Zákon o vnitrozemské plavbě

ČÁST I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie^1), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie^2) a upravuje

• a) vymezení vodních cest a jejich správu,

• b) podmínky provozování plavidel na vnitrozemských vodních cestách,

• c) pravidla plavebního provozu,

• d) podmínky provozování vodní dopravy na vnitrozemských vodních cestách a

• e) působnost a pravomoc správních orgánů v oblasti plavby.

§ 2

Základní pojmy

Pro účely tohoto zákona se rozumí

• a) vodní cestou vodní tok nebo jiný útvar povrchové vody^3), na kterém lze provozovat plavidla, a součástmi vodní cesty vodní díla a ostatní stavby a zařízení, které jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto zákonu,

• b) plavbou pohyb nebo stání plavidla na vodní cestě,

• c) provozováním plavidla plavba a další činnosti s plavbou bezprostředně související, zejména nakládka a vykládka nákladu, nástup a výstup osob, zásobování provozními hmotami nebo údržba plavidla,

• d) plavidlem ovladatelné těleso určené k pohybu nebo stání na vodě, zejména za účelem přepravy osob a nákladu nebo nesení strojů a zařízení,

• e) sestavou plavidel spojení několika plavidel, z nichž alespoň jedno je s vlastním pohonem,

• f) plavebním značením signální znaky umístěné na hladině, březích a na stavbách na vodní cestě, světelné a zvukové signály vydávané k tomu určeným zařízením umístěným mimo plavidlo a kilometráž vodní cesty,

• g) přístavem soubor pozemků, staveb, zařízení včetně plovoucích zařízení, pozemních komunikací nebo jejich součástí a drah bezprostředně územně a funkčně souvisejících s přilehlou částí vodní cesty a navazujících na ni (dále jen „pozemní část přístavu“) a přístavního bazénu, vodní plochy potřebné pro stání plavidel, nábřežních zdí s vyvazovacím zařízením, případně šikmého břehu a vyvazovacích dalb, které umožňují stání plavidel, nakládku a vykládku věcí, nástup a výstup osob, opravy, údržbu a ochranu plavidel (dále jen „vodní část přístavu“),

• h) přístavištěm místo určené k stání a obsluze plavidel při nástupu a výstupu osob a vybavené pevným nebo plovoucím přistávacím zařízením,

• i) překladištěm místo určené k stání a obsluze plavidel při nakládce a vykládce nákladu a vybavené stabilním nebo mobilním překladním zařízením, případně zařízením na krátkodobé uskladnění nákladu,

• j) vývazištěm místo vybavené vyvazovacím zařízením určené pro stání plavidel pomocí úvazů,

• k) kotvištěm místo určené pro stání plavidel na kotvách,

• l) zaměstnancem ve vodní dopravě člen posádky plavidla a další osoba, která na plavidle určeném k přepravě více než 12 cestujících vykonává pro provozovatele vodní dopravy závislou práci,

• m) dnem odpočinku doba odpočinku v rozsahu 24 hodin po sobě jdoucích, kterou může zaměstnanec ve vodní dopravě strávit na místě, které si sám zvolí.

ČÁST II

VODNÍ CESTY

§ 3

(1) Vodní cesty se dělí na sledované vodní cesty a nesledované vodní cesty. Sledované vodní cesty musí odpovídat plavebně provozním podmínkám. Plavebně provozní podmínky pro provozování plavby a způsob značení sledovaných vodních cest stanoví prováděcí předpis.

(2) Sledované vodní cesty se člení na vodní cesty dopravně významné a na vodní cesty účelové. Rozměry vodních cest dopravně významných, včetně jejich zařazení do tříd, a plavebně provozní podmínky umístění mostů a jiných zařízení, která je křižují nad nejvyšší plavební hladinou nebo pod dnem těchto cest, stanoví prováděcí předpis. Vodní cesty účelové, jejichž seznam stanoví prováděcí předpis, jsou vodní cesty, na kterých je provozována pouze rekreační plavba a vodní doprava místního významu.

(3) Vodní cesty dopravně významné se z hlediska jejich využívání pro provozování vodní dopravy dále člení na vodní cesty využívané a vodní cesty využitelné.

(4) Vodní cesty dopravně významné jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu.

§ 4

Působnost v oblasti péče o rozvoj vodních cest dopravně významných a jejich modernizaci vykonává Ministerstvo dopravy v dohodě s ústředním vodohospodářským orgánem.^4) V této působnosti uplatňuje též stanoviska k územně plánovací dokumentaci a k územnímu opatření o stavební uzávěře. Tato stanoviska nejsou správním rozhodnutím.

§ 5

(1) Vodní cestu spravuje její správce (dále jen „správce vodní cesty“).

(2) Správcem vodní cesty je

• a) správce vodního toku nebo ten, kdo vykonává jeho správu podle vodního zákona, jedná-li se o vodní tok,

• b) vlastník pozemku, který tvoří dno jiného útvaru povrchových vod, jedná-li se o jiný útvar povrchových vod než vodní tok, nebo

• c) provozovatel štěrkoviště, na kterém probíhá těžba z vody, jedná-li se o takové štěrkoviště.

(3) Správcem součásti vodní cesty je její vlastník.

(4) Správce vodní cesty neodpovídá za škodu způsobenou

• a) zastavením nebo omezením plavebního provozu na vodní cestě v důsledku její modernizace nebo údržby, nebo

• b) stavem vodní cesty, prokáže-li, že vynaložil veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby splnil povinnost podle tohoto zákona.

(5) Správce vodní cesty je povinen spravovat sledované vodní cesty tak, aby bylo zajištěno bezpečné provozování plavby, a řádně je značit plavebním značením a toto plavební značení udržovat, nestanoví-li tento zákon jinak.

(6) Rozsah a obsah činností vykonávaných při správě sledované vodní cesty a způsob řádného značení sledované vodní cesty plavebním značením stanoví prováděcí právní předpis.

§ 5b

Státní příspěvková organizace v oblasti vodních cest

(1) Ministerstvo dopravy může pro potřeby

• a) výstavby, modernizace, oprav, údržby nebo správy součástí dopravně významných vodních cest, s nimiž nepřísluší právo hospodařit správci vodní cesty,

• b) výstavby, modernizace, oprav, údržby nebo správy movitých nebo nemovitých věcí užívaných za účelem provozování přístavu ve Spolkové republice Německo ve městě Hamburk, které jsou ve vlastnictví České republiky nebo které má Česká republika v pronájmu na dobu delší než 10 let,

• c) výstavby, modernizace, oprav, údržby nebo provozu přístavů, přístavišť, vývazišť nebo kotvišť ve vlastnictví České republiky, s nimiž nepřísluší právo hospodařit správci vodní cesty, nebo jejich napojení na dálnice, silnice, celostátní nebo regionální dráhy na dopravně významných vodních cestách,

• d) informační podpory uživatelů dopravně významných vodních cest

zřídit státní příspěvkovou organizaci^22). Ministerstvo dopravy rozhoduje rovněž o změnách v údajích uvedených ve zřizovací listině.

(2) Zřizovací listina musí obsahovat zejména

• a) označení zřizovatele státní příspěvkové organizace,

• b) název, sídlo a identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“) státní příspěvkové organizace; název musí vylučovat možnost záměny s názvy jiných státních příspěvkových organizací,

• c) den, měsíc a rok vzniku státní příspěvkové organizace,

• d) určení doby, na kterou se státní příspěvková organizace zřizuje, popřípadě údaj, že se zřizuje na dobu neurčitou,

• e) vymezení účelu, pro který se státní příspěvková organizace zřizuje, a tomu odpovídajícího předmětu hlavní činnosti; tento účel se nesmí překrývat s činnostmi vykonávanými správcem vodní cesty podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů^23),

• f) vymezení majetku, který Ministerstvo dopravy svěřuje státní příspěvkové organizaci při jejím zřízení,

• g) označení statutárního orgánu a vymezení základní organizační struktury státní příspěvkové organizace,

• h) datum vydání zřizovací listiny;

nastanou-li změny v uvedených údajích, vydá Ministerstvo dopravy dodatek ke zřizovací listině.

(3) Ministerstvo může rozhodnout o rozdělení státní příspěvkové organizace zřízené podle odstavce 1, o jejím sloučení nebo splynutí s jinou státní příspěvkovou organizací zřízenou podle odstavce 1 nebo o jiných změnách takové státní příspěvkové organizace. Současně vydá zřizovací listinu nově vznikající státní příspěvkové organizace nebo dodatek zřizovací listiny. Státní příspěvková organizace zaniká dnem stanoveným v rozhodnutí o jejím rozdělení nebo splynutí, popřípadě dnem stanoveným v rozhodnutí o jejím sloučení, je-li právním nástupcem jiná státní příspěvková organizace.

(4) Ministerstvo dopravy může rozhodnout o zrušení státní příspěvkové organizace zřízené podle odstavce 1. Současně rozhodne o způsobu vypořádání práv a povinností vykonávaných státní příspěvkovou organizací, včetně příslušnosti hospodařit s majetkem státu, a zruší zřizovací listinu. Nerozhodne-li, přecházejí práva a povinnosti rušené státní příspěvkové organizace na Ministerstvo dopravy. Státní příspěvková organizace zaniká dnem stanoveným v rozhodnutí o jejím zrušení.

(5) Činnosti vykonávané státní příspěvkovou organizací podle odstavce 1 písm. c) a d) se pro účely financování a předfinancování ze Státního fondu dopravní infrastruktury považují za správu vodní cesty.

ČÁST III

PŘÍSTAVY, PŘÍSTAVIŠTĚ, PŘEKLADIŠTĚ, VÝVAZIŠTĚ A KOTVIŠTĚ

§ 6

Druhy přístavů, jejich užívání a povolení k provozování pozemní části přístavu

(1) Přístavy se dělí na přístavy veřejné a neveřejné. Veřejný přístav je oprávněn užívat každý provozovatel plavidla, pokud

• a) je přístav svým stavebním provedením pro plavidlo určen,

• b) není překročena kapacita přístavu a

• c) nejde o plavidlo, které zjevně nesplňuje podmínky technické způsobilosti, nebo nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.

(2) Přístav plní ochrannou funkci, zajišťuje-li svým umístěním na vodní cestě nebo stavebními úpravami bezpečné stání plavidla a možnost bezpečného přístupu na plavidlo v případě vysokého vodního stavu, zámrazy nebo chodu ledu.

(3) Pozemní část přístavu lze provozovat jen na základě povolení plavebního úřadu vydaného na žádost fyzické nebo právnické osoby, která hodlá pozemní část přístavu provozovat. Pozemní část přístavu může zahrnovat i pozemky, stavby a zařízení umožňující napojení vodní cesty na jiné druhy dopravní infrastruktury.

(4) Žádost o vydání povolení k provozování pozemní části přístavu obsahuje kromě obecných náležitostí podání údaj o tom, zda bude žadatel provozovat přístav jako veřejný nebo neveřejný. K žádosti se přiloží

• a) dokumentace obsahující identifikaci pozemků, staveb, zařízení, pozemních komunikací nebo jejich součástí a drah, které tvoří pozemní část přístavu, včetně situačního náčrtu zhotoveného podle katastrální mapy s vyznačením jejich umístění, s výjimkou pohyblivých zařízení,

• b) situační náčrt s vyznačením hranic vodní části přístavu a souhlas správce vodní cesty s tímto vyznačením,

• c) písemný souhlas správce vodní cesty s provozováním pozemní části přístavu a

• d) doklad o vlastnickém nebo jiném právu užívání k pozemkům, stavbám nebo zařízením, které tvoří součást pozemní části přístavu.

(5) Plavební úřad povolí provozování pozemní části přístavu, pokud její stavební uspořádání a zařízení, jimiž je vybavena, umožňují bezpečný provoz přístavu a neohrožují bezpečnost plavby.

(6) Plavební úřad v povolení stanoví podmínky provozování pozemní části přístavu sloužící k zajištění bezpečnosti a plynulosti plavby a k ochraně životního prostředí. Plavební úřad v povolení dále uvede

• a) údaj o tom, zda přístav bude provozován jako veřejný nebo neveřejný, a

• b) údaj o tom, zda jde o přístav s ochrannou funkcí.

(7) Požadavky na stavební uspořádání a zařízení pozemní části přístavu stanoví prováděcí právní předpis.

§ 6a

Odnětí povolení k provozování pozemní části přístavu

(1) Plavební úřad rozhodne o odnětí povolení k provozování pozemní části veřejného přístavu, pokud

• a) provozovatel pozemní části veřejného přístavu o zrušení povolení požádal,

• b) provozovatelé veřejné vodní dopravy přístav dlouhodobě nevyužívají a jeho využívání nelze ani v budoucnosti očekávat a

• c) nejde o přístav plnící ochrannou funkci; to neplatí, nedojde-li ukončením provozování jeho pozemní části k narušení kapacity přístavů potřebné k ochraně plavidel na daném úseku vodní cesty.

(2) Plavební úřad na žádost provozovatele pozemní části veřejného přístavu rozhodne o odnětí povolení k jejímu provozování rovněž tehdy, může-li být povolení k provozování téže pozemní části veřejného přístavu vydáno jiné osobě, která o ně požádala. V takovém případě rozhoduje plavební úřad o odnětí stávajícího a vydání nového povolení ve společném řízení.

(3) Plavební úřad rozhodne o odnětí povolení k provozování pozemní části neveřejného přístavu, pokud provozovatel pozemní části neveřejného přístavu

• a) závažně nebo opakovaně porušuje podmínky stanovené v povolení,

• b) závažně nebo opakovaně porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem, nebo

• c) o odnětí povolení požádal.

(4) Žádost o odnětí povolení k provozování pozemní části přístavu musí být podána alespoň 6 měsíců před plánovaným dnem ukončení provozování pozemní části přístavu, jinak ji plavební úřad zamítne. To neplatí, prokáže-li žadatel, že lhůtu podle věty první nedodržel pro překážky, jež nastaly nezávisle na jeho vůli a které není s to vlastními silami překonat.

(5) Plavební úřad zveřejní informaci o zahájení řízení o odnětí povolení k provozování pozemní části veřejného přístavu bezodkladně na své úřední desce. Osoby, které mají na provozování pozemní části veřejného přístavu zájem a které se písemně přihlásí plavebnímu úřadu ve lhůtě 14 dnů ode dne zveřejnění informace o zahájení řízení, jsou účastníky řízení.

§ 6b

Cena za užívání pozemní části veřejného přístavu

(1) Za užívání pozemní části veřejného přístavu se sjednává cena podle cenových předpisů.

(2) Provozovatel pozemní části veřejného přístavu nesmí při sjednávání ceny za její užívání jednotlivé uživatele diskriminovat.

(3) Ceník, který obsahuje ceny za užívání pozemní části veřejného přístavu, je její provozovatel povinen zveřejnit prostřednictvím systému říčních informačních služeb.

(4) Cena se nesjednává v případě využití pozemní části veřejného přístavu

• a) ke stání plavidla a bezpečnému přístupu na plavidlo za vysokého vodního stavu, zámrazy nebo při chodu ledu, jde-li o přístav s ochrannou funkcí, nebo

• b) správcem vodní cesty při výkonu činnosti přímo související se správou vodní cesty.

§ 6c

Seznam veřejných přístavů

(1) Zřizuje se seznam veřejných přístavů, jehož účelem je zpřístupnění přehledu o všech veřejných přístavech veřejnosti. Správcem seznamu veřejných přístavů je plavební úřad. Plavební úřad zveřejní seznam veřejných přístavů prostřednictvím systému říčních informačních služeb.

(2) Plavební úřad zapíše veřejný přístav do seznamu veřejných přístavů do 3 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o povolení k provozování jeho pozemní části. Plavební úřad vymaže veřejný přístav ze seznamu veřejných přístavů do 3 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení povolení k provozování jeho pozemní části, není-li veřejný přístav nadále provozován jiným provozovatelem.

(3) Do seznamu veřejných přístavů se zapisují tyto údaje:

• a) údaje o veřejném přístavu, a to

• 1. název veřejného přístavu,

• 1. vymezení polohy veřejného přístavu,

• 1. údaj o tom, zda veřejný přístav plní ochrannou funkci,

• 1. datum zápisu,

• 1. datum výmazu, a

• b) údaje o provozovateli pozemní části přístavu, a to obchodní firma, název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, adresa sídla a identifikační číslo osoby, bylo-li provozovateli přiděleno.

§ 7

Práva a povinnosti provozovatele pozemní části přístavu a správce vodní cesty k zabezpečení bezpečného provozu přístavu

(1) Provozovatel pozemní části přístavu je povinen

• a) provozovat pozemní část přístavu po celou dobu platnosti povolení a udržovat ji ve stavu, který umožňuje bezpečný plavební provoz v přístavu,

• b) vhodným způsobem zveřejnit

• 1. pravidla pro vyvazování plavidel na jednotlivých stanovištích,

• 1. podmínky ukládání pevných a tekutých odpadů z plavidel,

• 1. podmínky odběru vody a elektrického proudu,

• 1. informace o druhu a rozsahu poskytovaných služeb,

• c) vhodným způsobem označit

• 1. místa pro manipulaci s hořlavými nebo nebezpečnými věcmi,

• 1. místa pro ukládání pevných a tekutých odpadů z plavidel,

• 1. místa pro odběr vody a elektrického proudu,

• d) vést evidenci nakládaných a vykládaných plavidel včetně druhu a množství přeloženého nákladu a

• e) po projednání se správcem vodní cesty označit plavebním značením místa určená pro dlouhodobé stání plavidel, pro stání určitých plavidel, plavidel určitých provozovatelů nebo plavidel přepravujících určitý náklad.

(2) Není-li provozovatel pozemní části přístavu oprávněn nakládat s nebezpečným odpadem podle zákona o odpadech, je povinen umožnit odebírat nebezpečný odpad z plavidel osobě, která je k nakládání s tímto odpadem oprávněna.

(3) Provozovatel pozemní části přístavu a správce vodní cesty jsou povinni vzájemně spolupracovat při zajišťování bezpečného provozu přístavu.

(4) Provozovatel pozemní části neveřejného přístavu

• a) zajišťuje v dohodě se správcem vodní cesty správu vodní části jím provozovaného přístavu v rozsahu povinností správce vodní cesty při správě sledovaných vodních cest, nebo

• b) hradí správci vodní cesty náklady, které v souvislosti se správou vodní části jím provozovaného přístavu skutečně vynaložil.

(5) Provozovatel pozemní části přístavu je oprávněn vydávat provozovatelům a vůdcům plavidel, členům posádek plavidel, cestujícím a ostatním osobám, které se nacházejí v přístavu, pokyny směřující k zajištění jeho bezpečného provozu. Tyto osoby jsou povinny se pokyny provozovatele pozemní části přístavu řídit, neohrozí-li splnění takového pokynu bezpečnost plavidla nebo osob na něm se nacházejících.

§ 8

Povinnosti uživatelů přístavu

(1) Osoba, která vede plavidlo nebo sestavu plavidel v provozu na vodní cestě (dále jen „vůdce plavidla“), je povinna zajistit, aby při provozování plavidla v přístavu nebyla ohrožena bezpečnost osob na plavidle a ostatních účastníků plavebního provozu a aby nedošlo k ohrožení nebo poškození plavidel nebo staveb na vodní cestě nebo k ohrožení nebo poškození životního prostředí, zejména při

• a) vplutí do přístavu a vyplutí z přístavu,

• b) stání a manévrování plavidla v přístavu a při manipulaci s ním,

• c) nástupu na plavidlo a výstupu z plavidla v přístavu,

• d) nakládce na plavidlo a vykládce z plavidla v přístavu, nebo

• e) zvláštních událostech, kterými jsou vysoký vodní stav, požár, zámraza, infekce nebo podezření z jejího výskytu, úraz nebo úmrtí.

(2) Provozovatel plavidla je ve veřejném přístavu povinen využít k dlouhodobému stání plavidla pouze místa k tomu určená provozovatelem pozemní části přístavu.

(3) Využívá-li vůdce plavidla přístav s ochrannou funkcí za vysokého vodního stavu, zámrazy, při chodu ledu nebo v případě omezení nebo zastavení plavby, je povinen zajistit plnění povinností podle odstavce 1 jen tehdy, nedojde-li tím k ohrožení bezpečnosti osob nebo majetku.

(4) Vůdce plavidla je povinen ohlásit vplutí plavidla do veřejného přístavu a vyplutí plavidla z veřejného přístavu provozovateli pozemní části přístavu. To neplatí pro

• a) vůdce plavidla plavebního úřadu, Policie České republiky, obecní policie a správce vodní cesty,

• b) vůdce plavidla složky integrovaného záchranného systému plujícího k místu provádění záchranných nebo likvidačních prací,

• c) vůdce plavidla, které přepravuje osoby podle veřejně vyhlášeného jízdního řádu, a

• d) vůdce malého plavidla, které využívá veřejný přístav k dlouhodobému stání.

(5) Ve veřejném přístavu je zakázáno

• a) neodůvodněně užívat zvukovou a optickou signalizaci a nadměrně rušit klid,

• b) neoprávněně užívat přístavní zařízení,

• c) těžit písek, štěrk nebo zeminu z vodní cesty, pokud se nejedná o údržbu přístavu, a

• d) provádět opravy plavidel způsobem ztěžujícím plavební provoz v přístavu.

(6) Způsob zajištění bezpečného provozování plavidla v přístavu a obsah a způsob ohlášení vplutí plavidla do veřejného přístavu a vyplutí plavidla z veřejného přístavu stanoví prováděcí právní předpis.

§ 8a

Přístaviště, překladiště, vývaziště a kotviště

(1) Přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště na sledované vodní cestě lze provozovat pouze na základě povolení plavebního úřadu vydaného na žádost fyzické nebo právnické osoby, která hodlá přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště provozovat.

(2) Přístaviště, překladiště nebo vývaziště plní funkci chráněného místa, zajišťuje-li svými stavebními úpravami bezpečné stání plavidla a možnost bezpečného přístupu na plavidlo v případě vysokého vodního stavu, zámrazy nebo chodu ledu. Plavební úřad vede seznam chráněných míst, který zveřejňuje prostřednictvím systému říčních informačních služeb.

(3) Plavební úřad povolí provozování přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště, pokud

• a) tím nebude ohrožena bezpečnost plavebního provozu a

• b) žadatel doloží souhlas správce vodní cesty s provozováním přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště.

(4) Pro povolení provozování přístaviště, překladiště nebo vývaziště žadatel doloží, že má vlastnické nebo jiné právo užívání k pozemkům a stavbám, které jsou pro jejich provozování nezbytné.

(5) Plavební úřad v povolení stanoví podmínky provozování přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště sloužící k zajištění bezpečnosti a plynulosti plavby a k ochraně životního prostředí a uvede, zda přístaviště, překladiště nebo vývaziště je chráněným místem.

(6) Plavební úřad povolení k provozování přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště odejme, přestanou-li být splňovány podmínky pro jeho vydání. Plavební úřad povolení rovněž odejme, pokud provozovatel přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště

• a) závažně nebo opakovaně porušuje podmínky stanovené v povolení,

• b) závažně nebo opakovaně porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem, nebo

• c) o odnětí povolení požádal.

(7) Provozovatel přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště je povinen

• a) vyznačit plavebním značením přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště a

• b) poskytnout na vyžádání plavebnímu úřadu informace o způsobu a rozsahu využití přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště.

(8) Provozovatel přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště je oprávněn vydávat provozovatelům a vůdcům plavidel, členům posádek plavidel, cestujícím a ostatním osobám nacházejícím se v prostoru přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště pokyny směřující k zajištění bezpečného provozu; tyto osoby jsou povinny se příkazy provozovatele přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště řídit.

(9) Na provozování vývaziště pro malá plavidla nepodléhající evidenci podle tohoto zákona se odstavce 1 a 3 až 7 nepoužijí.

ČÁST IV

PLAVIDLA

§ 9

(1) Plavidlo podléhající evidenci podle tohoto zákona lze na vodní cestě provozovat, pokud

• a) je zapsáno v

• 1. plavebním rejstříku České republiky (dále jen „plavební rejstřík“), rejstříku malých plavidel nebo v obdobné evidenci jiného členského státu Evropské unie, jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace, nebo

• 1. evidenci obdobné plavebnímu rejstříku vedené jiným státem, než který je uveden v bodu 1, jde-li o zahraniční plavidlo, jehož provozovateli vydal plavební úřad povolení k provozu,

• b) je

• 1. provozováno v souladu s podmínkami vymezenými v platném osvědčení plavidla nebo obdobném dokladu vydaném jiným členským státem Evropské unie, jiným smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarskou konfederací, nebo

• 1. opatřeno označením CE nebo je provozováno v souladu s podmínkami vymezenými v platném dokladu vydaném podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, jde-li o plavidlo, které není zapsáno v plavebním rejstříku nebo rejstříku malých plavidel, a

• c) splňuje podmínky technické způsobilosti.

(2) Plavidlo podléhající evidenci podle tohoto zákona lze na vodní cestě rovněž provozovat, byla-li schválena jeho technická způsobilost k námořní plavbě příslušným orgánem České republiky nebo příslušným orgánem jiného státu a je-li zapsáno

• a) v námořním rejstříku České republiky nebo v obdobné evidenci jiného členského státu Evropské unie nebo jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace, nebo

• b) v námořním rejstříku nebo v obdobné evidenci jiného státu, než který je uveden v písmenu a), jde-li o zahraniční plavidlo, jehož provozovateli plavební úřad vydal povolení k provozu.

(3) Plavidlo nepodléhající evidenci podle tohoto zákona lze na vodní cestě provozovat, splňuje-li podmínky technické způsobilosti.

(4) Plavidla se dělí na

• a) lodě,

• b) malá plavidla, jejichž délka trupu je menší než 20 metrů; malým plavidlem není

• 1. plavidlo určené k přepravě více než 12 cestujících,

• 1. plavidlo určené k vlečení nebo tlačení jiných než malých plavidel a

• 1. plavidlo určené k vedení bočně svázané sestavy jiných než malých plavidel,

• c) plovoucí stroje, kterými jsou zařízení schopná plavby vybavená jeřábem, bagrem, beranidlem nebo jiným mechanickým zařízením a určená pro práce na vodní cestě nebo v přístavu; plovoucím strojem není zařízení určené k přepravě osob a nákladu,

• d) plovoucí zařízení, kterými jsou zařízení schopná plavby s výjimkou zařízení podle písmene c); plovoucí zařízení zpravidla není určeno k opakovanému přemísťování, a

• e) plovoucí tělesa, kterými jsou vory, konstrukce, předměty nebo pevná seskupení předmětů schopná plavby; plovoucím tělesem není těleso určené k přepravě cestujících a nákladu.

(5) Sestavy plavidel se dělí na

• a) vlečnou sestavu, jíž je spojení jednoho nebo více plavidel vlečených jedním nebo několika plavidly s vlastním pohonem, která jsou součástí sestavy,

• b) tlačnou sestavu, v níž je pevně nebo kloubově spojeno více plavidel, přičemž alespoň jedno z nich je umístěno před plavidlem s vlastním pohonem, které zajišťuje pohyb sestavy, a

• c) bočně svázanou sestavu, v níž je více plavidel svázáno boky vedle sebe, přičemž se ani jedno nenachází před plavidlem s vlastním pohonem, které zajišťuje pohyb sestavy.

(6) Plavidlo splňuje podmínky technické způsobilosti podle tohoto zákona, pokud jsou plavidlo, jeho zařízení a vybavení v souladu s technickými požadavky na bezpečnost plavebního provozu a ochranu života a zdraví člověka a životního prostředí stanovenými prováděcím právním předpisem. Podrobnější členění druhů plavidel podle odstavce 4 a jejich znaky stanoví prováděcí právní předpis.

Schvalování technické způsobilosti plavidla

§ 10

(1) Schválení technické způsobilosti podléhají všechna plavidla podléhající evidenci podle tohoto zákona, nestanoví-li tento zákon jinak.

(2) Technickou způsobilost plavidla schvaluje plavební úřad na žádost vlastníka nebo provozovatele plavidla. Plavební úřad schválí technickou způsobilost

• a) rekreačního plavidla nebo vodního skútru, které podléhají posouzení shody podle zákona upravujícího posuzování shody stanovených výrobků, pokud jsou opatřeny označením CE, a jejich zařízení a vybavení splňuje podmínky technické způsobilosti,

• b) sériově vyrobeného malého plavidla, které nepodléhá posouzení shody podle zákona upravujícího posuzování shody stanovených výrobků, pokud se shoduje se schváleným typem plavidla a jeho zařízení a vybavení splňuje podmínky technické způsobilosti, nebo

• c) jiného plavidla, pokud splňuje podmínky technické způsobilosti.

(3) Splnění podmínek technické způsobilosti plavidla ověří plavební úřad technickou prohlídkou plavidla nebo kontrolou typového osvědčení plavidla, vystaveného pro sériově vyrobené malé plavidlo. K ověřování technické způsobilosti plavidel určených prováděcím právním předpisem ustaví plavební úřad odbornou komisi. Prováděcí právní předpis stanoví organizační zabezpečení technické prohlídky, složení odborné komise, slib člena odborné komise, způsob jednání odborné komise a její činnost při provádění technické prohlídky plavidla.

(4) Prováděním technické prohlídky u plavidel určených prováděcím právním předpisem může plavební úřad pověřit právnickou osobu na základě její písemné žádosti, pokud právnická osoba doloží, že

• a) vlastní nebo má právo k užívání vybavení potřebného pro provádění technických prohlídek,

• b) člen statutárního orgánu nebo odpovědný zástupce, je-li ustanoven, má vysokoškolské vzdělání technického směru a nejméně 5 let praxe v oblasti vnitrozemské plavby,

• c) členové statutárního orgánu a odpovědný zástupce, je-li ustanoven, jsou bezúhonní podle živnostenského zákona,

• d) neprovádí výrobu, dovoz, prodej, úpravu nebo opravu plavidel, neprovozuje vodní dopravu ani není organizačně, personálně nebo finančně jakkoliv propojena s osobou provádějící některou z těchto činností a

• e) je držitelem platného osvědčení o akreditaci podle zákona upravujícího technické požadavky na výrobky^27) pro provádění technických prohlídek podle příslušných technických norem.

V rozhodnutí o pověření plavební úřad stanoví další podmínky pro provádění technických prohlídek. Plavební úřad může podmínky pro provádění technických prohlídek změnit, pokud se změní podmínky, za nichž bylo pověření uděleno. Plavební úřad odejme pověření, pokud právnická osoba opakovaně nebo závažným způsobem poruší povinnosti stanovené tímto zákonem nebo podmínky uvedené v rozhodnutí o pověření, přestane splňovat požadavky podle věty první nebo požádá o odnětí pověření. Náklady na provedení technické prohlídky právnickou osobou hradí žadatel.

(5) Schválí-li plavební úřad technickou způsobilost plavidla, vydá žadateli namísto písemného vyhotovení rozhodnutí osvědčení plavidla. Plavební úřad vyznačí v osvědčení plavidla dobu jeho platnosti v délce stanovené pro daný druh plavidel prováděcím právním předpisem. Plavební úřad stanoví dobu platnosti osvědčení plavidla přiměřeně kratší, lze-li s ohledem na technický stav plavidla a stupeň jeho opotřebení důvodně předpokládat, že plavidlo nebude po dobu stanovenou prováděcím právním předpisem splňovat podmínky technické způsobilosti. Vzor osvědčení plavidla, údaje do něj zapisované a dobu jeho platnosti, která pro jednotlivé druhy plavidel činí nejméně 4 roky a nejvýše 10 let, stanoví prováděcí právní předpis.

(6) V případech stanovených prováděcím právním předpisem vydá plavební úřad osvědčení plavidla, které je podle předpisu Evropské unie upravujícího technické požadavky na plavidla vnitrozemské plavby^5a) platné ve všech členských státech Evropské unie, jiných smluvních státech Dohody o Evropském hospodářském prostoru a Švýcarské konfederaci (dále jen „osvědčení Unie“).

(7) Plavební úřad vyznačí v osvědčení plavidla plavební zóny vodní cesty, pro něž byla schválena technická způsobilost plavidla. Plavební zóny vodní cesty se v osvědčení plavidla vyznačí podle podmínek technické způsobilosti, které plavidlo splňuje. Plavební zóny vodní cesty, pro něž se schvaluje technická způsobilost plavidla, a podmínky technické způsobilosti, které musí plavidlo pro provoz v jednotlivých plavebních zónách splňovat, stanoví prováděcí právní předpis.

(8) Plavební úřad osvědčení Unie nevydá, vydal-li obdobný doklad jiný členský stát Evropské unie, jiný smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarská konfederace a tento doklad je platný, nebo probíhá-li v tomto státě řízení o vydání takového dokladu.

(9) Plavební úřad schvaluje typ zařízení a vybavení plavidla podle předpisu Evropské unie upravujícího technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby^5a).

(10) Plavební úřad oznamuje údaje týkající se schvalování technické způsobilosti plavidel v rozsahu stanoveném předpisem Evropské unie upravujícím technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby^5a) Evropské komisi (dále jen „Komise“), jiným členským státům Evropské unie, jiným smluvním státům Dohody o Evropském hospodářském prostoru a Švýcarské konfederaci.

(11) Postup při provádění technické prohlídky a její rozsah stanoví podle jednotlivých druhů plavidel nebo pro ně stanovených podmínek technické způsobilosti prováděcí právní předpis.

§ 10a

(1) Technická prohlídka se při schvalování technické způsobilosti plavidla neprovede, pokud vlastník nebo provozovatel plavidla předloží posudek vydaný klasifikační společností uznanou podle předpisu Evropské unie upravujícího technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby^5a), ze kterého vyplývá, že plavidlo splňuje podmínky technické způsobilosti, a o jeho technické způsobilosti nejsou pochybnosti. Nedokládá-li tento posudek splnění všech podmínek technické způsobilosti, technickou prohlídkou plavidla se ověří pouze plnění podmínek, které není posudkem doloženo.

(2) Technická prohlídka může být při schvalování technické způsobilosti plavidla, u něhož se splnění podmínek technické způsobilosti neprokazuje osvědčením Unie, nahrazena technickou prohlídkou provedenou orgánem členského státu Evropské unie nebo jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru, který je příslušný vydávat doklad osvědčující technickou způsobilost plavidla; to neplatí, pokud od provedení technické prohlídky jiným státem uplynula doba stanovená prováděcím právním předpisem.

§ 10b

Prodloužení platnosti osvědčení plavidla

(1) Plavební úřad na žádost vlastníka nebo provozovatele plavidla prodlouží dobu platnosti osvědčení plavidla o dobu stanovenou prováděcím právním předpisem, která pro jednotlivé druhy plavidel činí nejméně 4 roky a nejvýše 10 let, pokud plavidlo splňuje podmínky technické způsobilosti. Plavební úřad dobu platnosti osvědčení plavidla prodlouží o dobu přiměřeně kratší, než stanoví prováděcí právní předpis, lze-li s ohledem na technický stav plavidla a stupeň jeho opotřebení důvodně předpokládat, že plavidlo nebude po dobu stanovenou prováděcím právním předpisem splňovat podmínky technické způsobilosti. Plavební úřad prodlouží dobu platnosti osvědčení plavidla i v případě, že doba platnosti osvědčení plavidla již uplynula; to neplatí, jde-li o osvědčení Unie.

(2) Splnění podmínek technické způsobilosti ověřuje plavební úřad pravidelnou technickou prohlídkou, na kterou se použije § 10 odst. 3 a 4 obdobně.

(3) Pokud plavidlo nesplňuje podmínky technické způsobilosti, rozhodne plavební úřad o jeho technické nezpůsobilosti. Odvolání proti rozhodnutí o technické nezpůsobilosti plavidla nemá odkladný účinek. Rozhodnutím o technické nezpůsobilosti plavidla pozbývá osvědčení plavidla platnosti. Vlastník nebo provozovatel je povinen neplatné osvědčení plavidla odevzdat do 10 dnů plavebnímu úřadu.

(4) Plavební úřad na žádost vlastníka nebo provozovatele plavidla rovněž prodlouží dobu platnosti osvědčení Unie vydaného jiným členským státem Evropské unie, jiným smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarskou konfederací. Odstavce 1 až 3 se použijí obdobně. Prodloužení doby platnosti tohoto dokladu plavební úřad oznámí příslušnému orgánu jiného státu.

(5) Plavební úřad může na žádost vlastníka nebo provozovatele plavidla prodloužit dobu platnosti osvědčení plavidla nejdéle o 6 měsíců i bez provedení pravidelné technické prohlídky, pokud je přiměřeně zajištěna schopnost plavby a

• a) plavidlo nemůže být podrobeno pravidelné technické prohlídce z důvodu zákazu plavby podle § 22, omezení, zastavení nebo jiné úpravy plavebního provozu nebo nízkého vodního stavu,

• b) provozovatel doloží, že hodlá na plavidle v období nejdéle 30 dnů po uplynutí doby platnosti osvědčení plavidla provést úpravu nebo opravu ovlivňující plnění podmínek technické způsobilosti, nebo

• c) doba platnosti osvědčení plavidla uplyne v průběhu posledních 60 dnů trvání plavební sezóny, kterou se rozumí období nejdéle devíti po sobě jdoucích měsíců v průběhu dvanácti měsíců, kdy je s ohledem na povětrnostní podmínky, poptávku po službách vodní dopravy nebo jiné vnější okolnosti plavba provozována.

(6) Postup při provádění pravidelné technické prohlídky a její rozsah stanoví podle jednotlivých druhů plavidel nebo pro ně stanovených podmínek technické způsobilosti prováděcí právní předpis.

§ 10c

Úprava a oprava plavidla

(1) Pokud byla na plavidle podléhajícím evidenci podle tohoto zákona provedena úprava nebo oprava ovlivňující plnění podmínek technické způsobilosti týkajících se pevnosti konstrukce plavidla, jeho vedení nebo ovladatelnosti nebo podmínek technické způsobilosti plavidla týkajících se zvláštních vlastností stanovených prováděcím právním předpisem, musí být toto plavidlo podrobeno technické prohlídce, na kterou se použije § 10 odst. 3 a 4 obdobně. Do doby provedení technické prohlídky nesmí být plavidlo provozováno na vodní cestě, s výjimkou plavby nezbytné k podrobení plavidla technické prohlídce. Žádost o provedení technické prohlídky, k níž musí být přiloženo osvědčení plavidla, podává vlastník nebo provozovatel plavidla plavebnímu úřadu. Technickou prohlídkou plavební úřad ověřuje splnění podmínek technické způsobilosti.

(2) Splňuje-li plavidlo podmínky technické způsobilosti, plavební úřad vyznačí v osvědčení plavidla provedené úpravy nebo opravy nebo vydá nové osvědčení plavidla, odůvodňuje-li to rozsah nebo povaha provedených změn. V případě, kdy plavební úřad vydá nové osvědčení plavidla, vyznačí v něm datum ukončení doby jeho platnosti shodné s datem ukončení doby platnosti předchozího dokladu. Byl-li tento doklad vydán nebo byla-li doba jeho platnosti prodloužena jiným členským státem Evropské unie, jiným smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarskou konfederací, plavební úřad jej tomuto státu zašle do 30 dnů od vydání nového osvědčení plavidla.

(3) Pokud plavidlo nesplňuje podmínky technické způsobilosti, rozhodne plavební úřad o jeho technické nezpůsobilosti a osvědčení plavidla odejme. Odvolání proti rozhodnutí o technické nezpůsobilosti plavidla nemá odkladný účinek. Rozhodnutím o technické nezpůsobilosti plavidla pozbývá osvědčení plavidla platnosti.

(4) Postup při provádění technické prohlídky plavidla navazující na úpravu nebo opravu plavidla a její rozsah stanoví podle jednotlivých druhů plavidel nebo pro ně stanovených podmínek technické způsobilosti prováděcí právní předpis.

§ 10d

Evidence osvědčení Unie

(1) Plavební úřad vede evidenci osvědčení Unie. Do evidence se zapisují tyto údaje o osvědčeních Unie, která plavební úřad vydal nebo jejichž platnost prodloužil:

• a) obchodní firma, název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení a adresa sídla nebo bydliště vlastníka plavidla,

• b) jméno plavidla, jde-li o loď,

• c) evropské identifikační číslo plavidla,

• d) evidenční číslo plavidla v plavebním rejstříku, rejstříku malých plavidel nebo v obdobné evidenci vedené jiným státem a stát evidence plavidla, není-li plavidlo vedeno v plavebním rejstříku nebo rejstříku malých plavidel,

• e) druh plavidla a plavební zóna vodní cesty uvedená v osvědčení Unie,

• f) nosnost plavidla,

• g) datum vydání, zadržení, odnětí a ukončení doby platnosti osvědčení Unie, popřípadě jeho duplikátu, a evidenční číslo tohoto osvědčení nebo jeho duplikátu a

• h) záznam o pravidelných technických prohlídkách a technických prohlídkách navazujících na provedené úpravy nebo opravy plavidla.

(2) Plavební úřad zajistí předávání údajů o žádostech o schválení technické způsobilosti plavidel a osvědčeních Unie do evropské databáze trupů plavidel v rozsahu stanoveném přímo použitelným předpisem Evropské unie.

(3) Plavební úřad zajistí dálkový a nepřetržitý přístup k údajům obsaženým v evidenci osvědčení Unie příslušným orgánům jiných členských států Evropské unie, jiných smluvních států Dohody o Evropském hospodářském prostoru a Švýcarské konfederace.

(4) Plavební úřad poskytne na žádost osobě, která prokáže právní zájem, kopii nebo výpis z osvědčení Unie nebo údaje v něm obsažené.

(5) Stane-li se plavidlo podléhající evidenci podle tohoto zákona odpadem podle zákona o odpadech, vlastník plavidla je povinen tuto skutečnost bez zbytečného odkladu oznámit plavebnímu úřadu, který zajistí výmaz údajů o plavidle z plavebního rejstříku nebo rejstříku malých plavidel a z evropské databáze trupů plavidel.

§ 11

Vydání duplikátu osvědčení plavidla a změna údajů v osvědčení plavidla

(1) Ztrátu, odcizení, poškození nebo zničení osvědčení plavidla je jeho vlastník nebo provozovatel povinen neprodleně ohlásit plavebnímu úřadu. Na základě písemné žádosti vlastníka nebo provozovatele plavidla vydá plavební úřad do 20 dnů ode dne podání žádosti duplikát ztraceného, odcizeného, poškozeného nebo zničeného osvědčení plavidla. K žádosti o vydání duplikátu osvědčení plavidla za osvědčení poškozené přiloží žadatel poškozené osvědčení plavidla.

(2) Bez zbytečného odkladu po ohlášení podle odstavce 1 vydá plavební úřad vlastníku nebo provozovateli plavidla prozatímní osvědčení plavidla. Prozatímní osvědčení plavidla nahrazuje ztracené, odcizené, poškozené nebo zničené osvědčení plavidla a jeho platnost je 30 dnů od jeho vydání. Vydáním duplikátu osvědčení plavidla podle odstavce 1 platnost prozatímního osvědčení plavidla zaniká. Vzor prozatímního osvědčení plavidla stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Dojde-li ke změně údajů zaznamenaných v osvědčení plavidla, které se netýkají technické způsobilosti plavidla, podá vlastník nebo provozovatel plavidla do 15 dnů ode dne, kdy se o změně dozvěděl, žádost plavebnímu úřadu o vyznačení změn v osvědčení plavidla, ledaže tuto žádost podal u příslušného orgánu jiného členského státu Evropské unie, smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace. Plavební úřad vyznačí změny v osvědčení plavidla po ověření jejich správnosti.

(4) Plavební úřad na žádost vlastníka nebo provozovatele rovněž vyznačí změny v osvědčení Unie vydaném jiným členským státem Evropské unie, jiným smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarskou konfederací. Vyznačení změn v tomto dokladu plavební úřad oznámí příslušnému orgánu jiného státu.

§ 12

Sériově vyrobené malé plavidlo

(1) O schválení typu sériově vyráběného malého plavidla rozhoduje plavební úřad na základě žádosti výrobce. Plavební úřad schválí typ plavidla, jsou-li splněny podmínky technické způsobilosti. Pro schválený typ vydá plavební úřad průkaz způsobilosti typu plavidla.

(2) Výrobce plavidel potvrzuje shodnost plavidel se schváleným typem vystavením typového osvědčení plavidla pro každé jím vyrobené plavidlo pro provoz na vodní cestě.

(3) Plavební úřad provádí namátkovou kontrolu vyrobených plavidel uváděných do provozu, zda se shodují se schváleným typem plavidla. Zjistí-li plavební úřad, že vyrobené plavidlo není shodné se schváleným typem plavidla, zakáže výrobci uvádět plavidla do provozu a uloží mu, v jaké lhůtě musí být zjištěné závady odstraněny.

(4) Náležitosti typového osvědčení plavidla a údaje v něm zaznamenávané stanoví prováděcí právní předpis.

§ 13

Prozatímní osvědčení plavidla

(1) Plavební úřad může na žádost vlastníka nebo provozovatele pro plavidlo podléhající evidenci podle tohoto zákona, které nemá platné osvědčení plavidla a u něhož je přiměřeně zajištěna schopnost plavby, vydat prozatímní osvědčení plavidla také

• a) za účelem provedení plavby nezbytné k podrobení plavidla technické prohlídce,

• b) v případě, že probíhá řízení o schválení technické způsobilosti plavidla nebo řízení o schválení úpravy nebo opravy plavidla a technickou prohlídkou plavidla již bylo ověřeno splnění podmínek technické způsobilosti, nebo

• c) za účelem provedení plavby nezbytné k odstranění závad plavidla nebo k jeho odstranění z vodní cesty, nesplňuje-li plavidlo podmínky technické způsobilosti.

(2) Plavidlo, k němuž bylo vydáno prozatímní osvědčení plavidla podle odstavce 1, může být za podmínek v něm uvedených a po dobu jeho platnosti provozováno na vodní cestě, přestože nesplňuje podmínky uvedené v § 9 odst. 1 písm. b) bodu 1 nebo v § 9 odst. 1 písm. c).

(3) Prozatímní osvědčení plavidla vydané podle odstavce 1 písm. a) nebo c) pozbývá platnosti provedením povolené plavby, nejpozději však uplynutím 30 dnů od jeho vydání. Doba platnosti prozatímního osvědčení plavidla vydaného podle odstavce 1 písm. b) je 30 dnů od jeho vydání.

§ 14

Zápis plavidla do plavebního rejstříku

(1) Plavební úřad na žádost vlastníka nebo provozovatele plavidla, jehož technická způsobilost byla schválena a jehož provozovatelem je fyzická osoba s trvalým pobytem nebo místem podnikání na území České republiky, právnická osoba nebo její organizační složka se sídlem na území České republiky nebo jiná osoba, která je podle zvláštního právního předpisu oprávněna dočasně poskytovat služby nebo vykonávat právo usazování na území České republiky^5b), zapíše plavidlo do plavebního rejstříku a přidělí plavidlu poznávací znaky.

(2) Plavební rejstřík je veřejný seznam, do něhož se zapisují tyto údaje o plavidle:

• a) vlastník,

• b) provozovatel,

• c) poznávací znaky,

• d) jméno lodě,

• e) druh plavidla, oblast jeho provozu na vodní cestě a účel, pro který je plavidlo určeno,

• f) nosnost, dovolený počet cestujících a ostatní základní technické údaje,

• g) zástavní právo k plavidlu,

• h) datum zápisu a výmazu z plavebního rejstříku.

(3) Evidenci v plavebním rejstříku podléhá plavidlo

• a) o celkové hmotnosti přesahující 1 000 kg včetně povoleného zatížení,

• b) s vlastním strojním pohonem o výkonu větším než 4 kW, nebo

• c) s celkovou plochou plachet přesahující 12 m^2.

(4) Evidenci v plavebním rejstříku nepodléhá malé plavidlo, plovoucí těleso a plavidlo uvedené v odstavci 3, jde-li o plovoucí zařízení o celkové hmotnosti nižší než 10 000 kg včetně povoleného zatížení nebo plovoucí zařízení, jehož délka ani šířka nepřesahuje 10 m a výška nepřesahuje 2 m.

(5) Vlastník plavidla je povinen oznámit plavebnímu úřadu veškeré změny údajů zapisovaných v plavebním rejstříku do 10 dnů ode dne vzniku skutečnosti zakládající změnu zapisovaného údaje.

(6) Do plavebního rejstříku plavební úřad nezapíše plavidlo, které je zapsáno v plavebním rejstříku cizího státu.

(7) Způsob vedení evidence plavidel v plavebním rejstříku stanoví prováděcí právní předpis.

§ 14a

Žádost o zápis plavidla do plavebního rejstříku

(1) Žádost o zápis plavidla do plavebního rejstříku kromě obecných náležitostí podání obsahuje

• a) jméno lodě,

• b) údaj o druhu plavidla,

• c) údaje o vlastníku plavidla, není-li současně žadatelem, kterými jsou

• 1. jméno, popřípadě jména, a příjmení, adresa místa bydliště, datum narození, jedná-li se o fyzickou osobu, nebo

• 1. obchodní firma, název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, adresa sídla a identifikační číslo osoby, bylo-li vlastníku přiděleno, jedná-li se o právnickou nebo podnikající fyzickou osobu, a

• d) údaje o provozovateli plavidla, není-li současně žadatelem, kterými jsou

• 1. jméno, popřípadě jména, a příjmení, adresa místa bydliště, datum narození, jedná-li se o fyzickou osobu, nebo

• 1. obchodní firma, název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, adresa sídla a identifikační číslo osoby, bylo-li provozovateli přiděleno, jedná-li se o právnickou nebo podnikající fyzickou osobu.

(2) K žádosti o zápis plavidla do plavebního rejstříku se přiloží

• a) výpis z obchodního nebo obdobného rejstříku, vedeného ve státě sídla nebo místa podnikání žadatele, pokud nemá sídlo nebo místo podnikání na území České republiky; tento výpis nesmí být starší 3 měsíců,

• b) ověřená kopie dokladu osvědčujícího právní vztah vlastníka nebo provozovatele k plavidlu a dokladu osvědčujícího souhlas vlastníka se zápisem plavidla do plavebního rejstříku, není-li vlastník současně provozovatelem plavidla,

• c) čestné prohlášení, že plavidlo není zapsáno v rejstříku jiného státu; to neplatí pro plavidla zapsaná v evropské databázi trupů plavidel, a

• d) doklad o schválení technické způsobilosti plavidla.

§ 15

Výmaz z plavebního rejstříku

Výmaz plavidla z plavebního rejstříku se provede na žádost vlastníka nebo na základě jeho oznámení, že se plavidlo stalo odpadem podle zákona o odpadech.

§ 15a

Rejstřík malých plavidel

(1) Plavební úřad na žádost vlastníka nebo provozovatele malého plavidla, jehož technická způsobilost byla schválena a jehož provozovatelem je fyzická osoba s trvalým pobytem nebo místem podnikání na území České republiky, právnická osoba nebo její organizační složka se sídlem na území České republiky nebo jiná osoba, která je podle zvláštního právního předpisu oprávněna dočasně poskytovat služby nebo vykonávat právo usazování na území České republiky^5b), zapíše malé plavidlo do rejstříku malých plavidel a přidělí malému plavidlu poznávací znaky.

(2) Rejstřík malých plavidel je evidence údajů o malých plavidlech, do níž se zapisují údaje podle § 14 odst. 2 písm. a), b), c), e), f) a h).

(3) Evidenci v rejstříku malých plavidel podléhá malé plavidlo, splňuje-li podmínky pro evidenci v plavebním rejstříku podle § 14 odst. 3.

(4) Vlastník malého plavidla je povinen oznámit plavebnímu úřadu veškeré změny údajů zapisovaných v rejstříku malých plavidel do 10 dnů ode dne vzniku skutečnosti zakládající změnu zapisovaného údaje.

(5) Plavební úřad poskytne na žádost údaje z rejstříku malých plavidel

• a) fyzické nebo právnické osobě, která prokáže právní zájem na poskytnutí údajů; právní zájem neprokazuje vlastník nebo provozovatel malého plavidla, jedná-li se o údaje k tomuto plavidlu, a

• b) orgánu veřejné moci v rozsahu nezbytném k výkonu jeho působnosti.

(6) Na žádost o zápis malého plavidla do rejstříku malých plavidel se použije § 14a odst. 1 písm. b) až d) a § 14a odst. 2 písm. a), b) a d) obdobně a na výmaz malého plavidla z rejstříku malých plavidel se použije § 15 obdobně.

(7) Způsob vedení evidence malých plavidel v rejstříku malých plavidel stanoví prováděcí právní předpis.

§ 16

Povinnost nést státní vlajku České republiky

(1) Plavidla zapsaná v plavebním rejstříku, mají-li posádku a nejde-li o plovoucí zařízení, nesou při plavbě na vodní cestě státní vlajku České republiky.

(2) Plavidla nesou státní vlajku České republiky na zádi. Na místě určeném pro státní vlajku České republiky nesmí být vztyčena jiná vlajka nebo znak. Při použití jiných vlajek nesmí mít tyto vlajky větší rozměry než státní vlajka České republiky, která je s nimi současně vztyčena.

§ 17

Cejchování

(1) U plavidel určených prováděcím předpisem musí být před jejich uvedením do provozu provedeno cejchování. Cejchováním se rozumí určení nosnosti plavidla v závislosti na ponoru, vyznačení cejchovních stupnic a nejvýše přípustného ponoru. Cejchování plavidel provádí plavební úřad u nově vyrobených plavidel na žádost výrobce, u plavidla v provozu na žádost vlastníka.

(2) Dokladem o provedeném cejchování je cejchovní průkaz, který vydá plavební úřad na dobu určitou.

(3) Prováděcí předpis stanoví podmínky pro provedení cejchování a pro jeho postup.

§ 18

Poznávací znaky a lodní listiny

(1) Provozovatel plavidla stanoveného prováděcím právním předpisem je povinen zajistit, aby plavidlo bylo opatřeno poznávacími znaky, nákladovými značkami a ponorovými stupnicemi. Provozovatel plavidla, které podléhá evidenci podle tohoto zákona, je povinen zajistit, že plavidlo bude při provozu vybaveno lodními listinami.

(2) Vůdce plavidla je povinen zaznamenávat v lodních listinách údaje o plavidle a osobách přítomných na plavidle; jde-li o plavidlo uvedené v § 24a odst. 1, je jednou z těchto listin lodní deník vydaný plavebním úřadem nebo jiným státem uvedeným v § 24a odst. 3 písm. b) až e), do něhož je jeho vůdce povinen zaznamenávat údaje v souladu s pokyny stanovenými přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím vzory v oblasti odborných kvalifikací ve vnitrozemské plavbě^28). Lodní deník vydá podle vzoru stanoveného tímto přímo použitelným předpisem Evropské unie plavební úřad, požádá-li o to provozovatel plavidla. Provozovatel plavidla je povinen zajistit, aby pro plavidlo byl veden jediný lodní deník.

(3) Provozovatel nebo vůdce plavidla je povinen na výzvu plavebního úřadu, orgánu Policie České republiky nebo orgánu Celní správy České republiky předložit lodní listiny těmto orgánům.

(4) Druhy plavidel, která musí být opatřena poznávacími znaky, nákladovými značkami a ponorovými stupnicemi, náležitosti poznávacích znaků, nákladových značek a ponorových stupnic pro jednotlivé druhy plavidel a způsob jejich umístění na plavidle a lodní listiny, kterými musí být plavidlo vybaveno, a údaje do nich zaznamenávané stanoví prováděcí právní předpis.

§ 19

Pojištění

(1) Plavidlo určené prováděcím předpisem lze provozovat na vodní cestě jen za podmínky pojištění odpovědnosti za škodu z provozu plavidla sjednaného jeho provozovatelem.

(2) Pojištění odpovědnosti za škodu z provozu plavidla sjednané jeho provozovatelem musí trvat po celou dobu evidence plavidla v plavebním rejstříku nebo v rejstříku malých plavidel.

(3) Rozsah a podmínky pojištění odpovědnosti za škodu z provozu plavidla podle odstavce 1 stanoví prováděcí předpis.

Určená technická zařízení

§ 20

(1) Technická zařízení tlaková, plynová, elektrická silnoproudá a zdvihací stanovená prováděcím předpisem, která jsou instalována na plavidlech, jsou určenými technickými zařízeními, která podléhají dozoru podle tohoto zákona.

(2) Způsobilost určených technických zařízení schvaluje plavební úřad. Podkladem pro schválení způsobilosti určeného technického zařízení je jeho technická prohlídka a zkouška.

(3) Způsobilost určených technických zařízení se posuzuje vždy při vydávání osvědčení plavidla. Bez schválené způsobilosti určených technických zařízení nemůže být plavidlu, na němž je toto zařízení instalováno, osvědčení plavidla vydáno.

§ 21

Technické prohlídky a zkoušky určených technických zařízení na plavidlech mohou provádět jen osoby k tomu odborně způsobilé a oprávněné plavebním úřadem. Rozsah odborné způsobilosti a ostatní podmínky k získání oprávnění stanoví prováděcí předpis.

ČÁST V

PLAVEBNÍ PROVOZ

§ 22

Zákaz plavby

(1) Plavba je zakázána

• a) při vodním stavu, za kterého je na příslušném úseku vodní cesty ohrožena bezpečnost plavby; zákaz plavby platí pro druhy plavidel nebo jejich sestav, jejichž bezpečnost tento vodní stav ohrožuje,

• b) při vyhlášení 2. a 3. stupně povodňové aktivity s výjimkou plavidel

• 1. integrovaného záchranného systému použitých při záchranných nebo likvidačních pracích,

• 1. správce vodní cesty při zajišťování ochrany před povodněmi a odstraňování jejich následků a

• 1. Českého hydrometeorologického ústavu při zabezpečování předpovědní povodňové služby podle vodního zákona,

• c) na sledovaných vodních cestách přes jezy, jejich propustě a ve vyznačené uzavřené vodní ploše nad a pod jezem a

• d) na části štěrkoviště, kde probíhá těžba z vody, s výjimkou plavidel používaných při těžbě.

(2) Zákaz plavby neplatí pro stání plavidla v přístavech s ochrannou funkcí a na chráněných místech.

(3) Plutí samotíží je zakázáno. Plavidla plující po proudu tak, že příď směřuje proti proudu a jejich motory pracují kupředu, se nepovažují za plavidla plující samotíží. Zákaz plavby samotíží neplatí pro malá plavidla bez vlastního pohonu nepodléhající evidenci v rejstříku malých plavidel.

(4) Vodní stav, při kterém je na příslušném úseku vodní cesty ohrožena bezpečnost plavby a druhy plavidel nebo jejich sestav, jejichž bezpečnost tento vodní stav ohrožuje, stanoví prováděcí právní předpis.

§ 22a

Omezení, zastavení nebo jiná úprava plavebního provozu

(1) Plavební úřad může v případě narušení provozuschopnosti vodní cesty nebo její části z důvodu výskytu živelní události, nehody, modernizace nebo údržby vodní cesty nebo za jiné mimořádné události v zájmu zajištění bezpečnosti a plynulosti provozu na vodní cestě opatřením obecné povahy na dobu nezbytně nutnou omezit, zastavit nebo jinak upravit v určitém úseku vodní cesty plavební provoz.

(2) Plavební úřad zveřejní opatření obecné povahy po nabytí účinnosti prostřednictvím systému říčních informačních služeb a oznámí je správci vodní cesty.

(3) Je-li vážně ohrožena bezpečnost plavebního provozu a pro nebezpečí z prodlení nelze postupovat jinak, návrh opatření obecné povahy se nezveřejňuje a připomínky nebo námitky se k němu nepodávají. V takovém případě nabývá opatření obecné povahy účinnosti dnem vyvěšení veřejné vyhlášky, kterou se oznamuje.

(4) Plavební úřad může s ohledem na naplnění kapacity určitého úseku vodní cesty nebo s ohledem na intenzitu plavebního provozu v zastavěném území obce rozhodnout o omezení nebo jiné úpravě plavebního provozu v určitém úseku vodní cesty nebo na součásti vodní cesty a v rozhodnutí stanovit správci vodní cesty opatření k zajištění tohoto omezení nebo jiné úpravy plavebního provozu.

§ 22b

Pokyny k zajištění bezpečnosti a plynulosti plavebního provozu

(1) Plavební úřad může prostřednictvím pověřeného zaměstnance v případě narušení provozuschopnosti vodní cesty nebo její části z důvodu výskytu živelní události, nehody, opravy nebo rekonstrukce vodní cesty nebo za jiné mimořádné situace vydávat účastníku plavebního provozu ústní nebo písemné pokyny k zajištění bezpečnosti a plynulosti plavebního provozu, přičemž zvýšenou měrou šetří práv a oprávněných zájmů dotčených osob; to neplatí, lze-li téhož účelu dosáhnout uložením povinnosti v řízení na místě. Účastník plavebního provozu je povinen se pokyny k zajištění bezpečnosti a plynulosti plavebního provozu řídit. Pověřený zaměstnanec musí být viditelně označen jako zaměstnanec plavebního úřadu.

(2) Vyžadují-li to okolnosti a není-li to na újmu práv a oprávněných zájmů dotčených osob, lze pokyny k zajištění bezpečnosti a plynulosti plavebního provozu vydávat rovněž prostřednictvím systému říčních informačních služeb.

§ 23

(1) Provozovatelé plavidel jsou povinni přizpůsobit provoz plavidla na vodní cestě povaze a stavu vodní cesty.

(2) Plavidla, která podléhají evidenci podle tohoto zákona a která nemají platné osvědčení plavidla, mohou být na vodní cestě umístěna pouze na dobu určitou na základě povolení plavebního úřadu.

(3) Za řádný technický stav a bezpečnost plavidel v provozu odpovídá jejich provozovatel.

(4) Provozovatel vodní dopravy, správce dopravně významné využívané vodní cesty a provozovatel pozemní části veřejného přístavu jsou povinni mít plavidla, plavební objekty nebo zařízení přístavu vybaveny rádiovými stanicemi, jejichž počet a provedení v závislosti na druhu plavidla a vodní cesty stanoví prováděcí předpis.

(5) Radiotelefonní provoz na vodních cestách se uskutečňuje v souladu se zvláštním předpisem^5c) a v přiděleném kmitočtovém pásmu pro vnitrozemskou plavbu, které může být využíváno pouze pro spojení mezi plavidly navzájem, mezi plavidlem a pobřežní stanicí a v rámci pobřežní služby pro zajištění bezpečnosti plavebního provozu.

(6) Požadavky na radiotelefonní provoz a vybavení plavidel, plavebních objektů a přístavů rádiovými stanicemi, způsob využití přidělených kmitočtů pro konkrétní druh rádiového provozu a podrobné technické požadavky na rádiové stanice pro radiotelefonní provoz na vodních cestách stanoví prováděcí předpis.

(7) Schvalování rádiových stanic k provozu včetně přidělování kmitočtů a volacích znaků, požadavky na způsobilost a způsob ověřování způsobilosti osob pro obsluhu rádiových stanic stanoví zvláštní předpis.^5c)

§ 23a

Povinnosti provozovatele a vlastníka plavidla

(1) Provozovatel plavidla je povinen

• a) vybavit plavidlo optickou a zvukovou signalizací, záchrannými prostředky a prostředky potřebnými k ukládání odpadu vznikajícího během provozu na plavidle,

• b) vybavit plavidlo určené prováděcím právním předpisem radiotelefonním zařízením, které v závislosti na druhu plavidla a druhu vodní cesty stanoví prováděcí právní předpis,

• c) vybavit plavidlo určené prováděcím právním předpisem jiným zařízením sloužícím pro zajištění bezpečnosti plavby, které v závislosti na druhu plavidla a druhu vodní cesty stanoví prováděcí právní předpis.

(2) Provozovatel plavidla je povinen vybavit plavidlo tak, aby na něm v souladu s tímto zákonem mohla být vztyčena státní vlajka České republiky.

(3) Je-li to nezbytné k zajištění bezpečnosti plavby, je provozovatel nebo vlastník plavidla povinen zajistit hlídku na stojícím plavidle nebo dohled nad stojícím plavidlem, které nemá vůdce plavidla.

(4) Provozovatel nebo vlastník plavidla je povinen před dosažením vodního stavu, při kterém je zakázána plavba, umístit plavidlo do přístavu s ochrannou funkcí nebo chráněného místa, neučinil-li to již vůdce plavidla. Provozovatel nebo vlastník plavidla je povinen plavidlo umístěné na vodní nádrži před zimním obdobím vytáhnout na břeh nad kótu nejvyššího vzdutí nebo přemístit na jiné vhodné místo umožňující převazování plavidel v závislosti na změně výšky vodní hladiny.

(5) Provozovatel plovoucího zařízení je povinen zajistit při jeho provozu přítomnost osoby zajišťující jeho provoz, stanovil-li plavební úřad tuto povinnost při vydání osvědčení plavidla podle § 24 odst. 3.

§ 24

Posádka plavidla

(1) Posádku plavidla tvoří její členové na jednotlivých úrovních obsluhy plavidla. Členem posádky plavidla na

• a) řídící úrovni je vůdce plavidla,

• b) provozní úrovni je kormidelník, kvalifikovaný lodník a lodník a

• c) vstupní úrovni je plavčík a pomocný lodník.

(2) Provozovatel plavidla je povinen zajistit obsluhu plavidla posádkou v takovém počtu a odborném složení, aby byla zajištěna bezpečnost provozu plavidla. To neplatí pro plavidla v tlačné sestavě s výjimkou tlačného remorkéru a plavidla bez vlastního pohonu v bočně svázané sestavě, pokud plavidlo zajišťující pohyb nebo bezpečné stání sestavy má způsobilou posádku v počtu a odborném složení podle věty první.

(3) Plavební úřad při vydání osvědčení plavidla zapíše do osvědčení plavidla minimální počet členů posádky plavidla a její složení. Jde-li o plovoucí zařízení, může plavební úřad při vydání osvědčení plavidla s ohledem na jeho charakter, způsob provozu a charakter vodní cesty stanovit, že při provozu plovoucího zařízení musí být přítomna osoba zajišťující jeho provoz; tato osoba není členem posádky plavidla.

(4) Počet a odborné složení členů posádky pro jednotlivé druhy plavidel, jimi vykonávané činnosti na plavidle a způsob určení vůdce sestavy plavidel stanoví prováděcí právní předpis.

§ 24a

Oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidla

(1) Vykonávat funkci člena posádky plavidla může pouze osoba, jíž k tomu bylo uděleno oprávnění, jde-li o

• a) loď, která není rekreačním plavidlem,

• b) malé plavidlo, které není rekreačním plavidlem a jehož objem vypočtený jako součin délky, šířky a ponoru činí alespoň 100 m^3,

• c) malé plavidlo určené k

• 1. vlečení nebo tlačení malých plavidel, jejichž objem vypočtený jako součin délky, šířky a ponoru činí alespoň 100 m^3, nebo

• 1. vedení bočně svázané sestavy malých plavidel uvedených v bodě 1,

• d) plavidlo, které podléhá schválení podle mezinárodní smlouvy upravující přepravu nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách, která je součástí právního řádu^19), nebo

• e) plovoucí stroj.

(2) Oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidla je plné nebo zúžené.

(3) Plné oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidla umožňuje výkon této funkce na vodní cestě

• a) České republiky,

• b) jiného členského státu Evropské unie,

• c) smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru,

• d) státu, který je smluvní stranou Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně, nebo

• e) státu, jehož osvědčení o kvalifikaci člena posádky plavidla je uznáváno podle předpisu Komise.

(4) Zúžené oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidla umožňuje výkon této funkce pouze na

• a) plavidle provozovaném na vodní cestě České republiky nepropojené s vodními cestami jiného členského státu Evropské unie,

• b) vojenském plavidle^29) provozovaném na vodní cestě České republiky nebo plavidle provozovaném na této vodní cestě základní složkou integrovaného záchranného systému, obecní policií, plavebním úřadem nebo správcem vodní cesty a

• c) převozní lodi upoutané k vodicímu lanu nebo řetězu provozované na vodní cestě České republiky.

(5) Vedle plného oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidla umožňuje výkon funkce vůdce převozní lodě provozované na trase přívozu, která se nachází na vodní cestě České republiky, nepřesahuje vzdálenost 1 000 m a nezahrnuje prostor plavební komory, rovněž plné oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidla jiného než vůdce doplněné zúženým oprávněním k výkonu funkce vůdce plavidla.

(6) Plné oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidla lze doložit platným

• a) osvědčením Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidla vydaným pro tuto funkci plavebním úřadem,

• b) osvědčením Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidla vydaným pro tuto funkci jiným členským státem Evropské unie,

• c) osvědčením Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidla vydaným pro tuto funkci smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru,

• d) osvědčením o kvalifikaci člena posádky plavidla vydaným pro tuto funkci podle Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně státem, který je její smluvní stranou, nebo

• e) osvědčením o kvalifikaci člena posádky plavidla vydaným pro tuto funkci jiným státem, je-li toto osvědčení uznáváno podle předpisu Komise.

(7) Zúžené oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidla lze doložit platným průkazem způsobilosti vydaným pro tuto funkci plavebním úřadem.

(8) Oprávnění k výkonu funkce člena posádky námořní obchodní lodě zapsané v námořním rejstříku nebo evidenci obdobné námořnímu rejstříku vedené jiným státem, která je provozována na vodní cestě České republiky, jde-li o funkci jinou než funkci velitele lodě, lze doložit rovněž platným průkazem způsobilosti dokládajícím oprávnění k výkonu funkce člena posádky takové lodě, který byl vydán nebo uznán Ministerstvem dopravy, jiným členským státem Evropské unie nebo smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru.

(9) Vykonávat funkci vůdce plavidla uvedeného v odstavci 1, které pluje pomocí radaru, používá jako palivo zkapalněný zemní plyn nebo zajišťuje pohyb tlačné sestavy plavidel s plochou alespoň 7 000 m^2, může pouze držitel oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidla podle odstavce 1, jemuž k tomu bylo uděleno zvláštní oprávnění.

(10) Zvláštní oprávnění k vedení plavidla

• a) plujícího pomocí radaru nebo zajišťujícího pohyb tlačné sestavy plavidel s plochou alespoň 7 000 m^2 lze doložit záznamem v platném osvědčení o kvalifikaci vůdce plavidla podle odstavce 6 nebo v platném průkazu způsobilosti vůdce plavidla podle odstavce 7, nebo

• b) používajícího jako palivo zkapalněný zemní plyn lze doložit platným osvědčením o kvalifikaci odborníka na zkapalněný zemní plyn podle § 24n odst. 4.

(11) Zvláštní oprávnění k vedení námořní obchodní lodě používající jako palivo zkapalněný zemní plyn zapsané v námořním rejstříku nebo evidenci obdobné námořnímu rejstříku vedené jiným státem, která je provozována na vodní cestě České republiky, lze doložit rovněž platným průkazem způsobilosti dokládajícím oprávnění k výkonu funkce člena posádky takové lodě, který byl vydán nebo uznán Ministerstvem dopravy, jiným členským státem Evropské unie nebo smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru.

§ 24b

Plné oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidla

(1) Plavební úřad na žádost udělí plné oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidla fyzické osobě, která je zdravotně způsobilá, je držitelem platného průkazu způsobilosti k obsluze rádiových zařízení podle zákona upravujícího elektronické komunikace^30), úspěšně složila zkoušku z praktických dovedností člena posádky plavidla na řídící úrovni, dosáhla věku 18 let a

• a) absolvovala školení určené pro člena posádky plavidla na řídící úrovni v délce alespoň 3 let, v jehož průběhu nebo po jehož skončení získala praxi v obsluze plavidla v rozsahu nejméně 360 dnů,

• b) je držitelem platného osvědčení podle § 24a odst. 6 dokládajícího oprávnění k výkonu funkce kormidelníka, úspěšně složila zkoušku z teoretických znalostí člena posádky plavidla na řídící úrovni a má praxi v obsluze plavidla v rozsahu nejméně 180 dnů,

• c) úspěšně složila zkoušku z teoretických znalostí člena posádky plavidla na řídící úrovni a má praxi v obsluze plavidla v rozsahu nejméně

• 1. 540 dnů, nebo

• 1. 180 dnů, má-li zároveň praxi v obsluze námořní obchodní lodě v rozsahu nejméně 500 dnů, nebo

• d) absolvovala školení určené pro člena posádky plavidla na řídící úrovni v délce alespoň 18 měsíců, v jehož průběhu i po jehož skončení získala praxi v obsluze plavidla pokaždé v rozsahu nejméně 180 dnů, a před zahájením školení

• 1. měla praxi v obsluze plavidla v rozsahu nejméně 5 let,

• 1. měla praxi v obsluze námořní obchodní lodě v rozsahu nejméně 500 dnů, nebo

• 1. absolvovala střední vzdělání technického směru.

(2) Plavební úřad na žádost udělí plné oprávnění k výkonu funkce kormidelníka fyzické osobě, která je zdravotně způsobilá, je držitelem platného průkazu způsobilosti k obsluze rádiových zařízení podle zákona upravujícího elektronické komunikace^30) a

• a) má praxi v obsluze plavidla ve funkci kvalifikovaného lodníka v rozsahu nejméně 180 dnů,

• b) absolvovala školení určené pro člena posádky plavidla na provozní úrovni v délce alespoň 3 let, v jehož průběhu získala praxi v obsluze plavidla v rozsahu nejméně 360 dnů, nebo

• c) úspěšně složila zkoušku z teoretických znalostí člena posádky plavidla na provozní úrovni a má praxi v obsluze námořní obchodní lodě ve funkci velitele lodě v rozsahu nejméně 500 dnů.

(3) Plavební úřad na žádost udělí plné oprávnění k výkonu funkce kvalifikovaného lodníka fyzické osobě, která je zdravotně způsobilá a

• a) má praxi v obsluze plavidla ve funkci lodníka v rozsahu nejméně 180 dnů, nebo

• b) absolvovala školení určené pro člena posádky plavidla na provozní úrovni v délce alespoň 3 let, v jehož průběhu získala praxi v obsluze plavidla v rozsahu nejméně 270 dnů.

(4) Plavební úřad na žádost udělí plné oprávnění k výkonu funkce lodníka fyzické osobě, která je zdravotně způsobilá a

• a) dosáhla věku 17 let a absolvovala školení určené pro člena posádky plavidla na provozní úrovni v délce alespoň 2 let, v jehož průběhu získala praxi v obsluze plavidla v rozsahu nejméně 90 dnů,

• b) dosáhla věku 18 let, úspěšně složila zkoušku z teoretických znalostí člena posádky plavidla na provozní úrovni a má praxi v obsluze plavidla v rozsahu nejméně

• 1. 360 dnů, nebo

• 1. 180 dnů, má-li zároveň praxi v obsluze námořní obchodní lodě v rozsahu nejméně 250 dnů, nebo

• c) absolvovala školení určené pro člena posádky plavidla na provozní úrovni v délce alespoň 9 měsíců, v jehož průběhu získala praxi v obsluze plavidla v rozsahu nejméně 90 dnů, a před zahájením školení

• 1. měla praxi v obsluze plavidla v rozsahu nejméně 5 let,

• 1. měla praxi v obsluze námořní obchodní lodě v rozsahu nejméně 500 dnů, nebo

• 1. absolvovala střední vzdělání technického směru.

(5) Plavební úřad na žádost udělí plné oprávnění k výkonu funkce plavčíka fyzické osobě, která je zdravotně způsobilá, dosáhla věku 15 let a účastní se školení určeného pro člena posádky plavidla jiného než základního bezpečnostního školení.

(6) Plavební úřad na žádost udělí plné oprávnění k výkonu funkce pomocného lodníka fyzické osobě, která je zdravotně způsobilá, dosáhla věku 16 let a absolvovala základní bezpečnostní školení v rozsahu 8 hodin.

(7) Plavební úřad plné oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidla neudělí, vydal-li již jiný členský stát Evropské unie nebo jiný smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru osvědčení Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidla.

§ 24c

Zúžené oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidla

(1) Plavební úřad na žádost udělí zúžené oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidla fyzické osobě, která je zdravotně způsobilá, dosáhla věku 18 let, má praxi v obsluze plavidla ve funkci kormidelníka, kvalifikovaného lodníka nebo lodníka v rozsahu nejméně 100 dnů a úspěšně složila zkoušku z praktických dovedností a zkoušku z teoretických znalostí člena posádky plavidla na řídící úrovni. Je-li předmětem žádosti udělení zúženého oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidla bez vlastního strojního pohonu nebo s vlastním strojním pohonem o výkonu do 4 kW, praxe v obsluze plavidla je vyžadována v rozsahu nejméně 20 dnů a úspěšné složení zkoušky z teoretických znalostí člena posádky plavidla na řídící úrovni se nevyžaduje.

(2) Plavební úřad na žádost udělí zúžené oprávnění k výkonu funkce kormidelníka fyzické osobě, která je zdravotně způsobilá, dosáhla věku 18 let a má praxi v obsluze plavidla ve funkci kvalifikovaného lodníka nebo lodníka v rozsahu nejméně 100 dnů.

(3) Plavební úřad na žádost udělí zúžené oprávnění k výkonu funkce kvalifikovaného lodníka fyzické osobě, která je zdravotně způsobilá, dosáhla věku 18 let a má praxi v obsluze plavidla ve funkci lodníka v rozsahu nejméně 80 dnů.

(4) Plavební úřad na žádost udělí zúžené oprávnění k výkonu funkce lodníka fyzické osobě, která je zdravotně způsobilá, dosáhla věku 17 let, má praxi v obsluze plavidla ve funkci plavčíka nebo pomocného lodníka v rozsahu nejméně 60 dnů a úspěšně složila zkoušku z teoretických znalostí člena posádky plavidla na provozní úrovni.

(5) Plavební úřad na žádost udělí zúžené oprávnění k výkonu funkce plavčíka fyzické osobě, která je zdravotně způsobilá, dosáhla věku 15 let a je přijata ke vzdělávání ve střední škole, které je ukončeno maturitní zkouškou nebo výučním listem v oboru vzdělání se zaměřením na lodní dopravu.

(6) Plavební úřad na žádost udělí zúžené oprávnění k výkonu funkce pomocného lodníka fyzické osobě, která je zdravotně způsobilá a dosáhla věku 16 let.

§ 24d

Žádost o udělení oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidla a postup po podání žádosti

(1) K žádosti o udělení oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidla musí být přiložen lékařský posudek dokládající zdravotní způsobilost žadatele a, je-li podmínkou pro udělení oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidla rovněž

• a) držení platného průkazu způsobilosti k obsluze rádiových zařízení podle zákona upravujícího elektronické komunikace^30), tento průkaz,

• b) držení platného osvědčení podle § 24a odst. 6 dokládajícího oprávnění k výkonu funkce kormidelníka a žadatel je držitelem takového osvědčení, které je osvědčením podle § 24a odst. 6 písm. d) nebo e), toto osvědčení,

• c) absolvování školení určeného pro člena posádky plavidla na řídící nebo provozní úrovni a žadatel toto školení absolvoval v jiném členském státě Evropské unie nebo smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru, doklad o jeho absolvování,

• d) úspěšné složení zkoušky z praktických dovedností člena posádky plavidla a žadatel tuto zkoušku složil s využitím simulátoru v jiném členském státě Evropské unie nebo smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru, osvědčení vydané tímto státem o složení zkoušky z praktických dovedností člena posádky plavidla, která byla provedena s využitím simulátoru,

• e) získání praxe v obsluze plavidla, plavecká služební knížka,

• f) získání praxe v obsluze námořní obchodní lodě, námořnická knížka,

• g) absolvování středního vzdělání technického směru, doklad o jeho absolvování, a

• h) přijetí žadatele ke vzdělávání ve střední škole, které je ukončeno maturitní zkouškou nebo výučním listem v oboru vzdělání se zaměřením na lodní dopravu, doklad o této skutečnosti.

(2) Doklady uvedené v odstavci 1 mohou být k žádosti přiloženy v kopii; plavební úřad může v takovém případě požadovat předložení originálu dokladu k nahlédnutí.

(3) Žadatel v průběhu řízení předloží plavebnímu úřadu průkaz totožnosti, není-li podmínkou pro udělení oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidla úspěšné složení zkoušky z teoretických znalostí nebo praktických dovedností.

(4) Je-li podmínkou pro udělení oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidla úspěšné složení zkoušky z teoretických znalostí, stanoví plavební úřad po podání žádosti termín pro její provedení a řízení přeruší. Je-li podmínkou pro udělení oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidla úspěšné složení zkoušky z praktických dovedností, plavební úřad po podání žádosti stanoví termín pro její provedení a řízení přeruší; to neplatí, bylo-li k žádosti přiloženo osvědčení o složení zkoušky z praktických dovedností člena posádky plavidla, která byla provedena s využitím simulátoru, vydané jiným členským státem Evropské unie nebo smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru. Nebyla-li zkouška z teoretických znalostí nebo praktických dovedností úspěšně složena do 1 roku ode dne nabytí právní moci usnesení, jímž bylo řízení přerušeno, plavební úřad řízení zastaví.

§ 24e

Zkouška z teoretických znalostí a praktických dovedností člena posádky plavidla

(1) Zkoušku z teoretických znalostí a zkoušku z praktických dovedností člena posádky plavidla provádí plavební úřad. Plavební úřad stanoví termín zkoušky tak, aby mohla být provedena nejpozději do 3 měsíců ode dne podání žádosti.

(2) Zkouška z teoretických znalostí a zkouška z praktických dovedností člena posádky plavidla se skládá v místě určeném plavebním úřadem před zkušební komisí, která je nejméně tříčlenná a složena z komisařů jmenovaných a odvolávaných ředitelem plavebního úřadu. Členem zkušební komise nesmí být osoba, jejíž účast na provádění zkoušky by s ohledem na její poměr k zájemci o složení zkoušky ohrozila nestranný průběh zkoušky.

(3) Zkouška z teoretických znalostí člena posádky plavidla se skládá

• a) pomocí výpočetní techniky formou testu obsahujícího otázky sestavené náhodným výběrem ze souboru zkušebních otázek, který plavební úřad zveřejní na svých internetových stránkách, a

• b) formou ústní zkoušky, jde-li o zkoušku z teoretických znalostí vůdce plavidla.

(4) Zkouška z praktických dovedností vůdce plavidla se provádí ověřením praktických dovedností žadatele při vedení plavidla, jehož technické parametry a vybavení toto ověření umožňují.

(5) Zkoušku z teoretických znalostí a zkoušku z praktických dovedností člena posádky plavidla skládá zájemce poté, co plavební úřad ověří jeho totožnost. Neuspěl-li zájemce o složení zkoušky z teoretických znalostí nebo praktických dovedností člena posádky plavidla, může ji v tomtéž řízení opakovat pouze jednou.

(6) Znalosti a dovednosti, které jsou předmětem zkoušky z teoretických znalostí a zkoušky z praktických dovedností pro jednotlivé funkce člena posádky plavidla, průběh provádění těchto zkoušek, způsob jejich hodnocení, podmínky pro jmenování zkušebním komisařem a technické parametry a vybavení plavidla, které umožňují ověření praktických dovedností vůdce plavidla, stanoví prováděcí právní předpis.

§ 24f

Praxe v obsluze plavidla

(1) Praxi v obsluze plavidla, která je podmínkou pro udělení oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidla, lze získat pouze obsluhou plavidla uvedeného v § 24a odst. 1 a doložit pouze záznamem v

• a) plavecké služební knížce, je-li tento záznam potvrzen plavebním úřadem nebo jiným státem uvedeným v § 24a odst. 3 písm. b) až e); jde-li o plné oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidla, musí jít o záznam v plavecké služební knížce související s osvědčením podle § 24a odst. 6, nebo

• b) námořnické knížce.

(2) Vůdce plavidla uvedeného v § 24a odst. 1 je povinen zaznamenávat do plavecké služební knížky člena posádky plavidla údaje o tomto plavidle, jeho vlastníku a vůdci, funkci člena posádky plavidla, dni zahájení a ukončení jejího výkonu a průběhu a době plavby.

(3) Požádá-li o to člen posádky plavidla uvedeného v § 24a odst. 1, potvrdí plavební úřad záznam praxe v obsluze plavidla v jeho plavecké služební knížce, nemá-li důvodné pochybnosti o jeho správnosti. Plavební úřad potvrdí záznam praxe v obsluze plavidla nejdéle za období 15 měsíců přede dnem, v němž o to člen posádky požádal. Za účelem potvrzení záznamu praxe v obsluze plavidla předloží člen posádky plavidla plavebnímu úřadu plaveckou služební knížku a kopii lodního deníku. Má-li plavební úřad důvodné pochybnosti o správnosti záznamu praxe v plavecké služební knížce nebo kopii lodního deníku, může požadovat předložení originálu lodního deníku nebo jiného dokladu obsahujícího údaje o praxi v obsluze plavidla k nahlédnutí.

§ 24g

Vydání osvědčení Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidla a průkazu způsobilosti člena posádky plavidla

(1) Vyhoví-li plavební úřad žádosti o udělení plného oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidla, vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí osvědčení Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidla podle vzoru stanoveného přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím vzory v oblasti odborných kvalifikací ve vnitrozemské plavbě^28). Jde-li o osvědčení Evropské unie o kvalifikaci vůdce plavidla, vydá je plavební úřad společně s plaveckou služební knížkou. Jde-li o osvědčení Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidla jiného než vůdce, tvoří toto osvědčení s plaveckou služební knížkou jediný doklad.

(2) Vyhoví-li plavební úřad žádosti o udělení zúženého oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidla, vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí průkaz způsobilosti člena posádky plavidla; jde-li o průkaz způsobilosti vůdce plavidla, vyznačí v něm rozsah uděleného oprávnění. Průkaz způsobilosti člena posádky plavidla tvoří s plaveckou služební knížkou jediný doklad.

(3) Vzor průkazu způsobilosti člena posádky plavidla a plavecké služební knížky stanoví prováděcí právní předpis.

§ 24h

Zvláštní oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidla

(1) Plavební úřad na žádost udělí zvláštní oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidla plujícího pomocí radaru fyzické osobě, která úspěšně složila zkoušku z praktických dovedností potřebných k vedení plavidla plujícího pomocí radaru a

• a) je držitelem platného osvědčení podle § 24a odst. 6 dokládajícího oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidla nebo splňuje podmínky pro udělení plného oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidla, žádá-li současně o udělení tohoto oprávnění, nebo

• b) je držitelem platného průkazu způsobilosti vůdce plavidla nebo splňuje podmínky pro udělení zúženého oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidla, žádá-li současně o udělení tohoto oprávnění.

(2) Plavební úřad na žádost udělí zvláštní oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidla, které zajišťuje pohyb tlačné sestavy plavidel s plochou alespoň 7 000 m^2, fyzické osobě, která má praxi v obsluze plavidla v rozsahu nejméně 720 dnů, z čehož alespoň 540 dnů činí praxe ve funkci vůdce plavidla uvedeného v § 24a odst. 1 a 180 dnů činí praxe ve funkci kormidelníka na plavidle, které zajišťuje pohyb takové sestavy plavidel, a

• a) je držitelem platného osvědčení podle § 24a odst. 6 dokládajícího oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidla nebo splňuje podmínky pro udělení plného oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidla, žádá-li současně o udělení tohoto oprávnění, nebo