Vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj o dokumentaci staveb

ČÁST PRVNÍ

ÚVODNÍ A OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1

Rozsah platnosti

(1) Vyhláška upravuje způsob a rozsah dokumentace staveb, jejichž investory jsou organizace, postup při jejím vypracování, projednávání a schvalování, a provádění závěrečného technickoekonomického vyhodnocení staveb.

(2) Vyhláška se vztahuje na dokumentaci staveb, jež mají být uskutečněny v Československé socialistické republice. Vztahuje se na všechny druhy staveb bez zřetele na způsob výstavby a přiměřeně i na opravy staveb financované z provozních (neinvestičních) prostředků.^1)

§ 2

Pojmy

(1) Stavbou se rozumí souhrn stavebních prací, strojů a zařízení včetně jejich montáží, nářadí a inventáře investičního charakteru, prováděný na souvislém místě a v souvislém čase nově (novostavba) nebo přestavbou základních prostředků již existujících (rekonstrukce, rozšíření, modernizace) k dosažení společného účelu.^2) Za součást stavby se považuje též odstranění dosavadních základních prostředků na staveništi a - pokud jde o inženýrské sítě a není zvláštními předpisy stanoveno jinak - též odstranění starých a vybudování nových základních prostředků nebo jejich částí nahrazujících ty, které jsou narušeny prováděním stavby a je nezbytné jejich funkci zachovat.

(2) Souborem staveb se rozumějí vzájemně souvisící stavby, jimiž se uskutečňuje rozsáhlá nebo dlouhodobá investiční výstavba na souvislém území nebo ke společnému účelu na různých místech.

(3) Provozní soubor (dílčí provozní soubor) je souhrn strojů a zařízení včetně jejich montáží a inventáře investičního charakteru, který slouží k zajištění dílčího samostatného technologického nebo netechnologického procesu a je uváděn do provozu v souvislém čase.^3)

(4) Stavební objekt je prostorově ucelená nebo alespoň technicky samostatná část stavby.^4)

(5) Komplexní bytovou výstavbou se rozumí výstavba obytných souborů i výstavba samostatných bytových staveb (stavebních objektů).

(6) Obytný soubor je souborem bytových stavebních objektů a stavebních objektů, popř. provozních souborů technické a občanské vybavenosti.^5) Obytný soubor je podle svého rozsahu stavbou, bude-li realizován v souvislém časovém období zpravidla tří až čtyřletém, nebo je souborem staveb.

(7) Zařízením staveniště se rozumějí objekty a zařízení, které v době provádění stavby slouží provozním a sociálním účelům účastníků výstavby; patří sem též objekty a zařízení, které jsou budovány anebo byly již vybudovány a propůjčeny investorem, dodavatelem nebo jinou organizací pro účely zařízení staveniště. Místně soustředěné objekty plnící funkci zařízení staveniště pro více staveb tvoří sdružené zařízení staveniště (příloha č. 16).

§ 3

Účastníci výstavby

(1) Účastníky výstavby se rozumějí investor, generální projektant a dodavatelské organizace.

(2) Investor je organizace, která pro sebe nebo pro jinou organizaci (budoucího provozovatele - uživatele) stavbu připravuje a zajišťuje. Pokud některé činnosti příslušející podle této vyhlášky investorovi vykonává jiná organizace (např. inženýrská nebo projektově inženýrská), vztahují se ustanovení této vyhlášky, pokud jednají o investorovi, též na tuto organizaci.

(3) Dodavatelská organizace je organizace, jejímž předmětem činnosti je uskutečňování dodávek pro stavbu. Pokud taková organizace uzavřela smlouvu o dodávce, označuje se jako vyšší dodavatel^6) nebo dodavatel. Pokud se taková organizace dohodla o spolupráci, byla k ní určena^7) nebo se k ní smluvně zavázala,^8) označuje se jako v úvahu přicházející vyšší dodavatel (dodavatel).

(4) Generálním projektantem je organizace oprávněná k projektové činnosti podle zvláštních předpisů,^9) která se zavázala v souladu s tímto předpisem a zvláštními předpisy^10) k dodávce projektové dokumentace celé stavby, alespoň v rozsahu úvodního projektu včetně autorského dozoru.

(5) Dodavatelská organizace může být generálním projektantem za podmínek stanovených v předchozím odstavci jen u vybraných druhů staveb vymezených v jejím oprávnění k projektové činnosti nebo zvlášť určených federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj, pokud se zavázala dodat celou stavbu.

(6) Zahraniční organizace může být generálním projektantem, jen prokáže-li, že je oprávněna k projektování dané stavby podle práva platného v zemi jejího sídla, a zaváže-li se dodržovat ustanovení této vyhlášky a ostatních právních předpisů, zejména též technických norem platných v Československé socialistické republice.

§ 4

Dokumentace staveb

(1) Dokumentace staveb podle této vyhlášky zahrnuje investiční záměr, přípravnou dokumentaci, projektovou dokumentaci a dokumentaci skutečného provedení stavby a zprávu o závěrečném technickoekonomickém vyhodnocení stavby.

(2) Dokumentace staveb musí být omezena na nezbytný rozsah odpovídající druhu, charakteru, významu, velikosti a složitosti stavby.

§ 5

Využití typizace

(1) Zpracovatel přípravné a projektové dokumentace je povinen uplatňovat schválené typizační směrnice a typové podklady v rozsahu jejich závaznosti.^11)

(2) Typové podklady stavebních konstrukcí, jejich prvků nebo soustav a typové podklady technických zařízení stavebních objektů, jejich prvků nebo soustav^12) je zpracovatel projektové dokumentace povinen si vyžádat od vyššího dodavatele (dodavatele) v úvahu přicházejícího, který je poskytuje jako projektové podklady podle § 27.

(3) Při použití typových podkladů může být v úvodním (jednostupňovém) projektu a prováděcím projektu příslušná část vyznačena pouze schematicky, ale s odkazem na typový podklad připojený k projektové dokumentaci.

§ 5a

Využití opakovatelných projektů

Použijí-li se při zpracování přípravné a projektové dokumentace opakovatelné projekty, postupuje se podle této vyhlášky, pokud zvláštní předpisy^12a) nestanoví jinak.

§ 6

Projektová dokumentace ze zahraničí

Projektová dokumentace dovezená ze zahraničí může být použita, jen vyhovuje-li tuzemským právním předpisům, zejména technickým normám. Soulad dokumentace s těmito předpisy nebo udělení potřebných výjimek zabezpečuje organizace, která u podniku zahraničního obchodu obstarává její dovoz.

ČÁST DRUHÁ

INVESTIČNÍ ZÁMĚR

§ 7

Účel a funkce investičního záměru

(1) Investiční záměr je

• a) jedním z podkladů pro řízení a pro plánování investiční výstavby, zejména střednědobé,

• b) pokynem a podkladem pro vypracování přípravné dokumentace.

(2) Investiční záměr vyjadřuje základní požadavky na stavbu, popřípadě soubor staveb a nároky na její přípravu a realizaci. Vychází z plánované koncepce rozvoje odvětví, oboru, podniku nebo z potřeb rozvoje bytové a občanské výstavby a služeb; přitom objasňuje širší souvislosti stavby nebo souboru staveb, které vyplývají z prognóz. Zdůvodňuje nutnost výstavby, a to zejména na podkladě provedených rozborů využití základních prostředků - a pokud to přichází v úvahu - i na podkladě průzkumu odbytových možností. Prokazuje dále, že uspokojení plánovaného rozvoje potřeb nelze dosáhnout jiným způsobem.

§ 8

Obsah investičního záměru

(1) Investiční záměr obsahuje zejména:

• a) název, místo nebo oblast stavby,

• b) popis a účel stavby,

• c) požadavky na efektivnost stavby z nadpodnikového a národohospodářského hlediska zdůvodněné v souladu s § 7 odst. 2,

• d) souhrnnou charakteristiku technickoekonomické úrovně stavby (podle druhu a povahy stavby), zejména:

• údaje o předpokládané technologii výroby, popř. o předpokládaném nákupu licencí nebo dovozu strojů a zařízení,

• podle potřeby údaje o předpokládané úrovni automatizovaného systému řízení (výrobního procesu, podniku apod.),

• celkové náklady stavby (§ 46) a náklady na souvisící investice,^13)

• požadovaný celkový počet pracovníků, z toho přírůstek a zdroje jeho krytí (z vlastních zdrojů, náborem, apod.),

• technickoekonomickou charakteristiku výrobku (zejména druh, množství, jakost, pracnost, cenu a rentabilitu) a údaje o odbytu,

• potřebu a zabezpečení surovin, energií, vody apod.,

• nároky na území včetně nároků na dopravu,

• vliv na životní prostředí,

• požadované lhůty pro zpracování přípravné a projektové dokumentace, pro zahájení stavby a její uvedení do trvalého provozu (užívání),

• e) u staveb, kterými mají být realizovány výsledky řešení úkolů zařazených v plánu rozvoje vědy a techniky

• nadějnost a rizikovost uplatnění těchto výsledků,

• návrh opatření i mimořádných, avšak potřebných k účinnému zabezpečení realizace vyřešených úkolů,

• f) podle potřeby požadavky na variantní řešení.

(2) Jde-li o investiční záměr na soubor staveb, uvedou se údaje uvedené v předchozím odstavci za celý soubor staveb a v potřebném členění pro jednotlivé stavby.

§ 9

Zpracování a vydání investičního záměru

(1) Vypracování investičního záměru zajišťuje a investiční záměr vydává orgán (organizace), jemuž přísluší schválit přípravnou dokumentaci (§ 64).

(2) Investiční záměr se vypracovává a vydává pro každou stavbu nad 10 mil. Kčs nákladů zahrnovaných do plánu investiční výstavby, popř. pro soubor takových staveb; u ostatních staveb, jen jde-li o nároky na nové stavební pozemky nebo nové pracovní síly anebo stanoví-li to ústřední orgán investora.

§ 10

Projednávání investičního záměru

(1) Investiční záměr musí být v průběhu zpracování projednán

• a) s příslušným orgánem oblastního plánování - z hlediska rozmisťování staveb a zabezpečení uvažovaného přírůstku počtu pracovníků,^14)

• b) u staveb, jejichž okruh se vymezuje zvláštním opatřením, se Státní plánovací komisí, a jde-li přitom o stavby organizací řízených ústředními orgány republik, podle příslušnosti též s Českou plánovací komisí nebo Slovenskou plánovací komisí.

(2) Pokud má být stavbou realizován úkol zařazený do státního plánu rozvoje vědy a techniky, může federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj nebo ministerstvo výstavby a techniky ČSR nebo ministerstvo výstavby a techniky SSR podle příslušnosti stanovit povinnost, aby mu byl investiční záměr předložen v průběhu zpracování.

ČÁST TŘETÍ

PŘÍPRAVNÁ DOKUMENTACE

Oddíl první

Společná ustanovení

§ 11

Druhy přípravné dokumentace. Výchozí podklady

(1) Přípravnou dokumentací stavby je projektový úkol; je-li stavba součástí souboru staveb, zahrnuje přípravná dokumentace též studii souboru staveb.

(2) Výchozím podkladem pro vypracování přípravné dokumentace stavby (souboru staveb) je investiční záměr, pokud se vypracovává a vydává. V ostatních případech se pro vypracování přípravné dokumentace použije stejných výchozích podkladů jako pro vypracování investičního záměru.

§ 12

Zabezpečení výkonu funkce generálního projektanta

(1) Investor je povinen nejpozději do zahájení prací na projektovém úkolu vyhledat organizaci oprávněnou k projektové činnosti, která bude vykonávat funkci generálního projektanta, a sjednat s ní o tom písemnou dohodu,^15) ve které se tato organizace zaváže

• zaujmout stanovisko k návrhu projektového úkolu (§ 23),

• uzavřít v dohodnuté lhůtě smlouvu o dodávce úvodního (jednostupňového) projektu včetně autorského dozoru.

(2) Nedojde-li ke sjednání dohody podle odstavce 1 a jde-li o úkol státního plánu (stavbu jmenovitě uvedenou ve státním plánu pro přípravu k zahájení), je příslušný ústřední orgán povinen k žádosti ústředního orgánu investora určit organizaci, která přichází v úvahu jako generální projektant.

(3) Nedojde-li k dohodě u ostatních staveb, postupuje investor podle ustanovení § 72 odst. 1 a 2.

Oddíl druhý

Projektový úkol

Účel a funkce projektového úkolu

§ 13

(1) Projektový úkol vymezuje požadavky stanovené investičním záměrem komplexně pro celou stavbu do podrobností potřebných pro vypracování úvodního (jednostupňového) projektu. Jde-li o soubor staveb, musí být v projektovém úkolu každé stavby souboru přihlédnuto též k podmínkám a návaznostem vyplývajícím ze studie souboru staveb.

(2) Projektový úkol věcně a funkčně vymezuje a zdůvodňuje stavbu a její umístění, stanoví požadavky na její technickou, ekonomickou a architektonickou úroveň a vymezuje časový průběh výstavby. Přitom zejména

• a) stanoví:

• rozsah a orientační členění stavby na stavební objekty a provozní soubory umožňující jednání podle § 16,

• uživatelské nároky a podmínky provozu (užívání) stavby včetně nároků na zajištění energií, vody, dopravy apod.,

• požadovaný počet pracovníků, z toho přírůstek a zdroje jeho krytí (z vlastních zdrojů, náborem apod.),

• použití technologických souborů^16) u rozhodujících stavebních objektů,

• celkové náklady stavby (§ 47),

• požadavky na provádění stavby, zejména zásady řešení zařízení staveniště a lhůtu výstavby, popř. na postupné uvádění stavby do trvalého provozu (užívání),

• podle potřeby nároky na dovozy,

• u výrobních a podle potřeby i u nevýrobních staveb též požadavky na technologii výroby, způsob provozu z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví a vliv na životní prostředí, PO, CO, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, nároky na suroviny a podle potřeby na uvažovaný automatizovaný systém řízení (výrobního procesu, podniku apod.),

• dopravně technické parametry u směrových dopravních staveb;

• b) prokazuje soubornou efektivnost stavby.

(3) Podle charakteru a rozsahu stavby jsou součástí projektového úkolu též potřebné studie (např. technologická, zastavovací, objemová).

(4) Pro zcela jednoduché stavby, pro které se zpracovává zjednodušená projektová dokumentace podle § 29, se zpracuje zjednodušeně též projektový úkol.

(5) Ekonomická zpráva se zpracovává jako oddělitelná část projektového úkolu; její obsah je uveden v příloze č. 1.

(6) Podrobný obsah projektového úkolu je uveden pro výrobní stavby v příloze č. 2, pro nevýrobní stavby v příloze č. 3.

§ 14

(1) Projektový úkol slouží:

• a) k ověření účelnosti, realizovatelnosti a efektivnosti stavby,

• b) k plánování investiční výstavby,

• c) k vyjasnění budoucího dodavatelského systému,

• d) k vyjádření potřeby pracovních sil a k ověření zdrojů jejího krytí,

• e) k uzavření smlouvy o přípravě dodávek nebo smlouvy o spolupráci na organizační a projektové přípravě stavby,

• f) k uzavření smlouvy o dodávce projektové dokumentace,

• g) k předběžnému zajištění finančních prostředků (včetně devizových prostředků),

• h) k projednání dovozu licencí a jiných dodávek,

• i) k výjimečnému upřesnění požadavků na vývoj,

• j) k registraci stavby.

(2) Návrh projektového úkolu (popř. jeho část), projednaný podle § 20 a doložený souhrnným stanoviskem národního výboru podle § 21, je podkladem k návrhu na vydání územního rozhodnutí o umístění stavby podle zvláštních předpisů.

§ 15

Způsob vypracování projektového úkolu

(1) Projektový úkol se vypracovává samostatně pro každou stavbu; musí být vypracován v souladu s výchozími podklady podle § 11 odst. 2.

(2) Vypracování projektového úkolu včetně nezbytných průzkumů a studií zabezpečuje investor. Investor může zajistit vypracování projektového úkolu anebo jeho části u projektové nebo jiné odborné organizace.

§ 16

Spolupráce dodavatelských organizací při vypracování projektového úkolu

(1) Pro vypracování projektového úkolu jsou dodavatelské organizace povinny poskytnout investorovi (zpracovateli) na jeho žádost informace o svých výrobních a dodavatelských možnostech, výrobcích a lhůtách dodávek a údaje pro vypracování propočtu nákladů.

(2) Investor je povinen na počátku prací na projektovém úkolu vejít ve styk s dodavatelskými organizacemi, projednat a dohodnout s nimi způsob a rozsah jejich spolupráce na vypracování projektového úkolu a úvodního (jednostupňového) projektu a možnost i způsob dodavatelského zajištění stavby.

(3) Nedojde-li k dohodě podle předchozího odstavce nebo nemohla-li být dodavatelská organizace vyhledána a jde-li o úkol státního plánu (stavbu jmenovitě uvedenou ve státním plánu pro přípravu k zahájení), je ústřední orgán nadřízený dodavatelské organizaci povinen k žádosti ústředního orgánu investora určit organizaci, která přichází v úvahu jako dodavatel (vyšší dodavatel) a bude na projektovém úkolu a úvodním (jednostupňovém) projektu spolupracovat.

(4) Nedojde-li k dohodě nebo nepodařilo-li se investorovi dodavatelskou organizaci vyhledat u ostatních staveb, postupuje investor podle ustanovení § 72 odst. 1 a 2.

(5) Písemnou dohodu podle odstavce 2, popř. opis (výpis) rozhodnutí o určení dodavatelské organizace podle odstavce 3 investor připojí jako doklad k projektovému úkolu.

§ 17

Etapy

(1) V odůvodněných případech mohou být u rozsáhlých a složitých staveb v projektovém úkolu vymezeny etapy stavby, které umožňují postupné uvádění kapacit (stavby) do trvalého provozu (užívání). V rámci první etapy musí být zajištěno zařízení staveniště nezbytné k zahájení stavby, zejména sociální zařízení.

(2) Etapu může tvořit jen ucelená část stavby schopná samostatného provozu (užívání); etapa může být vymezena jinak, jen vyžadují-li to podmínky dovozu nebo výjimečně nutnost včasného zajištění části stavby potřebné k rozvinutí výstavby u staveb, jejichž dokumentace podléhá státní expertize (§ 65).

(3) Stavbu je možno členit na etapy, jen dá-li k tomu souhlas ústřední orgán investora po dohodě podle příslušnosti se Státní plánovací komisí a federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj nebo s Českou plánovací komisí a ministerstvem výstavby a techniky ČSR nebo se Slovenskou plánovací komisí a ministerstvem výstavby a techniky SSR.

§ 18

Varianty

Projektový úkol nebo jeho část se zpracovává, je-li to účelné nebo stanoví-li to investiční záměr, ve variantách. V takovém případě investor projednává a předkládá k vydání územního rozhodnutí o umístění stavby a ke schválení nejvhodnější variantu s vyhodnocením ostatních variant.

§ 19

Výběr staveniště

(1) V rámci prací na projektovém úkolu zabezpečuje investor výběr staveniště včetně provedení potřebných průzkumů v nezbytném rozsahu. Odůvodnění výběru staveniště je součástí projektového úkolu.

(2) Staveniště musí odpovídat společenským zájmům, zejména požadavkům územního plánování a umožňovat nejhospodárnější provedení i provoz (užívání) zamýšlené stavby.

(3) Zásady pro postup při výběru staveniště jsou uvedeny v příloze č. 4, obsah a rozsah průzkumů v příloze č. 5.

§ 20

Projednávání projektového úkolu

(1) Investor v průběhu prací na projektovém úkolu projednává - podle potřeby za účasti zpracovatele projektového úkolu - podle charakteru stavby

• a) s orgány, které podle zvláštních předpisů hájí společenské zájmy, účinky a důsledky stavby, zejména požadavky na zajištění hygienické péče, požární ochrany, ochrany před korozí podzemních kovových zařízení, racionálního hospodaření palivy a energií, civilní obrany, bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci, péče o životní a přírodní prostředí včetně řešení otázek odpadů a exhalací, ochrany památkových objektů a chráněných částí přírody, obranyschopnosti státu,

• b) s orgány a organizacemi možnosti a podmínky zabezpečení realizace a budoucího provozu (užívání) stavby zejména z hledisek dodávek surovin, palivové základny, energií, vody, dopravy a pracovních sil, připojení na železniční, silniční, energetickou, vodovodní, kanalizační a telekomunikační síť, souvisících investic, mimořádných podmínek pro provádění stavby, kooperací s dosavadními, budovanými, popř. plánovanými závody (stavbami), odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě,

• c) s organizacemi a s občany, jejichž zájmy mohou být stavbou dotčeny, umístění, účinky a důsledky stavby.

• d) s odborovými svazy svých rozhodujících v úvahu přicházejících vyšších dodavatelů zásady řešení sociálního zařízení staveniště u staveb, jejichž dokumentace podléhá státní expertize (§ 65).

(2) Investor dále projedná

• a) předběžné zajištění finančních prostředků (včetně devizových),

• b) dovoz licencí, popř. dovoz strojů a zařízení včetně průkazu nutnosti dovozu,

• c) upřesnění požadavků na vývoj,

• d) podle potřeby technologii výroby s příslušným výzkumným ústavem,

• e) odbyt výrobků včetně vývozu.

(3) Pokud nebude investor stavbu sám provozovat (užívat), projedná návrh projektového úkolu s budoucím provozovatelem (uživatelem). U staveb komplexní bytové výstavby a investic podmiňujících komplexní bytovou výstavbu zajistí způsob a podmínky převzetí a budoucího provozu (užívání) objektů občanské a technické vybavenosti s budoucími provozovateli (uživateli) též smluvně.

(4) V závěru prací na projektovém úkolu investor - podle potřeby za účasti zpracovatele, popř. generálního projektanta - projedná s dodavatelskými organizacemi zejména předpokládané řešení stavby, požadavky na její provádění včetně dodavatelského systému a propočet celkových nákladů stavby.

(5) Od projednání podle odstavce 1 písm. a) lze upustit, jde-li o věci, které budou projednány podle § 21.

(6) Doklady o projednání projektového úkolu jsou jeho součástí.

§ 21

Vyžádání jednotného souhrnného stanoviska národního výboru

(1) Investor předloží návrh projektového úkolu ve třech vyhotoveních příslušnému krajskému národnímu výboru, Národnímu výboru hlavního města Prahy nebo Národnímu výboru hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy (dále jen „krajský národní výbor“) nebo jím pověřenému okresnímu národnímu výboru k projednání a vyžádá vydání jednotného souhrnného stanoviska do šesti týdnů od obdržení návrhu projektového úkolu národním výborem.

(2) V jednotném souhrnném stanovisku se shrnují a koordinují stanoviska všech dotčených orgánů národního výboru, organizací jím řízených i národních výborů nižších stupňů, s výjimkou projektových a dodavatelských organizací. Jednotné souhrnné stanovisko nenahrazuje však rozhodnutí a jiná závazná opatření, vydávaná příslušnými orgány na základě zvláštních předpisů podle správního řádu.

§ 22

Využití výsledků projednání

Výsledky projednání podle § 20 a výsledky obsažené v jednotném souhrnném stanovisku národního výboru musejí být zahrnuty do návrhu projektového úkolu před jeho schválením s uvedením, jak bylo vyhověno připomínkám zejména národního výboru.

§ 23

Vyžádání stanoviska generálního projektanta

Současně s vyžádáním jednotného souhrnného stanoviska národního výboru předloží investor návrh projektového úkolu před jeho schválením k vyjádření organizaci, která bude vykonávat funkci generálního projektanta, pokud nebyla zpracovatelem projektového úkolu. Tato organizace sdělí své stanovisko investorovi do 30 dnů po obdržení návrhu projektového úkolu; investor připojí stanovisko k návrhu.

Oddíl třetí

Studie souboru staveb

§ 24

(1) Studie souboru staveb řeší vzájemné urbanistické, výrobní, technické, funkční, provozní a ekonomické souvislosti jednotlivých staveb souboru včetně souvisících investic, požadavky na jednotlivé stavby a společné inženýrské sítě a objasňuje věcnou a časovou koordinaci postupné přípravy a realizace jednotlivých staveb. Jde-li o soubor staveb na souvislém území, obsahuje studie souboru staveb též základní koncepci zařízení stavenišť.

(2) Souborná efektivnost se vyjadřuje v ekonomické zprávě, která se zpracovává podle přílohy č. 1.

(3) Studie souboru staveb musí být vypracována nejpozději s projektovým úkolem první stavby souboru a musí být v souladu s územními plány; je podkladem pro návrhy projektových úkolů dalších staveb souboru, podle kterých se postupně upřesňuje.

(4) U komplexní bytové výstavby lze se souhlasem příslušného krajského národního výboru upustit zcela nebo zčásti od zpracování studie souboru staveb, jen je-li schválen podrobný územní plán vymezující zejména jednotlivé obytné soubory, podmiňující investice a společné inženýrské sítě a komunikace.

(5) Zpracování studie souboru staveb zabezpečuje, pokud si to nevyhradí nadřízený orgán,

• a) investor, jde-li o soubor jím připravovaných staveb,

• b) investor, jehož stavba vyvolala potřebu dalších staveb u jiných investorů, ve spolupráci s těmito investory, nedojde-li k jiné dohodě,

• c) u průmyslových aglomerací investor s rozhodujícím podílem na výstavbě a pokud nedojde o tom k dohodě, investor určený dohodou nadřízených, popř. ústředních orgánů,

• d) národní výbor, jde-li o soubor staveb různých investorů, tvořící ve svém souhrnu soustředěnou výstavbu (městské aglomerace, obytné soubory, administrativní a obchodní centra, soubory dopravních staveb apod.), jestliže si to z hlediska potřeby zpracování územních plánů vyhradil.

(6) Pro zpracování a projednávání studie souboru staveb, popř. pro vyžádání stanovisek k ní přiměřeně platí ustanovení oddílu druhého.

(7) Podrobný obsah studie souboru výrobních staveb je uveden v příloze č. 6, nevýrobních staveb v příloze č. 7.

ČÁST ČTVRTÁ

PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE

Oddíl první

Společná ustanovení

§ 25

Členění a rozsah projektové dokumentace

(1) Projektová dokumentace stavby se člení na dva stupně, a to na úvodní projekt a na prováděcí projekty.

(2) Za podmínek stanovených touto vyhláškou může být vypracován jednostupňový projekt (§ 28), popřípadě zjednodušená projektová dokumentace (§ 29).

(3) Projektovou dokumentací stavby není

• a) výkresová a jiná dokumentace (dále jen „dodavatelská dokumentace“), kterou zpracovávají dodavatelé

• aa) v rámci své výrobní přípravy,^17)

• ab) na základě prováděcích projektů jako součást své dodávky v rozsahu dohodnutém s investorem,^18)

• b) projektová dokumentace dočasných objektů zařízení staveniště zpracovávaná v souladu se základním řešením zařízení staveniště stanoveným v úvodním projektu; tato dokumentace se zpracovává podle obdoby ustanovení § 28 a 29 této vyhlášky a zabezpečuje ji dodavatel stavební části,

• c) dokumentace automatizovaného systému řízení navazující na projektovou dokumentaci uvedenou v příloze č. 9 a 10 (část B).

§ 26

Zabezpečení projektové dokumentace

(1) Projektovou dokumentaci pro celou stavbu včetně výkonu autorského dozoru zabezpečuje pro investora generální projektant, pokud nejde o případy uvedené v odstavci 3 a 4.

(2) U vybraných druhů provozních souborů dohodnutých mezi ústředními orgány investorů a ústředními orgány dodavatelů zpracovávají pro generálního projektanta části úvodního projektu v rozsahu své dodávky vyhlášení vyšší dodavatelé.

(3) Prováděcí projekty provozních souborů (dílčích provozních souborů), dodávaných vyššími dodavateli, zpracovávají vyšší dodavatelé jako součást svých dodávek.^19)

(4) Prováděcí projekty stavebních objektů může zpracovávat dodavatel stavební části (dodavatel stavebních prací) jako součást své dodávky.^20)

(5) Termíny zpracování částí úvodního projektu podle odstavce 2 musejí umožnit včasné odevzdání úvodního projektu; termíny zpracování prováděcích projektů podle odstavce 3 a 4 musejí být v souladu s plánem organizace výstavby.

§ 27

Projektové podklady

(1) V úvahu přicházející vyšší dodavatelé (dodavatelé) jsou povinni poskytovat pro zpracování projektové dokumentace staveb projektové podklady, a to na žádost jejího zpracovatele obsahující výchozí technické údaje a předpokládané termíny zahájení a dokončení stavby. Odpovídají za jejich správnost a tuto odpovědnost nemohou předem vyloučit.^21) Tutéž povinnost mají další dodavatelé vůči dodavatelům uvedeným v první větě.

(2) Dodavatelé uvedení v odstavci 1 mohou změnit poskytnuté projektové podklady, jen dojde-li ke změně jejich výrobního programu v souladu se zvláštními předpisy;^22) jinak, jen dohodnou-li se o tom účastníci výstavby, popř. jejich nadřízené nebo ústřední orgány.

(3) Úroveň výchozích technických údajů a projektových podkladů se přizpůsobuje druhu a složitosti dodávek a danému stupni projektové dokumentace. Výchozí technické údaje se uvádějí v podrobnostech nezbytných pro poskytnutí projektových podkladů, zpravidla s obsahem uvedeným v příloze č. 8. Projektové podklady musejí být poskytovány v podrobnostech postačujících k vypracování příslušného stupně projektové dokumentace.

(4) Projektovými podklady jsou konstrukční, technologické nebo jiné údaje, jimiž jsou definovány základní vlastnosti stavebních prvků, konstrukcí, strojů a zařízení, které mají být při výstavbě použity, údaje o montáži a užívacích, popř. provozních podmínkách a podklady ekonomické, rozpočtové a cenové. Jsou to zejména:

• zásady konstrukčního uspořádání a statického řešení konstrukčních soustav,

• statické údaje o stavebních prvcích, jejich stycích a spojích s údaji o výsledcích předepsaných zkoušek,

• výkresy stavebních prvků, stavebních konstrukcí (střešní plášť, podlahy, příčky apod.), popř. konstrukčních soustav a jejich technicko-fyzikální parametry; výkresy styků a spojů; potřebné výkresy návaznosti na doplňující stavební konstrukce (osazení oken, příček, zábradlí apod.),

• technologické a bezpečnostní údaje pro manipulaci a montáž,

• požadavky na úpravy stavebních prvků nebo stavebních konstrukcí z hlediska instalací,

• rozměrové náčrtky strojů a zařízení, základové plány, výkonové charakteristiky, působící síly, údaje o hlučnosti, připojovací rozměry, kotevní výkresy, návrhy stavebních úprav, podklady pro pružné uložení strojů, váhy, tolerance apod.,

• výrobní program standardních strojů,

• katalogové listy, prospekty, podnikové normy a jiné publikace obsahující popis, hlavní rozměry, váhy a výkony základních a provozních jednotek,

• technickoekonomické údaje potřebné pro vypracování ekonomické zprávy,

• průběžné lhůty výroby atd.,

• kalkulace „R“ položek,

• ceny výrobků zahrnované do specifikací, pokud nejsou uvedeny v cenících velkoobchodních cen,

• údaje pro vypracování plánu organizace výstavby,

• odkazy na

ceníky,

typové podklady,

státní a oborové technické normy,

průkazní zkoušky, pokud jsou požadovány technickými normami,

výsledky schválení nebo hodnocení u výrobků podléhajících těmto úkonům.

(5) Projektové podklady týkající se standardních^23) stavebních prvků, konstrukcí, strojů a zařízení se poskytují do 15 dnů od doručení požadavku.

(6) U nestandardních stavebních prvků a konstrukcí a nestandardních strojů a zařízení a kovových konstrukcí se poskytují projektové podklady v dohodnutých lhůtách zajišťujících včasné vypracování a odevzdání projektové dokumentace v souladu s plánem organizace výstavby.

(7) Výchozí technické údaje se k žádosti o poskytnutí projektových podkladů potřebných pro vypracování prováděcích projektů nepřipojují, pokud jsou patrny z úvodního projektu; v těchto případech postačí odvolávka na příslušnou část úvodního projektu.

(8) Projektové podklady poskytované pro zpracování prováděcích projektů nesmějí vést ke zhoršení technickoekonomických parametrů úvodního projektu nebo ke změně jeho koncepce.

(9) Ve výjimečných případech mohou být výchozí technické údaje o nestandardních strojích a zařízeních, stavebních prvcích a konstrukcích, které jsou součástí provozních souborů nebo stavebních objektů, jež mají být uvedeny do provozu (užívání) v pozdější lhůtě, předány i po schválení úvodního projektu. Takový postup je možný, jen dohodnou-li se o tom účastníci výstavby při projednávání úvodního projektu, a to za podmínky, že nebude ohrožena lhůta dodávky a plynulost výstavby a dá k tomu souhlas orgán příslušný ke schválení úvodního projektu. Obdobně může být dohodnuto předání výchozích technických údajů pro nestandardní stroje a zařízení, které si zajišťuje investor jako dodávky jednotlivých strojů a zařízení, popř. pro dodávky z dovozu.

(10) Povinnost poskytovat projektové podklady splní dodavatel, jde-li o projektové podklady uvedené v prokazatelně dostupných katalozích a cenících nebo jde-li o typové podklady, tím, že odkáže na příslušný platný katalog, ceník nebo označí zpracovatele a místo distribuce typového podkladu.^24)

(11) Projektové podklady se poskytují bez úplaty s výjimkou projektových podkladů uvedených v odstavci 6.

(12) Ustanovení předchozích odstavců se použije též při zajišťování projektových podkladů, jde-li

• a) o speciální stavební práce,

• b) o provozně nevyzkoušené stroje,

• c) o stroje a zařízení z dovozu s tím, že podklady zajišťuje ta organizace, která u podniku zahraničního obchodu zajišťuje dovoz.

§ 28

Jednostupňový projekt

(1) Jednostupňový projekt se zpracovává v obdobné skladbě jako úvodní projekt s podrobností prováděcího projektu.

(2) Jednostupňový projekt může být vypracován pro jednoduché stavby, které nevyžadují složitější řešení, zejména pro stavby s jednoduchým architektonickým a stavebně technickým řešením, pro stavby se známou technologií a standardním strojním zařízením, pro drobné rekonstrukce, při použití opakovaných projektů apod.

(3) U staveb projektovaných dvoustupňově lze v rámci úvodního projektu vypracovat projektovou dokumentaci jednoduchých stavebních objektů, popřípadě provozních souborů nebo jejich ucelených částí jako jednostupňový projekt.

§ 29

Zjednodušená projektová dokumentace

(1) Pro zcela jednoduché stavby (např. drobné zemědělské stavby včetně zvláštních zemědělských investic, drobné akce Z, jednoduché modernizace a adaptace, jednoduché objekty v hlubinných dolech a lomech, pro bourací práce a demontáže, jsou-li stavbami nebo částmi staveb) se projektová dokumentace zpracovává zjednodušeně, tj. v rozsahu omezeném na popis pracovního postupu, nezbytné výkresy, soupis materiálu a rozpočet.

(2) Ustanovení předchozího odstavce se použije i pro naléhavé zabezpečení základních prostředků (objektů) proti havarijnímu stavu a dále pro práce, jimiž se mají bezprostředně odstranit následky havárií a živelních pohrom; přitom se využije co nejvíce původní dokumentace.

(3) V rámci úvodního projektu se souhlasem investora a po dohodě s příslušnými dodavateli mohou být zjednodušeně vypracovány jednotlivé technicky jednoduché provozní soubory a stavební objekty nebo jejich ucelené části.

(4) Opakuje-li se na téže stavbě stavební objekt, popř. provozní soubor nebo jeho ucelená část beze změny, může se vypracovat jeho projektová dokumentace jen jednou a u opakovaných případů uvést pouze odkaz.

Oddíl druhý

Úvodní (jednostupňový) projekt

Účel a funkce úvodního (jednostupňového) projektu

§ 30

(1) Úvodní (jednostupňový) projekt je souborným technickoekonomickým a architektonickým řešením celé stavby, popřípadě její etapy.

(2) Úvodním (jednostupňovým) projektem nesmějí být zhoršeny závazné údaje a ukazatele schváleného projektového úkolu, zejména nesmí být překročen stanovený celkový počet pracovníků a jeho přírůstek.

(3) Úvodní (jednostupňový) projekt zejména:

• a) prokazuje efektivnost předpokládanou projektovým úkolem;

• b) určuje definitivně funkci, rozsah a účinky stavby;

• c) zpřesňuje členění stavby na provozní soubory a stavební objekty, určuje skladbu hlavních strojů a zařízení v jednotlivých provozních souborech a jejich vzájemnou vazbu, konstrukční soustavy a technologické soubory stavebních objektů a architektonické řešení;

• d) určuje zásady organizace, metod a technické koncepce řízení výrobního nebo jiného procesu, popřípadě automatizovaného systému řízení a stanoví pro budoucí provoz (užívání) bezpečnostní, protipožární, hygienické, sociální, estetické a ostatní podmínky péče o životní prostředí i způsob jejich zajištění; řeší podmínky ochrany proti korozi podzemních kovových zařízení;

• e) konečným způsobem vyjadřuje územně technické vztahy a podle potřeby zpřesňuje rozsah odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě a výpočet odvodu peněžitých částek;

• f) stanoví a odůvodňuje počet pracovníků, z toho přírůstek, a určuje způsob jeho krytí;

• g) určuje konečný rozsah dovozu licencí a jiných dodávek;

• h) stanoví rozpočtové náklady stavby.

(4) Součástí úvodního (jednostupňového) projektu je plán organizace výstavby, který

• a) je základním a závazným podkladem pro projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů v plánovacím procesu a pro operativní řízení a kontrolu provádění staveb;

• b) vyjadřuje způsob a postup další přípravy a provádění stavby a počátečního období provozu (užívání) stavby, zejména dodavatelský systém, časový plán a základní řešení zařízení staveniště s výjimkou řešení sdruženého zařízení staveniště, pokud není součástí zařízení staveniště stavby.

(5) Úvodní (jednostupňový) projekt prokazuje soubornou efektivnost stavby v ekonomické zprávě a obsahuje srovnání údajů a ukazatelů dosažených v úvodním (jednostupňovém) projektu s údaji a ukazateli schválenými v projektovém úkolu.

(6) Ekonomická zpráva, tvořící součást souhrnného řešení úvodního (jednostupňového) projektu, se zpracovává podle přílohy č. 1, a to tak, aby mohla být oddělena.

(7) Statický výpočet, základní technologické, hydrotechnické a jiné výpočty, cenové rozbory a technické údaje o provedených průzkumech připojí generální projektant jako doklad k úvodnímu (jednostupňovému) projektu jen na výslovnou žádost investora, pokud zvláštní předpisy, zejména technické normy nestanoví jinak.

(8) Jestliže výpočty uvedené v předchozím odstavci byly provedeny pomocí samočinných počítačů, postačí, poskytne-li generální projektant údaj o základních podmínkách a výsledcích, popřípadě též algoritmus řešení.

(9) Podrobný obsah úvodního (jednostupňového) projektu je uveden

• pro výrobní stavby v příloze č. 9,

• pro nevýrobní stavby v příloze č. 10.

§ 31

Schválený úvodní (jednostupňový) projekt na stavbu, popřípadě na její etapu je podkladem

• a) k žádosti o vydání rozhodnutí o přípustnosti stavby (stavebního povolení),

• b) k uzavření dodávkových smluv,

• c) k zajištění pracovních sil,

• d) k zajištění financování stavby,

• e) k plánování investiční výstavby,

• f) ke zpracování prováděcích projektů, nejde-li o jednostupňový projekt,

• g) k žádosti o udělení souhlasu k zahájení stavby a k registraci stavby.

§ 32

Způsob vypracování úvodního (jednostupňového) projektu

(1) Úvodní (jednostupňový) projekt se zpracovává na základě schváleného projektového úkolu a vydaného územního rozhodnutí o umístění stavby. Práce na úvodním (jednostupňovém) projektu nesmějí být zahájeny před schválením projektového úkolu.

(2) Úvodní projekt se vypracovává na celou stavbu; jsou-li ve schváleném projektovém úkolu vymezeny etapy stavby (§ 17), zpracovává se úvodní projekt na jednotlivé etapy.

(3) Vypracovává-li se úvodní projekt na etapy stavby, musí být současně s úvodním projektem na první etapu zpracován v nezbytném rozsahu plán organizace výstavby, zastavovací plán a souhrnný rozpočet na celou stavbu.

(4) U staveb nad 10 mil. Kčs nákladů zahrnovaných do plánu investiční výstavby, jejichž dokumentace podléhá státní expertize, zpracuje se v rámci úvodního projektu projektová dokumentace (jednostupňový projekt, popřípadě prováděcí projekty) části stavby potřebné v roce plánovaného zahájení stavby k rozvinutí výstavby, ^80) a to pro stavební objekty nebo provozní soubory, které lze využít jako zařízení staveniště (jde zejména o sociální zařízení, terénní úpravy, komunikace, inženýrské sítě, administrativní, ubytovací, skladové a halové objekty, transformační stanice, kompresorovny). Současně zpracuje příslušný v úvahu přicházející dodavatel projektovou dokumentaci dočasných objektů zařízení staveniště nezbytných k rozvinutí výstavby, které nebudou nahrazeny sdruženým zařízením staveniště (příloha č. 16). Pro ostatní stavby se může tento postup uplatnit jen se souhlasem ústředního orgánu investora.

(5) Ústřední orgán investora může udělit souhlas podle předchozího odstavce jen na základě posouzení koncepce úvodního projektu obsahujícího též zásady plánu organizace výstavby.

(6) Jde-li o stavbu vyžadující rozsáhlý geologický průzkum, mohou být průzkumné práce pro úvodní projekt zahájeny se souhlasem schvalujícího orgánu ještě před schválením projektového úkolu.

§ 33

Spolupráce dodavatelských organizací při vypracování úvodního (jednostupňového) projektu

(1) Po schválení projektového úkolu - nejpozději do zahájení prací na úvodním (jednostupňovém) projektu - musí být z podnětu investora, popř. ostatních účastníků výstavby vytvořeny předpoklady pro spolupráci dodavatelských organizací při vypracování úvodního (jednostupňového) projektu, zejména uzavřením

• a) smluv o přípravě dodávek^26) u staveb uložených jako úkol státního plánu,

• b) smluv o přípravě dodávek nebo smluv o spolupráci na projektové a organizační přípravě stavby^27) u všech ostatních staveb.

(2) Dodavatelské organizace jsou povinny poskytovat v potřebném rozsahu spolupráci předpokládanou ve smlouvách podle předchozího odstavce i před jejich uzavřením podle obecných zásad,^28) vyžaduje-li to plynulost a včasnost projektové přípravy.

§ 34

Členění stavby v úvodním (jednostupňovém) projektu

(1) Úvodní (jednostupňový) projekt člení stavbu věcně na technologickou a stavební část;^29) rozsah těchto částí vymezený projektem (příloha č. 9 a č. 10 část C a D) je podkladem pro uzavírání hospodářských smluv.

(2) Pro účely plánování, stanovení lhůt výstavby^30) a dohody o režimu zařízení staveniště^31) se rozumějí

• a) technologickou částí výrobky a výkony, jejichž náklady se zahrnují do hlavy II a IV souhrnného rozpočtu, a s nimi souvisící náklady a výdaje hlavy VI, VII a VIII souhrnného rozpočtu;

• b) stavební částí výrobky a výkony, jejichž náklady se zahrnují do hlavy III a V souhrnného rozpočtu, a s nimi souvisící náklady a výdaje hlavy VI, VII a VIII souhrnného rozpočtu.

(3) U bytových stavebních objektů v komplexní bytové výstavbě patří pro účely uvedené v předchozím odstavci a pro uzavírání dodávkových smluv do stavební části též výrobky a výkony, jejichž náklady se zahrnují do hlavy IV souhrnného rozpočtu.

§ 35

Použití některých práv a výrobků

(1) Použije-li generální projektant v projektovém řešení vynálezu, je povinen vyznačit tuto skutečnost v úvodním (jednostupňovém) projektu a vymezit zároveň ekonomický nebo jiný společenský význam a důsledky využití tohoto vynálezu. Stejně postupuje, dojde-li k použití, popř. k využití zlepšovacího návrhu.

(2) O použití provozně nevyzkoušených strojů a zařízení^32) v úvodním (jednostupňovém) projektu rozhodne na návrh investora schvalující orgán na základě vyjádření řešitele a výrobce.

Projednávání úvodního (jednostupňového) projektu

§ 36

Společná ustanovení

(1) Projednávání úvodního (jednostupňového) projektu navazuje věcně na projednávání projektového úkolu (§ 20 a 21). Věci projednané již ve stadiu projektového úkolu se projednávají znovu jen tehdy, došlo-li v průběhu prací na úvodním (jednostupňovém) projektu ke změně předpokladů nebo podmínek, z nichž se vycházelo při projednávání projektového úkolu, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak.

(2) Účastníci výstavby a příslušné orgány a organizace jsou povinni omezit projednávání na nezbytný rozsah odpovídající druhu, významu, rozsahu a složitosti stavby; přitom se mohou dohodnout, že jednání podle potřeby účelně sloučí, popř. je-li to odůvodněno společenským zájmem, přiměřeně zjednoduší v rámci platných předpisů. Doklady o projednání jsou součástí úvodního (jednostupňového) projektu.

§ 37

Projednávání úvodního (jednostupňového) projektu v průběhu prací

(1) Generální projektant a investor jsou povinni být v průběhu prací na úvodním (jednostupňovém) projektu v trvalém styku; zejména jsou povinni projednat spolu koncepci úvodního (jednostupňového) projektu, popřípadě za účasti zástupce orgánu příslušného k provedení státní expertizy, schvalujícího orgánu a v úvahu přicházejících vyšších dodavatelů, popř. dodavatelů.

(2) V průběhu prací na úvodním (jednostupňovém) projektu projednává s příslušnými orgány a organizacemi (pokud projednání neodpadá podle § 36 odst. 1)

• a) generální projektant zejména

• územně technické vztahy, např. napojení stavby na silniční, železniční, energetickou, vodovodní, kanalizační, telekomunikační síť,

• ochranná pásma (ložiska užitkových nerostů, hygienické a bezpečnostní vzdálenosti, hluková pásma, překážkové roviny a plochy letišť),

• ochranu památkových objektů a chráněných částí přírody,

• způsob zajištění hygienické péče, požární ochrany, civilní obrany, ochrany před korozí podzemních kovových zařízení, racionálního hospodaření palivy a energií, bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci, péče o životní a přírodní prostředí,

• technologii provádění rozhodujících dodávek pro stavební část,

• členění úvodního (jednostupňového) projektu z hlediska dodavatelského systému a vymezení budoucích dodávek;

• základní řešení sociálního zařízení staveniště [§ 20 odst. 1 písm. d)] u staveb, jejichž dokumentace podléhá státní expertize (§ 65), ^81)

• b) investor zejména

• způsob zabezpečení budoucího provozu (zajištění surovin, paliv, energií, vody, dopravy, pracovních sil apod.),

• odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě včetně způsobu úhrady,

• likvidaci škod na zemědělských a lesních porostech a kulturách způsobených při výstavbě zejména liniových staveb,

• budoucí provoz (užívání) s provozovatelem (uživatelem), pokud jím nebude sám.

(3) O jednáních, která povedou samostatně, a o výsledcích těchto jednání se generální projektant a investor vzájemně průběžně informují.

§ 38

Projednávání úvodního (jednostupňového) projektu v závěru prací

(1) V závěru prací na úvodním (jednostupňovém) projektu projednává generální projektant za účasti investora s organizacemi, které přicházejí v úvahu jako vyšší dodavatelé, popř. jako dodavatelé jednotlivých strojů a zařízení, zejména

• a) celkové řešení úvodního (jednostupňového) projektu včetně souhrnného rozpočtu (§ 56 odst. 1),

• b) plán organizace výstavby,

• c) části úvodního (jednostupňového) projektu týkající se jejich dodávek včetně rozpočtů příslušných provozních souborů a stavebních objektů (§ 56 odst. 2),

• d) způsob zabezpečení a termíny vypracování prováděcích projektů včetně způsobu a podmínek výkonu autorského dozoru

a pořídí o tom zápis.

(2) V zápise o projednání úvodního (jednostupňového) projektu potvrdí v úvahu přicházející vyšší dodavatelé, popř. dodavatelé, že dodávky pro stavbu jsou schopni provést v souladu s úvodním (jednostupňovým) projektem.

(3) Organizace uvedené v předchozím odstavci si zajistí podle potřeby účast svých v úvahu přicházejících dodavatelů při projednávání.

§ 39

Řešení rozporů

(1) Rozpory, které vzniknou při projednávání úvodního (jednostupňového) projektu v průběhu nebo na závěr prací, jsou povinni účastníci výstavby řešit a odstranit podle ustanovení § 72 odst. 1 až 3, pokud není třeba postupovat podle ustanovení správního řádu.

(2) Rozpory vzniklé při projednávání úvodního (jednostupňového) projektu na závěr prací, které se nepodařilo odstranit jednáním účastníků výstavby, nejsou překážkou pro odevzdání úvodního (jednostupňového) projektu investorovi. Generální projektant v takovém případě připojí k odevzdanému úvodnímu (jednostupňovému) projektu doklad o marném projednání rozporu.

(3) Po odstranění rozporů uvedených v předchozím odstavci nadřízenými, popř. ústředními orgány je generální projektant povinen neprodleně promítnout výsledek do úvodního (jednostupňového) projektu; jde-li o odstranění vady projektových prací, učiní tak bezplatně.

Oddíl třetí

Prováděcí projekty

§ 40

Účel prováděcích projektů

(1) Prováděcími projekty se prohlubuje, upřesňuje, popř. doplňuje řešení úvodního projektu do takové podrobnosti, aby v nich obsažené řešení bylo postačujícím podkladem pro výrobní přípravu dodavatelů a pro provedení stavby.

(2) Prováděcími projekty nesmějí být zhoršeny parametry, ani změněna technická, ekonomická a architektonická koncepce nebo zvýšen celkový počet pracovníků a jeho přírůstek stanovený schváleným úvodním projektem.

§ 41

Způsob vypracování prováděcích projektů

(1) Prováděcí projekty se zpracovávají na jednotlivé provozní soubory (dílčí provozní soubory) a stavební objekty nebo jejich ucelené části.

(2) Statický výpočet, technologický výpočet a ostatní výpočty a údaje o doplňujících průzkumech se připojují ve dvou vyhotoveních jako doklad k odevzdávanému prováděcímu projektu.

(3) Podrobný obsah prováděcích projektů je uveden v příloze č. 11.

§ 42

Zabezpečení souladu mezi prováděcími projekty

(1) Soulad mezi prováděcím projektem stavebního objektu a prováděcími projekty provozních souborů (dílčích provozních souborů) v něm umístěných zabezpečuje zpracovatel prováděcího projektu stavebního objektu.

(2) Soulad mezi prováděcími projekty dvou nebo více provozních souborů dodávaných investorovi (odběrateli) jedním vyšším dodavatelem zabezpečuje tento vyšší dodavatel.

(3) Soulad mezi prováděcími projekty dvou nebo více stavebních objektů zabezpečuje jejich vyšší dodavatel (dodavatel), pokud se zavázal zpracovat tyto prováděcí projekty.

(4) V ostatních případech zabezpečuje soulad mezi prováděcími projekty generální projektant při výkonu autorského dozoru.

(5) Zpracovatelé prováděcích projektů jsou povinni poskytovat si navzájem a generálnímu projektantovi dílčí projektové výsledky potřebné k vykonávání činnosti podle předchozích odstavců.

(6) Rozpory vzniklé při zabezpečování souladu mezi prováděcími projekty podle odstavců 1 a 4 řeší generální projektant.

§ 43

Změny

(1) Zjistí-li se při vypracování prováděcích projektů, že je nutno zcela výjimečně změnit řešení některé části úvodního projektu, musí to zpracovatel prováděcího projektu oznámit investorovi.

(2) Investor bez zbytečného odkladu projedná návrh změny úvodního projektu s generálním projektantem a příslušným dodavatelem, popř. s dotčenými orgány státní správy, dohodne s nimi podmínky dalšího postupu a odůvodněný návrh změny předloží k rozhodnutí orgánu, který schválil úvodní projekt.

ČÁST PÁTÁ

PROPOČTOVÁ A ROZPOČTOVÁ ČÁST DOKUMENTACE STAVEB

Oddíl první

Společná ustanovení

§ 44

Celkové náklady stavby

(1) Celkové náklady stavby jsou veškeré náklady a výdaje investora souvisící s jejím pořízením.

(2) Celkové náklady stavby se vyjadřují v propočtové části investičního záměru, v propočtové části přípravné dokumentace a v rozpočtové části projektové dokumentace jednotným způsobem se zřetelem na dosaženou vyjasněnost stavby.

(3) Propočtovou částí investičního záměru a přípravné dokumentace je propočet celkových nákladů stavby (dále jen „propočet“).

(4) Rozpočtovou část projektové dokumentace tvoří

• a) rozpočty jednotlivých provozních souborů a stavebních objektů a souhrnný rozpočet k úvodnímu (jednostupňovému) projektu (dále jen „souhrnný rozpočet“), zahrnující rozpočtové náklady uvedené v rozpočtech provozních souborů a stavebních objektů a v rozpočtech ostatních výrobků, výkonů a výdajů;

• b) odbytové rozpočty jednotlivých provozních souborů a stavebních objektů (dále jen „odbytové rozpočty“) a kontrolní sestavení rozpočtových nákladů stavby, zahrnující náklady uvedené v odbytových rozpočtech a rozpočtech ostatních výrobků, výkonů a výdajů.

(5) Pro vyjádření celkových nákladů stavby se používá tiskopisů č. 1 až 3, jejichž vzory jsou uvedeny v příloze č. 12. Přitom tiskopis č. 1 se používá u všech staveb, tiskopis č. 3 u staveb komplexní bytové výstavby, tiskopis č. 2 u ostatních staveb.

§ 45

Členění celkových nákladů stavby

(1) Celkové náklady stavby v propočtu, souhrnném rozpočtu a kontrolním sestavení rozpočtových nákladů stavby se člení na jedenáct hlav takto:

Hlava I	Projektové a průzkumné práce
Hlava II	Provozní soubory celkem
	z toho: - dodávka
	- montáž
	- doplňkové náklady
Hlava III	Stavební objekty celkem
	z toho: - základní náklady
	- doplňkové náklady
Hlava IV	Stroje, zařízení, nářadí a inventář investiční povahy
Hlava V	Umělecká díla
Hlava VI	Vedlejší náklady celkem
	z toho: a) zařízení staveniště
	b) územní vlivy
	c) mimořádně ztížené pracovní prostředí(provozní vlivy)
	d) přirážky za snížení rozpočtových nákladů staveb
	e) preferenční přirážky na vybraných stavbách
Hlava VII	Ostatní náklady neuvedené v jiných hlavách
Hlava VIII	Rezerva
Hlava IX	Jiné investice
Hlava X	Náklady hrazené z investičních prostředků nezahrnované do pořizovací ceny základních prostředků
	z toho: příspěvky jiným investorům
Hlava XI	Náklady hrazené z provozních (neinvestičních) prostředků
	z toho: inženýrská činnost.

(2) Podrobné členění nákladů jednotlivých hlav je uvedeno v příloze č. 13.

Oddíl druhý

Propočet v investičním záměru a v přípravné dokumentaci

§ 46

Propočet v investičním záměru

(1) Celkové náklady stavby se v investičním záměru určí pomocí technickohospodářských ukazatelů^33) nebo porovnáním s jinými stavbami; není-li použití těchto způsobů možné, náklady se odborně propočtou.

(2) Náklady lze v propočtu v investičním záměru členit zjednodušeně; přitom se uvedou alespoň:

• a) celkové náklady stavby,

• b) náklady zahrnované do plánu investiční výstavby; v tom:

• ba) náklady stavební části,

• bb) náklady technologické části; z toho: náklady na montáž.

Propočet v projektovém úkolu

§ 47

Způsob stanovení propočtu

(1) Celkové náklady stavby se určí jako součet nákladů provozních souborů, stavebních objektů, ostatních výrobků a výkonů a výdajů. Náklady se sestaví podle technickohospodářských ukazatelů, propočtových informací dodavatelských organizací nebo propočtovými, popřípadě rozpočtovými ukazateli odvozenými z dříve vyprojektovaných nebo realizovaných tuzemských i zahraničních staveb. Přitom se přihlédne k podmínkám staveniště a dosažitelné technické úrovni.

(2) V propočtu se náklady vyjádří v členění podle § 45; přitom náklady uváděné v jednotlivých hlavách nemusejí být rozčleněny s výjimkou hlavy II, kde musejí být vyjádřeny náklady celkem a z toho montáže.

(3) Jde-li o stavbu, která se člení na etapy podle § 17, sestavuje se propočet pro celou stavbu tak, že pro etapy, které nejsou technicky vyjasněny, se propočet určí jako v investičním záměru.

§ 48

Rezerva

(1) Součástí propočtu je rezerva, která se použije v souladu s postupným zpřesňováním technického řešení ke zpřesnění rozpočtových nákladů v souhrnném rozpočtu. Nelze ji využít pro věcné rozšíření nebo jinou koncepční změnu stavby.

(2) Rezerva se uvádí v hlavě VIII propočtu a stanoví se u staveb pořizovaných nově (novostaveb) v rozmezí od 7 do 10 %, u staveb povahy rekonstrukce nebo modernizace a u staveb, které mají převážně povahu nástavby, přístavby a vestavby, v rozmezí od 10 do 14 %. U báňských staveb se zvýšeným rizikem smí být rezerva stanovena až do výše 30 %, u ostatních báňských staveb do výše 20 %. Základnou je součet nákladů provozních souborů a stavebních objektů (hlava II a III propočtu).

(3) Při stanovení výše rezervy se přihlíží k náročnosti a složitosti stavby, popřípadě k rizikovosti a ostatním specifickým podmínkám jejího provádění a ke stanovisku investora (není-li zpracovatelem projektového úkolu) a jeho rozhodujících v úvahu přicházejících vyšších dodavatelů.

§ 49

Překročení nákladů

Navrhuje-li zpracovatel projektového úkolu náklady stavby, které překračují náklady uvažované v investičním záměru, je povinen překročení zdůvodnit a prokázat, že celkové náklady stavby v investičním záměru a zejména technickohospodářské ukazatele, pokud byly použity, nemohou být dodrženy ani při uplatnění jiného řešení.

§ 50

Propočet ve studii souboru staveb

(1) Propočet se zpracuje jako součet propočtů jednotlivých staveb souboru.

(2) Propočet se provede zpravidla způsobem stanoveným pro projektový úkol (§ 47).

(3) V propočtu se součet nákladů na zařízení stavenišť všech územně souvisících staveb souboru rozvrhne na jednotlivé stavby tak, aby se dosáhlo nejhospodárnějšího využití zařízení stavenišť.

Oddíl třetí

Rozpočtová část úvodního projektu

§ 51

Souhrnný rozpočet

(1) V souhrnném rozpočtu se celkové náklady stavby určí jako součet rozpočtových nákladů provozních souborů, stavebních objektů, ostatních výrobků a výkonů a výdajů. Náklady se sestaví s použitím cen^34) a rozpočtových ukazatelů nebo informací (§ 52 odst. 2).

(2) Souhrnný rozpočet se zpracovává v členění podle § 45 a podle míry vyjasněnosti stavby dosažené v úvodním projektu.

(3) Jde-li o stavbu, pro kterou byly schváleny etapy podle § 17, souhrnný rozpočet se sestavuje vždy pro celou stavbu; přitom pro etapy, které nejsou dopracovány do úrovně úvodního projektu, se rozpočtové náklady určí podle § 52 odst. 2 písm. c). Náklady na zařízení staveniště celé stavby se zahrnují do rozpočtových nákladů první etapy.

(4) V příloze k souhrnnému rozpočtu odůvodní jeho zpracovatel odchylky od propočtu v projektovém úkolu a použití rozpočtových ukazatelů a informací.

§ 52

Rozpočty provozních souborů a stavebních objektů

(1) Rozpočty provozních souborů a stavebních objektů (hlava II a III) určují rozpočtové náklady, které se člení

• a) na základní rozpočtové náklady,

• b) na doplňkové rozpočtové náklady.

(2) V rozpočtech se náklady podle míry vyjasněnosti úvodního projektu určují

• a) návrhem souhrnné ceny provozního souboru nebo stavebního objektu vypracovaným podle zvláštního cenového předpisu;

• b) skupinovými cenami, pokud nejsou vytvořeny, cenami, sazbami a zvláštními druhy cen postupně v tomto pořadí:

• ba) velkoobchodními (maloobchodními) cenami, kupními cenami a sazbami,

• bb) konečnými cenovými limity nebo limity kupní ceny u výrobků z dovozu,

• bc) předběžnými cenami u nestandardních výrobků;

• c) rozpočtovými ukazateli a informacemi tehdy, nelze-li rozpočtové náklady určit způsobem stanoveným pod písmeny a) nebo b).

(3) Rozpočty, u nichž jsou náklady určeny podle ustanovení písmena a) a b) předchozího odstavce, mají funkci odbytových rozpočtů.

(4) Zpracovává-li se jednostupňový projekt stavby nebo jednotlivých provozních souborů či stavebních objektů, určují se náklady v jeho rozpočtu cenami uvedenými v odstavci 2 písm. ba), bb), bc).

§ 53

Rozpočty ostatních výrobků, výkonů a výdajů

V rozpočtech ostatních výrobků, výkonů a výdajů se náklady a výdaje zahrnované do hlavy I, IV, V, VI, VII, IX, X a XI souhrnného rozpočtu určují cenami, a není-li jich možno použít, rozpočtovými ukazateli a informacemi, popřípadě i odbornými propočty.

§ 54

Určení vedlejších nákladů

(1) Rozpočtové náklady na zařízení staveniště uváděné v hlavě VI souhrnného rozpočtu určuje generální projektant globálními sazbami a - pokud jde o objekty zařízení staveniště jmenovitě rozpočtované - zpravidla rozpočtovými ukazateli; přitom postupuje podle zvláštních předpisů.^35)

(2) Individuální metody rozpočtování zařízení staveniště může být výjimečně použito, jen dá-li k tomu při zpracování projektového úkolu souhlas podle příslušnosti investora federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj nebo ministerstvo výstavby a techniky ČSR nebo ministerstvo výstavby a techniky SSR, a to v dohodě s příslušným cenovým úřadem. Souhlas mohou vázat na splnění zvláštních podmínek.

(3) Byla-li povolena pro první stavbu souboru staveb individuální metoda rozpočtování zařízení staveniště, je nutné si vyžádat pro další stavby téhož souboru rozhodnutí orgánů uvedených v předchozím odstavci o použití globální nebo individuální metody rozpočtování zařízení staveniště.

(4) Ostatní vedlejší rozpočtové náklady se určují podle zvláštních předpisů.^36)

§ 55

Rezerva

(1) Součástí souhrnného rozpočtu je rezerva, která je určena především na krytí nákladů, jež nemohly být předvídány v úvodním projektu. Nejméně 50 % této rezervy je vyhrazeno ke krytí nepředvídaných nákladů nebo změn cen při realizaci stavby. Rezervu nelze použít pro věcné rozšíření nebo jinou koncepční změnu stavby.

(2) Rezerva se uvádí v hlavě VIII souhrnného rozpočtu a stanoví se u staveb pořizovaných nově (novostaveb) v rozmezí od 4 do 7 %, u staveb povahy rekonstrukce nebo modernizace a u staveb, které mají převážnou povahu nástavby, přístavby a vestavby, v rozmezí od 5 do 10 %. U báňských staveb se zvýšeným rizikem smí být přirážka stanovena až do výše 30 %, u ostatních báňských staveb do výše 20 %. Základnou je součet nákladů provozních souborů a stavebních objektů (hlava II a III souhrnného rozpočtu).

(3) Při stanovení výše rezervy se přihlíží k náročnosti a složitosti stavby, popřípadě k rizikovosti a k ostatním specifickým podmínkám jejího provádění a ke stanovisku investora a jeho rozhodujících vyšších dodavatelů.

§ 56

Projednání souhrnného rozpočtu

(1) Generální projektant projednává souhrnný rozpočet podle § 38 odst. 1 z hlediska technického i nákladového.

(2) Při projednávání podle předchozího odstavce mohou investor a dodavatelé dohodnout na podkladě rozpočtů sestavených podle § 52 odst. 2 písm. a) souhrnné ceny a na podkladě rozpočtů sestavených podle § 52 odst. 2 písm. b) odbytové náklady; jde-li však o rozpočty sestavené podle § 52 odst. 4, dohodnou vždy odbytové náklady.

§ 57

Odbytové náklady

(1) Odbytové náklady v úvodním projektu jsou rozpočtové náklady stanovené podle § 52 odst. 2 písm. b), u nichž došlo k dohodě o množství výrobků a výkonů a o jejich ocenění v souladu s výkresy a seznamy strojů a zařízení a s technickými zprávami.

(2) Má-li být odůvodněně provedeno vyšší množství výrobků a výkonů, než bylo dohodnuto podle předchozího odstavce, vyžaduje to změnu dohody; není-li přitom třeba změny projektové dokumentace, postačí ke změně dohody sesouhlasený zápis do stavebního (montážního) deníku.^37)

(3) Ceny, sazby a zvláštní druhy cen dohodnuté v odbytových nákladech se změní

• a) dojde-li ke změně cen a sazeb do 30 dnů před zahájením prací na provozním souboru nebo stavebním objektu;

• b) dojde-li ke stanovení cen nebo sazeb, jimiž je nutno nahradit zvláštní druhy cen [§ 52 odst. 2 písm. bb) a bc)]; v těchto případech lhůty pro stanovení cen nebo sazeb určí zvláštní předpis;^38)

• c) jinak jen na podkladě rozhodnutí federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj vydaného v dohodě s Federálním cenovým úřadem.

(4) Změny podle předchozího odstavce promítne do odbytových nákladů zpracovatel rozpočtu.

Oddíl čtvrtý

Rozpočtová část prováděcích projektů

§ 58

Zpracování a projednání odbytových rozpočtů

(1) Odbytové rozpočty se jako součást prováděcích projektů zpracovávají jen pro provozní soubory a stavební objekty, pro které při projednávání souhrnného rozpočtu podle § 56 nebyly dohodnuty souhrnné ceny nebo odbytové náklady.

(2) Rozpočtové náklady se v odbytových rozpočtech určují cenami, sazbami a zvláštními druhy cen uvedenými v § 52 odst. 2 písm. b).

(3) Při zpracování odbytových rozpočtů jednotlivých provozních souborů a stavebních objektů je nutno dodržet rozpočtové náklady stanovené pro ně v úvodním projektu. Nelze-li výjimečně dodržet u některých provozních souborů a stavebních objektů tyto rozpočtové náklady, je možno použít k jejich zvýšení úspor docílených při projednání odbytových rozpočtů ostatních provozních souborů nebo stavebních objektů. Nestačí-li tyto úspory, lze použít rezervy, a to se souhlasem investora po vyjádření generálního projektanta.

(4) Je-li zpracovatelem prováděcího projektu provozního souboru nebo stavebního objektu generální projektant, projedná návrh odbytového rozpočtu s vyššími dodavateli (dodavateli) investora, kteří podle potřeby přizvou své dodavatele. Investor pak za účasti generálního projektanta dohodne se svými vyššími dodavateli (dodavateli) na podkladě odbytového rozpočtu nejpozději do 30 dnů před zahájením prací na provozním souboru nebo stavebním objektu odbytové náklady obdobně jako v ustanovení § 57. Dojde-li však výjimečně k dohodě o odbytových nákladech později, použijí se vždy ceny a sazby platné 30 dnů před zahájením prací na provozním souboru nebo stavebním objektu. Zápis o projednání je nedílnou součástí prováděcího projektu.

(5) Je-li zpracovatelem prováděcího projektu vyšší dodavatel investora, projedná návrh odbytového rozpočtu s generálním projektantem a svými dodavateli. Dále se postupuje obdobně jako v předchozím odstavci.

§ 59

Řešení rozporů

(1) Rozpory, které vzniknou při projednávání odbytového rozpočtu podle § 58, se řeší podle ustanovení § 72 odst. 1 až 3.^39)

(2) Rozpory vzniklé při projednávání podle § 58, které se nepodařilo odstranit jednáním účastníků výstavby, nejsou překážkou odevzdání prováděcího projektu investorovi. Zpracovatel v takovém případě připojí k odevzdávanému prováděcímu projektu doklad o marném projednání rozporu.

(3) Po odstranění rozporů uvedených v předchozích odstavcích nadřízenými, popřípadě ústředními orgány je zpracovatel povinen neprodleně promítnout výsledek do prováděcího projektu (odbytového rozpočtu); jde-li o odstranění vady projektových prací, učiní tak bezplatně.

§ 60

Odbytové rozpočty stavebních objektů důlních staveb v podzemí

Pro stavební objekty důlních staveb v podzemí zpracovává odbytové rozpočty podle prováděcích projektů dodavatel nebo generální projektant. Odbytové rozpočty se pak projednávají podle obdoby § 58 jako odbytové náklady postupně podle průběhu prací. Dohoda o odbytových nákladech se uzavře nejpozději do 30 dnů před smluveným termínem předání stavebních objektů.

§ 61

Odbytové náklady výrobků a výkonů a výdaje

(1) Odbytové náklady výrobků a výkonů a výdaje zahrnované do hlav I, IV, V, VI, VII, IX, X a XI souhrnného rozpočtu, pokud již nejsou určeny cenami v úvodním projektu, se určí vždy cenami podle cenových předpisů platnými v den uzavření dohody o nich, popřípadě platnými 30. den před zahájením jejich dodávky a u vedlejších rozpočtových nákladů podle § 58.

(2) Odbytové náklady jmenovitě určených stavebních objektů zařízení staveniště sestavuje dodavatel, který zařízení staveniště zajišťuje nebo obstarává, podle zvláštních předpisů.^40)

§ 62

Překročení rozpočtových nákladů

Rozpočtové náklady určené v odbytových rozpočtech provozních souborů a stavebních objektů a v rozpočtech dodávek výrobků, výkonů a výdajů nesmějí ve svém souhrnu překročit rozpočtové náklady stanovené pro ně v úvodním projektu. Zvláštní předpis stanoví, které orgány a za jakých podmínek mohou povolit výjimku z tohoto ustanovení.^41)

§ 63

Kontrolní sestavení rozpočtových nákladů stavby

Rozpočtové náklady provozních souborů a stavebních objektů projednané jako souhrnné ceny nebo odbytové náklady a zpřesněné rozpočty ostatních výrobků a výkonů a výdajů jsou podkladem pro vypracování kontrolního sestavení rozpočtových nákladů, které zpracovává generální projektant průběžně v rámci autorského dozoru podle podkladů vlastních i investora. Kontrolní sestavení dokončí do zahájení prací na posledním provozním souboru nebo stavebním objektu.

Část pátá A:

Zvláštní ustanovení pro použití souhrnných cen provozních souborů a stavebních objektů.

§ 63a

Účel, obsah a rozsah

Ustanovení této části se vztahují na případy, kdy se podle zvláštních opatření Federálního cenového úřadu nebo na jejich základě stanoví rozpočtováním souhrnné ceny stavebních objektů a provozních souborů.

§ 63b

Projektová dokumentace pro použití souhrnné ceny

(1) Podkladem pro použití souhrnné ceny provozního souboru nebo stavebního objektu je rozpočet souhrnné ceny (odst. 2), vypracovaný podle míry technické vyjasněnosti v úvodním projektu, v jednostupňovém projektu nebo v prováděcím projektu.

(2) Rozpočet souhrnné ceny provozního souboru nebo stavebního objektu, který se vypracovává jako součást projektové dokumentace, plní funkci odbytového rozpočtu a projednává se způsobem stanoveným v § 58. Rozpočet souhrnné ceny vypracovává zpracovatel projektu.

(3) Rozpočet souhrnné ceny obsahuje kromě vlastního rozpočtu technické údaje provozního souboru nebo stavebního objektu a potvrzení dohody o souhrnné ceně.

(4) Popis prací a dodávek ^1) se jako součást projektové dokumentace vypracovává pouze v rozsahu nezbytném pro výrobní přípravu dodavatele. Zajišťuje jej vždy dodavatel, a to tak, že buď jej zpracuje sám nebo jej objedná u generálního projektanta. Generální projektant je povinen zpracovat popis prací a dodávek pro dodavatele podle jeho objednávky, pokud dodavatel uplatní svůj požadavek nejpozději před zahájením prací na úvodním (jednostupňovém) projektu a pokud nejde o popis prací a dodávek k prováděcímu projektu provozního souboru, který generální projektant nezpracovává (§ 26 odst. 3). ^2)

(5) Ceny a sazby použité v rozpočtu souhrnné ceny musejí vždy odpovídat cenám a sazbám platným třicet dnů před zahájením prací na provozním souboru nebo stavebním objektu.

(6) Rezerva vypočítávaná pro souhrnné rozpočty z rozpočtových nákladů provozních souborů a stavebních objektů, pro něž se stanoví souhrnná cena, se přiměřeně sníží. Způsob snížení určí zvláštní předpis.

§ 63c

Souhrnná cena v úvodním (jednostupňovém) projektu

Souhrnnou cenu provozního souboru nebo stavebního objektu v úvodním (jednostupňovém) projektu dohodne investor a dodavatel při projednávání souhrnného rozpočtu (§ 38 odst. 1).

§ 63d

Souhrnná cena v prováděcím projektu

(1) Souhrnná cena se projedná a dohoda o ní se uzavře nejpozději do třiceti dnů před zahájením prací na provozním souboru nebo stavebním objektu postupem stanoveným pro odbytové náklady (§ 58 odst. 4).

(2) Prováděcí projekt mimo popis prací a dodávek (§ 63b odst. 4) zajišťuje v rozsahu nezbytném pro svou výrobní potřebu dodavatel. Dodavatel buď sám zpracuje prováděcí projekt, nebo požádá generálního projektanta, aby prováděcí projekt zcela nebo zčásti podle jeho objednávky pro něho vypracoval. Pokud dodavatel stavebních prací uplatní svůj požadavek u generálního projektanta nejpozději do zahájení prací na úvodním (jednostupňovém) projektu, je generální projektant povinen prováděcí projekt podle dodavatelovy objednávky vypracovat. ^3)

§ 63e

Změna rozpočtu souhrnné ceny

Změna rozpočtu souhrnné ceny dohodnutého jako podklad pro stanovení souhrnné ceny je možná pouze za podmínek platných pro změnu odbytových nákladů. ^4)

§ 63f

V případech § 63a se nepoužijí ustanovení § 26 odst. 4 a 52 odst. 4; ustanovení § 26 odst. 1, 55 odst. 2 první věty, 56 odst. 2 a 58 odst. 4 se použijí jen přiměřeně.

§ 63g

Rozpočet souhrnné ceny typového stavebního objektu

(1) Rozpočet souhrnné ceny typového stavebního objektu, pro který se stanoví velkoobchodní cena podle zvláštního předpisu, ^5) se zpracovává jako součást jednostupňového projektu; výjimečně se zpracovává jako součást prováděcího projektu v těch případech, kdy

• a) při použití podrobné dokumentace k typovému podkladu, ^6) popřípadě typového podkladu ^7) (dále jen „podklad“) se zaměňují konstrukce a práce podle zvláštního předpisu, ^8) a vyžadují-li tyto změny úpravu podkladu pro úvodní projekt;

• b) úvodní projekt se zpracovává před stanovením velkoobchodní ceny typového stavebního objektu;

• c) technické vyjasnění části typového stavebního objektu doplňující podklad je mimořádně náročné.

(2) Zpracovává-li rozpočet souhrnné ceny typového stavebního objektu generální projektant, je povinen odevzdat jako součást projektové dokumentace v jednom vyhotovení oceněné popisy prací a dodávek celého typového stavebního objektu; přitom využije oceněných popisů prací a dodávek z podkladů, které jsou součástí základních rozpočtových nákladů. ^9)

(3) Rozpočet souhrnné ceny v případě uvedeném v odstavci 1 písm. a) zajišťuje dodavatel jako součást prováděcího projektu podle ustanovení § 63b odst. 4 a § 63d odst. 2 v případě, že požaduje sám změny. Přitom je povinen bez úplaty požadované změny uplatnit u generálního projektanta již při zpracovávání úvodního projektu a promítnout je pro něho do podkladu pro úvodní projekt.

(4) V souhrnném rozpočtu stavby se pro typový stavební objekt, pro který se stanoví souhrnná cena, zahrne do hlavy VIII jako rezerva částka odpovídající 4 % z rozpočtových nákladů uvedených v hlavě III; pro typové stavební objekty technické a občanské vybavenosti komplexní bytové výstavby se rezerva stanoví ve výši 2 %, pro typové bytové stavební objekty ve výši 1 %.

(5) Ustanovení § 55 odst. 2 první věty, § 63b odst. 4 a 6 a § 63d odst. 2 se nepoužijí. Jde-li o postup podle odstavce 3, nepoužijí se pouze ustanovení § 55 odst. 2 první věty a § 63b odst. 6.

(6) Podrobný způsob rozpočtování souhrnných cen typových stavebních objektů stanoví zvláštní předpis. ^10)

ČÁST ŠESTÁ

SCHVALOVÁNÍ PŘÍPRAVNÉ A PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE. STÁTNÍ EXPERTIZA

§ 64

Schvalování přípravné a projektové dokumentace

(1) Projektový úkol schvaluje

• a) ústřední orgán investora - u staveb uložených jako úkoly státního plánu a u centrálně posuzovaných staveb, pokud si schválení nevyhradila příslušná vláda,

• b) ústřední orgán investora, popřípadě jím zmocněný nadřízený orgán investora - u ostatních staveb nad 2 mil. Kčs nákladů zahrnovaných do plánu investiční výstavby,

• c) nadřízený orgán investora nebo jím zmocněný investor, pokud si schválení nevyhradil ústřední orgán investora - u staveb do 2 mil. Kčs nákladů zahrnovaných do plánu investiční výstavby.

(2) Ústřední, popřípadě nadřízený orgán investora, který udělil zmocnění ke schválení projektového úkolu podle předchozího odstavce písm. b) nebo c), může stanovit závazné podmínky, za nichž může být projektový úkol schválen.

(3) Schvalující orgán (organizace) stanoví ve schvalovacím protokolu k projektovému úkolu mimo jiné, kterému orgánu (organizaci) přísluší schválit úvodní (jednostupňový) projekt. Pokud tak neučiní, schvaluje úvodní (jednostupňový) projekt orgán (organizace) jemu podřízený; schválil-li investor projektový úkol, schvaluje též úvodní (jednostupňový) projekt. Zjednodušenou projektovou dokumentaci schvaluje investor, pokud si schválení nevyhradil nadřízený orgán.

(4) U staveb uvedených v § 65 odst. 1 je nezbytným podkladem pro schválení projektového úkolu provedení státní expertizy.

(5) Projektový úkol a úvodní (jednostupňový) projekt, který nepodléhá státní expertize, se schvaluje na podkladě odborného posouzení, které zabezpečuje schvalující orgán.

(6) Projektový úkol předkládaný ke schválení musí být doložen územním rozhodnutím o umístění stavby a návrhem registračního listu a - jde-li o soubor staveb - též studií souboru staveb.

(7) Projektový úkol u staveb nad 10 mil. Kčs nákladů zahrnovaných do plánu investiční výstavby nemůže být schválen, pokud nebyl dohodnut nebo určen dodavatelský systém a v úvahu přicházející rozhodující vyšší dodavatelé, popř. dodavatelé.

(8) Úvodní (jednostupňový) projekt nemůže být schválen, pokud nejsou odstraněny rozpory o technickém řešení a o plánu organizace výstavby a pokud nejsou zajištěny potřebné pracovní síly.

(9) Prováděcí projekty nepodléhají schvalování, pokud technické normy nestanoví něco jiného.

(10) Projektový úkol a úvodní (jednostupňový) projekt nemohou být podkladem pro účely uvedené v § 14 odst. 1 a 31, jestliže od jejich schválení uplynula lhůta delší než dva roky, pokud schvalující orgán nestanovil kratší lhůtu.

§ 65

Státní expertiza

(1) Státní expertize podléhá přípravná, popř. projektová dokumentace

• a) staveb uložených jako úkoly státního plánu,

• b) centrálně posuzovaných staveb,

• c) staveb obytných souborů.

(2) Státní expertizu provádějí

• federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj u staveb uvedených v předchozím odstavci písm. a) a b), které určí výběrem;

• ministerstvo výstavby a techniky ČSR a ministerstvo výstavby a techniky SSR podle příslušnosti u staveb uvedených v předchozím odstavci písm. a) a b), které určí výběrem na základě výběru provedeného federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj, a dále u staveb uvedených v témže odstavci písm. c), které si vyberou;