LegalizeVyhláška o potravinách určených pro zvláštní výživu a o způsobu jejich použití
ČÁST 1
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
(1) Tato vyhláška^1) zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství^1a) a upravuje požadavky na zdravotní nezávadnost potravin určených pro zvláštní výživu, jejich složení, označování a podmínky a způsob jejich použití.
(2) Potravinami určenými pro zvláštní výživu se pro účely této vyhlášky rozumějí potraviny, které jsou určeny pro výživové účely stanovené v této vyhlášce a uvádějí se do oběhu s označením účelu použití.
(3) Při stanovení výživových účelů podle odstavce 1 platí zvláštní nutriční požadavky
- a) určitých skupin osob, jejichž trávicí proces nebo látková přeměna je narušená,
- b) určitých skupin osob, nacházejících se ve zvláštním fyziologickém stavu a které proto mohou mít specifické výhody z řízené spotřeby určitých látek v potravinách, nebo
- c) zdravých kojenců a malých dětí.
(4) Potravní doplňky, které smějí být přidávány do potravin určených pro zvláštní výživu, s výjimkou počáteční a pokračovací kojenecké výživy a obilných a ostatních příkrmů pro kojence a malé děti, jsou uvedeny v příloze č. 13.
§ 2
Pro účely této vyhlášky se rozlišují následující kategorie potravin pro zvláštní výživu:
- a) potraviny pro počáteční a pokračovací kojeneckou výživu a výživu malých dětí,
- b) potraviny pro obilnou a ostatní výživu jinou než obilnou určenou pro výživu kojenců a malých dětí,
- c) potraviny pro nízkoenergetickou výživu určené ke snižování tělesné hmotnosti,
- d) potraviny pro zvláštní lékařské účely,
- e) potraviny bez fenylalaninu,
- f) potraviny bezlepkové,
- g) potraviny určené pro osoby s poruchami metabolismu sacharidů (diabetiky),
- h) potraviny s nízkým obsahem laktózy nebo bezlaktózové,
- i) potraviny s nízkým obsahem bílkovin,
- j) potraviny s nízkým a velmi nízkým obsahem sodíku nebo bez sodíku,
- k) potraviny určené pro sportovce a pro osoby při zvýšeném tělesném výkonu.
§ 3
Označování potravin určených pro zvláštní výživu
(1) Kromě údajů uvedených v § 6 zákona se na obale potravin určených pro zvláštní výživu uvedou údaje o
- a) zvláštnostech kvalitativního a kvantitativního složení nebo speciálním výrobním procesu, pokud dodávají výrobku zvláštní nutriční vlastnosti,
- b) využitelné energetické hodnotě vyjádřené v kJ a kcal a obsahu sacharidů, bílkovin a tuků ve 100 g nebo 100 ml výrobku uvedeného do oběhu a tam, kde je to vhodné, ve specifickém množství výrobku nabízeném ke spotřebě. Je-li však tato energetická hodnota nižší než 50 kJ (12 kcal) ve 100 g nebo ve 100 ml výrobku uvedeného do oběhu, mohou být údaje nahrazeny buď slovy „energetická hodnota nižší než 50 kJ (12 kcal) ve 100 g“ nebo slovy „energetická hodnota nižší než 50 kJ (12 kcal) ve 100 g nebo ve 100 ml“, pokud není uvedeno jinak,
- c) způsobu přípravy (návod), pokud potravina před spotřebou úpravu vyžaduje, a upozornění na nezbytnost dodržet tento návod,
- d) původu bílkoviny (rostlinné, živočišné nebo konkrétní zdroj), popřípadě hydrolyzátu bílkovin ve výrobku, pokud je bílkovina na obale uvedena jako složka,
- e) způsobu uchovávání a době spotřeby po otevření obalu spotřebitelem, vyžaduje-li to charakter potraviny a je-li potravina určena k postupné spotřebě,
- f) kategorii nebo bližší specifikace potraviny určené pro zvláštní výživu.
(2) K názvu, pod nímž se výrobek prodává, je nutno uvést údaj o jeho zvláštních nutričních vlastnostech. Jde-li o potraviny uvedené v § 2 písm. a), b) nebo d), je možné tento údaj nahradit údajem odkazujícím na účel použití.
(3) Potraviny určené pro zvláštní výživu nelze na obalu označit
- a) informací připisující výrobkům vlastnosti vztahující se k předcházení, ošetřování nebo léčení lidských chorob nebo takové vlastnosti naznačovat. To však nesmí bránit u potravin pro zvláštní lékařské účely uvádění informací nebo doporučení, určených výhradně osobám kvalifikovaným v oboru lékařství, výživy nebo farmacie,
- b) informací, že při jejich použití není třeba rady lékaře,
- c) slovy „dietní“ nebo „dietetický“ samostatně nebo ve spojení s jinými slovy, pokud není vyjádřen účel jejich použití,
- d) slovem „dia“.
ČÁST 2
POTRAVINY PRO POČÁTEČNÍ A POKRAČOVACÍ KOJENECKOU VÝŽIVU A VÝŽIVU MALÝCH DĚTÍ
§ 4
(1) Pro účely této vyhlášky se rozumějí
- a) kojenci děti do ukončeného dvanáctého měsíce věku,
- b) malými dětmi děti od ukončeného jednoho roku do ukončeného třetího roku věku,
- c) počáteční kojeneckou výživou potraviny určené pro výživu zdravých kojenců od narození do prvních čtyř až šesti měsíců života, které odpovídají výživovým nárokům této skupiny. Počáteční kojenecká výživa může obsahovat bílkoviny kravského mléka, sojové bílkoviny a hydrolyzované bílkoviny. Počáteční mléčnou kojeneckou výživou je výživa vyrobená na základě bílkoviny kravského mléka,
- d) pokračovací kojeneckou výživou potraviny určené pro výživu zdravých kojenců starších čtyř měsíců a malých dětí, které tvoří základní část tekutého podílu smíšené stravy, vhodné pro tuto skupinu. Pokračovací mléčnou kojeneckou výživou je výživa vyrobená na základě bílkoviny kravského mléka.
(2) Zvláštními druhy kojenecké výživy jsou
- a) počáteční mléčná výživa pro nedonošené děti a děti s nízkou porodní hmotností,
- b) mléčná výživa s hydrolyzovanou bílkovinou, určená k výživě kojenců a malých dětí s alergií na bílkovinu kravského mléka nebo k předcházení alergickým onemocněním, do které patří zejména přípravky
-
- s vysokým stupněm hydrolýzy bílkoviny,
-
- s nízkým stupněm hydrolýzy bílkoviny,
- c) speciální výrobky, jakými jsou mléka s nízkým obsahem laktózy, mléka antirefluxová, přípravky k obohacování mateřského mléka pro děti nízkých hmotnostních skupin, přípravky výživy na bázi aminokyselin pro kojence,
- d) výživa na bázi sóji.
§ 5
Požadavky na složení potravin pro počáteční a pokračovací kojeneckou výživu a výživu malých dětí
(1) Počáteční a pokračovací kojenecká výživa se vyrábějí ze zdrojů bílkovin a podle potřeby i z dalších složek uvedených v přílohách č. 1 až č. 3. Složení počáteční a pokračovací kojenecké výživy musí být takové, aby příprava ke spotřebě vyžadovala pouze přidání vody vhodné pro kojence.
(2) Požadavky na
- a) základní složení potravin pro počáteční kojeneckou výživu jsou uvedeny v příloze č. 1,
- b) složení potravin pro pokračovací kojeneckou výživu jsou uvedeny v příloze č. 2,
- c) potravní doplňky povolené k použití pro počáteční a pokračovací kojeneckou výživu a výživu malých dětí jsou uvedeny v příloze č. 3,
- d) podmínky pro použití zvláštních informací pro označování potravin pro počáteční a pokračovací kojeneckou výživu a výživu malých dětí jsou uvedeny v příloze č. 4,
- e) referenční hodnoty nutričních faktorů pro označení výživové hodnoty potravin pro výživu kojenců a malých dětí jsou uvedeny v příloze č. 5,
- f) obsah důležitých biologicky účinných látek v mateřském a kravském mléce uvádí příloha č. 6.
(3) Počáteční a pokračovací kojenecká výživa nesmí obsahovat žádnou látku v takovém množství, aby ohrozila zdraví kojenců a malých dětí, proto
- a) chemické požadavky na počáteční a pokračovací kojeneckou výživu stanoví zvláštní právní předpis,^2)
- b) mikrobiologické požadavky na počáteční a pokračovací kojeneckou výživu stanoví zvláštní právní předpis,^3)
- c) počáteční a pokračovací kojenecká výživa nesmí obsahovat rezidua pesticidů v množství překračujícím 0,01 mg/kg výrobku pro každý jednotlivý pesticid (vztahuje se na výrobek, jak je nabízen ke spotřebě nebo po obnově podle pokynů výrobce),
- d) pro výrobu počáteční a pokračovací kojenecké výživy a výživy pro malé děti se nesmí použít zemědělské produkty ošetřené pesticidy, které jsou uvedené v příloze č. 11. Současně platí tyto podmínky:
-
- pokud obsah reziduí pesticidů uvedených v tabulce č. 1 přílohy č. 11 nepřekročí hranici 0,003 mg/kg, která je považována za spodní mez stanovitelnosti, považují se potraviny za neošetřené těmito pesticidy,
-
- pokud obsah reziduí pesticidů uvedených v tabulce č. 2 přílohy č. 11 nepřekročí hranici 0,003 mg/kg, považují se potraviny za neošetřené těmito pesticidy. Tento limit musí být pravidelně revidován na základě údajů o znečištění životního prostředí,
- e) zvláštní maximální limity reziduí pesticidů nebo metabolitů pesticidů pro počáteční a pokračovací kojeneckou výživu a výživu pro malé děti jsou uvedeny v příloze č. 12.
(4) Limity stanovené v odstavci 3 písm. d) a e) se vztahují na potraviny, které jsou určeny ke konzumaci nebo připravené podle návodu výrobce ke konzumaci.
(5) Žádný výrobek kromě kojenecké výživy a výživy pro malé děti nesmí být označen tak, aby vyvolával dojem, že splňuje požadavky na výživu normálních zdravých kojenců v prvních 4 až 6 měsících.
§ 6
Označování potravin pro počáteční a pokračovací kojeneckou výživu a výživu malých dětí
(1) Součástí názvu potravin pro počáteční a pokračovací kojeneckou výživu a výživu malých dětí je u potravin
- a) uvedených v § 4 odst. 1 písm. c) označení „počáteční kojenecká výživa“,
- b) uvedených v § 4 odst. 1 písm. d) označení „pokračovací kojenecká výživa“.
(2) Kromě údajů uvedených v § 6 zákona a v § 3 této vyhlášky (dále jen „§ 6 zákona a § 3“) se na obalu potravin pro počáteční a pokračovací kojeneckou výživu a výživu pro malé děti uvede
- a) u počáteční kojenecké výživy informace, že potravina je vhodná pro výživu kojenců od narození, nemohou-li být kojeni,
- b) u počáteční kojenecké výživy, která neobsahuje přídavek železa, informace, že při podávání kojencům starším čtyř měsíců musí být celková potřeba železa doplněna z jiných zdrojů,
- c) u pokračovací kojenecké výživy informace, že potravina je vhodná pouze pro výživu kojenců starších čtyř měsíců a malých dětí, dále informace, že by potravina měla tvořit pouze část smíšené stravy a nemá se používat jako náhrada mateřského mléka během prvních čtyř měsíců života,
- d) u počáteční a pokračovací kojenecké výživy využitelná energetická hodnota vyjádřená v kJ i kcal a číselně vyjádřený obsah bílkovin, tuků a sacharidů ve 100 ml potraviny připravené k použití podle návodu výrobce,
- e) u počáteční a pokračovací kojenecké výživy číselně vyjádřená průměrná hodnota obsahu vitaminů a minerálních látek podle příloh č. 1 a č. 2 a dále tam, kde je to vhodné, i průměrná hodnota obsahu cholinu, inositolu, karnitinu a taurinu ve 100 ml potraviny připravené k použití podle návodu výrobce,
- f) u počáteční a pokračovací kojenecké výživy návod na správnou přípravu výrobku a varování před možným poškozením zdraví v případě přípravy, která neodpovídá návodu výrobce. Tento požadavek se vyjádří např. slovy „Pro zdraví kojenců je důležité dodržování návodu na přípravu i uvedených doporučení“.
(3) U počáteční a pokračovací kojenecké výživy může označení uvádět číselný údaj o průměrném množství živin ve 100 ml potraviny připravené k použití podle návodu výrobce, které uvádí příloha č. 3, pokud takový údaj již není uveden podle odstavce 2 písm. e).
(4) U pokračovací kojenecké výživy může označení kromě číselných údajů o množství vitaminů a minerálních látek také obsahovat vyjádření procentního podílu referenční hodnoty podle přílohy č. 5, pokud referenční hodnota činí nejméně 15 %.^4)
(5) Na obalu potravin pro počáteční a pokračovací kojeneckou výživu a výživu malých dětí se mohou uvést i zvláštní informace uvedené v příloze č. 4.
(6) Součástí označení počáteční kojenecké výživy je upozornění, které se uvede slovy: „Důležité upozornění“ nebo jejich rovnocennou obdobou a doplněním textu, vyjadřujícím:
- a) přednost kojení před výrobky kojenecké výživy,
- b) doporučení, aby výrobek byl užíván jen na základě doporučení lékaře nebo osoby kvalifikované v oblasti výživy lidí, farmacie nebo péče o matku a dítě.
(7) Na obalu potravin pro počáteční kojeneckou výživu nesmí být uvedeny obrázky kojenců ani jiné obrázky nebo tvrzení, které by idealizovalo výrobek; připouští se však grafická znázornění pro snadnou identifikaci výrobků a znázornění způsobu přípravy.
(8) Na obalu potravin pro počáteční a pokračovací kojeneckou výživu nesmí být uvedeny pojmy „humanizovaný“, „maternizovaný“ nebo jim podobné.
(9) Výrobky počáteční a pokračovací kojenecké výživy musí být označeny srozumitelně tak, aby bylo vyloučeno riziko záměny počáteční a pokračovací kojenecké výživy.
(10) Požadavky, zákazy a omezení uvedené v § 5 odst. 1 a v § 6 odst. 1 až 9 se rovněž vztahují na:
- a) nabízení příslušných výrobků k prodeji, zejména jejich tvar, vzhled nebo balení, použité obalové materiály, způsob jejich úpravy a prostředí, v němž jsou vystavovány k prodeji; požadavky platí i pro vývoz do třetích zemí,
- b) reklamu.^5)
ČÁST 3
POTRAVINY PRO OBILNOU VÝŽIVU A OSTATNÍ VÝŽIVU JINOU NEŽ OBILNOU, URČENOU PRO VÝŽIVU KOJENCŮ A MALÝCH DĚTÍ
§ 7
(1) Potravinami pro obilnou výživu pro kojence a malé děti (dále jen „obilné příkrmy“) jsou:
- a) jednoduché obilné výrobky, zejména obilné kaše, které se připravují přidáním mléka nebo jiné vhodné tekutiny doporučené výrobcem,
- b) obilné výrobky s přidanou potravinou bohatou na bílkoviny, zejména obilnomléčné kaše, které se připravují přidáním vody nebo jiné vhodné tekutiny doporučené výrobcem, neobsahující bílkoviny,
- c) těstoviny, které se konzumují po uvaření ve vroucí vodě nebo jiné vhodné tekutině doporučené výrobcem,
- d) suchary a sušenky, které se konzumují buď přímo nebo po rozmělnění a smíchání s vodou, mlékem nebo jinou vhodnou tekutinou doporučenou výrobcem.
(2) Potravinami pro ostatní výživu jinou než obilnou určenou pro kojence a malé děti (dále jen „ostatní příkrmy“) jsou příkrmy nemléčného typu na bázi ovoce, zeleniny nebo masa, s možným přídavkem cukru se člení na
- a) ovocné příkrmy (výživa, přesnídávka, pyré, dezert),
- b) ovocné příkrmy s jogurtem, tvarohem, nebo jiným vhodným mléčným zakysaným výrobkem,
- c) ovocnoobilné příkrmy,
- d) ovocnozeleninové příkrmy,
- e) zeleninové příkrmy a polévky,
- f) masozeleninové příkrmy a polévky,
- g) masové příkrmy,
- h) nápoje na ovocném, zeleninovém základě nebo na základě jejich směsi a ovocné nebo zeleninové koncentráty.
(3) Potraviny pro ostatní výživu jinou než obilnou určenou pro kojence a malé děti nezahrnují mléko určené pro malé děti.
(4) Obilné a ostatní příkrmy jsou určeny pro výživu zdravých kojenců a zdravých malých dětí nebo k přikrmování malých dětí, které jsou převáděny na smíšenou stravu.
§ 8
Požadavky na složení obilných a ostatních příkrmů
(1) Obilné a ostatní příkrmy se vyrábějí
- a) ze surovin, jejichž vhodnost pro zvláštní výživu kojenců a malých dětí byla prokázána všeobecně uznávanými vědeckými poznatky,
- b) s použitím potravních doplňků a složek uvedených v přílohách č. 7 až č. 10.
(2) Požadavky na základní složení obilných a ostatních příkrmů jsou uvedeny v přílohách č. 7 a č. 8.
(3) Obilné a ostatní příkrmy pro kojence a malé děti nesmí obsahovat žádnou látku v takovém množství, aby ohrozila zdraví kojenců a malých dětí, proto:
- a) musí splňovat chemické požadavky stanovené zvláštním právním předpisem,^2)
- b) musí splňovat mikrobiologické požadavky stanovené zvláštním právním předpisem,^3)
- c) nesmí obsahovat rezidua jednotlivých pesticidů v množství překračujícím 0,01 mg/kg výrobku (vztahuje se na výrobek, jak je nabízen ke spotřebě nebo po obnově podle pokynů výrobce),
- d) se nesmí použít pro výrobu obilných a ostatních příkrmů pro kojence a malé děti v nebo na zemědělských produktech pesticidy uvedené v příloze č. 11. Současně platí tyto podmínky:
-
- pokud obsah reziduí pesticidů uvedených v tabulce č. 1 přílohy č. 11 nepřekročí hranici 0,003 mg/kg, která je považována za spodní mez stanovitelnosti, nebudou produkty považovány za těmito pesticidy ošetřené. Tento limit bude pravidelně revidován v souladu s technickým pokrokem,
-
- pokud obsah reziduí pesticidů uvedených v tabulce č. 2 přílohy č. 11 nepřekročí hranici 0,003 mg/kg, nebudou produkty považovány za těmito pesticidy ošetřené. Tento limit bude pravidelně revidován na základě údajů o znečištění životního prostředí,
- e) zvláštní maximální limity reziduí pesticidů nebo metabolitů pesticidů pro počáteční a pokračovací kojeneckou výživu a pro obilné a ostatní příkrmy jsou uvedeny v příloze č. 12.
(4) Limity stanovené v odstavci 3 písm. d) a e) se vztahují na potraviny, které jsou určeny ke konzumaci nebo připravené podle návodu výrobce ke konzumaci.
§ 9
Označování obilných a ostatních příkrmů
(1) Kromě údajů uvedených v § 6 zákona a § 3 se na obalu obilných a ostatních příkrmů uvede
- a) označení věku kojence nebo malého dítěte, kterému je příkrm určen. Uvedený věk kojence nesmí být u žádného výrobku nižší než ukončený čtvrtý měsíc; u výrobků doporučených od ukončených čtyř měsíců se smí uvádět, že jsou od tohoto věku vhodné, pokud nezávislé osoby kvalifikované v lékařství, výživě nebo farmacii nestanoví jinak,
- b) informace, zda potravina obsahuje lepek, je-li vyznačený věk pro použití potraviny nižší šesti měsíců,
- c) využitelná energetická hodnota vyjádřená v kJ i v kcal na 100 g nebo 100 ml výrobku a číselně vyjádřený obsah bílkovin, tuků a sacharidů ve 100 g nebo 100 ml potraviny tak, jak je prodávána, nebo tam, kde je to vhodné, po přípravě k použití podle návodu výrobce,
- d) číselně vyjádřená průměrná hodnota obsahu vitaminů a minerálních látek podle příloh č. 7 a č. 8 ve 100 g nebo 100 ml potraviny tak, jak je prodávána, nebo tam, kde je to vhodné, po přípravě k použití podle návodu výrobce.
(2) U vitaminů a minerálních látek může označení také obsahovat procentní podíl referenčních dávek ve 100 g nebo 100 ml nebo v jedné porci, pokud množství těchto látek představuje alespoň 15 % této hodnoty.^4)
ČÁST 4
POTRAVINY PRO NÍZKOENERGETICKOU VÝŽIVU URČENÉ KE SNIŽOVÁNÍ TĚLESNÉ HMOTNOSTI
§ 10
Potraviny pro nízkoenergetickou výživu určené ke snižování tělesné hmotnosti (dále jen „potraviny pro redukční diety“) jsou potraviny se zvláštním složením, které při použití podle návodu výrobce představují
- a) úplnou náhradu celodenní stravy,
- b) náhradu jednoho či více hlavních jídel v rámci celodenní stravy.
§ 11
Požadavky na složení potravin pro redukční diety
(1) Požadavky na složení potravin pro redukční diety jsou uvedeny v příloze č. 15.
(2) Všechny jednotlivé složky potravin pro redukční diety, které ve vzájemné kombinaci vytvářejí úplnou náhradu celodenní stravy, musí být obsaženy v jediném společném obalu.
(3) Potravní doplňky, které smějí být přidávány do potravin pro redukční diety, stanoví příloha č. 13.
§ 12
Označování potravin pro redukční diety
(1) Potraviny pro redukční diety musí být označené,
- a) jde-li o potraviny uvedené v § 10 odst. 1 písm. a), slovy „náhrada celodenní stravy pro redukci hmotnosti“,
- b) jde-li o potraviny uvedené v § 10 odst. 1 písm. b), údaji, zda se jedná o náhradu jednoho nebo více hlavních jídel pro redukci hmotnosti.
(2) Kromě údajů uvedených v § 6 zákona a § 3 se na obalu potravin pro redukční diety uvedou údaje
- a) o energetické hodnotě vyjádřené v kJ a kcal a o obsahu bílkovin, sacharidů a tuků ve 100 g nebo 100 ml potraviny připravené k použití podle návodu výrobce nebo v množství této potraviny, které nahrazuje jeden pokrm,
- b) o průměrném množství každé minerální látky a vitaminu, pro které jsou stanoveny požadavky v příloze č. 15, ve 100 g nebo 100 ml potraviny určené k použití podle návodu výrobce nebo též v množství této potraviny, které nahrazuje jeden pokrm. U potravin uvedených v § 10 odst. 1 písm. b) se dále uvedou v procentech údaje o vitaminech a minerálních látkách a jejich doporučených denních dávkách, které jsou uvedeny v příloze č. 14,
- c) podle písmen a) a b) se mohou vyjádřit také na jednu porci, je-li uvedena velikost porce a počet porcí v jednom balení.
(3) Na obalu potravin pro redukční diety musí být upozornění
- a) „Může u citlivých osob vyvolat projímavé účinky“, jestliže použití potraviny podle návodu výrobce vede k příjmu vícesytných alkoholů (polyolů) v množství více než 20 g denně,
- b) na nutnost dodržovat dostatečný denní příjem tekutin,
- c) že potravina zajišťuje veškeré základní živiny v potřebném množství na jeden den u potravin uvedených v § 10 odst. 1 písm. a),
- d) že se potravina nemá používat bez porady s lékařem déle než tři týdny u potravin uvedených v § 10 odst. 1 písm. a),
- e) že potravina splňuje očekávaný účel pouze jako součást nízkoenergetické výživy u potravin uvedených v § 10 odst. 1 písm. b),
- f) že nezbytnou součástí výživy spotřebitele mají být i běžné pokrmy a potraviny a
- g) že jsou určeny osobám starším 18 let.
(4) Označení a nabízení k prodeji potravin pro redukční diety nesmí obsahovat údaj o rychlosti nebo míře úbytku hmotnosti v důsledku jejich používání nebo údaj o snížení pocitu hladu nebo zvýšení pocitu sytosti.
ČÁST 5
DIETNÍ POTRAVINY PRO ZVLÁŠTNÍ LÉKAŘSKÉ ÚČELY
§ 13
(1) Tato část specifikuje požadavky na složení a označování dietních potravin pro zvláštní lékařské účely. Pro účely této vyhlášky se rozumějí dietními potravinami pro zvláštní lékařské účely potraviny zvlášť vyrobené nebo složené, které jsou určeny pro dietní stravu pacientů a mají být podávány pod lékařským dohledem nebo na základě doporučení osoby kvalifikované v oblasti výživy lidí, farmacie nebo péče o matku a dítě. Jsou určeny k úplné nebo částečné výživě pacientů s omezenou, poškozenou nebo narušenou schopností požívat, trávit, absorbovat, metabolizovat nebo vylučovat běžné potraviny, určité výživné látky obsažené v těchto potravinách nebo jejich metabolity, nebo pro výživu osob s požadavky na výživu změněnými do té míry, že jejich řízené výživy nelze dosáhnout úpravou běžné stravy, využitím jiných druhů potravin pro zvláštní výživu ani jejich kombinací.
(2) Dietními potravinami pro zvláštní lékařské účely jsou
- a) nutričně kompletní potraviny se standardním složením živin, které mohou být jediným zdrojem výživy,^6) pokud jsou používány podle návodu výrobce,
- b) nutričně kompletní potraviny se složením živin specificky adaptovaným pro dané onemocnění, poruchu nebo zdravotní situaci, které mohou být jediným zdrojem výživy^6) za předpokladu, že budou používány podle návodu výrobce,
- c) nutričně nekompletní potraviny s definovaným složením živin nebo složením adaptovaným specificky pro onemocnění, poruchu nebo zdravotní situaci, které nejsou vhodné jako jediný zdroj výživy.^6)
(3) Potraviny uvedené v odstavci 2 písm. b) a c) mohou být použity také k náhradě části stravy nebo jako doplněk k obohacení stravy osob, pro které jsou určeny.
§ 14
Požadavky na složení dietních potravin pro zvláštní lékařské účely
(1) Složení dietních potravin pro zvláštní lékařské účely musí odpovídat správným zdravotním a výživovým zásadám a jejich použití podle návodu výrobce musí být bezpečné a musí být prospěšné a účinné při naplňování zvláštních výživových požadavků osob, pro které jsou určeny, a to v souladu s obecně uznávanými vědeckými poznatky.
(2) Požadavky na složení dietních potravin pro zvláštní lékařské účely jsou uvedeny v příloze č. 16.
(3) Potravní doplňky, které smějí být přidávány do dietních potravin určených pro zvláštní lékařské účely, stanoví příloha č. 13.
§ 15
Označování dietních potravin pro zvláštní lékařské účely
(1) Součástí názvu dietních potravin pro zvláštní lékařské účely musí být označení slovy „dietní potravina pro zvláštní lékařské účely“ nebo „potravina pro zvláštní lékařské účely“.
(2) Kromě údajů uvedených v § 6 zákona a § 3 se na obalu dietních potravin pro zvláštní lékařské účely uvedou údaje:
- a) o energetické hodnotě vyjádřené v kJ a kcal a o obsahu bílkovin, sacharidů a tuků ve 100 g nebo 100 ml potraviny tak, jak je prodávaná, a kde je to vhodné, na 100 g nebo 100 ml potraviny připravené k použití podle návodu výrobce. Tyto informace mohou být navíc uvedeny pro dávku, jak je uvedena na etiketě, nebo pro porci, za předpokladu, že bude na obalu uveden počet porcí daného balení nebo o průměrném množství každé minerální látky a vitaminu podle přílohy č. 16 tabulky č. 2 ve 100 g nebo 100 ml potraviny tak, jak je prodávaná, a kde je to vhodné, na 100 g nebo 100 ml potraviny připravené k použití podle návodu výrobce. Tyto informace mohou být navíc uvedeny pro dávku, jak je uvedena na etiketě, nebo pro porci, za předpokladu, že bude na obalu uveden počet porcí daného balení,
- b) o osmolalitě (látkové množství osmoticky aktivních částic rozpuštěných v 1 l vody) nebo osmolaritě tam, kde je to vhodné,
- c) informace o původu a povaze bílkovin nebo bílkovinných hydrolyzátů obsažených ve výrobku.
(3) Na obalu dietních potravin pro zvláštní lékařské účely musí být označení „Důležité upozornění“ nebo jeho obdoba vyjadřující upozornění, že
- a) potravina musí být používána na základě doporučení lékaře nebo osoby kvalifikované v oblasti výživy lidí, farmacie nebo péče o matku a dítě,
- b) potravina je, či není vhodná jako jediný zdroj výživy,
- c) potravina je určena pro specifickou věkovou skupinu, je-li to potřebné,
- d) používání potraviny může vést k ohrožení zdraví, pokud bude užívána osobami, které nemají chorobu, poruchu či zdravotní stav, pro který je potravina určena. To platí pouze v případě, že takové ohrožení zdraví připadá v úvahu.
(4) Na obalu dietních potravin pro zvláštní lékařské účely musí být dále uvedeny
- a) formulace „Dietní potravina určená při . . . . . “ nebo „určeno k dietnímu postupu při . . . . “ s vyjmenováním choroby, poruchy nebo zdravotního stavu, pro který je potravina určena,
- b) popis vlastností a charakteristik, které činí použití potraviny účelným zvláště s ohledem na obsah živin, který je zvýšen, snížen, eliminován nebo jinak upraven, a důvody použití potraviny,
- c) s ohledem na jejich charakter a způsob užití zvláštní údaje o nezbytné prevenci a kontraindikace související s použitím potraviny,
- d) s ohledem na jejich charakter a způsob užití upozornění, že potravina není určena pro parenterální použití,
- e) s ohledem na jejich charakter a způsob užití pokyny k vhodnému způsobu přípravy, konzumace a skladování výrobku poté, kdy byl obal otevřen.
ČÁST 6
POTRAVINY BEZ FENYLALANINU
§ 16
(1) Potravinami bez fenylalaninu se rozumějí potraviny vyrobené zvláštním technologickým postupem tak, aby obsah fenylalaninu nebyl vyšší než 20 mg ve 100 g nebo 100 ml potraviny ve stavu určeném ke spotřebě. U potravin vyrobených ze surovin přirozeně neobsahujících fenylalanin musí být jeho obsah nulový.
(2) Potraviny bez fenylalaninu jsou určeny pro osoby s poruchami látkové přeměny.
§ 17
Označování potravin bez fenylalaninu
Kromě údajů uvedených v § 6 zákona a § 3 se na obalu potravin bez fenylalaninu uvedou údaje
- a) o energetické hodnotě v kJ a kcal. Je-li energetická hodnota potraviny ve stavu, v jakém je uváděna do oběhu, nižší než 50 kJ (12 kcal) ve 100 g nebo ve 100 ml potraviny, lze údaj o energetické hodnotě nahradit slovy „energetická hodnota nižší než 50 kJ (12 kcal) ve 100 g nebo ve 100 ml“,
- b) o obsahu živin a potravních doplňků, např. mastných kyselin, vitaminů, minerálních látek, stopových prvků v hmotnostních jednotkách µg, mg nebo g na 100 g nebo 100 ml potraviny, popřípadě na jiné vhodné množství, např. na jednu tabletu, kapsli nebo množství odpovídající denní dávce, které udávají potravině zvláštní výživové vlastnosti specifikované v požadavcích na jednotlivé druhy uvedené v přílohách,^4)
- c) o obsahu fenylalaninu v mg ve 100 g nebo 100 ml potraviny,
- d) potravina musí být používána na základě doporučení lékaře nebo osoby kvalifikované v oblasti léčebné a klinické výživy, farmacie nebo péče o matku a dítě,
- e) popis vlastností a charakteristik, které činí použití potraviny účelným zvláště s ohledem na obsah živin, který je zvýšen, snížen, eliminován nebo jinak upraven, a důvody použití potraviny,
- f) s ohledem na jejich charakter a způsob užití o nezbytné prevenci a kontraindikace související s použitím potraviny,
- g) s ohledem na jejich charakter a způsob užití sdělení o způsobu použití této potraviny,
- h) s ohledem na jejich charakter a způsob užití pokyny k vhodnému způsobu přípravy, konzumace a skladování výrobku poté, kdy byl obal otevřen.
ČÁST 7
POTRAVINY BEZLEPKOVÉ
§ 18
(1) Pro účely této vyhlášky se rozumí:
- a) glutenem (lepkem) bílkovinná frakce pšenice, žita, ječmene a ovsa a jejich zkřížených odrůd, která je nerozpustná v 0,5 M roztoku NaCl,
- b) prolaminy frakce glutenu, která je extrahovatelná 40 – 70% vodným roztokem ethanolu. (Prolaminy pšenice se označují jako gliadin, žita sekalin, ječmene hordein a ovsa avenin.) Gluten obsahuje 50 % prolaminů.
(2) Bezlepkovými potravinami se rozumějí:
- a) potraviny, které jsou složeny nebo vyrobeny pouze ze surovin, které neobsahují žádné složky z pšenice nebo ostatních druhů Triticum jako špalda (Triticum spelta L.), kamut (Triticum polonicum L.) nebo tvrdá pšenice, ječmen, žito, oves a z jejich křížených odrůd; hodnota gliadinu ve finální potravině není vyšší než 1 mg/100 g sušiny) dále označeny jako „přirozeně bezlepkové potraviny“,
- b) potraviny, které obsahují složky z pšenice, žita, ječmene, ovsa, špaldy nebo z jejich zkřížených odrůd; tyto potraviny jsou považovány za bezlepkové, pokud hodnota gliadinu ve finální potravině není vyšší než 10 mg/100 g sušiny, nebo
- c) nápoje mohou být označeny jako bezlepkové, pokud hodnota gliadinu není vyšší než 10 mg/100 ml nápoje.
(3) Potraviny bezlepkové jsou určeny pro osoby s poruchami přeměny látkové, potravinovými alergiemi nebo intolerancemi a narušenými funkcemi orgánů.
§ 19
Označování potravin bezlepkových
(1) Potraviny bezlepkové lze na obalu označit slovy „bez lepku“ nebo „bezlepkové“ pouze v případě, že
- a) neobsahují více než 10 mg gliadinu nebo 0,05 g dusíku na 100 g sušiny, pocházejícího z obilovin obsahujících lepek, jako zejména pšenice, žito, triticale, ječmen a oves,
- b) obsahují škrob, pocházející z obilovin obsahujících lepek, pokud použitý škrob neobsahoval více než 0,3 g bílkovin na 100 g sušiny; rostlinný původ použitého škrobu se označí na obalu.
(2) Kromě údajů uvedených v § 6 zákona a § 3 se na obalu potravin bezlepkových uvedou údaje
- a) o energetické hodnotě v kJ a kcal. Je-li energetická hodnota potraviny ve stavu, v jakém je uváděna do oběhu, nižší než 50 kJ (12 kcal) ve 100 g nebo ve 100 ml potraviny, lze údaj o energetické hodnotě nahradit slovy „energetická hodnota nižší než 50 kJ (12 kcal) ve 100 g nebo ve 100 ml“,
- b) o obsahu živin a potravních doplňků, např. mastných kyselin, vitaminů, minerálních látek, stopových prvků v hmotnostních jednotkách µg, mg nebo g na 100 g nebo 100 ml potraviny, popřípadě na jiné vhodné množství, např. na jednu tabletu, kapsli nebo množství odpovídající denní dávce, které udávají potravině zvláštní výživové vlastnosti,^4)
- c) o obsahu lepku.
(3) Potraviny označené „přirozeně bezlepkové“ nesmí mít obsah gliadinu více než 10 mg na 100 g sušiny výrobku.
ČÁST 8
POTRAVINY URČENÉ PRO OSOBY S PORUCHAMI METABOLISMU SACHARIDŮ (DIABETIKY)
§ 20
Potravinami určenými pro diabetiky se rozumějí potraviny určené pro osoby, jejichž metabolická přeměna sacharidů je narušená.
§ 21
Označování potravin určených pro osoby s poruchami metabolismu sacharidů (diabetiky)
Kromě údajů uvedených v § 6 zákona a § 3 se na obalu potravin určených pro diabetiky uvedou údaje:
- a) „vhodné i pro diabetiky v rámci stanoveného dietního režimu“ nebo „vhodné pro diabetiky“,
- b) o energetické hodnotě v kJ a kcal a o obsahu bílkovin, sacharidů a tuků ve 100 g nebo 100 ml potraviny tak, jak je prodávaná, a kde je to vhodné, na 100 g nebo 100 ml potraviny připravené k použití podle návodu výrobce nebo v množství této potraviny,
- c) pokyny k vhodnému způsobu přípravy, konzumace a skladování výrobku poté, kdy byl obal otevřen, pokud je to potřebné.
ČÁST 9
POTRAVINY S NÍZKÝM OBSAHEM LAKTÓZY NEBO BEZLAKTÓZOVÉ
§ 22
(1) Pro účely této vyhlášky se rozumějí
- a) potravinami s nízkým obsahem laktózy potraviny obsahující nejvýše 1 g laktózy ve 100 g nebo 100 ml potraviny ve stavu určeném ke spotřebě,
- b) potravinami bezlaktózovými potraviny obsahující nejvýše 10 mg laktózy ve 100 g nebo 100 ml potraviny ve stavu určeném ke spotřebě a ve kterých je přítomnost volné galaktózy vyloučena.
(2) Potraviny s nízkým obsahem laktózy nebo bezlaktózové jsou určeny pro osoby s poruchami přeměny látkové, potravinovými alergiemi nebo intolerancemi a narušenými funkcemi orgánů.
§ 23
Označování potravin s nízkým obsahem laktózy nebo bezlaktózových
Kromě údajů uvedených v § 6 zákona a § 3 se na obalu potravin s nízkým obsahem laktózy nebo bezlaktózových uvedou údaje
- a) o energetické hodnotě v kJ a kcal. Je-li energetická hodnota potraviny ve stavu, v jakém je uváděna do oběhu, nižší než 50 kJ (12 kcal) ve 100 g nebo ve 100 ml potraviny, lze údaj o energetické hodnotě nahradit slovy „energetická hodnota nižší než 50 kJ (12 kcal) ve 100 g nebo ve 100 ml“,
- b) o obsahu živin a potravních doplňků, např. mastných kyselin, vitaminů, minerálních látek, stopových prvků v hmotnostních jednotkách µg, mg nebo g na 100 g nebo 100 ml potraviny, popřípadě na jiné vhodné množství, např. na jednu tabletu, kapsli nebo množství odpovídající denní dávce, které udávají potravině zvláštní výživové vlastnosti,^4)
- c) o obsahu laktózy v g ve 100 g nebo 100 ml potraviny.
ČÁST 10
POTRAVINY S NÍZKÝM OBSAHEM BÍLKOVIN
§ 24
(1) Potravinami s nízkým obsahem bílkovin se rozumějí potraviny obsahující nejvýše 2 g bílkovin na 1000 kJ energetické hodnoty.
(2) Potraviny s nízkým obsahem bílkovin jsou určeny pro osoby s poruchami přeměny látkové, potravinovými alergiemi nebo intolerancemi a narušenými funkcemi orgánů.
§ 25
Označování potravin s nízkým obsahem bílkovin
Kromě údajů uvedených v § 6 zákona a § 3 se na obalu potravin s nízkým obsahem bílkovin uvedou údaje
- a) o energetické hodnotě v kJ a kcal. Je-li energetická hodnota potraviny ve stavu, v jakém je uváděna do oběhu, nižší než 50 kJ (12 kcal) ve 100 g nebo ve 100 ml potraviny, lze údaj o energetické hodnotě nahradit slovy „energetická hodnota nižší než 50 kJ (12 kcal) ve 100 g nebo ve 100 ml“,
- b) o obsahu živin a potravních doplňků, např. mastných kyselin, vitaminů, minerálních látek, stopových prvků v hmotnostních jednotkách μg, mg nebo g na 100 g nebo 100 ml potraviny, popřípadě na jiné vhodné množství, např. na jednu tabletu, kapsli nebo množství odpovídající denní dávce, které udávají potravině zvláštní výživové vlastnosti,^4)
- c) o obsahu bílkovin ve 100 g nebo 100 ml potraviny.
ČÁST 11
POTRAVINY S NÍZKÝM A VELMI NÍZKÝM OBSAHEM SODÍKU NEBO BEZ SODÍKU
§ 26
(1) Pro účely této vyhlášky se rozumějí
- a) potravinami s nízkým obsahem sodíku potraviny, které obsahují nejvýše 120 mg sodíku ve 100 g nebo 100 ml potraviny ve stavu určeném ke spotřebě,
- b) potravinami s velmi nízkým obsahem sodíku takové potraviny, které obsahují nejvýše 40 mg ve 100 g nebo 100 ml potraviny ve stavu určeném ke spotřebě,
- c) potravinami bez sodíku takové potraviny, které obsahují nejvýše 5 mg sodíku ve 100 g nebo 100 ml potraviny ve stavu určeném ke spotřebě.
(2) Potraviny bez sodíku jsou určeny pro osoby s poruchami přeměny látkové, potravinovými alergiemi nebo intolerancemi a narušenými funkcemi orgánů.
§ 27
Označování potravin s nízkým a velmi nízkým obsahem sodíku nebo bez sodíku
Kromě údajů uvedených v § 6 zákona a § 3 se na obalu potravin s nízkým a velmi nízkým obsahem sodíku nebo bez sodíku uvedou údaje
- a) o energetické hodnotě v kJ a kcal. Je-li energetická hodnota potraviny ve stavu, v jakém je uváděna do oběhu, nižší než 50 kJ (12 kcal) ve 100 g nebo ve 100 ml potraviny, lze údaj o energetické hodnotě nahradit slovy „energetická hodnota nižší než 50 kJ (12 kcal) ve 100 g nebo ve 100 ml“,
- b) o obsahu živin a potravních doplňků, např. mastných kyselin, vitaminů, minerálních látek, stopových prvků v hmotnostních jednotkách μg, mg nebo g na 100 g nebo 100 ml potraviny, popřípadě na jiné vhodné množství, např. na jednu tabletu, kapsli nebo množství odpovídající denní dávce, které udávají potravině zvláštní výživové vlastnosti,^4)
- c) o obsahu sodíku ve 100 g nebo 100 ml.
ČÁST 12
POTRAVINY URČENÉ PRO SPORTOVCE A PRO OSOBY PŘI ZVÝŠENÉM TĚLESNÉM VÝKONU
§ 28
Pro účely této vyhlášky se potravinami určenými pro sportovce a pro osoby při zvýšeném tělesném výkonu rozumějí
- a) potraviny zajišťující vyšší přívod energie, které se svým zvláštním složením, zvláště vyšším obsahem energetických živin (sacharidů, tuků), zřetelně odlišují od potravin pro běžnou spotřebu a které obsahují nutrienty zvyšující využití energetických zdrojů (např. vitamin B1, karnitin, chrom a jiné látky s takovým účinkem),
- b) potraviny podporující tvorbu svalstva, které svým složením, zvláště vysokým obsahem bílkovin, peptidů, či esenciálních aminokyselin, jsou vhodné pro tento účel nebo které obsahují látky, které tomuto účelu napomáhají,
- c) ostatní specifické potraviny určené zejména pro výživu sportovců,
- d) nápoje určené pro sportovce, zvláště iontové nápoje, které obsahují látky zvyšující tělesný výkon, nebo nápoje, jejichž účelem je náhrada minerálů, k jejichž úbytku došlo v důsledku zvýšeného tělesného (sportovního) výkonu, které se rozlišují na:
-
- isotonické nápoje, jejichž osmolalita činí 290 ± 15 miliosmolů v 1 l nápoje připraveného ke spotřebě,
-
- hypertonické nápoje, jejichž osmolalita činí 340 nebo více miliosmolů v 1 l nápoje připraveného ke spotřebě,
-
- hypotonické nápoje, jejichž osmolalita činí 250 nebo méně miliosmolů v 1 l nápoje připraveného ke spotřebě,
-
- ostatní nápoje pro sportovce.
§ 29
Požadavky na složení potravin určených pro sportovce a pro osoby při zvýšeném tělesném výkonu
Potravní doplňky, které smějí být přidávány do potravin určených pro sportovce a pro osoby při zvýšeném tělesném výkonu, stanoví příloha č. 13.
§ 30
Označování potravin určených pro sportovce a pro osoby při zvýšeném tělesném výkonu
Kromě údajů uvedených v § 6 zákona a § 3 se na obalu potravin určených pro sportovce uvede
- a) označení „vhodné pro sportovce“ nebo „vhodné při zvýšeném tělesném výkonu“ jako součást názvu potraviny,
- b) u iontových nápojů údaj o osmolalitě v miliosmolech na 1 l nápoje určeného ke spotřebě po přípravě podle návodu výrobce,
- c) u potravin obsahujících kofein označení „obsahuje kofein“, „není vhodné pro registrované sportovce“,
- d) údaj o obsahu živin a potravních doplňků, např. mastných kyselin, vitaminů, minerálních látek, stopových prvků v hmotnostních jednotkách μg, mg nebo g na 100 ml potraviny, popřípadě na jiné vhodné množství, odpovídající denní dávce, které udávají potravině zvláštní výživové vlastnosti,^4) dále je uveden údaj o vitaminech a minerálních látkách v procentech doporučené denní dávky, viz příloha č. 14,
- e) údaj o energetické hodnotě v kJ a kcal. Je-li energetická hodnota potraviny ve stavu, v jakém je uváděna do oběhu, nižší než 50 kJ (12 kcal) ve 100 g nebo ve 100 ml potraviny, lze údaj o energetické hodnotě nahradit slovy „energetická hodnota nižší než 50 kJ (12 kcal) ve 100 g nebo ve 100 ml“.
§ 31
Přechodné ustanovení
Potraviny, které byly vyrobeny a budou uvedeny do oběhu přede dnem účinnosti této vyhlášky, se posuzují podle dosavadních právních předpisů.
§ 32
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se vyhláška č. 23/2001 Sb., kterou se stanoví druhy potravin určené pro zvláštní výživu a způsob jejich použití.
§ 33
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. února 2004.
Ministryně:
MUDr. Součková v. r.
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 54/2004 Sb.
Základní složení potravin pro počáteční kojeneckou výživu
(hodnoty se týkají výrobků připravených k použití podle návodu výrobce)
| KRITÉRIUM | Minimum | Maximum | Poznámka | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. Energie | 250 kJ (60 kcal)/100 ml | 315 kJ (75 kcal)/100 ml | |||||
| 2. Bílkoviny | Obsah bílkovin = obsah dusíku × 6,38 pro bílkoviny kravského mléka Obsah bílkovin = obsah dusíku × 6,25 pro izoláty sójové bílkoviny a bílkoviny částečně hydrolyzované. | ||||||
| Chemický index těchto proteinů se musí rovnat alespoň 80 % vzhledem k referenční bílkovině mateřského mléka podle přílohy č. 6 tab. č. 2. | |||||||
| „Chemickým indexem“ se rozumí nejnižší poměr mezi množstvím každé esenciální aminokyseliny testované bílkoviny a množstvím příslušné aminokyseliny v referenční bílkovině mateřského mléka podle přílohy č. 6 tab. č. 2. | |||||||
| 2.1. Počáteční výživa vyráběná z bílkovin kravského mléka | 0,45 g/100 kJ (1,8 g/100 kcal) | 0,7 g/100 kJ (3 g /100 kcal) | Při stejné energetické hodnotě musí hotová výživa obsahovat každou esenciální a semiesenciální aminokyselinu nejméně ve stejném využitelném množství jako referenční bílkovina mateřského mléka podle přílohy č. 6 tab. č. 2. Při tomto přepočtu může být obsah metioninu a cysteinu sčítán. | ||||
| 2.2. Výživa vyráběná na bázi bílkovinových hydrolyzátů | 0,56 g/100 kJ (2,25 g/100 kcal) | 0,7 g/100 kJ (3 g/100 kcal) | Při stejné energetické hodnotě musí hotová výživa obsahovat každou esenciální a semiesenciální aminokyselinu nejméně ve stejném využitelném množství jako referenční bílkovina mateřského mléka podle přílohy č. 6 tab. č. 1, při tomto přepočtu může být obsah methioninu a cysteinu počítán dohromady. Koeficient bílkovinné účinnosti (protein efficiency ratio, PER) a čistá využitelnost bílkoviny (net protein utilisation, NPU) musí být přinejmenším stejná jako u kaseinu. Obsah taurinu musí být nejméně 10 μmol/100 kJ (42 μmol/100 kcal) a obsah L - karnitinu nejméně 1,8 μmol/100 kJ (7,5 μmol/100 kcal). | ||||
| 2.3. Výživa vyráběná výlučně z izolátů sójové bílkoviny nebo ve směsi s bílkovinami kravského mléka | 0,56 g/100 kJ (2,56 g/100 kcal) | 0,7 g/100 kJ (3 g/100 kcal) | Při výrobě této výživy se mohou používat jen izoláty sójové bílkoviny. Chemický index musí odpovídat nejméně 80 % vzhledem k referenční bílkovině uvedené v příloze č. 6 tab. č. 2. | ||||
| Výživa musí obsahovat na stejnou energetickou hodnotu takové využitelné množství methioninu, jaké je v referenční bílkovině mateřského mléka podle přílohy č. 6 tab. č. 1. Obsah L-karnitinu musí být ekvivalentní alespoň 1,8 μmol/100 kJ (7,5 μmol/100 kcal). | |||||||
| 2.4. Ve všech případech je přídavek aminokyselin dovolen výhradně za účelem zlepšení nutriční hodnoty bílkoviny a pouze v rozsahu nezbytném pro tento účel. | |||||||
| 3. Tuky | 1,05 g/100 kJ (4,4 g/100 kcal) | 1,5 g/100 kJ (6,5 g/ 100 kcal) | |||||
| 3.1. Je zakázáno použití následujících substancí (látek): | - sezamový olej (olej ze sezamových semen), - bavlníkový olej (olej ze semen bavlníku). | ||||||
| 3.2 Kyselina laurová | --- | 15 % celkového obsahu tuku | |||||
| 3.3 Kyselina myristová | --- | 15 % celkového obsahu tuku | |||||
| 3.4 Kyselina linolová (ve formě glyceridů - linoleátů) | 70 mg/100 kJ (300 mg/100 kcal) | 285 mg/100 kJ (1200 mg/100 kcal) | |||||
| 3.5. Obsah kyseliny alfa-linolenové musí být nejméně 12 mg/100 kJ (50 mg/100 kcal). Poměr obsahu kyseliny linolové a alfa-linolenové musí být nejméně 5 a nejvýše 15. | |||||||
| 3.6. Obsah trans-mastných kyselin nesmí být vyšší než 4 % celkového obsahu tuku. | |||||||
| 3.7. Obsah kyseliny erukové nesmí být vyšší než 1 % celkového obsahu tuku. | |||||||
| 3.8. Přidány mohou být vícenenasycené mastné kyseliny s dlouhým řetězcem (20 a 22 atomů uhlíku). V tom případě může být jejich podíl na celkovém obsahu tuku: - u vícenenasycených n-3-mastných kyselin s dlouhým řetězcem nejvýše 1 % - u vícenenasycených n-6-mastných kyselin s dlouhým řetězcem nejvýše 2 % (u kyseliny arachidonové nejvýše 1 %). Obsah eikosapentaenové kyseliny (20:5 n-3) nesmí být vyšší než obsah dokosahexaenové kyseliny (22:6 n-3). | |||||||
| 4. Sacharidy | 1,7 g/100 kJ (7 g/100 kcal) | 3,4 g/100 kJ (14 g/100 kcal) | Použity mohou být následující sacharidy: | ||||
| - laktóza | |||||||
| - maltóza | |||||||
| - sacharóza | |||||||
| - maltodextriny | |||||||
| - glukózový sirup nebo sušený glukózový sirup | |||||||
| - předvařený škrob z přirozeně bezlepkových surovin | |||||||
| - zeželatinovatělý škrob z přirozeně bezlepkových surovin. | |||||||
| 4.1 laktóza | 0,85 g/100 kJ (3,5 g/100 kcal) | --- --- | Toto ustanovení se netýká výživy, ve které sójové bílkoviny představují více než 50 % celkového obsahu bílkovin. | ||||
| 4.2 sacharóza | --- | 20 % celkového obsahu sacharidů | |||||
| 4.3 předvařený škrob a/nebo želatinový škrob | --- | 2 g/100 ml a 30 % celkového obsahu sacharidů | |||||
| KRITÉRIUM | na 100 kJ | na 100 kcal | |||||
| Minimum | Maximum | Minimum | Maximum | Poznámka | |||
| --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- |
| 5. Minerální látky | |||||||
| 5.1 Výživa vyráběná z bílkovin kravského mléka | Sodík | mg | 5 | 14 | 20 | 60 | * Limit použitelný pro výživu s přidaným železem |
| Draslík | mg | 15 | 35 | 60 | 145 | Poměr Ca/P nesmí být nižší než 1,2 ani vyšší než 2,0. | |
| Chloridy | mg | 12 | 29 | 50 | 125 | ||
| Vápník | mg | 12 | - | 50 | - | ** Platí pro výživu s přídavkem selenu. | |
| Fosfor | mg | 6 | 22 | 25 | 90 | ||
| Hořčík | mg | 1,2 | 3,6 | 5 | 15 | ||
| Železo * | mg | 0,12 | 0,36 | 0,5 | 1,5 | ||
| Zinek | mg | 0,12 | 0,36 | 0,5 | 1,5 | ||
| Měď | μg | 4,8 | 19 | 20 | 80 | ||
| Jod | μg | 1,2 | - | 5 | - | ||
| Selen ** | μg | - | 0,7 | - | 3 | ||
| 5.2. Výživa vyráběná výlučně ze sójových bílkovin nebo ve směsi s bílkovinami kravského mléka | Železo | mg | 0.25 | 0,5 | 1 | 2 | Požadavky na ostatní minerální látky uvedené v bodě 5.1 platí i pro bod 5.2. |
| Zinek | mg | 0,18 | 0,6 | 0,75 | 2,4 | ||
| 6. Vitaminy | Vitamin A | μg RE* | 14 | 43 | 60 | 180 | * RE = trans retinol ekvivalent. |
| Vitamin D | μg** | 0,25 | 0,65 | 1 | 2,5 | ** Ve formě cholekalciferolu, jehož 10 μg = 400 m.j. (mezinárodních jednotek) vitaminu D. | |
| Thiamin | μg | 10 | - | 40 | - | ||
| Riboflavin | μg | 14 | - | 60 | - | *** NE = ekvivalent niacinu: mg kys. nikotinové + mg tryptofanu / 60. | |
| Niacin | mg NE*** | 0,2 | - | 0,8 | - | x) Alfa TE = d - alfa tokoferolekvivalent. | |
| Kys. pantothenová | μg | 70 | - | 300 | - | xx) 0,5 mg/g polynenasycených mastných kyselin, vyjádřeno jako kyselina linolová, ale v žádném případě ne méně než 0,1 mg na 100 využitelných kJ. | |
| Vitamin B6 | μg | 9 | - | 35 | - | ||
| Biotin | μg | 0,4 | - | 1,5 | - | ||
| Kyselina listová | μg | 1 | - | 4 | - | xxx) 0,5 mg/g polynenasycených mastných kyselin, vyjádřeno jako kyselina linolová, ale v žádném případě ne méně než 0,5 mg na 100 využitelných kcal. | |
| Vitamin B12 | μg | 0,025 | - | 0,1 | - | ||
| Vitamin C | mg | 1,9 | - | 8 | - | ||
| Vitamin K | μg | 1 | - | 4 | - | ||
| Vitamin E | mg alfa TEx) | xx) | - | xxx) | - | ||
| KRITÉRIUM | Nejvyšší hodnota *) | Poznámka | |||||
| mg/100 kJ | mg/100 kcal | ||||||
| --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- |
| 7. Nukleotidy - mohou být přidány následující nukleotidy | Cytidin - 5' - monofosfát | 0,60 | 2,50 | *) Celkové množství nukleotidů nesmí překročit 1,2 mg/100 kJ (5 mg/100 kcal). | |||
| Uridin - 5' - monofosfát | 0,42 | 1,75 | |||||
| Adenosin - 5' - monofosfát | 0,36 | 1,50 | |||||
| Guanosin - 5' - monofosfát | 0,12 | 0,50 | |||||
| Inosin - 5' - monofosfát | 0,24 | 1,00 |
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 54/2004 Sb.
Složení potravin pro pokračovací kojeneckou výživu
(hodnoty se týkají výrobků připravených k použití podle návodu výrobce)
| KRITÉRIUM | Minimum | Maximum | Poznámka | |||
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. Energie | 250 kJ (60 kcal) /100 ml | 335 kJ (80 kcal) /100 ml | ||||
| 2. Bílkoviny | 0,5 g/100 kJ (2,25 g/100 kcal) | 1 g/100 kJ (4,5 g/l00 kcal) | obsah bílkovin = obsah dusíku × 6,38 pro bílkoviny kravského mléka obsah bílkovin = obsah dusíku × 6,25 pro izoláty sojové bílkoviny | |||
| Chemický index těchto bílkovin se musí rovnat alespoň 80 % vzhledem k referenční bílkovině kaseinu nebo bílkovině mateřského mléka podle přílohy č. 6 tab. č. 2. | ||||||
| Pro pokračovací kojeneckou výživu vyráběnou ze sojových bílkovin (výhradně nebo ve směsi s proteiny kravského mléka) se mohou používat jen izoláty sojové bílkoviny. Aminokyseliny mohou být přidávány do pokračovací kojenecké výživy výhradně za účelem zlepšení nutriční hodnoty bílkovin a pouze v rozsahu nezbytném pro tento účel. Chemickým indexem se rozumí nejmenší poměr mezi množstvím každé esenciální aminokyseliny testované bílkoviny a množstvím příslušné aminokyseliny v referenční bílkovině. | ||||||
| Při stejné energetické hodnotě musí hotová výživa obsahovat methionin nejméně ve stejném využitelném množství jako mateřské mléko podle přílohy č. 6 tab. č. 1. | ||||||
| 3.Tuky | 0,8 g/100 kJ (3,3 g/100 kcal) | 1,5g/100 kJ 6,5 g/100 kcal | ||||
| 3.1. Je zakázáno použití následujících substancí (látek): | - sezamový olej (olej ze sezamových semen) - bavlníkový olej (olej ze semen bavlníku) | |||||
| 3.2 Kyselina laurová | --- | 15 % celkového obsahu tuku | ||||
| 3.3 Kyselina myristová | --- | 15 % celkového obsahu tuku | ||||
| 3.4 Kyselina linolová (ve formě glyceridů - linoleátů) | ||||||
| 70 mg/100 kJ (300 mg/100 kcal) limit se vztahuje pouze na pokračovací kojeneckou výživu obsahující rostlinný olej | --- | |||||
| 3.5 Obsah trans- mastných kyselin nesmí překročit 4 % celkového obsahu tuku. | ||||||
| 3.6 Obsah kyseliny erukové nesmí překročit 1 % celkového obsahu tuku. | ||||||
| 4. Sacharidy | 1,7 g/100 kJ (7 g/100 kcal) | 3,4 g/100 kJ (14 g/100 kcal) | ||||
| 4.1 Použití složek obsahujících gluten je zakázáno | ||||||
| 4.2. Laktóza | 0,45 g/100 kJ (1,8 g/100 kcal) | --- | Toto ustanovení se nevztahuje na pokračovací kojeneckou výživu, ve které isoláty sojových bílkovin představují více než 50 % celkového obsahu bílkovin. | |||
| 4.3. Sacharóza, fruktóza, med | --- | odděleně nebo jako celek: 20 % z celkového obsahu sacharidů | ||||
| KRITÉRIUM | na 100 kJ | na 100 kcal | Poznámka | |||
| Minimum | Maximum | Minimum | Maximum | |||
| --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- |
| 5. Minerální látky | ||||||
| 5.1. Železo | mg | 0,25 | 0,5 | 1 | 2 | |
| Jod | μg | 1,2 | - | 5 | - | |
| 5.2. Zinek | ||||||
| 5.2.1. Pokračovací výživa vyráběná pouze z kravského mléka | mg | 0,12 | - | 0,5 | - | |
| 5.2.2. Pokračovací výživa obsahující izoláty sojových bílkovin nebo jejich směsi s kravským mlékem | mg | 0,18 | - | 0,75 | - | |
| 5.3. Jiné minerální látky | ||||||
| Množství nejméně odpovídající těm, které se normálně nalézají v kravském mléce; snížené, kde to je vhodné, ve stejném poměru jako koncentrace bílkoviny v pokračovací výživě ke koncentraci bílkoviny v kravském mléce uvedené v příloze č. 6 tab. č. 3. | ||||||
| 5.4. Poměr Ca/P nesmí přesáhnout 2,0. | ||||||
| 6. Vitaminy | ||||||
| Vitamin A | μg RE* | 14 | 43 | 60 | 180 | * RE = trans retinol ekvivalent. |
| Vitamin D | μg** | 0,25 | 0,75 | 1 | 3 | ** Ve formě cholekalciterolu, jehož 10 μg = 400 m.j. vitaminu D. |
| Vitamin C | mg | 1,9 | - | 8 | - | *** Alfa TE = d - alfa tokoferol-ekvivalent. |
| Vitamin E | mg alfa TE *** | x) | - | xx) | - | x) 0,5 mg/g polynenasycených mastných kyselin, vyjádřeno jako kyselina linolová, ale ne méně než 0,1 mg na 100 využitelných kJ. |
| xx) 0,5 mg/g polynenasycených mastných kyselin, vyjádřeno jako kyselina linolová, ale ne méně než 0,5 mg na 100 využitelných kcal. | ||||||
| 7. Nukleotidy | Nejvyšší hodnota 1) | |||||
| mg/100 kJ | mg/100 kcal | |||||
| --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- |
| Mohou se přidat tyto nukleotidy: | cytidin - 5' - monofosfát | 0,60 | 2,50 | 1) Celková koncentrace nukleotidů nesmí překročit 1,2 mg/100 kJ (5 mg/100 kcal). | ||
| uridin - 5' - monofosfát | 0,42 | 1,75 | ||||
| adenosin - 5' - monofosfát | 0,36 | 1,50 | ||||
| guanosin - 5' -monofosfát | 0,12 | 0,50 | ||||
| inosin - 5' - monofosfát | 0,24 | 1,00 |
Příloha č. 3 k vyhlášce č. 54/2004 Sb.
Potravní doplňky povolené k použití pro počáteční a pokračovací kojeneckou výživu a výživu malých dětí
-
- Vitaminy
| VITAMIN | POUŽITELNÉ FORMY |
|---|---|
| Vitamin A | retinylacetát |
| retinylpalmitát | |
| beta karoten | |
| retinol | |
| Vitamín D | vitamin D2 (ergokalciferol) |
| vitamin D3 (cholekalciferol) | |
| Vitamin B1 | thiamin hydrochlorid |
| thiamin mononitrát | |
| Vitamin B2 | riboflavin |
| sodná sůl riboflavin-5' -fosfátu | |
| Niacin | nikotinamid |
| kyselina nikotinová | |
| Vitamin B6 | pyridoxin hydrochlorid |
| pyridoxin-5'- fosfát | |
| Kyselina listová | kyselina listová |
| Kyselina pantothenová | D-pantothenát vápenatý |
| D-pantothenát sodný | |
| dexpanthenol | |
| Vitamin B12 | kyanokobalamin |
| hydroxykobalamin | |
| Biotin | D-biotin |
| Vitamin C | kyselina L-askorbová |
| sodná sůl kyseliny L-askorbové | |
| vápenatá sůl kyseliny L-askorbové | |
| kyselina 6-palmityl-L-askorbová (askorbylpalmitát) | |
| draselná sůl kyseliny askorbové | |
| Vitamin E | D-α tokoferol |
| DL-α tokoferol | |
| D-α tokoferol acetát | |
| DL-α tokoferol acetát | |
| Vitamin K | fylochinon (fytomenandion) |
-
- Minerální látky
| MINERÁLNÍ LÁTKA | POUŽITELNÉ FORMY SOLI |
|---|---|
| Vápník (Ca) | uhličitan vápenatý |
| chlorid vápenatý | |
| vápenaté soli kyseliny citronové | |
| glukonan vápenatý | |
| glycerol fosforečnan vápenatý | |
| mléčnan vápenatý | |
| vápenaté soli kyseliny trihydrogenfosforečné | |
| hydroxid vápenatý | |
| Hořčík (Mg) | uhličitan hořečnatý |
| chlorid hořečnatý | |
| oxid hořečnatý | |
| hořečnaté soli kyseliny trihydrogenfosforečné | |
| síran hořečnatý | |
| glukonan hořečnatý | |
| hydroxid hořečnatý | |
| hořečnaté soli kyseliny citronové | |
| Železo (Fe) | citran železnatý |
| glukonan železnatý | |
| mléčnan železnatý | |
| síran železnatý | |
| citran železito-amonný | |
| fumaran železnatý | |
| difosforečnan železitý | |
| Měď (Cu) | citran měďnatý |
| glukonan měďnatý | |
| síran měďnatý | |
| komplex měď-lysin | |
| uhličitan měďnatý | |
| Jod (I) | jodid draselný |
| jodid sodný | |
| jodičnan draselný | |
| Zinek (Zn) | chlorid zinečnatý |
| mléčnan zinečnatý | |
| síran zinečnatý | |
| citran zinečnatý | |
| glukonan zinečnatý | |
| oxid zinečnatý | |
| octan zinečnatý | |
| Mangan (Mn ) | uhličitan manganatý |
| chlorid manganatý | |
| citran manganatý | |
| síran manganatý | |
| glukonan manganatý | |
| Selen (Se) | selenan sodný |
| seleničitan sodný | |
| Sodík (Na) | hydrogenuhličitan sodný |
| chlorid sodný | |
| glukonan sodný | |
| mléčnan sodný | |
| sodné soli kyseliny trihydrogenfosforečné | |
| hydroxid sodný | |
| Draslík (K) | hydrogenuhličitan draselný |
| uhličitan draselný | |
| chlorid draselný | |
| draselné soli kyseliny citronové | |
| glukonan draselný | |
| mléčnan draselný | |
| draselné soli kyseliny trihydrogenfosforečné | |
| hydroxid draselný |
-
- Aminokyseliny a jiné dusíkaté látky
| L- arginin a jeho hydrochlorid | cytidin - 5'- monofosfát a jeho sodná sůl |
|---|---|
| L- cystin a jeho hydrochlorid | uridin - 5'- monofosfát a jeho sodná sůl |
| L- histidin a jeho hydrochlorid | adenosin - 5'- monofosfát a jeho sodná sůl |
| L- isoleucin a jeho hydrochlorid | guanosin - 5'- monofosfát a jeho sodná sůl |
| L- leucin a jeho hydrochlorid | inosin- 5'- monofosfát a jeho sodná sůl |
| L- lysin a jeho hydrochlorid | |
| L- cystein a jeho hydrochlorid | |
| L- methionin | |
| L- fenylalanin | |
| L- threonin | |
| L- tryptofan | |
| L- tyrosin | |
| L- valin | |
| L- karnitin a jeho hydrochlorid taurin |
-
- Ostatní
| Cholin |
|---|
| Chlorid cholinu |
| Citrát cholinu |
| Dvojvinan cholinu (Cholin bitartrát) |
| Inositol |
Příloha č. 4 k vyhlášce č. 54/2004 Sb.
Podmínky pro použití zvláštních informací pro označování potravin pro počáteční a pokračovací kojeneckou výživu a výživu malých dětí
| ZVLÁŠTNÍ INFORMACE | PODMÍNKY PRO JEJICH POUŽITÍ |
|---|---|
| Upravený obsah bílkovin | Obsah bílkovin nižší než 0,6 g/100 kJ (2,5 g/100 kcal) a poměr mezi bílkovinou syrovátky a kaseinem ne menší než 1,0 |
| Nízký obsah sodíku (low sodium) | Obsah sodíku menší než 9 mg/100 kJ (39 mg/100 kcal) |
| Bez sacharózy (sucrose free) | Není přítomna sacharóza |
| Pouze laktóza (lactose only) | Laktóza je jediný přítomný sacharid |
| Bez laktózy (lactose free) | Není přítomna laktóza |
| Obohaceno železem | Přidáno železo |
| Snížené riziko alergie na mléčné bílkoviny, přitom lze použít odkazy na snížený obsah alergenů nebo zmírněné antigenní působení | a) Počáteční kojenecká výživa musí vyhovovat požadavkům podle přílohy č. 1 bodu 2.2 a množství bílkoviny v počáteční kojenecké výživě vyvolávající imunitní reakci měřené všeobecně přijatými metodami může tvořit pouze 1 % z látek obsahujících dusík. |
| b) V označení výživy musí být uvedeno, že kojenci, kteří jsou alergičtí na intaktní bílkovinu, z níž je výživa vyrobena, ji nesmějí konzumovat, pokud není všeobecně uznanými klinickými testy prokázáno, že je snášena více než 90 % kojenců (interval spolehlivosti 95 %) trpících nadměrnou citlivostí vůči bílkovinám, z nichž je hydrolyzát vyroben. | |
| c) Počáteční kojenecká výživa nesmí u laboratorních zvířat při perorálním podávání vyvolávat žádnou reakci na bílkoviny, z nichž je vyrobena. | |
| d) Pro oprávněnost tvrzení musí být jako důkaz uváděných vlastností předloženy vědecky podložené údaje. |
Příloha č. 5 k vyhlášce č. 54/2004 Sb.
Referenční hodnoty nutričních faktorů pro označení výživové hodnoty potravin pro výživu kojenců a malých dětí
| Živina | Referenční hodnota | | | jednotka | pro celodenní příjem | | | --- | --- | --- | | Vitamin A RE | μg | 400 | | Vitamin D | μg | 10 | | Vitamin C | mg | 25 | | Thiamin | mg | 0,5 | | Riboflavin | mg | 0,8 | | Niacin NE* | mg | 9 | | Vitamin B6 | mg | 0,7 | | Kyselina listová | μg | 100 | | Vitamin B12 | μg | 0,7 | | Vápník | mg | 400 | | Železo | mg | 6 | | Zinek | mg | 4 | | Jód | μg | 70 | | Selen | μg | 10 | | Měď | mg | 0,4 |
*RE = trans-retinolekvivalent
**NE = niacinekvivalent
Příloha č. 6 k vyhlášce č. 54/2004 Sb.
Obsah důležitých biologicky účinných látek v mateřském a kravském mléce
Tabulka č. 1
Obsah esenciálních a semiesenciálních aminokyselin v mateřském mléce
(vyjádřené v mg na 100 kJ a 100 kcal)
| na 100 kJ*) | na 100 kcal*) | |
|---|---|---|
| Arginin | 16 | 69 |
| Cystin | 6 | 24 |
| Histidin | 11 | 45 |
| Isoleucin | 17 | 72 |
| Leucin | 37 | 156 |
| Lysin | 29 | 122 |
| Methionin | 7 | 29 |
| Fenylalanin | 15 | 62 |
| Threonin | 19 | 80 |
| Tryptofan | 7 | 30 |
| Tyrosin | 14 | 59 |
| Valin | 19 | 80 |
^*^) 1 kJ = 0,239 kcal
Tabulka č. 2
Obsah aminokyselinového složení kaseinu a bílkovin mateřského mléka
(vyjádřené v g na 100 g bílkovin)
| Kasein | Bílkovina mateřského mléka | |
|---|---|---|
| Arginin | 3,7 | 3,8 |
| Cystin | 0,3 | 1,3 |
| Histidin | 2,9 | 2,5 |
| Isoleucin | 5,4 | 4,0 |
| Leucin | 9,5 | 8,5 |
| Lysin | 8,1 | 6,7 |
| Methionin | 2,8 | 1,6 |
| Fenylalanin | 5,2 | 3,4 |
| Threonin | 4,7 | 4,4 |
| Tryptofan | 1,6 | 1,7 |
| Tyrosin | 5,8 | 3,2 |
| Valin | 6,7 | 4,5 |
Tabulka č. 3
Průměrný obsah minerálních látek v kravském mléce
(vyjádřené v jednotkách uvedených na 100 g tukuprosté sušiny a na 1 g bílkoviny)
| Minerální látka | mg/100 g sušiny tukuprosté | mg/1 g bílkoviny |
|---|---|---|
| Sodík | 550 | 15 |
| Draslík | 1680 | 43 |
| Chlor | 1050 | 28 |
| Vápník | 1350 | 35 |
| Fosfor | 1070 | 28 |
| Hořčík | 135 | 3,5 |
| Měď | 225 μg/100 g | 6 μg/1 g |
| Jod* | - | - |
- bez údajů, liší se podle složení krmiva a podmínek chovu
Příloha č. 7 k vyhlášce č. 54/2004 Sb.
Požadavky na základní složení obilných příkrmů (hodnoty se týkají výrobků připravených k použití podle návodu výrobce)
- 1.Obilné příkrmy se vyrábějí z jedné nebo více mletých obilovin a/nebo ze surovin pocházejících ze škrobnatých hlíz
- 2.Obsah obilovin a/nebo škrobnatých hlíz nesmí být menší než 25 % hmotnosti v sušině výrobku
| KRITÉRIUM | Druh obilné výživy1) | Minimum g/100 kJ (g/100 kcal) | Maximum g/100 kJ (g/100 kcal) | Poznámka |
|---|---|---|---|---|
| 1. Bílkoviny | B,D | 1,3 (5,5) | B - obsah přidané bílkoviny musí být nejméně 0,48 g/100 kJ (2 g/100 kcal) D - u výrobků s přídavkem složky s vysokým obsahem bílkoviny nesmí být množství přidané bílkoviny menší než 0,36 g/100 kJ (1,5 g/100 kcal) Chemický index přidané bílkoviny musí být nejméně 80 % chemického indexu referenční bílkoviny - kaseinu uvedeného v příloze č. 6 tab. č. 2, nebo koeficient účinnosti směsi bílkovin (PER) ve výrobku musí dosahovat nejméně 70 % tohoto koeficientu u referenční bílkoviny. Přídavek aminokyselin je přípustný jen pro zlepšení výživové hodnoty směsi bílkovin a jen v nutném množství. | |
| 2. Přidané sacharidy (sacharóza, fruktóza, glukóza, glukózový sirup nebo med) | A, D | 1,8 (7,5) celkem přidaných sacharidů | z toho smí být přídavek fruktózy nejvýše 0,9 g/100 kJ (3,75 g/100 kcal) | |
| B | 1,2 (5) | z toho přídavek fruktózy smí být nejvýše 0,6 g/100 kJ (2,5 g/100 kcal) | ||
| 3. Tuky | A, D B | 0,8 (3,3) 1,1 (4,5) | Pokud je obsah tuku vyšší než 0,8 g/100 kJ (3,3 g/100 kcal), pak obsah : - kyseliny laurové smí být nejvýše 15 % z celkového obsahu tuků, - kyseliny myristové nejvýše 15 % z celkového obsahu tuků - kyseliny linolové (ve formě glyceridů) musí být nejméně 0,07 g/100 kJ (0,3 g/100 kcal) a nejvýše 0,285 g/100 kJ (1,2 g/100 kcal) | |
| 4. Minerální látky | ||||
| Sodík (Na) | A, B, C, D | 0,025 (0,1) | Sodné soli se smí přidávat pouze v případech, je-li to z technologických důvodů nutné. | |
| Vápník (Ca) | B | 0,02 (0,08) | ||
| D | 0,012 (0,05) | U výrobků vyrobených s použitím mléka (mléčné sušenky) | ||
| 5. Vitaminy | ||||
| Thiamin | A, B, C, D | 25 µg (100 µg) | ||
| Vitamin A (RE)2) | B | 14 µg (60 µg) | 43 µg (180 µg) | |
| Vitamin D3) | B | 0,25 µg (1 µg) | 0,75 µg (3 µg) |
^1^) A = jednoduché obilné výrobky, zejména obilné kaše, které se připravují přidáváním mléka nebo jiné výživné tekutiny.
B = obilné výrobky s přidanou potravinou bohatou na bílkoviny, zejména obilnomléčné kaše.
C = těstoviny, které se konzumují po uvaření ve vroucí vodě nebo jiné tekutině.
D = suchary a sušenky, které se konzumují přímo, nebo po rozmělnění a smíchání s vodou, mlékem nebo jinou vhodnou tekutinou.^
^2^) RE = all -trans – retinolekvivalent.^
^3^) Ve formě cholekalciferolu, jehož 10 µg = 400 m.j. vitaminu.
Mezní hodnoty pro vitamin A a vitamin D platí i v případě, že jsou tyto vitaminy přidány do jiných obilných příkrmů.
Příloha č. 8 k vyhlášce č. 54/2004 Sb.
Požadavky na základní složení ostatních příkrmů
(požadavky se týkají výrobků připravených k použití podle návodu výrobce)
| 1. Bílkoviny | |
|---|---|
| a) | Jsou-li součástí názvu výrobku uvedeny jako jediné složky maso, drůbež, ryby, vnitřnosti nebo jiné obvyklé zdroje bílkovin, pak musí tvořit: |
| 1. | podíl tohoto masa, drůbeže, ryb, vnitřností nebo jiných obvyklých zdrojů bílkovin celkem nejméně 40 % celkové hmotnosti výrobku, |
| 2. | každé jednotlivě uvedené složky (maso, drůbež, ryby, vnitřnosti nebo jiné obvyklé zdroje bílkovin) nejméně 25 % hmotnosti všech použitých bílkovinných zdrojů, |
| 3. | množství bílkovin z uvedených zdrojů nesmí být menší než 1,7 g/100 kJ (7 g/100 kcal). |
| b) | Jsou-li maso, drůbež, ryby, vnitřnosti nebo jiné obvyklé zdroje bílkovin jednotlivě nebo v kombinaci uvedeny v názvu výrobku na prvním místě, pak musí tvořit bez ohledu na to, zda je výrobek určen jako pokrm: |
| 1. | uvedený podíl masa, drůbeže, ryb, vnitřností nebo jiných obvyklých zdrojů bílkovin v součtu nejméně 10 % celkové hmotnosti výrobku, |
| 2. | každé jednotlivě uvedené složky (masa, drůbeže, ryb, vnitřností nebo jiných obvyklých zdrojů bílkovin) nejméně 25 % hmotnosti všech na obalu vyjmenovaných bílkovinných zdrojů, |
| 3. | obsah bílkovin z těchto uvedených zdrojů nejméně 1 g/100 kJ (4 g/100 kcal). |
| c) | Jsou-li maso, drůbež, ryby, vnitřnosti nebo jiné obvyklé zdroje bílkovin jednotlivě nebo v kombinaci uvedeny v názvu výrobku, ale nikoli na prvním místě, pak musí být bez ohledu na to, zdaje výrobek určen jako pokrm, tvořit: |
| 1. | uvedený podíl masa, drůbeže, ryb, vnitřností nebo jiných obvyklých zdrojů bílkovin v součtu nejméně 8 % celkové hmotnosti výrobku, |
| 2. | každé jednotlivě uvedené složky (maso, drůbež, ryby, vnitřnosti nebo jiné obvyklé zdroje bílkovin) nejméně 25 % hmotnosti všech použitých bílkovinných zdrojů, |
| 3. | obsah bílkovin z uvedených zdrojů nejméně 0,5 g/100 kJ (2,2 g/100 kcal) a celkový obsah bílkovin pocházejících ze všech zdrojů nesmí být menší než 0,7 g/100 kJ (3 g/100 kcal). |
| d) | Je-li v názvu výrobku spolu s jinými složkami uveden sýr, pak bez ohledu na to, zda je výrobek určen jako pokrm, nesmí být: |
| 1. | obsah bílkovin mléčného původu nižší než 0,5 g/100 kJ (2,2 g/100 kcal), |
| 2. | celkový obsah bílkovin ze všech zdrojů nižší než 0,7 g/100 kJ (3 g/100 kcal). |
| e) | Je-li výrobek určený jako samostatné jídlo, s výjimkou zeleninových příkrmů, ale v názvu není uvedeno maso, drůbež, ryby, vnitřnosti nebo jiné obvyklé zdroje bílkovin, pak musí být celkový obsah bílkovin ze všech zdrojů nejméně 0,7 g/100 kJ (3 g/100 kcal). |
| f) | Požadavky uvedené pod písmeny a), b), c), d) a e) neplatí pro omáčky určené jako příloha. |
| g) | Sladké pokrmy, které uvádí v názvu výrobku mléčnou složku jako první nebo jedinou složku, musí obsahovat nejméně 2,2 g mléčných bílkovin na 100 kcal. Pro všechny ostatní sladké pokrmy neplatí požadavky uvedené pod písmeny a), b), c), d), e), f) a g). |
| h) | Přídavek aminokyselin je povolen pouze ke zlepšení nutriční hodnoty přítomné bílkoviny a to výhradně v množství, které je nezbytné pro tento účel. |
| 2. Sacharidy | |
| --- | --- |
| Množství veškerých sacharidů přítomných v ovocných a zeleninových šťávách a nektarech, příkrmech složených z ovoce a v dezertech nebo pudincích nesmí překročit | |
| a) | 10 g/100 ml u zeleninových šťáv a nápojů z nich připravených, |
| b) | 15 g/100 ml u ovocných šťáv a nektarů a nápojů z nich připravených, |
| c) | 20 g/100 g u příkrmů složených z ovoce, |
| d) | 25 g/100 g u dezertů a pudinků, |
| e) | 5 g/100 ml v ostatních nápojích, pokud nejsou připraveny z mléka. |
| 3. Tuky | |
| --- | --- |
| Dále uvedené požadavky se týkají ostatních příkrmů, u kterých je jako jediná složka v názvu výrobku uvedeno maso, drůbež, ryby, vnitřnosti nebo jiný tradiční zdroj bílkovin. | |
| a) | Je-li maso nebo sýr jedinou složkou, uvedenou v názvu, nebo jsou uvedeny v názvu výrobku na prvním místě, pak celkový obsah tuku ve výrobku ze všech zdrojů nesmí překročit 1,4 g/100 kJ (6 g/100 kcal). |
| b) | Ve všech ostatních výrobcích celkový obsah tuku ve výrobku ze všech zdrojů nesmí překročit 1,1 g/100 kJ (4,5 g/100 kcal). |
| 4. Sodík (Na) | |
| --- | --- |
| a) | Obsah sodíku ve výrobku nesmí být vyšší než 48 mg/100 kJ (200 mg/100 kcal), příp. než 200 mg/100 g. Je - li jedinou složkou uvedenou v názvu výrobku sýr, nesmí být obsah sodíku vyšší než 70 mg/100 kJ (300 mg/100 kcal). |
| b) | Do výrobků z ovoce, dezertů a pudinků nesmějí být přidávány žádné sodné soli s výjimkou těch, které jsou přidány z technologických důvodů. |
| 5. Vitaminy | |
| --- | --- |
| a) | Vitamin C |
| V ovocných šťávách a nektarech a zeleninových šťávách musí být obsah vitaminu C nejméně 6 mg/100 kJ (25 mg/100 kcal) nebo ne méně než 25 mg/100 g. | |
| b) | Vitamin A |
| V zeleninových šťávách musí být obsah vitaminu A nejméně 25 μgRE/100 kJ (100 μgRE/100 kcal), | |
| Do ostatních druhů příkrmů ze skupiny jiných než obilných nesmí být vitamin A přidáván. | |
| c) | Vitamin D |
| Do ostatních druhů příkrmů ze skupiny jiných než obilných nesmí být vitamin D přidáván. |
Příloha č. 9 k vyhlášce č. 54/2004 Sb.
Požadavky na identitu potravních doplňků, které lze použít při výrobě obilných a ostatních příkrmů
| 1. Vitaminy | |
|---|---|
| Vitamin A | Vitamin D |
| Retinol | Vitamin D2 (= ergokalciferol) |
| Retinyl-acetát | Vitamin D3 (= cholekalciferol) |
| Retinyl-palmitát | |
| Beta-karoten | |
| Vitamin B1 | Vitamin B2 |
| Thiamin hydrochlorid | Riboflavin |
| Thiamin mononitrát | Riboflavin - 5-fosfát-sodný |
| Niacin | Vitamin B6 |
| Nikotinamid | Pyridoxin hydrochlorid |
| Kyselina nikotinová | Pyridoxin -5-fosfát |
| Pyridoxin dipalmitát | |
| Kyselina pantothenová | Folát |
| D-pantothenát vápenatý | Kyselina listová |
| D-pantothenát sodný | |
| Dexpantenol | |
| Vitamin B12 | Biotin |
| Kyanokobalamin | D-biotin |
| Hydroxykobalamin | |
| Vitamin C | Vitamin E |
| Kyselina L-askorbová | D-α-tokoferol |
| L-askorban sodný | DL-α -tokoferol |
| L-askorban vápenatý | D-α-tokoferol acetát |
| Askorban draselný | DL-α-tokoferol acetát |
| Ester kyseliny -L-askorbové a 6-palmitylu | |
| Askorbyl palmitát | |
| Vitamin K | |
| Fylochinon (fytometadion) |
| 2. Aminokyseliny |
|---|
| L-arginin a jeho hydrochloridy |
| L-cystin a jeho hydrochloridy |
| L-histidin a jeho hydrochloridy |
| L-isoleucin a jeho hydrochloridy |
| L-leucin a jeho hydrochloridy |
| L-lysin a jeho hydrochloridy |
| L-cystein a jeho hydrochloridy |
| L-methionin |
| L-fenylalanin |
| L-treonin |
| L-tryptofan |
| L-tyrosin |
| L-valin |
| 3. Ostatní organické látky |
|---|
| Cholin |
| Chlorid cholinu |
| Citrát cholinu |
| Dvojvinan cholinu (cholin bitartrate) |
| Inositol |
| L-karnitin |
| Hydrochlorid L-karnitinu |
| 4. Soli minerálních a stopových prvků | |
|---|---|
| Vápník | Hořčík |
| Uhličitan vápenatý | Uhličitan hořečnatý |
| Chlorid vápenatý | Chlorid hořečnatý |
| Vápenaté soli kys. citronové | Hořečnaté soli kyseliny citronové |
| Glukonan vápenatý | Glukonan hořečnatý |
| Glycerofosforečnan vápenatý | Oxid hořečnatý |
| Mléčnan vápenatý | Hydroxid hořečnatý |
| Oxid vápenatý | Hořečnaté soli kyseliny trihydrogen-fosforečné |
| Hydroxid vápenatý | Síran hořečnatý |
| Vápenaté soli kyseliny trihydrogen- | Mléčnan hořečnatý |
| fosforečnaté | Glycerofosforečnan hořečnatý |
| Draslík | Železo |
| Chlorid draselný | Citran železnatý |
| Draselné soli kyseliny citronové | Citran železito-amonný |
| Glukonan draselný | Glukonan železnatý |
| Mléčnan draselný | Mléčnan železnatý |
| Glycerofosforečnan draselný | Síran železnatý |
| Fumaran železnatý | |
| Difosforečnan železitý | |
| Elementární železo (získané z karbonylu železa | |
| hydrogenací nebo elektrolyticky) | |
| Sacharan železitý | |
| Difosforečnan sodno-železitý | |
| Uhličitan železnatý | |
| Měď | Zinek |
| Komplex mědi a lysinu | Octan zinečnatý |
| Uhličitan měďnatý | Chlorid zinečnatý |
| Citran měďnatý | Citran zinečnatý |
| Glukonan měďnatý | Mléčnan zinečnatý |
| Síran měďnatý | Síran zinečnatý |
| Oxid zinečnatý | |
| Glukonan zinečnatý | |
| Mangan | Jod |
| Uhličitan manganatý | Jodid sodný |
| Chlorid manganatý | Jodid draselný |
| Citran manganatý | Jodičnan draselný |
| Glukonan manganatý | Jodičnan sodný |
| Síran manganatý | |
| Glycerofosforečnan manganatý |
Příloha č. 10 k vyhlášce č. 54/2004 Sb.
Požadavky na nejvyšší přípustné množství vitaminů a minerálních látek a stopových prvků, jestliže jsou přidávány do obilných a ostatních příkrmů určených pro výživu kojenců a malých dětí
(hodnoty se týkají potravin připravených k použití podle návodu výrobce. Pouze požadavky na draslík a vápník se vztahují na výrobek ve stavu, v jakém je prodáván.)
| Vitaminy a minerální látky | nejvyšší množství na 100 kcal | nejvyšší množství na 100 kJ |
|---|---|---|
| Vitamin A (μg RE) | 1801) | 42,9 |
| Vitamin E (mg a-TE) | 3 | 0,7 |
| Vitamin C (mg) | 12,5/252)/1253) | 3/6/30 |
| Thiamin (mg) | 0,25/0,54) | 0,06/0,12 |
| Riboflavin (mg) | 0,4 | 0,1 |
| Niacin (mg NE) | 4,5 | 1,1 |
| Vitamin B6 (mg) | 0,35 | 0,08 |
| Kyselina listová (μg) | 50 | 11,9 |
| Vitamin B12 (μg) | 0,35 | 0,08 |
| Kyselina pantothenová (mg) | 1,5 | 0,36 |
| Biotin (μg) | 10 | 2,4 |
| Draslík (mg) | 160 | 38 |
| Vápník (mg) | 80/1805)/1006) | 19/43/24 |
| Hořčík (mg) | 40 | 9,5 |
| Železo (mg) | 3 | 0,7 |
| Zinek (mg) | 2 | 0,5 |
| Měď (μg) | 40 | 9,5 |
| Jod (μg) | 35 | 8,3 |
| Mangan (mg) | 0,6 | 0,14 |
^1^) Neplatí pro množství vitaminu A uvedené v přílohách č. 7 a č. 8.
^2^) Množství použitelné pro výrobky obohacené železem.
^3^) Množství použitelné pro pokrmy na bázi ovoce,ovocné šťávy,nektary a zeleninové šťávy.
^4^) Množství použitelné pro obilné příkrmy.
^5^) Množství použitelné pro výrobky uvedené ve skupině A a B v příloze č. 7.
^6^) Množství použitelné pro výrobky uvedené ve skupině D v příloze č. 7
Příloha č. 11 k vyhlášce č. 54/2004 Sb.
Pesticidy, které nesmí být používány při zemědělské výrobě surovin určených pro výrobu počáteční a pokračovací kojenecké výživy a pro výrobu obilné a ostatní výživy jiné než obilné určené pro výživu kojenců a malých dětí
Tabulka č. 1
| Chemický název látky (definice rezidua) |
|---|
| Disulfoton (suma látek disulfoton, disulfoton sulfoxid a disulfoton sulfon, vyjádřeno jako disulfoton) |
| Fensulfothion (suma látek fensulfothionu, jeho kyslíkatého analogu a jejich sulfonů, vyjádřeno jako fensulfothion) |
| Fentin, vyjádřený jako kation triphentinu |
| Haloxyfop (suma látek haloxyfop, jeho solí a esterů včetně konjugátů, vyjádřeno jako haloxyfop) |
| Heptachlor a trans-heptachlor epoxid, vyjádřeno jako heptachlor |
| Hexachlorbenzen |
| Nitrofen |
| Omethoat |
| Terbufos (suma látek terbufos, jeho sulfoxidu a sulfonu, vyjádřeno jako terbufos) |
Tabulka č. 2
| Chemický název látky |
|---|
| Aldrin a dieldrin, vyjádřeno jako dieldrin |
| Endrin |
Příloha č. 12 k vyhlášce č. 54/2004 Sb.
Zvláštní maximální limity reziduí pesticidů nebo metabolitů pesticidů v počáteční a pokračovací kojenecké výživě a obilné a ostatní výživě jiné než obilné určené pro výživu kojenců a malých dětí
| Chemický název látky | Maximální limit reziduí (mg/kg) |
|---|---|
| Cadusafos | 0,006 |
| Demeton-S-methyl/demeton-S-methyl sulfon /oxymeton-methyl (jednotlivě nebo v kombinaci, vyjádřeno jako demeton-S-methyl) | 0,006 |
| Ethoprophos | 0,008 |
| Fipronil(suma látek fipronil a fipronil-desulfinyl, vyjádřeno jako fipronil) | 0,004 |
| Propineb/propylenthiomočovina (suma propinebu a propylenthiomočoviny) | 0,006 |
Příloha č. 13 k vyhlášce č. 54/2004 Sb.
POTRAVNÍ DOPLŇKY, KTERÉ SMĚJÍ BÝT PRO ÚČELY ZVLÁŠTNÍ VÝŽIVY PŘIDÁVÁNY DO POTRAVIN PRO ZVLÁŠTNÍ VÝŽIVU
| Potravní doplněk | Podmínky použití | | | Všechny PZV# | PZLÚ## | | | --- | --- | --- | | Kategorie 1. Vitaminy | | | | VITAMIN A | | | | — retinol | × | | | — retinol-acetát | × | | | — retinol-palmitát | × | | | — beta-karoten | × | | | VITAMIN D | | | | — cholekalciferol | × | | | — ergokalciferol | × | | | VITAMIN E | | | | — D-alfa-tokoferol | × | | | — DL-alfa-tokoferol | × | | | — D-alfa-tokoferyl-acetát | × | | | — DL-alfa-tokoferyl-acetát | × | | | — D-alfa-tokoferyl-hydrogen-sukcinát | × | | | — D-alfa-tokoferyl-polyethylenglykol 1000 sukcinát | ×) | | | VITAMIN K | | | | — fyllochinon (fytomenadion) | × | | | VITAMIN B1 | | | | — thiamin-hydrochlorid | × | | | — thiamin-mononitrát | × | | | VITAMIN B2 | | | | — riboflavin | × | | | — riboflavin-5'-fosfát, sodná sůl | × | | | NIACIN | | | | — nikotinová kyselina | × | | | — nikotinamid | × | | | PANTOTHENOVÁ KYSELINA | | | | — D-pantothenan vápenatý | × | | | — D-pantothenan sodný | × | | | — dexpanthenol | × | | | VITAMIN B6 | | | | — pyridoxin-hydrochlorid | × | | | — pyridoxin-5'-fosfát | × | | | — pyridoxin-dipalmitát | × | | | FOLÁTY | | | | — pteroylmonoglutamová (listová) kyselina | × | | | — kalcium-L-methylfolát | x | | | VITAMIN B12 | | | | — kyanokobalamin | × | | | — hydroxokobalamin | × | | | BIOTIN | | | | — D-biotin | × | | | VITAMIN C | | | | — L-askorbová kyselina | × | | | — L-askorban sodný | × | | | — L-askorban vápenatý | × | | | — L-askorban draselný | × | | | — L-askorbyl-6-palmitát | × | | | Kategorie 2. Minerály | | | | VÁPNÍK | | | | — uhličitan | × | | | — chlorid | × | | | — soli citronové kyseliny | × | | | — glukonan | × | | | — glycerofosforečnan | × | | | — mléčnan | × | | | — fosforečnany | × | | | — hydroxid | × | | | — oxid | × | | | — síran | × | | | — chelát aminokyseliny | ×) | | | — pyroglutaman (pidolát) | ×) | | | HOŘČÍK | | | | — octan | × | | | — uhličitan | × | | | — chlorid | × | | | — soli citronové kyseliny | × | | | — glukonan | × | | | — glycerofosforečnan | × | | | — mléčnan | × | | | — fosforečnany | × | | | — hydroxid | × | | | — oxid | × | | | — síran | × | | | — pyroglutaman (pidolát) | ×) | | | — chelát aminokyseliny | ×) | | | — magnesium-L-aspartát | | x | | ŽELEZO | | | | — uhličitan železnatý | × | | | — citronan železnatý | × | | | — citronan železito-amonný | × | | | — glukonan železnatý | × | | | — fumaran železnatý | × | | | — difosforečnan sodnoželezitý | × | | | — mléčnan železnatý | × | | | — síran železnatý | × | | | — difosforečnan železitý | × | | | — oxid železitý se sacharosou | × | | | — elementární železo (získané redukcí vodíkem nebo elektrolyticky) | × | | | — hydroxid železnatý | ×) | | | — pyroglutaman (pidolát) železnatý | ×) | | | — chelát aminokyseliny | ×) | | | — ferrum(II)-bisglycinát | ×) | | | MĚĎ | | | | — uhličitan měďnatý | × | | | — citronan měďnatý | × | | | — glukonan měďnatý | × | | | — síran měďnatý | × | | | — komplex mědi s lysinem | × | | | — chelát aminokyseliny | ×) | | | JOD | | | | — jodid draselný | × | | | — jodičnan draselný | × | | | — jodid sodný | × | | | — jodičnan sodný | × | | | ZINEK | | | | — octan | × | | | — chlorid | × | | | — citronan | × | | | — glukonan | × | | | — mléčnan | × | | | — oxid | × | | | — uhličitan | × | | | — síran | × | | | — chelát aminokyseliny | ×) | | | MANGAN | | | | — uhličitan | × | | | — chlorid | × | | | — citronan | × | | | — glukonan | × | | | — glycerofosforečnan | × | | | — síran | × | | | — chelát aminokyseliny | ×) | | | SODÍK | | | | — hydrogenuhličitan | × | | | — uhličitan | × | | | — chlorid | × | | | — citronan | × | | | — glukonan | × | | | — mléčnan | × | | | — hydroxid | × | | | — fosforečnany | × | | | DRASLÍK | | | | — hydrogenuhličitan | × | | | — uhličitan | × | | | — chlorid | × | | | — citronan | × | | | — glukonan | × | | | — glycerofosforečnan | | | | — mléčnan | × | | | — hydroxid | × | | | — fosforečnany | × | | | SELEN | | | | — selenan sodný | × | | | — hydrogenseleničitan sodný | × | | | — seleničitan sodný | × | | | — obohacené kvasnice | ×) | | | CHROMIII a jeho hexahydráty | | | | — chlorid | × | | | — síran | × | | | — chelát aminokyseliny | ×) | | | MOLYBDENVI | | | | — molybdenan amonný | × | | | — molybdenan sodný | × | | | FLUOR | | | | — fluorid draselný | × | | | — fluorid sodný | × | | | BOR | | | | — kyselina boritá | ×) | | | — boritan sodný | ×) | | | Kategorie 3. Aminokyseliny | | | | — L-alanin | × | | | — L-arginin | × | | | — L-arginin-L-aspartát | | × | | — L-asparagová kyselina | | × | | — L-citrullin | | × | | — L-cystein | × | | | — L-cystein-N-acetát | | × | | — cystin | × | | | — L-histidin | × | | | — L-glutamová kyselina | × | | | — L-glutamin | × | | | — glycin | | × | | — L-isoleucin | × | | | — L-leucin | × | | | — L-lysin | × | | | — L-lysin-acetát | × | | | — L-lysin-L-aspartát | | × | | — L-lysin-L-glutamát | | × | | — L-methionin | × | | | — L-methionin-acetát | | ×**) | | — L-ornithin | × | | | — L-fenylalanin | × | | | — L-prolin | | × | | — L-serin | | × | | — L-threonin | × | | | — L-tryptofan | × | | | — L-thyrosin | × | | | — L-valin | × | | | V případě povolených aminokyselin mohou být použity také jejich sodné, draselné, vápenaté a hořečnaté soli a rovněž jejich hydrochloridy | | | | Kategorie 4. Karnitin a taurin | | | | — L-karnitin | × | | | — L-karnitin-hydrochlorid | × | | | — L-karnitin-L-vinan | × | | | — taurin | × | | | Kategorie 5. Nukleotidy | | | | — adenosin-5'-fosforečná kyselina (AMP) | × | | | — sodné soli AMP | × | | | — cytidin-5'-monofosforečná kyselina (CMP) | × | | | — sodné soli CMP | × | | | — guanosin-5'-fosforečná kyselina (GMP) | × | | | — sodné soli GMP | × | | | — inosin-5'-fosforečná kyselina (IMP) | × | | | — sodné soli IMP | × | | | — uridin-5'-fosforečná kyselina (UMP) | × | | | — sodné soli UMP | × | | | Kategorie 6. Cholin a inositol | | | | — cholin | × | | | — cholin-chlorid | × | | | — cholin-divinan | × | | | — cholin-citrát | × | | | — inositol | × | |
) Všechny PZV se rozumějí potraviny pro zvláštní výživu, včetně PZLÚ, avšak s výjimkou počáteční a pokračovací kojenecké výživy a obilných a ostatních příkrmů určených pro výživu kojenců a malých dětí.
) PZLÚ se rozumějí dietní potraviny pro zvláštní lékařské účely.
Značí se možnost použití látky do PZV nebo PZLÚ.
*) Látky lze používat do potravin určených pro zvláštní výživu nejdéle do 31. prosince 2006, a to za předpokladu, že Evropský úřad pro bezpečnost potravin nezaujal negativní stanovisko k jejímu používání při výrobě potravin určených pro zvláštní výživu a látka se používala při výrobě jedné nebo více potravin určených pro zvláštní výživu uvedených do oběhu v členské zemi Evropských společenství do 11. února 2004.
**) Pouze ve výrobcích určených pro osoby starší 1 roku.
Příloha č. 14 k vyhlášce č. 54/2004 Sb.
VITAMINY A MINERÁLNÍ LÁTKY A JEJICH DOPORUČENÉ DENNÍ DÁVKY
| Vitamin A | μg | 800 |
|---|---|---|
| Vitamin B6 | mg | 2 |
| Vitamin B12 | μg | 1 |
| Vitamin C | mg | 60 |
| Vitamin D | μg | 5 |
| Vitamin E | mg | 10 |
| Biotin | mg | 0,15 |
| Fosfor | mg | 800 |
| Hořčík | mg | 300 |
| Jód | μg | 150 |
| Kyselina listová | μg | 200 |
| Kyselina pantothenová | mg | 6 |
| Niacin | mg | 18 |
| Riboflavin | mg | 1,6 |
| Thiamin | mg | 1,4 |
| Vápník | mg | 800 |
| Zinek | mg | 15 |
| Železo | mg | 14 |
Příloha č. 15 k vyhlášce č. 54/2004 Sb.
Požadavky na složení potravin pro redukční diety
(hodnoty se vztahují k výrobkům upraveným k použití podle návodu výrobce)
TABULKA 1
-
- Energie
| a) Množství energie dodávané potravinami podle § 10 odst. 1 písm. a) v denní dávce musí být nejméně 3360 kJ (800 kcal) a nejvýše 5040 kJ (1200 kcal). b) Množství energie dodávané potravinami podle § 10 odst. 1 písm. b) v jednom pokrmu musí být nejméně 840 kJ (200 kcal) a nejvýše 1680 kJ (400 kcal). |
|---|
-
- Bílkoviny
| a) U potravin podle § 12 odst. 1 písm. a) a b) musí být dodáno bílkovinami obsaženými nejméně 25 % a nejvýše 50 % energie. Obsah bílkovin v potravinách podle § 12 odst. 1 písm. a) nesmí překročit 125 g v denní dávce. b) Požadavky stanovené v odstavci a) jsou vztaženy na bílkovinu, jejíž chemický index se rovná chemickému indexu referenční bílkoviny. Je-li chemický index směsi bílkovin přítomných v potravině nižší než 100 % chemického indexu referenční bílkoviny, musí být množství bílkovin v potravině odpovídajícím způsobem zvýšeno. Chemický index směsi bílkovin v potravině musí v každém případě činit 80 % indexu referenční bílkoviny. c) „Chemickým“ indexem se rozumí nejnižší poměr mezi množstvím každé esenciální aminokyseliny ve směsné bílkovině potraviny tj. porovnávané bílkovině, a množstvím téže aminokyseliny v bílkovině referenční. d) Výhradně za účelem zvýšení výživové hodnoty bílkoviny je povolen přídavek aminokyselin a to pouze v množství pro tento účel nezbytném. |
|---|
-
- Tuky
| a) Množství energie v potravinách získané z tuků nesmí překročit 30 % celkového množství energie. b) U potravin podle § 12 odst. 1 písm. a) musí být obsah kyseliny linolové (ve formě glyceridů) nejméně 4,5 g v denní dávce. c) U potravin podle § 12 odst. 1 písm. b) musí být obsah kyseliny linolové (ve formě glyceridů) nejméně 1 g v denní dávce. |
|---|
-
- Vláknina
| U potravin podle § 12 odst. 1 písm. a) musí být obsah vlákniny nejméně 10 g a nejvýše 30 g v denní dávce. |
|---|
-
- Vitaminy a minerální látky
| a) U potravin podle § 12 odst. 1 písm. a) musí představovat obsah vitaminů a minerálních látek v denní dávce potraviny nejméně 100 % hodnot, uvedených v tabulce č. 2. b) U potravin podle § 12 odst. 1 písm. b) musí představovat obsah vitaminů a minerálních látek v jednom pokrmu nejméně 30 % hodnot uvedených v tabulce č. 2 s tím, že množství draslíku v jedné porci musí být nejméně 500 mg. |
|---|
TABULKA 2
Množství vitaminů a minerálních látek
| Vitamin A (μg) RE* | 700 |
|---|---|
| Vitamin D (μg) | 5 |
| Vitamin E (mg) TE** | 10 |
| Vitamin C (mg) | 45 |
| Thiamin (mg) | 1,1 |
| Riboflavin (mg) | 1,6 |
| Niacin (mg) NE*** | 18 |
| Vitamin B6 (mg) | 1,5 |
| Kyselina listová (μg) | 200 |
| Vitamin B12 (μg) | 1,4 |
| Biotin (μg) | 15 |
| Kyselina pantothenová (mg) | 3 |
| Vápník (mg) | 700 |
| Fosfor (mg) | 550 |
| Draslík (mg) | 3100 |
| Železo (mg) | 16 |
| Zinek (mg) | 9,5 |
| Měď (mg) | 1,1 |
| Jod (μg) | 130 |
| Selen (μg) | 55 |
| Sodík (mg) | 575 |
| Hořčík (mg) | 150 |
| Mangan (mg) | 1 |
- RE = trans-retinolekvivalent.
** TE = alfa-tokoferolekvivalent.
*** NE = niacinekvivalent.
TABULKA 3
Obsah aminokyselin v referenční bílkovině
| Aminokyselina | g/100 g bílkovin |
|---|---|
| Cystin + methionin | 1,7 |
| Histidin | 1,6 |
| Isoleucin | 1,3 |
| Leucin | 1,9 |
| Lysin | 1,6 |
| Fenylalanin + tyrosin | 1,9 |
| Threonin | 0,9 |
| Tryptofan | 0,5 |
| Valin | 1,3 |
Příloha č. 16 k vyhlášce č. 54/2004 Sb.
TABULKA 1
Požadavky na složení dietních potravin pro zvláštní lékařské účely
-
- Potraviny nutričně kompletní se standardním složením podle § 13 odst. 2 písm. a) určené pro výživu kojenců musí obsahovat vitaminy a minerální látky podle tabulky č. 2.
-
- Potraviny nutričně kompletní se specificky adaptovaným složením podle § 13 odst. 2 písm. b) určené pro výživu kojenců, musí obsahovat vitaminy a minerální látky podle tabulky č. 2. Obsah jedné nebo více z těchto látek (potravních doplňků) se může změnit jen, je-li to nezbytné z hlediska specifického určení a zamýšleného použití dané potraviny.
-
- U potravin nutričně nekompletních podle § 13 odst. 2 písm. c) určených pro výživu kojenců, nesmí obsah vitaminů a minerálních látek překročit hodnoty uvedené v tabulce č. 2. Obsah jedné nebo více z těchto látek (potravních doplňků) se může změnit jen, je-li to nezbytné z hlediska specifického určení a zamýšleného použití dané potraviny.
-
- Potraviny uvedené v § 12 odst. 1 a 2 určené pro výživu kojenců musí obsahem jiných nutrientů odpovídat požadavkům této vyhlášky, pokud tyto nejsou v rozporu s jejich specifickým určením a zamýšleným použitím.
-
- Potraviny nutričně kompletní se standardním složením podle § 13 odst. 2 písm. a), které nejsou určeny pro výživu kojenců, musí obsahovat vitaminy a minerální látky podle tabulky č. 3.
-
- Potraviny nutričně kompletní se specificky adaptovaným složením podle § 13 odst. 2 písm. b), které nejsou určeny pro výživu kojenců, musí obsahovat vitaminy a minerální látky podle tabulky č. 3. Obsah jedné nebo více z těchto látek (potravních doplňků) se může změnit jen, je-li to nezbytné z hlediska specifického určení a zamýšleného použití dané potraviny.
-
- U potravin nutričně nekompletních podle § 13 odst. 2 písm. c), které nejsou určeny pro výživu kojenců, nesmí obsah vitaminů a minerálních látek překročit hodnoty uvedené v tabulce č. 3. Obsah jedné nebo více z těchto látek (potravních doplňků) se může změnit jen, je-li to nezbytné z hlediska specifického určení a zamýšleného použití dané potraviny.
TABULKA 2
Požadavky na obsah vitaminů a minerálních látek u dietních potravin pro zvláštní lékařské účely k výživě kojenců
| Vitaminy/jednotky: | na 100 kJ | na 100 kcal | | | | Minimum | Maximum | Minimum | Maximum | | | --- | --- | --- | --- | --- | | Vitamin A (µg) RE | 14 | 43 | 60 | 180 | | Vitamin D (µg) | 0,25 | 0,75 | 1 | 3 | | Vitamin K (µg) | 1 | 5 | 4 | 20 | | Vitamin C (mg) | 1,9 | 6 | 8 | 25 | | Thiamin (mg) | 0,01 | 0,075 | 0,04 | 0,3 | | Riboflavin (mg) | 0,014 | 0,1 | 0,06 | 0,45 | | Vitamin B6 (mg) | 0,009 | 0,075 | 0,035 | 0,3 | | Niacin (mg) NE | 0,2 | 0,75 | 0,8 | 3 | | Kyselina listová (µg) | 1 | 6 | 4 | 25 | | Vitamin B12 (µg) | 0,025 | 0,12 | 0,1 | 0,5 | | Kyselina pantothenová (mg) | 0,07 | 0,5 | 0,3 | 2 | | Biotin (µg) | 0,4 | 5 | 1,5 | 20 | | Vitamin E (mg α-TE)** | 0,5 na 1 g | 0,75 na 1 g | 0,5 na 1 g | 3 na 1 g | | | polynenasycených mastných kyselin vyjádřených jako linolová kyselina, ale v žádném případě ne méně než 0,1 mg na 100 dostupných kJ | polynenasycených mastných kyselin vyjádřených jako linolová kyselina, ale v žádném případě ne méně než 0,1 mg na 100 dostupných kJ | polynenasycených mastných kyselin vyjádřených jako linolová kyselina, ale v žádném případě ne méně než 0,5 mg na 100 dostupných kcal | polynenasycených mastných kyselin vyjádřených jako linolová kyselina, ale v žádném případě ne méně než 0,5 mg na 100 dostupných kcal | | Sodík (mg) | 5 | 14 | 20 | 60 | | Chloridy (mg) | 12 | 29 | 50 | 125 | | Draslík (mg) | 15 | 35 | 60 | 145 | | Vápník (mg) | 12 | 60 | 50 | 250 | | Fosfor (mg)1) | 6 | 22 | 25 | 90 | | Hořčík (mg) | 1,2 | 3,6 | 5 | 15 | | Železo (mg) | 0,12 | 0,5 | 0,5 | 2 | | Zinek (mg) | 0,12 | 0,6 | 0,5 | 2,4 | | Měď (µg) | 4,8 | 29 | 20 | 120 | | Jod (µg) | 1,2 | 8,4 | 5 | 35 | | Selen (µg) | 0,25 | 0,7 | 1 | 3 | | Mangan (mg) | 0,012 | 0,05 | 0,05 | 0,2 | | Chrom (µg) | - | 2,5 | - | 10 | | Molybden (µg) | - | 2,5 | - | 10 | | Fluoridy (mg) | - | 0,05 | - | 0,2 |
^1) Poměr vápníku k fosforu nesmí být nižší než 1,2 a vyšší než 2,0.
- RE = trans-retinolekvivalent.
** NE = niacinekvivalent.
*** TE = alfa-tokoferolekvivalent.
TABULKA 3
Požadavky na obsah vitaminů a minerálních látek u dietních potravin pro zvláštní lékařské účely, které nejsou určeny pro výživu kojenců
| Vitaminy, minerální látky/jednotky | na 100 kJ | na 100 kcal | | | | Minimum | Maximum | Minimum | Maximum | | | --- | --- | --- | --- | --- | | Vitamin A (µg) RE | 8,4 | 43 | 35 | 180 | | Vitamin D (µg) | 0,12 | 0,65/0,751) | 0,5 | 2,5/31) | | Vitamin K (µg) | 0,85 | 5 | 3,5 | 20 | | Vitamin C (mg) | 0,54 | 5,25 | 2,25 | 22 | | Thiamin (mg) | 0,015 | 0,12 | 0,06 | 0,5 | | Riboflavin (mg) | 0,02 | 0,12 | 0,08 | 0,5 | | Vitamin B6 (mg) | 0,02 | 0,12 | 0,08 | 0,5 | | Niacin (mg) NE | 0,22 | 0,75 | 0,9 | 3 | | Kyselina listová (µg) | 2,5 | 12,5 | 10 | 50 | | Vitamin B12 (µg) | 0,017 | 0,17 | 0,07 | 0,7 | | Kyselina pantothenová (mg) | 0,035 | 0,35 | 0,15 | 1,5 | | Biotin (µg) | 0,18 | 1,8 | 0,75 | 7,5 | | Vitamin E | 0,5 na 1 g | 0,75 na 1 g | 0,5 na 1 g | 3 na 1 g | | (mg α-TE)** | polynenasycených mastných kyselin vyjádřeno jako linolová kyselina, ale v žádném případě ne méně než 0,1 mg na 100 dostupných kJ | polynenasycených mastných kyselin vyjádřeno jako linolová kyselina, ale v žádném případě ne méně než 0,1 mg na 100 dostupných kJ | polynenasycených mastných kyselin vyjádřeno jako linolová kyselina, ale v žádném případě ne méně než 0,5 mg na 100 dostupných kcal | polynenasycených mastných kyselin vyjádřeno jako linolová kyselina, ale v žádném případě ne méně než 0,5 mg na 100 dostupných kcal | | Sodík (mg) | 7,2 | 42 | 30 | 175 | | Chloridy (mg) | 7,2 | 42 | 30 | 175 | | Draslík (mg) | 19 | 70 | 80 | 295 | | Vápník (mg) | 8,4/121) | 42/601) | 35/501) | 175/2501) | | Fosfor (mg)1) | 7,2 | 19 | 30 | 80 | | Hořčík (mg) | 1,8 | 6 | 7,5 | 25 | | Železo (mg) | 0,12 | 0,5 | 0,5 | 2,0 | | Zinek (mg) | 0,12 | 0,36 | 0,5 | 1,5 | | Měď(µg) | 15 | 125 | 60 | 500 | | Jod (µg) | 1,55 | 8,4 | 6,5 | 35 | | Selen (µg) | 0,6 | 2,5 | 2,5 | 10 | | Mangan (mg) | 0,012 | 0,12 | 0,05 | 0,5 | | Chrom (µg) | 0,3 | 3,6 | 1,25 | 15 | | Molybden (µg) | 0,72 | 4,3 | 3,5 | 18 | | Fluoridy (mg) | - | 0,05 | - | 0,2 |
^1) U výrobků určených pro děti ve věku od 1 do 10 roků.
- RE = trans-retinolekvivalent.
** NE = niacinekvivalent.
*** TE = alfa-tokoferolekvivalent.
^1) Směrnice Rady 1989/398/EHS ze dne 3. května 1989 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se potravin určených pro zvláštní výživu. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1996/84/ES ze dne 19. prosince 1996, kterou se mění směrnice 1989/398/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se potravin určených pro zvláštní výživu. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/41/ES ze dne 7. června 1999, kterou se mění směrnice 1989/398/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se potravin určených pro zvláštní výživu. Směrnice Komise 2001/15/ES ze dne 15. února 2001 o látkách, které mohou být pro zvláštní výživové účely přidávány do potravin pro zvláštní výživu. Směrnice Komise 2004/5/ES ze dne 20. ledna 2004, kterou se mění směrnice 2001/15/ES za účelem zařazení určitých látek do přílohy. Směrnice Komise 2006/34/ES ze dne 21. března 2006, kterou se mění příloha směrnice 2001/15/ES, pokud jde o zařazení určitých látek. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES ze dne 20. března 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy. Směrnice Komise 1991/321/EHS ze dne 14. května 1991 o počáteční a pokračovací kojenecké výživě. Směrnice Komise 1996/4/ES ze dne 16. února 1996, kterou se mění směrnice 1991/321/EHS o počáteční a pokračovací kojenecké výživě. Směrnice Komise 1999/50/ES ze dne 25. května 1999, kterou se mění směrnice 1991/321/EHS o počáteční a pokračovací kojenecké výživě. Směrnice Komise 2003/14/ES ze dne 10. února 2003, kterou se mění směrnice 1991/321/EHS o počáteční a pokračovací kojenecké výživě. Směrnice Komise 1996/5/ES ze dne 16. února 1996 o obilných a ostatních příkrmech pro kojence a malé děti. Směrnice Komise 1998/36/ES ze dne 2. června 1998, kterou se mění směrnice 1996/5/ES o obilných a ostatních příkrmech pro kojence a malé děti. Směrnice Komise 1999/39/ES ze dne 6. května 1999, kterou se pozmění směrnice 1996/5/ES o obilných a ostatních příkrmech pro kojence a malé děti. Směrnice 2003/13/ES ze dne 10. února 2003, kterou se pozmění směrnice 1996/5/ES o obilných a ostatních příkrmech pro kojence a malé děti. Směrnice Rady 1992/52/EHS ze dne 18. června 1992 o počáteční a pokračovací kojenecké výživě určené pro vývoz do třetích zemí. Směrnice Komise 1996/8/ES ze dne 26. února 1996 o potravinách pro nízkoenergetickou výživu ke snižování hmotnosti. Směrnice Komise 1999/21/ES ze dne 25. března 1999 o dietních potravinách pro zvláštní lékařské účely. Směrnice Komise 2004/6/ES ze dne 20. ledna 2004 odchylující se od směrnice 2001/15/ES, k odkladu aplikace zákazu obchodování s určitými produkty.
^1a) Směrnice Rady 1989/398/EHS ze dne 3. května 1989 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se potravin určených pro zvláštní výživu. Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 1996/84/ES ze dne 19. prosince 1996, kterou se mění směrnice 1989/398//EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se potravin určených pro zvláštní výživu. Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 1999/41/ES ze dne 7. června 1999, kterou se mění směrnice 1989/398//EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se potravin určených pro zvláštní výživu. Směrnice Komise 2001/15/ES ze dne 15. února 2001 o látkách, které mohou být pro zvláštní výživové účely přidávány do potravin pro zvláštní výživu. Směrnice Komise 2004/5/ES ze dne 20. ledna 2004, kterou se mění směrnice 2001/15/ES za účelem zařazení určitých látek do přílohy. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES ze dne 20. března 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy. Směrnice Komise 1991/321/EHS ze dne 14. května 1991 o počáteční a pokračovací kojenecké výživě. Směrnice Komise 1996/4/ES ze dne 16. února 1996, kterou se mění směrnice 1991/321/EHS o počáteční a pokračovací kojenecké výživě. Směrnice Komise 1999/50/ES ze dne 25. května 1999, kterou se mění směrnice 1991/321/EHS o počáteční a pokračovací kojenecké výživě. Směrnice Komise 2003/14/ES ze dne 10. února 2003, kterou se mění směrnice 1991/321/EHS o počáteční a pokračovací kojenecké výživě. Směrnice Komise 1996/5/ES ze dne 16. února 1996 o obilných a ostatních příkrmech pro kojence a malé děti. Směrnice Komise 1998/36/ES ze dne 2. června 1998, kterou se mění směrnice 1996/5/ES o obilných a ostatních příkrmech pro kojence a malé děti. Směrnice Komise 1999/39/ES ze dne 6. května 1999, kterou se pozmění směrnice 1996/5/ES o obilných a ostatních příkrmech pro kojence a malé děti. Směrnice 2003/13/ES ze dne 10. února 2003, kterou se pozmění směrnice 1996/5/ES o obilných a ostatních příkrmech pro kojence a malé děti. Směrnice Rady 1992/52/EHS ze dne 18. června 1992 o počáteční a pokračovací kojenecké výživě určené pro vývoz do třetích zemí. Směrnice Komise 1996/8/ES ze dne 26. února 1996 o potravinách pro nízkoenergetickou výživu ke snižování hmotnosti. Směrnice Komise 1999/21/ES ze dne 25. března 1999 o dietních potravinách pro zvláštní lékařské účely. Směrnice Komise 2004/6/ES ze dne 20. ledna 2004 odchylující se od směrnice 2001/15/ES, k odkladu aplikace zákazu obchodování s určitými produkty.
^2) Vyhláška č. 53/2002 Sb., kterou se stanoví chemické požadavky na zdravotní nezávadnost jednotlivých druhů potravin a potravinových surovin, podmínky použití látek přídatných, pomocných a potravních doplňků, ve znění pozdějších předpisů.
^3) Vyhláška č. 294/1997 Sb., o mikrobiologických požadavcích na potraviny, způsobu jejich kontroly a hodnocení, ve znění pozdějších předpisů.
^4) Vyhláška č. 293/1997 Sb., o způsobu výpočtu a uvádění výživové (nutriční) hodnoty potravin a o značení údaje o možném nepříznivém ovlivnění zdraví.
^5) Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů.
^6) Příloha č. 2 ATC V06 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějiších předpisů.