Vyhláška ministerstva dopravy o silničním přepravním řádu

(2) Nemůže-li dopravce provést sjednanou přepravu nebo nemůže-li ji provést za dohodnutých nebo tímto řádem stanovených podmínek, je povinen oznámit to bez prodlení odesílateli. Nevyhovují-li odesílateli podmínky dopravcem nově navržené, je oprávněn od přepravní smlouvy odstoupit; od smlouvy může odstoupit také tehdy, nebylo-li vozidlo bez předchozí dohody s ním přistaveno do tří hodin od sjednané doby.

(3) Vyskytne-li se po přijetí zásilky k přepravě překážka, pro kterou nelze s přepravou započít nebo v ní pokračovat, nebo nelze-li uskutečnit vydání zásilky a s odesílatelem nebyl dohodnut další postup pro takový případ, je dopravce povinen vyžádat si neprodleně návrh odesílatele. Dopravce může v takovém případě zásilku přepravit zpět odesílateli, je-li splněna některá z těchto podmínek:

• a) odesílatele není možno o překážce vyromět nebo dosažení jeho návrhu by si vyžádalo zdržení vozidla delší než tři hodiny a při vzdálenosti přes 100 km delší než šest hodin,

• b) odesílatel nedal do tří hodin od doby, kdy byl vyrozuměn, návrh,

• c) návrh odesílatele je z hlediska provozních poměrů dopravce neproveditelný;

• d) je-li místo nakládky vzdáleno více než 50 km jen za další podmínky, že nelze zajistit na místě vhodné uložení nákladu, a to ani za spolupráce s místním národním výborem.

(4) Dopravce nemusí vyrozumívat odesílatele, jde-li o překážku přechodného rázu (např. nutnost přeložení zásilky) a dosažení jeho návrhu by si vyžádalo delší doby, než bude třeba k odstranění překážky.

(5) Pomine-li překážka dříve, než byl proveden dodatečný návrh odesílatele, postupuje dopravce podle původně sjednaných podmínek. Odesílatel může již v přepravní listině dát návrh, jak se zásilkou naložit pro případ přepravní překážky při plnění přepravní smlouvy.

(6) Nelze-li podle předchozích ustanovení zásilku vydat ani vrátit odesílateli, obstará dopravce její uložení; o uložení zásilky dopravce neprodleně vyrozumí odesílatele.

(7) Organizace zúčastněná na přepravě jako přepravce, která

• a) neoprávněně odmítne odevzdat dopravci zásilku k přepravě nebo ji od něho převzít,

• b) neoprávněnou dispozicí se zásilkou znemožní její odevzdání k přepravě dopravci určenému přepravní smlouvou nebo na základě právního předpisu,^2)

• c) nesplní povinnost podat nebo odebrat zásilku (§ 50)

• 1. v pracovní den v době od 6 do 16 hodin,

• 1. ač jí byla v její pracovní době podána dopravcem o zamýšleném převzetí nebo vydání zásilky předem zpráva

• v pracovní den v době od 16 do 22 hodin,

• v sobotu, pokud není pracovním dnem, v době od 6 do 22 hodin,

• v den pracovního klidu v době od 6 do 22 hodin,

zaplatí dopravci pokutu ve výši 500 Kčs; tím není dotčeno právo dopravce na náhradu za provedené výkony stanovené tarifem podle odstavce 1.

(8) Organizace zúčastněná na přepravě jako dopravce, která nepřevezme nebo nevydá zásilku do tří hodin po uplynutí doby oznámené přepravci podle § 50 odst. 2, nejpozději však, nejde-li o podej a odběr zásilky v nočních hodinách podle § 50 odst. 2 druhé věty, do 22 hodin, zaplatí přepravci pokutu ve výši 300 Kčs; tím není dotčeno právo odesílatele odstoupit od přepravní smlouvy podle odstavce 2.

§ 60

Likvidace zásilky

(1) Dopravce je oprávněn likvidovat zásilky, které nemůže podle předchozích ustanovení vydat ani vrátit odesílateli. Likvidaci zásilek provede podle zvláštních předpisů.

(2) Dopravce vyrozumí odesílatele o zamýšlené likvidaci telegraficky, dálnopisem nebo poslem. K likvidaci přikročí po uplynutí pěti kalendářních dnů ode dne podání zprávy odesílateli. Zásilky, které vzhledem k jejich povaze nelze uskladnit, zejména zásilky snadno zkazitelného zboží a živých zvířat, může dopravce podle stavu zásilky se souhlasem místního národního výboru likvidovat v kratší lhůtě.

(3) O likvidaci zásilky sepíše dopravce zápis a vyrozumí odesílatele.

(4) Z výtěžku likvidace se uhradí přednostně pohledávky dopravce z přepravní smlouvy; případný zbytek výtěžku vydá dopravce oprávněnému. Jestliže nedojde k vydání zbytku z výtěžku likvidace do jednoho roku ode dne likvidace, zaniká právo na jeho výplatu a částka se odvede do státního rozpočtu.

(5) Nestačí-li výtěžek likvidace na úhradu pohledávek dopravce, je přepravce povinen uhradit dopravci zbývající částku.

§ 61

Přepravné a jiné náhrady

(1) Jsou-li splněna ustanovení přepravního řádu a jeho podrobnějších podmínek a podmínky tarifní, přísluší dopravci za provedení přepravy, za pohotovost vozidla a za ostatní výkony provedené ke splnění smlouvy přepravné. Přepravné se skládá z dovozného, zvláštních tarifních náhrad, příplatků a přirážek.

(2) Kromě přepravného počítá dopravce hotové výdaje nutné k uskutečnění přepravy nebo vynaložené z příkazu nebo v zájmu přepravce; podrobná ustanovení obsahuje tarif.

(3) Vyúčtování přepravného a jiných náhrad musí odpovídat sjednaným a řádem stanoveným podmínkám a umožňovat přezkoumání správnosti účtovaných částek; musí proto obsahovat všechny skutečnosti, které jsou podkladem pro požadování účtovaných částek a nejsou patrny z přepravní listiny ani ze zápisu (§ 71).

Oddíl druhý

Zvláštní přepravní podmínky

§ 62

Přeprava nákladními autotaxi

(1) Přeprava nákladu autotaxi je určena především k uspokojování přepravních potřeb občanů.

(2) Pro přepravu nákladními autotaxi platí přiměřeně ustanovení § 32 odst. 2 až 5 a 7 až 10, § 39, 40 odst. 9, 10 a 11, § 41, 44, 45, 46 odst. 1, 2 a 7, § 47, 49, 54 až 56 a 58 až 60.

(3) Ministerstvo dopravy může stanovit zvláštní vzor přepravní listiny pro přepravu nákladními autotaxi; může také stanovit, kdy je možno přepravu nákladními autotaxi provádět bez přepravní listiny.

(4) Naložení a vyložení nákladu provádí dopravce. Váží-li však náklad více než 1000 kg nebo jednotlivý kus nákladu více než 30 kg anebo jde-li o zvlášť rozměrnou zásilku, může dopravce žádat, aby mu přepravce poskytl, popř. zajistil přiměřenou pomoc při nakládání a zajišťování nákladu na vozidle; totéž platí pro vykládání zásilky. Vyžaduje-li náklad, aby byl určitým způsobem na vozidle uložen, je přepravce povinen na to řidiče upozornit, a to nejpozději před započetím nakládky.

(5) Vyžaduje-li to povaha zásilky, je přepravce povinen na vyzvání dopravce náklad doprovázet a dohlížet na něj zejména z hlediska jeho úplnosti.

(6) Nedoprovází-li přepravce zásilku, může s dopravcem sjednat lhůtu; při překročení sjednané dodací lhůty platí přiměřeně ustanovení § 57 odst. 7.

§ 63

Přeprava zvířecími potahy

(1) Pro přepravu zvířecími potahy neplatí ustanovení § 35, 36 a 57; ostatní obecné přepravní podmínky platí přiměřeně.

(2) Ministerstvo dopravy může stanovit další úlevy, popř. jiné úpravy pro přepravu zvířecími potahy.

§ 64

Přeprava zásilek podléhajících rychlé zkáze

(1) Zásilky podléhající rychlé zkáze, zejména maso a masové výrobky, jedlé tuky, mléko a mléčné výrobky, čerstvé ovoce a čerstvá zelenina, se přepravují podle druhu a vlastností a podle délky přepravy a roční doby

• a) ve vozidlech se stálou vnitřní teplotou (izotermických),

• b) ve vozidlech s doplňkovým zařízením na udržování stálé teploty,

• c) v ostatních vozidlech.

(2) Není-li dohodnuto jinak, doplňkové zařízení na udržování stálé teploty dodá a jeho zajištění na vozidle obstará přepravce.

(3) Zásilka musí při podeji odpovídat československým jakostním normám (ČSN).

(4) Vyžaduje-li to povaha zásilky, je přepravce povinen s dopravcem dohodnout zvláštní způsob zacházení se zásilkou za přepravy.

(5) Náhradu za znehodnocení zásilky způsobené jejím zkažením obdrží přepravce jen tehdy, prokáže-li, že zkažení bylo způsobeno překročením dodací lhůty nebo nezachováním podmínek dohodnutých podle odst. 4.

§ 65

Přeprava neobvyklých zásilek

(1) Za neobvyklé se pokládají zásilky, které by mohly svými rozměry, vahou, úpravou nebo zařízením způsobit zvláštní potíže při nakládání (vykládání) nebo při přepravě anebo ohrozit bezpečnost a plynulost silničního provozu.

(2) Přeprava neobvyklé zásilky musí být vždy objednána písemně a tak včas, aby bylo možno provést, popř. zajistit opatření nutná z hlediska silničního provozu a vlastního provozu dopravce. Ustanovení § 40 odst. 3 pro přepravu neobvyklých zásilek neplatí.

(3) Objednávka musí obsahovat kromě údajů podle § 40 odst. 8 podrobný popis zásilky, popř. s dokumentací, váhu a rozměry jednotlivých kusů, zvláštnosti zásilky (např. excentricky ležící těžiště), popis místa nakládky a vykládky, popř. s náčrty těchto míst, mechanismy a pomůcky, které jsou na místě nakládky a vykládky k dispozici, a počet průvodců.

(4) Na podkladě objednávky provede dopravce, považuje-li to k řádnému provedení přepravy za nutné, ještě před započetím přepravy podrobnou prohlídku zásilky, popř. místa nakládky, dopravní cesty a místa vykládky. Na podkladě výsledků prohlídky dopravce zajistí nebo vyzve odesílatele k zajištění materiálů a opatření nutných k provedení přepravy na místě nakládky, vykládky nebo na dopravní cestě.

(5) Vyžaduje-li přeprava neobvyklé zásilky zvláštního doplňkového vybavení vozidla, je povinen vybavení dodat, umístit a zajistit na vozidle, nebylo-li dohodnuto jinak, odesílatel, a to podle pokynů dopravce. Odesílatel je povinen na vyzvání dopravce poskytnout doprovodné vozidlo s řidičem a potřebný počet průvodců zásilky.

(6) Pokud to povaha přepravy dovoluje, sjedná se dodací lhůta; ustanovení § 57 odst. 1 pro přepravu neobvyklých zásilek neplatí.

§ 66

Přeprava živých zvířat

(1) Živá zvířata lze podat k přepravě silničním vozidlem buď ve zvláštních schránách nebo beze schrán. Živá zvířata beze schrán se přepravují vždy jako vozové zásilky.

(2) V objednávce přepravy živých zvířat musí být uveden druh zvířat, jejich nebezpečnost (např. dravec), a jsou-li podávána k přepravě beze schrán, ještě počet kusů.

(3) Naložení a vyložení živých zvířat beze schrán zajišťuje vždy odesílatel a příjemce; ti zajišťují i naložení a vyložení schrán, jsou-li v nich umístěna divoká, dravá nebo jinak nebezpečná zvířata. Pro naložení a vyložení schrán s jinými zvířaty platí obecná ustanovení o nakládce a vykládce.

(4) Odesílatel odpovídá za to, že živá zvířata beze schrán byla na vozidle vhodně zajištěna a opatřena.

(5) Průvodce zásilky je povinen obstarat během přepravy krmení a napájení zvířat; přitom dbá o to, aby zdržení vozidla bylo co nejkratší.

§ 67

Přeprava autobusových zásilek

(1) Při pravidelné hromadné přepravě osob mohou být přijaty k přepravě zásilky, s nimiž se osoby podávající je k přepravě zároveň nepřepravují (autobusové zásilky).

(2) Autobusové zásilky musí vyhovovat podmínkám stanoveným v části první pro přijetí věcí jako zavazadla s odchylkou, že celková váha současně podávaných zásilek není omezna; k přepravě se přejímají, jen pokud je místo ve vozidle a není-li jejich přepravou ohrožena bezpečnost provozu.

(3) Přeprava autobusových zásilek se provádí zásadně jen ze zastávek a do zastávek téže autobusové tratě. Dopravce může místní úpravou rozšířit jejich přepravu do zastávek a ze zastávek jiných autobusových tratí, vyloučit přepravu na některých tratích nebo spojích anebo ji omezit zejména co do váhy a rozměrů zásilek. Opatření uvedená v předchozí větě je dopravce povinen včas uveřejnit vývěskami.

(4) Přeprava autobusových zásilek se neobjednává. Přepravní smlouva vzniká převzetím autobusové zásilky k přepravě.

(5) Dokladem o převzetí autobusové zásilky k přepravě a o splnění přepravní smlouvy je speciální přepravní doklad (přepravenka). Vzor přepravenky stanoví ministerstvo dopravy, může zavést i více druhů přepravenek a stanovit podrobné podmínky pro jejich používání.

(6) Dovozné se platí v hotovosti při odevzdání zásilky k přepravě. Sazby dovozného stanoví tarif. Odesílatel je povinen se přesvědčit při přejímání přepravenky, zda výše dovozného v ní uvedená odpovídá částce, kterou zaplatil. Při přepravách autobusových zásilek socialistických organizací může být dohodnut jiný způsob placení dovozného.

(7) Každý kus autobusové zásilky musí být řádně označen adresou příjemce i odesílatele a zastávkou určení podle jízdního řádu.

(8) Odesílatel je povinen zajistit převzetí zásilky příjemcem v zastávce určení přímo u vozidla, a to ihned po jeho příjezdu. Dopravce vydá autobusovou zásilku v zastávce určení osobě, která se o její vydání u vozidla přihlásila. Dopravce není povinen přezkoumávat oprávněnost příjemce k odběru zásilky. Příjemce je povinen na vyzvání dopravce prokázat svou totožnost občanským průkazem.

(9) Jestliže se v zastávce určení nikdo u vozidla o vydání zásilky nepřihlásil a odesílatel nevyloučil náhradní doručení, může dopravce vydat zásilku osobě, která má možnost zásilku příjemci doručit, pokud prokáže svoji totožnost a je ochotna zásilku doručit.

(10) Autobusové zásilky, které nebyly podle předchozích ustanovení odebrány, je dopravce oprávněn za podmínek stanovených v § 59 a 60 likvidovat.

(11) Pro přepravu autobusových zásilek opakujících se za stejných podmínek (např. novin, filmů) mohou být mezi dopravcem a přepravcem dohodnuty odchylky od předchozích ustanovení.

§ 68

Přeprava zásilek ve vyhlášených přepravních systémech

Orgán, který vyhlásil zavedení určitého přepravního systému podle zvláštních předpisů*), může zároveň vyhlásit zvláštní podmínky pro provádění přeprav v rámci vyhlášeného přepravního systému. Zvláštní podmínky se mohou odchylovat od obecných přepravních podmínek, jen pokud jde o

• a) objednávání přepravy (§ 40),

• b) přezkoumání zásilky (§ 47),

• c) přezkoumání váhy zásilky dopravcem (§ 48 odst. 3).

• d) dobu podeje a odběru zásilek (§ 50 odst. 1 a 2),

• e) postup při překážce při plnění přepravní smlouvy (§ 69 odst. 3 a 4),

• f) způsob placení přepravného,

• g) zavedení dalších majetkových sankcí.

ODDÍL TŘETÍ

Dohodnuté přepravní podmínky

§ 69

(1) Přepravci a dopravci si mohou dohodnout podmínky odchylné od obecných přepravních podmínek, jen pokud jde o

• a) objednávání přepravy (§ 40),

• b) přezkoumání zásilky (§ 47),

• c) přezkoumání váhy zásilky dopravcem (§ 48 odst. 3),

• d) dobu podeje a odběru zásilek (§ 50 odst. 1 a 2),

• e) postup při překážce při plnění přepravní smlouvy (§ 69 odst. 3 a 4),

• f) způsob placení přepravného,

• g) zavedení dalších majetkových sankcí.

(2) Vyžaduje-li povaha určitých opakujících se přeprav odchylnou úpravu některé obecné, popřípadě zvláštní přepravní podmínky nebo rozšíření zvláštních přepravních podmínek anebo je obecný zájem na jednotném provádění určitých přeprav větším počtem přepravců a dopravců, popřípadě na celém území státu, mohou být mezi ministerstvem dopravy a ústředními orgány nadřízenými organizacím, jichž se tyto přepravy týkají, dohodnuty jednotné přepravní podmínky. Odchylné podmínky od stanovených obecných a zvláštních přepravních podmínek mohou být dohodnuty jen v případech uvedených v odst. 1 a dále ještě od podmínek týkajících se sjednání a změny přepravní smlouvy, přepravní listiny, obalu a označení zásilky, nakládání, vykládání a vydání zásilky a dodacích lhůt. Je-li to nutné z hlediska mezinárodních obchodních styků, může ministerstvo dopravy a ministerstvo zahraničního obchodu dohodnout odchylky i od ostatních ustanovení přepravního řádu.

(3) Podmínky dohodnuté podle odstavce 2 jsou závazné, pokud v nich není stanoveno jinak, pro všechny dopravce a přepravce na příslušných přepravách zúčastněné.

HLAVA TŘETÍ

Odpovědnost z nákladní přepravy

§ 70

(1) Dopravci a přepravci odpovídají z přepravní smlouvy podle příslušných ustanovení občanského zákoníku a hospodářského zákoníku a ustanovení tohoto řádu.

(2) Dopravce odpovídá za škody, které vzniknou na přepravované zásilce úplnou nebo částečnou ztrátou anebo poškozením v době od převzetí k přepravě až do jejího vydání (§ 58) nebo do její likvidace (§ 60). Dopravce se zprostí odpovědnosti, jestliže byla škoda způsobena

• a) okolností, kterou nemohl dopravce odvrátit,

• b) odesílatelem nebo příjemcem,

• c) vadností zásilky,

• d) vadností obalu nebo balení,

• e) zvláštní povahou přepravované zásilky; za takové škody se považují škody vzniklé přirozenou povahou zásilky, zejména výbušností, samozápalností, hořlavostí, křehkostí, vypařováním, vysýcháním, rezivěním, zmrznutím, hnitím, zapařením a u živých zvířat poraněním, uhynutím nebo vyhladověním,

• f) na zásilce vyložené (uskladněné) za podmínek stanovených v § 59 odst. 7.

(3) Důkaz o tom, že ztráta nebo poškození zásilky vznikly z příčin uvedených v odst. 2 písm. a), b) a c), přísluší dopravci. Přepravce je povinen dokázat, že škoda nebyla způsobena okolností uvedenou v odstavci 2 písm. d), e) a f).

(4) Pokud přepravce neprokáže opak, má se za to, že škoda nevznikla během přepravy, jestliže

• a) přepravce převzal zásilku od dopravce aniž požádal o sepsání zápisu o poškození nebo neúplnosti zásilky (§ 71 odst. 2), a byla-li zevně neznatelně poškozena, aniž poškození nebo neúplnost zásilky oznámil dopravci nejpozději do tří dnů po převzetí zásilky (§ 71 odst. 4);

• b) dopravce vydal zásilku za podmínek uvedených v § 58. odst. 3;

• c) dopravce vydal zásilku v neporušeném původním obalu (u zamykatelných obalů ještě s nepoškozenými plombami nebo zámky přepravce).

(5) Údaj přepravní listiny o váze zásilky nebo o počtu drobných kusů zásilky je důkazem proti dopravci jen

• a) byla-li váha nebo počet drobných kusů zjištěny dopravcem při převzetí zásilky a bylo-li to vyznačeno v přepravní listině, a nebo

• b) nesplnil-li dopravce povinnost dohodnutou s odesílatelem o zjištění váhy zásilky jejím vážením (§ 48 odst. 2) popřípadě o zjištění počtu drobných kusů.

(6) Škodu vzniklou přepravci překročením dodací lhůty hradí dopravce jen do výše dovozného.

(7) Dopravce odpovídá přepravci též za škody, které mu způsobil

• a) tím, že jej nevyrozuměl neprodleně o nepřijetí objednávky (§ 40 odst. 11),

• b) neuskutečněním přepravy za podmínek stanovených v § 59 odst. 2.

Dopravce nahrazuje jen výdaje vzniklé přepravci marnou přípravou zásilky k přepravě.

ČÁST TŘETÍ

Společná a závěrečná ustanovení

§ 71

Zápisy

(1) Okolnosti, které mohou zakládat majetkovou odpovědnost mezi dopravcem a cestujícími, v nepravidelné hromadné přepravě osob mezi dopravcem a objednatelem a v nákladní přepravě mezi dopravcem a přepravcem, se zjišťují zpravidla zápisem. Zápis je podkladem pro uplatnění práv; sepisuje jej dopravce pokud možno na místě, kde byla zjištěna okolnost, o níž se pořizuje zápis, a za přítomnosti zúčastněné strany.

(2) Zjistí-li dopravce porušenost nebo neúplnost zásilky nebo okolnosti tomu nasvědčující, je povinen zjistit stav zásilky a sepsat zápis. Zjistí-li příjemce zásilky její zjevnou porušenost nebo neúplnost anebo okolnosti tomu nasvědčující, je povinen požádat dopravce nejpozději při převzetí zásilky o sepsání zápisu. Dokud dopravce nesepíše požadovaný zápis, není příjemce povinen zásilku převzít.

(3) Pracovník dopravce uvede v zápisu předběžně zjištěnou nebo pravděpodobnou příčinu poškození (ztráty) zásilky. Krátký zápis je možno provést přímo v přepravní listině, a to průpisem ve všech jeho dílech, které jsou při sepsání zápisu k dispozici. Jinak se vyhotoví samostatný zápis, který se stává přílohou přepravní listiny; přepravce obdrží jeden průpis zápisu. Dopravce je oprávněn svým odborným zaměstnancem sepsat dodatečně u příjemce a ve spolupráci s ním podrobný zápis o rozsahu poškození nebo ztráty zásilky a o všech okolnostech rozhodných pro zjištění odpovědnosti organizací a osob na přepravě zúčastněných.

(4) Jde-li o zevně neznatelné poškození nebo neúplnost zásilky zjištěnou až po jejím vydání, je příjemce zásilky povinen sdělit to nejpozději do tří dnů po jejím převzetí dopravci; dopravce se může o povaze, rozsahu a pravděpodobné příčině poškození u příjemce přesvědčit, popřípadě sepsat dodatečně zápis.

(5) Sepisuje-li dopravce zápis v nepřítomnosti cestujícího, objednatele nepravidelné hromadné přepravy osob nebo přepravce, přizve ke zjištění okolností, pokud je to možné, orgán společenské kontroly nebo alespoň jednu osobu, která není pracovníkem dopravce.

(6) Správnost zjištění obsažených v zápisu potvrdí podpisem osoby, které se zúčastnily jeho sestavení. Nesouhlasí-li osoba zúčastněná na sestavení zápisu s jeho obsahem, uvede v něm, s kterým údajem nesouhlasí a z jakého důvodu, a takto doplněný zápis podepíše. Odmítne-li podepsání zápisu pracovník přepravce a neprovedl-li v zápisu záznam podle předchozí věty, je přepravce povinen dokázat, že údaje zápisu nejsou správné. Odmítne-li osoba zúčastněná na sestavení zápisu jej podepsat, je třeba v něm uvést její jméno, popřípadě též důvody odmítnutí.

§ 72

Přeplatky a nedoplatky

Dopravce, cestující objednatelé nepravidelné přepravy osob a přepravci jsou povinni zaplatit nedoplatky a vrátit přeplatky, pokud je zjistí, aniž vyčkají reklamace nebo výzvy k zaplacení. Tarif můze stanovit, že částky nedosahující určité minimální výše socialistické organizace nevracejí.

§ 73

Reklamace

(1) Práva, která má oprávněný z přepravy nebo v souvislosti s přepravou, musí být uplatněna u dopravce, jinak zanikají. To neplatí, jde-li o právo na náhradu škody na zdraví nebo na zavazadlech přepravovaných společně s cestujícím či na věcech, které měl u sebe; toto právo může být uplatněno přímo u soudu.

(2) Oprávněný k podání reklamace je, žádá-li se o vrácení dopravci zaplacených částek, ten, kdo částku zaplatil. V ostatních případech je oprávněný

• a) v pravidelné přepravě osob cestující,

• b) v nepravidelné přepravě osob objednatel přepravy,

• c) v nákladní přepravě příjemce, a jde-li o úplnou ztrátu zásilky, odesílatel.

Reklamuje-li ten, kdo není podle předchozí věty k reklamaci oprávněn, musí připojit písemný souhlas oprávněného.

(3) Reklamaci musí podat oprávněný, žádá-li o vrácení zaplacených částek, u té organizační jednotky, které částku zaplatil. V ostatních případech

• a) cestující u té organizační jednotky dopravce, která prováděla jeho přepravu,

• b) objednatel v nepravidelné přepravě osob a přepravce u té jednotky dopravce, se kterou byla sjednána přepravní smlouva.

Byla-li platná reklamace podána u organizační jednotky nepříslušné pro její vyřízení, postoupí ji tato jednotka ihned příslušné organizační jednotce; postoupením reklamace se na včasnosti jejího podání nic nemění.

(4) Objednatelé přepravy a přepravci mohou podat reklamaci jen písemně. Uplatňuje-li cestující právo ústní reklamací, vyhotoví o ní dopravce zápis. V reklamaci musí oprávněný vymezit své požadavky a stručně je zdůvodnit. Dále musí připojit doklady osvědčující oprávněnost jeho nároku a správnost výše požadované částky, zejména doklad o zaplacení částky, jejíž vrácení se požaduje, stejnopis vyhotoveného zápisu, a jde-li o nákladní přepravu, ještě příslušný díl přepravní listiny.

(5) Oprávněný musí uplatnit právo u dopravce bez zbytečného odkladu nejpozději do šesti měsíců,

• a) jde-li o objednatele v nepravidelné přepravě osob, ode dne, kdy přeprava byla nebo měla být provedena;

• b) jde-li o přepravce, kterým je socialistická organizace, ode dne vzniku přepravní smlouvy;

• c) jde-li o odesílatele, kterým je občan, ode dne převzetí zásilky k přepravě, a jde-li o příjemce, kterým je občan, ode dne vydání zásilky;

• d) od události zakládající právo v ostatních případech.

(6) Nemá-li reklamace náležitosti uvedené v odst. 4, vyzve dopravce reklamujícího ihned k jejímu doplnění a stanoví přiměřenou lhůtu, nikoliv kratší než 8 dnů. Bude-li doplnění reklamace provedeno ve stanovené lhůtě, platí, že reklamace byla řádně podána.

(7) Socialistické organizace nemohou uplatňovat svá práva vůči dopravci, jestliže požadovaná částka nepřevyšuje v jednotlivém případě Kčs 50. Toto omezení práva neplatí, opakují-li se případy odůvodněných reklamací soustavně.

§ 74

Vyřízení reklamace

(1) Dopravce je povinen vyřídit reklamaci a písemně zpravit reklamujícího o uznání nebo zamítnutí jeho požadavků, a to do tří měsíců počínaje dnem následujícím po dni, ve kterém byla reklamace podána na poštu nebo osobně předložena, popřípadě ústně uplatněna.

(2) Zamítne-li dopravce zcela nebo z části právo uplatňované reklamací, je povinen toto stanovisko zdůvodnit.

§ 75

Promlčení a zánik práv z přepravy

Promlčení a zánik práv občanů se řídí ustanovením občanského zákoníku; zánik práv socialistických organizací se řídí ustanoveními hospodářského zákoníku.

§ 76

Přechodná ustanovení

Než vyjdou zvláštní předpisy o přepravě nebezpečných věcí v silniční dopravě, platí obdobně předpisy pro jejich přepravu na železnici.*)

§ 77

Zrušovací ustanovení

Zrušují se

• 1. vyhláška ministerstva dopravy č. 198/1953 Ú. l., kterou se vydává automobilový přepravní řád, ve znění vyhlášky ministerstva dopravy č. 32/1955 Ú. l.,

• 1. vyhláška ministerstva dopravy č. 214/1958 Ú. l., o nákladním tarifu automobilové dopravy a o cenách zasílatelských služeb,

• 1. § 6, 7, 10 odst. 2, § 12 odst. 3, § 21 a 22 vyhl. č. 3/1962 Sb., o řízení nákladní automobilové dopravy národními výbory.

§ 78

Účinnost

(1) Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1964.

(2) Ustanovení § 43 nabývá účinnosti dnem, který stanoví ministerstvo dopravy a vyhlásí v Přepravním a tarifním věstníku; ostatní ustanovení přepravního řádu, v nichž se jedná o přepravní listině, se do této doby vztahují na platné přepravní doklady.**)

Ministr:

Indra v. r.

*) Ceny a cenové podmínky upravují tarify silniční osobní a nákladní dopravy, a jde-li o občanskou výpomoc, § 384 a sl. občanského zákoníku.

**) Pro tuto přepravu platí městský přepravní řád (vyhláška ministerstva dopravy č. 127/1964 Sb.).

***) T. č. vyhláška ministerstva dopravy č. 266/56 Sb., kterou se vydává přepravní řád pro železniční a automobilovou přepravu kusových zásilek.

*) Vyhláška ministerstva dopravy č. 3/1962 Sb., o řízení nákladní automobilové dopravy národními výbory.

*) Příloha 1 k Železničnímu přepravnímu řádu.

**) Jsou určeny vyhláškou ministerstva dopravy č. 190/1953 Ú. l., o povinném vedení záznamů o výkonech nákladní automobilové dopravy.

^1) § 91 a 94 zákoníku práce č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^2) Např. § 6 odst. 4 vyhlášky federálního ministerstva dopravy č. 139/1980 Sb., o vytěžování silničních nákladních vozidel.

^2) § 31 odst. 2 vyhlášky federálního ministerstva vnitra č. 100/1975 Sb., o pravidlech silničního provozu.