Historie novel

(1) Podle vyhlášky postupují orgány, právnické osoby a fyzické osoby podnikající podle zvláštních předpisů a občané zejména v územně plánovací přípravě, při navrhování a povolování staveb, při provádění staveb, při kolaudaci, užívání, popřípadě odstraňování staveb a při výkonu státního stavebního dohledu.

(1) Stavby se navrhují, provádějí, upravují, užívají a udržují v souladu s požadavky na stanovený účel užívání a s požadavky na ochranu zájmů společnosti i právem chráněných zájmů právnických osob a fyzických osob podnikajících podle zvláštních předpisů a občanů. Musí spoluvytvářet zdravé, bezpečné a kulturní životní prostředí.

- g) vhodné výrobky a materiály,

- h) požadavky na užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu.

(2) Jako stavební pozemek se neurčí takový pozemek, jehož zastavění by způsobilo nepřiměřenou újmu na zájmech společnosti, popřípadě na právem chráněných zájmech právnických osob a fyzických osob podnikajících podle zvláštních předpisů nebo občanů (například porušení nebo ohrožení vodního hospodářství, porušení urbanistického a architektonického rázu krajiny, porušení životního prostředí, ohrožení zájmů obrany státu).

(1) Všechny stavby musí mít zajištěn přístup z veřejné pozemní komunikace kapacitně vyhovující komunikační přípojkou.

(2) Stavby se napojí na místní veřejný vodovod, kanalizaci a rozvod elektřiny, jsou-li kapacity těchto sítí v místě dostatečné. Podle potřeby se stavby napojí popřípadě i na jiné energetické sítě. Způsob připojení se stanoví podle požadavků příslušné oprávněné právnické osoby a fyzické osoby podnikající podle zvláštních předpisů.

(5) Sídelní útvary, resp. jednotliví původci odpadů musí mít vyřešeno ukládání, likvidaci, popř. druhotné využití odpadů podle zvláštních předpisů.^1) Kapacita těchto prostorů a zařízení musí odpovídat potřebám sídelního útvaru, popř. potřebám seskupení sídelních útvarů nebo původců odpadů a umístění musí být v souladu s urbanisticko-provozními a hygienickými požadavky a s požadavky ochrany životního prostředí. Prostory vymezené pro řízenou skládku se musí postupně se zaplňováním prostoru rekultivovat.

(2) Odstavné a parkovací plochy pro motorová vozidla se musí zřizovat v kapacitě odpovídající potřebám obytné zóny a výhledovému stupni motorizace. Vzdálenost okraje odstavných ploch přilehlého k bytovým domům nesmí být menší než 15 m.

Pokud se do staveb začleňují užitné funkce více druhů staveb, musí jednotlivé části stavby splňovat vlastnosti požadované pro příslušné druhy staveb a nesmějí se vzájemně rušit nad přípustnou míru.

(1) Stavby pro bydlení jsou bytové domy, u nichž převažuje funkce bydlení, a rodinné domy.

(2) Stavby pro bydlení se umisťují v obytných zónách městských a venkovských sídelních útvarů a výjimečně ve volné krajině. V jiných zónách se mohou umístit jen v případech, že funkční potřeby těchto zón nevyhnutelně vyžadují stavby pro bydlení.

(3) Umístění staveb pro bydlení musí odpovídat urbanistickému a architektonickému pojetí okolí nebo pojetí, které odpovídá předpokládanému rozvoji obytné zóny. Obdobná hlediska se uplatňují i ve vztahu k místním komunikacím a k rozvodným sítím.

(1) Vzájemné odstupy jednotlivých staveb pro bydlení musí splňovat požadavky hygienické, požární ochrany a civilní obrany. Jsou-li v některé z protilehlých částí stěn sousedících staveb pro bydlení okna obytných místností, nesmí být odstup staveb menší než výška vyšší stěny, s výjimkou vzájemných odstupů staveb rodinných domků podle § 44. Tyto odstupy mezi stavbami pro bydlení neplatí pro jednotlivé stavby umístěné ve stavebních mezerách řadové zástavby. Obdobně se určují odstupy mezi stavbami pro bydlení a jinými stavbami.

(3) Byt je soubor místností a prostorů pod společným uzavřením, který svým stavebně technickým a funkčním uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení. Byt musí mít obytný prostor, vlastní uzavíratelný vstup, předsíň, prostor pro vaření, pro uskladnění potravin, pro tělesnou hygienu a pro umístění záchodové mísy. Rozsah a druh vybavení jednotlivých prostorů musí odpovídat velikosti bytu.

(4) Obytná místnost je místnost, jež je vzhledem ke svému stavebně technickému uspořádání a vybavení určena k trvalému bydlení a která splňuje následující podmínky:

- a) nejmenší podlahovou plochu 8 m^2; pokud tvoří byt jediná obytná místnost, musí mít podlahovou plochu nejméně 12 m^2;

- b) nejmenší světlou výšku 2,5 m, v podkroví 2,3 m; u místnosti se skosenými stropy musí být minimální výška splněna nejméně nad polovinou plochy místnosti;

- c) dostatečné přímé denní osvětlení;

- d) přímé nebo dostatečně účinné nepřímé větrání;

- e) přímé nebo dostatečně účinné nepřímé vytápění;

- f) dostatečnou tepelnou a zvukovou izolaci obklopujících konstrukcí.

#### Rodinné domy

(1) Rodinný dům je stavba, která svým stavebním uspořádáním odpovídá požadavkům na rodinné bydlení, a v níž je více než polovina podlahové plochy všech místností určena k bydlení. Rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty a nejvýše dvě nadzemní podlaží a podkroví.

(2) Vytváří-li rodinné domy mezi sebou volný prostor, vzdálenost mezi nimi má být 10 m, nesmí však být menší než 7 m.

(3) Vzdálenost rodinných domů vytvářejících mezi sebou volný prostor nesmí být od společných hranic pozemků menší než 3 m. Pokud by rozměry stavebního pozemku znemožňovaly účelné dispoziční řešení stavby rodinného domu, může stavební úřad snížit jeho vzdálenost od společné hranice pozemků výjimečně až na 2 m.

(4) Ve zvlášť stísněných územních podmínkách, kde nelze dodržet vzdálenosti podle odstavce 1, může stavební úřad snížit vzdálenost mezi rodinnými domy až na 4 m, pokud v žádné z protilehlých částí stěn nejsou okna obytných místností. V těchto případech se nemusí uplatnit ustanovení odstavce 2 o vzdálenostech rodinných domů od společných hranic pozemků.

(5) Vzdálenosti se měří na nejkratší spojnici mezi vnějšími povrchy obvodových stěn, popřípadě od vnějších hran vstupů, balkónů, lodžií, teras, od hranic pozemků apod.

(1) Na stavebních pozemcích rodinných domů se mohou umísťovat také stavby, které plní doplňkovou funkci rodinných domů, popř. drobné a jednoduché stavby sloužící pro podnikatelskou činnost, není-li možno tuto funkci zabezpečit přímo v rodinném domě. Uvedené stavby musí splňovat podmínky této vyhlášky a požadavky zvláštních předpisů, zejména hygienických, požárních a bezpečnostních.

(2) Stavby podle odstavce 1 se umisťují tak, aby vzhledově nenarušovaly rodinný dům a nezhoršovaly životní prostředí.

(3) Stavby pro chov drobného zvířectva se mohou umisťovat na pozemcích rodinných domů, jen pokud provoz takových staveb je hygienicky nezávadný.

(4) Pro stavby umisťované na stavebních pozemcích rodinných domů podle odstavce 1 neplatí ustanovení § 44.

(1) Stavební pozemky rodinných domů se mají oplotit.

(2) Rodinné domy mají mít prostor pro ukládání paliva, potravin, praní a sušení prádla, popřípadě garáž. Musí mít vyhovující zařízení pro ukládání odpadků.

(3) Na nezastavěných plochách pozemků rodinných domů se zřídí především zeleň.

Zahrádkářské chaty se umísťují především v zahrádkových osadách. Zahrádkové osady se umisťují na území sídelního útvaru v obytné nebo rekreační zóně, popřípadě v jejich ochranných pásmech nebo ve volné krajině.

(1) Trvalé rekreační chaty v krajině nesmějí mít zastavěnou plochu včetně verand, vstupů a podsklepených teras větší než 80 m^2. Smějí se podsklepit a mít jedno nadzemní podlaží a podkroví. Obestavěný prostor nadzemního podlaží a podkroví nesmí překročit 360 m^3.

(1) Zahrádkářské chaty nesmějí mít zastavěnou plochu včetně verand, vstupů a podsklepených teras větší než 25 m^2. Smějí se podsklepit, smějí mít jedno nadzemní podlaží a podkroví; obestavěný prostor části stavby nad upraveným terénem nesmí překročit 110 m^3.

(2) Stavby mají mít před vstupem odpovídající rozptylovou plochu a musí mít na vlastním pozemku řešené odstavné plochy pro motorová vozidla, popřípadě garáže. Musí mít samostatný vstup pro pracovníky a pro zásobování.

(2) Stavby mají mít před vstupem odpovídající rozptylové plochy a musí mít samostatný vstup pro zásobování. Musí mít na vlastním pozemku odstavnou plochu pro motorová vozidla.

(1) Stavby pro motorismus se umisťují v obytných nebo ve výrobních zónách sídelních útvarů, popřípadě ve volné krajině.

(2) Odstavné plochy a garáže pro osobní vozidla se musí zřizovat jako součást obytné zóny v kapacitě odpovídající předpokládanému stupni motorizace.

(2) Stupeň ochrany a jemu odpovídající ochranné pásmo stanoví Československá komise pro atomovou energii.

(1) Dálnice a rychlostní silnice se musí vybavit odpovídajícími náležitě vybavenými odpočívkami; všechna zařízení musí umožňovat též užívání občanům odkázaným na vozík pro invalidy.

^1) Zákon č. 238/1991 Sb., o odpadech. Zákon ČNR č. 62/1992 Sb., o poplatcích za uložení odpadů. Zákon ČNR č. 311/1991 Sb., o státní správě v odpadovém hospodářství. Zákon SNR č. 494/1991 Sb., o státní správě v odpadovém hospodářství. Vyhláška ministerstva životního prostředí ČR č. 401/1991 Sb., o programech odpadového hospodářství. Vyhláška Slovenské komise pro životní prostředí č. 76/1992 Sb., o programech odpadového hospodářství. Nařízení vlády ČR č. 521/1991 Sb., o vedení evidence odpadů. Opatření Federálního výboru pro životní prostředí, kterým se vyhlašuje Kategorizace a katalog odpadů (vyhlášeno v částce 69/1991 Sb.).