← Aktuální text · Historie

Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů

Aktuální text a fecha 1994-12-31
Čl. I

Zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb. a zákona č. 42/1994 Sb., se mění a doplňuje takto:

^3) Např. § 6 odst. 7, 8, odst. 9 písm. f) a odst. 11 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 323/1993 Sb. a zákona č. 259/1994 Sb.

^4) § 187 až 206 zákoníku práce.

^5) Zákon č. 527/1990 Sb.

^6) Např. § 6 odst. 9 písm. b) a c) zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 323/1993 Sb.“.

^13) § 7 odst. 1 a 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^14) § 24 odst. 1 a 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^15) § 13 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 259/1994 Sb.

^40) Např. zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví.

^41) Např. § 7 odst. 4 a 5 a § 23 odst. 2 a 3 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.

„(2) Do vyměřovacího základu zaměstnance se dále zahrnují tyto příjmy zúčtované zaměstnanci organizací nebo malou organizací v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá jeho účast na nemocenském pojištění:

^7) § 125 zákoníku práce.

^8) § 15 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku. § 19 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech.

^9) Zákon č. 62/1983 Sb., o věrnostním přídavku horníků.

^10) Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí ČSR a Ministerstva zemědělství a výživy ČSR č. 62/1970 Sb., o poskytování náborových příspěvků a jiných výhod doosídlencům ve vymezeném území pohraničí, ve znění vyhlášky č. 69/1986 Sb.“.

Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5.

^42) Zákon č. 100/1988 Sb., ve znění zákona č. 307/1993 Sb.“.

„(2) Změní-li se dodatečně údaje o výši příjmů ze samostatné výdělečné činnosti nebo výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení [§ 5 odst. 1 písm. c) a d)], je osoba samostatně výdělečně činná povinna tyto změny ohlásit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení^19) nejpozději do osmi dnů ode dne, kdy se o takové změně dověděla; k tomu se používá tiskopisu pro podání přehledu podle odstavce 1 věty první. Tato správa je na základě tohoto ohlášení povinna písemně oznámit osobě samostatně výdělečně činné novou výši nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu pro stanovení záloh na pojistné na důchodové zabezpečení, výši dlužného pojistného na důchodové zabezpečení nebo výši přeplatku na tomto pojistném a způsob stanovení výše dlužného pojistného nebo přeplatku. Údaj o určeném vyměřovacím základu, který osoba samostatně výdělečně činná uvedla v přehledu podle odstavce 1 věty první, nemůže být dodatečně měněn s výjimkou, kdy tento základ musí být z důvodu změny údajů o příjmech ze samostatné výdělečné činnosti nebo výdajích vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení buď zvýšen na částku nejnižšího vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové zabezpečení, nebo snížen na tuto částku z důvodu, že osoba samostatně výdělečně činná v přehledu podle odstavce 1 věty první určila vyměřovací základ pro pojistné na důchodové zabezpečení ve výši nejnižšího vyměřovacího základu. Dlužné pojistné na důchodové zabezpečení je osoba samostatně výdělečně činná povinna doplatit do osmi dnů ode dne, kdy jí byla jeho výše oznámena. Pro vrácení přeplatku vzniklého snížením určeného vyměřovacího základu z důvodu uvedeného ve větě třetí platí § 17 s tím, že tiskopis předložený podle věty první se považuje za žádost o vrácení přeplatku na pojistném. Nová výše nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu platí pro stanovení záloh na pojistné na důchodové zabezpečení a pojistného na nemocenské pojištění, které jsou splatné po dni, v němž byla tato výše osobě samostatně výdělečně činné oznámena, pokud takové zálohy (pojistné) nebyly před tímto dnem již zaplaceny.“.

„(5) Zemře-li osoba samostatně výdělečně činná před splněním povinností uvedených v předchozích odstavcích, může za ni tyto povinnosti splnit její spolupracující osoba, dědic nebo fyzická osoba, která uplatňuje nárok na dávku sociálního zabezpečení nebo pohřebné z důvodu úmrtí osoby samostatně výdělečně činné. Pokud je těmito osobami podáno více přehledů podle odstavce 1 věty první a nedohodnou-li se tyto osoby na částce vyměřovacího základu určeného podle § 5 odst. 1 písm. c) a odst. 3 a 4, vychází se z přehledu podaného osobou, která podala daňové přiznání za zemřelou osobu samostatně výdělečně činnou,^43) a pokud žádná z těchto osob nebyla povinna podat daňové přiznání z důvodu úmrtí osoby samostatně výdělečně činné, považuje se za vyměřovací základ nejnižší z vyměřovacích základů uvedených těmito osobami.

^43) § 40 odst. 7 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.“.

„(2) Penále se poprvé platí za kalendářní den, který bezprostředně následuje po dni splatnosti pojistného. Penále se naposledy platí za den, ve kterém bylo dlužné pojistné zaplaceno. Posledním dnem, za který osoba samostatně výdělečně činná platí penále z dlužných záloh na pojistné na důchodové zabezpečení, je

(3) Jestliže příslušná okresní správa sociálního zabezpečení^44) povolila placení dlužného pojistného ve splátkách (§ 20a), penále z takového dluhu činí 0,025 % dlužné částky za každý kalendářní den, kdy dluh na pojistném trvá, a to ode dne následujícího po dni, kdy taková okresní správa sociálního zabezpečení obdržela žádost plátce pojistného o povolení splátek; pokud plátce pojistného, kterému bylo povoleno placení dlužného pojistného ve splátkách, nezaplatí včas nebo ve správné výši některou splátku dluhu nebo pojistné splatné v období po vydání rozhodnutí o povolení splátek, je povinen platit z dlužného pojistného ještě penále ve výši 0,075 % dlužné částky za každý kalendářní den, kdy jeho dluh na pojistném trvá, a to ode dne následujícího po dni, kdy okresní správa sociálního zabezpečení obdržela žádost plátce pojistného o povolení splátek. Jestliže bylo pojistné zaplacené ve správné výši za kalendářní měsíc použito k úhradě dlužných částek podle § 22a, nepřihlíží se pro účely předchozí věty k takovému postupu. Ode dne vstupu plátce pojistného do likvidace nebo od prohlášení konkurzního řízení či vyrovnacího řízení na jeho majetek podle zvláštního zákona^45) anebo ode dne právní moci usnesení soudu, jímž byl zamítnut návrh na prohlášení konkurzního řízení pro nedostatek majetku plátce pojistného, je plátce pojistného opět povinen platit penále podle odstavce 1; skutečnosti uvedené v části věty před středníkem je plátce pojistného povinen ohlásit do osmi dnů ode dne, kdy se tyto skutečnosti dověděl, správě sociálního zabezpečení, která povolila placení dluhu ve splátkách.

(4) Penále se neplatí za dobu, kdy osoba samostatně výdělečně činná není účastna důchodového zabezpečení a nevykonává samostatně výdělečnou činnost.

(5) Jestliže pojistné bylo zaplaceno na účet jiné než příslušné správy sociálního zabezpečení nebo na účet správce daně, popřípadě na zvláštní výdajový účet Ministerstva financí,^46) nepovažuje se taková částka za dlužné pojistné podle odstavce 1 ode dne následujícího po dni její platby (§ 19 odst. 2) do osmi dnů po dni zjištění, že plátce zaplatil pojistné na tento jiný účet; za den tohoto zjištění se považuje den, ve kterém plátce pojistného požádal o vrácení částky pojistného zaplacené na jiný účet, nejpozději však den, ve kterém mu příslušná správa sociálního zabezpečení písemně oznámila, že tuto platbu pojistného neobdržela.

(6) Jestliže pojistné bylo organizací zaplaceno v nižší částce, než ve které mělo být zaplaceno, z důvodu přeplatku na dávce nemocenského pojištění nebo na rodičovském příspěvku, nepovažuje se částka, o kterou bylo pojistné takto zkráceno, za dlužné pojistné podle odstavce 1, a to až do dne předcházejícího dni, kdy se stal vykonatelným platební výměr,^47) kterým bylo pojistné dlužné z tohoto důvodu předepsáno k úhradě.

(7) Každá platba penále se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

^44) § 7 písm. b), c), d) a f) zákona ČNR č. 582/1991 Sb., ve znění zákona č. 241/1994 Sb.

^45) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění zákona č. 122/1993 Sb. a zákona č. 74/1994 Sb.

^46) § 1 odst. 2 vyhlášky Ministerstva financí č. 73/1993 Sb., o způsobu úhrady nákladů na státní vyrovnávací příspěvek plátcům příspěvku.

^47) § 104c a § 104f odst. 2 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., ve znění zákona č. 590/1992 Sb.“.

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 8.

„§ 20a

Povolení splátek pojistného a penále

(1) Na písemnou žádost plátce pojistného uvedeného v § 3 odst. 1 písm. a) a b) povolí příslušná okresní správa sociálního zabezpečení^48) placení pojistného a penále, které tento plátce dluží ke dni vydání rozhodnutí o povolení splátek, ve splátkách, jestliže dluh na pojistném a penále činí aspoň dvojnásobek rozhodné částky dluhu (odstavec 3).

(2) Na písemnou žádost plátce pojistného uvedeného v § 3 odst. 2 povolí příslušná okresní správa sociálního zabezpečení^49) placení doplatku na pojistném (§ 14 odst. 10) a penále, které tento plátce dluží ke dni vydání rozhodnutí o povolení splátek, ve splátkách, jestliže dluh na tomto doplatku a penále činí aspoň dvojnásobek rozhodné částky dluhu (odstavec 3).

(3) Rozhodnou částkou dluhu se rozumí u plátců uvedených v odstavci 1 úhrn pojistného, které byl tento plátce povinen zaplatit za tři kalendářní měsíce bezprostředně předcházející kalendářnímu měsíci, v němž příslušná okresní správa sociálního zabezpečení obdržela žádost o povolení splátek, a u plátců uvedených v odstavci 2 úhrn záloh na pojistné na důchodové zabezpečení, které byl tento plátce povinen platit, popřípadě které zaplatil ve vyšší částce, než byl povinen platit, za tři kalendářní měsíce bezprostředně předcházející kalendářnímu měsíci, v němž příslušná okresní správa sociálního zabezpečení obdržela žádost o povolení splátek. Úhrn pojistného a úhrn záloh na pojistné na důchodové zabezpečení podle předchozí věty se zjišťuje nejdříve za období po 31. prosinci 1994.

(4) Výši jednotlivých splátek dluhu stanoví příslušná okresní správa sociálního zabezpečení rovnoměrně na jednotlivé kalendářní měsíce, a to tak, aby

výše každé splátky dluhu se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

(5) Den splatnosti první splátky dluhu stanoví příslušná okresní správa sociálního zabezpečení tak, aby připadl na období třetího kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž vydala rozhodnutí o povolení splátek, pokud plátce pojistného nepožádal o stanovení tohoto dne na dřívější kalendářní měsíc. Ostatní splátky dluhu jsou splatné měsíčně, a to v termínech stanovených příslušnou okresní správou sociálního zabezpečení.^44)

(6) Jednotlivé splátky dluhu se platí jednou částkou, a to odděleně od plateb běžného pojistného. Plátce pojistného je povinen označit každou splátku dluhu způsobem určeným v povolení; nebude-li tato splátka takto označena, nepovažuje se za splátku dluhu.

(7) Zaplatí-li plátce pojistného měsíční splátku dluhu ve vyšší částce nebo zaplatí-li mimořádnou platbu označenou podle odstavce 6 věty druhé, použijí se tyto částky na úhradu splátek dluhu nejdříve splatných.

(8) Nastane-li u plátce pojistného, kterému bylo povoleno placení dlužného pojistného a penále ve splátkách, některá ze situací uvedených v § 20 odst. 3 větě první části věty za středníkem a větě třetí, zruší příslušná okresní správa sociálního zabezpečení povolení podle odstavce 1 nebo 2, a to ke dni, kdy taková situace nastala.

(9) Před splacením dluhu, jehož placení ve splátkách bylo povoleno podle odstavce 1 nebo 2, nelze povolit placení dalšího dluhu na pojistném a penále ve splátkách.

(10) Pokud není v předchozích odstavcích stanoveno jinak, platí pro splátky dluhu obdobně ustanovení o pojistném.

^48) § 7 písm. c) a d) zákona ČNR č. 582/1991 Sb., ve znění zákona č. 241/1994 Sb.

^49) § 7 písm. b) a f) zákona ČNR č. 582/1991 Sb., ve znění zákona č. 241/1994 Sb.“.

„(2) Splátku dlužného pojistného nebo penále zaplacenou podle § 20a nelze použít k úhradě dlužných částek podle odstavce 1; to platí i naopak.“.

„§ 27a

(1) Plátci, kteří zaplatili podle § 27 pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „pojistné podle § 27“), mají nárok na vrácení částky ve výši 55 % zaplaceného pojistného podle § 27 (dále jen „část pojistného“), pokud pojistné podle § 27 zaplatili nejpozději do 31. prosince 1994 a o vrácení části pojistného písemně požádali v období od 1. ledna 1995 do 31. března 1995 správu sociálního zabezpečení, na jejíž účet platí pojistné v době podání této žádosti, popřípadě, jde-li o fyzickou osobu, která v době podání této žádosti již neplatí pojistné jako organizace nebo malá organizace, správu sociálního zabezpečení, na jejíž účet takto naposledy platila pojistné. Není-li žádost o vrácení části pojistného podána do 31. března 1995, nárok na vrácení části pojistného zaniká.

(2) Nárok na vrácení části pojistného přechází na bezprostředního právního nástupce plátce pojistného podle § 27, pokud je v době podání žádosti právním nástupcem tohoto plátce nebo se jím stal po podání této žádosti plátcem pojistného podle § 27. Byla-li plátcem pojistného podle § 27 fyzická osoba, přechází nárok na vrácení části pojistného na dědice, pokud je osobou samostatně výdělečně činnou;^50) v tomto případě se žádost o vrácení části pojistného podává správě sociálního zabezpečení, na jejíž účet naposledy tato fyzická osoba platila pojistné. Pokud je právních nástupců plátce pojistného podle § 27 více, mají nárok na vrácení části pojistného v poměrné výši v závislosti na rozsahu, v jakém na ně přešla práva a povinnosti tohoto plátce; to platí přiměřeně i pro dědice uvedené v předchozí větě.

(3) V žádosti o vrácení části pojistného musí být uvedeno označení plátce pojistného podle § 27 (obchodní jméno, identifikační číslo organizace, adresa sídla nebo trvalého pobytu a variabilní symbol přidělený správou sociálního zabezpečení pro placení pojistného podle § 27), kdy bylo zaplaceno pojistné podle § 27, které správě sociálního zabezpečení a v jaké výši, kolik činí část pojistného, která má být vrácena, číslo účtu spolu se směrovým kódem peněžního ústavu, na který má být část pojistného bezhotovostně převedena, popřípadě, jde-li o fyzickou osobu, zda má být vrácena poštovní poukázkou, a označení finančního úřadu místně příslušného podle sídla žadatele, popřípadě místa jeho trvalého pobytu, jde-li o fyzickou osobu. Žádá-li o vrácení organizační složka plátce pojistného podle § 27, uvede v žádosti též obchodní jméno, adresu sídla a identifikační číslo organizace, o jejíž organizační složku se jedná, a označení finančního úřadu místně příslušného podle sídla organizace. Žádá-li o vrácení právní nástupce plátce pojistného podle § 27, musí žádost obsahovat též jeho označení s uvedením, že se jedná o právního nástupce, a k žádosti musí být přiloženy doklady prokazující právní nástupnictví a jeho rozsah; to platí obdobně pro dědice, byl-li plátce pojistného podle § 27 fyzickou osobou. Žádost o vrácení části pojistného se předkládá dvojmo.

(4) Má-li osoba, která má nárok na vrácení části pojistného, ke dni 1. ledna 1995 splatný závazek vůči okresní správě sociálního zabezpečení nebo České správě sociálního zabezpečení, použije se část pojistného, která má být vrácena podle odstavců 1 a 2, nejprve na úhradu tohoto závazku, pokud před vrácením části pojistného nebyl tento závazek plně uhrazen.

(5) Část pojistného je příslušná správa sociálního zabezpečení povinna vrátit do 30. září 1995; nevrátí-li část pojistného do tohoto dne, platí § 17 odst. 2 věta druhá obdobně. Pokud žádost o vrácení části pojistného nesplňuje požadavky uvedené v odstavci 3, prodlužuje se lhůta uvedená v předchozí větě o dobu ode dne vyrozumění žadatele o nedostatcích žádosti do dne jejich odstranění.

(6) Jsou-li podmínky pro vrácení části pojistného splněny, zašle příslušná správa sociálního zabezpečení jedno vyhotovení žádosti o vrácení části pojistného s uvedením výše části pojistného, kterou vrací, finančnímu úřadu uvedenému v odstavci 3.

(7) Byla-li část pojistného vrácena na základě nepravdivých nebo neúplných údajů nebo přijata neoprávněnou osobou, je příjemce části pojistného povinen neprávem přijaté částky vrátit.

(8) Pro řízení o vrácení části pojistného platí obdobně ustanovení o řízení ve věcech pojistného s odchylkami uvedenými v předchozích odstavcích s tím, že žádost o vrácení části pojistného se považuje za žádost o vrácení přeplatku na pojistném (§ 17 odst. 2 věta druhá).

(9) Část pojistného vrácená podle předchozích odstavců nepodléhá dani z příjmu.

^50) § 2 odst. 3 a 4 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.“.

Čl. II

Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 1/1991 Sb., zákona č. 46/1991 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona České národní rady č. 482/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb., zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., zákona č. 235/1992 Sb., zákona České národní rady č. 589/1992 Sb., zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., zákona č. 84/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 266/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb. a zákona č. 182/1994 Sb., se mění a doplňuje takto:

„^42) § 5 odst. 1 písm. c) zákona ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb.“.

^48) § 13 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 259/ /1994 Sb.“.

„(2) Účast osoby samostatně výdělečně činné na nemocenském pojištění vzniká dnem, od kterého se přihlásila k nemocenskému pojištění, ne však dříve než dnem, ve kterém se k pojištění přihlásila; nemocenské pojištění však vznikne dnem, od kterého se osoba samostatně výdělečně činná přihlásila k nemocenskému pojištění, pokud se k němu přihlásila nejpozději do osmi dnů od vzniku účasti na důchodovém zabezpečení nebo nejpozději v den, kdy byla povinna podat přehled o příjmech podle zvláštního zákona,^45) jestliže její účast na důchodovém zabezpečení vznikla podle § 145c odst. 3.

^45) § 15 odst. 1 a § 23a zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 160/1993 Sb. a zákona č. 307/1993 Sb.“.

Čl. III

Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 16/1959 Sb., zákona č. 58/1964 Sb., zákoníku práce č. 65/1965 Sb., zákona č. 67/1965 Sb., zákona č. 87/1968 Sb., zákona č. 88/1968 Sb., zákonného opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 8/1982 Sb., zákona č. 73/1982 Sb., zákona č. 148/1983 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 51/1987 Sb., zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona České národní rady č. 550/1991 Sb., zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., zákona č. 235/1992 Sb., zákona České národní rady č. 589/1992 Sb., zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 308/1993 Sb. a zákona č. 182/1994 Sb., se mění a doplňuje takto:

„(2) Zaměstnancům uvedeným v § 3 odst. 1 a 2, pokud jejich nemocenské pojištění provádí zaměstnavatel, mohou být dávky nemocenského pojištění vypláceny zaměstnavatelem do ciziny, a to i v jiné než české měně; je-li však takovému zaměstnanci do ciziny vyplácena mzda (plat), popřípadě část mzdy (platu), je zaměstnavatel povinen, pokud se se zaměstnancem nedohodne jinak, vyplácet mu v příslušné měně do ciziny i dávky nemocenského pojištění, a to aspoň ve stejném rozsahu (poměru), v jakém mu v této měně vyplácí i mzdu (plat).“.

„(2) Výdaje na dávky nemocenského pojištění, které zaměstnavatel vyplácí do ciziny v jiné než české měně (§ 51), jsou z prostředků nemocenského pojištění hrazeny způsobem stanoveným ve zvláštním zákoně^10) v české měně.

^10) § 9 odst. 1 a 4 zákona ČNR č. 589/1992 Sb.“.

Čl. IV

Zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění zákona č. 99/1972 Sb., zákona č. 73/1982 Sb., zákona č. 57/1984 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 51/1987 Sb., zákona č. 103/1988 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., zákona č. 226/1993 Sb., zákona č. 308/1993 Sb. a zákona č. 182/1994 Sb., se mění a doplňuje takto:

Čl. V

Zákon České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona České národní rady č. 590/1992 Sb., zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb. a zákona č. 307/1993 Sb., se mění a doplňuje takto:

^46) § 4 odst. 1 zákona č. 18/1992 Sb., o civilní službě. § 4 nařízení vlády ČR č. 372/1992 Sb., kterým se stanoví podrobnosti výkonu civilní služby, ve znění nařízení vlády č. 85/1993 Sb.“.

„§ 7

Místní příslušnost

Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení se řídí

„(4) O tom, zda úraz nebo onemocnění vznikly při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním, rozhodují pro účely řízení o invalidním a částečném invalidním důchodu a o důchodech pozůstalých po příslušníkovi ozbrojených sil lékařské komise zřízené v oborech působnosti ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti.“.

„§ 14

Povinnost zachovávat mlčenlivost

(1) Zaměstnanci orgánů sociálního zabezpečení jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při plnění úkolů orgánů sociálního zabezpečení nebo v přímé souvislosti s nimi, pokud se dále nestanoví jinak. Tato povinnost trvá i po skončení pracovního vztahu. Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být zaměstnanci orgánů sociálního zabezpečení zproštěni pouze tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu.

(2) Údaje týkající se jednotlivých občanů, organizací nebo malých organizací, které se orgány sociálního zabezpečení při své činnosti dozvědí, sdělují jiným subjektům, jen stanoví-li tak zvláštní zákon^45) nebo tento zákon; jinak mohou tyto údaje sdělit jiným subjektům jen se souhlasem občana, organizace nebo malé organizace. V rozsahu potřebném pro řízení ve věcech sociálního zabezpečení poskytují orgány sociálního zabezpečení údaje týkající se jednotlivých občanů cizozemským nositelům pojištění na základě jejich žádosti, nestanoví-li mezinárodní smlouva jinak.

(3) Orgány sociálního zabezpečení jsou povinny na žádost poskytnout

(4) Zobecněné informace a souhrnné údaje, které orgány sociálního zabezpečení získají při své činnosti, mohou být bez uvedení konkrétních údajů, zejména jmenných, využívány zaměstnanci těchto orgánů při vědecké, publikační a pedagogické činnosti.

(5) Česká správa sociálního zabezpečení je povinna na žádost fyzické osoby, která prokáže, že má vůči jiné fyzické osobě podle pravomocného a vykonatelného rozhodnutí splatnou pohledávku, sdělit, zda tato jiná osoba je poživatelem dávky důchodového zabezpečení a vyplácená dávka dosahuje výše podléhající výkonu rozhodnutí a údaj o rodném čísle této jiné osoby.

^45) Např. § 128 občanského soudního řádu a § 8 trestního řádu.

^48) § 15 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb.

^49) Zákon ČNR č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon ČNR č. 280/1992 Sb., o rezortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů.

^50) § 3 odst. 3 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 160/1993 Sb.“.

„(6) Jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou (spolupracující osobu) a o osobu pracující v cizině, vede příslušná okresní správa sociálního zabezpečení v evidenci údaje potřebné pro provádění důchodového zabezpečení. Okresní správa sociálního zabezpečení je na žádost osoby samostatně výdělečně činné a osoby pracující v cizině povinna vydat jí potvrzení o době trvání účasti na důchodovém zabezpečení a o vyměřovacím základu pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, a to nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy jí žádost této osoby byla doručena.“.

„(3) Při úmrtí občana se předkládá evidenční list

„(3) Česká správa sociálního zabezpečení zasílá občanovi výpis do tří měsíců po obdržení žádosti podle odstavce 2. Občan výpis předkládá při podání žádosti o důchod.“.

„(2) Občan je povinen sdělit organizaci plnící úkoly při provádění jeho důchodového zabezpečení na její výzvu skutečnosti rozhodné pro provádění tohoto zabezpečení.“.

„§ 83a

Přerušení řízení

Jestliže se občan v řízení o důchod z důchodového zabezpečení podmíněný dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem nebo v řízení o uznání změněné pracovní schopnosti nepodrobil vyšetření zdravotního stavu, ačkoliv byl k tomuto vyšetření vyzván, může být řízení přerušeno až do doby, kdy se občan tomuto vyšetření podrobí, pokud byl občan ve výzvě na tento následek upozorněn. Trvalo-li přerušení řízení podle předchozí věty aspoň 12 měsíců, lze řízení zastavit.“.

^51) § 20a zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 241/1994 Sb.“.

„§ 104ch

Prominutí penále

(1) Ministerstvo práce a sociálních věcí a v oboru své působnosti také Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo spravedlnosti mohou zcela nebo částečně prominout z důvodu odstranění tvrdosti penále.

(2) Ministerstvo práce a sociálních věcí může vyhláškou zmocnit k provádění svého oprávnění uvedeného v odstavci 1 Českou správu sociálního zabezpečení nebo okresní správy sociálního zabezpečení. V tomto zmocnění vymezí bližší podmínky, zejména okruh důvodů a výši penále, která z těchto důvodů může být prominuta.

(3) Byla-li žádost o prominutí penále zamítnuta, lze novou žádost podat nejdříve po 60 dnech ode dne doručení zamítavého rozhodnutí. V této nové žádosti nemohou být uplatněny stejné důvody, které již obsahovala žádost původní. Při opakování již odmítnutých důvodů bude nová žádost bez posouzení odložena. O odložení musí být žadatel vyrozuměn.

(4) Rozhodnutí o žádosti o prominutí penále nemusí obsahovat odůvodnění a opravné prostředky proti němu se nepřipouštějí. Na řízení o prominutí penále se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.^11)“.

„§ 119

Určení místní příslušnosti v některých případech

(1) V případech, kdy je malou organizací fyzická osoba, která nemá na území České republiky místo trvalého pobytu, se místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení řídí místem jejího podnikání.

(2) Nelze-li místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení určit podle tohoto zákona, stanoví Česká správa sociálního zabezpečení okresní správu sociálního zabezpečení, která bude plnit úkoly stanovené v § 6 odst. 4 písm. b) až v) nebo která bude příslušná podle § 20.“.

„§ 120a

Za den splnění oznamovací povinnosti se považuje den, ve kterém bylo podání předáno příslušnému orgánu sociálního zabezpečení nebo poštovní přepravě.

§ 120b

Část šestá hlava třetí platí přiměřeně i pro uchazeče o zaměstnání, který byl příslušným lékařem uznán práce neschopným.“.

„§ 122a

(1) Fyzické osoby, které byly jakkoliv zúčastněny na řízení ve věcech nemocenského pojištění, důchodového zabezpečení a pojistného (část šestá), jsou povinny zachovávat mlčenlivost o tom, co se při takovém řízení nebo v souvislosti s ním dozvěděli. Povinnosti mlčenlivosti je může zbavit ten, v jehož zájmu mají tuto povinnost.

(2) Fyzickým osobám uvedeným v odstavci 1, které nejsou účastníky řízení ani zaměstnanci orgánu sociálního zabezpečení a poruší povinnost mlčenlivosti podle odstavce 1, lze uložit pokutu až do výše 250 000 Kč. O pokutě rozhoduje orgán sociálního zabezpečení, u něhož se toto řízení konalo. Pro řízení o pokutě platí obecné předpisy o správním řízení.“.

Čl. VI

Zákon České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění zákona České národní rady č. 592/1992 Sb., zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona České národní rady č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb. a zákona č. 324/1993 Sb., se doplňuje takto:

V § 6 odst. 2 písm. d) se za slovo „společníci“ vkládají slova „a jednatelé“.

Čl. VII

Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona České národní rady č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb. a zákona č. 42/1994 Sb., se mění takto:

§ 3 odst. 1 včetně poznámek č. 2) až 8) a 8a) zní:

„(1) Vyměřovacím základem u osoby v pracovním poměru nebo obdobném poměru (dále jen „zaměstnanec“) je úhrn příjmů zúčtovaných jí zaměstnavatelem v souvislosti s výkonem zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění, s výjimkou nezapočitatelných příjmů, jimiž jsou:

Do vyměřovacího základu zaměstnance se dále zahrnují tyto příjmy zúčtované mu zaměstnavatelem v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá jeho účast na nemocenském pojištění:

Příjmy podle předchozích vět se do vyměřovacího základu zaměstnance zahrnují, i když mu byly zaměstnavatelem zúčtovány po skončení zaměstnání zakládajícího jeho účast na nemocenském pojištění.

^2) Např. § 6 odst. 7, 8, odst. 9 písm. f) a odst. 11 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 323/1993 Sb. a zákona č. 259/1994 Sb.

^3) § 187 až 206 zákoníku práce.

^4) Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích.

^5) Např. § 6 odst. 9 písm. b) a c) zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 323/1993 Sb.

^6) § 125 zákoníku práce.

^7) § 15 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku. § 19 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech.

^8) Zákon č. 62/1983 Sb., o věrnostním přídavku horníků.

^8a) Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí ČSR a Ministerstva zemědělství a výživy ČSR č. 62/1970 Sb., o poskytování náborových příspěvků a jiných výhod doosídlencům ve vymezeném území pohraničí, ve znění vyhlášky č. 69/1986 Sb.“.

Čl. VIII

(1) Výše penále u pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za dobu před 1. lednem 1995 se řídí předpisy platnými před tímto dnem.

(2) Žádost o povolení placení pojistného a penále ve splátkách (čl. I bod 20), kterou příslušná okresní správa sociálního zabezpečení obdržela před 1. dubnem 1995, se považuje za obdrženou dne 1. dubna 1995.

Čl. IX

Pro posuzování podmínky podstatného poklesu výdělku pro nárok na částečný invalidní důchod podle předpisů o sociálním zabezpečení se nepřihlíží k plněním věrnostní nebo stabilizační povahy a k plněním poskytnutým k životnímu jubileu.

Čl. X

Předseda Poslanecké sněmovny se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených pozdějšími předpisy, a zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených pozdějšími předpisy.

Čl. XI

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1995.

Uhde v. r.

Havel v. r.

Klaus v. r.