Vyhláška Federálního cenového úřadu, ministerstva financí, cen a mezd České socialistické republiky a ministerstva financí, cen a mezd Slovenské socialistické republiky o tvorbě a kontrole cen

Ústřední cenové orgány mohou zřídit pro cenové řízení cenové komise, jejichž členy jsou zmocnění zástupci hlavních dodavatelských a odběratelských orgánů a organizací, popř. zástupci odborových a zájmových organizací občanů, jde-li o spotřební výrobky. Cenový návrh se zasílá členům cenové komise a jeho projednání v cenové komisi nahrazuje projednání podle § 40, popřípadě § 42 odst. 5. Složení cenových komisí a podrobnější podmínky jejich činnosti schvaluje ústřední cenový orgán, který je zřídil a který také, na návrh orgánů a organizací v komisi zastoupených, jmenuje členy komisí. Orgány nebo organizace pověřené působností ve stanovení cen si mohou zřizovat cenové komise ze zástupců hlavních odběratelů uvedených v § 40 odst. 6, orgánů uvedených v § 42 odst. 5 a popřípadě dalších jimi určených členů.

§ 42

Předkládání návrhů cen

(1) Stanoví-li cenu cenový orgán nebo pověřená organizace, předkládá jim návrh ceny dodavatelská organizace, popřípadě jiná organizace určená cenovým orgánem po dohodě s jejím orgánem hospodářského řízení. Návrhy nákupních cen výrobků, kromě zemědělských, a návrhy maloobchodních cen dovážených výrobků předkládají odběratelské organizace.

(2) Orgány hospodářského řízení předkládají návrhy cen za organizace jimi řízené uvedené v odstavci 1

• a) podle zvláštního předpisu^40) a § 57 odst. 1 a 3,

• b) ministerstva lesního a vodního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu republik, pokud jde o ceny vody povrchové, vody pitné a odkanalizované, podle podkladů příslušných národních výborů a ceny surového dřeva,

• c) ministerstva zemědělství a výživy republik, pokud jde o nákupní ceny zemědělských výrobků,

• d) Český geologický úřad a Slovenský geologický úřad společně, pokud jde o velkoobchodní ceny geologických prací,

• e) Český geodetický a kartografický úřad a Slovenský úřad geodézie a kartografie společně, pokud jde o velkoobchodní ceny geodetických a kartografických prací,

• f) Český svaz spotřebních družstev, Slovenský svaz spotřebních družstev, Český svaz výrobních družstev a Slovenský svaz výrobních družstev, jde-li o maloobchodní ceny dovážených výrobků,

• g) v dalších případech na základě dohody s ústředním cenovým orgánem.

(3) Předkladatel návrhu ceny je povinen předložit návrh ceny tak, aby vzhledem ke lhůtám pro jeho případné doplnění podle odstavce 6, mohla být cena stanovena před fakturací prvé dodávky ve lhůtách podle § 43 odst. 1 a u dodávek pro investiční výstavbu ve lhůtách podle § 43 odst. 2.

(4) Návrh ceny nového výrobku podepisuje statutární orgán organizace nebo pracovník oprávněný podle organizačních předpisů, popřípadě písemně zmocněný statutárním orgánem (dále jen „oprávněný pracovník“).

(5) Současně s předložením návrhu ceny cenovému orgánu předkládá se další vyhotovení návrhu federálnímu ministerstvu financí v případech, kde se u výrobku uplatňuje rozdílová daň z obratu. Jestliže návrh ceny vyžaduje dotaci ze státního rozpočtu, předkládá se další vyhotovení návrhu federálnímu ministerstvu financí, jde-li o organizaci řízenou federálním orgánem hospodářského řízení a příslušnému ministerstvu financí, cen a mezd republiky v ostatních případech.

(6) Nemá-li návrh ceny předepsané náležitosti, nebo je-li třeba ke stanovení ceny doplnit návrh o další doklady, požádá cenový orgán nebo organizace oprávněná stanovit cenu o jeho doplnění do 10 dnů od doručení návrhu. Předkladatel je povinen doplnit návrh ceny do 15 dnů, pokud nedohodne s uvedeným orgánem nebo organizací lhůtu delší.

§ 43

Lhůty a způsob stanovení ceny

(1) Orgány oprávněné stanovit cenu stanoví ji nejdéle do 30 dnů po obdržení návrhu se všemi náležitostmi, včetně odůvodněných stanovisek účastníků cenového řízení. Lhůta se přiměřeně prodlouží v případech, kdy si orgán oprávněný stanovit cenu písemně vyhradí delší lhůtu nebo kdy dojde k cenovému sporu podle § 44. Organizace pověřené stanovit cenu stanoví ji do 10 dnů po dosažení dohody s odběrateli, jde-li o velkoobchodní cenu, nebo po dosažení dohody s dodavatelem a cenovým gestorem, jde-li o maloobchodní cenu. Pro výrobek, u něhož se stanoví velkoobchodní i maloobchodní cena, nelze velkoobchodní cenu stanovit před stanovením maloobchodní ceny.

(2) Ceny výrobků dodávaných pro stavby se stanoví před zahájením výroby, nejpozději však 60 dnů před vystavením splátkového listu, a není-li splátka poskytována, nejpozději před fakturací.

(3) Výměr, kterým se stanoví cena, obsahuje

• a) název orgánu nebo organizace jej vydávající, s odkazem na předpis nebo pověření, na jehož základě stanoví cenu,

• b) přesné označení výrobku, včetně číselného kódu podle § 39 odst. 1 písm. a),

• c) označení druhu ceny podle § 2 a 3, výši stanovené ceny, měrnou jednotku, a přichází-li v úvahu, též částku, o níž byla upravena cena podle § 19 až 21 s odkazem na tento paragraf a dále označení, kdy cena je stanovena na podmínky výroby jednoho kusu,

• d) vymezení podstatných podmínek, popřípadě odkaz na doklad, kde jsou písemně vymezeny,

• e) způsob tvorby ceny; při převzetí ceny dosavadního výrobku podle § 7 odst. 3 se uvádí odkaz na rozhodnutí, jímž tato cena byla stanovena,

• f) datum počátku účinnosti cenového výměru, která nesmí být stanovena před datem doručení výměru nebo jeho uveřejnění; zpětnou platnost cenového výměru může výjimečně povolit pouze příslušný cenový orgán; jde-li o přirážky za cenové zvýhodnění, zvýhodněné nebo přechodně platné ceny, uvádí se též datum skončení jejich platnosti, popřípadě pro jaké množství platí přechodně platná cena,

• g) výrobce (jde-li o jediného tuzemského výrobce), popřípadě zemi dovozu,

• h) datum vydání výměru a jeho číslo,

• ch) podpis oprávněného pracovníka.

(4) Výměrem se stanoví velkoobchodní ceny opakovaně dodávaných výrobků, velkoobchodní ceny dovážených výrobků stanovené podle § 25 písm. a), nákupní ceny, maloobchodní ceny, dále nižší ceny podle § 4 odst. 3 a 4 a kalkulační sazby používané pro tvorbu cen. Výměr se vydává i na zařazení nového výrobku do cenové skupiny a na ponechání ceny podle § 7 odst. 3.

(5) Orgány a organizace pověřené stanovovat ceny jsou povinny vést evidenci cenových výměrů, které vydaly, a evidenci jimi stanovených cen, na které nebyly vydány cenové výměry. Pro evidenci stanovených cen jsou závazné údaje uvedené v odstavci 3 písm. b) až e), g) a ch) s tím, že tato cena se považuje za stanovenou dnem zápisu do evidence. Formu této evidence určí organizace, která k tomu může využívat podklady zpracovávané pro jiné účely, pokud jsou v nich uvedené údaje zahrnuty.

(6) Zápisem do evidence se stanoví velkoobchodní ceny nestandardních výrobků, velkoobchodní ceny stanovované podle § 25 písm. b), prozatímní velkoobchodní ceny stanovované organizacemi podle § 3 odst. 2 a přepočtené velkoobchodní ceny podle § 37.

(7) Uvedením ve faktuře spolu s označením příslušného druhu ceny stanoví dodavatel cenu uvedenou v § 40 odst. 12 písm. a), velkoobchodní cenu výlučně vyváženého výrobku, běžnou kupní cenu, velkoobchodní cenu s daní z obratu a obchodní cenu s uvedením procentní sazby daně z obratu. Tyto ceny jsou stanoveny dnem vystavení faktury. Po předchozí dohodě s dodavatelem může obchodní ceny stanovovat obchodní orgnizace.

(8) K projednání a stanovení ceny nového výrobku se nevyžaduje, aby bylo dokončeno technické nebo odbytové řízení pro tento výrobek, nebo aby byly splněny další podmínky nutné pro jeho uvedení do oběhu, jako jsou například zkoušky podle předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, kromě spotřebních výrobků, u nichž podmínkou pro stanovení cen je zabezpečení servisní služby a nezbytných náhradních dílů. Stanovení ceny není souhlasem k uvedení výrobku do oběhu, ale jen jednou z nutných podmínek pro jeho prodej. Jestliže dojde po stanovení ceny a po dokončení technického nebo odbytového řízení ke změně některé z podstatných podmínek výrobku, zpracovatel návrh ceny formou dodatku projedná, předloží ke stanovení nebo stanoví novou cenu, má-li působnost.

(9) Změní-li se pro výrobek kód jednotné klasifikace, zůstává vydané rozhodnutí (výměr) o ceně v platnosti. Výrobce je však povinen informovat o této změně orgán nebo organizaci, která cenu stanovila, cenového gestora a hlavní odběratele, kterým výměr zaslal. Tento postup neplatí v případě, kdy v důsledku nesprávného zařazení nového výrobku zpracovatelem návrhu ceny byla stanovena cena v nesprávné výši. V tomto případě platí postup pro změny nesprávných cen.

§ 44

Cenové spory

(1) Cenový spor vzniká v případě, kdy působností stanovit cenu nového výrobku je cenovým orgánem pověřen orgán nebo organizace a kdy nedošlo k dohodě o výši ceny mezi dodavatelem a některým hlavním odběratelem, popřípadě gestorem, jde-li o maloobchodní ceny, které musí být jednotné, a kdy nedošlo k dohodě ani mezi orgány hospodářského řízení uvedených organizací.

(2) Cenový spor předkládá orgán pověřený stanovením ceny nebo orgán hospodářského řízení organizace pověřené stanovením ceny nejdéle do 30 dnů po skončení neúspěšného jednání cenovému orgánu k rozhodnutí. Předkládá-li cenový spor pověřená organizace, musí současně předložit cenovému orgánu stanoviska orgánů hospodářského řízení dodavatele i odběratele.

(3) Mimořádné náklady spojené s řešením cenových sporů (např. odměny znalcům) uhradí dodavatelská a odběratelská organizace v poměru, který určí cenový orgán na základě výsledku sporu.

§ 45

Zaokrouhlování cen

(1) Ceny se při jejich tvorbě zaokrouhlují takto:

Při ceně za měrnou jednotku		Jednotka zaokrouhlení pro maloobchodní ceny	Jednotka zaokrouhlení pro ostatní druhy cen
do Kčs	0,10	—	na haléře
do Kčs	1,-	na pětihaléře	na pětihaléře
do Kčs	5,-	na desetihaléře	na pětihaléře
do Kčs	20,-	na padesátihaléře	na desetihaléře
do Kčs	100,-	na koruny	na padesátihaléře
do Kčs	500,-	na pětikoruny	na koruny
do Kčs	1 000,-	na desetikoruny	na pětikoruny
do Kčs	10 000,-	na desetikoruny	na desetikoruny
nad Kčs	10 000,-	na desetikoruny	na stokoruny

přitom se částky nižší než 50 % zaokrouhlovací jednotky zaokrouhlují směrem dolů a od 50 % včetně směrem nahoru.

(2) Přirážky a srážky uvedené v § 23 uplatňované v oblasti velkoobchodních nebo nákupních cen a odbytové přirážky a srážky se zaokrouhlují samostatně podle stupnice pro ostatní druhy cen. Po jejich připočtění (odečtení) k velkoobchodní nebo nákupní ceně se výsledná cena již nezaokrouhluje.

(3) Při tvorbě obchodní ceny výrobku se vychází ze zaokrouhlené velkoobchodní (nákupní) nebo kupní ceny. Při tvorbě jeho maloobchodní ceny se vychází ze zaokrouhlené obchodní ceny, popřípadě zaokrouhlené velkoobchodní (nákupní) ceny. Ostatní složky maloobchodní ceny tuzemského i dováženého výrobku (daň z obratu, obchodní srážka, cenový rozdíl, clo), ani přirážky a srážky za odchylky od podstatných podmínek v oblasti maloobchodních cen stanovené procentní sazbou se však samostatně nezaokrouhlují. Zaokrouhluje se až výsledná maloobchodní cena.

(4) Podle stupnice pro maloobchodní ceny se zaokrouhluje též velkoobchodní cena s daní z obratu a ceny podle § 2 odst. 2.

(5) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahuje na případy, kdy odbytová přirážka, popřípadě přirážka nebo srážka za odchylky od podstatných podmínek platná pro více výrobků uváděných na jedné faktruře se vyjadřuje souhrnnou absolutní částkou. Ustanovení předchozích odstavců neplatí na případy, kdy na základě stanovené ceny pro určitou měrnou jednotku se účtuje její podíl nebo násobek.

(6) Pokud se ceny a jejich složky nezaokrouhlují podle odstavců 1 až 4 a jiný způsob není rozhodnutím cenového orgánu stanoven, zaokrouhlují se maloobchodní ceny na pětihaléře, ostatní druhy a složky cen na dvě desetinná místa.

§ 46

Vydávání ceníků

(1) Ceny stanovené cenovými orgány nebo pověřenými organizacemi, u nichž se zabezpečuje jejich jednotnost v rámci Československé socialistické republiky nebo v určité oblasti, se publikují v cenících velkoobchodních cen, nákupních cen, maloobchodních cen, prací a služeb a jejich dodatcích. U cen výrobků oborů s častou obměnou sortimentu, velkoobchodních cen reprezentantů nestandardních výrobků a u cenových limitů postačí jejich publikace formou výměru.

(2) Nové ceníky se vydávají zejména v případech, kdy převážná část cen není již zahrnuta v platném ceníku nebo když dochází ke změně cen celého nebo větší části oboru. V ostatních případech se nově stanovené ceny nebo změny cen publikují v dodatcích vydávaných nejméně jednou za dva roky.

(3) Závazné náležitosti ceníků, jejich uspořádání a způsob evidence jsou stanoveny v rozhodnutí ústředních cenových orgánů.^41)

§ 47

Označování výrobků maloobchodními cenami

(1) Dodavatelé jsou povinni označovat své výrobky, které dodávají pro tržní fondy, údajem o platné maloobchodní ceně konkrétního prodávaného množství.^42) Označení musí být uvedeno na výrobku. Není-li to vzhledem k povaze výrobku možné, uvádí se na spotřebitelském obalu nebo na připojeném štítku.

(2) Dovážené výrobky, výrobky původně určené jen pro vývoz, neplnohodnotné výrobky a výrobky zařazené do doprodeje označuje maloobchodní cenou podle odstavce 1 obchodní organizace, pokud se s dodavatelem nedohodne jinak.

(3) Při změně maloobchodní ceny označí změněnou maloobchodní cenu obchodní organizace způsobem podle odstavce 1 u těch výrobků, které má na skladě, a které dodavatel do termínu platnosti změny maloobchodní ceny již odeslal nebo předal z výroby k odeslání a označení údajem o maloobchodní ceně je součástí výrobního postupu.

(4) Dodavatelé tuzemských výrobků jsou dále povinni uvádět na výrobcích označení, z něhož bude zřejmý důvod jejich cenového zvýhodnění. U dovážených výrobků musí toto označení zabezpečit obchodní organizace.

(5) Povinnost označovat výrobky maloobchodní cenou způsobem podle odstavce 1 se nevztahuje na výrobky, které nejsou baleny do spotřebitelských obalů a jsou uvedeny v rozhodnutí ústředních cenových orgánů^41) na základě písemné žádosti dodavatelské organizace odsouhlasené odběrateli.

ČÁST PÁTÁ

INFORMAČNÍ SOUSTAVA V OBLASTI CEN

§ 48

(1) Řízení cen využívá zejména

• a) informace z celostátních informačních soustav, jednotné soustavy sociálně ekonomických informací, soustavy vědeckotechnických a ekonomických informací a informace pro plán a rozpočet, informace státního a resortního cenového výkaznictví a informace o cenách z informační soustavy organizací,

• b) cenovou dokumentaci organizací a cenových gestorů,

• c) rozbory vývoje a působení cen a účinnosti cenových opatření,

• d) poznatky cenových kontrol.

(2) Orgány a organizace zpracovávají ve vazbě na potřeby plynulé aktualizace cen analýzy vývoje a působení cen a účinnosti cenových opatření. K tomu využívají resortních výkazů^43) a předkládají je ústředním cenovým orgánům do konce měsíce následujícího po termínu předložení výkazů. Přitom postupují podle věcného zaměření stanoveného cenovými orgány.

(3) Cenovou dokumentaci v organizaci tvoří zejména

• a) právní předpisy a rozhodnutí ústředních orgánů za oblast cen platné pro činnost organizace,

• b) cenové výměry, dále platné ceníky a dodatky k nim, evidence cen stanovených podle § 43 odst. 5 a 6 na vyráběné výrobky,

• c) informace o zahraničních cenách potřebné pro tvorbu cen,

• d) úplné návrhy na stanovení ceny podle části čtvrté nebo na změnu ceny podle příslušného rozhodnutí o změně cen,

• e) podklady organizace, která zpracovala návrh závazného způsobu tvorby cen schváleného cenovým orgánem, podklady k návrhu kalkulačních sazeb používaných pro tvorbu cen včetně vymezení obsahu jednotlivých kalkulačních položek.

(4) Organizace jsou povinny uchovávat cenovou dokumentaci nejméně 3 roky po skončení dodávek jejich výrobku nebo platnosti cen, končí-li dříve než dodávky, u podkladů podle odstavce 3 písm. b) až d) a po skončení platnosti dokumentace podle odstavce 3 písm. a) a e).

(5) O cenách výrobků určených pro obyvatelstvo musí být ve všech provozovnách obchodu a služeb zajištěna každému občanu přístupná, přesná a úplná informace (ceník, tarif, výměr, popřípadě doklad o ceně).

ČÁST ŠESTÁ

CENOVÁ KONTROLA

§ 49

Plánování cenové kontroly a zprávy o výsledcích cenových kontrol

(1) Základním nástrojem koordinace cenové kontroly jsou plány cenových kontrol ústředních cenových orgánů zahrnující rozhodující^44) a ostatní kontrolní úkoly těchto orgánů, ústředních orgánů pro jimi řízené organizace, národních výborů uvedených v § 60, ústředních orgánů společenských organizací a inspekcí.^45)

(2) Ústřední orgány, národní výbory uvedené v § 60 a ústřední orgány společenských organizací jsou povinny stanovené rozhodující úkoly zahrnout do svých plánů cenových kontrol a předložit je příslušnému ústřednímu cenovému orgánu do 30 dnů před začátkem roku. Tyto úkoly je možno měnit jen se souhlasem ústředního cenového orgánu.

(3) Orgány uvedené v odstavci 2 předkládají zprávy o výsledcích kontrol za uplynulý rok do 31. ledna roku následujícího, a to federální orgány Federálnímu cenovému úřadu, ostatní orgány ústředním cenovým orgánům republik, podle požadavků těchto orgánů.

§ 50

Předmět cenové kontroly a podmínky jejího provádění

(1) Předmět cenové kontroly a podmínky jejího provádění stanoví zvláštní předpisy^46). Zvláštní předpisy^47) rovněž stanoví případy, kdy organizace neoprávněně získala prostředky v důsledku porušení cenových předpisů a způsob jejich vypořádání.

(2) Cenové kontroly se uzavírají protokolem (záznamem), ve kterém kontrolní orgán uvede porušení, popřípadě i výpočet neoprávněně získaných prostředků.

(3) Organizace je povinna v případě porušení cenových předpisů neprodleně zabezpečit opatření k nápravě a v jejich rámci

• a) vypořádat podle zvláštních předpisů^48) neoprávněně získané prostředky,

• b) změnit nesprávně vyšší ceny včetně cen vlastních navazujících výrobků, do nichž se nesprávně vyšší cena promítla, jestliže ceny sama stanovila, nebo předložit příslušnému cenovému orgánu návrh na tyto změny,

• c) zjistit osobně odpovědné pracovníky a uplatnit vůči nim postih včetně náhrady škody.^49)

(4) Jestliže organizace nesplní cenová opatření k nápravě podle odstavce 3 písm. b), provede je příslušný cenový orgán na základě upozornění kontrolního orgánu podle jeho zjištění.

(5) Ústřední cenové orgány využívají pro cenovou kontrolu poznatků kontrolních aktivů, odběratelských organizací, spotřebitelských a odběratelských orgánů a odborně příslušných organizací výzkumně vývojové základny a významných odborníků.

§ 51

Neoprávněně získané prostředky

(1) Za den zjištění^50) neoprávněně získaných prostředků se považuje den, kdy vedoucí pracovník kontrolované organizace byl seznámen s protokolem (záznamem) o cenové kontrole.

(2) Organizace získá neoprávněně prostředky dnem jejich připsání na bankovní účet, doručením poštou, popřípadě převzetím oprávněnou osobou. Jestliže odběratel získá neoprávněně prostředky je rozhodujícím dnem den provedení úhrady.

(3) Neoprávněně získané prostředky, které kontrolovaná organizace nebo příslušný družstevní nebo společenský orgán zjistí nebo vyčíslí v průběhu kontroly prováděné jiným kontrolním orgánem anebo které nevrátí nebo neodvede do jím zahájené kontroly,^51) se považují za prostředky zjištěné tímto jiným orgánem.

(4) Pro vyčíslení neoprávněně získaných prostředků není přípustná kompenzace nesprávně nižších a nesprávně vyšších cen.

(5) Výběrový způsob zjišťování a výpočtu prostředků získaných porušením cenových předpisů se použije zejména tehdy, kdy vyčíslení těchto prostředků vyčerpávajícím způsobem by bylo neúměrně náročné nebo nákladné, nebo kdy z dokladových materiálů je možno zjistit jen část neoprávněně získaných prostředků. Při výběrovém způsobu musí činit podíl vybraných kontrolovaných případů nejméně 5 % z celkového objemu dodávek v kontrolovaném období. Výběrový způsob vyčíslení neoprávněně získaných prostředků zjištěných kontrolním nákupem se uplatňuje v případech, kdy předražení činí 5 % a více takto:

• a) při nejméně třech předražených položkách kontrolního nákupu zjištěných v jedné provozovně (prodejně, stánku apod.) z celkových tržeb provozovny za předchozí den,

• b) při opakovaně zjištěném předražení za podmínek podle písmene a) z celkových tržeb provozovny za předchozí měsíc,

• c) při zjištěném předražení podle písmene a) nejméně ve třech provozovnách téže organizace z celkových tržeb organizace za předchozí měsíc a při opakovaném zjištění v průběhu čtvrtletí z celkových čtvrtletních tržeb organizace za předchozí čtvrtletí.

(6) Organizace je povinna na vyžádání kontrolního orgánu předložit vyčíslení úhrnu neoprávněně získaných prostředků nejpozději do 3 měsíců.

§ 52

Spekulativní zneužívání cen v rozporu se zájmy společnosti

(1) Cenová kontrola, kromě kontroly a postupů podle předchozích paragrafů také zjišťuje, zda kontrolovaná organizace nezneužívá svého hospodářského postavení k uplatňování neodůvodněně vysokých cen tím, že

• a) v rozporu se společensky zdůvodněnými požadavky odběratelů omezuje dodávky, popřípadě ruší výrobu výrobků nižších cenových poloh a výrobků s nižší než průměrnou rentabilitou,

• b) podmiňuje uzavření hospodářské smlouvy a dodávky zaplacením přirážek k platným cenám bez odpovídajících změn v kvalitativních a dodacích podmínkách,

• c) zneužívá svého monopolního nebo převažujícího postavení k možnosti cenami uhradit neodůvodněně vysoké náklady výroby v rozporu s cenovými předpisy.

(2) Při zjištění nesprávného postupu uvedeného v odstavci 1 a na základě protokolu o tomto zjištění přijme ústřední cenový orgán podle platných předpisů^52) potřebná opatření.

§ 53

Dodavatelská a odběratelská cenová kontrola

(1) Organizace provádějí cenovou kontrolu vlastních a nakupovaných výrobků podle podmínek stanovených zvláštními předpisy^53).

(2) Obchodní a odbytové organizace jsou povinny zajistit cenovou kontrolu u všech jimi nakupovaných prodávaných výrobků. Ostatní odběratelské organizace, kromě drobných provozoven národních výborů, mají tuto povinnost u všech nakupovaných výrobků kromě objemově nevýznamných výrobků, které určí písemně vedoucí organizace a které nesmí činit více než 15 % z celkového objemu nakupovaných výrobků^54). Drobné provozovny národních výborů mají povinnost provádět odběratelskou kontrolu reprezentativním výběrovým způsobem, jenž obsáhne nejméně 25 % ročního objemu výrobků nakupovaných pro výrobní spotřebu. Uvedené úlevy nezbavují organizace důsledků vyplývajících z porušení cenových předpisů podle zvláštního předpisu.^55)

§ 54

Změny nesprávných cen

(1) Nesprávnou je cena, jejíž výše byla stanovena v rozporu s předpisy nebo s rozhodnutími cenových orgánů.

(2) Nesprávnou vyšší cenu změní orgán nebo organizace, které ji stanovily, neprodleně po zjištění správné ceny. Organizace, která nemá působnost stanovit cenu, stanoví a uplatňuje do doby stanovení správné ceny prozatímní velkoobchodní cenu. Změna platí pro všechny výrobky dodané za nesprávnou cenu, maximálně však 3 roky zpětně před prvním dnem v měsíci, v němž byla nesprávná cena zjištěna. Organizace je povinna vypořádat bezodkladně nároky poškozených odběratelů^56) vzniklé změnou ceny od data této změny. V případech, kdy nároky poškozených odběratelů zanikly nebo kdy není možné je uspokojit, odvede povinná organizace částku rozdílu mezi správnou a nesprávně vyšší cenou jako cenový odvod do příslušného rozpočtu.^47) Nesplní-li organizace povinnost změnit nesprávnou cenu, rozhodne o její změně cenový orgán.

(3) Nesprávnou nižší cenu může změnit jen cenový orgán, který zárověň určí platnost této změny.

(4) Důvodem pro změnu nesprávné nižší ceny není prokazatelná početní chyba v návrhu ceny, která nepřesahuje 5 % stanovené ceny. Za nesprávnou nižší cenu se nepovažuje také cena vytvořená způsobem určeným touto vyhláškou, která vykazuje ve srovnání se skutečnými náklady jednotlivých výrobců podprůměrný zisk nebo ztrátu.

ČÁST SEDMÁ

PŮSOBNOST V TVORBĚ A KONTROLE CEN

§ 55

Federální cenový úřad

(1) Federální cenový úřad v rozsahu své působnosti^57) zejména

• a) vyhlašuje ceny a jejich změny schválené vládou Československé socialistické republiky,

• b) stanoví způsoby tvorby cen tuzemských výrobků, stanoví a mění ceny včetně cen upravených podle § 19, jde-li o zvýšení, limity velkoobchodních a maloobchodních cen podle § 35 odst. 1. písm. a), pokud touto působností nepověří jiné orgány nebo organizace; dále stanoví kalkulační sazby pro tvorbu cen, které si vyhradí; změny maloobchodních cen základních životních potřeb projednává s odbory,

• c) stanoví způsoby tvorby cen dovážených výrobků a ceny rozhodujících dovážených výrobků,

• d) stanoví v dohodě s ústředními cenovými orgány republik pravidla pro zahrnování cenových rozdílů do maloobchodních cen a v dohodě s těmito orgány, s federálním ministerstvem financí a příslušnými ministerstvy spolurozhoduje o užití z nich vytvořených finančních prostředků,

• e) stanoví podklady a lhůty pro přípravu cenových opatření,

• f) navrhuje hlavní směry cenového výzkumu,

• g) určuje v dohodě s ústředními cenovými orgány republik, které údaje ze sociálně ekonomických informací se závazně využívají v cenové oblasti,

• h) pověřuje cenovou gescí orgány nebo organizace v dohodě s jejich zakladateli nebo zřizovateli a zřizuje cenové komise,

• ch) rozhoduje cenové spory a po předchozím projednání může zastavit cenové řízení, zrušit nebo změnit cenová rozhodnutí orgánů a organizací, na které přenesl cenovou působnost, v případech, kdy došlo nebo by mohlo dojít k porušení cenových nebo jiných právních předpisů nebo kdy je to potřebné pro stanovení správné ceny,

• i) kontroluje provádění jím vydaných cenových opatření v rámci své řídící, organizační a koncepční činnosti.

(2) Federální cenový úřad se může účastnit cenového řízení u výrobků, které jsou v cenové působnosti ministerstev financí, cen a mezd republik nebo jiných orgánů a organizací.

(3) Federální cenový úřad v dohodě s ústředními cenovými orgány republik vydává opatření určená pro celá odvětví, popřípadě obory nebo organizace, u nichž je cenová působnost rozdělena mezi něj a tyto orgány.

(4) Federální cenový úřad metodicky řídí federální orgány a organizace, které tvoří a stanovují ceny podle zvláštních předpisů a zabezpečuje mezinárodní spolupráci v oblasti cen.

§ 56

Ústřední cenové orgány republik

(1) Ústřední cenové orgány republik v rozsahu své působnosti v tvorbě a kontrole cen^58) na území své republiky zejména

• a) vyhlašují ceny a jejich změny schválené vládami republik, popřípadě schválené vládou Československé socialistické republiky, jde-li o změny maloobchodních cen,

• b) stanoví a mění způsoby tvorby cen, ceny včetně cen upravených podle § 19, jde-li o zvýšení, limity velkoobchodních a maloobchodních cen podle § 35 odst. 1 písm. a), pokud touto působností nepověří jiné orgány nebo organizace; dále stanoví kalkulační sazby pro tvorbu cen, které si vyhradí,

• c) mění maloobchodní ceny v dohodě s Federálním cenovým úřadem; změny maloobchodních cen základních životních potřeb projednávají s odbory,

• d) pověřují cenovou gescí orgány nebo organizace v dohodě s jejich zakladateli nebo zřizovateli a zřizují cenové komise,

• e) rozhodují cenové spory a po předchozím projednání mohou zastavit cenové řízení, zrušit nebo změnit cenová rozhodnutí orgánů a organizací, na které přenesly cenovou působnost, v případech, kdy došlo nebo by mohlo dojít k porušení cenových nebo jiných právních předpisů nebo kdy je to potřebné pro stanovení správné ceny,

• f) předkládají Federálnímu cenovému úřadu svá stanoviska k návrhům zásad cenové politiky a k návrhům ostatních zásadních opatření připravovaných Federálním cenovým úřadem.

(2) Ústřední cenové orgány republik se mohou účastnit cenového řízení u výrobků, které jsou v cenové působnosti Federálního cenového úřadu nebo jiných orgánů nebo organizací.

(3) Ústřední cenové orgány republik vykonávají svou působnost v cenové kontrole na území republiky ve všech orgánech a organizacích, kromě cenové kontroly v ústředních orgánech federace a kromě organizací a výrobků, jejichž kontrolu provádějí orgány uvedené v § 58 odst. 4 a 5.

(4) Opatření v tvorbě a kontrole cen výrobků vyráběných v obou republikách činí ústřední cenové orgány republik v odůvodněných případech po vzájemném projednání nebo společně a zajišťují přitom ve stanoveném rozsahu jednotnost cen.

§ 57

Ostatní federální a republikové ústřední orgány státní správy

(1) Odvětvová federální a republiková ministerstva a ostatní ústřední orgány státní správy (dále jen „ministerstva“) předkládají příslušným ústředním cenovým orgánům návrhy

• 1 a) cen v případech podle § 42 odst. 2 nebo podle zvláštního předpisu,^40)

• b) odbytových přirážek a srážek, obchodních přirážek a srážek z maloobchodních cen v jimi řízených organizacích.

(2) Ministerstva stanoví

• a) podle způsobu tvorby cen, stanoveného Federálním úřadem pro normalizaci a měření, pro státní zkušebny jimi řízených organizací ceny výkonů zkušebnictví prováděných podle zvláštního předpisu,^59)

• b) ceny a kalkulační sazby v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem^40) nebo v rozsahu na ně přenesené působnosti a cenové limity, o jejichž uplatnění rozhodnou.

(3) Ministerstva zabezpečují v jimi řízených organizacích dodržování cenových předpisů a provádění cenových kontrol podle plánů těchto kontrol předkládaných příslušnému ústřednímu cenovému orgánu, ukládají opatření k nápravě a cenové odvody, projednávají spolu navzájem případy, kdy jimi řízené organizace se nedohodly o výši ceny, a předkládají svá stanoviska pro řešení cenového sporu ústředním cenovým orgánem, stanoviska k návrhům závazných způsobů tvorby cen a činí podle cenových předpisů další opatření.

(4) Ministerstva zabezpečují v jimi řízených organizacích provádění centrálně schválených změn cen, které musejí být jednotné, vydávání ceníků a zveřejňování cen výrobků vyráběných, popřípadě prodávaných těmito organizacemi.

(5) Federální ministerstva předkládají Federálnímu cenovému úřadu a ministerstva republik ústředním cenovým orgánům republik rozbory vývoje a působení cen podle § 48 odst. 2.

§ 58

Zvláštní působnost některých ministerstev

(1) Federální ministerstvo zahraničního obchodu vydává pokyny pro tvorbu a kontrolu cen výrobků prodávaných zahraničními kulturními středisky a Federálnímu cenovému úřadu předkládá

• a) návrhy zásad tvorby obchodních přirážek a obchodních srážek pro organizace zahraničního obchodu, popřípadě návrhy těchto přirážek a srážek,

• b) ke stanovení velkoobchodních cen dovážených výrobků uvedených v § 25 písm. a) podklady podle § 39 odst. 1 písm. a) a b) a v dohodnutém rozsahu údaje o skutečných kupních cenách a jejich předpokládaném vývoji a účastní se projednání jejich návrhů,

• c) návrhy na způsoby tvorby a kontroly kupních cen a zabezpečuje jejich dodržování v jím řízených organizacích,

• d) informace o zahraničních cenách a prognózy jejich vývoje.

(2) Správa federálních hmotných rezerv stanoví v dohodě s federálním ministerstvem financí a po projednání s Federálním cenovým úřadem ceny (sazby) a jejich změny, které účtuje za zápůjčky hmotných rezerv k dočasnému použití.

(3) Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj podle zásad státní cenové politiky předkládá Federálnímu cenovému úřadu návrhy způsobů tvorby cen a návrhy cen projektových prací, inženýrské činnosti ve výstavbě a kompletačních činností v investiční výstavbě a vědeckotechnických a souvisejících prací. V této oblasti zabezpečuje vydávání ceníků a provádění rozborů vývoje a působení cen.

(4) Federální ministerstvo národní obrany stanoví a mění ceny výrobků vyráběných jím řízenými hospodářskými organizacemi a jemu podřízenými útvary a zařízeními, kromě výrobků určených organizací,^60) stavebních a montážních prací. U výrobků, jejichž ceny stanoví a mění, má federální ministerstvo národní obrany i výhradní právo cenové kontroly. Federální ministerstvo národní obrany může působnost v tvorbě cen přenést na podřízené organizace.

(5) Federální ministerstvo vnitra, ministerstvo vnitra a životního prostředí České socialistické republiky a ministerstvo vnitra a životního prostředí Slovenské socialistické republiky mají působnost uvedenou v odstavci 4 pro jimi řízené organizace, útvary a zařízení.

(6) Federální ministerstvo paliv a energetiky stanoví ceny geologických prací pro těžbu uranového kovu, jejichž ceny nejsou uvedeny v cenících oboru a dále výkupní ceny elektřiny, tepla a plynných paliv a podle podmínek stanovených Federálním cenovým úřadem ceny podzemních důlních objektů pro uhelný průmysl a těžbu rud.

(7) Federální úřad pro normalizaci a měření stanoví v dohodě s ústředními cenovými orgány

• a) způsob tvorby cen za výkony státního zkušebnictví^61) a ceny za tyto výkony pro státní zkušebny, které řídí,

• b) způsob tvorby cen metrologických výkonů a ceny za výkony orgánů státní metrologie.

(8) Ministerstva zemědělství a výživy republik stanoví

• a) velkoobchodní ceny oprav traktorů, zemědělských strojů a zařízení opakovaně prováděných zemědělskými organizacemi výhradně pro potřeby zemědělské výroby kromě oprav, jejichž ceny se stanoví podle § 60 odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. a),

• b) příplatky a prémie k nákupním cenám zemědělských výrobků, které jsou vypláceny z jejich centralizovaných zdrojů.

(9) Ministerstva obchodu a cestovního ruchu republik stanoví maloobchodní ceny služeb, které poskytují jimi řízené organizace v souvislosti s prodejem výrobků.

§ 59

Ústřední orgány společenských organizací

Ústřední orgány společenských organizací, které vyrábějí a dodávají výrobky, mají působnost uvedenou v § 57.

§ 60

Národní výbory

(1) Krajské národní výbory, Národní výbor hlavního města Prahy a Národní výbor hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy (dále jen „krajské národní výbory“) v rozsahu cenové působnosti stanovené zákony národních rad,^62) zejména

• a) stanoví a mění způsoby tvorby cen, ceny včetně cen upravených podle § 19, jde-li o zvýšení, cenové limity podle § 35 odst. 1 písm. b) a kalkulační sazby pro tvorbu cen, které si vyhradí, nejde-li o výrobky uvedené v odstavci 3,

• b) stanoví ceny přepravních výkonů v oboru 932 - nákladní doprava, jde-li o městskou kolejovou dopravu, místní vodní dopravu, potrubní dopravu v rámci kraje, jinou mechanizovanou dopravu (kromě lanovek provozovaných ČSD), dále v oboru 951 - osobní doprava, jde-li o místní vodní dopravu a přepravní výkony skupiny 951.7 (kromě lanovek provozovaných ČSD), dále stanoví maximální ceny vstupného na kulturní produkce s výjimkou vstupného do kin,

• c) usměrňují cenovou tvorbu svěřenou do působnosti národních výborů nižších stupňů,

• d) zabezpečují zveřejňování cen, včetně vydávání ceníků pro výrobky dodávané organizacemi řízenými národními výbory (ve Slovenské socialistické republice organizacemi řízenými krajskými národními výbory), kromě ceníků vydávaných ústředními cenovými orgány,

• e) předkládají ústředním cenovým orgánům republik rozbory vývoje a působení cen za organizace řízené národními výbory.

(2) Okresní národní výbory ve Slovenské socialistické republice, obvodní národní výbory v Bratislavě a Národní výbor města Košic v rozsahu cenové působnosti stanovené zákonem Slovenské národní rady^63)

• a) stanoví ceny výrobků včetně cen upravených podle § 19, jde-li o zvýšení a mění ceny výkonů pro organizace a občany v tomto zvláštním předpise uvedené, nejde-li o výrobky uvedené v odstavci 3,

• b) zpracovávají návrhy na cenová opatření,

• c) zpracovávají a předkládají krajským národním výborům návrhy plánu kontroly cen,

• d) zabezpečují zveřejňování cen včetně vydávání ceníků pro výrobky dodávané organizacemi řízenými okresními národními výbory, městskými národními výbory a místními národními výbory,

• e) předkládají krajským národním výborům podklady pro rozbory vývoje a působení cen.

(3) Působnost národních výborů se nevztahuje na stanovení cen

• a) jde-li o jednotné ceny podle § 32 odst. 1,

• b) stavebních a montážních prací, pro které se stanovují jednotné ceny pro všechny organizace,

• c) zdravotnických, zemědělských a potravinářských výrobků, pro které se stanovují ceny platné pro všechny organizace, kromě potravinářských výrobků vyráběných a dodávaných drobnými provozovnami národních výborů nebo na základě povolení národního výboru občany nebo jednorázově společenskými organizacemi,

• d) oprav motorových vozidel pro silniční dopravu,

• e) cestovního ruchu, periodických publikací, neperiodických publikací vydávaných organizacemi, které mají trvalé vydavatelské oprávnění,

• f) které si vyhradil ústřední cenový orgán republiky,^64)

• g) které stanoví Federální cenový úřad v rozsahu své působnosti^57) pro všechny organizace nebo které stanoví jiné orgány podle zvláštních předpisů nebo této vyhlášky.

(4) Národní výbory uvedené v odstavcích 1 a 2 metodicky řídí organizace ve své cenové působnosti a občany provozující činnost s povolením národního výboru.

(5) Krajské národní výbory řídí cenovou kontrolu prováděnou národními výbory nižších stupňů.

§ 61

Krajské finanční správy

Krajské finanční správy, Finanční správa v hlavním městě Praze a Finanční správa hlavního města SSR Bratislavy vykonávají působnost v cenové kontrole^65) ve všech organizacích kromě organizací a výrobků, jejichž kontrolu provádějí orgány uvedené v § 58 odst. 4 a 5.

§ 62

Organizace

(1) Organizace se pověřují působností uvedenou v tomto paragrafu, jestliže v § 55 až 60 není výslovně stanoveno jinak.

(2) Organizace pro své výrobky

• a) stanoví

• 1. velkoobchodní ceny opakovaně vyráběných i nestandardních výrobků kromě jednotlivých národohospodářsky významných výrobků nebo vymezených oborů, skupin (podskupin) výrobků, u nichž si cenové orgány předem vyhradí stanovení cen; pro výběr těchto významných výrobků předkládají organizace na základě požadavku cenových orgánů přehled nově vyráběných výrobků zahrnujících údaje o roku zahájení výroby, předpokládaném objemu výroby každého výrobku za prvé tři roky, předpokládaném způsobu tvorby jeho ceny a směrech jeho určení,

• 1. nižší ceny podle § 4 odst. 3 a 4 a v případech stanovených cenovými orgány vyšší než minimální nákupní ceny,

• 1. velkoobchodní ceny výlučně vyvážených výrobků a velkoobchodní ceny dovážených výrobků, tvořené podle § 25 písm. b),

• 1. ceny oprav strojírenských výrobků a ceny dílů pro výrobní i náhradní spotřebu kromě maloobchodních cen náhradních dílů dodávaných též státním a družstevním obchodním organizacím k dalšímu prodeji; organizace v cenové působnosti národních výborů stanoví ceny dílů a náhradních dílů včetně dovážených a velkoobchodní ceny oprav strojírenských výrobků prováděných výhradně pro organizace,

• 1. ceny výrobků jimi vyráběných a prodávaných po skončení ověřování poptávky^3) jen ve vlastní prodejně nebo v prodejně akciové společnosti, jejíž jsou akcionáři nebo sdruženého podniku, jehož jsou členy; maloobchodní ceny se tvoří přímým propojením podle § 31; organizace v cenové působnosti národních výborů mají tuto působnost i při prodeji v obchodní síti ostatních organizací, které jsou v cenové působnosti národního výboru,

• 1. obchodní ceny,

• 1. přirážky a srážky za odchylky od podstatných podmínek s výjimkou přirážek podle § 23 odst. 3 až 5 pro opakovaně dodávaný výrobek, nejde-li o dodávku jednotlivého výrobku,

• 1. kalkulační sazby pro tvorbu cen, pokud si jejich stanovení nevyhradí cenový orgán,

• 1. prozatímní ceny podle § 3 odst. 2,

• 1. maloobchodní ceny nestandardních výrobků, jde-li o výrobky organizací v cenové působnosti národních výborů,

• 1. cenové limity, jejichž vytvoření si dohodnou s odběrateli, a limity podle § 24 odst. 4,

• 1. ceny a změny cen na základě dalšího pověření cenovým orgánem nebo podle zvláštního předpisu,

• b) předkládají

• 1. cenovému orgánu návrhy na stanovení cen a na změny velkoobchodních cen, pokud nemají působnost je stanovit,

• 1. příslušnému orgánu hospodářského řízení plány cenových kontrol a zprávy o jejich plnění včetně majetkových a osobních postihů a náhrad škod,

• 1. příslušnému orgánu hospodářského řízení podklady pro připravovaná cenová opatření včetně návrhů na změny maloobchodních cen a rozbory vývoje a působení cen,

• c) vydávají za oblast své výroby, popřípadě podle pověření za zvlášť vymezenou oblast ceníky a jejich dodatky.

(3) Obchodní organizace stanoví maloobchodní ceny výrobků dodávaných do tržních fondů v rozsahu určeném zvláštními rozhodnutími,^31) nižší maloobchodní ceny podle § 4 odst. 4 a přirážky a srážky u těchto cen za odchylky od podstatných podmínek a limity maloobchodních cen, které nestanoví ústřední cenový orgán. Obchodní organizace vydávají, popřípadě zpracovávají ceníky maloobchodních cen a jejich dodatky a předkládají ústředním cenovým orgánům rozbory vývoje a působení maloobchodních cen. Pokud příležitostně vyrábějí některé výrobky pro jiné organizace, mají rovněž působnost jako organizace podle odstavce 2.

(4) Odbytové a ostatní nevýrobní organizace, dodávající výrobky za maloobchodní ceny, stanoví je pro průmyslové tuzemské i dovážené spotřební výrobky prodávané výhradně v prodejnách těchto organizací, nejde-li o maloobchodní ceny, které stanoví národní výbor, nebo jejichž stanovení si zvlášť vyhradí ústřední cenový orgán.

(5) Organizace zahraničního obchodu stanoví běžné kupní ceny, prozatímní kupní ceny, limity kupních cen výrobků, které budou výstupem řešení úkolu plánu rozvoje vědy a techniky a u nichž je předpoklad, že budou vyváženy, dále sazby přímých obchodních nákladů zahraničních a obchodní ceny dovážených výrobků, pokud podle dohody je nestanoví obchodní organizace.

§ 63

Cenové gesce

(1) K širší součinnosti ústředních cenových orgánů s podnikovou sférou při zabezpečování státní cenové politiky a regulace cen mohou ústřední cenové orgány pověřovat po předchozí dohodě orgány a organizace cenovou gescí. Pověřují se především organizace, které se podílejí na převážné části výroby v daném oboru nebo v největším rozsahu výrobky daného oboru prodávají nebo nakupují nebo zajišťují cenovou agendu v dané oblasti výroby.

(2) Ústřední cenové orgány při pověření cenovou gescí stanoví zároveň úkoly, práva a povinnosti cenového gestora v rozsahu nezbytném k zabezpečení opatření, pro něž se cenová gesce zřizuje. Cenoví gestoři zejména

• a) koordinují práce na zdokonalení způsobů tvorby cen a cenových limitů a zpracovávají návrhy závazných způsobů tvorby cen,

• b) zabezpečují a koordinují provádění významných cenových opatření v případech, kdy se na výrobě podílí více organizací a je závazná jednotnost cen,

• c) stanoví ceny nových výrobků v rozsahu svého pověření,

• d) předkládají návrhy na cenová opatření na základě rozborů vývoje a působení cen,

• e) zpracovávají a vydávají v určených oborech jednotné oborové ceníky a dodatky k nim.

(3) Zřizování a činnost cenových gescí jsou upraveny rozhodnutím ústředních cenových orgánů.^38)

ČÁST OSMÁ

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 64

Návrhy cen zpracované před 15. únorem 1990 se projednávají a ceny stanovují podle předpisů platných do 14. února 1990, nejdéle však do 31. května 1990.

§ 65

V případech zdůvodněných specifickými podmínkami některých výrob může ústřední cenový orgán stanovit odchylky a výjimky pro uplatnění jednotlivých druhů cen a pro jejich tvorbu po předchozí dohodě s příslušnými ústředními cenovými orgány.

§ 66

Zrušuje se:

• 1. vyhláška Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu č. 113/1985 Sb., o cenách,

• 1. výnos Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu č. V-2/86 o cenové kontrole,

výnos Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu, Slovenského cenového úřadu č. V-3/86 o cenících a označování výrobků maloobchodními cenami,

výnos Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu, Slovenského cenového úřadu č. V-4/86 o cenových limitech,

uveřejněné v Cenovém věstníku částka 52/1985 a registrované ve Sbírce zákonů částka 32/1985.

§ 67

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. února 1990.

Ministr pověřený řízením Federálního cenového úřadu:

Ing. Šebek v. r.

Ministr financí cen a mezd ČSR:

Ing. Nikodým v. r.

Ministr financí, cen a mezd SSR:

Ing. Mišeje v. r.

^1) Výrobky, výkony a práce klasifikované v rámci jednotné soustavy sociálně ekonomických informací a číselníků.

^2) § 17 hospodářského zákoníku, v úplném znění č. 80/1989 Sb.

^3) Vyhláška Federálního cenového úřadu, ministerstva financí, cen a mezd České socialistické republiky a ministerstva financí, cen a mezd Slovenské socialistické republiky ze dne 1. února 1990, o smluvních cenách.

^4) Vyhláška z 1. února 1990, o smluvních cenách, pokud jde o ocenění základních prostředků pořízených ve vlastní režii. Směrnice k účtovým osnovám vydávané federálním ministerstvem financí.

^5) Vyhláška ministerstva místního hospodářství č. 200/1956 Ú. l. (Ú. v.), o nájemném z pozemků, na nichž se těží písky. Vyhláška ministerstva financí, cen a mezd ČSR č. 182/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků. Vyhláška ministerstva financí, cen a mezd SSR č. 205/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků. Vyhláška Ústřední správy pro rozvoj místního hospodářství č. 60/1964 Sb., o úhradě za užívání bytu a za služby spojené s užíváním bytu, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška ministerstva vnitra č. 98/1967 Sb., o úhradě za užívání nebytových prostorů. § 397 odst. 3 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., v úplném znění č. 70/1983 Sb.

^6) § 26a hospodářského zákoníku.

^7) Sazebník daně z obratu vydaný federálním ministerstvem financí podle § 16, 18 a § 19 odst. 1 zákona č. 73/1952 Sb., o dani z obratu.

^8) Např. v ceníku VC-MC 17/9/89, vodárenství a kanalizace, Cenový věstník částka 46/1988, příloha č. III.

^9) § 231 občanského zákoníku. § 17 odst. 2 vyhlášky ministerstva všeobecného strojírenství č. 137/1964 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky oprav silničních vozidel pro motorovou dopravu. § 2 odst. 6 a 7 vyhlášky ministerstva všeobecného strojírenství a Ústřední správy pro rozvoj místního hospodářství č. 18/1965 Sb., o podmínkách údržby a oprav silničních vozidel pro motorovou dopravu v majetku občanů a nesocialistických organizací.

^10) Výměr Federálního cenového úřadu, ministerstva financí, cen a mezd ČSR a ministerstva financí, cen a mezd SSR o změnách cen.

^11) § 201 hospodářského zákoníku. § 251 a 252 občanského zákoníku. § 10 vyhlášky federálního ministerstva financí, ministerstva financí ČSR, ministerstva financí SSR a předsedy Státní banky československé č. 136/1985 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě a modernizaci rodinných domků v osobním vlastnictví.

^12) Směrnice FMF č. j. VI-3/28571/76 pro vypořádání cenových rozdílů v maloobchodních cenách v organizacích zabývajících se prodejem výrobků z tržních fondů za maloobchodní ceny v r. 1977-78, ve znění úpravy č. j. VI-3/20060/79.

^13) § 113 odst. 3 zákoníku práce č. 65/1965 Sb., v úplném znění č. 52/1989 Sb.

^14) § 13 odst. 3 nařízení vlády ČSSR č. 112/1985 Sb., o státním řízení cen.

^15) Výměr Federálního cenového úřadu, ministerstva financí, cen a mezd ČSR a ministerstva financí, cen a mezd SSR č. 01/90 o metodice tvorby cen.

^16) § 6 nařízení vlády ČSSR č. 112/1985 Sb.

^17) Instrukce federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 6/86 o tvorbě a kontrole zahraničních cen.

^18) Rozdílový ukazatel vývozu (RU) se vypočte takto: RU = cena franko čs. hranicevelkoobchodní cena ×100

^19) Vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj a Státní arbitráže ČSSR č. 77/1977 Sb., o centrální regulaci výrobků a materiálů ve výstavbě.

^20) § 11 odst. 1 písm. b) bod 4 zákona č. 156/1989 Sb., o odvodech do státního rozpočtu.

^21) § 13 odst. 1 nařízení vlády ČSSR č. 112/1985 Sb.

^22) § 18 odst. 2 a § 24c odst. 1 zákona č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví, v úplném znění č. 84/1987 Sb.

^23) § 4, 5, 6 a 10 zákona ČNR č. 127/1981 Sb., o vnitřním obchodě. § 4, 5, 6 a 10 zákona SNR č. 130/1981 Sb., o vnitřním obchodě.

^24) § 201 hospodářského zákoníku. § 235 odst. 1 občanského zákoníku.

^25) § 13 odst. 3 nařízení vlády ČSSR č. 112/1985 Sb.

^26) Pravidla uplatňování finančně ekonomických nástrojů v zahraničním obchodě.

^27) Výměr Federálního cenového úřadu č. 5030/5.1/89, kterým se stanoví pravidla pro stanovení cen montážních prací, Cenový věstník částka 9/1989. Výměr Federálního cenového úřadu č. 8241/331/88, kterým se stanoví pravidla pro stanovení cen stavebních prací, Cenový věstník částka 2-3/1989.

^28) Výměr Federálního cenového úřadu č. 8170/331/1988, kterým se stanoví sazby vedlejších rozpočtových nákladů staveb, Cenový věstník částka 45/1988, ve znění výměru Federálního cenového úřadu č. 5050/5.1/1989, Cenový věstník částka 14/1989.

^29) Výměr Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu č. 015/86 o tvorbě souhrnných cen stavebních objektů a skupinových cen stavebních soustav a stavebních dílů, Cenový věstník částka 6/1987, ve znění výměru Federálního cenového řadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu č. 065/1988, Cenový věstník částka 21/1988.

^30) Nařízení vlády ČSSR č. 228/1988 Sb., kterým se vydává celní sazebník obchodního zboží.

^31) § 62 odst. 4 této vyhlášky a výměr Federálního cenového úřadu, ministerstva financí, cen a mezd ČSR a ministerstva financí, cen a mezd SSR č. 05/90 o gescích a působnosti ve stanovení maloobchodních cen, Cenový věstník částka 54/1989.

^32) Směrnice ministerstva vnitra ČSR č. MH/21 – 1123/1973. Směrnice ministerstva vnitra SSR č. MH/3549/1973. Vyhláška ministerstva obchodu ČSR č. 93/1982 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona ČNR č. 127/1981 Sb., o vnitřním obchodě, ve znění vyhlášky č. 138/1988 Sb. Vyhláška ministerstva obchodu SSR č. 100/1982 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona SNR č. 130/1981 Sb., o vnitřním obchodě, ve znění vyhlášky č. 164/1988 Sb.

^33) Např. vyhlášky č. 66/1979 Sb. a č. 67/1979 Sb., kterými se provádějí některá ustanovení občanského zákoníku, upravující poskytování služeb občanům, vyhláška ministerstva všeobecného strojírenství č. 136/1964 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky oprav strojírenských výrobků, § 3 odst. 3 a 4 vyhlášky č. 18/1965 Sb.

^34) § 2 odst. 6 a 7 vyhlášky č. 18/1965 Sb.

^35) § 231 občanského zákoníku. § 2 odst. 6 a 7 vyhlášky č. 18/1965 Sb.

^36) Zpracovacími náklady se rozumí úplné vlastní náklady bez nákladů na přímý materiál a na polotovary vlastní výroby.

^37) Vyhláška Ústřední komise lidové kontroly a statistiky č. 71/1965 Sb., o zavedení a využívání jednotné klasifikace průmyslových oborů a výrobků a jednotné klasifikace výrobků v zemědělství a lesnictví. Vyhláška Federálního statistického úřadu č. 116/1972 Sb., o vytváření a udržování oborových číselníků průmyslových výrobků. Vyhláška Federálního statistického úřadu č. 124/1980 Sb., o jednotné klasifikaci stavebních objektů a stavebních prací výrobní povahy. Vyhláška Federálního statistického úřadu č. 114/1972 Sb., o zavedení a využívání jednotné klasifikace výkonů. Vyhláška Federálního statistického úřadu č. 117/1981 Sb., o zavedení a využívání jednotné klasifikace průmyslových prací výrobní povahy.

^38) Výměr Federálního cenového úřadu, ministerstva financí, cen a mezd ČSR a ministerstva financí, cen a mezd SSR č. 04/90, o uplatňování cenových gescí.

^19) Výměr Českého cenového úřadu č. 623/23/87 – Slovenského cenového úřadu č. 1178/13/87 o pověření cenovou gescí v oblasti cen prací a služeb, Cenový věstník částka 29/1987.

^40) § 89 zákona č. 194/1988 Sb., o působnosti federálních ústředních orgánů státní správy.

^41) Výměr Federálního cenového úřadu, ministerstva financí, cen a mezd ČSR a ministerstva financí, cen a mezd SSR č. 03//90 o cenících a označování výrobků maloobchodními cenami.

^42) § 8 nařízení vlády ČSSR č. 112/1985 Sb.

^43) Výkazy o tvorbě cen, o cenovém zvýhodnění a znevýhodnění a o změnách cen.

^44) § 106 zákona č. 194/1988 Sb.

^45) Zákon ČNR č. 63/1986 Sb., o České zemědělské a potravinářské inspekci. Zákon SNR č. 70/1986 Sb., o Slovenské zemědělské a potravinářské inspekci. Zákon ČNR č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci. Zákon SNR č. 71/1986 Sb., o Slovenské obchodní inspekci.

^46) § 3 a 4 zákona ČNR č. 134/1973 Sb., o působnosti orgánů české socialistické republiky v oblasti cen, v úplném znění č. 23/1989 Sb. § 3 a 4 zákona SNR č. 135/1973 Sb., o působnosti orgánů Slovenské socialistické republiky v oblasti cen, v úplném znění č. 27/1989 Sb.

^47) § 9 až 12 nařízení vlády ČSSR č. 112/1985 Sb. § 2 a 3 nařízení vlády ČSR č. 117/1985 Sb., o provádění dodatkových odvodů národními výbory a rozpočtovými a příspěvkovými organizacemi řízenými ústředními orgány České socialistické republiky a národními výbory v oblasti cen. § 2 a 3 nařízení vlády SSR č. 118/1985 Sb., o provádění dodatkových odvodů národními výbory a rozpočtovými a příspěvkovými organizacemi řízenými ústředními orgány Slovenské socialistické republiky a národními výbory v oblasti cen.

^48) § 123 hospodářského zákoníku nebo § 451 občanského zákoníku. § 12 nařízení vlády ČSSR č. 112/1985 Sb. § 3 nařízení vlády ČSR č. 117/1985 Sb. a vlády SSR č. 118/1985 Sb.

^49) Zejména § 77, 172 a následujících zákoníku práce.

^50) § 11 odst. 4 nařízení vlády ČSSR č. 112/1985 Sb. § 2 odst. 4 nařízení vlády ČSR č. 117/1985 Sb. § 2 odst. 4 nařízení vlády SSR č. 118/1985 Sb.

^51) Výměr FCÚ, MFCM ČSR a MFCM SSR č. 02/90 o postupu při cenové kontrole.

^52) Např. podle § 384a hospodářského zákoníku.

^53) § 51 zákona č. 88/1988 Sb., o státním podniku. § 9 nařízení vlády ČSSR č. 112/1985 Sb. § 31 zákona č. 90/1988 Sb., o zemědělském družstevnictví. § 40 zákona č. 94/1988 Sb., o bytovém, spotřebním a výrobním družstevnictví.

^54) § 9 odst. 3 nařízení vlády ČSSR č. 112/1985 Sb.

^55) § 11 nařízení vlády ČSSR č. 112/1985 Sb.

^56) § 123 hospodářského zákoníku. § 451 občanského zákoníku.

^57) § 4, 10, 100 až 107 zákona č. 194/1988 Sb. Nařízení vlády ČSSR č. 22/1971 Sb., kterým se stanoví seznam surovin, výrobků, výkonů a služeb, jejichž ceny určuje Federální cenový úřad, v úplném znění č. 170/1980 Sb.

^58) § 2 odst. 1 zákona ČNR č. 134/1973 Sb., v úplném znění č. 23/1989 Sb. § 2 odst. 1 zákona SNR č. 135/1973 Sb., v úplném znění č. 27/1989 Sb.

^59) Zákon č. 30/1968 Sb., v úplném znění č. 84/1987 Sb.

^60) Vojenské lesy a statky, Praha, Vojenské stavby, Praha, Vojenský projektový ústav, Praha, Naše vojsko tiskárna, Praha, Naše vojsko nakladatelství a knižní obchod, Praha a Vydavatelství Naše vojsko, Praha.

^61) § 6 vyhlášky Úřadu pro normalizaci a měření č. 136/1982 Sb., kterou se vykonává zákon o státním zkušebnictví.

^62) § 3 odst. 3 a 6 zákona ČNR č. 134/1973 Sb. v úplném znění č. 23/1989 Sb.

^63) § 3 odst. 5 zákona SNR č. 135/1973 Sb., v úplném znění č. 27/1989 Sb.

^64) Např. výměr ministerstva financí, cen a mezd ČSR a ministerstva financí, cen a mezd SSR č. 187/163/89-1059/8.3/89 o vyhrazení působnosti ve změnách cen výrobků MFCM ČSR a MFCM SSR a o provádění drobných operativních změn velkoobchodních cen krajskými národními výbory.

^65) § 3 odst. 7 zákona ČNR č. 134/1973 Sb., v úplném znění č. 23/1989 Sb. § 3 odst. 8 zákona SNR č. 135/1973 Sb., v úplném znění č. 27/1989 Sb.