Zákon o hmotném zabezpečení vojáků a žáků škol ozbrojených sil a jejich odpovědnosti za škodu

§ 1

Rozsah platnosti

Tento zákon upravuje:

• a) hmotné zabezpečení vojáků Armády České republiky (dále jen „vojáci“) a žáků škol ozbrojených sil, kteří se připravují pro službu vojáka z povolání a nejsou vojáky v činné službě (dále jen „žáci škol“);

• b) odpovědnost vojáků a žáků škol za škodu;

• c) poskytování jednorázového mimořádného odškodnění a finančního příspěvku;

• d) poskytování některých náhrad výdajů vojáků z povolání s pravidelným místem výkonu služby v zahraničí.

ČÁST PRVNÍ

HMOTNÉ ZABEZPEČENÍ VOJÁKŮ A ŽÁKŮ ŠKOL

§ 2

(1) Hmotné zabezpečení vojáků a žáků škol zahrnuje peněžní a naturální náležitosti.

(2) Naturálními náležitostmi se rozumí výstrojní, proviantní a přepravní náležitosti a ubytování.

Peněžní náležitosti

§ 3

(1) Vojákům z povolání a vojákům přijatým do další služby^1) (dále jen „vojáci z povolání“) náleží plat podle zvláštních zákonů.^2)

(2) Plat náleží vojákům z povolání za celý kalendářní měsíc; nekonali-li službu celý kalendářní měsíc, náleží jim poměrná část platu za každý kalendářní den, kdy výkonávali službu. Doba řádné, krátké a zvláštní dovolené^3) se pro účely tohoto zákona považuje za výkon služby.

(3) Z předchozí vykonávané funkce plánované pro vojáka z povolání se vojákům z povolání zachovává plat v těchto případech:

• a) při odvolání z funkce před ustanovením do jiné funkce, při vyslání k internímu studiu nebo před propuštěním z vojenské činné služby;^4)

• b) po skončení funkčního období ve volených funkcích včetně ukončení výkonu poslaneckého mandátu v zákonodárných sborech nebo volených placených funkcích v obecním zastupitelstvu, při plnění úkolů v zahraničí nesouvisejících s výkonem funkce, do které jsou ustanoveni, vojákyni z povolání při přerušení výkonu funkce z důvodu těhotenství, za podmínek stanovených zvláštním zákonem.^3)

(4) Z platu přiznaného z předchozí vykonávané funkce plánované pro vojáka z povolání se vojákům z povolání zachovává tarifní plat při přerušení výkonu funkce z důvodu vojenskoodborné nezpůsobilosti na základě hodnocení a při vyloučení ze studia nebo zanechání studia.^5)

(5) Vojákům z povolání, kteří byli zproštěni výkonu funkce,^6) se dnem zproštění do dne ukončení tohoto opatření krátí plat o polovinu. Krácený plat se zvyšuje o 10 % na každé nezaopatřené dítě, na které náleží vojákovi z povolání nebo jeho manželu výchovné, výchovné k důchodu nebo přídavky na děti, nejvíce do 80 % platu. Krácený plat však nesmí být nižší než minimální mzda stanovená zvláštními předpisy. Bylo-li zproštění funkce zrušeno, doplatí se rozdíl, o který byl plat zkrácen. Následuje-li bezprostředně po zproštění výkonu funkce propuštění z vojenské činné služby,^4) náleží krácený plat až do dne propuštění.

§ 4

(1) Vojáci v základní (náhradní) službě a v záloze povolaní na cvičení (dále jen „vojáci v základní službě“) mají nárok na služné podle dosažené hodnosti; při výkonu funkce plánované pro vojáky z povolání nebo občanské zaměstnance mají nárok na zástupné a při výkonu služby ve ztížených a zdraví škodlivých podmínkách na příplatky.

(2) Vojáci ponechaní na základě rozhodnutí Ministerstva obrany v další službě po dobu interního studia na vojenských nebo policejních školách, mají nárok na služné podle dosažené hodnosti a na studijní přídavek.

(3) Žáci škol mají nárok na kapesné ve výši odstupňované podle dosahovaných výsledků studia.

(4) Vojáci z povolání, kteří byli na základě rozhodnutí Ministerstva obrany vysláni k internímu studiu a kterým byl před zahájením studia vyplácen plat podle § 3, mají po dobu studia nárok na hodnostní příplatek podle zvláštního zákona^2) a na studijní přídavek.

(5) Z peněžních náležitostí uvedených v odstavcích 1 až 3 lze srazit k úhradě pohledávek Armády České republiky na základě dohody uzavřené s vojákem nebo žákem školy nebo vykonatelného rozhodnutí soudu nejvýše jednu třetinu.

§ 5

Kázeňské odměny udělené vojákům podle zvláštního zákona,^8) pokud mají formu peněžitého nebo věcného daru, se nepovažují za peněžní náležitosti podle § 3 a 4.

§ 6

Jednorázová peněžní výpomoc

Ministr obrany může v mimořádných, zvlášť odůvodněných případech přiznat vojákovi z povolání na jeho žádost k překonání přechodné jím nezaviněné tíživé sociální situace jednorázovou nenávratnou peněžní výpomoc.

§ 7

Náborový příspěvek

Absolventům civilních škol lze při přijetí do služebního poměru vojáka z povolání přiznat náborový příspěvek.

§ 8

Cestovní a jiné náhrady

(1) Vojáci mají nárok na náhrady při služebních cestách, odvelení, přemístění a přestěhování.

(2) Vojáci z povolání s pravidelným místem výkonu služby v zahraničí mají nárok na stejné náhrady jako zaměstnanci rozpočtových a příspěvkových organizací s pravidelným pracovištěm v zahraničí.^8a)

§ 9

Promlčení

Nárok na peněžní nebo naturální náležitosti se promlčuje uplynutím tří let ode dne jeho vzniku.

ČÁST DRUHÁ

ODPOVĚDNOST VOJÁKŮ A ŽÁKŮ ŠKOL ZA ŠKODU

§ 10

(1) Vojáci a žáci škol, kteří při plnění služebních nebo studijních povinností nebo v přímé souvislosti s ním způsobí škodu na majetku Armády České republiky, odpovídají za ni podle ustanovení § 172 až 186 zákoníku práce; v ostatních případech za způsobenou škodu odpovídají podle občanského zákoníku.

(2) Byla-li škoda způsobena z nedbalosti při plnění služebních nebo studijních povinností nebo v přímé souvislosti s ním, s výjimkou škody způsobené v opilosti nebo po zneužití jiných omamných prostředků,

• a) nesmí horní hranice náhrady škody u vojáků, kteří nejsou vojáky z povolání, a u žáků škol přesáhnout jednotlivě částku 5000 Kč, a vznikla-li škoda schodkem na hodnotách svěřených k vyúčtování nebo ztrátou svěřených předmětů, jednotlivě částku 10 000 Kč;

• b) lze určit náhradu škody nižší částkou, než je skutečná škoda, popřípadě než je horní hranice náhrady škody; výše náhrady škody však musí činit nejméně jednu desetinu skutečné škody, a přesahuje-li škoda horní hranici náhrady škody, nejméně jednu desetinu těchto částek. Byla-li škoda způsobena za velmi ztížených podmínek výcviku, a to nikoli hrubou nedbalostí, anebo utrpěl-li voják při způsobení škody vážnou újmu na zdraví, může být náhrada škody snížena i pod tuto hranici, popřípadě může být od náhrady škody upuštěno.

ČÁST TŘETÍ

JEDNORÁZOVÉ MIMOŘÁDNÉ ODŠKODNĚNÍ A FINANČNÍ PŘÍSPĚVEK

§ 10a

Jednorázové mimořádné odškodnění

(1) Vojákovi v činné službě, který se stal částečně invalidním následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání (dále jen „úraz“) při

• a) zajišťování vojenské kázně, byl-li úraz způsoben úmyslnou trestnou činností,

• b) leteckém výcviku ve speciálních zařízeních, jako je nácvik na specializovaných a komplexních trenažérech, na centrifuze, výcvik v termokomoře a v podtlakové komoře a při nácviku seskoků z letadel, vrtulníků a balonů,

• c) výcviku v těžko dostupných oblastech, např. ve vysokohorském terénu, poušti, moři a bažinách,

• d) provádění jízdních zkoušek kolejových, silničních a speciálních vozidel při vyšších rychlostech nebo v terénu za podmínek překračujících předpisy platné pro jejich řízení nebo provoz,

• e) telekomunikačních a jiných pracích na stožárech, při pracích vykonávaných v nucených polohách bez pracovních plošin, z provazových žebříků, visutých sedaček, v závěsu na ochranném pásu a v omezeném pracovním prostoru na pracovní lávce, vesměs ve výškách nad 10 m,

• f) činnosti s rizikem vzniku akutních otrav v důsledku nedýchatelnosti prostředí a s rizikem vzniku popálenin v důsledku vysoké teploty prostředí, kdy je nutno pro vysokou koncentraci škodlivých nebo jedovatých látek použít zvláštní dýchací nebo izolační přístroj anebo zvláštní ochranný oděv,

• g) činnosti pod vodou za zvýšeného tlaku vzduchu, při níž je nutno používat potápěčského přístroje s přívodem přetlakového vzduchu hadicí, dýchacího přístroje se vzduchem stlačeným v lahvi, kyslíkového přístroje s regenerací vzdušnin nebo jiných zařízení pro práci pod vodou, a dále při hlubokém brodění, jízdě pod vodou a při plavání techniky,

• h) činnosti s rizikem ozáření,

• i) cvičení ve vojenské hasičské jednotce,

náleží mimo odškodnění podle zvláštního zákona^8b) též jednorázové mimořádné odškodnění ve výši 10 000 Kč.

(2) Stal-li se voják v činné službě částečně invalidním následkem úrazu vzniklého při letech letadel, vrtulníků, balonů a ultralehkých letounů podle plánu letové přípravy, při zkušebních letech a zalétávání letecké techniky, při seskocích z letounů, při likvidaci výbušnin a munice, při záchranných pracích při pohromách ohrožujících lidské životy nebo majetek anebo za jiných obdobně nebezpečných podmínek, náleží mimo odškodnění podle zvláštního zákona^8b) též jednorázové mimořádné odškodnění ve výši 40 000 Kč. Došlo-li však k takovému úrazu při provádění pyrotechnické asanace ve zrušených vojenských újezdech nebo dalších určených prostorech, náleží jednorázové mimořádné odškodnění ve výši 80 000 Kč.

(3) Stal-li se voják v činné službě částečně invalidním následkem úrazu při výkonu služby za zvlášť nebezpečných podmínek v zahraničí, náleží mu mimo odškodnění podle zvláštního zákona^8b) též jednorázové mimořádné odškodnění ve výši 200 000 Kč. Za zvlášť nebezpečné podmínky se považuje válečný stav v zemi pobytu a plnění zvláštních úkolů.

(4) Vojákovi v činné službě, který se stal invalidním následkem úrazu při činnostech uvedených v odstavci 1, náleží mimo odškodnění podle zvláštního zákona^8b) též jednorázové mimořádné odškodnění ve výši 40 000 Kč. Stal-li se voják v činné službě invalidním následkem úrazu při činnostech uvedených v odstavcích 2 a 3, náleží jednorázové mimořádné odškodnění ve výši dvojnásobku částek uvedených v odstavcích 2 a 3.

(5) Pozůstalým po vojákovi v činné službě, který zemřel následkem úrazu při činnostech uvedených v odstavcích 1 až 3, náleží mimo odškodnění podle zvláštního zákona^8c) též jednorázové mimořádné odškodnění. Pozůstalému manželovi a každému pozůstalému dítěti, které splňuje podmínky pro přiznání sirotčího důchodu, náleží jednorázové mimořádné odškodnění ve výši poloviny částek uvedených v odstavci 4. Pozůstalým rodičům a dalším fyzickým osobám, pokud byly na vojáka v činné službě odkázány výživou, náleží jednorázové mimořádné odškodnění v úhrnné výši 20 000 Kč. Jednorázové mimořádné odškodnění náleží v těchto případech rovným dílem.

(6) Jednorázové mimořádné odškodnění podle odstavců 1 až 5 náleží i tehdy, jsou-li splněny podmínky pro zproštění odpovědnosti za škodu při úrazu, s výjimkou, kdy si škodu postižený voják v činné službě přivodil svou opilostí nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek.

§ 10b

Finanční příspěvek

(1) Ke zmírnění škody vzniklé poškozením zdraví v souvislosti s výkonem vojenské činné služby nebo v souvislosti s přípravou pro službu vojáka z povolání může Ministerstvo obrany na žádost ve zvláštních, zřetele hodných případech přiznat vojákům, žákům škol a pozůstalým po těchto osobách finanční příspěvek do výše 50 000 Kč.

(2) Finanční příspěvek nelze přiznat v případě, že osobám uvedeným v odstavci 1 bylo přiznáno jednorázové mimořádné odškodnění podle § 10a.

(3) Za pozůstalé se pro účely přiznání finančního příspěvku podle odstavce 1 považují manžel, manželka, děti, které splňují podmínky pro přiznání sirotčího důchodu, rodiče a další fyzické osoby, které byly na zemřelého odkázány výživou.

ČÁST ČTVRTÁ

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 11

Ministerstvo obrany stanoví obecně závazným právním předpisem

• a) podmínky nároku a rozsah naturálních náležitostí podle § 2 odst. 2, pravidla pro výplatu platu podle § 3, podmínky nároku a rozsah peněžních náležitostí podle § 4, s výjimkou hodnostního příplatku, a cestovních náhrad podle § 8 odst. 1;

• b) podmínky pro přiznání a rozsah jednorázové peněžní výpomoci podle § 6;

• c) podmínky pro přiznání, výši a způsob výplaty náborového příspěvku podle § 7.

§ 12

Vojáci z povolání přijatí do služebního poměru v době studia na vojenských nebo policejních školách podle předpisů platných před 1. zářím 1991 mají po dobu studia nároky podle § 4 odst. 4.

§ 14

Nároky vzniklé přede dnem účinnosti tohoto zákona se posuzují podle dosavadních předpisů.

§ 15

Zrušuje se zákon č. 88/1952 Sb., o materiálním zabezpečení příslušníků ozbrojených sil, ve znění zákona č. 76/1959 Sb., zákona č. 143/1992 Sb. a zákona č. 286/1992 Sb.

§ 16

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 1992.

Stráský v. r.

Kováč v. r.

^1) § 25 a § 37 odst. 2 písm. b) zákona č. 92/1949 Sb., branný zákon, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 331/1992 Sb.).

^2) Např. zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech.

^3) § 12a až 12c zákona č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 361/1992 Sb.).

^4) § 10a zákona č. 76/1959 Sb.

^5) § 10c odst. 1, 2 a odst. 3 písm. b) zákona č. 76/1959 Sb.

^6) § 10b zákona č. 76/1959 Sb.

^7) Zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

^8) § 15 a § 22 odst. 3 zákona č. 76/1959 Sb.

^8a) Nařízení vlády č. 62/1994 Sb., o poskytování náhrad některých výdajů zaměstnancům rozpočtových a příspěvkových organizací s pravidelným pracovištěm v zahraničí.

^8b) § 193 a násl. zákoníku práce (úplné znění č. 126/1994 Sb.).

^8c) § 197 a násl. zákoníku práce.