← Aktuální text · Historie

Zákon, kterým se mění zákon č. 191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 121/2000 Sb., zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů

Aktuální text a fecha 2002-08-31

ČÁST PRVNÍ

Změna zákona o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých dalších zákonů

Čl. I

Zákon č. 191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 121/2000 Sb., se mění takto:

„(2) Žádost se podává Celnímu ředitelství Hradec Králové (dále jen „celní ředitelství“).“.

Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena b) a c).

„(7) Žádost, doklady, informace a další údaje mohou být podány elektronicky, jsou-li nejpozději následující pracovní den zaslány celnímu úřadu též písemně.“.

Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 8.

„(2) Jistota se stanovuje paušální částkou ve výši 100 000 Kč.“.

„(5) Pominou-li důvody složení jistoty podle § 6, celní ředitelství vyúčtuje její případné použití a zbývající částku jistoty uvolní. Složená hotovost se přednostně použije k náhradě nákladů podle § 6 odst. 1 písm. b).

(6) Při vyřizování žádosti o prodloužení lhůty, ve které má být opatření celního úřadu prováděno, se ustanovení odstavců 1 až 5 použijí přiměřeně.“.

^19a) Například § 23 odst. 8 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.“.

„(3) Celní úřad, který přijal opatření podle odstavce 1 nebo 2, sdělí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu oprávněné osobě, aby mohla uplatnit ochranu svého práva. Na písemnou výzvu celního úřadu je oprávněná osoba povinna předložit celnímu úřadu do 3 dnů ode dne doručení sdělení o zajištění zboží písemné vyjádření, z něhož jednoznačně vyplývá, že zajištěné zboží jsou padělky nebo nedovolené napodobeniny, s potvrzením, že údaje v něm obsažené jsou přesné, úplné, platné a pravdivé; podává-li se písemné vyjádření v jiném než českém jazyce, musí být k němu přiložen jeho úřední překlad do češtiny. Celní úřad sdělí oprávněné osobě na její písemnou žádost jméno, příjmení a adresu místa trvalého pobytu nebo název nebo obchodní firmu a sídlo deklaranta, a pokud jsou mu známa, i jméno, příjmení a adresu místa trvalého pobytu nebo název nebo obchodní firmu a sídlo příjemce, aby mohla uplatnit ochranu svého práva.“.

„(4) Oprávněná osoba je povinna informovat celní úřad do 10 pracovních dnů ode dne, kdy jí bylo sděleno celním úřadem, že bylo zajištěno zboží, popřípadě, že bylo přerušeno celní řízení, pokud soud nařídil předběžné opatření nebo pokud bylo u soudu zahájeno řízení ve věci vedoucí k rozhodnutí soudu, že jde o padělek nebo nedovolenou napodobeninu. Informace musí být učiněna písemně nebo ústně do protokolu. Lze ji učinit i telegraficky, dálnopisem, faxem nebo elektronicky s tím, že nejpozději do 3 dnů bude doplněno písemně nebo ústně do protokolu.“.

Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6.

Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena b) a c).

„(1) Odvolací orgán v rozhodnutí, kterým se zamítá odvolání podané proti rozhodnutí o uložení sankce za přestupek podle tohoto zákona, uvede v poučení také lhůtu, ve které je možno podat soudu žalobu o přezkoumání tohoto rozhodnutí.“.

Dosavadní text se označuje jako odstavec 2.

„§ 29

Místní příslušnost

Správní delikt projedná celní úřad, v jehož územním obvodu byl správní delikt zjištěn, i když byl spáchán v územním obvodu jiného celního úřadu.“.

„§ 29a

Odvolací orgán v rozhodnutí, kterým se zamítá odvolání podané proti rozhodnutí o uložení sankce za správní delikt podle tohoto zákona, uvede v poučení také lhůtu, ve které je možno podat soudu žalobu o přezkoumání tohoto rozhodnutí.“.

„(2) Celní úřad na návrh oprávněné osoby nebo z vlastního podnětu uloží oprávněné osobě, aby na vlastní náklady pod celním dohledem zničila padělky nebo nedovolené napodobeniny, u nichž bylo v řízení o přestupku podle tohoto zákona vysloveno zabrání.“.

Čl. II

Přechodná ustanovení

Čl. III

Zmocnění

Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva k duševnímu vlastnictví a o změně některých dalších zákonů, jak vyplývá ze zákonů jej měnících.

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o daních z příjmů

Čl. IV

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb. a zákona č. 210/2002 Sb., se mění takto:

„(9) Pro poplatníky uvedené v § 2 se hodnotou pohledávky rozumí jmenovitá hodnota nebo pořizovací cena u pohledávky nabyté postoupením nebo cena zjištěná pro účely daně dědické a nebo darovací u pohledávky nabyté děděním nebo darem.“.

„(15) Poplatníci s příjmy podle odstavce 2 mohou pro účely tohoto zákona účtovat o příjmech a výdajích v soustavě jednoduchého účetnictví.“.

Poznámka pod čarou č. 20) zní:

^„^20) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.“.

„(7) Nabývací cenou podílu na obchodní společnosti nebo družstvu se pro účely tohoto zákona rozumí

Nabývací cena podílu na obchodní společnosti nebo družstvu se nemění při změně právní formy obchodní společnosti nebo družstva a při zániku obchodní společnosti nebo družstva v důsledku fúze, převodu jmění na společníka nebo rozdělení obchodní společnosti nebo družstva.^70) Nabývací cena podílu na akciové společnosti se nemění, nemění-li se hodnota vkladu společníka a dochází pouze k výměně jedné akcie za jednu jinou akcii nebo k výměně jedné akcie za více akcií anebo více akcií za jednu akcii; přitom je-li výměnou získán vyšší nebo nižší počet akcií, je nabývací cenou jedné akcie poměrný díl nabývací ceny původní akcie nebo součet nabývacích cen původních akcií. Obdobně to platí pro výměnu jednoho druhu cenného papíru (například zatímního listu, vyměnitelného dluhopisu, prioritního dluhopisu) za akcie, nemění-li se hodnota vkladu společníka. U společníka nebo člena družstva, který je plátcem daně z přidané hodnoty, lze nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu, není-li tato obchodní společnost nebo družstvo plátcem daně z přidané hodnoty, zvýšit o částku odvedené daně z přidané hodnoty vztahující se k vloženému hmotnému majetku. Nabývací cena podílu na obchodní společnosti nebo družstvu se snižuje o rozdíl mezi oceněním nepeněžitého vkladu pohledávek vzniklých z titulu smluvních pokut, úroků z prodlení, poplatků z prodlení, penále a jiných sankcí ze závazkových vztahů a částkou, kterou je povinen společník nebo člen družstva uhradit podle zvláštního právního předpisu.^70) Nabývací cena podílu na obchodní společnosti nebo družstvu se dále snižuje o příjmy plynoucí společníkovi nebo členovi při snížení základního kapitálu, s výjimkou příjmů podléhajících zvláštní sazbě daně podle § 36 odst. 1 písm. b) bodu 3 nebo § 36 odst. 2 písm. a) bodu 9 a u společníka společnosti s ručením omezeným i o vrácený příplatek vložený společníkem mimo základní kapitál.“.

Čl. V

Přechodná ustanovení

ČÁST TŘETÍ

Změna zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů

Čl. VI

Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 244/1994 Sb., zákona č. 132/1995 Sb., zákona č. 211/1997 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 492/2000 Sb. a zákona č. 126/2002 Sb., se mění takto:

Čl. VII

Přechodné ustanovení

Ustanovení článku VI se použijí poprvé pro zdaňovací období roku 2002.

ČÁST ČTVRTÁ

Změna zákona o Pozemkovém fondu České republiky

Čl. VIII

V zákoně č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění zákona č. 546/1992 Sb., zákona č. 161/1997 Sb., zákona č. 269/1998 Sb., zákona č. 95/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 66/2000 Sb., zákona č. 308/2000 Sb., zákona č. 313/2001 Sb., zákona č. 15/2002 Sb. a zákona č. 148/2002 Sb., v § 15 odst. 6 písmeno b) zní:

ČÁST PÁTÁ

Čl. IX

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 2002.

Klaus v. r.

Havel v. r.

Zeman v. r.