Vyhláška Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj o dokumentaci staveb

Řádek 1 - nehodící se názvy se škrtnou. Dále se uvede název a místo stavby shodně s údaji v registračním listu;^139)u staveb o rozpočtových nákladech do 10 mil. Kčs se uvedou dále údaje shodně s údaji v přípravné dokumentaci. Archivním číslem se rozumí číslo, pod kterým je tiskopis archivován investorem (u propočtu) nebo generálním projektantem (souhrnný rozpočet, kontrolní sestavení rozpočtových nákladů stavby).

Řádek 2 - uvede se identifikační číslo investora podle Jednotného číselníku organizací v ČSSR vydaného Federálním statistickým úřadem (údaj ve sl. A - číslo položky organizace Jednotného číselníku).

Řádek 3 - uvede se registrační číslo stavby;^139) u staveb o rozpočtových nákladech do 10 mil. Kčs se nevyplňuje.

Řádek 4 - uvede se název kraje a okresu místa stavby.^139)

Řádek 5 - uvede se název a kód odvětví podle „Jednotné klasifikace odvětví národního hospodářství“ vydané na základě vyhlášky Federálního statistického úřadu č. 113/1972 Sb. a výnosu Federálního statistického úřadu ze dne 8. března 1979 čj. 876/ 89-032-331, jímž se mění a doplňuje Jednotná klasifikace odvětví národního hospodářství (uveřejněn ve Zpravodaji ústředních statistických orgánů částka 5/1979).

Řádek 6 - charakter stavby se uvede buď jako nová stavba, modernizace nebo rekonstrukce.^139)

Řádek 7 - uvede se kontrolní součet číselných znaků z řádků 2 až 6.

Řádek 8 - obsahuje náklady na projektové a průzkumné práce zahrnované do plánu projektových prací a hrazené z investičních prostředků.

Řádek 9 - obsahuje součet rozpočtových nákladů všech provozních souborů stavby a zásadně se vyplňuje pouze ve sloupci d; jsou-li součástí provozních souborů stavební práce, uvedou se jejich náklady ve sloupci d.

Platí, že d = e = f = g = h.

Řádek 10, 11, 12 - údaj uvedený v řádku 9, sloupci d se v souhrnném rozpočtu rozčlení

• na dodávky rozpočtované v samostatných specifikacích vč. mimostaveništní dopravy (ř. 10),^140)

• na montážní práce - základní rozpočtové náklady (ř. 11),

• na doplňkové rozpočtové náklady (ř. 12).^141) V propočtu (A) nemusí být doplňkové náklady uváděny samostatně v řádku 12. Platí, že ř. 10 + 11 + 12 = 9.

Jsou-li součástí provozních souborů stavební práce vykázané ve sloupci d, uvedou se základní rozpočtové náklady těchto prací v řádku 11, sloupec d a doplňkové rozpočtové náklady v řádku 12, sloupec d.

Řádek 13 - obsahuje součet rozpočtových nákladů všech stavebních objektů. Zásadně se vyplňuje údaj jen ve sloupci c; jsou-li součástí, popřípadě příslušenstvím stavebních objektů i stroje a strojní zařízení, uvedou se rovněž ve sloupci c. Platí, že c = e = f = g = h.

Řádek 14, 15 - údaj v řádku 13, sloupci c se v souhrnném rozpočtu rozčlení

• na základní rozpočtové náklady (ř. 14),

• na doplňkové rozpočtové náklady (ř. 15).^142)

Platí, že řádek 14 + 15 = řádek 13. Jsou-li součástí stavebních objektů stroje a zařízení vykázané ve sloupci c, uvedou se jejich základní rozpočtové náklady včetně nákladů na mimostaveništní dopravu a montáž v řádku 14, sloupec c a jejich doplňkové náklady v řádku 15, sloupec c.

Řádek 16 - náklady na stroje, zařízení, nářadí a inventář investiční povahy, které nejsou součástí nákladů provozních souborů nebo stavebních objektů, se v tomto řádku uvádějí pouze ve sloupci d.

Platí, že d = e = f = g = h.

To neplatí u stavebních objektů v komplexní bytové výstavbě (§ 34 odst. 3 vyhlášky), jejichž náklady se uvádějí ve sloupci c.

Platí, že c = e = f = g = h.

Řádek 17 - náklady na umělecká díla tvořící nedílnou součást staveb se uvádějí jen ve sloupci c.

Platí, že c = e = f = g = h.

Řádek 18 až 25 - obsahuje všechny vedlejší rozpočtové náklady stavby. Jejich součet z řádku 18 je rozveden podle druhu v řádcích 19 až 25, a to v členění na část stavební (sl. c) a technologickou (sl. d) podle věcné příslušnosti k rozpočtovým nákladům provozních souborů a stavebních objektů. Řádky 23 až 25 jsou vyhrazeny pro vedlejší náklady, jejichž druh a právní důvod může být nově stanoven. Platí, že součet řádků 19 až 25 se vždy rovná řádku 18; v řádku 18 platí, že sloupec c + d = e = f = g = h.

Řádek 26 - obsahuje ostatní rozpočtové náklady neuvedené v jiných hlavách; podle vztahu ke stavební nebo technologické části stavby se tyto náklady uvádějí ve sloupci c nebo d.

Platí, že c + d = e = f = g = h.

Řádek 27 - obsahuje rezervu rozdělenou na část stavební (sl. c) a technologickou (sl. d).

Platí, že c + d = e = f = g = h.

Do technologické části rezervy se zahrnuje i částka určená na náhradní řešení při použití provozně nevyzkoušených strojů a zařízení, které jsou předmětem plánu rozvoje vědy a techniky. Tato část rezervy smí být použita jen v případě neúspěšného skončení jejich vývoje.

Řádek 28 - obsahuje náklady na jiné investice nezahrnované do plánu investiční výstavby, zahrnované však do základních prostředků.

Platí, že f = g = h.

Řádek 29 - obsahuje náklady hrazené z investičních prostředků, nezahrnované do základních prostředků.

Platí, že g = h.

Řádek 30 - z celkové částky nákladů uvedené v řádku 29 se v řádku 30 sloupce g samostatně uvádějí příspěvky jiným investorům.

Řádek 31 - obsahuje ve sloupci h veškeré rozpočtové náklady stavby hrazené z provozních (neinvestičních) prostředků.

Řádek 32 - z nákladů uvedených v řádku 31 se samostatně uvádějí v řádku 32 sloupec h samostatnou položkou celkové náklady na kompletační činnost.

Řádek 33 - obsahuje ve všech sloupcích (c až h) součet částek uvedených v silně orámovaných okénkách.

Řádek 34 - uvádí jméno a podpis zpracovatele, název a sídlo organizace zpracovatele a datum vypracování.

Řádek 35 - uvádí údaje o generálním projektantovi, investorovi a o schvalujícím orgánu, a o dni schválení; stanoví způsob podpisu statutárním orgánem.

Řádek 36 - evidenčně uvádí náklady na předměty získané po vyřešení plánu rozvoje vědy a techniky, které se do základních prostředků převádějí bezplatně.

Řádek 37 - uvádí náklady na dovoz v členění na dovozy ze SZ a NSZ, a to z hlavy I až XI, z hlavy II a IV a z hlavy III. Náklady na dovoz v hl. II, III a IV nezahrnují úroky,které patří do hl. XI.

II. Vysvětlivky k tiskopisu č. 2

• 1. Při zpracování nákladů obsažených v tiskopisu č. 2 na počítači může být použito výstupu z počítače za předpokladu, že obsah a struktura výstupu je shodná s tiskopisem č. 2. Skladba a forma tiskopisu i obsah a struktura výstupu z počítače může být měněna jen se souhlasem Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj.

• 1. Tiskopis se vyplňuje u všech staveb, s výjimkou staveb komplexní bytové výstavby:

• a) při zpracování projektového úkolu jako rekapitulace k propočtu (A),

• b) při zpracování úvodního (jednostupňového) projektu jako rekapitulace nákladů k souhrnnému rozpočtu (B),

• c) při výkonu autorského dozoru jako rekapitulace nákladů ke kontrolnímu sestavení rozpočtových nákladů stavby (C), (§ 63 odst. 1 vyhlášky).

• 1. Podkladem pro sestavení rekapitulace nákladů jsou propočty, rozpočty a odbytové rozpočty provozních souborů, stavebních objektů, rozpočty ostatních výrobků a výkonů.

• 1. Nehodící se názvy tiskopisu se škrtnou.

• 1. V záhlaví se uvede název, místo stavby, registrační číslo stavby a identifikační číslo investora podle tiskopisu č. 1.

• 1. Všechny náklady v rekapitulaci k propočtu, souhrnnému rozpočtu a kontrolnímu sestavení se uvádějí v tisících Kčs bez desetinných míst.

• 1. Nelze-li při zpracování rekapitulace k propočtu (A) náklady provozních souborů a stavebních objektů podrobněji rozčlenit, postačí jejich členění u provozních souborů do sloupců 3, 5, 8 a 9 a u stavebních objektů do sloupců 3, 8 a 9.

V souhrnném rozpočtu i v kontrolním sestavení musí však již být rozpočtové náklady všech hlav rozčleněny v plném rozsahu.

• 1. Pro každou hlavu se ve sloupci 1 uvedou jednotlivé nákladové položky, z nichž se skládá celkový náklad příslušné hlavy. U provozních souborů a stavebních objektů se ve sloupci 1 uvede příslušný kód Jednotné klasifikace průmyslových oborů a výrobků. Jednotné klasifikace stavebních objektů a stavebních prací výrobní povahy, popř. Jednotné klasifikace výkonů. Každá hlava se uzavře samostatným součtem, který se převádí do tiskopisu č. 1.

• 1. Rekapitulace nákladů u jednotlivých hlav se provede takto:

Hlava I - náklady na projektové a průzkumné práce se uvedou pouze ve sloupci 2 v minimálním členění na

• projektové práce

• průzkumné práce.

Hlava II - náklady podle jednotlivých provozních souborů se uvedou ve sloupci 2 a 3, jejich podrobnější členění ve sloupci 4, 5, 6, 7. Platí, že sloupec 2 = sloupec 3, sloupce 4 + 5 = sloupec 6, sloupec 3 = sloupce 6 + 7.

Odděleně se v rekapitulaci nákladů k hl. II uvedou náklady dovážených provozních souborů s tím, že se u těchto nákladů vyjádří ve sloupcích 3, 4 a 5 také jejich součty. Ve sl. 4 se uvádějí náklady na vlastní dodávku dováženého provozního souboru (v cenách fco čs. hranice bez nákladů zahrnovaných do hl. XI), ve sl. 5 jsou zaznamenány náklady dovážených montáží určené v tuzemské cenové úrovni^143) ve sl. 3 je součet nákladů ze sl. 4 a 5. Ve sl. 2 se pak odděleně vyjádří náklady dovážených provozních souborů vč. montáží (v cenách fco čs. hranice bez nákladů zahrnovaných do hl. XI), a to podle nabídek zahraničních dodavatelů, popřípadě uzavřených smluv s nimi, a také jejich součet. V těchto případech platí, že sl. 2 se nerovná sl. 3.^144)

Hlava III - náklady podle jednotlivých stavebních objektů se uvedou ve sloupci 2 a 3, jejich podrobnější členění ve sloupci 6 a 7. Platí, že sloupec 2 = sloupec 3, sloupec 3 = sloupce 6 + 7.

Odděleně se v rekapitulaci nákladů k hl. III uvedou náklady dovážených stavebních prací (profesí) dodávaných zahraničním dodavatelem s tím, že se tyto náklady určí ve sloupcích 3, 6 a 7 v tuzemské cenové úrovni a vyjádří se v nich také jejich součty; náklady sl. 3 se rovnají součtu nákladů sl. 6 a 7. Ve sl. 2 se pak odděleně vyjádří náklady dovážených poddodávek stavebních prací a profesí (v cenách fco čs. hranice bez nákladů zahrnovaných do hl. XI), a to podle nabídek zahraničních dodavatelů, popřípadě uzavřených smluv s nimi, a také jejich součet. V těchto případech platí, že sl. 2 se nerovná sl. 3.

Hlava IV - náklady v členění podle položek se uvedou pouze ve sloupci 2. Odděleně se v rekapitulaci nákladů k hl. IV uvedou náklady dovážených strojů a zařízení (v cenách fco čs. hranice bez nákladů zahrnovaných do hl. XI) s tím, že se tyto náklady vyjádří ve sloupci 2 také jejich součtem.

Hlava V - náklady se člení na jednotlivá umělecká díla, a to pouze ve sloupci 2.

Hlava VI

• b) náklady mimoglobálních objektů zařízení staveniště v členění podle jednotlivých objektů se uvádějí pouze ve sloupci 3; jejich základní a doplňkové rozpočtové náklady se uvedou ve sloupci 6 a 7. Vedlejší náklady těchto objektů se uvedou ve stejných řádcích ve sloupcích 8 až 15. Rekapitulace mimoglobálních objektů zařízení staveniště se uzavře součty ve sloupcích 3, 6 až 15;

• c) celková rekapitulace nákladů hlavy VI se provede tak, že se nejprve převede součet nákladů mimoglobálních objektů (písm. b) ze sloupce 3 do sloupce 8 a 9, potom se provedou součty ve sloupcích 8 až 15; součet sloupce 8 se zapíše do sloupce 2. Takto získané součty tvoří jednotlivé položky rekapitulace nákladů hlavy VI ve sloupci e na tiskopisu č. 1. Rozvržení těchto položek do části stavební a technologické (sloupec c a d tiskopisu č. 1) se provede za pomoci mezisoučtů jednotlivých skupin objektů zařízení staveniště. Platí, že sloupec 2 = sloupec 8, sloupec 8 = sloupce 9 + 10 + 11 + 12 + 13 + 14 + 15.

Hlava VII - náklady v členění uvedeném v příloze č. 11 podle příslušnosti ke stavební a technologické části se uvedou ve sloupci 2.

Hlava VIII - rezerva se uvádí ve sloupci 2. Požaduje-li se použití provozně nevyzkoušených strojů a zařízení, které jsou předmětem plánu rozvoje vědy a techniky, uvede se část rezervy, která smí být použita jen v případě neúspěšného skončení jejich vývoje, na samostatném řádku.

Hlava IX - náklady v členění uvedeném v příloze č. 11 se uvádějí pouze ve sloupci 2.

Hlava X - náklady v členění uvedeném v příloze č. 11 se uvádějí ve sloupci 2. Úhrn částek připadajících na příspěvky jiným investorům, vykazovaný v řádku 30 tiskopisu č. 1, se zjistí z údajů ve sloupci 2.

Hlava XI

• b) ostatní náklady hrazené z provozních (neinvestičních) prostředků v členění uvedeném v příloze č. 11 se uvedou rovněž ve sloupci 2;

• c) součet nákladů hlavy XI ve sloupci 2 se na tiskopisu č. 1 uvede v řádku 31. Úhrn nákladů na kompletační činnost zjištěný z údajů ve sloupci 2, se evidenčně vykáže samostatnou položkou v řádku 32 tiskopisu č. 1.

III. Vysvětlivky k tiskopisu č. 3

• 1. Skladba a forma tiskopisu je závazná a nesmí být měněna. Při zpracování nákladů obsažených v tiskopisu č. 3 na počítači může být použito výstupu z počítače za předpokladu, že obsah a struktura výstupu je shodná s tiskopisem č. 3.

• 1. Tiskopis se vyplňuje u staveb komplexní bytové výstavby

• a) při zpracování projektového úkolu jako rekapitulace k propočtu (A),

• b) při zpracování úvodního (jednostupňového) projektu jako rekapitulace nákladů k souhrnnému rozpočtu (B),

• c) při výkonu autorského dozoru jako rekapitulace nákladů ke kontrolnímu sestavení rozpočtových nákladů stavby (C), (§ 63 odst. 1 vyhlášky).

• 1. Podkladem pro sestavení rekapitulace nákladů jsou propočty, rozpočty a odbytové rozpočty provozních souborů, stavebních objektů, rozpočty ostatních výrobků a výkonů.

• 1. Nehodící se názvy tiskopisu se škrtnou.

• 1. V záhlaví se uvede název, místo stavby, registrační číslo stavby a identifikační číslo investora podle tiskopisu č. 1.

• 1. Všechny náklady v rekapitulaci k propočtu, souhrnnému rozpočtu a kontrolnímu sestavení se uvádějí v tisících Kčs bez desetinných míst.

• 1. Rekapitulace nákladů se sestavuje jednak podle hlav, jednak podle provozních souborů a stavebních objektů.

• 1. Celkové náklady stavby jsou v rekapitulaci podle hlav (pol. č. 1 až 12) rozčleněny šachovnicovým způsobem (horizontálně i vertikálně) do jedenácti hlav, přičemž souhrnné údaje jednotlivých hlav musí souhlasit s údaji ve sloupcích tiskopisu č. 1.

• 1. V rekapitulaci podle provozních souborů a stavebních objektů jsou náklady všech hlav rozvrženy na jednotlivé provozní soubory a stavební objekty. Součty takto rozvržených nákladů ve sloupci 7 až 20 musí být totožné s částkami uvedenými v těchto sloupcích v rekapitulaci podle hlav.

IV. Rozdělení na ucelené části

Náklady v hlavě II a III a mezisoučty nákladů pro jednotlivé ucelené části stavby (ve sloupci 3 a 8 tiskopisu č. 2) vyjádří generální projektant (u staveb mimo stavby KBV) na tiskopisu č. 2 v návaznosti na vymezení ucelených částí stavby s jejich dalším rozčleněním podle jednotlivých přímých dodavatelů (dovozců) investora (příloha č. 8 část F bod 1.1 a 1.2). Pro stavby KBV se postupuje obdobně s využitím tiskopisu č. 3 s tím, že náklady hlavy IV se přičlení k hlavě III.

V. Vysvětlivky k rekapitulaci podle ucelených částí stavby

• 1. Ucelené části staveb a v nich družstevní bytové objekty se označují číslem podle číselníku Státní banky československé.

• 1. U staveb KBV se zahrnují do nákladů ucelené části stavby i náklady hlavy IV souhrnného rozpočtu stavby.

• 1. Náklady ucelené části stavby se vyčíslí podle souhrnného rozpočtu stavby.

• 1. Podkladem pro zpracování rekapitulace podle ucelených částí stavby jsou náklady vyjádřené na tiskopisu č. 2, popřípadě 3.

[image omitted]

[image omitted]

[image omitted]

PŘÍLOHA č. 11

ČLENĚNÍ PROPOČTU, SOUHRNNÉHO ROZPOČTU A KONTROLNÍHO SESTAVENÍ ROZPOČTOVÝCH NÁKLADŮ

• 1. Členění propočtu, souhrnného rozpočtu a kontrolního sestavení rozpočtových nákladů stavby na jednotlivé hlavy a uspořádání na tiskopisu č. 1 umožňují získání potřebných podkladů pro sestavení plánů organizací na úseku investiční výstavby v souladu s metodickými pokyny Státní plánovací komise pro vypracování plánů^145) a v návaznosti na předpisy o financování reprodukce základních prostředků.^146)

• 1. Členění umožňuje vyjádřit

• a) náklady zahrnované do plánu investiční výstavby (ř. 33, sl. e),

• b) náklady na jiné investice (ř. 28, sl. f),

• c) náklady zahrnované do plánu projektových prací (ř. 8, sl. h),

• d) náklady zahrnované do pořizovací ceny základních prostředků (ř. 33, sl. f),

• e) náklady hrazené z investičních prostředků (ř. 33, sl. g),

• f) náklady hrazené z investičních prostředků nezahrnované do základních prostředků (ř. 29, sl. g),

• g) náklady hrazené z provozních (neinvestičních) prostředků (ř. 31, sl. h),

• h) celkové náklady stavby (ř. 33, sl. h).

• 1. Hlava I – Projektové a průzkumné práce

Zařazují se náklady na

• a) projektové práce určené podle ceníku projektových prací; jde zejména o náklady

• na činnosti generálního projektanta stavby,

• na zpracování úvodního (jednostupňového) projektu a prováděcích projektů jednotlivých provozních souborů a stavebních objektů,

• na výkon autorských dozorů,

• na další práce, pokud přicházejí v úvahu a provádějí se v rámci projektové dokumentace, jako např.

• modely pro projektové práce,

• změny a doplňky požadované odběratelem,

• projekty demolic, demontáží, jestliže jsou součástí stavby,>

• zkoušky pro projekty;

• b) průzkumné práce prováděné

• podle ceníku geologických prací,

• podle ceníku geodetických a kartografických prací, jde zejména o náklady na

• geologický průzkum potřebný pro zpracování projektové dokumentace,

• geodetickou činnost investora souvisící se zajištěním projektové dokumentace,^147)

• geodetickou činnost generálního projektanta.^148)

Uvádějí se zde i náklady na nepoužité alternativy projektů až do doby, než příslušný orgán dá souhlas k odpisu. Převod těchto nákladů do hlavy X se v rozpočtu provede při změně rozpočtu prováděné z jiných (závažnějších) důvodů.

Hlava II – Provozní soubory

Zařazují se náklady strojů, zařízení, nářadí a inventáře, jestliže odpovídají pojmu základních prostředků a představují-li provozní soubor, jakož i náklady na jejich montáž (šéfmontáž) včetně mimostaveništní dopravy, doplňkových rozpočtových nákladů a nákladů stavebních prací.^149) Náleží sem např. náklady na vyzdívky (např. průmyslových pecí), náklady na demontáže existujících provozních souborů prováděné v souvislosti s realizací nových provozních souborů a náklady na základní programové vybavení automatizace v systémech řízení.

Hlava III – Stavební objekty^14)

Zařazují se náklady na pořízení stavebních objektů včetně veškerého materiálu a práce zahrnované do velkoobchodních cen včetně nákladů spojených s likvidací, popřípadě přesunem existujících základních prostředků, prováděným jako součást staveb včetně doplňkových rozpočtových nákladů. Nezahrnují se však náklady na vyklizení likvidovaných objektů, které patří do hlavy XI.

Zařazují se též náklady na

• zkoušky konstrukcí a kontrolní měření při realizaci stavebních objektů předepsané zpracovatelem projektové dokumentace,

• úpravy území (zemní práce) souvisící s rekultivací nebo s biologickou rekultivací.^150)

Hlava IV – Stroje, zařízení a inventář investiční povahy

Zahrnují se náklady na stroje, zařízení, nářadí a inventář, jestliže jsou základními prostředky, a nejsou-li součástí provozních souborů nebo stavebních objektů (např. paletizační vozíky, vysokozdvižné vozíky, různé jiné dopravní prostředky, zkušební přístroje, měřicí přístroje, přenosné přístroje na rentgenování svarů, ruční brusky, tlakové zkoušečky, regály apod.).

Do celkových nákladů se zahrnují náklady na jejich mimostaveništní dopravu, vnitrostaveništní dopravu, na jejich osazení a umístění. Nelze sem zařazovat náklady na pořízení drobných a krátkodobých předmětů.

Patří sem též náklady na pořízení samostatných základních prostředků určených do rezervy nebo konzervace.^151)

Hlava V – Umělecká díla^152)

Zařazují se náklady na umělecká díla a muzejní předměty, pokud jsou nedílnou součástí staveb, např. sochy, fresky, sgrafita. Nelze zahrnovat náklady na umělecká díla, která mají povahu přenosného vybavení a která se rozpočtují v hl. XI.

Zařazují se náklady na modely výtvarného díla vybraného k realizaci. Náklady stavebních prací souvisící s osazením uměleckých děl se do hl. V nezařazují.

Hlava VI – Vedlejší náklady

Vedlejší náklady se určují podle zvláštního předpisu^98) a podle přílohy č. 14 v členění:

• provozní a sociální zařízení staveniště,

• územní vlivy,

• mimořádné ztížené pracovní prostředí (provozní vlivy),

• ostatní.

Hlava VII – Ostatní náklady neuvedené v jiných hlavách

Podle vztahu ke stavební nebo technologické části stavby se do sloupce c nebo d zařazují náklady na

• úhrady za patenty a licence pro výstavbu (nikoli pro budoucí výrobu nebo provoz),

• vybudování vytyčovací sítě, vytyčení prostorové polohy stavebních objektů a zaměření skutečného provedení stavby dodavatelem investora,^153)

• geodetickou činnost investora při provádění stavby, vč. činnosti odpovědného geodeta investora při provádění stavby,^154)

• vysazování trvalých porostů, např. sadů, vinic, chmelnic,

• ložiskovou geologii, pokud jde o investiční náklady,

• odlesnění prováděné nestavební organizací,

• ostatní práce a náklady jinde neuvedené, pokud se hradí z investičních prostředků stavby a zahrnují se do její pořizovací ceny, např. likvidace výbušnin, exhumace,

-popř. i další náklady vzniklé v souvislosti s realizací stavby nebo stanovené zvláštními předpisy.

Hlava VIII – Rezerva

Rezerva se stanoví podle § 49 a 55 vyhlášky.

Hlava IX – Jiné investice^155)

Zařazují se náklady na jiné investice. Jsou to náklady na

• nákup (úplatný převod) existujících základních prostředků, pokud nebudou likvidovány,

• pořizování základních prostředků ze zahraničních hmotných zdrojů pro potřebu v zahraničí,

• odvody za trvalé odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě pro investiční výstavbu^156) a finanční prostředky poskytované na opatření k odstranění ekonomické újmy,

• odvody za dočasné odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě pro zařízení staveniště,

• modely nebo prototypy charakteru základních prostředků, které investor v souvislosti s využitím vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru řádně převzal.^157)

Hlava X – Náklady hrazené z investičních prostředků nezahrnované do základních prostředků

Zahrnují se např.

• náklady na nepoužité alternativy projektů (po vydání souhlasu k jejich odpisu),

• náklady na zabezpečovací a konzervační, popř. udržovací a dekonzervační práce při zastavení stavby, pokud přijdou v průběhu výstavby v úvahu,

• příspěvky jiným investorům včetně příspěvků na vyvolané investice u dalších investorů^158) a příspěvky na infrastrukturu,

• nákup (úplatný převod) základních prostředků určených k likvidaci včetně výkupů nemovitostí od občanů.

Hlava XI – Náklady hrazené z provozních (neinvestičních) prostředků

Zahrnují se všechny náklady hrazené z provozních prostředků, které je nutno vynaložit v souvislosti s budovanou investicí. Jsou to zejména náklady na přípravu a zabezpečení stavby, např. na

• organizační a přípravnou činnost investora (tj. na vypracování investičního záměru, přípravné dokumentace, expertizy, činnost ředitelství budovaných podniků a závodů, technický dozor investora, odevzdání a převzetí dokončených staveb nebo jejich ucelených částí, přípravu a zahájení provozu včetně komplexního a technologického vyzkoušení a zkušebního provozu, přípravu kádrů pro budované podniky, přesídlení obyvatel, závěrečné vyhodnocení, souborné zpracování dokumentace skutečného provedení stavby),

• kompletační činnost,

• ložiskovou geologii a ověřování zdrojů podzemních vod,

• vybavení provozu a jiných budovaných zařízení zásobami, tj. zásobami surovin, materiálu, paliv, náhradních dílů,^159) drobných a krátkodobých předmětů, hotových výrobků a nedokončené výroby pro projektovaný výkon a plný provoz,

• uživatelské programové vybavení,

• správní a místní poplatky souvisící s přípravou a zabezpečením výstavby, penále, poplatky z prodlení, veškeré úroky z úvěrů investora (tuzemské i zahraniční), peněžní náhrady škod souvisících s investiční výstavbou a dále jiné nehmotné náklady a přirážky (zdržné, úhrada za užívání, stavební povolení, užívací povolení, arbitrážní poplatky, tuzemské i zahraniční pojistné, pokuty aj.),

• licence a patenty, pokud jsou určeny pro budoucí výrobu nebo provoz,

• projektové soutěže a poptávkové řízení, technickou pomoc poskytovanou projektovými nebo inženýrskými organizacemi,

• ostatní práce neinvestiční povahy (např. náklady na vyklizení likvidovaných objektů, na opravy a údržbu prováděné současně se stavbami povahy rekonstrukcí nebo modernizací),

• náklady souvisící s prodloužením záruční doby nad dobu stanovenou zvláštními předpisy, zlepšení budoucího ekonomického nebo jiného efektu trvalého provozu^160) a vzniklé dodavateli v souvislosti se splněním jeho povinností uzavřít smlouvu s investorem,

• výchozí technické revize, revizní zprávy a revizní knihy,

• přezkoušení vzorků, zkoušky stavby a za posuzování technicky obtížných nebo neobvyklých staveb na základě nařízení státního stavebního dohledu,^161)

• geologický průzkum potřebný pro zpracování přípravné dokumentace,

• geodetickou činnost investora a generálního projektanta potřebnou pro zpracování přípravné dokumentace,^162)

• biologickou rekultivaci,

• umělecká díla, která nejsou nedílnou součástí budovaných staveb, předměty muzejní a galerijní hodnoty apod.,^163)

• odvody za dočasné odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě pro investiční výstavbu.^164)

PŘÍLOHA č. 12

SCHVALOVÁNÍ PROJEKTOVÉHO ÚKOLU A ÚVODNÍHO (JEDNOSTUPŇOVÉHO) PROJEKTU A STÁTNÍ EXPERTIZA

A. Schvalování projektového úkolu a úvodního (jednostupňového) projektu staveb

• 1. Obecná ustanovení

• 1. Schvalování projektového úkolu (kromě staveb komplexní bytové výstavby)

• 1. Schvalování úvodního (jednostupňového) projektu (kromě staveb komplexní bytové výstavby)

• 1. Schvalování dokumentace staveb komplexní bytové výstavby

B. Státní expertiza

• 1. Obecná ustanovení

• 1. Úkoly ústředních orgánů investorů a krajských národních výborů

• 1. Oprávnění orgánů státní expertizy a orgánů zpracovávajících stanoviska pro účely státní expertizy

• 1. Úkoly orgánů zpracovávajících stanoviska pro účely státní expertizy

• 1. Státní expertiza rozvojových dokumentů a investičního záměru

• 1. Státní expertiza přípravné dokumentace

C. Lhůty

A. Schvalování projektového úkolu a úvodního (jednostupňového) projektu staveb

• 1. Obecná ustanovení

• 1.1 Schválením projektového úkolu a úvodního (jednostupňového) projektu se rozumí rozhodnutí orgánu (organizace) uvedeného v § 64 vyhlášky o tom, že tato dokumentace má (může) být výchozím podkladem pro další přípravu nebo pro uskutečnění stavby, a podle potřeby stanovení závazných podmínek pro další přípravu nebo realizaci stavby.

• 1.2 Posuzování dokumentace je vyhodnocení celkové technicko-ekonomické úrovně stavby a jejich nejdůležitějších nároků, důsledků a účinků orgánem (organizací), který dokumentaci schvaluje. Posuzování dokumentace zároveň zahrnuje hodnocení správnosti, úplnosti a věcného obsahu dokumentace včetně hodnocení vyjádření vypracovaných k ní podle bodu 1.3, 1.4 a vyhodnocení jejího souladu s předchozí dokumentací.

• 1.3 Dokumentaci, která vyžaduje schválení vyššími stupni řízení, předkládá investor vždy přímo nadřízenému orgánu. Projektovou dokumentaci předkládá se svým vyjádřením.

• 1.4 Nadřízený orgán, který předkládá dokumentaci ke schválení, je povinen jí doplnit svým vyjádřením, které musí být podepsáno statutárním orgánem nebo jím pověřeným pracovníkem. Bez tohoto vyjádření je předložená dokumentace neúplná.

• 1. Schvalování projektového úkolu (kromě staveb komplexní bytové výstavby)

• 2.1 Ústřední orgán investora schvalující projektový úkol stavby, jejíž dokumentace podléhá státní expertize, musí při schválení respektovat závazné závěry a závazné údaje stanovené v protokolu o státní expertize.

• 2.2 Před schválením projektového úkolu účelových staveb národních výborů a organizací jimi řízených nad 10 mil. Kčs nákladů zahrnovaných do plánu investiční výstavby je schvalující orgán povinen vyžádat si stanovisko příslušného odvětvového ústředního orgánu. Nedojde-li ke sjednocení stanovisek ústředního odvětvového orgánu a schvalujícího orgánu, jehož stanovisko potvrdí krajský národní výbor, rozhoduje příslušná vláda nebo orgán jí zmocněný.

• 2.3 Ve schvalovacím protokolu k projektovému úkolu schvalující orgán uvede:

• 2.3.1 identifikační údaje stavby a investora

• 2.3.2 závazné údaje (příloha č. 13) a závazné členění stavby na ucelené části a etapy

• 2.3.3 informativní údaje, popřípadě ukazatele

• 2.3.4 rozhodnutí o použití provozně nevyzkoušených strojů a zařízení

• 2.3.5 podmínky, které musejí být dodrženy při zpracování úvodního (jednostupňového) projektu a při jeho schválení.

• 2.4 Schvalovací protokol podepisuje statutární orgán schvalujícího orgánu (organizace) nebo jím pověřený pracovník.

• 2.5 Schvalující orgán předá po jednom vyhotovení schvalovacího protokolu u závazných a centralizovaných staveb orgánu, který prováděl státní expertizu, orgánům, které vypracovaly stanoviska pro účely státní expertizy, a podle územní příslušnosti stavby též České plánovací komisi nebo Slovenské plánovací komisi.

• 1. Schvalování projektové dokumentace (kromě staveb komplexní bytové výstavby)

• 3.1 Při schvalování projektové dokumentace se použijí přiměřeně ustanovení části 2.

• 3.2 Schvalující orgán potvrdí schválení projektové dokumentace též v souhrnném rozpočtu.

• 1. Schvalování dokumentace staveb komplexní bytové výstavby

• 4.1 Přípravnou dokumentaci staveb KBV schvaluje krajský národní výbor, Národní výbor hlavního města Prahy a Národní výbor hlavního města SSR Bratislavy, pokud se souhlasem příslušné komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj republiky nezmocní okresní národní výbor.

• 4.2 Orgán schvalující přípravnou dokumentaci stavby podléhající státní expertize musí při schválení respektovat závazné závěry a závazné údaje stanovené v protokolu o státní expertize.

• 4.3 U staveb KBV, u kterých se neprovádí státní expertiza, je orgán schvalující přípravnou dokumentaci povinen si vyžádat stanovisko příslušné komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj republiky, nedojde-li k jiné dohodě.

• 4.4 Krajské národní výbory, Národní výbor hl. m. Prahy a Národní výbor hl. m. SSR Bratislavy určí stavby KBV, jejichž projektovou dokumentaci budou schvalovat. Projektovou dokumentaci ostatních staveb KBV schvaluje investor, pokud si to se souhlasem národních výborů uvedených v první větě nevyhradil okresní národní výbor, popřípadě orgán nadřízený investorovi.

• 4.5 Schvalující orgán při schvalování a ve schvalovacím protokolu výslovně stanoví jako závazné údaje a ukazatele uvedené v příloze č. 13.

• 4.6 Ve schvalovacím protokolu, který musí být zaslán na vědomí příslušné komisi pro vědeckotechnický a investiční rozvoj republiky, se uvádějí identifikační údaje stavby a investora. Schvalovací protokol podepisuje statutární orgán schvalujícího orgánu nebo jím pověřený pracovník.

B. Státní expertiza

• 1. Obecná ustanovení

• 1.1 Státní expertizou se rozumí hodnocení rozvojových dokumentů nebo jednotlivých investic (staveb, souborů staveb, SZNR). Při státní expertize se souhrnně hodnotí potřeba investic, jejich základních požadavků, důsledků, účinků a efektivnosti především z národohospodářských a celospolečenských hledisek.

• 1.2 Stanoviskem pro účely státní expertizy se rozumí hodnocení národohospodářských hledisek, souvislostí, účinků a důsledků stavby podle předchozího bodu zpracované pro orgány provádějící státní expertizu.

• 1. Úkoly ústředních orgánů investorů

• 2.1 Orgány předkládající rozvojové dokumenty, investiční záměry a přípravnou dokumentaci k provedení státní expertizy jsou povinny zabezpečit:

• 2.1.1 úplnost a přehlednost dokumentace a

• 2.1.2 neprodlené předkládání vyžádaných doplňujících vyjádření, dokladů a údajů.

• 2.2 Ústřední orgán investora, který předkládá dokumentaci k provedení státní expertizy, je povinen ji posoudit a doplnit svým vyjádřením, ve kterém výslovně uvede:

• 2.2.1 správnost průkazu dosažitelné produkce při plném využití dosavadních kapacit a základních prostředků v oboru (odvětví) včetně zaměnitelných kapacit,

• 2.2.2 soulad stavby s koncepcí rozvoje oboru (odvětví),

• 2.2.3 dodržení podmínek stanovených v předchozí dokumentaci a výsledky jejího projednání,

• 2.2.4 objem devizových prostředků ke krytí dovozu strojů a zařízení z nesocialistických zemí, s nímž počítá v rámci svého (předpokládaného) dovozního limitu,

• 2.2.5 způsob využití výsledků úkolů vědeckotechnického rozvoje v dokumentaci stavby,

• 2.2.6 způsob zabezpečení přírůstku pracovních sil podle jednotlivých zdrojů,

• 2.2.7 způsob zabezpečení souvisících, zejména vyvolaných investic,

• 2.2.8 optimálnost navržené výrobní technologie, přiměřenost a optimální technickou úroveň navržených provozních souborů, strojů a zařízení a reálnost zajištění strojů a zařízení,

• 2.2.9 metodickou a věcnou správnost stanovení výše propočtových (rozpočtových) nákladů,

• 2.2.10 způsob splnění rozhodujících podmínek a požadavků vyplývajících z dokladové části přípravné dokumentace,

• 2.2.11 komplexnost a správnost zhodnocení efektivnosti stavby,

• 2.2.12 soulad dokumentace se schválenou územně plánovací dokumentací, popřípadě se studií souboru staveb

• 2.2.13 zabezpečení stavby účelovými investicemi podmiňujícími komplexní bytovou výstavbu.

• 2.3 Ústřední orgán investora je povinen v závěrech svého vyjádření upozornit na okolnosti, faktory a rozpory, které vyvolávají riziko zhoršení závazných údajů stavby a ukazatelů ekonomické efektivnosti.

• 2.4 Vyjádření krajského národního výboru k dokumentaci staveb komplexní bytové výstavby musí obsahovat také vysvětlení, jak krajský národní výbor zabezpečí dodržení technickohospodářských ukazatelů komplexní bytové výstavby v rámci kraje.

• 2.5 Ústřední orgán investora předkládá rozvojové dokumenty a návrh investičního záměru příslušnému orgánu státní expertizy ve dvou vyhotoveních; příslušné plánovací komisi a příslušnému ministerstvu financí v jednom vyhotovení; návrh investičního záměru v jednom vyhotovení též federálnímu ministerstvu zahraničního obchodu.

• 2.6 Ústřední orgán investora předkládá přípravnou dokumentaci orgánu státní expertizy ve dvou úplných vyhotoveních a orgánům vypracovávajícím stanoviska pro účely státní expertizy po jednom vyhotovení v tomto rozsahu:

• příslušné plánovací komisi - úplnou dokumentaci,

• příslušnému ministerstvu financí, federálnímu ministerstvu zahraničního obchodu, příslušnému cenovému úřadu, Státní bance československé - průvodní zprávu, souhrnné řešení stavby, propočet a organizaci výstavby.

• 2.7 Ke zvýšení účinnosti státní expertizy a urychlení prací při jejím provádění konzultuje ústřední orgán investora přípravnou dokumentaci v průběhu jejího zpracování s příslušným orgánem státní expertizy.

• 1. Oprávnění orgánů státní expertizy a orgánů zpracovávajících stanoviska pro účely státní expertizy

Orgány státní expertizy a orgány zpracovávající stanoviska pro účely státní expertizy jsou oprávněny vyžádat si od orgánu, který předložil dokumentaci, neprodlené předložení dalších dokladů a znaleckých posudků odborných organizací, mohou si vyžádat i spolupráci dalších orgánů nebo organizací, popřípadě externích i zahraničních odborníků.

• 1. Úkoly orgánů zpracovávajících stanoviska pro účely státní expertizy

Orgány zpracovávají stanoviska pro účely státní expertizy v rozsahu a z hledisek vyplývajících z jejich působnosti, pravomoci a odpovědnosti, vymezených zvláštními předpisy a statuty; v tomto rozsahu mohou své stanovisko nebo jeho část označovat za závazné, zejména z těchto hledisek:

• 4.1 příslušná plánovací komise zejména z hledisek:

• 4.1.1 hospodářsko-politické koncepce státu (republiky),

• 4.1.2 souladu s úkoly dlouhodobých a střednědobých plánů rozvoje národního hospodářství, zvláště s úkoly státního plánu,

• 4.1.3 řešení strukturálních změn,

• 4.1.4 řešení meziodvětvových vztahů,

• 4.1.5 rozvoje jednotlivých oblastí,

• 4.1.6 účinku na řešení úkolů v oblasti mezinárodních vztahů a dělby práce a zabezpečování vnitřních vazeb,

• 4.1.7 reálnosti uskutečnění stavby s ohledem na celostátní investiční politiku a bilance dodavatelských kapacit,

• 4.1.8 vlivu stavby na oblast vnějších ekonomických vztahů a platební bilanci,

• 4.1.9 nároků na palivoenergetickou bilanci,

• 4.1.10 potřeby výstavby s ohledem na bilance zdrojů a potřeb,

• 4.1.11 reálnosti zabezpečení navrhovaného termínu zahájení a dokončení stavby z hlediska plánu,

• 4.1.12 oblastního rozmístění a bilance pracovních sil se zřetelem na zabezpečení provozu stavby,

• 4.1.13 likvidace základních prostředků a kapacit v souvislosti s posuzovanou stavbou,

• 4.1.14 efektivnosti stavby a jejího vlivu na efektivnost oboru a odvětví.

• 4.2 příslušné ministerstvo financí zejména z hledisek:

• 4.2.1 finanční a dotační politiky státu (republiky),

• 4.2.2 dodržení předpisů platných pro hospodaření se státními finančními prostředky,

• 4.2.3 efektivnosti vynakládání finančních prostředků na výstavbu a provoz.

• 4.3 federální ministerstvo zahraničního obchodu zejména z hledisek:

• 4.3.1 dovozu potřebných surovin a materiálů a z hlediska zahraničních cen použitých pro ocenění dovozu,

• 4.3.2 vývozu hotových výrobků a z hlediska zahraničních cen použitých pro ocenění vývozu,

• 4.3.3 požadavků na dovoz strojů a zařízení pro stavbu a zahraničních cen použitých na jejich ocenění v dokumentaci,

• 4.3.4 plánu zahraničně obchodní činnosti,

• 4.3.5 efektivnosti vnějších vztahů a jejího vyjádření v dokumentaci.

• 4.4 příslušný cenový úřad podle příslušnosti v působnosti tvorby cen výrobků (služeb), zejména z hlediska nákladové a cenové úrovně budoucí produkce (služeb) ve vztahu k celkové efektivnosti stavby; Federální cenový úřad se dále zúčastní na požádání orgánu státní expertizy i posouzení propočtových ukazatelů význačných nestandardních strojů a zařízení.

• 4.5 Státní banka československá zejména z hledisek:

• 4.5.1 vlivu realizace stavby na stav a vývoj důchodové situace podniku, popřípadě oboru,

• 4.5.2 možnosti financování stavby investičním úvěrem,

• 4.5.3 možnosti realizace uvažovaného dovozu strojů a zařízení a jeho devizového krytí,

• 4.5.4 nároků na devizové prostředky na dovoz surovin a materiálů pro provoz nových kapacit,

• 4.5.5 výrobně ekonomické efektivnosti vyvážené produkce a přínosu pro platební bilanci.

• 4.6 příslušná komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj provádějící státní expertizu zejména z hledisek:

• 4.6.1 souladu se záměry státní technické, licenční a investiční politiky,

• 4.6.2 využití výsledků rozvoje vědy a techniky,

• 4.6.3 progresivnosti a způsobu zabezpečení navrhované techniky a technologie,

• 4.6.4 technickoekonomické úrovně výrobků a zajištěnosti jejich odbytu,

• 4.6.5 komplexnosti stavby, nezbytnosti rozsahu souvisících investic a hospodárnosti územně technického řešení,

• 4.6.6 návaznosti stavby na existující základní prostředky, jejich využití, rekonstrukci, modernizaci, popřípadě likvidaci,

• 4.6.7 optimálnosti budovaných kapacit,

• 4.6.8 úrovně a hospodárnosti stavebního a architektonického řešení,

• 4.6.9 pracovních sil a dalších výrobních zdrojů (např. surovin, energií, vody) a jejich zajistitelnosti,

• 4.6.10 nároků na dopravu,

• 4.6.11 vlivů stavby na životní prostředí,

• 4.6.12 propočtových (rozpočtových) nákladů,

• 4.6.13 efektivnosti stavby,

• 4.6.14 lhůt výstavby a doby náběhu výrobních kapacit na projektovaný výkon,

• 4.6.15 vymezení ucelených částí stavby,

• 4.6.16 organizace dodavatelského zabezpečení výstavby a jejího postupu,

• 4.6.17 zajištění zájmů obrany a bezpečnosti státu,

• 4.6.18 souladu dokumentace s metodickými opatřeními a právními předpisy.

• 4.7 Příslušná komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj republiky u staveb ústředních orgánů republik, u nichž státní expertizu provádí Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj, dává své stanovisko především z hlediska technického vybavení území a jeho připravenosti pro stavby.

• 4.8 Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj ve svém stanovisku pro účely státní expertizy prováděné příslušnou komisí pro vědeckotechnický a investiční rozvoj republiky uplatňuje především rozhodující hlediska z pohledu celostátních potřeb a zájmů.

• 1. Státní expertiza rozvojových dokumentů a investičního záměru

• 5.1 Orgán provádějící státní expertizu vypracuje expertizní stanovisko. Součástí expertizního stanoviska jsou závazné závěry obsahující zejména podmínky a požadavky pro vypracování přípravné dokumentace a údaje, popřípadě ukazatele, které musí být stanoveny v investičním záměru.

• 5.2 Expertizní stanovisko zašle orgán, který je vypracoval, orgánu, který mu předložil dokumentaci a orgánům, které k ní dávaly stanoviska.

• 5.3 Orgán předkládající rozvojový dokument ke schválení příslušné vládě nebo vydávající investiční záměr musí zajistit soulad této dokumentace s expertizním stanoviskem.

• 1. Státní expertiza přípravné dokumentace

• 6.1 Orgán provádějící státní expertizu shrne stanoviska orgánů, které je vypracovaly pro účely státní expertizy, a své stanovisko; rozdíly v názorech projedná a v dohodě s uvedenými orgány odstraní; na tomto základě vypracuje protokol o státní expertize.

• 6.2 Součástí protokolu o státní expertize jsou závazné údaje a závazné závěry zejména k řešení neuzavřených a sporných otázek, které je třeba dopracovat.

• 6.3 Protokol o státní expertize zašle orgán, který jej vypracoval, orgánu, který mu předložil přípravnou dokumentaci, a orgánům, které k ní dávaly stanoviska.

C. Lhůty

• 1. Lhůta pro schválení dokumentace, pro vypracování vyjádření a stanoviska pro účely státní expertizy činí 20 dnů. Stejná lhůta platí pro vypracování expertizního stanoviska k rozporům podle § 73 odst. 4 vyhlášky.

• 1. Lhůta pro provedení státní expertizy činí 40 dnů od předložení (doplnění) dokumentace.

• 1. Nejsou-li lhůty uvedené v předchozích bodech pro vyjádření stanoviska pro účely státní expertizy nebo pro její provedení dostačující, projednají dotčené orgány s orgánem, který předložil dokumentaci, jejich prodloužení, které nemá přesáhnout jednu polovinu lhůty uvedené v těchto bodech.

• 1. Nesdělí-li příslušný orgán své stanovisko orgánu státní expertizy ve stanovené lhůtě a nedojde-li k prodloužení této lhůty podle odstavce 3, má se za to, že s předloženou dokumentací souhlasí.

PŘÍLOHA č. 13

ZÁKLADNÍ ÚDAJE STAVBY

I. Základní údaje staveb kromě staveb KBV

• 1. Závaznými údaji jsou:

• 1.1 Údaje o projektovaných kapacitách

• název kapacit a měrné jednotky

• doba náběhu výroby

• 1.2 Údaje o výstavbě

• náklady zahrnované do plánu investiční výstavby (hl. II-VIII)

• z toho stavební část

• celkový objem devizových prostředků na dovozy ze SZ (hl. I-XI) fco

• celkový objem devizových prostředků na dovozy z NSZ (hl. I-XI) fco

• náklady na dovoz strojů a zařízení ze SZ (hl. II-VIII)

• náklady na dovoz strojů a zařízení z NSZ (hl. II-VIII)

• lhůta výstavby

• 1.3 Údaje o provozu

• výkony celkem ve VC

• výkony celkem ve fco

• upravené vlastní výkony

• hrubý zisk

• roční objem výroby nahrazující dovoz ve fco

• vývoz do NSZ ve VC

• vývoz do NSZ ve fco

• celkový počet pracovníků

• krytí přírůstku pracovníků z bilančních zdrojů oblasti.

• 1. Další (informativní) údaje, popřípadě ukazatele charakterizující stavbu a její budoucí provoz, určí:

• 2.1 pro závazné a centralizované stavby Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj v dohodě se Státní plánovací komisí

• 2.2 pro ostatní stavby příslušný ústřední orgán investora,

• 1. Údaje charakterizující budoucí provoz stavby v cílovém roce musí mít vazbu na okruh hodnocení vymezený v projektovém úkolu (příloha č. 2 část B bod 1). U rekonstrukcí, modernizací a rozšíření dosavadních provozů se uvádějí rovněž hodnoty současného a výchozího roku.

• 1. Údaje uvedené v bodě 1 se uvedou v průvodní zprávě projektového úkolu a úvodního (jednostupňového) projektu všech staveb (pokud přicházejí v úvahu) a schvalující orgán je při schválení projektového úkolu a úvodního (jednostupňového) projektu schválí jako závazné údaje.

• 1. Informativní údaje, popřípadě ukazatele (bod 2) se uvedou v průvodní zprávě projektového úkolu a úvodního (jednostupňového) projektu, pokud přicházejí v úvahu; ve schvalovacím protokolu se uvedou podle výběru schvalujícího orgánu.

• 1. Orgán státní expertizy, ústřední orgán investora a orgán schvalující projektové úkoly a úvodní (jednostupňové) projekty může stanovit jako závazné další údaje, popřípadě ukazatele. Ústřední orgán investora může upustit od stanovení některých údajů jako závazných; u závazných a centralizovaných staveb jen se souhlasem orgánu státní expertizy.

II. Základní údaje staveb KBV

• 1. Základními údaji jsou:

• náklady zahrnované do plánu investiční výstavby (hl. II-VIII)

• náklady (hl. III a VI)

• počet bytových jednotek

• počet obyvatel

• druh a kapacita občanského vybavení

• druh a kapacita technického vybavení

• počet pracovníků

• průměrná užitková plocha bytu

• průměrný náklad na čistý byt

• průměrný náklad na občanské vybavení na jeden byt

• průměrný náklad na technické vybavení na jeden byt

• zdroje financování

• použití schválených typových podkladů

• lhůta výstavby

• odpad bytového fondu.

• 1. Údaje uvedené v bodě 1 se uvedou v průvodní zprávě projektového úkolu a úvodního (jednostupňového) projektu všech staveb (pokud přicházejí v úvahu) a schvalující orgán je při schválení projektového úkolu a úvodního (jednostupňového) projektu schválí jako závazné údaje.

PŘÍLOHA č. 14

ZAŘÍZENÍ STAVENIŠTĚ

A. Obecná ustanovení

• 1. Objekty a zařízení plnící funkci zařízení staveniště

• 1. Členění zařízení staveniště podle účelu

• 1. Členění zařízení staveniště podle způsobu užívání

• 1. Členění zařízení staveniště podle způsobu určení vedlejších nákladů

B. Vedlejší náklady na provozní a sociální zařízení staveniště

• 1. Druhy vedlejších nákladů na provozní a sociální zařízení staveniště

• 1. Obsah vedlejších nákladů

C. Režimy hospodaření s globálními náklady

D. Obstarávání

• 1. Povinnosti spojené s obstaráváním zařízení staveniště

• 1. Obsah obstarávání

• 1. Úhrada nákladů obstarávání

E. Sdružené zařízení staveniště

• 1. Předpoklady zřizování sdruženého zařízení staveniště a jeho druhy

• 1. Samostatné sdružené zařízení staveniště

• 1. Sdružené zařízení staveniště souboru staveb

F. Užití objektů zařízení staveniště mimo stavbu, pro kterou byly pořízeny

A. Obecná ustanovení

• 1. Objekty a zařízení plnící funkci zařízení staveniště (§ 2 odst. 8 vyhlášky)

• 1.1 Funkci zařízení staveniště mohou plnit

• 1.1.1 dosavadní základní prostředky^165) (zejména stavební objekty) investora, dodavatelů nebo jiných organizací, které mají být v souladu s plánem organizace výstavby [§ 30 odst. 4 písm. b) vyhlášky] dočasně využity pro účely zařízení staveniště,

• 1.1.2 trvalé stavební objekty budované stavby určené v plánu organizace výstavby jako objekty dočasně využívané do doby předání investorovi ve funkci zařízení staveniště, popřípadě trvalé stavební objekty budované v rámci sdružené investiční činnosti,^166) které budou dočasně využívány jako zařízení staveniště a po skončení výstavby budou sloužit jiným účelům,

• 1.1.3 dočasné objekty budované na dobu provádění stavby, popřípadě několika staveb v souladu s plánem organizace výstavby.

• 1.2 Dočasné objekty lze pro účely zařízení staveniště budovat jen pokud

• 1.2.1 nelze využít dosavadních základních prostředků nebo trvalých stavebních objektů budované stavby,

• 1.2.2 příslušný orgán při vydání rozhodnutí o umístění stavby neuplatní požadavek na vybudování zařízení staveniště jako trvalých stavebních objektů v rámci sdružené investiční činnosti, které budou dočasně využity jako zařízení staveniště a po skončení výstavby budou sloužit jiným účelům, nebo nenavrhne využití zařízení staveniště jiné stavby podle části F.

• 1. Členění zařízení staveniště podle účelu

• 2.1 Objekty a zařízení plnící funkci zařízení staveniště se z hlediska účelu dělí na

• 2.1.1 provozní:

• 2.1.1.1 komunikace, vlečky, rozvodné řády inženýrských sítí včetně transformoven a jiných souvisících zařízení s výjimkou podle bodu 2.1.3, vnější oplocení staveniště, požární nádrže, vrátnice, kanceláře pro dodavatele, pro útvar technického dozoru investora a pro autorský dozor generálního projektanta, mosty do 5 m a přechody a lávky pro pěší přes 2 m délky;

• 2.1.1.2 sklady, garáže, údržbářské dílny, zpevněné plochy volných skládek, zpevněné plochy pro spínání prefabrikátů, pomocné stavební konstrukce, opěrné, podpěrné a nosné (základy pro stavební stroje a montážní mechanismy kromě jeřábových drah a drah pro samopojízdné jeřáby s únosností vyšší než 20 t), dočasná ochranná zařízení apod.;

• 2.1.2 sociální: ubytovny, kuchyně, jídelny, hygienická zařízení (např. umývárny, šatny), společenské, kulturní a sportovní objekty apod.;

• 2.1.3 výrobní: výrobny a dílny technologické pomocné stavební výroby (např. betonárky, armovny, maltárny), stroje, zařízení a inventář vlastní výrobní činnosti dodavatelů (např. strojní vybavení dílen a opraven), přípojky inženýrských sítí, pokud tyto přípojky slouží pouze pro uvedená výrobní zařízení a pomocné konstrukce uvedené v části B bod 2.2.2.

• 1. Členění zařízení staveniště podle způsobu užívání

• 3.1 Podle způsobu užívání a pro stanovení povinností spojených s obstaráváním zařízení staveniště se objekty a zařízení dělí na:

• 3.1.1 společná - v užívání (i následném) alespoň dvou přímých dodavatelů s výjimkou dodavatelů jednotlivých strojů (dále jen pro účel této přílohy „přímí dodavatelé“),

• 3.1.2 vlastní - v užívání jednoho dodavatele.

• 3.2 Bez zřetele na způsob užívání podle bodu 3.1 jsou společnými objekty a zařízeními vždy:

• 3.2.1 objekty a zařízení provozního zařízení staveniště uvedené v bodu 2.1.1.1,

• 3.2.2 objekty a zařízení sociálního zařízení staveniště uvedené v bodu 2.1.2.

• 3.3 Věcný rozsah společných objektů a zařízení podle bodu 3.2, jejich náklady stanovené odborným odhadem a výši podílů přímých dodavatelů na těchto nákladech v poměru jejich globálních nákladů ke globálním nákladům celé stavby určí generální projektant podle podkladů přímých dodavatelů a po projednání s nimi v plánu organizace výstavby.^167)

• 1. Členění zařízení staveniště podle způsobu určení vedlejších nákladů

• 4.1 Podle způsobu určení vedlejších nákladů se objekty a zařízení s výjimkou výrobního zařízení staveniště člení na

• 4.1.1 globální objekty a zařízení (dále jen „globální objekty“),

• 4.1.2 mimoglobální objekty a zařízení (dále jen „mimoglobální objekty“).

• 4.2 Globálními objekty jsou provozní a sociální objekty a zařízení v prostoru staveniště,^168) popřípadě mimo něj, jejichž náklady jsou kryty globálními sazbami podle zvláštního předpisu.^96)

• 4.3 Mimoglobálními objekty jsou

• 4.3.1 nezbytně nutné provozní objekty a zařízení umístěné mimo prostor staveniště^168) s výjimkou těch, které jsou podle zvláštního předpisu^98) kryty globálními sazbami. Mimoglobálními objekty jsou např.:

• 4.3.1.1 příjezdové komunikace k obvodu staveniště

• 4.3.1.2 přemostění

• 4.3.1.3 příjezdy ze zemníků a deponií k obvodu staveniště

• 4.3.1.4 přípojky elektrické energie, stlačeného vzduchu, páry, plynu, vody, telefonu, kanalizace apod. k obvodu staveniště

• 4.3.1.5 příjezdové vlečky k obvodu staveniště;

• 4.3.2 z provozních objektů a zařízení umístěných v prostoru staveniště^168) pouze:

• 4.3.2.1 mosty pro přepravu o rozponu nad 5 m,

• 4.3.2.2 části přípojek podle bodu 4.3.1.4 od obvodu staveniště k odběrovým místům (včetně nich), jsou-li tato místa na staveništi; o umístění odběrových míst rozhoduje generální projektant po projednání s investorem a dodavatelem stavební části,

• 4.3.2.3 montážní místa pro velkostroje montované na povrchových dolech s využitím pouze pro jednu stavbu,

• 4.3.2.4 provozní objekty a zařízení realizované při výstavbě podzemních důlních objektů oboru 826^14) vymezené zvláštními předpisy,^169)

• 4.3.2.5 objekty včetně jejich vybavení stanovené předpisy Sboru nápravné výchovy, jestliže odběratel v hospodářské smlouvě souhlasí se zaměstnáním odsouzených.

• 4.4 Nezbytnost vybudování dočasných mimoglobálních objektů (bod 1.1.3) s výjimkou objektů uvedených v bodě 4.3.2.5 musí být v souladu s ustanovením bodu 1.2 prokázána a schválena v projektovém úkolu [§ 13 odst. 2 písm. e) vyhlášky] a ověřena v úvodním projektu [§ 30 odst. 4 písm. b) vyhlášky]; u staveb, jejichž dokumentace podléhá státní expertize, je předpokladem schválení souhlas orgánu státní expertizy.

• 4.5 Rozpočtové náklady mimoglobálních objektů se hradí podle zvláštních předpisů.^170)

B. Vedlejší náklady na provozní a sociální zařízení staveniště

• 1. Druhy vedlejších nákladů na provozní a sociální zařízení staveniště

• 1.1 Podle způsobu jejich určení se vedlejší náklady na provozní a sociální zařízení staveniště (dále jen „vedlejší náklady“), které se rozpočtují v hlavě VI souhrnného rozpočtu, člení na:

• 1.1.1 globální - určené globálními sazbami stanovenými zvláštním předpisem,^98)

• 1.1.2 mimoglobální - rozpočtované jmenovitě (§ 48 odst. 5 vyhlášky).

• 1. Obsah vedlejších nákladů

• 2.1 Vedlejší náklady kryjí:

• 2.1.1 u globálních a mimoglobálních objektů

• 2.1.1.1 úplaty za užívání základních prostředků (část A bod 1.1.1), jejich nezbytné úpravy pro účely zařízení staveniště, zpracování dokumentace těchto úprav včetně rozpočtu a po skončení užívání uvedení těchto objektů do smluveného stavu,

• 2.1.1.2 nezbytné úpravy trvalých objektů (část A bod 1.1.2), zpracování dokumentace těchto úprav včetně rozpočtu a po skončení užívání uvedení do původního stavu,

• 2.1.1.3 zpracování dokumentace včetně rozpočtu dočasných objektů (část A bod 1.1.3), jejich vybudování, demontáž a odklizení bez hodnoty materiálu zbylého po demontáži.

• 2.1.2 Mimoglobální náklady dále kryjí náklady na

• 2.1.2.1 dopravu odsouzených na staveniště, jestliže odběratel v hospodářské smlouvě souhlasí se zaměstnáním odsouzených,

• 2.1.2.2 služby, pokud nahrazují mimoglobální objekty.

• 2.2 Do vedlejších nákladů nepatří zejména náklady:

• 2.2.1 započtené do cen stavebních prací a montáží a do velkoobchodních cen výrobků, a to na:

• 2.2.1.1 výrobní zařízení staveniště a přípojky k němu včetně nezbytných úprav a zpracování dokumentace těchto úprav;

• 2.2.1.2 přechody a lávky pro pěší o rozpětí do 2 m;

• 2.2.1.3 základní prostředky a drobné a krátkodobé předměty v používání včetně jejich odpisů, které slouží jako strojní a inventární vybavení objektů zařízení staveniště;

• 2.2.1.4 údržbu, provoz a opravy objektů zařízení staveniště a jejich vybavení;

• 2.2.2 rozpočtované v hlavě II a III souhrnného rozpočtu stavby, a to na pomocné konstrukce a práce, jako např.:

• 2.2.2.1 jeřábové dráhy vlastního technologického procesu a dočasné zpevnění dráhy pro samopojízdné jeřáby s únosností vyšší než 20 t včetně štěrkového lože, popřípadě základů a podpěrných konstrukcí vyrovnávajících terén pod kolejí, násypů, zářezů a nájezdů (rozpočtují se u objektů a provozních souborů, pro jejichž výstavbu slouží obdobně jako lešení o výšce podlahy nad 190 cm);

• 2.2.2.2 hangáry pro vyzdívky koksových baterií;

• 2.2.2.3 hrubé úpravy terénu a skrývky kulturních vrstev půdy (odhumusování), opětné rozprostření realizované v rámci staveniště budované stavby;

• 2.2.2.4 podpěrné konstrukce sloužící pro výstavbu trvalých stavebních objektů po dobu jejich provádění;

• 2.2.2.5 montážní místa pro velkostroje montované na povrchových uhelných dolech s výjimkou uvedenou v části A bod 4.3.2.3.

C. Režimy hospodaření s globálními náklady

• 1. Před odevzdáním úvodního (jednostupňového) projektu dohodne dodavatel, který bude zařízení staveniště obstarávat (dále jen „obstaravatel“), s přímými dodavateli - za účasti generálního projektanta a investora - režim hospodaření s globálními náklady (dále jen „režim“). Podle způsobu úhrady společných objektů zařízení staveniště (část A bod 3.2) lze dohodnout

• 1.1 režim globálních sazeb anebo

• 1.2 režim fakturačních sazeb.

• 1. U staveb, jejichž lhůta výstavby není delší než 24 měsíců lze použít pouze režim globálních sazeb. Nedojde-li k dohodě podle bodu 1 u staveb se lhůtou výstavby delší než 24 měsíců, platí, že byl dohodnut režim fakturačních sazeb.

• 1. Při režimu globálních sazeb hospodaří každý přímý dodavatel s veškerými globálními náklady určenými k jeho dodávkám; jejich fakturování se řídí zvláštními předpisy.^171) Své podíly na rozpočtových nákladech společných objektů hradí přímí dodavatelé obstaravateli podle zvláštních předpisů.^172)

• 1. Dohodne-li se režim fakturačních sazeb, odečte generální projektant z globálních nákladů přímých dodavatelů jejich podíly na rozpočtových nákladech společných objektů (část A bod 3.3); z redukovaných globálních nákladů přímých dodavatelů pak určí fakturační sazby k jejich dodávkám. Přímí dodavatelé hospodaří s globálními náklady vypočtenými pomocí fakturačních sazeb; fakturování se řídí zvláštními předpisy.^171) Fakturování a vyhotovení splátkových listů společných objektů provádí obstaravatel podle zvláštních předpisů.^170) Při režimu fakturačních sazeb

• 4.1 obstaravatel (část D bod 1.1) vystavuje a předkládá investorovi splátkové listy^170) na společné objekty zařízení staveniště v průběhu jejich provádění; součet splátek nesmí překročit rozpočtové náklady podle části A bod 3.3;

• 4.2 dojde-li při výstavbě společných objektů zařízení staveniště k oprávněnému zvýšení jejich rozpočtových nákladů, uhradí přímí dodavatelé obstaravateli zvýšené náklady ze svých provozních prostředků podíly stanovenými podle části A bod 3.3;

• 4.3 fakturační sazby se v průběhu výstavby nemění a upravují se u posledního stavebního objektu nebo poslední dodávky montážních prací přímých dodavatelů postupem uvedeným v bodu 4.4, jestliže

• 4.3.1 dojde při provádění stavby ke změně rozpočtových nákladů stavebních objektů nebo montážních prací v odbytových rozpočtech oproti nákladům uvedeným v souhrnném rozpočtu.

• 4.3.2 dojde při výstavbě společných objektů zařízení staveniště ke snížení jejich rozpočtových nákladů;

• 4.4 v případech uvedených v bodu 4.3

• 4.4.1 generální projektant propočte v kontrolním sestavení rozpočtových nákladů u posledního stavebního objektu nebo u poslední dodávky montážních prací každého přímého dodavatele globální náklady k celé dodávce přímého dodavatele

• 4.4.1.1 pomocí globálních sazeb

• 4.4.1.2 pomocí fakturačních sazeb; k tomu připočte podíly přímých dodavatelů na rozpočtových nákladech společných objektů zařízení staveniště stanovených podle části A bod 3.3, v případech uvedených v bodu 4.3.2 podíly na skutečných rozpočtových nákladech společných objektů zařízení staveniště;

• 4.4.2 přímí dodavatelé upraví na základě rozdílu mezi globálními náklady propočtenými generálním projektantem podle bodů 4.4.1.1 a 4.4.1.2 fakturační sazby nejpozději do dne, kdy jim vznikne právo fakturovat poslední stavební objekt nebo poslední montážní práce jejich dodávek.

• 1. Jestliže přímí dodavatelé vynaloží na náklady obstarávání, pokud se hradí z globálních nákladů vyšší částky než kryjí globální náklady určené k jejich dodávkám, nejsou oprávněni úhradu těchto zvýšených nákladů požadovat od investora; úspory na globálních nákladech si ponechávají.

• 1. Ustanovení této části se použijí přiměřeně na vztahy mezi přímými dodavateli a jejich dodavateli, nedojde-li mezi nimi k jiné dohodě.

D. Obstarávání

• 1. Povinnosti spojené s obstaráváním zařízení staveniště

• 1.1 Sociální a provozní zařízení staveniště je povinen obstarat pro sebe a pro ostatní přímé dodavatele dodavatel stavební části stavby; nemá-li stavba dodavatele stavební části, obstarává toto zařízení staveniště dodavatel s největším podílem na nákladech zařízení staveniště.

• 1.2 Přímí dodavatelé uplatňují své požadavky na obstarávání zařízení staveniště včetně požadavků svých dodavatelů v souladu se základním řešením zařízení staveniště v plánu organizace výstavby [§ 30 odst. 4 písm. b) vyhlášky] u obstaravatele. Za tím účelem uzavírají smlouvy o zařízení staveniště.^173)

• 1.3 Výrobní zařízení staveniště si obstarávají přímí dodavatelé sami, nedohodnou-li se jinak.

• 1.4 Každý účastník výstavby, pokud je správcem (vlastníkem), popřípadě uživatelem základního prostředku nebo předmětu postupné spotřeby, který lze využít jako zařízení staveniště, nebo pro jeho vybavení, je povinen poskytnout jeho užívání pro účely zařízení staveniště v rozsahu volné kapacity za úhradu ostatním účastníkům výstavby.

• 1. Obsah obstarávání

• 2.1 Obstaráváním se rozumí:

• 2.1.1 u objektů uvedených v části A bod 1.1.1: zpracování dokumentace nezbytných úprav pro účely zařízení staveniště včetně rozpočtu, provedení těchto úprav, opravy a údržba po dobu užívání a po skončení užívání uvedení objektu do smluveného stavu; jde-li o společné objekty náleží do obstarávání též projednání podmínek užívání objektu pro účely zařízení staveniště a uzavření smlouvy o dočasném užívání s organizací, která má objekt ve své správě (vlastnictví);

• 2.1.2 u objektů uvedených v části A bod 1.1.2: nezbytné úpravy pro účely zařízení staveniště včetně zpracování dokumentace těchto úprav a dohoda s investorem o době užívání, opravy a údržba po dobu užívání a uvedení do původního stavu po skončení užívání;

• 2.1.3 u objektů uvedených v části A bod 1.1.3: zpracování jejich dokumentace včetně rozpočtu, vybudování, správa (vlastnictví), poskytnutí k užívání, opravy a údržba, demontáž a odklízení.

• 2.2 Jestliže objekty a zařízení uvedené v bodě 2.1 mají funkci společných zařízení podle části A bod 3.2 je součástí obstarávání též provozování včetně vybavení základními prostředky a předměty postupné potřeby s výjimkou vybavení kanceláří; tato povinnost končí dnem odevzdání a převzetí poslední dodávky pro stavbu doložené zápisem o převzetí (příloha č. 15 část A bod 2), nedojde-li k jiné dohodě.

• 1. Úhrada nákladů obstarávání

• 3.1 Přímí dodavatelé hradí obstaravateli náklady obstarávání, popřípadě na ně přispívají v dohodnutých termínech takto:

• 3.1.1 u objektů a zařízení hrazených z globálních nákladů:

• 3.1.1.1 společných

• 3.1.1.1.1 - rozpočtové náklady podle výše svých podílů, jde-li o objekty podle části A bod 3.2 s výjimkou staveb s režimem fakturačních sazeb

• dohodnutý podíl, jde-li o ostatní společné objekty a zařízení;

• 3.1.1.1.2 opravy a údržbu částkou ve výši 10 % z hodnoty jejich podílu na rozpočtových nákladech;^174)

• 3.1.1.1.3 provozování

• u ubytoven a závodního stravování podle zvláštních předpisů^175)

• u ostatních objektů a zařízení provozovaných dodavatelem, který zařízení staveniště obstarává, dohodnutým podílem na skutečných nákladech;

• 3.1.1.2 vlastních

• 3.1.1.2.1 rozpočtové náklady v plné výši,

• 3.1.1.2.2 opravy a údržbu ve výši skutečných nákladů, pokud se organizace nedohodnou, že bude použito částky 10 % z hodnoty rozpočtových nákladů^174)

• 3.1.2 u objektů hrazených z mimoglobálních nákladů

• 3.1.2.1 opravy a údržbu ve výši skutečných nákladů, pokud se organizace nedohodnou, že bude použito částky 10 % z jejich rozpočtových nákladů^174) v poměru rozpočtových nákladů dodávek dodavatele stavební části stavby a polovičních rozpočtových nákladů dodávek dodavatelů pro technologickou část stavby,

• 3.1.2.2 provozování dohodnutým podílem na skutečných nákladech.

• 3.2 Ustanovení bodů 1 až 3.1 se použijí pro vztahy mezi přímými dodavateli a jejich dodavateli obdobně, nedojde-li mezi nimi k jiné dohodě.

• 3.3 Investor hradí obstaravateli náklady provozování, oprav a údržby kanceláří útvaru technického dozoru investora a autorského dozoru podle skutečných nákladů nebo dohodnutým paušálem.

• 3.4 Obstaravatel

• 3.4.1 se podílí na rozpočtových nákladech objektů a zařízení hrazených z globálních nákladů stejně jako ostatní přímí dodavatelé;

• 3.4.2 nese náklady na opravy, údržbu a provozování objektů zařízení staveniště, pokud mu je neuhradí ostatní přímí dodavatelé podle bodů 3.1 a 3.2 a investor podle bodu 3.3.

E. Sdružené zařízení staveniště

• 1. Předpoklady zřizování sdruženého zařízení staveniště a jeho druhy

• 1.1 Sdružené zařízení staveniště (§ 2 odst. 8 vyhlášky) se zřizuje pro potřeby více staveb v místech soustředěné výstavby za účelem efektivnějšího využití věcných a finančních prostředků vynakládaných na objekty zařízení staveniště a pro včasné zabezpečení jeho funkci sociálních (zejména ubytování a výroba jídel) a provozních (např. sklady, dílny, kanceláře).

• 1.2 Sdružené zařízení staveniště se může zřídit u staveb, které mají na základě projednaného projektového úkolu nebo studie souboru staveb dohodnuty (určeny) rozhodující vyšší dodavatele investora. Stavby musí být zařazeny jmenovitě ve státním pětiletém plánu investiční výstavby ústředních investorských orgánů.

• 1.3 Sdružené zařízení staveniště projektuje, buduje, provozuje a udržuje, vede ve své správě (vlastnictví), poskytuje jeho užívání a likviduje zřizovatel. Zřizovatelem je stavební dodavatelská organizace, popřípadě jiná organizace.

• 1.4 Náklady přípravy, dokumentace, vybudování a likvidace všech objektů a zařízení sdruženého zařízení staveniště hradí jednotliví dodavatelé ze svých podílů z globálních nákladů na zařízení staveniště jednotlivých staveb; těmito podíly jsou kryty i náklady mimoglobálních objektů, jde-li o samostatné sdružené zařízení staveniště.

• 1.5 Náklady na opravu a údržbu sdruženého zařízení staveniště hradí uživatelé zřizovateli ve skutečné výši, rozdělené podle jejich podílů na rozpočtových nákladech sdruženého zařízení, pokud se nedohodnou na úhradě ve výši 10 % z jejich podílů. Náklady na provozování hradí uživatelé zřizovateli podle cenových předpisů.^176)

• 1.6 Pokud všechny potřebné funkce nemohou být zabezpečeny jedním sdruženým zařízením staveniště, lze zřídit pro daný okruh staveb i několik sdružených zařízení staveniště.

• 1.7 Požadavky na zařízení staveniště u jednotlivých staveb, které nebyly uspokojeny sdruženým zařízením staveniště, zabezpečuje obstaravatel zařízení staveniště těchto staveb obvyklým způsobem podle části D.

• 1.8 Globální náklady na zařízení staveniště jednotlivých staveb se při zřizování sdruženého zařízení staveniště redukují o podíl připadající na sdružené zařízení staveniště. Redukované globální náklady stanoví generální projektant v plánu organizace výstavby podle podkladů vyšších dodavatelů a z nich odvodí snížené sazby pro jednotlivé stavby v členění podle jednotlivých uživatelů sdruženého zařízení staveniště.

• 1.9 Sdružené zařízení staveniště se zřizuje jako:

• 1.9.1 samostatné sdružené zařízení staveniště nebo

• 1.9.2 sdružené zařízení staveniště souboru staveb.

• 1. Samostatné sdružené zařízení staveniště

• 2.1 Samostatné sdružené zařízení staveniště se zřizuje v případech, kdy se tak dohodnou ústřední orgány vyšších dodavatelů, uskutečňujících dodávky pro stavby připadající v úvahu pro jeho zřízení; na základě jejich dohody určí jeden z nich podřízenou organizaci, která bude vykonávat funkci zřizovatele, a oznámí jí, pro které stavby se má v dané oblasti sdružené zařízení staveniště vybudovat.

• 2.2 Určený zřizovatel - pokud nebude sdružené zařízení staveniště využívat výlučně sám - uzavře smlouvu o sdružení prostředků ke zřízení samostatného sdruženého zařízení staveniště^21) s vyššími dodavateli investorů, kteří se budou na tomto zařízení podílet. Ve smlouvě se dohodne též úhrada nákladů na opravy, údržbu a provoz sdruženého zařízení staveniště.

• 2.3 Výši podílů poskytovaných na samostatné sdružené zařízení staveniště zpřesní zřizovatel na základě jednostupňového projektu, popřípadě prováděcích projektů samostatného sdruženého zařízení staveniště; zjištěné rozdíly jsou uživatelé a zřizovatel povinni si vzájemně vyrovnat.

• 2.4 Samostatné sdružené zařízení staveniště se zřizuje jako samostatný celek podle vlastní dokumentace, kterou zabezpečuje zřizovatel. Dokumentace zahrnuje:

• 2.4.1 projektový úkol samostatného sdruženého zařízení staveniště

• 2.4.2 jednostupňový projekt, popřípadě úvodní projekt a prováděcí projekty samostatného sdruženého zařízení staveniště.

• 1. Sdružené zařízení staveniště souboru staveb

• 3.1 Sdružené zařízení staveniště souboru staveb je možné zřizovat pro územně souvisící stavby souboru staveb zajišťované jediným investorem. Připravuje se a buduje jako součást zařízení staveniště zpravidla u první stavby souboru.

• 3.2 O zřízení sdruženého zařízení staveniště souboru staveb se mohou dohodnout vyšší dodavatelé stavební a technologické části stavby a investor do schválení projektového úkolu první stavby; současně se dohodne, kdo bude vykonávat funkci zřizovatele.

• 3.3 Dohoda o zřízení sdruženého zařízení staveniště souboru staveb musí obsahovat podmínky využití a výši podílů odpovídajících části globálních nákladů na zařízení staveniště jednotlivých staveb souboru, které budou tvořit náklady sdruženého zařízení staveniště. Současně musí dohoda obsahovat výši podílů na opravy, údržbu a provozování.

• 3.4 Na základě dohody podle bodů 3.2 a 3.3 musí být podíly z nákladů na zařízení staveniště jednotlivých staveb souboru staveb začleněny do hlavy VI propočtu projektového úkolu stavby, u které má být sdružené zařízení staveniště souboru staveb zřízeno.

F. Užití objektů zařízení staveniště mimo stavbu, pro kterou byly pořízeny

• 1. Dočasné objekty a zařízení mohou být současně použity jako zařízení staveniště i pro jiné stavby, souhlasí-li s tím investor a obstaravatel zařízení staveniště stavby, pro kterou byly pořízeny.

• 1. Dočasné objekty mohou být po dokončení stavby, pro niž byly pořízeny, dále použity jako zařízení staveniště pro jinou stavbu za předpokladu, že

• 2.1 budou začleněny do jejího plánu organizace výstavby,

• 2.2 s jejich dalším použitím souhlasí organizace, na jejímž pozemku jsou tyto objekty postaveny, a příslušný stavební úřad; u zařízení staveniště na území hlavního města Prahy též Útvar hlavního architekta hl. m. Prahy.

• 1. Dočasné objekty zařízení staveniště mohou být výjimečně po dokončení stavby nebo po splnění své funkce v provádění stavby dále užívány jako základní prostředky za podmínek uvedených v bodu 2.2, pokud jsou do základních prostředků převedeny podle zvláštních předpisů.^146)

PŘÍLOHA č. 15

LHŮTY VÝSTAVBY

A. Obecná ustanovení

• 1. Lhůty výstavby se podle této přílohy stanoví u všech staveb, kromě staveb svépomocné výstavby, prováděných v rámci investiční výstavby ROH o rozpočtových nákladech do 10 mil. Kčs, a kromě staveb prováděných svépomocí obyvatelstva (včetně akce Z).

• 1. Lhůta výstavby je doba trvání prací na staveništi ode dne, kdy jsou provedeny první práce podle projektu stavby, jsou zaznamenány ve stavebním deníku, bude na ně vystaven zjišťovací protokol a budou fakturovány investorovi, do dne odevzdání a převzetí poslední dodávky doložené zápisem o převzetí.^177)

• 2.1 Zjistí-li se dodatečně, že stavba nebyla při odevzdání a převzetí schopna uvedení do provozu (užívání), končí lhůta výstavby dnem vydání kolaudačního rozhodnutí pro stavbu, popřípadě pro její poslední samostatně odevzdanou a převzatou část.

• 1. Limitní lhůty výstavby jsou maximální lhůty stanovené a vyhlášené Státní komisí pro vědeckotechnický a investiční rozvoj.^178)

• 1. Za stavby s dovozem se pro účely stanovení lhůt výstavby považují stavby, u nichž více než 50 % objemu nákladů hlavy II propočtu se realizuje z dovozu.

• 1. U staveb členěných na etapy podle § 17 vyhlášky se určuje lhůta výstavby na celou stavbu v členění na doby provádění jednotlivých etap.

• 1. Lhůty výstavby se určují v měsících.

B. Lhůta výstavby v projektovém úkolu

• 1. Lhůta výstavby se stanoví při schválení projektového úkolu závazných a centralizovaných staveb v souladu se závěry státní expertizy; přitom musí být dodrženy termíny zahájení a dokončení stavby stanovené vládou.

• 1. Při schválení projektových úkolů ostatních staveb se lhůta výstavby stanoví na základě posouzení návrhu zpracovatele projektového úkolu; přitom nesmí být schválena lhůta delší než limitní.

• 1. Při zpracování, posuzování a státní expertize projektového úkolu se přihlíží zejména:

• 3.1 k limitním lhůtám výstavby

• 3.2 ke stanovisku generálního projektanta zpracovanému podle § 23 vyhlášky

• 3.3 k podkladům poskytnutým dodavateli podle § 16 vyhlášky

• 3.4 k výsledkům projednání projektového úkolu podle § 20 vyhlášky

• 3.5 u staveb s dovozem k informacím o lhůtách výstavby obvyklých v zemi zahraničního dodavatele, které poskytne dovozce podle § 16 vyhlášky.

C. Lhůta výstavby v úvodním (jednostupňovém) projektu

• 1. Při zpracování úvodního (jednostupňového) projektu vyjádří generální projektant v plánu organizace výstavby lhůtu výstavby, která je při splnění požadavku optimální efektivnosti technicky realizovatelná; přitom

• 1.1 využije podklady poskytnuté dodavateli podle § 33 vyhlášky a přihlíží k objektivním podmínkám stavění, u staveb s dovozem k informacím uvedeným v části B bod 3.5

• 1.2 nelze brát v úvahu subjektivní podmínky stavění, například nedostatek pracovních sil.

• 1. Lhůta výstavby vyjádřená generálním projektantem nesmí být

• 2.1 u závazných a centralizovaných staveb delší než lhůta výstavby stanovená v závěrech státní expertizy k projektovému úkolu

• 2.2 u ostatních staveb delší než limitní lhůta výstavby.

• 1. Jestliže při projednávání úvodního (jednostupňového) projektu podle § 38 vyhlášky dodavatelé prokáží, že z kapacitních důvodů nemohou dodržet lhůtu výstavby vyjádřenou generálním projektantem a investor dohodne, popřípadě se (při řešení rozporu podle § 73) rozhodne lhůta delší, upraví generální projektant podle této dohody, popřípadě rozhodnutí plán organizace výstavby; přitom

• 3.1 mohou být dohodnuty, popřípadě rozhodnuty maximálně lhůty uvedené v bodech 2.1 a 2.2.

D. Závaznost lhůt výstavby

Lhůty výstavby schválené v dokumentaci staveb v souladu s ustanoveními části B a C jsou závazné pro plánování a pro uzavírání přípravných a dodávkových smluv.

• 1. Nemohou-li být při zpracování projektové dokumentace nebo při jejím schvalování výjimečně dodrženy lhůty výstavby stanovené v předchozím stupni dokumentace, postupuje se podle § 66 vyhlášky.

• 1. Nelze-li prokazatelně z mimořádných technických důvodů dodržet u ostatních staveb limitní lhůtu výstavby, může být v dokumentaci staveb schválena výjimečně lhůta delší, dá-li k tomu na návrh ústředního orgánu investora souhlas podle příslušnosti Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj, Česká komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj nebo Slovenská komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj.

• 1. Postup při nedodržení lhůty výstavby v průběhu realizace upravují zvláštní předpisy.^105),^179)

PŘÍLOHA č. 16

DOTČENÉ ORGÁNY STÁTNÍ SPRÁVY SPOLUPŮSOBÍCÍ V ÚZEMNÍM A STAVEBNÍM ŘÍZENÍ

A. Za dotčené orgány státní správy, které spolupůsobí v územním a stavebním řízení, se považují ty orgány, které mají ve stavebním zákoně nebo ve zvláštních předpisech zakotveno oprávnění hájit určitý úsek zájmů společnosti při výstavbě. Jde zejména o tyto orgány:

• 1. v územním řízení

• 1.1 vždy jsou dotčeny

• orgány hygienické služby

§ 4 zákona č. 20/1966 Sb.

§ 23 vyhlášky č. 45/1966 Sb.

§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.

• orgány protipožární ochrany

§ 32, 34 a 35 zákona ČNR č. 133/1985 Sb.

§ 32, 34 a 35 zákona SNR č. 126/1985 Sb.

§ 70 vyhlášky č. 37/1986 Sb.

§ 70 vyhlášky č. 40/1986 Sb.

§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.

• orgány vojenské správy

§ 21 zákona č. 40/1961 Sb.

§ 125 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb.

• vodohospodářský orgán

§ 14 zákona č. 138/1973 Sb.

§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.

§ 2 až 4 zákona ČNR č. 130/1974 Sb.

§ 2 až 4 zákona SNR č. 135/1974 Sb.

• orgány dopravy

§ 2, 3, 4, 4b a 19 zákona č. 135/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů (úplné znění vyhlášeno pod č. 55/1984 Sb.)

vyhláška č. 35/1984 Sb.

• orgány oblastního plánování

§ 9, 10 nařízení vlády ČSR č. 36/1977 Sb.

§ 9, 10 nařízení vlády SSR č. 37/1977 Sb.

• federální ministerstvo paliv a energetiky nebo jím pověřený energetický a plynárenský podnik

§ 6 zákona č. 79/1957 Sb.

§ 2 vyhlášky č. 80/1957 Sb.

§ 8 a 16 zákona č. 67/1960 Sb.

§ 10 a 20 vyhlášky č. 175/1975 Sb.

• orgány nebo organizace spojů

§ 10 odst. 3 zákona č. 110/1964 Sb.

§ 9 odst. 3 a 4 vyhlášky č. 111/1964 Sb.

• orgány CO

§ 2, 15 a 20 zákona č. 40/1961 Sb.

1.2 podle povahy případu

• orgány ochrany zemědělského půdního fondu

§ 13a zákona č. 53/1966 Sb., ve znění zákona č. 75/1976 Sb.

§ 3 až 5 zákona ČNR č. 77/1976 Sb.

§ 3 až 5 zákona SNR č. 78/1976 Sb.

§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.

• orgány státní správy lesního hospodářství

§ 5 odst. 3 a § 7 odst. 2 zákona č. 61/1977 Sb.

§ 26 zákona ČNR č. 96/1977 Sb.

§ 26 zákona SNR č. 100/1977 Sb.

§ 8 vyhlášky č. 12/1978 Sb.

§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.

• zemědělský orgán ONV popř. MZVž republiky

§ 30 zákona č. 61/1964 Sb.

§ 47 a 48 vyhlášky č. 62/1964 Sb.

• Státní technická inspekce ovzduší

§ 13 zákona č. 35/1967 Sb.

§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.

• orgány státní památkové péče

§ 24 zákona SNR č. 7/1958 Sb. SNR

§ 24 zákona č. 22/1958 Sb.

§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.

• orgány státní ochrany přírody

§ 18 zákona SNR č. 1/1955 Sb. SNR

§ 17 zákona č. 40/1956 Sb.

§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.

• Československá komise pro atomovou energii

§ 126 odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb.

§ 7 odst. 4 vyhlášky č. 85/1976 Sb.

• inspektorát lázní a zřídel

§ 50 zákona č. 20/1966 Sb.

§ 30 vyhlášky č. 15/1972 Sb.

§ 30 vyhlášky č. 26/1972 Sb.

§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.

• Státní letecká inspekce

§ 24 a 24a zákona č. 47/1956 Sb., ve znění pozdějších předpisů (úplné znění vyhlášeno pod č. 127/1976 Sb.)

• drážní správní orgán

§ 13 zákona č. 51/1964 Sb.

§ 10 a § 21 odst. 5 vyhlášky č. 52/1964 Sb.

• báňské úřady

§ 28 zákona č. 41/1957 Sb.

§ 3 zákona ČNR č. 24/1972 Sb.

§ 3 zákona SNR č. 42/1972 Sb.

§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.

• 1. ve stavebním řízení

• 2.1 vždy jsou dotčeny

• orgány hygienické služby

§ 4 zákona č. 20/1966 Sb.

§ 23 vyhlášky č. 45/1966 Sb.

§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.

• orgány protipožární ochrany

§ 32, 34 a 35 zákona ČNR č. 133/1985 Sb.

§ 32, 34 a 35 zákona SNR č. 126/1985 Sb.

§ 70 vyhlášky č. 37/1986 Sb.

§ 70 vyhlášky č. 40/1986 Sb.

§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.

• orgány vojenské správy

§ 21 zákona č. 40/1961 Sb.

§ 125 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb.

• orgány CO

§ 2, 15 a 20 zákona č. 40/1961 Sb.

• vodohospodářský orgán

§ 8 a 13 zákona č. 138/1973 Sb.

§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.

§ 2 až 4 zákona ČNR č. 130/1974 Sb.

§ 2 až 4 zákona SNR č. 135/1974 Sb.

• orgány dopravy

§ 2, 3 a 19 zákona č. 135/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů (úplné znění vyhlášené pod č. 55/1984 Sb.) vyhláška č. 35/1984 Sb.

• federální ministerstvo paliv a energetiky nebo jím pověřený energetický nebo plynárenský podnik

§ 6 zákona č. 79/1957 Sb.

§ 2 vyhlášky č. 80/1957 Sb.

§ 8 a 16 zákona č. 67/1960 Sb.

§ 10 a 20 vyhlášky č. 175/1975 Sb.

• orgány nebo organizace spojů

§ 10 odst. 3 zákona č. 110/1964 Sb.

§ 9 odst. 3 a 4 vyhlášky č. 111/1964 Sb.

• místní národní výbor (není-li sám stavebním úřadem)

§ 25 odst. 3 zákona č. 69/1967 Sb., ve znění pozdějších předpisů (úplné znění vyhlášeno pro SSR pod č. 27/1972 Sb. a pro ČSR pod č. 28/1972 Sb.)

• 2.2 podle povahy případu

• orgány ochrany zemědělského půdního fondu

§ 14 zákona č. 53/1966 Sb., ve znění zákona č. 75/1976 Sb.

§ 3 až 5 zákona ČNR č. 77/1976 Sb.

§ 3 až 5 zákona SNR č. 78/1976 Sb.

§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.

• orgány státní správy lesního hospodářství

§ 4 odst. 2 zákona č. 61/1977 Sb.

§ 26 až 29 vyhlášky č. 96/1977 Sb.

§ 26 až 29 vyhlášky č. 100/1977 Sb.

§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.

• zemědělský orgán ONV popř. MZVž republiky

§ 30 zákona č. 61/1964 Sb.

§ 47 a 48 vyhlášky č. 62/1964 Sb.

• Státní technická inspekce ovzduší

§ 13 zákona č. 35/1967 Sb.

§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.

• orgány státní památkové péče

§ 24 zákona SNR č. 7/1958 Sb. SNR

§ 24 zákona č. 22/1958 Sb.

§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.

• orgány státní ochrany přírody

§ 18 zákona SNR č. 1/1955 Sb. SNR

§ 17 zákona č. 40/1956 Sb.

§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.

• Československá komise pro atomovou energii

§ 126 odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb.

§ 20 odst. 4 vyhlášky č. 85/1976 Sb.

• inspektorát lázní a zřídel

§ 50 zákona č. 20/1966 Sb.

§ 30 vyhlášky č. 15/1972 Sb.

§ 30 vyhlášky č. 26/1972 Sb.

§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.

• drážní správní orgán

§ 13 zákona č. 51/1964 Sb.

§ 10 a § 21 odst. 5 vyhlášky č. 52/1964 Sb.

• inspektoráty bezpečnosti práce

§ 4 zákona č. 174/1968 Sb.

§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.

• báňské úřady

§ 28 zákona č. 41/1957 Sb.

§ 3 zákona ČNR č. 24/1972 Sb.

§ 3 zákona SNR č. 42/1972 Sb.

§ 126 zákona č. 50/1976 Sb.

B. K návrhům na vydání rozhodnutí o umístění stavby a k žádostem o stavební povolení je nutno přiložit podle povahy případu zejména tato rozhodnutí, popřípadě souhlasy dotčených orgánů státní správy uvedených v části A:

• 1. územní řízení

• a) rozhodnutí orgánu ochrany zemědělského půdního fondu

§ 13a zákona č. 53/1966 Sb., ve znění zákona č. 75/1976 Sb.

• b) rozhodnutí o souhlasu orgánů státní správy lesního hospodářství

§ 5 odst. 3 zákona č. 61/1977 Sb.

• c) vyjádření vodohospodářského orgánu

§ 14 zákona č. 138/1973 Sb.

• d) rozhodnutí o rozmisťování staveb orgánu oblastního plánování

§ 9 nařízení vlády ČSR č. 36/1977 Sb.

§ 9 nařízení vlády SSR č. 37/1977 Sb.

• e) stanovisko správců rozvodných sítí a kanalizace

• f) souhlas Československé komise pro atomovou energii

• 1. stavební řízení

• a) povolení k nakládání s vodami

§ 8 zákona č. 138/1973 Sb.

• b) souhlas vodohospodářského orgánu ke stavbám, které mohou ovlivnit vodní poměry

§ 13 zákona č. 138/1973 Sb.

• c) rozhodnutí o odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě

§ 14 zákona č. 53/1966 Sb., ve znění zákona č. 75/1976 Sb.

• d) rozhodnutí o vynětí lesních pozemků z lesního půdního fondu

§ 4 odst. 2 zákona č. 61/1977 Sb.

• e) stanovisko správců rozvodných sítí a kanalizace

• f) souhlas Československé komise pro atomovou energii.

^1) Včetně experimentálních staveb - § 3 odst. 3 vyhlášky Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj č. 105/1985 Sb., o experimentálním ověřování ve výstavbě.

^2) Opravy staveb, práce spojené se zachováním a obnovou objektů kulturních památek, dočasná zařízení budovaná pro účely a dobu řešení úkolu plánu rozvoje vědy a techniky, samostatné sdružené zařízení staveniště, asanační a rekultivační práce, kterými se odstraňují důsledky povrchové a hlubinné těžební činnosti, stroje a zařízení nezahrnuté do rozpočtů staveb apod.

^3) Jsou to zejména státní cílové programy, státní vědeckotechnické programy, vědeckotechnické programy republik, resortní programy rekonstrukcí a modernizací, studie rozvoje oborů.

^4) § 55 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

^5) Např. povolení vodohospodářských děl a důlních děl.

^6) Směrnice Federálního statistického úřadu k státním statistickým výkazům za úsek investiční výstavba „5 Iv“ ze dne 11. června 1985 (oznámeno v částce 1/1986 Sb.).

^7) Jednotné metodické pokyny pro ministerstva a ostatní ústřední orgány ČSSR a republik k vypracování návrhu pětiletého plánu a pětiletého rozpočtového výhledu na léta 1986-1990 a návrhu prováděcího plánu a rozpočtu na rok 1986 (oznámeno v částce 10/1985 Sb.).

^8) § 57 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb.

^9) Např. u dočasných zařízení budovaných pro účely a dobu řešení úkolu plánu rozvoje vědy a techniky v rozsahu dohodnutém mezi zadavatelem, řešitelem, popřípadě realizátorem (§ 4 vyhl. č. 181/1982 Sb.).

^10) U staveb, jejichž náklady se hradí z investičních prostředků, jen inventáře investičního charakteru.

^11) § 2 vyhlášky federálního ministerstva financí a předsedy Státní banky československé č. 162/1980 Sb., o financování reprodukce základních prostředků, ve znění vyhlášky č. 180/1982 Sb. a vyhlášky č. 108/1985 Sb.

^12) Dopravními sítěmi se rozumějí silniční, železniční a vodní sítě; rozvodnými sítěmi se rozumějí vodovodní, energetické a telekomunikační sítě.

^13) Metodiku třídění technologických zařízení v investiční výstavbě, kterou vydala bývalá Státní komise pro techniku ve své knižnici jako č. 5, řada 2, svazek 1, ročník 1966, lze používat jen v souladu s tímto ustanovením. Příloha č. 6 této vyhlášky.

^14) Vyhláška Federálního statistického úřadu č. 124/1980 Sb., o jednotné klasifikaci stavebních objektů a stavebních prací výrobní povahy.

^15) § 2 odst. 4 vyhlášky federálního ministerstva financí č. 109/1985 Sb., o financování oběžných prostředků.

^16) Metodické pokyny federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj ze dne 31. března 1983 pro zpracovávání některých částí dokumentace staveb (Zpravodaj FMTIR, MVT ČSR a MVT SSR částka 4-5, ročník 1983) a Sdělení FMTIR ze dne 12. října 1983 k těmto metodickým pokynům (Zpravodaj FMTIR, MVT ČSR a MVT SSR částka 6-7, ročník 1983) lze používat jen v souladu s ustanoveními vyhlášky.

^17) § 7 odst. 4, § 20 odst. 4 a § 39 odst. 2 písm. e) vyhlášky federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu. Výnos Československé komise pro atomovou energii č. 5/1979 o zajištění jakosti vybraných zařízení v jaderné energetice z hlediska jaderné bezpečnosti (Zpravodaj FMTIR, MVT ČSR a MVT SSR částka 7, ročník 1979; oznámeno v částce 29/1979 Sb.). Pokyny pro sestavení a obsah bezpečnostních zpráv vydané Československou komisí pro atomovou energii v r. 1977.

^18) Pokud jsou součástí stavby stroje a zařízení zabezpečované v plánu rozvoje vědy a techniky, použijí se ustanovení této vyhlášky vztahující se na dodavatele, přiměřeně též na řešitele.

^19) Viz též § 1 odst. 1 písm. a) vyhlášky federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 104/1983 Sb., o dovozu investičních celků.

^20) Vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 89/1976 Sb., o oprávnění k inženýrské činnosti ve výstavbě.

^21) Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky č. 151/1978 Sb., o sdružování prostředků socialistických organizací, ve znění vyhlášek č. 15/1984 Sb. a č. 22/1986 Sb.

^22) § 116, 118 a 280 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů; úplné znění vyhlášeno pod č. 45/1983 Sb.

^23) § 280 odst. 1 hospodářského zákoníku.

^24) § 43 zákona č. 50/1976 Sb. Vyhláška FMTIR č. 88/1976 Sb., o oprávnění k projektové činnosti. činnosti, o hlavních projektových organizacích a oborových pracovištích. § 43 zákona č. 50/1976 Sb.

^25) § 272 hospodářského zákoníku.

^26) Zákon č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím.

^27) § 21 odst. 1 písm. c) zákona č. 50/1976 Sb.

^28) § 6 odst. 4 a 5 vyhlášky č. 162/1980 Sb.

^29) Např. drobné zemědělské stavby včetně zvláštních zemědělských investic; drobné akce Z, jednoduché modernizace, jednoduché objekty v hlubinných dolech a lomech, jednoduché terénní úpravy.

^30) Vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 75/1977 Sb., o opakovaných projektech.

^31) § 9 až 11 vyhlášky federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 95/1977 Sb., o typizaci ve výstavbě.

^32) § 18 odst. 1 vyhlášky č. 95/1977 Sb.

^33) § 21 odst. 2 vyhlášky č. 95/1977 Sb.

^34) Ceník projektových prací č. VC-20/100 bod 1.409.

^35) Projektové katalogy apod.

^36) Např. směrnice pro přípravu pětiletého plánu rozvoje národního hospodářství.

^37) Jsou to zejména státní cílové programy, státní vědeckotechnické programy, vědeckotechnické programy republik, resortní programy rekonstrukcí a modernizací, studie rozvoje oborů.

^38) § 29 odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb.

^39) Technická opatření civilní obrany na území ČSSR.