Vyhláška Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu o cenách

(5) Dodá-li výrobce na písemný požadavek odběratele výrobek jiné organizace, který není povinen podle technických podmínek svého výrobku zvlášť dodávat, smí připočítat k ceně tohoto nakoupeného výrobku 3% přirážku z jeho velkoobchodní ceny.

(6) Odběratel nesmí zvýšení nákladů podle tohoto paragrafu zahrnout do cenové kalkulace svých výrobků.

§ 43

Úspory a záměny materiálu

(1) Úspory přímého materiálu nebo efektivní záměny jednotlivých druhů přímého materiálu, jehož množství nebo druh jsou označeny jako podstatné podmínky výrobku podle § 5 odst. 2, k nimž došlo po stanovení ceny výrobku vytvořené pomocí cenových normativů, kombinovaným stavebnicovým způsobem, kalkulačním porovnáním nebo pomocí ověřené individuální cenové kalkulace, se řeší způsobem stanoveným cenovým úřadem nebo národním výborem. Není-li takový způsob pro příslušný obor (skupinu) stanoven, dodavatel:

• a) projedná s odběratelem ponechání platné ceny za podmínek uvedených v odstavci 2,

• b) předloží návrh na stanovení nové ceny, popřípadě ji stanoví, jde-li o změnu obecné nebo trvalé povahy, nebo poskytne odpovídající srážku z ceny podle § 24, jde-li o změnu časově přechodnou nebo změnu pro jednotlivého odběratele,

• c) na základě rozhodnutí cenového orgánu provede finanční vypořádání formou dodatkového odvodu.^22)

(2) Dosavadní cenu lze ponechat, jestliže úspory nebo záměny přímého materiálu nezhorší jiné podstatné kvalitativní podmínky výrobku. Jejich dodržení se prokazuje souhlasem hlavních odběratelů a u opakovaně dodávaných výrobků také písemným potvrzením státní nebo resortní zkušebny, a není-li pro obor zřízena, jiné odborně příslušné organizace o tom, že úspora nebo záměna nezhoršuje jinou podstatnou podmínku výrobku. Orgán nebo organizace oprávněné stanovit cenu nového výrobku potvrdí platnost dosavadní ceny rozhodnutím vydaným podle § 54 odst. 3. O těchto výrobcích vede výrobce evidenci zahrnující označení výrobku, rok zahájení dodávek a vliv úspory nebo záměny na náklady na výrobek (v absolutní částce a za celoroční objem dodávek). Nejdéle do tří let od potvrzení platnosti dosavadní ceny je nutno tuto cenu úměrně snížit, přičemž toto snížení se z hlediska důsledků na ukazatele plánu posuzuje jako plánovaná změna ceny.

(3) V případech podle odstavce 2, kdy dodavatel nepředloží písemné potvrzení, sníží se velkoobchodní cena, popřípadě poskytne se srážka z ceny ve výši 50 % propočtené částky úspory, jestliže se odběratelská organizace na realizaci úspory nebo záměny svým návrhem podílela a ve výši 30 % v ostatních případech. V těchto případech se neuplatní srážka podle § 24 odst. 1.

(4) Plné promítnutí vlivu úspory nebo efektivní záměny přímého materiálu do ceny se uplatní, jestliže k nim dochází na základě rozhodnutí ústředního orgánu nebo jestliže jimi dochází ke zhoršení některé z ostatních podstatných podmínek výrobku.

(5) Dodatkové odvody využívají cenové orgány místo snížení cen zejména v případech, kdy je odůvodněné odvést do státního rozpočtu celou úsporu, protože k ní dochází na základě rozhodnutí ústředního orgánu, nebo kdy jde o změnu časově přechodnou nebo týkající se jen některých odběratelů nebo kdy cenové řešení by bylo neúměrně administrativně náročné.

(6) Cenové úřady mohou stanovit pro obory nebo skupiny výrobků jednotlivé druhy přímého materiálu, jejichž úspora nebo záměna nemá sice vliv na podstatné podmínky výrobků, ale má významný vliv na snížení nákladů výroby; v těchto případech se postupuje podle odstavce 3.

(7) Úspory a efektivní záměny přímého materiálu dosahované při zavádění nových výrobků se řeší postupem vyplývajícím z použitého způsobu tvorby cen.

§ 44

Ceny výrobků při převodech výroby

Při převodu výroby mezi organizacemi, pro které platí jednotnost cen, se cena nemění. Při převodu výroby mezi organizacemi, pro které neplatí jednotnost cen, dodává přejímací organizace výrobek za cenu pro ni platnou; není-li taková cena stanovena, dodává za cenu platnou pro předávající organizaci. Přejímající organizace je však povinna nejdéle do tří měsíců od převzetí výroby předložit návrh ceny cenovému orgánu nebo pověřené organizaci nebo v případě, že je pověřena působností, sama ji v téže lhůtě stanovit. Stanovit vyšší cenu, než byla cena platná pro předávající organizaci, lze jen se souhlasem cenového úřadu.

§ 45

Přepočet ceny v důsledku změny cen

(1) Cena nového výrobku patřícího do oboru (skupiny), u něhož se podle plánu vývoje cen nebo jiného opatření cenových úřadů mění velkoobchodní ceny, se v době od schválení změny do počátku její platnosti pro fakturaci cen stanoví v dosavadní i nové úrovni, bude-li výrobek dodáván v této době i po ní. Cena v dosavadní úrovni se tvoří způsobem platným v době vypracování návrhu, cena v nové úrovni podle rozhodnutí cenových úřadů o způsobu provedení změny cen.

(2) Má-li se znovu vyrábět a dodávat výrobek, jehož velkoobchodní cena nebyla zahrnuta do změny cen oboru nebo skupiny výrobků, protože se nepředpokládala jeho další výroba, je nutné dodatečně provést změnu velkoobchodní ceny předepsaným způsobem. Tyto změny cen stanoví cenový úřad. Jestliže dodatečná změna velkoobchodní ceny se týká výrobku,

• a) jehož cenu v platné úrovni lze vytvořit závazným způsobem, postupuje se jako při tvorbě ceny nového výrobku a cenu stanoví pověřená organizace,

• b) který se nebude znovu vyrábět, ale je vybrán jako porovnatelný pro tvorbu velkoobchodní ceny, uvede organizace přepočet ceny jen v cenovém návrhu nového výrobku.

(3) Pro potřeby nového ocenění zásob přepočtou organizace velkoobchodní ceny tuzemských výrobků, které nebyly při změně cen převedeny na platnou úroveň, bez schválení cenovým úřadem. Přepočtenou velkoobchodní cenu stanoví organizace zápisem do evidence podle § 54 odst. 6. Velkoobchodní cena se přepočte na novou úroveň,

• a) závazným způsobem a není-li stanoven,

• b) indexem změny velkoobchodních cen příslušné skupiny výrobků v dané organizaci.

(4) Přepočet podle odstavce 3 se neprovádí, jestliže organizace nemá podklady pro jeho provedení nebo jde-li o dovážené výrobky.

ČÁST ČTVRTÁ

CENOVÉ ŘÍZENÍ PRO STANOVENÍ CEN

§ 46

Společná ustanovení o cenovém řízení

(1) Nestanoví-li cenové úřady pro jednotlivé druhy cen výslovně jinak, platí ustanovení této části přiměřeně pro cenové řízení všech druhů cen s výjimkou cen uvedených v odstavci 2.

(2) Ustanovení této části, kromě § 54 odst. 6 nebo 7 a § 56 neplatí pro prozatímní ceny, předběžné ceny (nejde-li o ceny podle § 38), velkoobchodní ceny s daní z obratu, velkoobchodní ceny odvozené z běžných kupních cen, velkoobchodní ceny výlučně vyvážených výrobků, běžné kupní ceny a velkoobchodní ceny výrobků zařazených do ostatní výrobní činnosti, dodávaných uvnitř výrobních (obchodních) hospodářských jednotek.

(3) Podkladem pro cenové řízení je návrh ceny vypracovaný a doložený způsobem uvedeným v dalších ustanoveních. Vzor cenového návrhu a rozsah jeho použití stanoví cenové úřady zvláštním rozhodnutím.

(4) Generální ředitelství a organizace jsou povinny určit útvary odpovídající za vypracování podkladů pro jednotlivé náležitosti návrhů cen a limitů, za projednání těchto návrhů s odběrateli a za stanovení cen.

§ 47

Náležitosti návrhu velkoobchodní ceny

(1) Návrh na stanovení velkoobchodní ceny výrobku musí obsahovat

• a) název, označení výrobku, měrnou jednotku a kód podle příslušné položky jednotné klasifikace^49) a oborového číselníku odpovídající výrobku,

• b) vymezení podstatných podmínek výrobku podle § 5 nebo odkaz na dokumentaci, kde jsou tyto podmínky vymezeny; vymezení se doplňuje podle potřeby popisem, výkresem, fotografií, náčrtem nebo vzorkem výrobku,

• c) zdůvodnění výroby (dovozu) nového výrobku,

• d) zdůvodnění výběru porovnatelného výrobku, je-li navrhovaná cena tvořena způsoby podle § 8, § 13 odst. 2 písm. b) nebo § 14,

• e) navrhovanou výši velkoobchodní ceny a její zdůvodnění s příslušnými doklady podle použitého způsobu tvorby cen, popřípadě zdůvodnění navrhovaného uplatnění podmínek realizace,

• f) předpokládaný objem výroby v tisících Kčs, v měrných jednotkách a množství výroby (výrobní dávku), pro kterou je sestavena cenová kalkulace; předpokládá-li se výroba na více let, uvádí se objem v prvních 3 letech, z toho vývoz a předpokládaný průměrný rozdílový ukazatel v členění na socialistické a nesocialistické země,

• g) cenu spotřebitelského obalu nebo náklady na jeho výrobu a příslušnou výši zisku, popřípadě náhradu za opotřebení vratného obalu, pokud tyto částky představují více než 3 % ceny,

• h) porovnání navrhované ceny s cenovým limitem nebo s prozatímní nebo s přechodně platnou velkoobchodní cenou nebo s cenou ověřovací série, pokud byly uplatněny, a zdůvodnění rozdílu mezi nimi, dobu platnosti prozatímní nebo přechodně platné ceny,

• ch) rozhodnutí a údaje, na jejichž základě se navrhuje cenové zvýhodnění nebo znevýhodnění nebo vyjádření jiných podmínek realizace podle § 19 a 20,

• i) další údaje nebo podklady potřebné pro zdůvodnění ceny vyplývající z použitého způsobu tvorby cen, například podklady podle § 8,

• j) stanoviska hlavních odběratelů k cenovému návrhu a ve stanovených případech též stanovisko gestora nebo jiné určené organizace.

(2) Náležitosti uvedené v odstavci 1 jsou závazné pro vypracování návrhu velkoobchodní ceny opakovaně dodávaného tuzemského výrobku. Pro návrh cen souboru výrobků projednávaných současně lze po dohodě s odběratelem a cenovým orgánem zjednodušit a vhodně upravit náležitosti uvedené v odstavci 1 písm. c) až ch). Pro návrhy cen opakovaně dodávaných výkonů jsou závazné náležitosti uvedené v odstavci 1 písm. a), b), e), i), j) a údaje o procentní sazbě i absolutní částce daně z obratu, pokud se podle platného sazebníku u výkonu uplatňuje. V návrhu ceny výkonu určeného výhradně pro občany se neuvádí stanovisko odběratele.

(3) Pokud se odlišnost nového výrobku vyjadřuje pouze dodatkem k podstatným podmínkám, lze v návrhu ceny nového výrobku u náležitostí uvedených v odstavci 1 písm. b), d), e), f) a g) použít odkazu na rozhodnutí o ceně porovnatelného výrobku nebo na jeho cenový návrh.

(4) Návrh velkoobchodní ceny opakovaně dodávaného výrobku, vytvořené některým ze způsobů podle § 11 odst. 2 písm. a), § 12 nebo § 13 odst. 2 písm. a) a stanovené pověřenou organizací, obsahuje pouze náležitosti uvedené v odstavci 1 písm. a) a b), výpočet velkoobchodní ceny podle použitého způsobu tvorby cen, resp. jen navrhovanou výši velkoobchodní ceny, jestliže se pro její výpočet používá výpočetní techniky a výsledná sestava neumožňuje ověření správnosti výpočtu; navrhuje-li dodavatel uplatnění podmínek realizace, obsahuje návrh též náležitosti uvedené v písmenech f), ch) a j).

(5) Návrh velkoobchodní ceny nestandardního výrobku nebo výkonu obsahuje náležitosti uvedené v odstavci 1 písm. a), b), d), e), j), popřípadě další náležitosti podle písmen g), h), i), pokud přicházejí v úvahu.

(6) Návrh velkoobchodní ceny nestandardního výrobku, jehož dodávku uskutečňuje dodavatel podle požadavku odběratelské organizace ihned nebo nejdéle do 3 měsíců, tvoří příloha k faktuře, obsahující rozpis spotřeby materiálu a mezd a další položky cenové kalkulace, popřípadě další náležitosti dohodnuté s odběratelem. Stejný postup platí pro ceny služeb a oprav, jestliže je lze vytvořit stavebnicovým způsobem podle § 13 odst. 2 písm. a).

(7) Návrh předběžné velkoobchodní ceny vědeckotechnické práce, uváděný v plánu rozvoje vědy a techniky nebo v jiném odpovídajícím plánu, obsahuje číslo a název úkolu nebo jeho části, zdůvodnění výše ceny podle použitého způsobu tvorby, stanovisko odběratele (zadavatele, realizátora výsledku řešení), termíny zpřesnění ceny a popřípadě rozbor předpokládaných ekonomických a jiných účinků podle § 38, pokud se navrhuje jejich vyjádření v ceně. Obdobné náležitosti obsahuje i návrh zpřesněné ceny nebo ceny podle § 38 odst. 3.

§ 48

Náležitosti návrhu maloobchodní ceny tuzemského výrobku

(1) Návrh maloobchodní ceny tuzemského výrobku, předkládaný spolu s návrhem velkoobchodní ceny, obsahuje

• a) dodací podmínky, jsou-li odlišné při dodávkách za maloobchodní cenu,

• b) zdůvodnění výběru jiného porovnatelného výrobku podle § 34 odst. 6, než který byl použit pro návrh velkoobchodní ceny,

• c) navrhovanou maloobchodní cenu a zdůvodnění její výše podle použitého způsobu tvorby,

• d) zdůvodnění výše cenového rozdílu, pokud vyplývá z cenového zvýhodnění nebo znevýhodnění podle § 21 nebo z uplatnění cenových relací podle § 19,

• e) stanovisko gestora v oblasti maloobchodních cen,^50) je-li určen a není-li totožný s organizací, která cenu stanoví.

(2) Návrh maloobchodní ceny spotřebního výrobku předkládaný samostatně obsahuje též náležitosti podle § 47 odst. 1 písm. a), b), popřípadě h) a ch).

§ 49

Náležitosti návrhu ceny dováženého výrobku

(1) Návrh velkoobchodní ceny dováženého výrobku tvořené podle § 27 odst. 1 písm. a) obsahuje náležitosti podle § 47 odst. 1 písm. a) až e) doplněné operativní (propočtovou) kalkulací kupní ceny vyjadřující průměrné náklady dovozu a tuzemským přepravným vyplývajícím z rozdílu dopravních parit kupní a velkoobchodní ceny, dále se uvádí údaj o množství dovozu, popřípadě další náležitosti, které stanoví cenový úřad. Návrh velkoobchodní ceny dováženého výrobku, vytvořené podle § 27 odst. 1 písm. b) se dále zdůvodňuje údaji, které prokazují dodržení stanoveného způsobu sjednocení cen dovážených výrobků s tuzemskými.

(2) Návrh maloobchodní ceny dováženého výrobku tvořené podle § 34 odst. 3 obsahuje náležitosti podle § 47 odst. 1 písm. a), b), ch) a i). Dále obsahuje kalkulaci maloobchodní ceny nového a porovnatelného dováženého výrobku nebo kalkulaci maloobchodní ceny tuzemského porovnatelného výrobku, pokud se s ním porovnává, a stanovisko gestora v oblasti maloobchodních cen, pokud maloobchodní cenu sám nestanoví. Součástí podkladů pro návrh maloobchodní ceny výrobku z dovozu je předběžná kalkulace kupní ceny v členění podle oborového kalkulačního vzorce zpracovaná organizací zahraničního obchodu.

§ 50

Vypracování návrhů cen

(1) Návrh velkoobchodní i maloobchodní ceny tuzemského výrobku vypracovává výrobce nového výrobku a v případech uvedených v § 53 odst. 2 ústřední orgán, pokud cenový nebo ústřední orgán nepověří jinou organizaci. Návrh maloobchodní ceny pro svůj výhradní prodej vypracovávají organizace uvedené v § 72 odst. 9.

(2) Návrh velkoobchodní ceny dováženého výrobku, pokud není odvozována z kupní ceny, ale tvoří se podle § 27 odst. 1 písm. a), vypracovává organizace zahraničního obchodu a návrh ceny podle § 27 odst. 1 písm. b) určený tuzemský odběratel.

(3) Návrh maloobchodní ceny dováženého výrobku vypracovává na základě podkladů organizace zahraničního obchodu generální ředitelství obchodní organizace, popřípadě organizace řízená přímo ústředním orgánem nebo národním výborem, která bude výrobek za maloobchodní cenu prodávat.

(4) Veškeré podklady potřebné pro tvorbu cen podle této vyhlášky jsou organizace povinny bezplatně poskytnout zpracovatelům cenových návrhů nebo cenovým úřadům, popřípadě zapůjčit využitelná média, na nichž jsou příslušné údaje zapsány, nebo poskytnout údaje pomocí dálkového přenosu dat, jestliže se pro tvorbu cen využívá výpočetní techniky.

§ 51

Projednávání návrhu ceny s odběrateli

(1) Zpracovatel nebo předkladatel návrhu velkoobchodní ceny, uvedený v § 53 nebo organizace pověřená stanovit cenu, která návrh ceny vypracovala, jsou povinni zabezpečit projednávání návrhu s odběratelem, je-li odběratelů více, s hlavními odběrateli reprezentujícími jednotlivé směry užití nového výrobku. Jestliže je výrobek určen jen pro výrobní spotřebu, projednává se cenový návrh nejméně se třemi hlavními konečnými odběrateli. Při výběru hlavních odběratelů přihlíží zpracovatel návrhu k tomu, aby byli zastoupeni odběratelé jak z České socialistické republiky, tak ze Slovenské socialistické republiky. S občany jako odběrateli se návrhy na stanovení maloobchodní ceny neprojednávají s výjimkou cen nestandardních výrobků nebo případů stanovených cenovým úřadem.

(2) Za hlavní odběratele se považují

• a) organizace, která bude odebírat výrobek pro výrobní spotřebu nebo pro investice v rozhodujícím množství, popřípadě generální ředitelství, jde-li o více organizací jedné výrobní hospodářské jednotky,

• b) organizace zahraničního obchodu, předpokládá-li se vývoz,

• c) obchodní organizace, která má působnost stanovit maloobchodní cenu nebo která je odběratelem rozhodujícího množství, ale nemá působnost stanovit maloobchodní cenu,

• d) federální ministerstvo národní obrany nebo jím řízené organizace, jde-li o výrobky jim dodávané a tehdy, jestliže si ministerstvo vyžádá předložení cenového návrhu,

• e) ministerstva stavebnictví České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky, jde-li o výrobky dodávané organizacím jimi řízeným, určené pro bytovou nebo občanskou výstavbu a o výrobky vybrané pro centrální regulaci,

• f) ministerstva lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky, jde-li o výrobky dodávané organizacím jimi řízeným,

• g) federální ministerstvo dopravy, jde-li o výrobky dodávané více než jedné organizaci nebo výrobní hospodářské jednotce řízené tímto ústředním orgánem,

• h) ministerstva zemědělství a výživy České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky, jde-li o výrobky dodávané organizacím jimi řízeným,

• ch) další orgány nebo organizace (gestor) podle rozhodnutí cenového úřadu.

(3) Jsou-li hlavními odběrateli ústřední orgány uvedené v odstavci 2 písm. d) až h), nezasílá se již cenový návrh jim podřízeným odběratelským organizacím.

(4) Návrh velkoobchodní i maloobchodní ceny se projednává současně, předpokládají-li se od počátku dodávky za tyto ceny. Je-li výrobní organizace oprávněná stanovit jen velkoobchodní cenu, předkládá návrhy obou cen orgánu nebo organizaci, která má působnost stanovit maloobchodní cenu. U tuzemských i dovážených výrobků, které budou podle § 2 odst. 2 písm. d) dodávány i za obchodní ceny, musí být v rámci cenového řízení projednána i obchodní cena.

(5) Odběratelé uvedení v odstavci 2 jsou povinni zaslat svá odůvodněná stanoviska k návrhu ceny do 15 dnů od doručení návrhu. Tato lhůta se prodlužuje na 30 dnů, požádá-li o to odběratel ze závažných důvodů. Jestliže odběratel nesdělí své stanovisko do uvedené lhůty, platí, že s návrhem souhlasí. Nesouhlasí-li odběratel s návrhem ceny, je dodavatel povinen projednat jeho námitky do 15 dnů od jejich doručení. Nedojde-li ani potom k dohodě, přikládají se k návrhu ceny stanoviska dodavatele i odběratele podepsaná oprávněnými pracovníky, jestliže cenu stanoví cenový orgán. Má-li působnost stanovit cenu dodavatel, řeší se případ jako cenový spor podle § 55.

(6) Návrh ceny výrobku dodávaného pro stavby projedná dodavatel s investorem a s generálním projektantem. Je-li prvním odběratelem vyšší dodavatel, projedná jej s vyšším dodavatelem. Vyšší dodavatel projedná jím odsouhlasené ceny s investorem a generálním projektantem spolu s ostatními cenovými podklady vyšší dodávky. K tomu účelu jim předkládá i návrhy cen svých poddodavatelů. Nesouhlasí-li investor a generální projektant s cenami poddodavatele, postupuje se podle § 55.

(7) Při tvorbě ceny nestandardního výrobku dodávaného pro stavby, pro který byl stanoven limit velkoobchodní ceny, zpracuje dodavatel návrh ceny způsobem uvedeným v § 30 odst. 4. Jestliže rozdíl mezi návrhem ceny a stanoveným cenovým limitem nečiní více než ±3 %, stanoví dodavatel velkoobchodní cenu ve výši limitu podle § 54 odst. 5 bez cenového řízení.

(8) Požádá-li o to zpracovatel návrhu ceny, je povinen také dodavatel objemově významné poddodávky zpracovat a projednat její cenu v požadovaných lhůtách.

(9) Jde-li o návrh velkoobchodní ceny uvedený v § 47 odst. 4, zasílá odběratel stanovisko jen jestliže požaduje úpravu ceny podle podmínek realizace, nebo jestliže namítá nesprávný výpočet ceny. V ostatních případech nezasílá stanovisko a pověřená organizace stanoví cenu podle svého návrhu po uplynutí lhůty podle odstavce 5.

(10) K navrhované ceně vytvořené způsobem podle § 11 odst. 2 písm. b), § 14 a 15 se odběratel může vyjádřit i z jiných hledisek, než je návrh zpracován, zejména z hlediska vlivu navrhované ceny na náklady odběratele.

(11) Za projednání a souhlas s návrhem ceny se považuje její zaplacení, jde-li o

• a) cenu služby nebo opravy tvořenou stavebnicovým způsobem,

• b) velkoobchodní cenu nestandardního výrobku, jehož dodávku podle požadavku odběratele uskutečňuje dodavatel ihned nebo nejpozději do 3 měsíců.

§ 52

Cenové komise

Cenové úřady zřizují pro cenové řízení cenové komise, jejichž členy jsou zmocnění zástupci hlavních dodavatelských a odběratelských orgánů a organizací. Cenový návrh se zasílá členům cenové komise a jeho projednání v cenové komisi nahrazuje projednání podle § 51 popřípadě podle § 53 odst. 5. Složení cenových komisí a podrobnější podmínky jejich činnosti stanoví cenový úřad, který je zřídil a který také, na návrh orgánů a organizací v komisi zastoupených, jmenuje členy komisí. Cenové komise si mohou zřizovat i orgány nebo organizace pověřené působnosti ve stanovení cen, přičemž musí být jejich členy zástupci hlavních odběratelů uvedených v § 51 odst. 2.

§ 53

Předkládání návrhů cen

(1) Stanoví-li cenu cenový orgán nebo pověřená organizace, předkládá jim návrh ceny generální ředitelství dodavatelské organizace, popřípadě jiná organizace určená cenovým úřadem po dohodě s jejím nadřízeným orgánem. Návrh nákupní ceny jiného výrobku než zemědělského a návrh maloobchodní ceny dováženého výrobku předkládá odběratelská organizace.

(2) Ústřední orgány předkládají návrhy cen za podřízené organizace uvedené v odstavci 1

• a) v rozsahu platných předpisů^51) a této vyhlášky,^52)

• b) ministerstva lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky, pokud jde o ceny vody povrchové, vody pitné a odkanalizované, podle podkladů příslušných národních výborů, a ceny surového dřeva,

• c) ministerstva zemědělství a výživy České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky, pokud jde o nákupní ceny zemědělských výrobků,

• d) Český geologický úřad a Slovenský geologický úřad společně, pokud jde o velkoobchodní ceny geologických prací,

• e) Český geodetický a kartografický úřad a Slovenský úřad geodézie a kartografie společně, pokud jde o velkoobchodní ceny geodetických a kartografických prací,

• f) v dalších případech na základě dohody s cenovým úřadem.

(3) Předkladatel návrhu ceny je povinen předložit návrh ceny tak, aby vzhledem ke lhůtám pro jeho projednání podle odstavce 6, popřípadě doplnění podle odstavce 7, mohla být cena stanovena ve lhůtách podle § 54 odst. 1 před fakturací prvé dodávky, u dodávek pro investiční výstavbu ve lhůtách podle § 54 odst. 2.

(4) Návrh ceny nového výrobku podepisuje statutární zástupce organizace nebo pracovník oprávněný podle organizačních předpisů, popřípadě písemně zmocněný statutárním zástupcem (dále jen „oprávněný pracovník“).

(5) Současně s předložením návrhu ceny cenovému orgánu předkládá se další vyhotovení návrhu

• a) nadřízenému ústřednímu orgánu, pokud tento orgán si předkládání návrhů vyžádá,

• b) federálnímu ministerstvu financí nebo ministerstvům financí České socialistické republiky nebo Slovenské socialistické republiky, jestliže návrh ceny představuje nové nároky na dotaci ze státního rozpočtu a dále v případech, kdy se uplatňuje rozdílová daň z obratu.

(6) Orgány uvedené v odstavci 5 sdělí do 15 dnů od doručení návrhu svá zdůvodněná stanoviska cenovému orgánu. Nesdělí-li své stanovisko do této lhůty, platí, že s návrhem souhlasí.

(7) Nemá-li návrh ceny předepsané náležitosti, nebo je-li třeba ke stanovení ceny doplnit návrh o další doklady, požádá cenový orgán nebo organizace oprávněná stanovit cenu o jeho doplnění do 10 dnů od doručení návrhu. Předkladatel je povinen doplnit návrh ceny do 15 dnů, pokud nedohodne s uvedeným orgánem nebo organizací lhůtu delší.

(8) Občané předkládají pro své výrobky podklady k zpracování návrhu nákupní ceny podle § 33 odst. 2 odběratelské organizaci a cenovému úřadu nebo národnímu výboru pro zpracování návrhu maloobchodní ceny podle § 33 odst. 3. Náležitosti podkladů pro návrhy nákupních cen dohodnou s odběratelskou organizací, náležitosti podkladů pro návrhy maloobchodních cen určí cenový orgán.

§ 54

Lhůty a způsob stanovení ceny

(1) Orgány oprávněné stanovit cenu stanoví ji nejdéle do 30 dnů po obdržení návrhu se všemi náležitostmi, včetně odůvodněných stanovisek účastníků cenového řízení. Lhůta se přiměřeně prodlouží v případech, kdy si orgán oprávněný stanovit cenu písemně vyhradí delší lhůtu nebo kdy dojde k cenovému sporu podle § 55. Organizace pověřené stanovit cenu stanoví ji do 10 dnů po dosažení dohody s odběrateli.

(2) Ceny výrobků dodávaných pro stavby se stanoví tak, aby mohly být použity při zpracování odbytového rozpočtu. V případech, kdy je možno použít v odbytovém rozpočtu předběžné ceny nebo cenové limity, stanoví se cena před zahájením výroby, nejpozději však 60 dnů před vystavením splátkového listu, není-li vystavován, před fakturací.

(3) Výměr, kterým se stanoví cena, obsahuje

• a) název orgánu nebo organizace jej vydávající s odkazem na předpis nebo pověření, na jehož základě stanoví cenu,

• b) přesné označení výrobku, včetně číselného kódu podle § 47 odst. 1 písm. a),

• c) označení druhu ceny podle § 2 a 3, výši stanovené ceny, měrnou jednotku a přichází-li v úvahu, též částku, o níž byla upravena cena podle § 19 až 21 s odkazem na příslušný paragraf, a dále označení ceny platné pro výrobu jednoho kusu,

• d) vymezení podstatných podmínek, popřípadě odkaz na doklad, kde jsou písemně vymezeny,

• e) způsob tvorby ceny; při převzetí ceny dosavadního výrobku podle § 43 odst. 2 se uvádí odkaz na rozhodnutí, jímž tato cena byla stanovena,

• f) datum předložení cenového návrhu u výměrů vydávaných cenovým orgánem,

• g) datum počátku účinnosti cenového výměru; zpětnou účinnost cenového výměru může výjimečně povolit pouze příslušný cenový úřad nebo národní výbor; jde-li o přirážky za cenové zvýhodnění, zvýhodněné nebo přechodně platné ceny, též datum skončení jejich platnosti, popřípadě pro jaké množství platí přechodně platná cena,

• h) výrobce (jde-li o jediného výrobce),

• ch) datum vydání výměru a jeho číslo,

• i) podpis oprávněného pracovníka.

(4) Výměrem se stanoví velkoobchodní ceny opakovaně dodávaných výrobků, velkoobchodní ceny dovážených výrobků stanovených podle § 27 odst. 1 písm. a) a b), nákupní ceny, maloobchodní ceny a kalkulační sazby používané pro tvorbu cen. Výměr se vydává i na zařazení nového výrobku do cenové skupiny a na ponechání ceny podle § 6 odst. 3 písm. b).

(5) Organizace pověřené stanovovat ceny jsou povinny vést evidenci cenových výměrů, které vydaly a evidenci jimi stanovených cen, na které nebyly vydány cenové výměry. Pro evidenci stanovených cen jsou závazné údaje uvedené v odstavci 3 písm. b) až e), g) a i) s tím, že tato cena se považuje za stanovenou dnem zápisu do evidence.

(6) Zápisem do evidence se stanoví velkoobchodní ceny nestandardních výrobků, běžné kupní ceny, velkoobchodní ceny stanovované podle § 27 odst. 1 písm. c), velkoobchodní ceny výlučně vyvážených výrobků, základní velkoobchodní ceny a maloobchodní ceny výrobků luxusního provedení a výrobků mimořádné kvality, velkoobchodní ceny a maloobchodní ceny výkonů a výrobků dodávaných výrobními organizacemi přímo občanům podle § 40, prozatímní velkoobchodní ceny stanovované organizacemi podle § 3 odst. 2, předběžné ceny, velkoobchodní ceny výrobků zařazených do ostatní výrobní činnosti podle § 16.

(7) Uvedením ve faktuře spolu s označením příslušného druhu ceny a uvedením procentních sazeb daně z obratu stanoví dodavatel velkoobchodní cenu s daní z obratu nebo obchodní cenu. Po předchozí dohodě s dodavatelem může obchodní ceny stanovovat obchodní organizace.

(8) K projednání a stanovení ceny nového výrobku se nevyžaduje, aby bylo dokončeno technické nebo odbytové řízení pro tento výrobek nebo aby byly splněny další podmínky nutné pro jeho uvedení do oběhu, jako jsou například zkoušky podle předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Stanovení ceny není souhlasem k uvedení výrobku do oběhu, ale jen jednou z nutných podmínek k jeho prodeji. Jestliže dojde po stanovení ceny a po dokončení technického nebo odbytového řízení ke změně některé z podstatných podmínek výrobku, zpracovatel návrhu ceny formou dodatku projedná a stanoví novou cenu, popřípadě nahradí dosud uplatňovanou prozatímní cenu.

(9) Změní-li se pro výrobek kód jednotné klasifikace, zůstává vydané rozhodnutí (výměr) o ceně v platnosti. Výrobce je však povinen informovat o této změně orgán nebo organizaci, která cenu stanovila, cenového gestora a hlavní odběratele, kterým výměr zaslala. Tento postup neplatí v případě, kdy v důsledku nesprávného zařazení nového výrobku zpracovatelem návrhu ceny byla stanovena cena v nesprávné výši. V tomto případě platí postup pro změny nesprávných cen.

§ 55

Cenové spory

(1) Cenový spor vzniká v případě, kdy působnost stanovit cenu nového výrobku má orgán nebo dodávající organizace z pověření cenového úřadu a kdy nedošlo k dohodě o výši ceny mezi dodavatelem a některým hlavním odběratelem, ani mezi jejich nadřízenými ústředními orgány.

(2) Cenový spor předkládá orgán pověřený stanovením ceny nebo ústřední orgán dodavatelské organizace pověřené stanovením ceny do 30 dnů po skončení neúspěšného jednání cenovému úřadu k rozhodnutí. Předkládá-li cenový spor pověřená organizace, musí současně předložit cenovému úřadu stanoviska nadřízených orgánů dodavatele i odběratele.

(3) Mimořádné náklady spojené s řešením cenových sporů (např. odměny znalcům) uhradí generální ředitelství dodavatelské a odběratelské organizace v poměru, který určí cenový úřad na základě výsledku sporu.

§ 56

Zaokrouhlování cen

(1) Ceny se při jejich tvorbě zaokrouhlují takto:

Při ceně za měrnou jednotku	Jednotka zaokrouhlení pro maloobchodní ceny	Jednotka zaokrouhlení pro ostatní druhy cen
do Kčs	0,10	-	na haléře
do Kčs	1,-	na pětihaléře	na pětihaléře
do Kčs	5,-	na desetihaléře	na pětihaléře
do Kčs	20,-	na padesátihaléře	na desetihaléře
do Kčs	100,-	na koruny	na padesátihaléře
do Kčs	500,-	na pětikoruny	na koruny
do Kčs	1 000,-	na desetikoruny	na pětikoruny
do Kčs	10 000,-	na desetikoruny	na desetikoruny
nad Kčs	10 000,-	na desetikoruny	na stokoruny

přitom se částky nižší než 50 % zaokrouhlovací jednotky zaokrouhlují směrem dolů a od 50 % včetně směrem nahoru.

(2) Přirážky a srážky uvedené v § 22 písm. b) až d) uplatňované v oblasti velkoobchodních nebo nákupních cen a odbytové přirážky a srážky se zaokrouhlují samostatně podle stupnice pro ostatní druhy cen. Po jejich připočtení (odečtení) k velkoobchodní nebo nákupní ceně se výsledná cena již nezaokrouhluje.

(3) Při tvorbě obchodní ceny tuzemského výrobku se vychází ze zaokrouhlené velkoobchodní (nákupní) ceny. Při tvorbě jeho maloobchodní ceny se vychází ze zaokrouhlené obchodní ceny, popřípadě zaokrouhlené velkoobchodní (nákupní) ceny. Ostatní složky maloobchodní ceny tuzemského i dováženého výrobku (daň z obratu, obchodní srážka, cenový rozdíl) ani přirážky a srážky za odchylky od podstatných podmínek v oblasti maloobchodních cen stanovené procentní sazbou se však samostatně nezaokrouhlují. Zaokrouhluje se až výsledná maloobchodní cena.

(4) Podle stupnice pro maloobchodní ceny se zaokrouhluje též velkoobchodní cena s daní z obratu a ceny podle § 2 odst. 3.

(5) Ustanovení tohoto paragrafu neplatí pro případy, kdy při dodávkách za velkoobchodní cenu s daní z obratu nebo velkoobchodní cenu s odbytovou přirážkou nebo s přirážkou (srážkou) za odchylky od podstatných podmínek se ve faktuře uvádí daň z obratu nebo přirážka souhrnnou částkou na celkové dodávané množství. Dále se nevztahuje na případy, kdy na základě stanovené ceny pro určitou měrnou jednotku se účtuje její podíl nebo násobek.

(6) Pokud se ceny a jejich složky nezaokrouhlují podle odstavce 1 a jiný způsob není rozhodnutím cenového úřadu nebo v platném ceníku stanoven, zaokrouhlují se ceny na dvě desetinná místa a maloobchodní ceny na pětihaléře. Orgány a organizace jsou povinny při nejbližší změně cen výrobků, pro něž platí výjimka, použít způsob zaokrouhlování podle odstavce 1.

ČÁST PÁTÁ

INFORMAČNÍ SOUSTAVA V OBLASTI CEN

§ 57

(1) Řízení cen využívá zejména

• a) údajů jednotné soustavy sociálně ekonomických informací, soustavy informací pro sestavení plánů a státních rozpočtů a soustavy vědeckotechnických a ekonomických informací, a to v členění za příslušnou organizaci, obor, popřípadě za určený soubor jednotlivých výrobků,

• b) rozborů vývoje a působení cen,

• c) poznatků cenových kontrol.

(2) Organizace a orgány zpracovávají za uplynulý kalendářní rok rozbory vývoje a působení cen v rámci rozborů hospodaření a podle potřeby další rozbory působení významných cenových opatření. Jejich věcné zaměření stanoví Federální cenový úřad spolu s cenovými úřady republik a v dohodě s příslušnými ústředními orgány.

(3) Cenovou dokumentaci v organizaci tvoří zejména

• a) cenové výměry, dále platné ceníky a dodatky k nim, jejichž podrobný obsah, závazné náležitosti a způsob centrální evidence stanoví zvláštní předpis,^53) evidence cen stanovených podle § 54 odst. 5 na vyráběné výrobky,

• b) právní předpisy a rozhodnutí ústředních orgánů za oblast cen, platné pro činnost organizace,

• c) úplné návrhy na stanovení ceny nebo změnu ceny,

• d) podklady organizace, která zpracovala návrh závazného způsobu tvorby cen schváleného cenovým orgánem, podklady k návrhu kalkulačních sazeb používaných pro tvorbu cen, včetně vymezení obsahu jednotlivých kalkulačních položek,

• e) informace o zahraničních cenách potřebné pro tvorbu cen.

(4) Orgány a organizace jsou povinny uchovávat cenovou dokumentaci nejméně 3 roky po skončení platnosti ceny u podkladů podle odstavce 3 písm. a) až c) a po skončení platnosti dokumentace podle odstavce 3 písm. d) a e), dokumentaci týkající se ceny jednotlivého výrobku nejméně 3 roky po skončení jeho výroby.

(5) O cenách výrobků určených pro obyvatelstvo musí být ve všech provozovnách obchodu, služeb, dopravy aj., zajištěna každému přístupná, přesná a úplná informace (ceník, tarif, výměr, popřípadě doklad o ceně).

ČÁST ŠESTÁ

PLÁNOVÁNÍ CENOVÝCH KONTROL A ZMĚNY NESPRÁVNÝCH CEN

§ 58

Plánování cenových kontrol

(1) Základním nástrojem řízení cenové kontroly jsou plány cenových kontrol, sestavené cenovými úřady republik, které zahrnují rozhodující úkoly,^54) kontrolní úkoly cenových úřadů, ústředních orgánů státních, družstevních a společenských organizací, národních výborů a státních inspekcí.^55)

(2) Stanovené rozhodující úkoly v cenové kontrole jsou ústřední orgány povinny zahrnout do svých plánů cenových kontrol, které předloží cenovému úřadu v jím určeném termínu. Tyto úkoly lze změnit jen se souhlasem cenového úřadu.

(3) Orgány uvedené v odstavci 1 předkládají zprávy o výsledcích cenových kontrol za uplynulý rok do 31. ledna roku následujícího, a to federální orgány Federálnímu cenovému úřadu, ostatní orgány cenovým úřadům republik, podle požadavků těchto úřadů.

§ 59

Změny nesprávných cen

(1) Nesprávnou je cena, jejíž výše byla stanovena v rozporu s předpisy nebo s rozhodnutími cenových orgánů pro tvorbu a změny cen.

(2) Nesprávná vyšší cena se mění zejména na základě zjištění cenové kontroly nebo podle rozhodnutí cenového orgánu. Odběratelské orgány a organizace mají povinnost upozornit cenový orgán na nesprávnou vyšší cenu, která byla vůči nim uplatněna.

(3) Nesprávnou vyšší cenu změní orgán nebo organizace, které ji stanovily, neprodleně po zjištění správné ceny. Organizace, která nemá působnost stanovit správnou cenu, může do doby stanovení správné ceny použít prozatímní velkoobchodní cenu. Změna platí pro všechny výrobky dodané za nesprávnou cenu, maximálně však 3 roky zpětně před prvním dnem v měsíci, v němž byla nesprávná cena zjištěna.

(4) Nesprávnou nižší cenu může změnit jen cenový úřad nebo národní výbor, který zároveň určí platnost této změny. U smluvních dodávek platí změna pro dodávky podle smluv uzavřených od počátku platnosti změny.

(5) Důvodem pro změnu nesprávné nižší ceny není prokazatelná početní chyba v návrhu ceny, která nepřesahuje 5 % stanovené ceny. Za nesprávnou nižší cenu se nepovažuje zejména cena výrobku, jehož skutečné náklady jsou vyšší než náklady uvedené v cenové kalkulaci nebo u něhož je vykazována nízká rentabilita, popřípadě ztráta v ceně.

(6) Generální ředitelství a organizace jsou povinny v případech porušení cenových předpisů neprodleně zabezpečit opatření k nápravě a v jejich rámci

• a) vypořádat podle právních předpisů^56) prostředky získané neoprávněně porušením cenových předpisů,

• b) zjistit osobně odpovědné pracovníky a uplatnit vůči nim postih včetně náhrady škody.^57)

(7) Nezabezpečí-li kontrolovaná organizace opatření k nápravě, je povinna je zabezpečit nadřízená organizace nebo orgán. Nesplní-li organizace povinnost změnit nesprávnou cenu, může o její změně rozhodnout cenový úřad.

ČÁST SEDMÁ

PŮSOBNOST V TVORBĚ A KONTROLE CEN

§ 60

Federální cenový úřad

(1) Federální cenový úřad v rozsahu své působnosti^58) zejména

• a) vyhlašuje ceny a jejich změny schválené vládou Československé socialistické republiky,

• b) vydává metodické pokyny pro vypracování plánu vývoje cen na základě zmocnění Státní plánovací komisí a podrobnější zásady pro změny cen,

• c) stanoví a mění způsoby tvorby cen a cenových limitů, ceny, cenové limity a kalkulační sazby pro tvorbu cen, pokud tuto působnost nepřenese na jiné orgány nebo organizace,

• d) vydává opatření pro úpravu cen podle podmínek realizace a stanoví takto upravené ceny, pokud působnost ve stanovení těchto cen nepřenese na jiné orgány nebo organizace,

• e) stanoví způsoby tvorby cen dovážených výrobků, jednotné ceny některých dovážených výrobků a určuje výrobky, jejichž ceny se sjednocují s cenami tuzemských výrobků,

• f) stanoví způsoby tvorby cenových rozdílů v maloobchodních cenách a v dohodě s federálním ministerstvem financí, příslušnými ministerstvy a cenovými úřady republik spolurozhoduje o jejich užití,

• g) stanoví lhůty pro předkládání podkladů pro tvorbu cen a pro cenová opatření a navrhuje hlavní směry cenového výzkumu,

• h) určuje v dohodě s cenovými úřady republik, které údaje ze sociálně ekonomických informací podle § 57 odst. 1 písm. a) se závazně využívají v cenové oblasti,

• ch) pověřuje cenovou gescí orgány nebo organizace v dohodě s jejich nadřízenými ústředními orgány a zřizuje cenové komise,

• i) rozhoduje cenové spory a po předchozím projednání může zastavit cenové řízení, zrušit nebo změnit cenová rozhodnutí orgánů a organizací, na které přenesl cenovou působnost, v případech, kdy došlo nebo by mohlo dojít k porušení cenových nebo jiných právních předpisů nebo kdy je to potřebné pro stanovení správné ceny.

(2) Federální cenový úřad metodicky řídí federální orgány a organizace, které tvoří a stanovují ceny podle zvláštních předpisů, a zabezpečuje mezinárodní spolupráci v oblasti cen.

(3) Federální cenový úřad koordinuje

• a) účast federálních orgánů a organizací na zabezpečování zásadních opatření v oblasti cen,

• b) zpracování rozborů vývoje a působení cen v Československé socialistické republice.

(4) Federální cenový úřad se může účastnit cenového řízení u výrobků, které jsou v cenové působnosti jiných orgánů a organizací.

(5) Federální cenový úřad v dohodě s cenovými úřady republik

• a) vydává opatření určená pro celá odvětví, popřípadě obory nebo organizace, u nichž je cenová působnost rozdělena mezi tyto orgány,

• b) stanoví lhůty podle odstavce 1 písm. g) pro obory a organizace v cenové působnosti cenových úřadů republik.

§ 61

Cenové úřady republik

(1) Cenové úřady republik v rozsahu své působnosti v tvorbě a kontrole cen^59) na území své republiky zejména

• a) vyhlašují ceny a jejich změny schválené vládami republik, popřípadě schválené jen vládou Československé socialistické republiky, jde-li o změny maloobchodních cen,

• b) vydávají podrobnější pokyny k provedení plánovaných změn cen,

• c) stanoví a mění způsoby tvorby cen a cenových limitů, ceny, cenové limity a kalkulační sazby pro tvorbu cen, pokud touto působností nepověří jiné orgány nebo organizace,

• d) vydávají opatření pro úpravu cen podle podmínek realizace a stanoví takto upravené ceny, pokud touto působností nepověří jiné orgány nebo organizace,

• e) mění maloobchodní ceny v dohodě s Federálním cenovým úřadem,

• f) pověřují cenovou gescí orgány nebo organizace v dohodě s jejich nadřízenými ústředními orgány a zřizují cenové komise,

• g) rozhodují cenové spory a po předchozím projednání mohou zastavit cenové řízení, zrušit nebo změnit cenová rozhodnutí orgánů a organizací, na které přenesly cenovou působnost,

• h) předkládají Federálnímu cenovému úřadu svoje stanoviska k návrhům zásad cenové politiky, směrnic pro vypracování plánu vývoje cen a plánu vývoje cen připravovaných federálními orgány a k návrhům ostatních zásadních opatření připravovaných Federálním cenovým úřadem.

(2) Cenové úřady republik pro oblast cenové působnosti národních výborů

• a) stanoví změny cen prováděné podle zvláštního předpisu^60) s výjimkou změn cen služeb, výkonů a prací, pokud si i změny těchto cen nevyhradí,

• b) mohou rozhodnout po dohodě s příslušným národním výborem, že organizace v působnosti národních výborů stanoví velkoobchodní ceny, jsou-li vytvořeny některým ze závazných způsobů, a maloobchodní ceny tvořené z těchto velkoobchodních cen způsobem uvedeným v § 34 odst. 2 písm. a) nebo b), nebo ceny objemově nevýznamných výrobků.

(3) Cenové úřady republik se mohou účastnit cenového řízení u výrobků, které jsou v cenové působnosti Federálního cenového úřadu nebo jiných orgánů nebo organizací.

(4) Cenové úřady republik koordinují, metodicky řídí a provádějí cenovou kontrolu na území republiky ve všech orgánech a organizacích, u občanů poskytujících drobné výrobky a služby s povolením příslušných orgánů nebo provozujících činnost na základě oprávnění, kromě cenové kontroly v ústředních orgánech, v hospodářských organizacích podle zvláštního statutu a v rozpočtových organizacích a útvarech podřízených federálnímu ministerstvu národní obrany a federálnímu ministerstvu vnitra.

(5) Opatření v tvorbě a kontrole cen výrobků vyráběných v obou republikách činí cenové úřady republik v odůvodněných případech po vzájemném projednání nebo společně a zajišťují přitom ve stanoveném rozsahu jednotnost cen.

§ 62

Státní plánovací komise

Státní plánovací komise vykonává působnost v tvorbě a kontrole cen letadel a podle zvláštního předpisu v tvorbě a kontrole cen výrobků vojenské techniky.^61)

§ 63

Federální ministerstvo financí, ministerstvo financí ČSR a ministerstvo financí SSR

V případech, kdy se navrhuje uplatnění dotace k ceně a kdy daň z obratu není stanovena sazbou, je nutno stanovit nebo změnit cenu v dohodě s federálním ministerstvem financí, popřípadě s ministerstvy financí republik.

§ 64

Federální ministerstvo zahraničního obchodu

(1) Federální ministerstvo zahraničního obchodu podle zvláštního předpisu^62)

• a) vydává v souladu se stanovenými zásadami státní cenové politiky pro organizace zahraničního obchodu pokyny pro tvorbu a kontrolu cen v oblasti zahraničně obchodních vztahů, cen výrobků prodávaných do zahraničí i tuzemska za cizí měny a výrobků prodávaných zahraničními kulturně informačními středisky,

• b) provádí kontrolu v oblastech podle písmena a).

(2) Federální ministerstvo zahraničního obchodu předkládá Federálnímu cenovému úřadu

• a) návrhy zásad tvorby obchodních přirážek a obchodních srážek pro organizace zahraničního obchodu, popřípadě návrhy těchto přirážek a srážek,

• b) ke stanovení velkoobchodních cen dovážených výrobků uvedených v § 27 odst. 1 písm. a) a b) podklady podle § 47 odst. 1 písm. a) a b), v dohodnutém rozsahu údaje o skutečných kupních cenách a jejich předpokládaném vývoji a účastní se projednání jejich návrhů,

• c) návrhy na způsoby tvorby a kontroly kupních cen a zabezpečuje jejich dodržování v podřízených organizacích,

• d) prognózy vývoje zahraničních cen.

(3) Federální ministerstvo zahraničního obchodu vykonává přiměřeně působnost odvětvového ministerstva podle § 69 pro tvorbu a kontrolu cen u organizací, vůči nimž plní úkoly ústředního orgánu státní správy.

§ 65

Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj, Česká komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj a Slovenská komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj

(1) Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj podle zásad státní cenové politiky ve spolupráci s Českou komisí pro vědeckotechnický a investiční rozvoj a Slovenskou komisí pro vědeckotechnický a investiční rozvoj předkládá Federálnímu cenovému úřadu návrhy způsobů tvorby cen a návrhy na stanovení a změny cen projektových prací a inženýrské činnosti. V této oblasti zabezpečuje vydávání ceníků a provádění rozborů vývoje a působení cen.

(2) Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj pro organizace řízené federálními ústředními orgány a Česká komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj nebo Slovenská komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj pro organizace řízené ústředními orgány republik stanoví předběžné a zpřesněné ceny vědeckotechnických prací spojených s řešením úkolů státního plánu rozvoje vědy a techniky; u úkolů ze státních cílových programů a státních vědeckotechnických programů řešených v působnosti ústředních orgánů republik činí tak Česká komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj nebo Slovenská komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj v dohodě se Státní komisí pro vědeckotechnický a investiční rozvoj.

(3) Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj předkládá na požádání Federálního cenového úřadu stanoviska k návrhům cen rozhodujících výrobků pro stavby.

(4) Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj a Česká komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj a Slovenská komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj vykonávají působnost odvětvových ministerstev podle § 69 pro tvorbu a kontrolu cen u organizací jimi řízených.

§ 66

Úřad pro normalizaci a měření

Úřad pro normalizaci a měření stanoví v dohodě s cenovými úřady

• a) způsob tvorby cen za výkony státního zkušebnictví^63) a ceny za tyto výkony pro státní zkušebny, které jsou mu přímo podřízeny,

• b) způsob tvorby cen metrologických výkonů a ceny za výkony orgánů státní metrologie.

§ 67

Federální ministerstvo národní obrany a federální ministerstvo vnitra

(1) Federální ministerstvo národní obrany stanoví a mění ceny výrobků vyráběných podřízenými hospodářskými organizacemi podle zvláštního statutu a jemu podřízenými útvary a zařízeními a dodávaných československým ozbrojeným silám, s výjimkou výrobků, jejichž ceny stanoví Státní plánovací komise podle § 62 a stavebních a montážních prací.

(2) Federální ministerstvo národní obrany může působnost podle odstavce 1 přenést na podřízené organizace.

(3) Federální ministerstvo národní obrany vykonává přiměřeně působnost odvětvového ministerstva podle § 69 pro tvorbu a kontrolu cen u podřízených organizací. U hospodářských organizací podle zvláštního statutu a u podřízených útvarů a zařízení má výhradní právo kontroly cen, pokud nejde o kontrolu cen prováděnou Státní plánovací komisí podle § 62.

(4) Federální ministerstvo vnitra má působnost uvedenou v odstavcích 1 až 3 pro podřízené organizace, útvary a zařízení.

§ 68

Správa federálních hmotných rezerv

(1) Správa federálních hmotných rezerv stanoví v dohodě s federálním ministerstvem financí a po projednání s Federálním cenovým úřadem ceny (sazby) a jejich změny, které účtuje za poskytnutí hmotných rezerv k dočasnému použití.

(2) Správa federálních hmotných rezerv vykonává působnost odvětvového ministerstva podle § 69 pro tvorbu a kontrolu cen prací a služeb v podřízených organizacích.

§ 69

Ostatní federální a republikové ústřední orgány státní správy

(1) Odvětvová federální a republiková ministerstva a ostatní ústřední orgány státní správy (dále jen „ministerstva“) předkládají cenovému úřadu, popřípadě jiným orgánům, na které je přenesena cenová působnost, návrhy

• a) cen a jejich změn^64) v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštními předpisy,^65)

• b) odbytových přirážek a srážek, obchodních přirážek a srážek z maloobchodních cen a jejich změn v podřízených organizacích.

(2) Ministerstva stanoví

• a) předběžné a zpřesněné ceny a změny těchto cen za práce podle § 38 spojené s řešením úkolů příslušného resortního plánu rozvoje vědy a techniky a plánu standardizace,

• b) předběžné a zpřesněné ceny a změny těchto cen za práce podle § 38 spojené s řešením úkolů státního plánu ekonomického výzkumu po dohodě s Radou ekonomického výzkumu,

• c) kalkulační sazby a hodinové sazby pro tvorbu cen vědeckotechnických prací přímo řízeným organizacím,

• d) podle způsobu tvorby cen stanoveného Úřadem pro normalizaci a měření pro podřízené státní i resortní zkušebny ceny výkonů zkušebnictví prováděných podle zvláštního předpisu,^66)

• e) ceny a změny cen v rozsahu stanoveném právními předpisy^51) nebo v rozsahu na ně přenesené působnosti.

(3) Federální ministerstvo paliv a energetiky stanoví ceny geologických prací pro těžbu uranového kovu.

(4) Ministerstva zemědělství a výživy republik stanoví velkoobchodní ceny oprav traktorů, zemědělských strojů a zařízení, opakovaně prováděných zemědělskými organizacemi výhradně pro potřeby zemědělské výroby s výjimkou generálních oprav traktorů a mechanizačních prostředků, prováděných strojními a traktorovými stanicemi a opravnami zemědělských strojů a s výjimkou oprav, jejichž ceny se stanoví podle § 70 odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. a) a podle § 72 odst. 3 písm. a) č. 4.

(5) Ministerstva obchodu republik a příslušné odvětvové ústřední orgány zabezpečují u spotřebních výrobků žádoucí skladbu sortimentu v jednotlivých cenových polohách, zejména přiměřený podíl výrobků nízkých cenových poloh. Ministerstva obchodu republik stanoví maloobchodní ceny služeb, které poskytují jimi řízené organizace v souvislosti s prodejem výrobků, není-li stanoveno jinak, a vydávají v dohodě s cenovými úřady směrnice pro doprodeje v oblasti maloobchodních cen.

(6) Ministerstva, jejichž podřízené organizace provádějí doprodeje, schvalují návrhy na věcný a finanční rozsah doprodejů, včetně snížených cen, pokud stanovením snížených cen nepověří jimi řízená generální ředitelství, popřípadě organizace. Tato ministerstva předkládají ročně cenovým úřadům zhodnocení doprodejů v dohodnutém termínu.

(7) Ministerstva zabezpečují v podřízených organizacích dodržování cenových předpisů a provádění kontroly cen, ukládají opatření k nápravě a dodatkové odvody, projednávají spolu navzájem případy, kdy jejich organizace se nedohodly o výši ceny, a předkládají svá stanoviska pro řešení cenového sporu cenovým úřadem, stanoviska k návrhům závazných způsobů tvorby cen a činí podle cenových, popřípadě jiných předpisů, další opatření.

(8) Ministerstva zabezpečují v podřízených organizacích vydávání ceníků a zveřejňování cen výrobků vyráběných, popřípadě prodávaných těmito organizacemi.

(9) Federální ministerstva předkládají Federálnímu cenovému úřadu a ministerstva republik cenovým úřadům republik rozbory vývoje a působení cen, plány cenových kontrol, zprávy o plnění těchto plánů a o výsledcích provedených kontrol, o uložených dodatkových odvodech, majetkových a osobních sankcích a náhradách škod.

§ 70

Národní výbory

(1) Krajské národní výbory, Národní výbor hlavního města Prahy a Národní výbor hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy (dále jen „krajské národní výbory“) v rozsahu cenové působnosti stanovené zákony národních rad,^67) zejména

• a) stanoví ceny výrobků včetně cen upravených podle podmínek realizace, kalkulační sazby pro tvorbu cen, mění ceny výkonů a stanoví ceny v rámci nejvýše přípustných cen pro organizace a občany v těchto zvláštních předpisech uvedené, nejde-li o výrobky uvedené v odstavci 4,

• b) stanoví ceny přepravních výkonů v oboru 932 - nákladní doprava, jde-li o městskou kolejovou dopravu, místní vodní dopravu, potrubní dopravu v rámci kraje, jinou mechanizovanou dopravu (kromě lanovek provozovaných ČSD), dále v oboru 951 - osobní doprava, jde-li o místní vodní dopravu a přepravní výkony skupiny 951.7 (kromě lanovek provozovaných ČSD), dále stanoví ceny vstupného na kulturní produkce s výjimkou vstupného do kin,

• c) usměrňují cenovou tvorbu svěřenou do působnosti národních výborů nižších stupňů,

• d) zabezpečují zveřejňování cen, včetně vydávání ceníků pro výrobky dodávané organizacemi řízenými národními výbory (ve Slovenské socialistické republice organizacemi řízenými krajskými národními výbory), kromě ceníků vydávaných cenovými úřady,

• e) předkládají cenovým úřadům republik rozbory vývoje a působení cen za organizace řízené národními výbory.

(2) Okresní národní výbory ve Slovenské socialistické republice v rozsahu cenové působnosti stanovené zákonem Slovenské národní rady^68)

• a) stanoví ceny výrobků, včetně cen upravených podle podmínek realizace a mění ceny výkonů pro organizace a občany v tomto zvláštním předpise uvedené, nejde-li o výrobky uvedené v odstavci 4,

• b) předkládají krajským národním výborům podklady pro rozbory vývoje a působení cen,

• c) zpracovávají návrhy na cenová opatření,

• d) zpracovávají a předkládají krajským národním výborům návrhy plánu kontroly cen,

• e) zabezpečují zveřejňování cen včetně vydávání ceníků pro výrobky dodávané organizacemi řízenými okresními národními výbory, městskými národními výbory a místními národními výbory.

(3) Krajské národní výbory mají též působnost podle § 69 odst. 6 s tím, že u výrobků prodávaných souběžně v organizacích státního obchodu a ve spotřebních družstvech zabezpečují opatření pro doprodeje v dohodě s ústředními orgány těchto organizací. Tuto působnost nemohou přenést na organizace ani na národní výbory nižšího stupně.

(4) Působnost krajských národních výborů republik, popřípadě okresních národních výborů ve Slovenské socialistické republice se nevztahuje na stanovení cen a jejich změn

• a) jde-li o jednotné ceny podle § 35 odst. 1,

• b) stavebních a montážních prací, nejde-li o ceny stanovené v rámci nejvýše přípustných cen,

• c) zemědělských a potravinářských výrobků, kromě potravinářských výrobků vyráběných a dodávaných na základě povolení národního výboru občany nebo jednorázově společenskými organizacemi,

• d) oprav motorových vozidel pro silniční dopravu, nejde-li o ceny stanovené v rámci nejvýše přípustných cen,

• e) cestovního ruchu, periodických publikací, neperiodických publikací vydávaných organizacemi, které mají trvalé vydavatelské oprávnění,

• f) které si vyhradí cenový úřad republiky,

• g) které stanoví Federální cenový úřad podle § 60 pro všechny organizace nebo které stanoví jiné orgány a organizace podle zvláštních předpisů nebo této vyhlášky.

(5) Krajské národní výbory mohou svěřit výkon své působnosti ve stanovení cen a ve stanovení změn cen výkonů národním výborům nižšího stupně se souhlasem cenového úřadu republiky, s výjimkou cen upravených podle § 18 až 20, základních cen a zvýhodněných nebo znevýhodněných cen podle § 21.

(6) Národní výbory uvedené v odstavci 1 a 2 zabezpečují u organizací, u nichž mají působnost v tvorbě cen, a u občanů vykonávajících drobné služby s povolením národního výboru metodické řízení v oblasti cen.

(7) Krajské národní výbory

• a) řídí cenovou kontrolu prováděnou národními výbory nižších stupňů,

• b) předkládají cenovému úřadu plány cenových kontrol, zprávy o jejich výsledcích včetně uložených dodatkových odvodů, majetkových a osobních sankcí a náhrad škod.

(8) Národní výbory uvedené v odstavci 1 a 2 provádějí kontrolu cen nejen u organizací řízených národními výbory, ale i u dalších organizací a občanů uvedených ve zvláštních předpisech,^67) a ^68) pokud jsou k tomu pověřeny cenovými úřady po předchozí dohodě. Na základě kontrolních zjištění ukládají opatření k nápravě, dodatkové odvody a činí další opatření podle cenových, popřípadě jiných předpisů.

§ 71

Ústřední orgány družstevních a společenských organizací

(1) Ústřední orgány těch družstevních a společenských organizací, které vyrábějí a dodávají výrobky, mají působnosti uvedené v § 69 odst. 1, 2, 7, 8 a 9. Svazy výrobních družstev mají též působnost podle § 69 odst. 6 s tím, že u výrobků prodávaných souběžně v organizacích státního obchodu a spotřebních družstev zabezpečují opatření pro doprodeje v dohodě s ústředními orgány těchto organizací, popřípadě s krajskými národními výbory. Tuto působnost nemohou přenést na podřízené organizace.

(2) Svazy spotřebních družstev kromě působností podle odstavce 1

• a) stanoví maloobchodní ceny výrobků v rozsahu pověření cenovým úřadem,

• b) předkládají Federálnímu cenovému úřadu návrhy obchodních srážek za výrobky prodávané převážně v jejich obchodní síti.

§ 72

Generální ředitelství a organizace

(1) Generální ředitelství a organizace mají působnost uvedenou v tomto paragrafu, jestliže podle předcházejících ustanovení není stanoveno jinak.

(2) Generální ředitelství výrobních organizací

• a) stanoví

• 1. velkoobchodní ceny tvořené způsoby podle § 9, 10, § 11 odst. 2 písm. a), § 12 a § 13 odst. 2 písm. a) pro opakovaně dodávané výrobky,

• 1. velkoobchodní ceny tvořené způsoby podle § 11 odst. 2 písm. b), § 13 odst. 2 písm. b), § 14 a 15 pro opakovaně vyráběné výrobky, jejichž stanovením byla generální ředitelství pověřena cenovými úřady podle zvláštních rozhodnutí nebo na základě seznamu nově vyráběných výrobků, který předkládají generální ředitelství cenovým úřadům nejpozději do 30. listopadu před rokem zahájení výroby s uvedením předpokládaného objemu výroby každého výrobku za prvé tři roky, předpokládaného způsobu tvorby jeho ceny a označení stupně plánu rozvoje vědy a techniky, jde-li o výrobek, který bude vyráběn na jeho základě; o dalších výrobcích do seznamu nezahrnutých informují generální ředitelství cenové úřady i v průběhu roku,

• 1. velkoobchodní ceny za práce podle § 38 spojené s řešením úkolů hospodářského plánu rozvoje vědy a techniky a plánu standardizace, za ostatní vědeckotechnické práce, hodinové sazby a kalkulační sazby pro tvorbu cen vědeckotechnických prací podřízených organizací,

• 1. ceny výrobků vyráběných jen v organizacích jejich výrobní hospodářské jednotky a současně prodávaných výhradně v prodejnách těchto organizací,

• 1. základní velkoobchodní ceny módních novinek, kromě výrobků, jejichž základní ceny stanoví příslušný cenový úřad,

• 1. změny velkoobchodních cen výrobků zařazených do ostatní výrobní činnosti podle § 16,

• 1. velkoobchodní ceny výlučně vyvážených výrobků,

• 1. obchodní ceny,

• 1. ceny a změny cen na základě dalšího pověření cenovým orgánem nebo podle zvláštního předpisu,

• b) předkládají

• 1. cenovému orgánu návrhy na stanovení cen a na změny velkoobchodních cen, pokud nemají působnost je stanovit,

• 1. nadřízenému orgánu plány cenových kontrol v podřízených organizacích a zprávy o jejich plnění včetně majetkových a osobních postihů a náhrad škod,

• 1. nadřízenému orgánu podklady pro připravovaná cenová opatření včetně návrhů na změny maloobchodních cen a rozbory vývoje a působení cen,

• c) vydávají za oblast své výroby, popřípadě podle pověření za zvlášť vymezenou oblast, ceníky a jejich dodatky,

• d) řídí činnost podřízených organizací v oblasti cen.

(3) Organizace řízené generálními ředitelstvími uvedenými v odstavci 2

• a) stanoví

• 1. velkoobchodní ceny nestandardních výrobků,

• 1. velkoobchodní ceny dovážených výrobků, tvořené podle § 27 odst. 1 písm. c),

• 1. ceny oprav výrobních prostředků a ceny dílů pro výrobní i náhradní spotřebu, kromě maloobchodních cen náhradních dílů dodávaných též státním a družstevním obchodním organizacím k dalšímu prodeji,

• 1. velkoobchodní ceny výrobků zařazených do ostatní výrobní činnosti podle § 16,

• 1. ceny průmyslových prací výrobní povahy,

• 1. přirážky a srážky za odchylky od podstatných podmínek s výjimkou přirážek a srážek podle § 24 odst. 3 až 5,

• 1. ceny za zapůjčení základních prostředků podle § 41,

• 1. ceny a změny cen výrobků podle § 40 odst. 2 až 4,

• 1. kalkulační sazby pro tvorbu cen nově zaváděných oborů, pokud si jejich stanovení nevyhradí cenový úřad,

• 1. prozatímní ceny podle § 3 odst. 2,

• b) sjednávají dohodou ceny podle § 17,

• c) předkládají návrhy cen nadřízenému orgánu nebo organizaci.

(4) Generální ředitelství výrobních organizací mohou působnost uvedenou v odstavci 2 písm. a) přenést na podřízené organizace nebo si pro sebe vyhradit působnost uvedenou v odstavci 3 písm. a) a b). O takové změně informují cenový úřad.

(5) Generální ředitelství obchodních organizací mají působnost podle odstavce 2 písm. a) č. 3, 6, 8 a 9, písm. b) až d), podle odstavce 3 písm. a) č. 6 a působnost stanovit maloobchodní ceny náhradních dílů dodávaných podřízeným organizacím k dalšímu prodeji. Působnost podle odstavce 3 písm. b) mají u výrobků určených k dalšímu prodeji za maloobchodní ceny i za podřízené organizace, pokud ji na tyto organizace nepřenesou. Generální ředitelství obchodních organizací mohou dále přenést na podřízené organizace působnost podle odstavce 2 písm. a) č. 3 a odstavce 3 písm. a) č. 6.

(6) Obchodní organizace mají působnost podle odstavce 2 písm. a) č. 8, odstavce 3 písm. a) č. 1, 4, 5, 7, 10, písm. b), nejde-li o výrobky určené k dalšímu prodeji za maloobchodní ceny, a podle písmena c).

(7) Organizace přímo řízené ústředním orgánem mají stejnou působnost jako generální ředitelství a organizace s výjimkou stanovení kalkulačních a hodinových sazeb pro tvorbu cen vědeckotechnických prací.

(8) Organizace v cenové působnosti krajských národních výborů a okresních národních výborů mají působnost podle odstavce 2 písm. a) č. 1, 3, 7, 8 a 9, písm. b) č. 1 a 3, písm. c), odstavce 3 písm. a) č. 1, 2, 5, 6, 7, 10 a písm. b). Dále mají působnost stanovit ceny jimi vyráběných nebo dovážených dílů pro výrobní i náhradní spotřebu a maloobchodní ceny nestandardních výrobků.

(9) Odbytové a ostatní nevýrobní organizace, dodávající výrobky za maloobchodní ceny, stanoví je pro průmyslové tuzemské i dovážené spotřební výrobky prodávané výhradně v prodejnách těchto organizací občanům, nejde-li o maloobchodní ceny, které stanoví cenový orgán. Uvedené organizace tvoří maloobchodní ceny podle § 34 odst. 2 písm. b) a odst. 3 písm. b). Maloobchodní cena dodatečně stanovená pro prodej výrobků v obchodních organizacích státního nebo družstevního obchodu platí pro odbytové, ostatní nevýrobní organizace a pro organizace uvedené v § 40 nejpozději po uplynutí 3 měsíců od jejího stanovení.

(10) Organizace zahraničního obchodu stanoví běžné kupní ceny, sazby přímých obchodních nákladů zahraničních, obchodní ceny dovážených výrobků, pokud podle dohody je nestanoví obchodní organizace.

§ 73

Cenové gesce

(1) K širší součinnosti při uplatňování státní cenové politiky a regulace cen mohou cenové úřady pověřovat po předchozí dohodě orgány a organizace cenovou gescí, a to zejména organizace, které se podílejí na převážné části výroby v daném oboru nebo v největším rozsahu výrobky daného oboru prodávají nebo nakupují.

(2) Cenové úřady při pověření cenovou gescí stanoví zároveň úkoly, práva a povinnosti cenového gestora v rozsahu nezbytném k zabezpečení opatření, pro něž se cenová gesce zřizuje. Cenoví gestoři zejména

• a) zpracovávají a předkládají návrhy závazných způsobů v příslušné skupině (oboru), ve vymezených případech prostřednictvím svého nadřízeného ústředního orgánu,

• b) účastní se cenového řízení ve stanoveném rozsahu,

• c) při změnách cen zabezpečují a koordinují jednotné provádění pokynů pro změny cen,

• d) organizují zpracování a vydávání jednotných oborových ceníků, popřípadě dodatků k nim.

ČÁST OSMÁ

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 74

Přechodná ustanovení

(1) Vyhláška platí pro vypracování a projednání návrhů cen a cenových limitů, které budou stanoveny od 1. dubna 1986. Pro ceny a cenové limity, které budou stanoveny do 31. března 1986, se použijí cenové předpisy a rozhodnutí platná do 31. prosince 1985.

(2) Organizace, které dosud připočítávají k velkoobchodním cenám náhradních dílů přirážky podle zvláštního rozhodnutí,^69) nahradí v rámci operativních změn cen tento způsob oceňování cenami podle § 37. Od 1. ledna 1988 nelze uvedené přirážky již fakturovat.

(3) Pro odbytové organizace, které nemají stanoveny samostatné odbytové přirážky podle § 23 odst. 7, platí nadále povinnost fakturovat odbytovou přirážku sníženou o jednu pětinu, jestliže nesplní pohotovou dodávku, a to až do stanovení přirážek za skladovou a pohotovou přirážku. Návrhy na stanovení odbytových přirážek předloží tyto organizace v rámci plánu vývoje velkoobchodních cen. S platností od 1. ledna 1988 se zrušují výjimky z pohotových dodávek, vydané do 31. prosince 1985 a všechny odbytové organizace jsou povinny u všech dodávek tuzemských výrobků postupovat podle ustanovení první věty.

(4) Touto vyhláškou nejsou dotčena dosavadní rozhodnutí cenových úřadů a jiných cenových orgánů o cenové působnosti ostatních orgánů a organizací.

§ 75

Závěrečná ustanovení

V závažných případech může cenový úřad stanovit výjimku z části druhé, třetí a čtvrté této vyhlášky po předchozí dohodě s ostatními cenovými úřady.

§ 76

Zrušuje se vyhláška Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu č. 137/1973 Sb., o cenách, ve znění vyhlášek č. 73/1978 Sb. a č. 160/1980 Sb.

§ 77

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1986.

Ministr pověřený řízením Federálního cenového úřadu:

Doc. Sabolčík DrSc. v. r.

Předseda Českého cenového úřadu:

Ing. Habart v. r.

Předseda Slovenského cenového úřadu:

Doc. Ing. Zervan CSc. v. r.

^1) Výrobky, výkony a práce klasifikované v rámci jednotné soustavy sociálně ekonomických klasifikací a číselníků podle příslušných předpisů Federálního statistického úřadu.

^2) § 17 odst. 2 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., úplné znění č. 45/1983 Sb.

^3) § 3 zákona ČNR č. 134/1973 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v oblasti cen, ve znění zákona ČNR č. 39/1983 Sb. § 3 odst. 1 a 2 zákona SNR č. 135/1973 Sb., o působnosti orgánů Slovenské socialistické republiky v oblasti cen, ve znění zákona SNR č. 47/1983 Sb.

^4) § 24 odst. 1 zákona ČNR č. 127/1981 Sb., o vnitřním obchodě. § 24 odst. 1 zákona SNR č. 130/1981 Sb., o vnitřním obchodě. Nařízení vlády ČSR č. 154/1982 Sb., o poskytování služeb občany na základě povolení národního výboru. Nařízení vlády SSR č. 158/1982 Sb. o poskytování služeb občany na základě povolení národního výboru.

^5) Výnos Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu č. V-1/86 o cenách sjednávaných dohodou, Cenový věstník částka 52/1985. Vyhláška ministerstva místního hospodářství č. 200/1956 Ú. l., o nájemném z pozemků, na nichž se těží písky. Vyhláška Českého cenového úřadu č. 128/1984 Sb., o cenách staveb, pozemků, porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků. Vyhláška Slovenského cenového úřadu č. 129/1984 Sb., o cenách staveb, pozemků, porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků. Vyhláška Ústřední správy pro rozvoj místního hospodářství č. 60/1964 Sb., o úhradě za užívání bytu a za služby spojené s užíváním bytu, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška ministerstva vnitra č. 98/1967 Sb., o úhradě za užívání nebytových prostorů. § 397 odst. 3 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., úplné znění č. 70/1983 Sb.

^6) Výnos Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu č. V-1/86.

^7) Výnos Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu č. V-4/86, o tvorbě cenových limitů, Cenový věstník částka 52/1985.

^8) § 231 občanského zákoníku. § 17 odst. 2 vyhlášky ministerstva všeobecného strojírenství č. 137/1967 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky oprav silničních vozidel pro motorovou dopravu. § 2 odst. 6 a 7 vyhlášky ministerstva všeobecného strojírenství a Ústřední správy pro rozvoj místního hospodářství č. 18/1965 Sb., o podmínkách údržby a oprav silničních vozidel pro motorovou dopravu v majetku občanů a nesocialistických organizací.

^9) § 53 odst. 2 písm. d) vyhlášky federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 105/1981 Sb., o dokumentaci staveb.

^10) Výměr Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu č. 01/86, o způsobech tvorby cen, Cenový věstník částka 48-49/1985.

^11) Podle § 6 nařízení vlády ČSSR č. 112/1985 Sb., o státním řízení cen.

^12) Instrukce federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 3/80 o tvorbě a kontrole zahraničních cen, Věstník federálního ministerstva zahraničního obchodu částka 8/1980.

^13) Výměr Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu č. 03/86 o zvláštních úpravách podle cenové vyhlášky, Cenový věstník částka 48-49/1985.

^14) Vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj a Státní arbitráže ČSSR č. 77/1977 Sb., o centrální regulaci výrobků a materiálů ve výstavbě.

^15) § 13 odst. 1 nařízení vlády ČSSR č. 112/1985 Sb.

^16) § 18 odst. 2 zákona č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví.

^17) § 13 odst. 2 nařízení vlády ČSSR č. 112/1985 Sb.

^18) Výměr Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu č. 02/86 o cenovém zvýhodnění a cenovém znevýhodnění, Cenový věstník částka 52/1985.

^19) § 18a hospodářského zákoníku.

^20) § 348 hospodářského zákoníku.

^21) § 201 hospodářského zákoníku. § 235 odst. 1 občanského zákoníku.

^22) § 13 odst. 3 nařízení vlády ČSSR č. 112/1985 Sb.

^23) § 201 hospodářského zákoníku. § 246 a 269 občanského zákoníku. § 10 vyhlášky federálního ministerstva financí, ministerstva financí ČSR, ministerstva financí SSR a předsedy Státní banky československé č. 1/1982 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě.

^24) Směrnice federálního ministerstva financí čj. VII/1-10575/85 pro kalkulaci vlastních nákladů a dalších složek ceny výkonů, Finanční zpravodaj částka 3/1985.

^25) Skutečně dosaženou zahraniční cenou v obchodní paritě se rozumí cena sjednaná se zahraničním dodavatelem nebo odběratelem.

^26) § 168 odst. 2 hospodářského zákoníku.

^27) Rozdílový ukazatel vývozu (RU) se vypočte takto: RU= cena franko čs. hranicevelkoobchodní cena . 100.

^28) Výměr Federálního cenového úřadu č. 115/221/85 o tvorbě velkoobchodních cen vybraných dovážených výrobků.

^29) Výměr Federálního cenového úřadu č. 8093/10/1981, kterým se vydávají pravidla pro stanovení cen stavebních prací, Cenový věstník částka 28/1981. Výměr Federálního cenového úřadu č. 1450/07.3/1984, kterým se vydávají pravidla pro stanovení cen montážních prací, Cenový věstník částka 31-32/1984.

^30) Výměr Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu č. 083/84, o uplatnění nejvýše přípustných cen služeb, Cenový věstník částka 3/1985.

^31) Výměr Federálního cenového úřadu č. 8065/10/1981, kterým se stanoví sazby vedlejších rozpočtových nákladů staveb, Cenový věstník částka 20/1981.

^32) § 332 odst. 1 hospodářského zákoníku.

^33) Výměr Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu č. 08/81 o tvorbě souhrnných cen stavebních objektů a skupinových cen stavebních soustav a stavebních dílů, Cenový věstník částka 31/1981.

^34) § 23 odst. 2 a § 24 odst. 1 zákona ČNR č. 127/1981 Sb. § 23 odst. 2 a § 24 odst. 1 zákona SNR č. 130/1981 Sb. § 51 až 53 vyhlášky ministerstva obchodu ČSR č. 93/1982 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 127/1981 Sb. § 51 až 53 vyhlášky ministerstva obchodu SSR č. 100/1982 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona SNR č. 130/1981 Sb.

^35) Pro výši dohodnuté ceny platí ustanovení § 399 odst. 2 občanského zákoníku.

^36) Výměr ČCÚ a SCÚ č. 1072/622/1982 o uplatňování cen při prodeji ovoce a zeleniny mezi občany, Cenový věstník částka 36/1982.

^37) Sazebník daně z obratu vydávaný federálním ministerstvem financí podle § 6, 18 a § 19 odst. 1 zákona č. 73/1952 Sb., o dani z obratu.

^38) Československý celní sazebník obchodního zboží.

^39) Výměr Federálního cenového úřadu č. 301/05/1983 o tvorbě maloobchodních cen výrobků z dovozu, Cenový věstník částka 29/1983.

^40) § 3 odst. 3 a 4 vyhlášky č. 18/1965 Sb.

^41) § 231 občanského zákoníku.

^42) Zpracovacími náklady se rozumí úplné vlastní náklady bez nákladů na přímý materiál a na polotovary vlastní výroby.

^43) Podle usnesení vlády ČSSR č. 151/1982, vlády ČSR č. 126/1982 a vlády SSR č. 147/1982, o státním plánu rozvoje národního hospodářství na léta 1981 až 1985 a směrnice pro vypracování prováděcího státního plánu na rok 1983.

^44) Na základě usnesení vlády ČSSR č. 55/1982, vlády ČSR č. 75/1982 a č. 162/1982 a vlády SSR č. 85/1982 pro účinnější řízení a pružnější zabezpečování rozvoje placených služeb.

^45) Jde o zapůjčení samotného prostředku bez pracovníků.

^46) Např. výměr Federálního cenového úřadu č. 3631/07.3/1976, kterým se vydává sazebník strojohodin velkých montážních mechanismů, Cenový věstník částka 3/1977.

^47) Vyhláška federálního ministerstva financí č. 94/1980 Sb., o odpisování základních prostředků.

^48) § 385, 389 a 397 občanského zákoníku. Vyhláška č. 200/1956 Ú. l. Vyhláška č. 128/1984 Sb. Vyhláška č. 129/1984 Sb. Výnos č. V-1/86.

^49) Podle vyhlášky Ústřední komise lidové kontroly a statistiky č. 71/1965 Sb., o zavedení a využívání jednotné klasifikace průmyslových oborů a výrobků a jednotné klasifikace výrobků v zemědělství a lesnictví, vyhlášky Federálního statistického úřadu č. 116/1972 Sb., o vytváření a udržování oborových číselníků průmyslových výrobků, vyhlášky Federálního statistického úřadu č. 124/1980 Sb., o jednotné klasifikaci stavebních objektů a stavebních prací výrobní povahy, vyhlášky Federálního statistického úřadu č. 114/1972 Sb., o zavedení a využívání jednotné klasifikace výkonů, vyhlášky Federálního statistického úřadu č. 117/1981 Sb., o zavedení a využívání jednotné klasifikace průmyslových prací výrobní povahy, ve znění pozdějších předpisů.

^50) Výměr Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu č. 01/1978 o pověření generálních ředitelství obchodních organizací, Českého svazu spotřebních družstev a dalších organizací cenovou gescí v oblasti maloobchodních cen, Cenový věstník částka 5/1978.

^51) § 72 odst. 2 písm. d) a § 78 písm. d) zákona č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev.

^52) § 64 odst. 2 písm. a), § 69 odst. 1 písm. b) a § 71 odst. 2 písm. b).

^53) Výnos Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu č. V-3/86 o cenících a o označování výrobků maloobchodními cenami, Cenový věstník částka 52/1985.

^54) § 49 zákona č. 133/1970 Sb.

^55) § 2 odst. 3 a § 3 odst. 1 písm. c) zákona ČNR č. 134/1973 Sb. § 2 odst. 3 a § 3 odst. 1 písm. c) zákona SNR č. 135/1973 Sb.

^56) § 123 hospodářského zákoníku. § 456 občanského zákoníku. § 12 nařízení vlády ČSSR č. 112/1985 Sb.

^57) Zejména podle § 77, 172 a následujících zákoníku práce.

^58) § 45 až 50 zákona č. 133/1970 Sb. a nařízení vlády ČSSR č. 22/1971 Sb., kterým se stanoví seznam surovin, výrobků, výkonů a služeb, jejichž ceny určuje Federální cenový úřad, v úplném znění č. 170/1980 Sb.

^59) § 2 odst. 2 zákona ČNR č. 134/1973 Sb., ve znění zákona ČNR č. 39/1983 Sb. § 2 odst. 2 zákona SNR č. 135/1973 Sb., ve znění zákona SNR č. 47/1983 Sb.

^60) § 4 odst. 5 nařízení vlády ČSSR č. 112/1985 Sb.

^61) § 31 odst. 2 zákona č. 145/1970 Sb., o národohospodářském plánování.

^62) § 36 písm. e) zákona č. 133/1970 Sb.

^63) § 9 vyhlášky Úřadu pro normalizaci a měření č. 136/1982 Sb., kterou se provádí zákon o státním zkušebnictví.

^64) Návrhy změn maloobchodních cen předkládají podle výměru Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu č. 04/86 o postupu při změnách maloobchodních cen.

^65) Např. § 56 písm. g), § 63 písm. f), § 72 odst. 2 písm. d) a § 78 písm. d) zákona č. 133/1970 Sb.

^66) Zákon č. 30/1968 Sb.

^67) § 3 zákona ČNR č. 134/1973 Sb., ve znění zákona ČNR č. 39/1983 Sb. § 3 odst. 1 a 2 zákona SNR č. 135/1973 Sb., ve znění zákona SNR č. 47/1983 Sb.

^68) § 3 odst. 3 zákona SNR č. 135/1973 Sb., ve znění zákona SNR č. 47/1983 Sb.

^69) Podle bodu 16 výměru Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu č. 047/1983 o úpravách a výjimkách z vyhlášky č. 137/1973 Sb., ve znění vyhlášek č. 73/1978 Sb. a č. 160/1980 Sb., Cenový věstník částka 14/1983.