Zákon o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní a o změně a doplnění zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů

Aktuální text a fecha 2008-06-30

ČÁST PRVNÍ

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

(1) Tento zákon upravuje práva a povinnosti fyzických nebo právnických osob, související se zákazem chemických zbraní a nakládáním s toxickými chemickými látkami a jejich prekurzory, zneužitelnými k porušování zákazu chemických zbraní.

(2) Výkon státní správy a kontrolu v této oblasti provádí Státní úřad pro jadernou bezpečnost (dále jen „Úřad“), který současně vykonává působnost Úřadu pro kontrolu zákazu chemických zbraní.

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) chemickými zbraněmi:

1. toxické chemické látky a jejich prekurzory, jichž může být vzhledem k jejich toxickým vlastnostem a množství využito jako prostředku vedení bojové činnosti, s výjimkou těch, které jsou určeny pro účely nezakázané tímto zákonem,

1. munice a prostředky určené k usmrcení nebo způsobení újmy na zdraví člověka nebo zvířete anebo k poškození rostlin nebo ekosystémů,^1) pokud tyto účinky nastávají v důsledku toxických vlastností toxických chemických látek, které se uvolňují z munice nebo prostředků,

1. jakékoli zařízení zvlášť určené k použití munice a prostředků uvedených v bodu 2;

b) toxickou chemickou látkou jakákoli chemická látka, která může svým chemickým působením na životní procesy způsobit smrt, dočasné zneschopnění nebo trvalou újmu na zdraví lidem nebo zvířatům anebo zničení rostlin;

c) prekurzorem jakákoli chemicky reagující látka, která se účastní kteréhokoli stadia výroby toxické chemické látky;

d) stanovenou látkou toxická chemická látka a její prekurzory v členění podle § 7;

e) určitou organickou chemickou látkou jakákoli chemická látka tvořená sloučeninami uhlíku, mimo jeho oxidy, sulfidy a uhličitany kovů;

f) chemickými látkami používanými k zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti jakékoli chemické látky, které jsou schopny rychle vyvolat u člověka krátkodobé podráždění smyslových orgánů nebo rychlé a krátkodobé fyzické zneschopnění;

g) výrobou stanovených látek jejich vytváření chemickou reakcí;

h) zpracováním stanovených látek fyzikální proces, při němž nejsou přetvářeny v jinou látku;

i) spotřebou stanovených látek jejich přeměna chemickou reakcí v jinou látku;

j) nakládáním se stanovenými látkami jejich vývoj, výroba, spotřeba, držení, jiné nabývání, zpracovávání nebo převádění;

k) provozem prostor, kde jsou umístěna zařízení sloužící k výrobě, zpracování nebo spotřebě stanovených látek, jakož i místa pro jejich skladování a místa, v nichž s nimi dochází k manipulaci, nebo prostor k výrobě určitých organických chemických látek;

l) zničením chemických zbraní jejich likvidace;

m) nakládáním s chemickými zbraněmi převod vlastnického práva, jakož i jiná dispozice s chemickými zbraněmi, z níž vyplývá změna držitele, místa nebo způsobu použití;

n) převodem výstup stanovených látek z území České republiky nebo vstup stanovených látek na území České republiky.

ČÁST DRUHÁ

ZÁKAZ CHEMICKÝCH ZBRANÍ

§ 3

(1) Vývoj, výroba, držení, použití a nakládání s chemickými zbraněmi se zakazují.

(2) Převod chemických zbraní do České republiky nebo jejich tranzit se zakazují.

§ 4

Nález chemických zbraní

(1) Nález nebo důvodné podezření na nález chemických zbraní je každý povinen bezodkladně ohlásit Policii České republiky, která tyto informace neprodleně sdělí Hasičskému záchrannému sboru České republiky a Úřadu.

(2) Fyzická nebo právnická osoba, která je vlastníkem nebo držitelem chemické zbraně, je povinna s ní naložit způsobem a ve lhůtě, které určí Úřad. Není-li tato osoba známa, zajistí zničení chemické zbraně Úřad.

(3) Náklady spojené s činností uvedenou v odstavci 2 nese ten, kdo porušil zákaz podle § 3. Není-li tato osoba známa nebo nelze-li vůči ní náhradu nákladů uplatňovat a vymáhat a neuhradí-li je dobrovolně jiná osoba, nese náklady stát.

§ 5

Zařízení pro výrobu chemických zbraní

(1) Vývoj, výroba, převod, montáž, jakož i jiné nabývání a držení zařízení pro výrobu chemických zbraní nebo projektování, výstavba a užívání provozů pro výrobu chemických zbraní se zakazují.

(2) Pro nález zařízení pro výrobu chemických zbraní se obdobně užije ustanovení § 4.

ČÁST TŘETÍ

STANOVENÉ LÁTKY

HLAVA I

NAKLÁDÁNÍ SE STANOVENÝMI LÁTKAMI A JEJICH ČLENĚNÍ

§ 6

(1) Nakládat se stanovenými látkami lze jen za podmínek stanovených tímto zákonem a jen

a) k průmyslovým, zemědělským, výzkumným, zdravotnickým, farmaceutickým a dalším mírovým účelům,

b) k ochranným účelům, které se přímo týkají ochrany proti chemickým zbraním (dále jen „ochranné účely“).

(2) Fyzická nebo právnická osoba, která nakládá se stanovenými látkami k ochranným účelům, je povinna ohlásit Úřadu údaje o činnostech uskutečňovaných k těmto účelům v uplynulém kalendářním roce do 31. ledna následujícího roku. Obsah hlášení stanoví Úřad prováděcím právním předpisem.

§ 7

(1) Stanovené látky se pro účely tohoto zákona z hlediska nebezpečnosti svých toxických vlastností nebo možnosti zneužití k porušování zákazů určených tímto zákonem člení na

a) vysoce nebezpečné látky,

b) nebezpečné látky,

c) méně nebezpečné látky.

(2) Seznamy stanovených látek v členění podle odstavce 1 stanoví Úřad vyhláškou.

§ 7a

(1) Před prvním převodem nebo jiným nabytím stanovené látky jsou výrobce nebo dovozce povinni zjistit, zda má stanovená látka 1 nebo více nebezpečných vlastností, a na základě toho ji klasifikovat podle tohoto zákona a podle zvláštního právního předpisu.^1a)

(2) Stanovené látky podléhají povinnosti registrace podle zvláštního právního předpisu.^1a)

(3) V případě, že stanovené látky nepodléhají povinnosti registrace podle odstavce 2, je osoba, která je vyrábí nebo dováží, povinna splnit povinnost oznamování podle zvláštního právního předpisu.^1a)

(4) První úplatné nebo bezúplatné předání stanovené látky, jakož i další úplatné nebo bezúplatné předání stanovené látky další osobě je možné jen tehdy, pokud jsou zabaleny, označeny a vybaveny bezpečnostním listem podle zvláštního právního předpisu.^1a)

HLAVA II

VYSOCE NEBEZPEČNÉ LÁTKY

§ 8

(1) Nakládat s vysoce nebezpečnými látkami lze jen na základě licence udělené Úřadem a jen k výzkumným, zdravotnickým, farmaceutickým nebo ochranným účelům.

(2) Úhrnné množství vysoce nebezpečných látek nacházejících se na území České republiky nesmí převýšit v souladu s Úmluvou o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení (dále jen „Úmluva“)^2) za jeden rok jednu tunu.

§ 9

Podmínky pro udělení licence

(1) Licenci lze udělit pouze právnické osobě.

(2) Podmínkou pro udělení licence právnické osobě je

a) místo usazení na území některého z členských států Evropské unie nebo jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru,

b) ustanovení odpovědného zástupce.

(3) Úřad licenci udělí, pokud úhrnné množství vysoce nebezpečných látek na území České republiky nepřesáhne výši uvedenou v § 8 odst. 2 a pokud se výroba vysoce nebezpečných látek uskutečňuje v objektech stanovených prováděcím právním předpisem.

(4) Úřad licenci neudělí,

a) byla-li žadateli v uplynulých deseti letech přede dnem podání žádosti o vydání licence odňata, nebo

b) je-li to v rozporu s bezpečnostními zájmy České republiky; stanovisko, zda je udělení licence v souladu s těmito zájmy, sdělí Úřadu Ministerstvo vnitra, Bezpečnostní informační služba, Vojenské zpravodajství a Úřad pro zahraniční styky a informace; tyto orgány jsou povinny se k žádosti o vydání licence písemně vyjádřit do 30 dnů ode dne, kdy jim byl doručen stejnopis žádosti Úřadu, jinak se má za to, že s udělením licence souhlasí.

§ 10

Odpovědný zástupce

(1) Odpovědným zástupcem se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba, která odpovídá za řádný výkon činností, na který se uděluje licence, ustanovená právnickou osobou.

(2) Podmínkou pro ustanovení odpovědného zástupce je

a) dosažení věku 21 let,

b) státní občanství členského státu Evropské unie, jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru, Švýcarské konfederace nebo jiného státu, pokud jde o osobu oprávněnou k uznání odborné kvalifikace podle zvláštního právního předpisu^2a),

c) skutečnost, že se trvale zdržuje na území České republiky,

d) způsobilost k právním úkonům,

e) bezúhonnost,

f) odborná způsobilost pro nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické podle zvláštního právního předpisu^2b),

g) 3 roky praxe v oblasti oborů chemie.

(3) Funkci odpovědného zástupce lze vykonávat vždy jen pro jednu právnickou osobu.

(4) Odpovědným zástupcem právnické osoby nemůže být člen dozorčí rady, popřípadě jiného kontrolního orgánu této právnické osoby.

(5) Přestane-li v průběhu výkonu činnosti, na který se uděluje licence, odpovědný zástupce svoji funkci vykonávat, musí právnická osoba, jíž se uděluje licence, neprodleně požádat o změnu licence.

§ 11

Bezúhonnost

(1) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen

a) za trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s činností, na kterou má být licence udělena,

b) pro jiný trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže vzhledem k povaze činnosti, na kterou má být udělena licence, a osobě odpovědného zástupce je obava, že se dopustí stejného nebo podobného činu při provozování výkonu odpovědného zástupce, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen.

(2) Za účelem doložení bezúhonnosti si Úřad vyžádá podle zvláštního právního předpisu^2a) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 12

Žádost o udělení licence

(1) Písemná žádost o udělení licence obsahuje

a) název nebo obchodní jméno, místo usazení právnické osoby, která žádá o udělení licence, identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

b) jméno a příjmení, datum narození a adresa odpovědného zástupce, na které se trvale zdržuje,

c) údaj o předpokládaném nakládání s vysoce nebezpečnými látkami, na které je udělení licence požadováno,

d) specifikaci provozů a zařízení pro výrobu, týká-li se žádost o udělení licence výroby nebo uvádění zařízení do provozu,

e) název vysoce nebezpečné látky podle seznamu, její množství, údaje o účelu užití a o jejím konečném určení,

f) navrhovanou dobu platnosti.

(2) K žádosti podle odstavce 1 se připojí

a) kopie smlouvy nebo listiny o zřízení nebo založení právnické osoby a u osob zapsaných v obchodním rejstříku výpis z obchodního rejstříku,

b) v případě cizího státního příslušníka doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů cizího státu, v němž pobýval nepřetržitě déle než 3 měsíce, který nesmí být starší 6 měsíců, nebo čestné prohlášení s úředně ověřeným podpisem v případě, že tento stát takový doklad nevydává.

c) doklad o odborné způsobilosti odpovědného zástupce, popřípadě rozhodnutí o uznání odborné kvalifikace podle zvláštního právního předpisu^2a),

d) doklad o účelu nakládání s vysoce nebezpečnými látkami,

e) údaje z evidence o držených vysoce nebezpečných látkách, jestliže žadatel je povinen takovou evidenci vést podle § 25a,

f) výkresová dokumentace k doložení údajů podle odstavce 1 písm. d),

g) doklad o účetní závěrce ověřené auditorem, která není starší než šest měsíců od podání žádosti,

h) kopie rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví o zařazení pracoviště do kategorie z hlediska rizikovosti pro zdraví podle zvláštního právního předpisu^2c).

(3) Žadatel o udělení licence předloží písemnou žádost o udělení licence Úřadu, týká-li se žádost o udělení licence

a) výroby vysoce nebezpečných látek nebo uvádění zařízení na jejich výrobu do provozu, nejpozději sedm měsíců před předpokládaným zahájením výroby,

b) ostatních činností, nejpozději čtyři měsíce před počátkem kalendářního roku, ve kterém má být s vysoce nebezpečnou látkou nakládáno.

(4) V případě, že na činnosti uvedené v odstavci 1 bude uzavírána smlouva, je třeba požádat o licenci nejpozději sedm měsíců před uzavřením smlouvy.

§ 13

Udělení licence

(1) Úřad udělí licenci právnické osobě (dále jen „držitel licence“), jsou-li splněny podmínky pro její udělení podle § 9.

(2) Zjistí-li Úřad před vydáním rozhodnutí, že žádost není úplná, poskytne tomu, kdo žádá, přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků.

(3) Rozhodnutí o udělení licence obsahuje

a) název nebo obchodní jméno a místo usazení právnické osoby, jíž se licence uděluje, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

b) jméno a příjmení, datum narození a adresa odpovědného zástupce, na které se trvale zdržuje,

c) předmět a rozsah licence,

d) účel užití vysoce nebezpečné látky a její povolené množství,

e) další podmínky licence vyplývající z mezinárodních závazků,

f) dobu platnosti.

(4) Licence není třeba k záchranným pracím směřujícím k odvrácení nebo omezení bezprostředního působení rizik vzniklých mimořádnou událostí nebo k likvidačním pracím směřujícím k odstranění následků způsobených mimořádnou událostí^2d); osoba provádějící záchranné nebo likvidační práce neprodleně ohlásí jejich provádění Policii České republiky a Úřadu.

§ 14

Zánik licence

(1) Licence zaniká

a) uplynutím doby, na kterou byla udělena,

b) dnem zániku právnické osoby, která je držitelem licence,

c) rozhodnutím Úřadu o odnětí licence.

(2) Úřad licenci odejme, zjistí-li, že

a) držitel licence přestal splňovat podmínky licence podle tohoto zákona,

b) licence byla udělena na základě nepravdivých údajů, nebo

c) výkon oprávnění držitele licence je v rozporu s bezpečnostními zájmy České republiky; stanovisko, zda je výkon oprávnění držitele licence v rozporu s těmito zájmy, sdělí Úřadu Ministerstvo vnitra, Bezpečnostní informační služba, Vojenské zpravodajství nebo Úřad pro zahraniční styky a informace.

(3) V případě odnětí licence nevzniká nárok na náhradu škody, která takovým odnětím vznikla.

§ 15

Změna licence

(1) Úřad může rozhodnout o změně licence

a) na základě odůvodněné žádosti držitele licence,

b) došlo-li ke změně skutečností, na základě kterých byla licence udělena.

(2) V případě, kdy dojde ke změně skutečností uvedených v § 13 odst. 3, je držitel licence povinen písemně požádat Úřad o její změnu, a to neprodleně po jejím zjištění, nejpozději však

a) do sedmi měsíců před zahájením změny předmětu licence, týká-li se změna licence výroby vysoce nebezpečných látek nebo uvádění zařízení na jejich výrobu do provozu,

b) do čtyř měsíců před počátkem kalendářního roku, týká-li se změna licence ostatních skutečností uvedených v § 13 odst. 3.

(3) V žádosti o změnu licence musí být uveden odkaz na číslo původního rozhodnutí o udělení licence a důvody požadované změny, které musí být řádně doloženy.

§ 16

Umístění kontrolních přístrojů

Držitelé licence na nakládání s vysoce nebezpečnými látkami a zařízeními na jejich výrobu jsou povinni umožnit

a) mezinárodním inspektorům Organizace pro zákaz chemických zbraní (dále jen „mezinárodní inspektoři“) umístění kontrolních přístrojů umožňujících trvalé a nepřetržité sledování vysoce nebezpečných látek v provozech a zařízeních na jejich výrobu,

b) kontrolním orgánům kdykoli okamžitý přístup k těmto přístrojům.

§ 17

Převod vysoce nebezpečných látek

(1) Převod vysoce nebezpečných látek je možný jen mezi členskými státy Úmluvy a jen za podmínek stanovených touto Úmluvou.

(2) Údaje o předpokládaném převodu vysoce nebezpečných látek je držitel licence povinen ohlásit Úřadu nejpozději do 40 dnů před jeho uskutečněním.

§ 18

Ohlašování vysoce nebezpečných látek

Držitel licence je povinen ohlásit Úřadu údaje o nakládání s vysoce nebezpečnými látkami za uplynulý kalendářní rok do 31. ledna následujícího roku a údaje o předpokládaném nakládání pro následující kalendářní rok každoročně do 31. srpna běžného roku. Údaje, které je držitel licence povinen ohlásit, stanoví prováděcí právní předpis.

§ 19

Ztráta, odcizení nebo nález vysoce nebezpečných látek

(1) Ztrátu nebo odcizení vysoce nebezpečných látek je každý povinen bezodkladně ohlásit nejbližšímu útvaru Policie České republiky a Úřadu. Současně je povinen sdělit všechny údaje, které je nezbytné znát pro případ úniku vysoce nebezpečných látek do okolního prostředí nebo zasažení živých organismů.

(2) Nález vysoce nebezpečných látek je každý povinen bezodkladně ohlásit nejbližšímu útvaru Policie České republiky, který tuto informaci neprodleně sdělí Hasičskému záchrannému sboru České republiky a Úřadu.

HLAVA III

NEBEZPEČNÉ LÁTKY

§ 20

Ohlašování nebezpečných látek

(1) Fyzická nebo právnická osoba, která nakládá s nebezpečnými látkami a překročí stanovené množství nebezpečných látek nebo jejich stanovenou koncentraci, je povinna ohlásit Úřadu údaje o výrobě, zpracování, spotřebě a převodu nebezpečných látek za uplynulý kalendářní rok do 31. ledna následujícího roku a údaje o předpokládané výrobě, zpracování a spotřebě nebezpečných látek pro následující kalendářní rok každoročně do 31. srpna běžného roku.

(2) Ohlašovací povinnost se vztahuje i na instalaci nových zařízení na výrobu, zpracování nebo spotřebu nebezpečných látek.

(3) Prováděcí právní předpis stanoví množství nebezpečných látek, koncentraci nebezpečných látek ve směsi s jinými látkami a obsah hlášení podle odstavců 1 a 2.

(4) V případě, že dojde ke změně předpokládaných údajů pro následující kalendářní rok, je fyzická nebo právnická osoba podle odstavce 1 povinna splnit ohlašovací povinnost do 14 dnů před jejím uskutečněním.

§ 21a

Přeprava

Přepravovat vysoce nebezpečné, nebezpečné a méně nebezpečné látky lze jen v přepravních obalech a způsobem stanoveným zvláštním právním předpisem.^2f)

§ 22

Převod nebezpečných látek

(1) Fyzická nebo právnická osoba může převádět nebezpečné látky z členských států nebo do členských států Úmluvy.

(2) Nebezpečné látky lze převádět ze států nebo do států, které nejsou členskými státy Úmluvy, pouze za podmínky, že nebezpečné látky nepřekračují stanovenou koncentraci ve směsi s jinými látkami a splňují stanovený způsob balení výrobků. Prováděcí právní předpis stanoví koncentraci nebezpečné látky ve směsi s jinými látkami a způsob balení výrobků obsahujících nebezpečné látky.

HLAVA IV

MÉNĚ NEBEZPEČNÉ LÁTKY

§ 23

Ohlašování méně nebezpečných látek

(1) Fyzická nebo právnická osoba, která nakládá s méně nebezpečnými látkami a překročí stanovené množství méně nebezpečných látek nebo jejich stanovenou koncentraci, je povinna ohlásit Úřadu údaje o výrobě a převodu méně nebezpečných látek za uplynulý kalendářní rok do 31. ledna následujícího roku a údaje o předpokládané výrobě méně nebezpečných látek pro následující kalendářní rok každoročně do 31. srpna běžného roku.

(2) Ohlašovací povinnost se vztahuje i na instalaci nových zařízení na výrobu méně nebezpečných látek.

(3) Prováděcí právní předpis stanoví množství méně nebezpečných látek, koncentraci méně nebezpečných látek ve směsi s jinými látkami a obsah hlášení podle odstavců 1 a 2.

§ 25

Převod méně nebezpečných látek z území České republiky

(1) Při převodu méně nebezpečných látek do států, které nejsou členy Úmluvy, je fyzická nebo právnická osoba povinna zajistit prohlášení příjemce, který má těchto látek nabýt, že nebudou převedeny do dalšího státu a budou užity jen k účelům uvedeným v § 6.

(2) Méně nebezpečné látky, které nepřekračují stanovenou koncentraci ve směsi s jinými látkami nebo splňují stanovený způsob balení výrobků, lze převádět do států, které nejsou členy Úmluvy, bez povinnosti zajistit prohlášení příjemce podle odstavce 1. Prováděcí právní předpis stanoví koncentraci méně nebezpečné látky ve směsi s jinými látkami a způsob balení výrobků obsahujících méně nebezpečné látky.

HLAVA V

EVIDENCE STANOVENÝCH LÁTEK

§ 25a

(1) Držitel licence, fyzická nebo právnická osoba, která nakládá s nebezpečnými látkami, a fyzická nebo právnická osoba, která nakládá s méně nebezpečnými látkami, jsou povinni

a) průběžně vést evidenci stanovených látek v písemné nebo elektronické podobě,

b) na požádání předložit evidenci Úřadu k nahlédnutí,

c) při skončení nakládání se stanovenými látkami evidenci bez zbytečného odkladu předat Úřadu.

(2) Obsah, způsob a formu vedení evidence stanoví prováděcí právní předpis.

HLAVA VI

URČITÉ ORGANICKÉ CHEMICKÉ LÁTKY

§ 26

(1) Fyzická nebo právnická osoba, která vyrobí v souhrnu v kalendářním roce více než 200 tun určitých organických chemických látek, které nejsou stanovenými látkami, nebo více než 30 tun určité organické chemické látky, která není stanovenou látkou, ale obsahuje fosfor, síru nebo fluor, je povinna ohlásit Úřadu tuto skutečnost do 31. ledna následujícího roku.

(2) Ohlašovací povinnost se vztahuje na jednotlivé provozy, v nichž jsou tyto určité organické chemické látky vyráběny, a jejich přesné umístění.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahuje na výrobu výbušnin a uhlovodíků.

(4) Prováděcí právní předpis stanoví obsah hlášení podle odstavců 1 a 2.

HLAVA VII

CHEMICKÉ LÁTKY POUŽÍVANÉ K ZAJIŠTĚNÍ VNITŘNÍHO POŘÁDKU A BEZPEČNOSTI

§ 27

Pokud Policie České republiky, Vojenská policie nebo Vězeňská služba České republiky používají ve své činnosti chemické látky k zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti, jsou povinny ohlásit název používané chemické látky. Tyto údaje a změny v nich se ohlašují Úřadu do 10 dnů ode dne, kdy došlo ke vzniku nebo změně údajů.

ČÁST ČTVRTÁ

DOZOR NAD DODRŽOVÁNÍM ZÁKONA

§ 28

(1) Dozoru podléhají všechny fyzické nebo právnické osoby, které jakkoli nakládají se stanovenými látkami, které vyrábí určité organické chemické látky, nebo u kterých je důvodné podezření, že s takovými látkami nakládají (dále jen „kontrolovaná osoba“).

(2) Kontrolovaná osoba je povinna umožnit kontrolním pracovníkům pořízení fotodokumentace zařízení sloužícího k výrobě, zpracování a spotřebě stanovených látek, jakož i místa pro jejich skladování a místa, v nichž je s nimi manipulováno.

(3) Pokud tento zákon nestanoví jinak, mají kontrolní pracovníci a kontrolované osoby práva a povinnosti stanovené zvláštním zákonem.^3)

§ 29

(1) Výkonu dozoru se spolu s kontrolními pracovníky mohou účastnit mezinárodní inspektoři v souladu s inspekčním mandátem Organizace pro zákaz chemických zbraní.^2) Na základě tohoto inspekčního mandátu mají mezinárodní inspektoři právo přístupu k požadovanému místu dozoru s cílem zjistit skutečnosti vztahující se k Úmluvě.

(2) Kontrolované osoby jsou povinny zpřístupnit mezinárodním inspektorům veškeré doklady vztahující se ke kontrole, jakož jim i umožnit prohlídku provozu a odběr vzorků, případně pořídit fotodokumentaci.

(3) Kontrolovaná osoba je oprávněna ponechat si části všech odebraných vzorků nebo odebrat duplicitní vzorky a být přítomna jejich analýze na místě.

(4) Úřad oznámí kontrolované osobě zahájení výkonu dozoru mezinárodními inspektory předem, a to nejpozději do 12 hodin před plánovaným příjezdem mezinárodních inspektorů. Zahájení výkonu dozoru, kterým bude mezinárodními inspektory ověřována správnost údajů předaných kontrolovanou osobou, oznámí Úřad kontrolované osobě nejpozději 48 hodin před jeho zahájením.

§ 30

Výkon dozoru podle § 28 a 29 v objektech a zařízeních Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti a Bezpečnostní informační služby provádí Úřad způsobem předem dohodnutým s těmito orgány.

§ 31

Zaměstnanci Úřadu jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti s prováděním dozoru podle tohoto zákona, a to i když přestali být zaměstnanci tohoto úřadu. Této povinnosti mohou být písemně zproštěni z vážných důvodů předsedou Úřadu.

Správní delikty

§ 32

Přestupky

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) neoznámí Policii České republiky nález nebo důvodné podezření na nález chemické zbraně nebo zařízení pro výrobu chemických zbraní nebo nález vysoce nebezpečné látky,

b) jako vlastník nebo držitel chemické zbraně nenaloží s touto zbraní způsobem a ve lhůtě, kterou určil Úřad, nebo

c) poruší zákaz vývoje, výroby, převodu, montáže či jiného nabývání a držení zařízení pro výrobu chemických zbraní nebo projektování, výstavby a užívání provozů pro výrobu těchto zbraní.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 50 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. b) a c) pokutu do 1 000 000 Kč.

§ 33

Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že

a) neoznámí Policii České republiky nález nebo důvodné podezření na nález chemické zbraně nebo zařízení pro výrobu chemických zbraní nebo nález vysoce nebezpečné látky,

b) jako vlastník nebo držitel chemické zbraně nenaloží s touto zbraní způsobem a ve lhůtě, kterou určí Úřad,

c) poruší zákaz vývoje, výroby, převodu, montáže či jiného nabývání a držení zařízení pro výrobu chemických zbraní nebo projektování, výstavby a užívání provozů pro výrobu těchto zbraní,

d) nakládá s vysoce nebezpečnými látkami bez licence udělené Úřadem,

e) jako osoba, která nakládá s nebezpečnými látkami, nesplní ohlašovací povinnost podle § 20,

f) jako osoba, která nakládá s méně nebezpečnými látkami, nesplní ohlašovací povinnost podle § 23, nebo

g) jako osoba, která vyrobí v souhrnu v kalendářním roce více než 200 tun určitých organických chemických látek, které nejsou stanovenými látkami, nebo více než 30 tun určité organické chemické látky, která není stanovenou látkou, ale obsahuje fosfor, síru nebo fluor, nesplní ohlašovací povinnost podle § 26.

(2) Držitel licence se dopustí správního deliktu tím, že

a) neumožní umístění kontrolních přístrojů podle § 16 písm. a),

b) nesplní ohlašovací povinnost podle § 18, nebo

c) nepožádá o změnu licence podle § 15 odst. 2.

(3) Držitel licence, právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která nakládá s nebezpečnými látkami, nebo právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která nakládá s méně nebezpečnými látkami, se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 25a odst. 1 písm. a) neeviduje látky, s nimiž nakládá, v rozporu s § 25a odst. 1 písm. b) nepředloží evidenci Úřadu k nahlédnutí, nebo v rozporu s § 25a odst. 1 písm. c) nepředá Úřadu evidenci stanovených látek po skončení nakládání.

(4) Za správní delikt se uloží pokuta

a) do 30 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. d),

b) do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b) a c),

c) do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2,

d) do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. e) až g) a odstavce 3,

e) do 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a).

§ 34

Společná ustanovení ke správním deliktům

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání, okolnostem, za nichž byl spáchán, a k jeho následkům.

(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do tří let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Správní delikty podle tohoto zákona projednává v prvním stupni Úřad.

(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby^6) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(6) Pokuty vybírá Úřad a vymáhá celní úřad. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.

ČÁST PÁTÁ

USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ

§ 35

(1) Žádost o udělení licence, jakož i splnění ohlašovací povinnosti podle tohoto zákona, jsou fyzické nebo právnické osoby, které provozují činnosti podle tohoto zákona, povinny předat Úřadu nejpozději do jednoho měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Splněním ohlašovací povinnosti je zachováno právo nadále provádět činnost uvedenou v tomto zákoně.

(3) Fyzické nebo právnické osoby, které mají povinnost žádat o udělení licence nebo plnit ohlašovací povinnost podle tohoto zákona, jsou povinny podat počáteční hlášení do 20 dnů po vstupu Úmluvy v platnost pro Českou republiku.

(4) Úpravou převodu vysoce nebezpečných látek, nebezpečných látek a méně nebezpečných látek podle tohoto zákona není dotčena úprava provedená zvláštními právními předpisy^7).

(5) Úřad vydá vyhlášku k provedení § 6 odst. 2, § 7 odst. 2, § 9 odst. 3, § 18, § 20 odst. 3, § 22 odst. 2, § 23 odst. 3, § 25 odst. 2, § 25a odst. 2 a § 26 odst. 4.

(6) Úřad a Ministerstvo průmyslu a obchodu si poskytují údaje týkající se udělování licencí a povolení pro stanovené látky. Navzájem se neprodleně informují o skutečnostech významných pro udělování licencí, povolení a kontrolu dodržování Úmluvy a tohoto zákona.

ČÁST SEDMÁ

DOPLNĚNÍ ZÁKONA Č. 455/1991 SB., O ŽIVNOSTENSKÉM PODNIKÁNÍ (ŽIVNOSTENSKÝ ZÁKON), VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ

§ 37

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona České národní rady č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb. a zákona č. 147/1996 Sb., se doplňuje takto:

V § 3 odst. 3 písm. v) se tečka na konci věty nahrazuje čárkou a připojuje se písmeno x), které včetně poznámky č. 23e) zní:

„x) nakládání s vysoce nebezpečnými látkami.^23e)

^23e) Zákon č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní a o změně a doplnění zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.“.

ČÁST OSMÁ

ZMĚNA A DOPLNĚNÍ ZÁKONA Č. 140/1961 SB., TRESTNÍ ZÁKON, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ

§ 38

Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění zákona č. 120/1962 Sb., zákona č. 53/1963 Sb., zákona č. 56/1965 Sb., zákona č. 81/1966 Sb., zákona č. 148/1969 Sb., zákona č. 45/1973 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 10/1989 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 47/1990 Sb., zákona č. 84/1990 Sb., zákona č. 175/1990 Sb., zákona č. 457/1990 Sb., zákona č. 545/1990 Sb., zákona č. 490/1991 Sb., zákona č. 557/1991 Sb., nálezu Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky ze dne 4. září 1992, publikovaného v částce 93/1992 Sb., zákona č. 290/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č. 91/1994 Sb. a zákona č. 152/1995 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. V § 185 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

„(3) Stejně jako v odstavci 2 bude potrestán, kdo projektuje, staví a užívá provozy na výrobu chemických zbraní.“.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.

1. § 185 odst. 4 písm. a) zní:

„a) spáchá-li čin uvedený v odstavcích 2 a 3 jako člen organizované skupiny,“.

1. Nadpis § 186 zní: „Nedovolená výroba a držení radioaktivního materiálu a vysoce nebezpečné látky“.

1. V § 186 odst. 1 se za slovo „materiál“ vkládají tato slova: „nebo vysoce nebezpečnou látku nebo předměty určené k její výrobě“.

ČÁST DEVÁTÁ

ÚČINNOST ZÁKONA

§ 39

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Zeman v. r.

Havel v. r.

Klaus v. r.

^1) § 3 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí.

^1a) Zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů.

^2) Úmluva o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení, vyhlášená pod č. 94/1997 Sb.

^2a) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.

^2a) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.

^2b) § 44b zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

^2c) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

^2d) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

^2f) Například sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 6/2002 Sb. m. s., kterým se doplňuje sdělení č. 159/1997 Sb., č. 186/1998 Sb., č. 54/1999 Sb. a č. 93/2000 Sb. m. s. o vyhlášení a přijetí změn a doplňků „Přílohy A – Všeobecná ustanovení a ustanovení týkající se nebezpečných látek a předmětů“ a „Přílohy B – Ustanovení o dopravních prostředcích a o přepravě“ Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR).

^3) § 8 až 12 a § 14 až 19 zákona ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.

^5) Zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

^6) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.

^7) Zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 594/2004 Sb., jímž se provádí režim Evropských společenství pro kontrolu vývozu zboží a technologií dvojího užití.