1991 Sb.

^2) Zákon České národní rady č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících. Zákon Slovenské národní rady č. 472/1990 Sb., o organizaci místní státní správy.

^3) Například zákon České národní rady č. 391/1991 Sb., o platových poměrech soudců, státních notářů, justičních a notářských čekatelů, zákon Slovenské národní rady č. 420/1991 Sb., o platových poměrech soudců a justičních čekatelů.

^4) Například zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, zákon Slovenské národní rady č. 410/1991 Sb., o služebním poměru příslušníků Policejního sboru Slovenské republiky.

^5) § 244 zákoníku práce.

^6) Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 53/1992 Sb., o minimální mzdě.

^7) § 9 odst. 3 zákoníku práce.

^8) § 99 zákoníku práce.

^9) Například zákon č. 51/1964 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1974 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon Slovenské národní rady č. 126/1985 Sb., o požární ochraně, zákon České národní rady č. 133/1985 Sb., o požární ochraně.

^10) § 96 zákoníku práce.

^11) § 91 odst. 1 zákoníku práce.

^12) Například zákon České národní rady č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomániemi, zákon Slovenské národní rady č. 46/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomániemi.

^13) § 95 odst. 1 až 3 zákoníku práce.