Vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení, kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení

(5) Za dítě vojáka se považuje i dítě, které převzal do péče nahrazující péči rodičů, jestliže s ním žilo do dne jeho nástupu služby v ozbrojených silách ve společné domácnosti a voják o ně pečoval, protože otec dítěte zemřel nebo je nezvěstný.

(6) Podmínka společné domácnosti je splněna, i když manželka, dítě vojáka nebo dítě, které voják převzal do péče nahrazující péči rodičů, žijí odděleně ze závažných důvodů, zejména z důvodů bytových, zdravotních, hospodářských nebo vzdělávacích. Za vážný důvod, pro který manželka nebo družka nemůže být výdělečně činnou, se považuje např. těhotenství počínajíc čtvrtým měsícem, studium, péče o zdravé dítě předškolního věku starší tří let, jestliže nelze péči o ně zajistit jinak, apod.

(7) Péči o dítě ve věku do tří let se klade na roveň péče o invalidní dítě starší tří let až do skončení 18. roku jeho věku, které potřebuje stálé péče a nemůže být umístěno v ústavu sociální péče.

(8) Zaopatřovací příspěvek lze v případech hodných zřetele poskytovat též zletilé příbuzné manželky vojáka za podmínek stanovených v § 44 odst. 1 písm. e) zákona.

§ 74

K § 44 odst. 2 písm. a) zákona

(1) Zaopatřovací příspěvek může být poskytován též rodičům, prarodičům, občanům, kteří pečovali o vojáka jako rodiče, tchánovi a tchyni vojáka, kteří jsou starší 65 let nebo plně invalidní a jsou sociálně potřební, pokud jim voják poskytoval prostředky k výživě aspoň po dobu tří měsíců přede dnem nástupu služby v ozbrojených silách.

(2) Zaopatřovací příspěvek pro občany uvedené v předchozím odstavci činí 300 Kčs měsíčně na osobu, nemůže však činit více, než činí průměrná částka, kterou jim voják pravidelně poskytoval v posledních třech kalendářních měsících před nástupem služby v ozbrojených silách.

(3) Zaopatřovací příspěvek se krátí o částku, o kterou úhrn zaopatřovacího příspěvku a čistého příjmu občanů uvedených v odstavci 1 převyšuje částku 300 Kčs měsíčně; jde-li o manželskou dvojici nebo o druha s družkou, krátí se úhrn jejich zaopatřovacích příspěvků o částku, o kterou tento úhrn spolu s čistým příjmem manželské dvojice (druha a družky) převyšuje částku 600 Kčs měsíčně.

§ 75

K § 44 odst. 2 písm. b) zákona

Svobodnému, ovdovělému, rozvedenému nebo osamělému vojákovi a vojákovi, jehož manželka, družka nebo zletilá příbuzná pečuje o jeho dítě a má čistý příjem bez přídavků na děti nejvýše 600 Kčs měsíčně, a vojákyni za stejných podmínek může být poskytován příspěvek na úhradu za užívání bytu a za služby s tím spojené až do částky 150 Kčs měsíčně. Tento příspěvek lze též poskytnout, nevyplácí-li se manželce, družce nebo zletilé příbuzné vojáka zaopatřovací příspěvek z důvodů uvedených v § 49 odst. 2 zákona.

§ 76

K § 45 odst. 2 zákona

Za příjem dítěte se nepovažuje nahodilý výdělek za brigádu, výdělek za práci v době školních prázdnin, prospěchové stipendium ani výživné.

§ 77

K § 47 zákona

(1) Průměr čistých výdělků vojáka se pro účely zaopatřovacího příspěvku zjišťuje z příjmů, které jsou započitatelné pro stanovení průměrného měsíčního výdělku (§ 13) po srážce daně ze mzdy, popřípadě z příjmů, které jsou započitatelné pro zařazení umělce do příjmového stupně (§ 61) po srážce daně z literární a umělecké činnosti.

(2) Měl-li voják v rozhodné době několik druhů příjmů z pracovní činnosti, např. z pracovního poměru a z činnosti v jednotném zemědělském družstvu, zjišťuje se průměr čistých výdělků ze součtu všech příjmů (§ 13 odst. 6 až 9).

(3) U vojáků, kteří v posledních 12 kalendářních měsících před nastoupením služby v ozbrojených silách byli učni nebo studenty, se v těchto kalendářních měsících považuje za příjem z pracovní činnosti částka 800 Kčs měsíčně, pokud odměna učně nebo skutečný výdělek studenta dosažený při výrobní práci není vyšší.

(4) Z doby rozhodné pro výpočet průměru čistých výdělků vojáka se vylučuje doba služby v ozbrojených silách, doba pracovní neschopnosti pro nemoc nebo úraz a doba účasti na odborném a politickém školení; vylučují-li se tyto doby, nezapočítávají se ani příjmy v nich dosažené.

§ 78

Zabezpečení umělců v době vojenského cvičení

K § 143 odst. 2 zákona

(1) Podle dalších ustanovení se poskytuje umělcům (§ 59 odst. 1 a 3) zaopatřovací příspěvek v době výkonu vojenského cvičení nebo jiné obdobné služby v ozbrojených silách s výjimkou vojenské základní a náhradní služby, jestliže jejich důchodové zabezpečení trvalo bezprostředně před nástupem vojenského cvičení aspoň tři měsíce; splnění této podmínky se nevyžaduje, jestliže nemohla být splněna z důvodu obecného zájmu nebo z jiných vážných důvodů.

(2) Do doby tříměsíčního trvání důchodového zabezpečení umělce před nastoupením vojenského cvičení se započítává též doba studia na odborné škole nebo doba trvání pracovního poměru umělce, jestliže bezprostředně předcházely umělecké činnosti.

(3) Zaopatřovací příspěvek činí za každý měsíc vojenského cvičení

• a) 400 Kčs, není-li tu žádná z osob uvedených v odstavci 5,

• b) 520 Kčs, je-li tu jedna z uvedených osob,

• c) 720 Kčs, jsou-li tu dvě z uvedených osob,

• d) 760 Kčs, jsou-li tu tři nebo více takových osob.

(4) Zaopatřovací příspěvek umělce se snižuje o částky, které umělec přijme v době vojenského cvičení za svou uměleckou činnost.

(5) Při vyměřování zaopatřovacího příspěvku podle odstavce 3 se hledí k těmto osobám:

• a) k manželce, nezletilým dětem a vnukům, žijí-li s umělcem trvale ve společné domácnosti;

• b) k jiným osobám, jestliže nemají vlastní příjem přesahující částku 200 Kčs měsíčně a žijí s umělcem ve společné domácnosti, nebo s ním sice ve společné domácnosti nežijí, avšak umělec jim pravidelně přispíval na výživu před nástupem služby v ozbrojených silách aspoň částkou 100 Kčs měsíčně.

(6) V době, za kterou umělci náleží zaopatřovací příspěvek podle těchto ustanovení, nenáleží členům jeho rodiny zaopatřovací příspěvek podle jiných předpisů*).

§ 79

Výplata zaopatřovacího příspěvku

Zaopatřovací příspěvek se zaokrouhluje na celé koruny nahoru a vyplácí se ve stanoveném výplatním termínu na běžný měsíc. Za část kalendářního měsíce se vyplácí poměrný díl, a to za každý den služby v ozbrojených silách třicetina měsíčního zaopatřovacího příspěvku.

§ 80

Uplatnění nároku

(1) Nárok na zaopatřovací příspěvek se uplatňuje u místního (městského) národního výboru, v jehož obvodu má člen rodiny vojáka trvalý pobyt, popřípadě v jehož obvodu měl umělec trvalý pobyt naposledy před nástupem služby v ozbrojených silách. Místní (městský) národní výbor ověří skutečnosti uvedené v přihlášce o zaopatřovací příspěvek a postoupí ji okresnímu národnímu výboru.

(2) O poskytnutí zaopatřovacího příspěvku rozhoduje okresní národní výbor**), v jehož obvodu měl voják naposledy trvalý pobyt před nástupem vojenské služby. Tento národní výbor vyrozumí o přiznání zaopatřovacího příspěvku také vojenský útvar, jehož je voják příslušníkem.

§ 81

Souběh nároků na zaopatřovací příspěvek

Jsou-li u téhož oprávněného splněny podmínky pro poskytnutí zaopatřovacího příspěvku podle různých předpisů, náleží jen jeden, a to vyšší.

ČÁST DRUHÁ

Zabezpečení důchodců v nemoci

K § 51 zákona

§ 82

(1) Zabezpečení v nemoci se poskytuje důchodcům, jestliže se podmínky rozhodné pro nárok na jeho přiznání splnily

• a) v době, kdy důchodce pobírá důchod,

• b) v době, kdy se důchod nevyplácí, avšak nárok na důchod trvá,

• c) v době, kdy důchod byl odňat, avšak rozhodnutí o odnětí důchodu nenabylo dosud právní moci,

• d) v ochranné lhůtě 42 dnů, jež počíná dnem následujícím po dni, kdy rozhodnutí o odnětí důchodu nabylo právní moci. Vznikne-li však před uplynutím této lhůty nemocenské pojištění (zabezpečení v nemoci, nemocenská péče) podle jiných předpisů, končí ochranná lhůta dnem vzniku tohoto pojištění (zabezpečení v nemoci, nemocenské péče).

(2) Ustanovení předchozího odstavce se nevztahuje na důchodce, kteří v době pobírání důchodu byli účastni nemocenského pojištění jako pracovníci a jimž z tohoto pojištění dosud běží ochranná lhůta.

§ 83

(1) Zabezpečení v nemoci se poskytuje za podmínek uvedených v § 82 též:

• a) manželce (manželovi),

• b) dětem do skončení povinné školní docházky; poté do dosažení věku 25 let, jestliže se soustavně připravují na budoucí povolání předepsaným výcvikem anebo studiem, nebo jsou invalidní [§ 33 odst. 3 písm. b) a c) zákona].

(2) Zabezpečení v nemoci se poskytuje za podmínek uvedených v § 82 též, pokud jsou výživou převážně odkázáni na důchodce:

• a) dětem, které důchodce převzal do péče nahrazující péči rodičů, vnukům a sourozencům do skončení povinné školní docházky; poté do dosažení věku 25 let, jestliže se soustavně připravují na budoucí povolání předepsaným výcvikem anebo studiem, nebo jsou invalidní,

• b) rodičům, prarodičům, tchánu a tchyni,

• c) sestře nebo dceři, která vede ovdovělému nebo rozvedenému důchodci domácnost, pokud v ní pečuje o jeho dítě ve věku do skončení povinné školní docházky,

• d) družce, pokud žije s důchodcem ve společné domácnosti alespoň tři měsíce.

(3) Zabezpečení v nemoci se poskytuje též bývalé manželce (manželovi) důchodce, pokud důchodce má vůči ní vyživovací povinnost.

ČÁST TŘETÍ

Společná ustanovení o dávkách

§ 84

Výplata dávek jiné osobě

K § 55 odst. 2 zákona

Vyžaduje-li výživa dětí a manželky důchodce, který odpykává trest odnětí svobody delší jednoho měsíce nebo byl vzat do vazby, aby jim byla vyplácena část důchodu, vyplácí se manželce a dětem důchodce část jeho důchodu až do výše 60 %; přitom se hledí zejména k částkám z pracovní odměny odsouzeného, jež jsou poskytovány k úhradě potřeb rodiny, a k tomu, zda manželka důchodce pečuje o děti a zda může být zapojena do práce.

§ 85

Krácení důchodu pro souběh s jiným příjmem

K § 59 odst. 2 zákona

Krácení důchodu pro souběh s příjmem z výdělečné činnosti se provede nejprve prozatímně podle příjmu pravděpodobně očekávaného na podkladě oznámení důchodce nebo závodu, pro nějž důchodce pracuje; takto krácený důchod se vyplácí jako záloha. Po uplynutí šesti kalendářních měsíců výdělečné činnosti důchodce se zjistí hrubý příjem z této činnosti, krácení se upraví podle průměrného příjmu dosaženého v této době a vyplacené zálohy se zúčtují. Důchod se nadále vyplácí v zálohách odpovídajících nové úpravě krácení a zálohy se zúčtují po uplynutí období šesti měsíců.

Zvláštní daň z důchodu

§ 86

K § 64 odst. 2, 4 a 5 zákona

(1) Zvláštní dani z důchodu podléhá úhrn důchodů, i kdyby některý z nich sám o sobě nepodléhal této dani.

(2) Starobním (invalidním) důchodem nesníženým o zvláštní daň z důchodu, z něhož se vyměřuje vdovský nebo sirotčí důchod, a na nějž vznikl nárok po 30. červnu 1964, se rozumí starobní (invalidní) důchod vypočtený podle ustanovení platných pro tento důchod*) bez přihlédnutí k ustanovením o zvláštní dani z důchodu (§ 63 a 64 zákona).

(3) Jde-li o souběh dvou nebo více důchodů s výdělkem, stanoví se zvláštní daň z důchodu připadající na ten který důchod poměrným dílem z daně vyměřené z úhrnu důchodů, určeným podle jejich výše.

§ 87

K § 65 zákona

(1) Zvláštní daň z důchodu se vyměřuje podle tabulky obsažené v příloze.

(2) Výdaje na dávky důchodového zabezpečení se rozpočtují a účtují částkami odpovídajícími výši důchodů po srážce zvláštní daně.

ČÁST ČTVRTÁ

Služby sociálního zabezpečení

Díl první

Péče o občany se změněnou pracovní schopností

§ 88

Občané se změněnou pracovní schopností

Evidence těchto občanů

K § 67 zákona

(1) Občan má pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav (§ 17 odst. 1) podstatně omezený výběr zaměstnání, jestliže mu jeho zachované funkční schopnosti umožňují vykonávat jen podstatně menší okruh zaměstnání ve srovnání se zdravým pracovníkem.

(2) Podstatně omezený výběr zaměstnání má zpravidla občan, jestliže

• a) může vykonávat soustavné zaměstnání jen po zvláštní přípravě pro povolání, nebo

• b) je schopen vykonávat dosavadní nebo jiné stejně kvalifikované zaměstnání jen za zvlášť ulehčených pracovních podmínek, nebo

• c) je schopen vykonávat jen jiné zaměstnání méně kvalifikované anebo

• d) má značně ztížené obecné životní podmínky.

(3) Za občany se změněnou pracovní schopností se vždy považují poživatelé částečného invalidního důchodu. Poživatelé invalidního důchodu a důchodu vdovského, sirotčího nebo sociálního anebo důchodu manželky, které byly přiznány pro invaliditu, jsou občany se změněnou pracovní schopností, jen jestliže bez vážného zhoršení zdravotního stavu

• a) jsou schopni vykonávat soustavné zaměstnání zcela nepřiměřené jejich dřívějším schopnostem a společenskému významu dosavadního povolání, nebo jen za zcela mimořádných podmínek (§ 17 odst. 3),

• b) jejich zachované funkční schopnosti po potřebné léčbě, popřípadě léčebné rehabilitaci, připouštějí provádět pracovní rehabilitaci.

(4) Okresní národní výbory vedou v evidenci občany se změněnou pracovní schopností a údaje o jejich pracovním uplatnění v jednotlivých závodech okresu.

K § 68 zákona

§ 89

Pracovní rehabilitace

Pracovní rehabilitace se provádí zejména tím, že se občanům se změněnou pracovní schopností

• a) poskytují odborné porady pro volbu povolání a informace o volných vhodných pracovních (učebních) místech,

• b) doporučují vhodná zaměstnání a zabezpečuje umístění na vhodná pracovní místa,

• c) poskytuje příprava pro povolání a umožňuje získat potřebnou kvalifikaci.

§ 90

Příprava pro povolání

Příprava pro povolání občanů se změněnou pracovní schopností se provádí se zřetelem k jejich zdravotnímu stavu a v souladu s potřebami národního hospodářství

• a) v závodech výcvikem na pracovištích, v kursech nebo ve výcvikových zařízeních závodů,

• b) ve výcvikových kursech, střediscích nebo jiných zařízeních národních výborů,

• c) v kursech společenských nebo jiných organizací,

• d) studiem.

Příprava pro povolání se provádí podle učebních plánů a osnov a ukončuje se závěrečnou učňovskou, kvalifikační nebo jinou závěrečnou zkouškou.

§ 91

Úhrada nákladů při přípravě pro povolání

(1) Provádí-li závod podle § 90 písm. a) přípravu pro povolání vlastních pracovníků, nese náklady spojené s touto přípravou. Poskytne-li závod přípravu pro povolání také občanům, kteří jsou pracovníky jiného závodu, uhradí náklady spojené s přípravou tento závod. Poskytne-li závod přípravu pro povolání občanům, kteří nejsou v pracovním poměru, uhradí náklady okresní národní výbor, který vyslal občany k přípravě pro povolání.

(2) Náklady spojené s přípravou pro povolání podle § 90 písm. b), jakož i náklady na zřízení a provoz výcvikových středisek, hradí národní výbor, který organizuje přípravu pro povolání.

(3) Náklady spojené s přípravou pro povolání podle § 90 písm. c) nese organizace, která kursy pořádá. Vyšle-li okresní národní výbor občana se změněnou pracovní schopností do takového kursu, uhradí organizaci pořádající kurs náklady spojené s přípravou vyslaných občanů nebo kursovné.

(4) Provádí-li se příprava pro povolání podle § 90 písm. d), uhradí případné náklady (např. školné, kursovné) za občana se změněnou pracovní schopností okresní národní výbor. Jestliže se tato příprava provádí v léčebném zařízení státní zdravotní správy, nese náklady národní výbor, který ji organizuje, spolu s léčebným zařízením.

(5) Náklady podle předchozích odstavců se nehradí, zvyšuje-li si občan se změněnou pracovní schopností kvalifikaci při výkonu svého pravidelného zaměstnání.

§ 92

Pracovní uplatnění

K § 69 zákona

(1) Výběr vhodných pracovních míst pro občany se změněnou pracovní schopností provádí závodní (dílenský) lékař, popřípadě obvodní nebo jiný lékař, určený ředitelem okresního ústavu národního zdraví, a zástupce vedení závodu (technik, technolog) za účasti funkcionáře základní organizace Revolučního odborového hnutí; zástupce národního výboru se může vždy účastnit tohoto výběru.

(2) Plánem zaměstnanosti občanů se změněnou pracovní schopností stanoví každoročně okresní národní výbor závodu, kolik občanů se změněnou pracovní schopností je povinen celkem zaměstnávat na vhodných pracovních místech; přitom přihlíží k potřebám národního hospodářství a k místním podmínkám. Ústředním orgánům, národním výborům, soudům, prokuraturám, rozpočtovým organizacím ministerstev národní obrany a vnitra a společenským organizacím se plán zaměstnanosti občanů se změněnou pracovní schopností nestanoví.

(3) Technickými a organizačními opatřeními zajišťují závody na svůj náklad zejména potřebnou úpravu pracovních podmínek (např. zaměstnávání na zkrácenou pracovní dobu), úpravu pracovišť, zřízení zvláštních dílen (pracovišť), přípravu pro povolání občanů se změněnou pracovní schopností a zvyšování kvalifikace těchto občanů při výkonu jejich pravidelného zaměstnání.

(4) Národní výbory ve spolupráci s orgány výrobního družstevnictví dbají, aby složení členské základny v družstvech invalidů odpovídalo vzorovým stanovám; ve spolupráci s orgány Svazu československých invalidů dbají, aby v jeho provozovnách byli převážně zaměstnáváni občané plně invalidní (§ 17 odst. 3) a jiní pracovníci jen, pokud je to k provozu nezbytně nutné.

(5) Občanům se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním poškozením, kteří nemohou pracovat v běžném provozu ani za zvláštních úlev, občanům, kteří pro nepříznivý zdravotní stav mohou přivykat práci jen postupně, jakož i pracovníkům, kteří pro ohrožení zdraví nejsou dočasně způsobilí vykonávat dosavadní ani jiné vhodné zaměstnání, poskytují závody vhodné pracovní uplatnění ve zvláštních dílnách (pracovištích), kde je výrobní program upraven s ohledem na zdravotní stav těchto občanů.

§ 93

Péče o mladistvé

K § 70 zákona

(1) Podstatně omezený výběr zaměstnání má zpravidla mladistvý, který pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav (§ 17 odst. 1)

• a) může se připravovat jen k podstatně omezenému okruhu kvalifikovaných povolání, nebo

• b) může vykonávat jen podstatně omezený okruh zaměstnání, která nevyžadují předchozí přípravy anebo

• c) může se připravovat pro povolání jen ve zvláštních zařízeních státní správy.

(2) Závody jsou povinny přijímat na místa vyhrazená pro mladistvé se změněnou pracovní schopností přednostně tyto mladistvé. Školy přijímají přednostně mladistvé se změněnou pracovní schopností, které doporučila okresní posudková komise sociálního zabezpečení pro studium, jestliže mladiství splňují i ostatní podmínky pro přijetí ke studiu.

(3) Mladistvým se změněnou pracovní schopností, na něž nenáleží přídavky na děti (výchovné, sirotčí důchod) a pro které se okresnímu národnímu výboru nepodařilo včas zajistit studium ani učební nebo pracovní poměr, se poskytuje příspěvek před umístěním ve výši 120 Kčs měsíčně; mladistvým, kteří se připravují pro povolání podle doporučení okresní posudkové komise sociálního zabezpečení studiem na specializovaných školách a institutech, jejichž návštěva nezakládá nárok na výplatu přídavků na děti (výchovné), se poskytuje příspěvek po dobu přípravy pro povolání ve výši 120 Kčs měsíčně.

Hmotné zabezpečení

K § 72 zákona

§ 94

Příspěvek před umístěním

(1) Není-li možno zajistit občanu se změněnou pracovní schopností, který není v pracovním poměru, vhodné pracovní místo nebo přípravu pro povolání, poskytuje mu okresní národní výbor příspěvek před umístěním. Příspěvek se poskytuje po 15 dnech v měsíčních splátkách pozadu ode dne, kdy občan požádal u okresního národního výboru o pracovní umístění, nebo ode dne, kdy mu okresní národní výbor doporučil přípravu pro povolání, popřípadě ode dne, kdy občan takovou přípravu ukončil; příspěvek se vyplácí do dne nástupu do zaměstnání nebo přípravy pro povolání.

(2) Příspěvek před umístěním

• a) se poskytuje poživateli částečného invalidního důchodu ve výši rozdílu mezi invalidním důchodem, na jehož výplatu by oprávněný měl nárok, kdyby byl uznán plně invalidním, a mezi vypláceným důchodem (úhrnem vyplácených důchodů) bez výchovného, nejvýše však v částce 300 Kčs měsíčně,

• b) se může poskytnout podle sociálních poměrů občanu se změněnou pracovní schopností, který požívá jiný než částečný invalidní důchod nižší než 300 Kčs měsíčně, a to ve výši rozdílu mezi částkou 300 Kčs měsíčně a vypláceným důchodem (úhrnem vyplácených důchodů) bez výchovného,

• c) se může poskytnout občanu se změněnou pracovní schopností, který nepožívá důchod, ve výši 50 až 300 Kčs měsíčně podle sociálních poměrů.

(3) Příspěvek před umístěním se může zvýšit až o 200 Kčs měsíčně na každého rodinného příslušníka, který žije ve společné domácnosti s občanem se změněnou pracovní schopností, je-li to odůvodněno sociálními poměry rodiny.

(4) Stane-li se žadatel o pracovní umístění, kterému nenáleží nemocenské, neschopným k práci, vyplácí se mu příspěvek nejdéle po dobu 60 dnů pracovní neschopnosti v kalendářním roce.

(5) Příspěvek před umístěním se neposkytuje občanu se změněnou pracovní schopností, který pobírá nemocenské, nebo si zavinil ztrátu posledního zaměstnání, nebo sám bez vážného důvodu rozvázal svůj pracovní poměr anebo odmítl nastoupit vhodné pracovní místo či přípravu pro povolání doporučené okresním národním výborem. Příspěvek se neposkytuje ani občanu se změněnou pracovní schopností, kterému byl důchod snížen nebo odňat podle zvláštních předpisů*).

§ 95

Příspěvek po dobu přípravy pro povolání

(1) Občanu se změněnou pracovní schopností, který se připravuje pro povolání (§ 90), poskytuje okresní národní výbor příspěvek po dobu přípravy pro povolání.

(2) Příspěvek po dobu přípravy pro povolání se poskytuje ve výši základního časového tarifu kvalifikační třídy práce (dolní hranice platového rozpětí) příslušného povolání, pro které se příprava provádí. Dostává-li občan se změněnou pracovní schopností během přípravy pro povolání odměnu za vykonanou práci, sníží se příspěvek po dobu přípravy pro povolání o tuto hrubou odměnu.

(3) Požívá-li občan se změněnou pracovní schopností důchod, vypočte se příspěvek po dobu přípravy pro povolání tak, že součet odměny za vykonanou práci, vypláceného důchodu (úhrnu důchodů) a příspěvku sníženého podle předchozího odstavce se porovná s průměrným měsíčním výdělkem, z něhož byl důchod vyměřen; převyšuje-li tento součet průměrný měsíční výdělek, krátí se snížený příspěvek dále o částku, o niž součet převyšuje průměrný měsíční výdělek. Jestliže však je to pro důchodce výhodnější nebo nebyl-li důchod vyměřen z průměrného měsíčního výdělku, krátí se snížený příspěvek o částku, o kterou uvedený součet převyšuje základní časový tarif kvalifikační třídy práce (dolní hranici platového rozpětí) příslušného povolání.

(4) Dostává-li občan se změněnou pracovní schopností po dobu přípravy pro povolání bezplatné ubytování a stravování, poskytuje se příspěvek po dobu přípravy pro povolání ve výši 100 Kčs měsíčně; to platí též, poskytuje-li se jen bezplatné stravování.

(5) Příspěvek po dobu přípravy pro povolání se může zvýšit až o 200 Kčs měsíčně na každého rodinného příslušníka, který žije ve společné domácnosti s občanem se změněnou pracovní schopností, je-li to odůvodněno sociálními poměry rodiny.

(6) Pro výplatu příspěvku po dobu přípravy pro povolání platí obdobně § 94 odst. 4. Neplní-li občan se změněnou pracovní schopností během přípravy pro povolání uložené povinnosti, může být příspěvek vyplácen v nižší částce, popřípadě zastaven. Příspěvek po dobu přípravy pro povolání se neposkytuje občanu se změněnou pracovní schopností, který pobírá nemocenské.

§ 96

Náhrada nutných výloh

Občanům se změněnou pracovní schopností se při přípravě pro povolání poskytují bezplatně nutné školní potřeby a učebnice. Dále se jim poskytuje zejména

• a) úhrada výbavy potřebné k provádění přípravy pro povolání až do výše 400 Kčs,

• b) cestovné a podle potřeby i nocležné za cestu z bydliště do místa přípravy pro povolání a zpět při zahájení a ukončení přípravy; v odůvodněných případech lze uhradit náklady za další cesty k návštěvě rodiny a zpět. Náhrada těchto výdajů se poskytuje podle obecných předpisů o náhradě cestovních výdajů.

§ 97

Zajištění pracovního poměru

K § 73 zákona

(1) Při rozhodování o návrhu závodu na udělení předchozího souhlasu k rozvázání pracovního poměru s občanem se změněnou pracovní schopností přihlíží okresní národní výbor zejména,

• a) zda lze přemístit pracovníka na jiné vhodné pracovní místo v závodě, a to popřípadě po předchozí přípravě pro povolání,

• b) zda lze opatřit pracovníku vhodné zaměstnání v jiném závodě,

• c) k sociálním poměrům pracovníka.

Okresní národní výbor může závodu uložit, aby provedl vhodná opatření, která umožní setrvání občana se změněnou pracovní schopností v pracovním poměru.

(2) Předchozího souhlasu okresního národního výboru k rozvázání pracovního poměru s občanem se změněnou pracovní schopností není třeba, jestliže

• a) pracovní poměr končí dohodou mezi závodem a pracovníkem,

• b) pracovní poměr končí uplynutím zkušební doby,

• c) pracovní poměr končí uplynutím určité doby, na kterou byl sjednán,

• d) závod zrušuje okamžitě pracovní poměr,

Závod je však povinen i v těchto případech předběžně oznámit okresnímu národnímu výboru skončení pracovního poměru s občanem se změněnou pracovní schopností a sdělit důvody.

(3) Závod, v němž je vhodné místo, smí odmítnout sjednání pracovního poměru s občanem se změněnou pracovní schopností, kterého mu doporučil okresní národní výbor, pouze tehdy, jestliže

• a) pracovník nemá odbornou způsobilost vyžadovanou povahou pracovního místa a závod mu nemůže poskytnout přípravu pro povolání, nebo

• b) pracovník nesplňuje ostatní podmínky vyžadované povahou práce a pracoviště, nebo

• c) přijetí pracovníka by bylo v rozporu s obecnými předpisy o vzniku pracovního poměru.

(4) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí obdobně, jde-li o pracovníka, který pozbyl následkem úrazu nebo nemoci schopnosti k práci požadované na pracovním místě, které dosud zastával.

§ 98

Povinnosti závodů

K § 74 zákona

(1) Závody doplňují stav svých kvalifikovaných pracovníků přednostně občany se změněnou pracovní schopností, kterým poskytly přípravu pro povolání.

(2) Závody zadávají domáckou a příležitostnou práci přednostně občanům se změněnou pracovní schopností.

(3) Závod je povinen do tří dnů ohlásit okresnímu národnímu výboru sjednání pracovního poměru s občanem se změněnou pracovní schopností; v téže lhůtě je povinen ohlásit uvolněná místa uvedená v seznamu vhodných pracovních míst pro občany se změněnou pracovní schopností a do osmi dnů od ohlášení nesmí tato místa obsadit bez souhlasu okresního národního výboru.

(4) Závod je povinen sdělit okresnímu národnímu výboru důvody, pro které odmítl sjednat pracovní poměr s občanem se změněnou pracovní schopností, jenž mu byl doporučen k přijetí. Nesouhlasí-li okresní národní výbor s důvody odmítnutí, rozhodne o povinnosti závodu přijmout občana se změněnou pracovní schopností do zaměstnání; nesouhlasí-li orgán Revolučního odborového hnutí na závodě s tímto rozhodnutím, lze je uskutečnit jen se souhlasem vyššího odborového orgánu.

(5) Evidence, kterou závody vedou o občanech se změněnou pracovní schopností pracujících v závodě, obsahuje zejména osobní data, označení rozhodnutí, podle něhož se pracovník považuje za občana se změněnou pracovní schopností, a údaje o původní kvalifikaci, o poskytnuté přípravě pro povolání a o druhu vykonávané práce s označením pracoviště, popřípadě jaký důchod pracovník pobírá.

Díl druhý

Péče o občany těžce poškozené na zdraví a o staré občany

K § 76 až 79 zákona

§ 99

(1) Občanům, kteří nemohou pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav nebo pro věk uspokojovat své životní potřeby, jakož i občanům, kteří potřebují zvláštní pomoc k překonání mimořádně nepříznivých životních poměrů, národní výbory poskytují tyto služby sociálního zabezpečení:

• a) pečovatelskou službu,

• b) stravování důchodců,

• c) jinou věcnou pomoc,

• d) příspěvky,

• e) mimořádné výhody pro občany trvale těžce poškozené na zdraví,

• f) ústavní sociální péči.

(2) Služby sociálního zabezpečení uvedené v předchozím odstavci s výjimkou služby pod písm. e) se poskytují za úhradu skutečných nákladů; sociálně potřebným občanům se však poskytují zcela nebo zčásti ze státních prostředků. Za sociálně potřebného občana se považuje občan, jehož výživa není zabezpečena ani vlastními příjmy ani výživným, popřípadě příspěvkem na výživu od jiných osob.

(3) Občany, kteří potřebují služby, vyhledávají národní výbory zejména za pomoci společenských organizací, občanských výborů a dobrovolných spolupracovníků.

(4) Národní výbory poskytují potřebným občanům především věcnou pomoc; peněžité příspěvky poskytují jen tehdy, jestliže nelze odstranit nepříznivou sociální situaci potřebného občana věcnou pomocí.

(5) Ústavní sociální péče se poskytuje jen občanům, kteří jsou odkázáni plně na pomoc společnosti, především tělesně nebo duševně vadné mládeži, tělesně, smyslově nebo duševně vadným dospělým, trvale chorým občanům a starým osamělým občanům zejména s nízkými důchody.

(6) Národní výbory vytvářejí ve spolupráci s Revolučním odborovým hnutím a ostatními společenskými organizacemi podmínky, aby se též občané těžce poškození na zdraví a staří občané mohli podílet na kulturním a společenském životě pracujících.

§ 100

Pečovatelská služba

(1) Pečovatelská služba spočívá v obstarávání donáškové služby, ve vykonávání nutných běžných prací spojených s udržováním domácnosti a v provádění jednoduchých ošetřovatelských úkonů, které nejsou vyhrazeny zdravotnickému pracovníku. Pečovatelská služba se poskytuje, jestliže potřebnou péči nemohou poskytovat rodinní příslušníci a nelze ji zajistit ani pomocí spoluobčanů.

(2) Pečovatelskou službu vykonávají jednak dobrovolní spolupracovníci pečovatelské služby, jednak pečovatelé z povolání. Dobrovolným spolupracovníkům pečovatelské služby může národní výbor vyplácet za výkon pečovatelské služby odměnu; výši odměny stanoví podle rozsahu a obtížnosti úkonů.

§ 101

Stravování důchodců

Stravování důchodců se zajišťuje v závodních jídelnách, v jídelnách podniků veřejného stravování, v jídelnách jednotných zemědělských družstev, popřípadě v klubech důchodců. Národní výbory mohou na toto stravování poskytnout sociálně potřebným občanům příspěvek, jehož výši stanoví s přihlédnutím k jejich sociálním poměrům.

§ 102

Jiná věcná pomoc

V naléhavých a odůvodněných případech se sociálně potřebným občanům poskytuje věcná pomoc též zakoupením nutných životních potřeb anebo zaplacením prací nebo úkonů.

§ 103

Příspěvky

(1) Nevidomému může být poskytnut příspěvek na zakoupení pomůcky, kterou neposkytuje státní zdravotní správa zdarma a kterou nevidomý nezbytně potřebuje zpravidla k výkonu zaměstnání, pro přípravu k povolání nebo pro výkon soustavné veřejné činnosti; může mu být poskytnut též příspěvek na zakoupení vodicího psa. Nepotřebuje-li již nevidomý pomůcku nebo vodicího psa, je povinen nabídnout je ke koupi Svazu československých invalidů.

(2) Nevidomému, který pracuje nebo se připravuje pro povolání, lze poskytnout příspěvek na zvýšené výdaje, jež souvisí s jeho vadou, až do výše 200 Kčs měsíčně.

(3) Invalidovi s těžkými vadami nosného a pohybového ústrojí, a to především se ztrátou nebo ochrnutím dolních končetin, který potřebuje motorový vozík pro výkon povolání nebo veřejné činnosti, lze poskytnout příspěvek na jeho zakoupení. Příspěvek může být poskytnut i v jiných případech hodných zřetele, např. jestliže invalida nemůže používat mechanického vozíku nebo jestliže jeho používání těžce poškozuje invalidovo zdraví. Prodej motorového vozíku je invalida povinen neprodleně oznámit národnímu výboru, od něhož příspěvek obdržel; tento národní výbor stanoví, zda a jakou částku z poskytnutého příspěvku je invalida povinen vrátit.

(4) Občanu nemocnému tuberkulózou může být poskytován příspěvek na úhradu zvýšených nákladů na stravování, pokud nemohou být uhrazeny z vlastního příjmu nemocného ani z výživného, popřípadě příspěvku na výživu od osob povinných nemocného vyživovat.

(5) Občanu, jehož hospodářské poměry odůvodňují poskytování pomoci po delší dobu, může být poskytován opakující se příspěvek.

(6) V mimořádných životních situacích, které vznikají v důsledku nepředvídaných událostí (např. živelní pohromou), nebo k úhradě nezbytných životních nákladů lze poskytnout sociálně potřebnému občanu jednorázový příspěvek, pokud nelze potřebnou pomoc poskytnout jiným způsobem.

§ 104

Mimořádné výhody pro občany trvale těžce poškozené na zdraví

(1) Mimořádné výhody jsou určeny pro občany, jimž jejich vada nebo choroba způsobuje trvalé těžké poškození zdraví, které podstatnou měrou omezuje jejich pohybovou schopnost. Jsou to těžké vady nebo choroby, které způsobují, že postižený občan buď nemůže delší dobu stát nebo není schopen delší chůze, popřípadě nemůže bez průvodce používat veřejných hromadných dopravních prostředků. Při určování stupně tělesného poškození postiženého občana se přihlíží ke všem vadám, chorobám a okolnostem, které ve vzájemné souvislosti omezují jeho pohybovou schopnost.

(2) Občanům trvale těžce poškozeným na zdraví, kteří nemohou delší dobu stát, může okresní národní výbor poskytnout tyto výhody:

• a) vyhrazené místo k sezení ve veřejných dopravních prostředcích pro pravidelnou hromadnou dopravu osob kromě vlaků (vozů), v nichž je místo k sezení vázáno na zakoupení místenky,

• b) přednost při osobním projednávání jejich věcí, např. v úřadech, v ordinacích aj.

(3) Občanům trvale těžce poškozeným na zdraví, kteří nejsou schopni delší chůze, lze vedle výhod uvedených v předchozím odstavci poskytnout tyto další výhody:

• a) bezplatnou dopravu pravidelnými spoji místní hromadné veřejné dopravy osob (tramvajemi, trolejbusy a autobusy),

• b) slevu poloviny jízdného ve druhé vozové třídě osobního vlaku a rychlíku a v pravidelných spojích autobusové dálkové dopravy.

(4) Občanům trvale těžce poškozeným na zdraví, kteří nemohou bez průvodce používat veřejných hromadných dopravních prostředků, lze poskytnout výhody uvedené v odstavcích 2 a 3 a dále slevu poloviny vstupného na divadelní a filmová představení a jiné kulturní a sportovní podniky. Jejich průvodci se poskytuje sleva poloviny vstupného na tyto podniky a bezplatná doprava veřejnými hromadnými dopravními prostředky. Vodicí pes se dopravuje spolu s nevidomým a bezplatně.

(5) Okresní národní výbor může odejmout výhody, jestliže jich bylo opětovně zneužíváno.

(6) Okresní národní výbor vydává průkaz opravňující k výhodám podle předchozích odstavců. Průkaz občana trvale těžce poškozeného na zdraví platí zároveň i pro jeho průvodce.

Ústavní sociální péče

§ 105

Druhy ústavů sociální péče

Ústavy sociální péče mohou být zřízeny nebo zrušeny a jejich objekty mohou být odňaty svému účelu jen se souhlasem národního výboru vyššího stupně, a jde-li o ústav krajského významu, po předchozím projednání se Státním úřadem sociálního zabezpečení.

§ 106

Ústavy pro tělesně vadnou mládež

(1) Ústavy pro tělesně vadnou mládež jsou určeny pro mládež ve věku od 3 do 18 let,

• a) s trvalými těžšími tělesnými vadami, zejména s těžším poškozením pohybového a nosného ústrojí, jestliže vada znemožňuje nebo podstatně ztěžuje normální způsob výchovy, vzdělání a pracovního výcviku,

• b) s trvalými lehčími tělesnými vadami, jestliže nelze zabezpečit potřebnou rehabilitaci v prostředí, v němž žijí.

(2) Některé ústavy pro tělesně vadnou mládež mohou být vyhrazeny dětem a mladistvým, kteří vedle tělesné vady jsou postiženi též vadným duševním vývojem lehčího stupně, který však nevylučuje vzdělávání ve zvláštní škole zřízené při ústavu.

(3) V ústavech pro tělesně vadnou mládež se poskytuje ubytování, zaopatření, včetně ošacení, zdravotní péče, včetně rehabilitace, a vhodná příprava pro život.

(4) Příprava pro život zahrnuje:

• a) předškolní výchovu pro děti ve věku od 3 do 6 let a školní výchovu pro děti školou povinné,

• b) mimoškolní a mimopracovní výchovu,

• c) přípravu pro povolání, která se uskutečňuje buď studiem na školách mimo ústav nebo odborným výcvikem; odborný výcvik se provádí v socialistických organizacích nebo v ústavních dílnách, a to v učebním poměru,

• d) zácvik k jednoduchým pracem, na které stačí mladistvý vzhledem ke svému zdravotnímu stavu.

(5) V ústavech pro tělesně vadnou mládež se může poskytovat v potřebném rozsahu péče uvedená v odstavcích 3 a 4 též dětem a mladistvým, kteří bydlí mimo ústav.

§ 107

Ústavy pro duševně vadnou mládež

(1) Ústavy pro duševně vadnou mládež jsou určeny pro nevzdělavatelnou mládež s těžším stupněm slabomyslnosti ve věku od 3 do 25 let. Do těchto ústavů mohou být přijímány též nevzdělavatelné duševně vadné děti s přidruženou tělesnou nebo smyslovou vadou.

(2) V ústavech pro duševně vadnou mládež se poskytuje ubytování, zaopatření, včetně ošacení, zdravotní péče, včetně přiměřené rehabilitace, a výchova zaměřená podle možnosti též k pracovnímu uplatnění.

(3) Pro mládež se středním stupněm slabomyslnosti bydlící v rodině jsou určena zařízení sociální péče pro denní (týdenní) pobyt mládeže. V těchto zařízeních se mládeži poskytuje v potřebném rozsahu strava, zdravotní péče a výchova zaměřená též k pracovnímu uplatnění, v zařízeních pro týdenní pobyt též ubytování během týdne mimo dny pracovního klidu.

§ 108

Ústavy pro dospělé občany středního věku

(1) Ústavy pro dospělé občany středního věku jsou určeny pro občany s velmi těžkým tělesným nebo smyslovým poškozením ve věku od 18 let a pro duševně vadné občany ve věku od 25 let, jejichž vada je trvalá a kteří potřebují ústavní zaopatření, nikoliv však léčebnou péči v lůžkovém zdravotnickém zařízení.

(2) V ústavech pro dospělé občany středního věku se poskytuje ubytování, zaopatření, zdravotní péče, včetně přiměřené rehabilitace, kulturní péče a příležitost k systematické práci ve vhodných podmínkách.

§ 109

Domovy důchodců

(1) Domovy důchodců jsou určeny

• a) pro staré občany postižené trvalými chorobnými stavy, které i po poskytnutí léčebné a rehabilitační péče vyžadují zvýšené péče, s výjimkou občanů, jejichž zdravotní stav vyžaduje ošetřování v lůžkovém zdravotnickém zařízení;

• b) pro ostatní staré a osamělé občany, kteří potřebují ústavní péči, zejména jsou-li plně odkázáni na pomoc společnosti.

(2) V domovech důchodců se poskytuje ubytování, zaopatření, zdravotní a kulturní péče a příležitost k dobrovolné činnosti podle schopností a zájmů obyvatel ústavu tak, aby byla zajištěna vhodná náplň jejich života.

§ 110

Výbor obyvatel

(1) V ústavech pro dospělé občany středního věku tělesně nebo smyslově vadné a v domovech důchodců se obyvatelé zúčastňují na uspořádání života v ústavu svými zástupci zvolenými do výboru obyvatel; výbor obyvatel zejména spolupracuje při zajišťování kulturní náplně života a pracovní činnosti obyvatel ústavu a dbá o dodržování pořádku v ústavu a o ochranu ústavního majetku.

(2) Ústavům pro mládež napomáhají při plnění jejich úkolů sdružení rodičů a přátel ústavu; v ústavech, při nichž jsou ustavena sdružení rodičů a přátel školy, vykonávají uvedenou působnost tato sdružení.

§ 111

Kulturní fond

(1) Ke zvýšení kulturní úrovně života v ústavu zřizuje se kulturní fond. Fond spravuje výbor obyvatel, který používá jeho prostředků v dohodě s vedoucím ústavu. Není-li v ústavu výbor obyvatel (v ústavech pro mládež a v ústavech pro duševně vadné), rozhoduje o použití prostředků fondu vedoucí ústavu podle zmocnění národního výboru.

(2) Do kulturního fondu plyne část čistého výtěžku pomocného hospodářství ústavu, včetně ústavní výroby, o který se podstatně zasloužili svojí prací obyvatelé ústavu, a dobrovolné příspěvky.

Příspěvek na úhradu nákladů ústavní péče

§ 113

Příspěvek v ústavech pro dospělé občany

(1) Příspěvek v ústavech pro dospělé občany středního věku a v domovech důchodců se stanoví až do výše provozních nákladů připadajících v průměru na jednoho obyvatele podle hospodářských poměrů žadatele o přijetí (obyvatele ústavu) s přihlédnutím k jeho pracovním a jiným zásluhám. Z důchodu nebo z jiného pravidelného příjmu musí zůstat obyvateli ústavu aspoň 15 %, nejméně však 70 Kčs měsíčně.

(2) Poskytuje-li se ústavní zaopatření manželům, bere se za základ pro stanovení příspěvku každého z nich jedna polovina úhrnu jejich důchodů (příjmů); má-li důchod (příjem) jen jeden z manželů, polovina jeho důchodu (příjmu).

(3) Pro stanovení výše příspěvku se do příjmu nezahrnují

• a) částky poskytované osobám, které je žadatel o přijetí (obyvatel ústavu) povinen vyživovat,

• b) odměny za práce konané při vlastním provozu ústavu,

• c) jedna polovina čisté odměny za jiné práce, konané se souhlasem vedoucího ústavu; k odměnám nepřesahujícím 100 Kčs měsíčně se nehledí a z vyšších odměn musí obyvateli ústavu zůstat aspoň 100 Kčs měsíčně.

(4) Národní výbor může v odůvodněných případech stanovit, že se nehledí k pracovním odměnám nevidomých nebo občanů zvlášť těžce postižených na zdraví a k odměnám za práce v zemědělství, jsou-li organizovány ústavem.

§ 114

Příspěvek při pobytu mimo ústav

(2) Zdržuje-li se obyvatel ústavu pro dospělé občany středního věku nebo domova důchodců přechodně se souhlasem vedoucího mimo ústav, platí se příspěvek nejvýše 5 Kčs denně.

(3) Je-li obyvatel ústavu pro dospělé občany středního věku nebo domova důchodců v bezplatném zaopatření léčebného zařízení, platí se po dobu, po kterou se důchod vyplácí v plné výši (§ 54 odst. 2 a 3 zákona), stanovený příspěvek, nejvýše však 10 Kčs denně; za tuto dobu se nepožaduje placení doplatku od občanů, kteří mají vůči obyvateli ústavu vyživovací povinnost. Za dobu, po kterou se důchod nevyplácí anebo po kterou byla vyplacena jen polovina důchodu, se nepožaduje placení příspěvku.

(4) O výši příspěvku podle předchozích odstavců a o jeho prominutí rozhoduje vedoucí ústavu podle zmocnění národního výboru.

§ 115

Způsob placení příspěvku

(1) Příspěvek se platí měsíčně předem, a to v den nástupu do ústavu za dobu do konce kalendářního měsíce a za další měsíce vždy do 5. dne každého měsíce. Důchodci platí příspěvek v den nástupu do ústavu za dobu do dne příští výplaty důchodu a nadále vždy v den výplaty důchodu; příspěvek se sráží z důchodu (§ 61 odst. 2 zákona).

(2) Za období kratší jednoho měsíce se platí příspěvek podle dnů; denní příspěvek činí třicetinu měsíčního příspěvku. Zemře-li obyvatel ústavu během období, na něž byl příspěvek předem zaplacen, nevrací se část příspěvku zaplaceného obyvatelem ústavu.

(3) Příspěvek se zaokrouhluje na celé koruny dolů.

§ 116

Kapesné

Obyvatelům ústavů pro dospělé občany středního věku a domovů důchodců, kteří nemají prostředky na úhradu drobných osobních potřeb, se poskytuje kapesné až do částky 70 Kčs měsíčně.

§ 117

Odměny za pracovní činnost při provozu ústavu

Za pravidelnou pracovní činnost při provozu ústavu nebo jeho pomocného hospodářství náleží obyvateli ústavu pro dospělé občany středního věku nebo domova důchodců a mladistvým ve věku od 15 let v ústavech pro mládež, pokud mladiství nejsou v učebním poměru, odměna, která se stanoví podle druhu konané práce ve výši časové mzdy za stejné nebo obdobné práce vykonávané v pracovním poměru. Při výkonech nižších než normálních se odměny přiměřeně snižují; odměny lze stanovit paušálem. Pracovní činnost, která netrvá ani hodinu denně, práce vyplývající ze soudružského vztahu mezi obyvateli ani pracovní činnost ojedinělá nebo nahodilá se neodměňují.

ČÁST PÁTÁ

Řízení

Díl první

Zahájení řízení o dávku (službu)

K § 88 zákona

§ 118

(1) Řízení o dávku se zahajuje žádostí u okresního národního výboru; žadatel může podat žádost též u místního (městského) národního výboru svého bydliště, který ji postoupí okresnímu národnímu výboru.

(2) Řízení o poskytování služby sociálního zabezpečení zahajuje národní výbor buď na žádost nebo z vlastního podnětu nebo z podnětu společenské organizace.

(3) Státní úřad sociálního zabezpečení stanoví, v kterých případech je třeba vyjádření místního (městského) národního výboru, výboru základní organizace Revolučního odborového hnutí nebo jiného orgánu o pracovním a osobním hodnocení žadatele.

Podávání žádostí o důchod na závodě (ve výrobním družstvu)

§ 119

(1) Pracovník podává žádost o důchod na závodě, v němž je zaměstnán, u příslušného orgánu základní organizace Revolučního odborového hnutí*). Totéž platí i pro občany, kteří již nejsou v pracovním poměru, avšak pobírají z tohoto poměru dávky nemocenského pojištění, a pro pozůstalé.

(2) Je-li pracovník v době podání žádosti neschopen práce a bydlí v jiném okrese, než v kterém je sídlo závodu, nebo bydlí-li pozůstalý po pracovníkovi v jiném okrese, než ve kterém je sídlo závodu, v němž byl pracovník zaměstnán, může být podána žádost o důchod u okresního národního výboru místa bydliště žadatele.

(3) Pracovníci těch závodů, u nichž není ustaven odborový orgán, podávají žádost o důchod u okresního národního výboru, v jehož obvodu mají bydliště.

§ 120

(1) Závod je povinen poskytnout odborovému orgánu veškerou pomoc; zejména sepisuje žádost o důchod a zajišťuje, aby žádost byla doložena potřebnými doklady a včas zaslána okresnímu národnímu výboru, v jehož obvodě žadatel bydlí. K sepisování žádostí o důchod je závod povinen určit svého pracovníka.

(2) Státní úřad sociálního zabezpečení informuje odborový orgán, žádá-li o to, o průběhu řízení a pošle tomuto orgánu na vědomí opis rozhodnutí.

§ 121

Za den uplatnění nároku na důchod se považuje den, kdy se pracovník (pozůstalý po pracovníkovi) poprvé obrátil na orgán základní organizace Revolučního odborového hnutí a požádal o důchod. Den uplatnění nároku musí závod vyznačit v žádosti.

§ 122

Postup při přechodu z dočasné pracovní neschopnosti do plné (částečné) invalidity

K § 20 zákona

O plné (částečné) invaliditě pracovníka**) rozhoduje okresní posudková komise sociálního zabezpečení

• a) na podkladě žádosti pracovníka o invalidní (částečný invalidní) důchod,

• b) z podnětu lékařské poradní komise (lékařské komise), jestliže pracovník neschopný práce pro nemoc nebo úraz po dobu aspoň tří měsíců, jemuž náleží nemocenské, nepožádal o invalidní (částečný invalidní) důchod, nebo nebylo-li vyhověno takové jeho žádosti.

Povinnosti závodu vést záznamy a podávat hlášení pro účely sociálního zabezpečení

K § 89 zákona

§ 123

Povinnosti vést záznamy a podávat hlášení pro účely sociálního zabezpečení má

• a) u pracovníků v pracovním poměru závod, u něhož je pracovník zaměstnán;

• b) u pracovníků pověřených činností v zahraničí (§ 35 a násl.) závod v Československé socialistické republice, k nimž je pracovník v pracovním poměru, popřípadě organizace, která převzala povinnosti závodu vyplývající z předpisů o důchodovém zabezpečení nebo jíž bylo jejich plnění uloženo rozhodnutím příslušného ústředního orgánu; to platí též, pokud jde o experty činné v zahraničí (§ 37 a násl.);

• c) u domáckých dělníků závod, pro nějž domácký dělník koná sjednanou práci;

• d) u učňů závod, který jinak plní povinnosti závodu pro nemocenské pojištění;

• e) u brigádníků závod, pro nějž brigádník pracuje;

• f) u poslanců národního výboru (§ 41 a násl.) národní výbor, který obstarává osobní věci pracovníků národního výboru, o jehož poslance jde;

• g) u advokátů - členů advokátních organizací krajské (městské) sdružení advokátů, popřípadě Ústředí československé advokacie, pokud jde o jeho funkcionáře;

• h) u studentů vysokých škol škola, na které se studenti vzdělávají, a to i v době, kdy při studiu vykonávají v závodě podle učebních plánů a osnov výrobní práci ať v pracovním či učebním poměru; závod je povinen sdělit škole údaje potřebné ke splnění těchto povinností; to platí též, pokud jde o studující na školách, které poskytují střední, vyšší a vysokoškolské vzdělání, i když podle učebních plánů a osnov konají výrobní práci v pracovním nebo učebním poměru;

• ch) u vědeckých a uměleckých aspirantů orgány, které jinak obstarávají věci nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení svých pracovníků; u studentů a vědeckých a uměleckých aspirantů vyslaných ke studiu do ciziny ministerstvo školství a kultury;

• i) u spisovatelů, hudebních skladatelů, výtvarných umělců, architektů, vědeckých pracovníků, novinářů, výkonných umělců a artistů okresní národní výbor místa bydliště těch osob;

• j) u členů výrobních družstev jejich družstvo nebo družstevní organizace;

• k) u dobrovolných spolupracovníků pečovatelské služby národní výbor, který pečovateli vyplácí odměnu za výkon pečovatelské služby;

• l) u odsouzených odpykávajících trest v útvaru nápravného zařízení náčelník útvaru.

§ 124

Povinnosti uložené závodu při vedení evidenčních listů plní u všech pracovníků téhož závodu, včetně pracovníků přidělených na pobočná (místně oddělená) pracoviště, útvar, u něhož je vedena účetní evidence jejich mezd.

Vedení záznamů (evidence)

§ 125

(1) Závod je povinen zaznamenávat údaje o okolnostech rozhodných pro nárok na dávky důchodového zabezpečení a pro jejich výši v evidenci pracovníků, a to zpravidla na mzdových listech.

(2) Občan zaměstnávající pracovníka splní svou povinnost, jestliže má o pracovníku zaznamenány údaje předepsané v § 126 na mzdovém listě založeném pro účely daně ze mzdy*).

§ 126

(1) Evidence, kterou závod vede o svých pracovnících, musí obsahovat pro účely sociálního zabezpečení tyto údaje:

• a) příjmení, jméno, osobní data a bydliště pracovníka; přitom se zaznamenávají i všechna dřívější příjmení;

• b) rodné číslo pracovníka uvedené v občanském průkaze;

• c) počátek a konec pracovního poměru pracovníka;

• d) přesné označení druhu činnosti a doby jejího trvání, přičemž u pracovníků, kteří vykonávají zaměstnání zařazené do I. nebo II. pracovní kategorie, se druh činnosti označí podle názvosloví i podle pořadových čísel uvedených v resortních seznamech**);

• e) hrubý výdělek (mzdu) pracovníka za jednotlivá mzdová (výplatní) období a jeho složky;

• f) kalendářní dobu, po kterou pracovník měl nárok na peněžité dávky nemocenského pojištění poskytované místo mzdy, dobu mateřské dovolené, po kterou se neposkytovala peněžitá pomoc v mateřství, a dobu neplaceného pracovního volna poskytnutého závodem pro účely studia účastníkům studia vedle zaměstnání;

• g) dobu, po kterou pracovník vykonával službu v ozbrojených silách;

• h) záznam, zda pracovník pobírá důchod a jaký.

(2) Za hrubý výdělek (mzdu) pracovníka se považuje výdělek podle § 13; mzda nebo její náhrada poskytovaná při nástupu vojenské služby anebo po dobu jejího konání se nevykazuje jako výdělek.

(3) Závod je povinen do 30. června 1965 založit, popřípadě doplnit záznamy o době výkonu a druhu zaměstnání zařazených do I. nebo II. pracovní kategorie podle předpisů platných od 1. července 1964, a to i pro pracovníky, kteří toto zaměstnání vykonávali i před tímto dnem. Tyto záznamy je třeba vést nadále běžně.

§ 127

Povinnost hlášení

Závod je povinen vést a předkládat Státnímu úřadu sociálního zabezpečení evidenční list o době zaměstnání a výdělku a na výzvu podávat i jiná hlášení; jde-li o pracovníka, jemuž vznikl nárok na důchod z důchodového zabezpečení příslušníků ozbrojených sil, předkládá se evidenční list a podávají se hlášení krajské vojenské správě místa bydliště pracovníka nebo ministerstvu vnitra, podle toho, který orgán přiznal důchod.

Evidenční list o době zaměstnání a výdělku

§ 128

(1) Evidenční list o době zaměstnání a výdělku založí závod ihned při vstupu pracovníka do pracovního poměru a vede jej po celou dobu, po kterou pracovní poměr trvá. Jakmile uplyne období, pro které je evidenční list určen, založí se nový evidenční list a dosavadní evidenční list se předloží podle § 130.

(2) Přechází-li pracovník na jiné pracoviště téhož závodu, založí se pro něj nový evidenční list, jestliže jeho záznamy povede napříště jiný útvar závodu. V tom případě bude dosavadní evidenční list předložen jako při výstupu pracovníka ze zaměstnání (§ 130).

§ 129

(1) Do evidenčního listu se zapisuje za každý kalendářní rok po uzávěrce mzdových listů, nejpozději do 30. dubna následujícího roku, doba trvání pracovního poměru, druh činnosti, hrubý výdělek (mzda) a doba, po kterou pracovník měl nárok na peněžité dávky nemocenského pojištění poskytované místo mzdy. U pracovníků, kteří vykonávají zaměstnání zařazené do I. nebo II. pracovní kategorie, se do evidenčního listu zapisují údaje o době a trvání práce (údajem počtu dnů za kalendářní dobu skutečné práce) a druh činnosti podle názvosloví a pořadových čísel uvedených v resortních seznamech.

(2) V evidenčních listech uvádí závod druh činnosti vykonávané do 30. června 1964 podle dosavadních předpisů. Je-li druh činnosti zařazen do výhodnější pracovní kategorie podle nových předpisů, uvede závod údaje podle těchto nových předpisů za celou dřívější dobu v rubrice „Poznámka“.

§ 130

(1) Evidenční listy se předkládají za období a ve lhůtách stanovených Státním úřadem sociálního zabezpečení, a to prostřednictvím okresního národního výboru, v jehož obvodu je útvar závodu, ve kterém je vedena evidence mezd (mzdová účtárna). Vede-li útvar závodu se sídlem na Slovensku evidenční listy za jeho pracovníky, kteří mají pracoviště v českých krajích, odevzdá je okresnímu národnímu výboru příslušnému pro tato pracoviště. Obdobně se postupuje, má-li útvar v českých krajích pracoviště na Slovensku.

(2) Obsah i rozsah zvláštního hlášení (§ 127) je určen výzvou.

(3) Mimo lhůtu stanovenou pro periodická předkládání evidenčních listů je závod povinen předložit evidenční list do jednoho týdne po konečném mzdovém vyúčtování

• a) při výstupu pracovníka ze zaměstnání; jestliže je nepochybné, že pracovník v brzké době opět do tohoto zaměstnání vstoupí, lze pokračovat v záznamech na dřívějším evidenčním listu;

• b) při zrušení závodu.

(4) Při úmrtí pracovníka a při zahájení řízení o přiznání dávky z důchodového zabezpečení, nebo požádá-li o to orgán sociálního zabezpečení, předloží se evidenční list ihned.

(5) Zůstane-li pracovník v zaměstnání i poté, co požádal o invalidní důchod, založí pro něj závod nový evidenční list, na němž pokračuje v záznamech.

§ 131

Odchylky

(1) Státní úřad sociálního zabezpečení může stanovit odchylný způsob vedení záznamů a hlášení okolností rozhodných pro nárok na dávky důchodového zabezpečení pro některé skupiny pracovníků, u nichž to vyžaduje zvláštní povaha jejich činnosti, a pro hlášení kampaňových, sezónních a jiných krátkodobých prací.

(2) Státní úřad sociálního zabezpečení může též stanovit odchylný způsob vedení a předkládání evidenčních listů pro závody, které vedou záznamy o okolnostech rozhodných pro nárok na dávky důchodového zabezpečení a pro jejich výši na děrných štítcích nebo na jiných prostředcích záznamů pro samočinné zpracování dat.

§ 132

Hlášení vstupu do zaměstnání a některých změn ve výkonu zaměstnání

(1) Závod (občan) je povinen ohlásit, vstoupí-li k němu do zaměstnání

• a) poživatel jakéhokoliv důchodu z důchodového zabezpečení (pojištění);

• b) pracovník, jemuž vstupem do zaměstnání vznikne nárok na přídavky na děti, na které se poskytuje pracovníku nebo jiné osobě výchovné k důchodu.

(2) Hlášení musí obsahovat příjmení, jméno, osobní data a bydliště pracovníka, jeho rodné číslo, den, kdy došlo ke vstupu do zaměstnání, popřípadě kdy nastala jiná skutečnost zakládající ohlašovací povinnost, a výši předpokládaného hrubého výdělku. U poživatelky vdovského důchodu je závod povinen hlásit každého půl roku výši dosaženého hrubého výdělku a výši vypláceného nemocenského, a to odděleně. Jde-li o pracovníka, na jehož dítě pobírá jiná osoba výchovné k důchodu, musí hlášení obsahovat též příjmení, jméno, osobní data, bydliště a rodné číslo osoby, která pobírá výchovné.

(3) Jde-li o poživatele důchodu z důchodového zabezpečení příslušníků ozbrojených sil a bezpečnostních sborů, musí hlášení obsahovat mimo údaje uvedené v předchozím odstavci číslo výměru o přiznání důchodu.

(4) Závod (občan) je povinen hlášení odeslat do 8 dnů po dni, kdy došlo k vstupu do zaměstnání, popřípadě, kdy nastala jiná skutečnost zakládající ohlašovací povinnost, Státnímu úřadu sociálního zabezpečení nebo okresnímu národnímu výboru podle toho, který z těchto orgánů je příslušný rozhodovat o dávce; hlášení týkající se poživatelů důchodů z důchodového zabezpečení příslušníků ozbrojených sil a bezpečnostních sborů je závod povinen v uvedené lhůtě odeslat krajské vojenské správě místa bydliště pracovníka nebo ministerstvu vnitra podle toho, který orgán přiznal důchod.

§ 133

Součinnost zdravotnických zařízení

K § 91 zákona

(1) Zdravotnická zařízení ústavní péče jsou povinna podávat hlášení o občanech přijatých do ústavní péče a požívajících jakoukoliv dávku z důchodového zabezpečení nebo zaopatřovací příspěvek, pokud ústavní ošetřování potrvá déle než dva měsíce.

(2) Hlášení se podává o poživatelích důchodu, kteří neplní vůči nikomu vyživovací povinnost (včetně ženatých a vdaných, jejichž rodinní příslušníci mají vlastní příjem), nebo kteří mají povinnost vyživovat jen osoby, jimž bylo přiznáno výživné (příspěvek na výživu) rozhodnutím soudu (např. rozvedený, který plní vyživovací povinnost stanovenou soudem vůči bývalé manželce nebo vůči dítěti); jde-li o poživatele zaopatřovacího příspěvku, podává se hlášení vždy. Hlášení se podává na základě sdělení občanů přijatých do ústavní péče nebo jejich rodinných příslušníků.

(3) Hlášení musí obsahovat příjmení, jméno, osobní data a bydliště poživatele důchodu (zaopatřovacího příspěvku), jeho rodné číslo a den, kdy byl přijat do ústavního ošetřování. Jde-li o poživatele důchodu z důchodového zabezpečení příslušníků ozbrojených sil a bezpečnostních sborů, musí hlášení obsahovat mimo uvedené údaje též číslo výměru o přiznání důchodu.

(4) Hlášení nutno odeslat do 15 dnů před koncem druhého měsíce ústavního ošetřování Státnímu úřadu sociálního zabezpečení. Jde-li o poživatele sociálního důchodu nebo zaopatřovacího příspěvku, odešle se hlášení okresnímu národnímu výboru, v jehož obvodě má ošetřovaný bydliště; jde-li o poživatele důchodu z důchodového zabezpečení příslušníků ozbrojených sil a bezpečnostních sborů, odešle se hlášení krajské vojenské správě podle bydliště pracovníka nebo ministerstvu vnitra podle toho, který orgán přiznal důchod.

§ 134

Opravné řízení

K § 92 odst. 2 věta druhá zákona

(1) Rozhodnutí okresního národního výboru se nepovažuje za podklad rozhodnutí Státního úřadu sociálního zabezpečení o zákonném nároku na dávku důchodového zabezpečení, jestliže bylo vydáno ještě před podáním žádosti o takovou dávku; totéž platí, bylo-li rozhodnutí okresního národního výboru sice vydáno po uplatnění zákonného nároku na dávku důchodového zabezpečení, o kterém přísluší rozhodovat Státnímu úřadu sociálního zabezpečení, avšak řeší otázku, jejíž posouzení je dáno do volné úvahy národního výboru. Proti takovým rozhodnutím se proto lze odvolat ke krajskému národnímu výboru. Soud však přezkoumává zákonnost takto vydaných rozhodnutí národních výborů jen při rozhodování o opravném prostředku proti rozhodnutí Státního úřadu sociálního zabezpečení o dávce.

(2) Rozhodnutí okresního národního výboru, které je toliko podkladem pro rozhodnutí Státního úřadu sociálního zabezpečení o zákonném nároku na dávku důchodového zabezpečení, se vydá účastníku řízení písemně v rozhodnutí Státního úřadu sociálního zabezpečení o dávce.

Díl druhý

Náhrada nutných výloh a ušlého výdělku účastníkům řízení o dávkách a službách sociálního zabezpečení

K § 93 zákona

§ 135

Osobní rozsah

Náhrada nutných výloh a ušlého výdělku v řízení o dávkách a službách sociálního zabezpečení náleží

• a) žadatelům o dávky nebo o služby sociálního zabezpečení, důchodcům a rodinným příslušníkům těchto osob, kteří se v řízení o těchto dávkách nebo službách na vyzvání podrobili lékařskému vyšetření zdravotního stavu nebo se dostavili k jednání posudkové komise sociálního zabezpečení;

• b) průvodcům osob uvedených pod písm. a), uzná-li lékař, že tyto osoby potřebují průvodce k cestě k lékařskému vyšetření nebo k jednání posudkové komise;

• c) zákonným zástupcům nezletilců, jestliže je doprovázejí na vyzvání k lékařskému vyšetření nebo k jednání posudkové komise.

§ 136

Náhrada jízdného

(1) Občanům uvedeným v § 135 náleží náhrada jízdného při použití veřejných dopravních prostředků pro hromadnou dopravu osob za cestu z místa bydliště do místa, kam jsou předvoláni, a zpět, je-li bydliště vzdáleno od tohoto místa více než dva kilometry.

(2) Při použití železnice se hradí jízdné za druhou vozovou třídu. Příplatek na rychlík za cestu do místa předvolání se hradí jen tehdy, jestliže oprávněný uplatňující nárok na náhradu jízdného by při použití jiného veřejného dopravního prostředku pro hromadnou dopravu osob musel nastoupit cestu před šestou hodinou, aby se mohl včas dostavit k lékařskému vyšetření nebo k jednání posudkové komise; za cestu zpět se hradí příplatek na rychlík obdobně jen tehdy, jestliže by se jinak cesta do místa bydliště prodloužila přes 24. hodinu.

(3) Měl-li oprávněný možnost uplatnit nárok na slevu jízdného, náleží mu náhrada jen ve výši zlevněného jízdného; má-li možnost použít volné jízdenky, náhrada jízdného nenáleží.

(4) Náhrada jízdného při použití nájemního automobilu nebo povozu, jakož i náhrada jízdních výdajů při použití vlastního motorového vozidla se poskytne jen tehdy, uzná-li lékař se zřetelem na zdravotní stav vyšetřovaného nutnost takové dopravy. Výše náhrady se řídí sazbami stanovenými obecnými předpisy*).

(5) Náhrada jízdních výdajů se poskytuje jen, jsou-li prokázány.

§ 137

Stravné a nocležné

(1) Denní stravné náleží, jestliže řízení v místě mimo bydliště trvalo - čítajíc v to dobu cesty do místa řízení a zpět -

nejméně 6, avšak nejvíce 10 hodin	částkou 5 Kčs,
více než 10, avšak nejvíce 14 hodin	částkou 8 Kčs,
více než 14 hodin	částkou 14 Kčs.

(2) Nocležné náleží, jestliže vyšetřovaný by se nemohl při použití veřejného dopravního prostředku pro hromadnou dopravu osob vrátit do místa svého bydliště do 24. hodiny téhož dne, kdy skončilo lékařské vyšetření nebo jednání posudkové komise. Nocležné náleží částkou 10 Kčs za jeden nocleh. Nestačí-li nocležné k úhradě nutného výdaje za ubytování, hradí se tento výdaj v prokázané částce podle předloženého dokladu, nejvýše však částkou 20 Kčs. Výdaj za ubytování do částky 10 Kčs není třeba prokazovat.

(3) Stravné a nocležné nenáleží za dobu pobytu v léčebném ústavu; rovněž nenáleží, je-li bezplatné poskytnutí stravy, popřípadě noclehu, zajištěno orgánem národního výboru.

§ 138

Náhrada jiných nutných výloh

Jiné nutné výlohy, které měli občané v souvislosti s lékařským vyšetřením nebo s účastí na jednání posudkové komise, k nimž byli předvoláni (např. úschovné za vozík pro invalidy), se nahrazují v prokázané výši.

§ 139

Náhrada ušlého výdělku

(1) Pracovníkům, kteří se v řízení o dávkách nebo službách sociálního zabezpečení na vyzvání podrobili vyšetření zdravotního stavu nebo se na vyzvání dostavili k jednání posudkové komise, náleží za dobu, za kterou jim ušel výdělek, jeho náhrada.

(2) Náhrada ušlého výdělku nenáleží za dobu, za kterou pracovníku náleží nemocenské nebo za kterou mu závod poskytne náhradu mzdy.

(3) Náhrada ušlého výdělku náleží ve výši a za podmínek uvedených v předchozích odstavcích také průvodcům osob, které se na vyzvání podrobily vyšetření zdravotního stavu nebo se dostavily k jednání posudkové komise, potvrdil-li lékař, že předvolaný se nemohl dostavit k lékařskému vyšetření nebo k jednání posudkové komise bez průvodce.

(4) Nárok na náhradu ušlého výdělku nutno uplatnit do 30 dnů po skončení vyšetření zdravotního stavu nebo jednání posudkové komise. Žádost o náhradu je třeba doložit potvrzením závodu obsahujícím údaje potřebné pro zjištění nároku na náhradu ušlého výdělku a jeho výše.

§ 140

Nárok na náhradu se uplatňuje u národního výboru, při němž je zřízena posudková komise, jež působila v řízení o dávce (službě). Tento národní výbor rozhodne o náhradě a provede její výplatu.

ČÁST ŠESTÁ

Sociální zabezpečení příslušníků ozbrojených sil a bezpečnostních sborů

§ 141

Kategorie funkcí

K § 96 zákona

(1) Službou v ozbrojených silách se rozumí pro nárok na starobní a invalidní důchod podle § 99 až 103 zákona a pro úpravu důchodů podle § 131, 132 a 134 zákona doba služby v ozbrojených silách od 9. května 1945. Jako služba v ozbrojených silách se hodnotí v rozsahu uvedeném v § 6 i doba odbojové činnosti a věznění.

(2) Doba služby konané v armádě Československé republiky od 28. října 1918 do 31. prosince 1939 a doba služby konané před 9. květnem 1945 v bývalých bezpečnostních sborech se hodnotí pro nárok na důchod jako doba zaměstnání III. pracovní kategorie, pokud nejde o činnost výkonného letce.

(3) Zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie se hodnotí pro nárok na starobní a invalidní důchod jako služba vojáka z povolání v I. (II.) kategorii.

(4) Pro nárok na starobní a invalidní důchod pracovníka se hodnotí služba v ozbrojených silách v I. (II.) kategorii jako doba zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie.

(5) Vojáku z povolání, který vykonával funkci I. (II.) kategorie a byl uvolněn pro výkon funkce v organizaci Komunistické strany Československa nebo Československého svazu mládeže v ozbrojených silách nebo v bezpečnostních sborech, se započítává doba výkonu stranické (mládežnické) funkce jako doba výkonu funkce I. (II.) kategorie.

(6) Ustanovení § 1 až 3 platí obdobně.

§ 142

Hrubý výdělek

K § 9 a 98 zákona

Hrubým výdělkem vojáka z povolání je úhrn hrubého služebního příjmu a příplatků podle předpisů o materiálním zabezpečení příslušníků ozbrojených sil, podléhajících dani ze mzdy.

§ 143

Starobní důchod

K § 99 odst. 1 zákona

Nárok na starobní důchod z důchodového zabezpečení vojáků z povolání podle § 99 odst. 1 zákona zůstává zachován, jestliže

• a) od propuštění ze služby v ozbrojených silách neuplynulo více než dva roky, nebo

• b) občan po propuštění ze služby v ozbrojených silách ze zdravotních důvodů na podkladě rozhodnutí lékařské komise nebo z jiných vážných důvodů byl dále zaměstnán a dosáhl věku stanoveného pro nárok na starobní důchod nejpozději do pěti let po propuštění ze služby v ozbrojených silách.

§ 144

Služby sociálního zabezpečení

K § 105 zákona

Příspěvky podle § 103 se poskytují na žádost oprávněného nebo z vlastního podnětu orgánu ministerstva národní obrany nebo ministerstva vnitra anebo z podnětu společenské organizace. Žádost o poskytnutí příspěvku se podává u toho orgánu, který přiznal důchod.

§ 145

Odchylky pro řízení

K § 107 zákona

Ministerstva národní obrany a vnitra rozhodují v oborech své působnosti o nárocích na dávky z důchodového zabezpečení, jestliže

• a) žadatel splnil ke dni propuštění z ozbrojených sil podmínku aspoň 25 roků doby zaměstnání, z toho nejméně 20 roků služby v ozbrojených silách,

• b) žadateli o důchod byl přiznán v době služby v ozbrojených silách nebo při propuštění z ní invalidní (částečný invalidní) důchod, anebo stane-li se invalidním (částečně invalidním) do dvou roků od propuštění ze služby v ozbrojených silách,

• c) jde o občany uvedené v § 131 odst. 3 zákona,

• d) jde o občany, u nichž bylo učiněno opatření podle § 129 odst. 3 zákona,

• e) jde o dávky pozůstalých po občanech uvedených pod písm. a) až d).

§ 145a

Průměrný měsíční výdělek v mimořádných případech

K § 107c zákona

Průměrný měsíční výdělek účastníka odboje, který pro zdravotní poškození utrpěné v souvislosti s odbojovou činností změnil své dosavadní zaměstnání, se zjišťuje z hrubých výdělků stejně kvalifikovaných pracovníků v povolání, jež účastník odboje dříve vykonával, a to za posledních deset, popřípadě za posledních pět kalendářních roků před vznikem nároku na důchod, nebo jde-li o starobní důchod a je to výhodnější pro účastníka odboje, před rokem, v němž skončil zaměstnání.

ČÁST SEDMÁ

Přechodná ustanovení

Díl první

Důchodové zabezpečení pracovníků

§ 146

Souběh nároků na důchody

K § 56 a 123 zákona

Starobní, invalidní a částečný invalidní důchod se považují pro souběh nároků na důchody za důchody téhož druhu.

Díl druhý

Důchodové zabezpečení příslušníků ozbrojených sil a bezpečnostních sborů

§ 147

K § 131 odst. 3 zákona

(1) Poživatelům dosavadních výsluhových důchodů bude poskytnut při dosažení věku 60 let starobní důchod z důchodového zabezpečení příslušníků ozbrojených sil, i když nesplňovali ke dni propuštění z činné služby podmínku aspoň 25 roků doby zaměstnání, z toho nejméně 20 roků doby služby v ozbrojených silách.

(2) Ustanovení § 143 platí obdobně.

§ 148

Vdovský důchod

K § 134 odst. 3 zákona

Vdově, jejíž manžel zemřel následkem úrazu utrpěného v přímé souvislosti s výkonem služby v ozbrojených silách a jíž náleží vdovský důchod podle dosavadních předpisů, zůstává nárok na tento důchod zachován, i když nesplňuje podmínky podle § 30 odst. 2 zákona, jestliže dosáhla ke dni 30. září 1964 věku aspoň 40 let.

Díl třetí

Závěrečná ustanovení

§ 149

Kde se v předpisech o nemocenském pojištění platných pro pracovníky mluví o starobním důchodu vypláceném v plné výši, rozumí se jím plný i poměrný starobní důchod.

§ 150

Zrušovací ustanovení

Zrušují se:

• 1. vyhláška č. 84/1953 Ú. l., kterou se stanoví podrobnosti k provedení vládního nařízení o některých opatřeních v oboru penzijního nadlepšení,

• 1. vyhláška č. 101/1954 Ú. l., kterou se stanoví, jak se určují nároky podle stanov v penzijním nadlepšení,

• 1. vyhláška č. 251/1956 Ú. l., kterou se vyhlašuje pro účely důchodového zabezpečení seznam zaměstnání zařazených do II. pracovní kategorie,

• 1. vyhláška č. 1/1957 Ú. l., kterou se stanoví podrobnosti k přechodným ustanovením zákona o sociálním zabezpečení,

• 1. vyhláška č. 2/1957 Ú. l., o průměrném ročním výdělku pro účely důchodového zabezpečení,

• 1. vyhláška č. 3/1957 Ú. l., jíž se stanoví, které osoby se považují za potřebné a v jaké výši se vyměřuje sociální důchod,

• 1. vyhláška č. 15/1957 Ú. l., o povinnostech zaměstnavatelů vést záznamy a podávat hlášení pro účely sociálního zabezpečení,

• 1. vyhláška č. 33/1957 Ú. l., o zabezpečení nepracujících důchodců a jejich rodinných příslušníků pro případ nemoci,

• 1. vyhláška č. 61/1957 Ú. l., o nemocenském pojištění a důchodovém zabezpečení domáckých dělníků, pokud upravuje důchodové zabezpečení,

• 1. směrnice Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 73/1957 Ú. l. pro posuzování invalidity a částečné invalidity,

• 1. vyhláška č. 77/1957 Ú. l., o zhodnocení různých druhů důchodového zabezpečení (pojištění),