Vyhláška ministerstev zdravotnictví a spravedlnosti, Státního úřadu sociálního zabezpečení a Ústřední rady odborů o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění

§ 1

Základní ustanovení

Bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené úrazem, nemocí z povolání nebo jiným poškozením na zdraví (dále jen „poškození na zdraví“) se odškodňují jednorázově.

Odškodnění za bolest

§ 2

(1) Odškodnění za bolest se poskytuje za bolesti způsobené poškozením na zdraví, jeho léčením nebo odstraňováním jeho následků, a to podle zásad a sazeb stanovených v příloze k této vyhlášce. Odškodnění za bolest musí být přiměřené povaze poškození na zdraví a průběhu léčení.

(2) Odškodnění za bolest nenáleží:

• a) za jednoduché duševní reakce na postižení organismu, které jsou přechodného rázu,

• b) za změny v organismu, které jsou tak krátkodobé, že není třeba je léčit, popřípadě je nelze ani objektivně zjistit,

• c) za bolest budoucí (následnou) a za bolest vznikající ze změn předtím již existujících.

(3) Odškodněním za bolest se neodškodňují ztráty na výdělku.

§ 3

(1) Není-li některé poškození na zdraví uvedeno v sazbách připojených k této vyhlášce, použije se sazby za jiné poškození, s nímž je lze po stránce bolesti nejspíše srovnávat.

(2) Provede-li se po skončeném léčení operace, která má příčinu v poškození na zdraví, náleží další odškodnění za bolest jako za poškození, se kterým lze tuto operaci nejspíše srovnávat.

Odškodnění za ztížení společenského uplatnění

§ 4

(1) Ztížení společenského uplatnění se odškodňuje, jestliže poškození na zdraví má prokazatelně nepříznivé důsledky pro životní úkony poškozeného, pro uspokojování jeho životních a společenských potřeb nebo pro plnění jeho společenských úkolů (dále jen „následky“). Odškodnění za ztížení společenského uplatnění musí být přiměřené povaze následků a jejich předpokládanému vývoji, a to v rozsahu, v jakém jsou omezeny možnosti poškozeného uplatnit se v životě a ve společnosti.

(2) Odškodnění za ztížení společenského uplatnění nenáleží:

• a) za poškození přechodného rázu, které vede jen k dočasnému ztížení společenského uplatnění; za takové poškození se považuje i nepříznivý zdravotní stav, s jehož zlepšením lze podle poznatků lékařské vědy počítat v době kratší jednoho roku,

• b) za menší jizvy, drobné kosmetické vady a chorobné změny lehčího rázu, které nemohou vést k výraznějšímu omezení společenského uplatnění.

(3) Odškodněním za ztížení společenského uplatnění se neodškodňují ztráty na výdělku.

§ 5

(1) Při hodnocení následků, které nejsou v sazbách uvedeny, použije se sazby za následky, s nimiž je lze nejspíše srovnávat podle jejich povahy a rozsahu.

(2) Jestliže společenské uplatnění občana bylo již omezeno předchozími změnami zdravotního stavu, hodnotí se pouze následky, které vznikly v důsledku posuzovaného poškození na zdraví, popřípadě vedly k podstatnému zhoršení předchozích změn zdravotního stavu. Byl-li poškozený pro dřívější ztížení společenského uplatnění již odškodněn a odškodňuje-li se nastalé zhoršení původního poškození na zdraví, které nebylo předpokládáno při původním hodnocení, odečte se mu z částky, která by odpovídala jeho nynějšímu stavu (§ 6 odst. 2), částka původně z tohoto důvodu přiznaná.

(3) Při nemocech z povolání lze s ohledem na zvlášť těžké následky a komplikace překročit stanovenou sazbu (počet bodů nebo horní hranici bodového rozmezí). Při těchto nemocech je též možno snížit stanovenou sazbu (počet bodů nebo dolní hranici bodového rozmezí), jestliže poškozený měl bez ohledu na poškození na zdraví v době vzniku jeho následků podstatně omezené předpoklady pro společenské uplatnění. Odchylka může činit nejvýše 20 % stanovené sazby.

§ 6

(1) Při odškodňování ztížení společenského uplatnění se vychází ze základního počtu bodů, kterým bylo toto ztížení ohodnoceno v lékařském posudku.

(2) Částka odpovídající základnímu počtu bodů zjištěnému lékařem se přiměřeně zvýší až na dvojnásobek podle předpokladů, které poškozený ve věku, ve kterém byl poškozen na zdraví, měl pro uplatnění v životě a ve společnosti a které jsou v důsledku poškození omezeny nebo ztraceny. Těmito předpoklady se rozumí zejména možnost uplatnit se v životě rodinném, politickém, kulturním a sportovním a možnost volby povolání a dalšího sebevzdělání; přitom se přihlíží k tomu, zda jde o muže nebo ženu, a při odstranitelnosti trvalých následků také k upozornění lékaře podle § 10.

§ 7

Výše odškodnění

(1) Výše odškodnění za bolest a za ztížení společenského uplatnění se určuje částkou 30 Kčs za jeden bod.

(2) Celková výše odškodnění za bolest a za ztížení společenského uplatnění z jednoho poškození na zdraví nesmí přesáhnout částku 120 000 Kčs; z toho odškodnění za bolest nesmí přesáhnout částku 36 000 Kčs, a to ani s připočtením odškodnění podle § 3 odst. 2.

(3) Ve zvlášť výjimečných případech hodných mimořádného zřetele může soud odškodnění přiměřeně zvýšit nad stanovené nejvyšší výměry odškodnění.

Postup při vydávání posudků

§ 8

O lékařský posudek může požádat poškozený a právnická nebo fyzická osoba, která za poškození na zdraví odpovídá.

§ 9

(1) Posouzení se provede, jakmile je možno považovat stav poškozeného za ustálený.

(2) Posudek podává zpravidla ošetřující lékař. Jestliže se na léčení poškozeného zúčastnilo více zdravotnických zařízení, podává posudek lékař zdravotnického zařízení, v němž byl poškozený naposledy léčen.

(3) K podání posudku jsou příslušní také lékaři zdravotnických zařízení ozbrojených sil a ozbrojených sborů, Vězeňské služby České republiky a železničních zdravotnických zařízení, byl-li v nich poškozený léčen za podmínek uvedených v odstavci 2.

(4) Jde-li o nemoc z povolání, profesionální otravu nebo jiné poškození na zdraví z práce, podává posudek výhradně oddělení (klinika) nemocí z povolání nemocnice, příslušná podle sídla pracoviště poškozeného; jde-li o taková poškození na zdraví v oboru vojenské správy, podává posudek vojenská nemocnice.

(5) Zdravotnická zařízení, v nichž byl poškozený léčen, jsou povinna posuzujícímu lékaři dodat potřebnou zdravotnickou dokumentaci a poskytnout mu potřebná vysvětlení.

§ 10

(1) Jestliže následky poškození na zdraví, které ztěžují společenské uplatnění poškozeného, je možno napravit nebo zmírnit jednoduchým a běžným lékařským zákrokem, který není nebezpečný ani příliš bolestivý, upozorní posuzující lékař poškozeného na vhodnost takového zákroku. V posudku lékař uvede, jakému základnímu počtu bodů by pravděpodobně odpovídal stav poškozeného po provedení doporučeného zákroku.

(2) Posudek podle odstavce 1 lze vydat pouze tehdy, byl-li potvrzen odborným oddělením zdravotnického zařízení. Takového potvrzení je třeba také v případech, které jsou uvedeny v zásadách stanovených v příloze k této vyhlášce.

§ 11

(1) Posudek se vydává písemně. Poškozenému se doručí podle rozhodnutí lékaře buď jedno vyhotovení posudku nebo sdělení o jeho vydání a o výši bodového hodnocení, a to i v případech, kdy o posudek požádal jiný oprávněný (§ 8). Další opis se připojí ke zdravotnické dokumentaci.

(2) Z posudku musí být mimo jiné též patrno, jak lékař dospěl k závěru svého hodnocení.

§ 12

Posudek lze přezkoumat podle předpisů o rozhodování při výkonu zdravotnických služeb.^2)

Závěrečná ustanovení

§ 13

Vyžadování posudků podle předpisů o znalcích není touto vyhláškou dotčeno.

§ 14

Bolesti a ztížení společenského uplatnění z poškození na zdraví, které bylo způsobeno přede dnem počátku účinnosti této vyhlášky, a pokud jde o nemoc z povolání z takové nemoci, která byla zjištěna před tímto dnem, se posuzují podle dosavadních předpisů.

§ 15

Zrušuje se

ustanovení § 16 vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 45/1964 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení občanského zákoníku.

§ 16

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. května 1965.

První náměstek ministra zdravotnictví:

prof. dr. Macúch v. r.

První náměstek předsedy

Státního úřadu sociálního zabezpečení:

dr. John v. r.

První náměstek ministra spravedlnosti:

dr. Číhal v. r.

Tajemník Ústřední rady odborů:

Pašek v. r.

Příloha k vyhlášce č. 32/1965 Sb.

ÚRAZY, NEMOCE Z POVOLÁNÍ A JINÁ POŠKOZENÍ NA ZDRAVÍ

A. Zásady pro hodnocení

I. Odškodnění za bolest

(1) Za bolesti podle § 2 odst. 1 vyhlášky se považuje i ztížení zdravotní pohody, jako jsou závažné změny psychické, poruchy nervového ústrojí, stavy únavnosti, závratě nebo jiné fyzické útrapy a strasti z omezení pohybu nebo bezmocnosti.

(2) Lékař podávající posudek ohodnotí poškození na zdraví počtem bodů podle dále stanovených sazeb.

(3) Není-li posuzované poškození na zdraví v sazbách uvedeno, použije se sazby za jiné poškození, s nímž lze posuzované poškození po stránce bolesti nebo jiného pocitu porušeného zdraví nejspíše srovnávat.

(4) Pokud je sazba stanovena v rozmezí, ohodnotí lékař při lehčím nebo kratším průběhu léčení bolest počtem bodů při dolní hranici rozmezí uvedeného v sazbě; při těžším nebo delším průběhu ohodnotí bolest odpovídajícím větším počtem bodů v daném rozmezí sazby, v jehož rámci také přihlédne ke ztížení zdravotní pohody, pokud nastalo poškozením a zdraví. U popálenin přihlédne v rámci rozmezí jednak k lokalizaci, jednak k původu (popálenina tepelná, chemická účinkem kyselin, louhu a jiné).

(5) U neúplných zlomenin se příslušné bodové hodnocení podle odstavců 2 a 4 snižuje až o jednu třetinu, pokud neúplné zlomeniny nejsou již přímo hodnoceny v základních sazbách.

(6) Hodnocení poškození na zdraví provedené podle odstavců 2 a 4 se zvýší až o polovinu, jestliže

• a) došlo k infekci rány (s výjimkou tetanu)^*); ohodnocení lze zvýšit jen za to zranění, jehož doba léčení se infekcí prodloužila,

• b) poškození na zdraví vyžadovalo bolestivější způsob léčby, jako jsou opětované transfúze, nebo při léčbě nastaly komplikace, jako jsou zánět žil, proleženiny, zánět plic apod.,

• c) povaha zranění si vyžádala operační výkon, přičemž za operační výkon se nepokládají injekce, punkce kloubu, hrudníku a hlíz, infúze a transfúze; toto zvýšení se však neprovede, jestliže operační výkon je již uveden a hodnocen v základní sazbě pro příslušné poškození.

(7) Při souběhu důvodů pro zvýšení uvedených v odstavci 6 lze odškodnění za bolest zvýšit nejvýše na dvojnásobek základní sazby. Takový posudek lze však vydat pouze tehdy, byl-li potvrzen přednostou příslušného odborného oddělení nebo jeho zástupcem.

(8) Utrpěl-li poškozený současně více poškození, t.j. poškození, u nichž každé postihuje jiný orgán, popř. více nemocí z povolání a jiných poškození na zdraví, ohodnotí lékař každé zranění zvlášť. Plnou sazbou počítá však pouze poškození nejzávažnější, ohodnocené nejvyšším počtem bodů (včetně zvýšení), kdežto ohodnocení ostatních poškození se přičítá třemi čtvrtinami; pokud by při tom dvě nebo více současně vzniklých poškození bylo hodnoceno stejným počtem bodů, počítá se plně jenom jedno z nich. Další poškození, které je svými znaky podle sazby již zahrnuto v pojmu základního poškození, nehodnotí se nikdy zvláště; např. při otevřené zlomenině končetiny nehodnotí se zvlášť hluboká rána končetiny, která vznikla v souvislosti se zlomeninou.

(9) Dojde-li po skončeném léčení k operaci, která má příčinu v původním poškození na zdraví, náleží nové odškodnění za bolest jako za poškození, se kterým lze tuto operaci po stránce bolesti nejspíše srovnávat. Např. operace pakloubu se hodnotí jako otevřená zlomenina, operační odstranění cizího tělesa po osteosyntéze jako hluboká rána končetin apod. Také toto nové odškodnění lze zvýšit podle odstavců 6 a 7, přičemž celková výše odškodnění nesmí přesáhnout částku Kčs 40 000,-, z toho odškodnění za bolest částku Kčs 12 000,-.

II. Odškodnění za ztížení společenského uplatnění

(10) Lékař podávající posudek ohodnotí anatomické a funkční předpoklady ztížení společenského uplatnění základním počtem bodů podle dále stanovených sazeb. Nejsou-li zjištěné následky v sazbách uvedeny, použije se sazby za jiné následky, s nimiž je lze po stránce ztížení společenského uplatnění nejspíše srovnávat.

(11) Pokud je sazba stanovena v rozmezí, přihlédne lékař k závažnosti a k předpokládanému vývoji a průběhu vzniklých změn. Jestliže lze očekávat příznivý vývoj (ať co do intenzity nebo trvání následků), hodnotí ztížení společenského uplatnění při dolní hranici bodového rozmezí. Lékař hodnotí, do jaké míry jednotlivé následky spolu souvisí nebo jsou již v sobě obsaženy, aby nedošlo k neodůvodněnému nadhodnocení. Při nemocech z povolání je lékař oprávněn překročit nebo snížit stanovenou sazbu, a to v rozsahu a za podmínek stanovených v § 5 odst. 3 vyhlášky.

(12) Jestliže zjištěné změny spadají pod několik položek tabulky, provede lékař nejprve ohodnocení všech těchto změn podle příslušných položek. Pro konečný výsledek pak převezme plně jen změnu nejzávažnější, ohodnocenou nejvyšším počtem bodů, kdežto součet ostatních připočte toliko polovinou. Pokud by dvě nebo více zjištěných změn z téhož poškození na zdraví spadaly pod několik položek a změny byly hodnoceny stejným počtem bodů, počítá se plnou hodnotou jenom jedna z nich; avšak při ztrátě dolních končetin nebo jejich částí se obě položky sečtou plnou hodnotou. Následky, které jsou svými znaky již zahrnuty v pojmu jedné položky, se zvlášť nehodnotí; např. ve ztrátě oka je zahrnuta již ztráta čočky i zúžení zorného pole, nikoliv ztráta zrakové ostrosti. Je-li v sazbách uveden rozdílný počet bodů vpravo a vlevo, hodnotí se plným počtem bodů. Týkají-li se jednotlivé následky téhož údu (orgánu) nebo jeho části, nesmí úhrn hodnocení ze všech následků převýšit hodnocení za anatomickou nebo funkční ztrátu.

(13) Lékař hodnotí pouze následky vzniklé v důsledku posuzovaného poškození. Jestliže vznikly následky v organismu (orgánu, končetině), jehož funkce byla již dříve porušena změnami (vrozenými nebo získanými) snižujícími možnost společenského uplatnění, ohodnotí lékař nové ztížení rozdílem bodového hodnocení stavu zjištěného po poškození, jehož následky jsou nyní posuzovány, a stavu před poškozením. Nelze-li stav změn před úrazem přesně zjistit, nesmí výsledný počet bodů překročit 3/4 sazby uvedené v tabulce.

III. Postup při vydávání posudků

(14) V posudku lékař uvede kromě osobních údajů o poškozeném a objektivního nálezu též jednotlivé diagnózy pokud možno bez použití latinských názvů a čísla položek, podle nichž hodnotil bolest a ztížení společenského uplatnění. Dále v něm stručně uvede

• a) důvody provedeného zvýšení nebo snížení počtu bodů,

• b) důvody jiných závěrů hodnocení,

• c) v čem spočívá ztížení společenského uplatnění (např. má nápadné jizvy, kulhá, neudrží moč, popřípadě stolici, trpí závratěmi, nevydrží dlouho stát, špatně snáší jízdu apod.),

• d) jakému počtu bodů by při odstranitelnosti následků poškození pravděpodobně odpovídal stav poškozeného po provedení jednoduchého a běžného lékařského zákroku a stanovisko poškozeného k takovému zákroku.

Součástí lékařského posouzení není určování zvýšení odškodnění za ztížení společenského uplatnění podle § 6 odst. 2 vyhlášky.

(15) Jestliže stanovený počet bodů převyšuje 300 nebo jde-li o vnitřní zranění (např. krvácení do mozku nebo míchy, poranění plic, ledvin, sleziny apod.), lze posudek vydat pouze tehdy, byl-li potvrzen přednostou příslušného odborného oddělení, popřípadě jeho zástupcem. Takto musí být potvrzen též posudek, v němž se uvádí možnost nápravy nebo zmírnění následků.

B. SAZBY PRO HODNOCENÍ

I. BOLESTNÉ U ÚRAZŮ

II. ODŠKODNĚNÍ ZA ZTÍŽENÍ SPOLEČENSKÉHO UPLATNĚNÍ U ÚRAZŮ