Vyhláška Ministerstva životního prostředí, kterou se stanovují emisní limity a další podmínky provozování stacionárních zdrojů znečišťování a ochrany ovzduší

• b) Zvlákňovací stroje při kontinuálním způsobu zvlákňování musí být uzavřené, vznikající plyny odsávány a zaváděny ke zneškodnění do zařízení na snižování emisí.

• c) Odpadní vody obsahující sulfan a sirouhlík musí být odplyňovány a odpadní plyny zaváděny ke zneškodnění do zařízení na snižování emisí.

• 4.4.6 Výroba přípravků na ochranu rostlin

Hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek obsahujících látky těžko odbouratelné, lehce akumulovatelné nebo vysoce jedovaté (vyhláška č.192/1988 Sb.) v odpadních plynech z výroby, rozemílání, mísení, balení či přečerpávání prostředků k ochraně rostlin před škůdci a plevely, nebo k likvidaci škůdců a plevelů, při hmotnostním toku 25 g/h a větším nesmí překročit hodnotu 5 mg/m^3.

• 4.4.7 Výroba gumárenských pomocných přípravků

Hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek v nosném plynu při výrobě sazí nesmí překročit 20 mg/m^3 v žádném z úniků do ovzduší;

Požadavky na konstrukci, vybavení nebo provozování technoloqického procesu

• a) Výroba sazí musí být vybavena zařízením na dodatečné spalování odcházejících plynů obsahujících hořlavé látky a neodloučené zbytky sazí, s tím, že dodatečné spalování musí probíhat při teplotě nejméně 1100 °C, 2 % obj. kyslíku ve spalinách; jinak musí být prováděno katalyticky.

• b) Zařízení na spalování plynů musí být provozováno nepřetržitě.

• 4.4.8 Výroba a zpracování tuků a olejů rostlinného i živočišného původu (střední zdroj znečišťování)

Požadavky na konstrukci, vybavení nebo provozování technologického procesu

• a) Procesní zařízení, včetně skladů, u nichž lze předpokládat vývin zápachu, musí být umístěna v uzavřených prostorách.

• b) Vzduch z těchto prostorů musí být odsáván a zaváděn do zařízení na čištění odpadních plynů, nebo musí být učiněna jiná opatření pro snížení emisí.

• c) Suroviny, produkty a meziprodukty, u kterých lze předpokládat vývin zápachu se umísťují v uzavřených a chlazených nádobách.

• 4.4.9 Výroba klihu a lepidel (střední zdroj znečišťování)

Platí ustanovení odstavce 4.4.8.

• 4.5 Výroba anorganických látek

| Znečišťující látka | Emisní limit [mg/m3] | Měrná výrobní emise [kg/t] | Vztažné podm. | Pozn. | | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | | --- | --- | --- | --- | --- |

• 4.5.1 Výroba chloru^1)

1	2	3	4	5
chlor	6 2)	0,003 3)	C	-

Odkazy:

1) všechny druhy koncových plynů, technologických a odpadních plynů obsahujících chlor musí být odvedeny a zneškodněny ve vhodném zařízení k odstranění chloru

2) v nosném plynu z elektrolýzy a katalytické oxidace

3) celoroční průměr emise rtuti z elektrolytických operací, zjištěný z měsíčních průměrů, na jednotku vyrobeného chloru

• 4.5.2 Výroba kyseliny chlorovodíkové

1	2	3	4	5
chlorovodík	25	0,05 1)	C	-

Odkazy:

1) zjištěná z měsíčního průměru, na jednu tunu kyseliny chlorovodíkové (36%)

• 4.5.3 Výroba síry (Clausův proces) ^1)

1	2	3	4	5
sulfan	10 2)	4 4) 2 5) 1,5 6)	C	3)

Odkazy:

1) odpadní plyny z procesu obsahující sulfan se musí spalovat

2) v nosném plynu z dodatečného spalování

3) výrobní emise sloučenin síry (v přepočtu na elementární síru) je vyjádřena v procentech a vztažena na 1 tunu vyrobené síry

4) u zařízení s denní skutečnou výrobou do 20 t síry včetně

5) u zařízení s denní skutečnou výrobou vyšší než 20 až do 50 t síry včetně

6) u zařízení s denní skutečnou výrobou vyšší než 50 t síry

• 4.5.4 Výroba kapalného oxidu siřičitého

Odpadní plyn z výroby kapalného oxidu siřičitého musí být zaváděn do zařízení na výrobu kyseliny sírové nebo jiného zpracovatelského či odsiřovacího zařízení a zneškodněn.

• 4.5.5 Výroba kyseliny sírové

1	2	3	4	5
oxidy síry	nest.	2,2 1)	C	-

Odkazy:

1) v měsíčním průměru na 1 tunu vyrobené kyseliny sírové (100%)

• 4.5.6 Výroba amoniaku

1	2	3	4	5
amoniak	nest.	0,2 1)	C	-

Odkazy:

1) v měsíčním průměru na 1 tunu vyrobeného bezvodého amoniaku

• 4.5.7 Výroba kyseliny dusičné a jejích solí

1	2	3	4	5
oxidy dusíku jako NO2	nest.	1,6 1)	C	–
amoniak 2)	300	nest.	C	–

Odkazy:

1) v měsíčním průměru na 1 tunu vyrobené kyseliny dusičné (65 %)

2) v případě použití selektivní redukce oxidů dusíku amoniakem

• 4.5.8 Výroba průmyslových hnojiv

Pro amoniak, oxidy a další sloučeniny dusíku, sloučeniny síry, sloučeniny fosforu a tuhé látky platí emisní limity všeobecně platné.

• 4.5.9 Výroba a zpracování uhlíkatých materiálů ^1)

1	2	3	4	5
organic. látky	100 2)	nest.	C	3)
organic. látky	50 2)	nest.	C	4)
organic. látky	200 2)	nest.	C	5)
organic. látky	50 2)	nest.	C	6)

Odkazy:

1) pro benzo (a) pyren a další karcinogenní látky platí emisní limity všeobecně platné

2) organické látky po přepočtu na celkový uhlík

3) z formovacích a mísících zařízení, v nichž se zpracovávají smola, dehet nebo jiná kapalná pojiva při zvýšené teplotě

4) z jednotlivých komorových pecí, spojených komorových a tunelových pecí

5) z kruhových pecí pro grafitové elektrody, uhlíkové elektrody a uhlíkové cihly

6) z impregnačních zařízení, v nichž se používají impregnační prostředky na bázi dehtu

• 4.5.10 Výroba titanové běloby, litoponu, stálé běloby (blanc fix), železitých piqmentů

1	2	3	4	5
tuhé látky	150 2) 50 3) 300 4) 50 5)	nest.	C	1)
tuhé látky	100	nest.	C	6)
tuhé látky	100	nest.	C	7)
tuhé látky	300 9) 100 10) 100 11) 50 5)	nest.	C	8) 12)

Odkazy:

1) při výrobě ilmenitu

2) na výstupu ze sušárny

3) z mlýnského okruhu

4) z kalcinace

5) za látkovým filtrem při konečné úpravě produktu (mletí, třídění a balení)

6) u provozů výroby litoponu

7) u provozů výroby stálé běloby (blanc fix)

8) při výrobě železitých pigmentů

9) u dehydratačních pecí zelené skalice

10) u sušení zelené skalice v rotačních sušárnách

11) u sušení pigmentu v rotačních sušárnách

12) u kalcinace, kde je odtah zaveden do odlučovače jiné technologie, smí být kalcinace v provozu pouze za součinnosti tohoto odlučovacího zařízení

• 1. ZPRACOVÁNÍ ODPADU

• 5.1 Velké zdroje znečišťování

• 5.1.1 Zařízení pro spalování komunálního odpadu

| Emisní limit v [mg/m3]7) pro | Refer. obsah kysl. O2 [%] | Vztaž. podm. | | | | | | tuhé látky TL | oxid siřič. SO2 | oxidy dusíku j. NO2 | oxid uheln. CO | jiné | | | | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | Zařízení s výkonem do 1 t/h spalovaného odpadu včetně | | | | | | | | 50 | nest. | nest. | 100 | 20 1) 30 2) | 17 | A | | Ostatní zařízení | | | | | | | | 30 | 300 | 350 | 100 | 20 1) 30 2) 2 3) 0,2 4) 2,0 5) 5,0 6) 0,1 7) | 11 | A |

Odkazy:

1) organické sloučeniny vyjádřené jako sumární uhlík

2) plynné sloučeniny chloru vyjádřené jako chlorovodík

3) plynné sloučeniny fluoru vyjádřené jako fluorovodík

4) suma rtuti, thallia a kadmia v plynné, kapalné a tuhé fázi

5) suma arsenu, niklu, chromu a kobaltu v plynné, kapalné a tuhé fázi

6) suma olova, mědi a manganu v plynné, kapalné a tuhé fázi

7) součtový obsah polychlorovaných dibenzodioxinů a dibenzofuranů udaný v ng TEQ/m^3, v němž jsou jednotlivé složky přepočteny pomocí koeficientů ekvivalentu toxicity podle přílohy č. 6

Požadavky na konstrukci, vybavení nebo provozování technologického procesu

• a) Tato zařízení nejsou určena pro spalování těl či zbytků těl zvířat.

• b) Zásobník musí být proveden tak, aby v něm bylo trvale možno udržovat podtlak a odsávaný vzduch byl přiváděn do ohniště. Pokud je spalovací zařízení mimo provoz, musí být vzduch ze zásobníku vzduchu odváděn do výduchu stanoveného orgánem ochrany ovzduší.

• c) Ve spalovacím prostoru za posledním přívodem vzduchu musí být zajištěno udržení teploty nejméně 850 °C a setrvání spalin při ní po dobu minimálně 2 s při obsahu kyslíku nejméně 6 % obj. Pro speciální řešení, například typu pyrolýzních pecí, budou podmínky spalování stanoveny individuálně orgány ochrany ovzduší.

• d) Zařízení musí být provedeno tak, aby byla zajištěna dostatečná doba setrvání spalovaného odpadu ve spalovacím prostoru k dokonalému vyhoření eventuálně tomu musí odpovídat přívod odpadu do ohniště.

• 5.1.2 Zařízení pro spalování nebezpečného odpadu

| Emisní limit v [mg/m3] 7)pro | Refer. obsah kysl. [%] O2 | Vztaž. podm. | | | | | | tuhé látky TL | oxid siřič. SO2 | oxidy dusíku j. NO2 | oxid uheln. CO | jiné | | | | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | 30 | 300 | 500 | 100 | 20 1) | 11 | A | | | | | | 30 2) | | | | | | | | 2 3) | | | | | | | | 0,2 4) | | | | | | | | 2,0 5) | | | | | | | | 5,0 6) 0,1 7) | | |

Odkazy:

1) organické sloučeniny vyjádřené jako sumární uhlík

2) plynné sloučeniny chloru vyjádřené jako chlorovodík

3) plynné sloučeniny fluoru vyjádřené jako fluorovodík

4) suma rtuti, thallia a kadmia v plynné, kapalné a tuhé fázi

5) suma arsenu, niklu, chromu a kobaltu v plynné, kapalné a tuhé fázi

6) suma olova, mědi a manganu v plynné, kapalné a tuhé fázi

7) součtový obsah polychlorovaných dibenzodioxinů a dibenzofuranů udaný v ng TEQ/m^3, v němž jsou jednotlivé složky přepočteny pomocí koeficientů ekvivalentu toxicity podle přílohy č. 6

Požadavky na konstrukci, vybavení nebo provozování technoloqického procesu

• a) Zásobník tuhého odpadu musí být proveden tak, aby v něm bylo možno trvale udržovat podtlak a odsávaný vzduch byl přiváděn do ohniště. V případě kapalných odpadů musí být vzdušina, odsávaná z místa odčerpávání a odvzdušnění nádrží zavedena do spalovacího prostoru. Pokud je spalovací zařízení mimo provoz, musí být odsávaný vzduch rozptylován ve výšce, stanovené orgánem ochrany ovzduší.

• b) Zařízení pro spalování nebezpečného odpadu musí být vybavena dodatečným spalováním. Ve spalovacím prostoru za posledním přívodem vzduchu musí být udržována taková teplota, která zajišťuje termickou a oxidační destrukci všech odcházejících nebezpečných látek (nejméně však 900 C) s dobou setrvání nejméně 1 s při obsahu kyslíku nejméně 6 % obj.

V případě spalování odpadu obsahujícího 1 % hm. a více halogenovaných organických látek, v přepočtu na chlor, musí být ve spalovacím prostoru za posledním přívodem vzduchu teplota zajišťující termickou a oxidační destrukci všech odcházejících nebezpečných látek (nejméně však 1100°C) s dobou setrvání 2 s při obsahu kyslíku nejméně 6 % obj.

V případě spalování odpadu obsahujícího vysoce stabilní organické látky, například typu polychlorovaných bifenylů (PCB) nebo pentachlorfenolu v koncentraci vyšší než 10 mg/kg, musí být ve spalovacím prostoru za posledním přívodem vzduchu udržována teplota nejméně 1200 °C při době setrvávání spalin v tomto prostoru nejméně 2s.

Pro speciální řešení, například typu pyrolýzních pecí, budou podmínky spalování stanoveny individuálně orgány ochrany ovzduší.

• 5.2 Střední zdroje znečišťování

• 5.2.1 Čistírny odpadních vod

Zařízení s projektovanou kapacitou pro 500 a více ekvivalentních obyvatel nebo určená pro provoz technologií produkujících znečištění vod.

Páchnoucí látky nesmí být emitovány do obydlených oblastí v koncentracích obtěžujících obyvatelstvo.

• 5.2.2 Kompostárny

Zařízení určená pro průmyslové kompostování.

Páchnoucí látky nesmí být emitovány do obydlených oblastí v koncentracích obtěžujících obyvatelstvo.

• 1. OSTATNÍ (střední zdroje znečišťování s výjimkami, označenými v textu)

• 6.1 Krematoria

Zařízení určená pro spalování mrtvých lidských těl, orgánů a ostatků.

Platí i pro veterinární spalovny v případě výhradního spalování těl zvířat a živočišných zbytků.

| Emisní limit v [mg/m3] pro | Refer. obsah kysl. O2 [%] | Vztaž. podm. | | | | | | tuhé látky TL | oxid siřič. SO2 | oxidy dusíku j. NO2 | oxid uheln. CO | jiné | | | | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | 50 | nest. | 350 | 100 | 15 1) 30 2) | 17 | A |

Odkazy:

1) organické sloučeniny vyjádřené jako sumární uhlík

2) plynné sloučeniny chloru a fluoru, vyjádřené jako součet chlorovodíku a fluorovodíku

Požadavky na konstrukci, vybavení nebo provozování technologického procesu

Ve spalovacím prostoru za posledním přívodem vzduchu musí být udržována taková teplota, která zajišťuje termickou a oxidační destrukci všech odcházejících nebezpečných látek (nejméně 850 °C) s dobou setrvání spalin nejméně 1 s.

Při použití topných olejů nesmí být spalován olej s obsahem síry vyšším než 1 % hm.

• 6.2 Stavby a zařízení pro chov hospodářských zvířat

Zařízení s průměrným ročním chovem od 500 kusů skotu, od 5000 kusů prasat a od 50000 kusů drůbeže jsou velkým zdrojem znečišťování.

Zařízení s průměrným ročním chovem od 180 do 499 kusů skotu, od 500 do 4999 kusů prasat a od 1000 do 49999 kusů drůbeže jsou středním zdrojem znečišťování.

Platí emisní limit všeobecně platný pro amoniak. Páchnoucí látky nesmí být emitovány do obydlených oblastí v koncentracích obtěžujících obyvatelstvo.

• 6.3 Veterinární asanační zařízení

Zařízení na sběr a zpracování zvířecích těl a výrobu krmiv, hnojiv nebo technických tuků z vedlejších produktů porážky, například kostí, chlupů, peří, paroží, drápů, krve apod.

Páchnoucí látky nesmí být emitovány do obydlených oblastí v koncentracích obtěžujících obyvatelstvo.

• 6.4 Lakovny

Zařízení a technologie určené pro nanášení kapalných nebo práškových hmot (například stříkáním, máčením, navalováním, poléváním, apod.) na různé materiály (například kovy, plasty, kůži, dřevo, apod.).

Požadavky na konstrukci, vybavení nebo provozování technoloqického procesu

Použijí se všechny technicky dostupné možnosti k omezení emisí těkavých organických sloučenin, především nátěrové hmoty, chudé na ředidla, nanášení nátěrových hmot s vysokou účinností, apod. Pro účely stanovení emisních limitů se za zařízení považuje technologický celek jednoho technologického systému nátěrových hmot. Pro lakovny platí vztažné podmínky C.

• 6.4.1 Lakovny se spotřebou nátěrových hmot větší než 5 kg za den do celkové roční spotřeby 10 t (střední zdroj znečišťování)

Emisním limitem je hodnota hodinové emise těkavých organických sloučenin, včetně rozpouštědel, vyjádřená jako celkový uhlík ... 1 kg/h

• 6.4.2 Lakovny s celkovou roční spotřebou nátěrových hmot vyšší než 10 t (velký zdroj znečišťování)

Hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek v odpadních plynech ze sušáren nebo prostorů pro nanášení nátěrových hmot nesmí překročit 3 mg/m^3.

• a) Jednoúčelové proudové lakovny pro seriovou výrobu s roční spotřebou nátěrových hmot větší než 200 t

Emisním limitem je celková specifická výrobní emise těkavých organických sloučenin, vyjádřená jako celkový uhlík ... 35 g/m^2

Nelze-li této hodnoty dosáhnout, potom nesmí hmotnostní koncentrace těkavých organických látek v odpadním plynu z prostoru nanášení nátěrových hmot, vyjádřená jako celkový uhlík, překročit 50 mg/m^3.

• b) Ostatní lakovny s roční spotřebou nátěrových hmot do 250 t

Emisním limitem je celková specifická výrobní emise těkavých organických sloučenin, vyjádřená jako celkový uhlík, ve výši

120 g/m^2 při nanášení nátěrových hmot s tzv. metalisačním efektem,

60 g/m^2 při nanášení nátěrových hmot ve všech ostatních případech

Současně nesmí hmotnostní koncentrace těkavých organických látek v odpadním plynu z prostoru nanášení nátěrových hmot, vyjádřená jako celkový uhlík, překročit 50 mg/m^3.

• 6.5 Zpracování dřeva

Průmyslové zpracování dřeva (například pily, výroby nábytku, dřevěných konstrukčních desek) mimo pilařské provozy v tzv. manipulačních či expedičních skladech (krácení kmenů).

| Znečišťující látka | Emisní limit [mg/m3] | Měrná výrobní emise [kg/t] | Vztažné podm. | Pozn. | | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | | --- | --- | --- | --- | --- | | tuhé látky | 50 1) 10 2) | nest. | C | 3) |

Odkazy:

1) při všech technologických operacích, mimo broušení

2) při broušení ve výrobě dýh a překližek, ve výrobě desek a nábytku

3) emisní limity organických látek při výrobě dýh a překližek, výrobě desek a nábytku se stanoví individuálně s přihlédnutím k provozním podmínkám

• 6.6 Polygrafie

Zařízení a technologie určené pro nanášení tiskových barev na papír, lepenku či materiály z nich vyrobené, nebo použití obdobných nanášecích technik a materiálů.

| Znečišťující látka | Emisní limit [mg/m3] | Měrná výrobní emise [kg/t] | Vztažné podm. | Pozn. | | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | | --- | --- | --- | --- | --- | | organic. látky tuhé látky | 50 2) 3 | nest. | C | 1) |

Odkazy:

1) v odpadních plynech z prostor pro nanášení a sušení tiskových barev

2) vyjádřené jako celkový uhlík

• 6.7 Odmašťování kovů a elektrosoučástek chlorovanými organickými rozpouštědly

V odpadních plynech z technologií a zařízení pro odmašťování s celkovým objemem chlorovaných organických rozpouštědel větším než 5 litrů nesmí při hmotnostním toku jejich par vyšším než 500 g/h překročit hmotnostní koncentrace par těchto rozpouštědel na výstupu odsávacího zařízení do ovzduší 100 mg/m^3 při vztažných podmínkách C.

• 6.8 Čištění textilií, kůží a kožešin organickými rozpouštědly

Pro hodnoty koncentrací platí vztažné podmínky C.

• a) Hmotnostní koncentrace par chlorovaných rozpouštědel v plynech ze sušáren a z pracovního prostředí nesmí při jejich hmotnostním toku vyšším než 500 g/h překročit 150 mg/m^3.

Měrná výrobní emise, zjištěná z měsíčního průměru nesmí překročit 30 g rozpouštědel na 1 kg čištěných textilií, kůží a kožešin.

Každé zařízení musí být vybaveno zachycováním koncentrovaných par.

• b) Při čištění oděvů, kůží a kožešin technickým benzínem 150/200, či obdobnými alkánovými rozpouštědly nesmí hmotnostní koncentrace par organických látek v nosném plynu překročit 6 g/m^3.

Měrná výrobní emise, zjištěná z měsíčního průměru nesmí překročit 150 g rozpouštědla na 1 kg čištěných textilií, kůží a kožešin.

• 1. NEZAŘAZENÉ PROCESY

Ve všech ostatních případech, které nejsou uvedeny v příloze č. 2 jako vybrané zdroje znečišťování, jsou uplatňovány obecné emisní limity.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 117/1997 Sb.

OBECNÉ EMISNÍ LIMITY A PŘÍPUSTNÁ TMAVOST KOUŘE

Všechny emisní limity v této příloze platí pro koncentrace ve vlhkém plynu (+) při normálních podmínkách (tlaku 101,32 kPa a teplotě 0 °C).

• 1. Emisní limity pro znečišťující látky O. skupiny - základní znečišťující látky

Znečišťujícími látkami v této skupině jsou:

tuhé znečišťující látky

oxid siřičitý

oxidy dusíku

oxid uhelnatý

těkavé organické sloučeniny (VOC)

• a Emisní limit pro tuhé znečišťující látky

Zdroje znečišťování musí být zřizovány a provozovány tak, aby při hmotnostním toku tuhých znečišťujících látek 2,5 kg/h a menším, hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek v nosném plynu nepřekročila hodnotu 200 mg/m^3. Při hmotnostním toku tuhých znečišťujících látek vyšším než 2,5 kg/h nesmí hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek v nosném plynu překročit hodnotu 150 mg/m^3.

• b) Emisní limit pro oxid siřičitý

Zdroje znečišťování ovzduší se zřizují a provozují tak, aby při hmotnostním toku oxidu siřičitého vyšším než 20 kg/h hmotnostní koncentrace oxidu siřičitého v nosném plynu nepřekročila hodnotu 2500 mg/m^3.

• c) Emisní limit pro oxidy dusíku

Zdroje znečišťování se zřizují a provozují tak, aby při hmotnostním toku oxidů dusíku vyšším než 10 kg/h hmotnostní koncentrace oxidů dusíku v nosném plynu nepřekročila hodnotu 500 mg/m^3. Hodnoty hmotnostního toku a hmotnostní koncentrace oxidů dusíku se vyjadřují jako oxid dusičitý.

• d) Emisní limit pro oxid uhelnatý

Zdroje znečišťování se zřizují a provozují tak, aby při hmotnostním toku oxidu uhelnatého vyšším než 5 kg/h hmotnostní koncentrace oxidu uhelnatého v nosném plynu nepřekročila hodnotu 800 mg/m^3

• e) Emisní limity pro těkavé organické sloučeniny (VOC)

Zdroje znečišťování emitující těkavé organické sloučeniny, které nejsou uvedeny v příloze č. 2, se zřizují a provozují tak, aby pro jednotlivé těkavé organické sloučeniny nebo jejich typy byly splněny emisní limity dle přílohy č. 3.

• 1. Emisní limity pro znečišťující látky 1. skupiny

• 1. podskupina

azbest

benzo (a) pyren

2-nafthylamin

beryllium a jeho sloučeniny vyjádřené jako Be

kadmium a jeho sloučeniny vyjádřené jako Cd

dibenzoantracen

Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek vyšším než 1 g/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 0,2 mg/m^3 těchto znečišťujících látek v nosném plynu.

• 1. podskupina

arsen a jeho sloučeniny vyjádřené jako As

sloučeniny chromu šestimocného vyjádřené jako Cr

kobalt a jeho sloučeniny vyjádřené jako Co

nikl a jeho sloučeniny vyjádřené jako Ni

Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek vyšším než 10 g/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 2 mg/m^3 těchto znečišťujících látek v nosném plynu.

• 1. podskupina

akrylonitril

benzen

1,3-butadien

1,2-dibromethan

epichlorhydrin

ethylenoxid (oxiran)

hydrazin

propylenoxid

vinylchlorid

Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek vyšším než 50 g/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 5 mg/m^3 těchto znečišťujících látek v nosném plynu.

• 1. Emisní limity pro znečišťující látky 2. skupiny

• 1. podskupina

rtuť a její sloučeniny vyjádřené jako Hg

thallium a jeho sloučeniny vyjádřené jako Tl

Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek vyšším než 1 g/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 0,2 mg/m^3 těchto znečišťujících látek v nosném plynu.

• 1. podskupina

selen a jeho sloučeniny vyjádřené jako Se

telur a jeho sloučeniny vyjádřené jako Te

Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek vyšším než 10 g/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 2 mg/m^3 těchto znečišťujících látek v nosném plynu.

• 1. podskupina

antimon a jeho sloučeniny vyjádřené jako Sb

cín a jeho sloučeniny vyjádřené jako Sn

fluoridy vyjádřené jako F^-

chrom a jeho sloučeniny (mimo Cr^VI) vyjádřené jako Cr

kyanidy vyjádřené jako CN^-

mangan a jeho sloučeniny vyjádřené jako Mn

měď a její sloučeniny vyjádřené jako Cu

olovo a jeho sloučeniny vyjádřené jako Pb

vanad a jeho sloučeniny vyjádřené jako V

zinek a jeho sloučeniny vyjádřené jako Zn

Při hmotnostním toku všech emisí těchto znečišťujících látek vyšším než 50 g/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 5 mg/m^3 těchto znečišťujících látek v nosném plynu.

• 1. Emisní limity pro znečišťující látky 3. skupiny

• 1. podskupina

antimonovodík (stibin)

arsenovodík (arsan)

fosforovodík (fosfan)

fosgen

chlorkyan

Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek vyšším než 10 g/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 2 mg/m^3 těchto znečišťujících látek v nosném plynu.

• 1. podskupina

brom a jeho plynné sloučeniny vyjádřené jako HBr

fluor a jeho plynné sloučeniny vyjádřené jako HF

chlor

kyanovodík

sirovodík (sulfan)

silné anorganické kyseliny vyjádřené jako H kromě HCl

Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek vyšším než 100 g/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 10 mg/m^3 těchto znečišťujících látek v nosném plynu.

• 1. podskupina

amoniak

anorganické plynné sloučeniny chloru vyjádřené jako HC

Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek vyšším než 500 g/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 50 mg/m^3 všech těchto znečišťujících látek v nosném plynu.

• 1. Emisní limity pro znečišťující látky 4. skupiny

• 1. podskupina

acetaldehyd

anilin

benzylchlorid

diethylamin

1,2-dichlorethan

1,1-dichlorethylen

dimethylamin

ethanolamin

ethylakrylát

fenol

formaldehyd

kresoly

kyselina akrylová

kyselina mravenčí

merkaptany

methylakrylát

methylamin

nitrobenzen

nitrofenoly

nitrokresoly

nitrotolueny

pyridin

sirouhlík

1,1,2,2-tetrachlorethan

tetrachlorethylen

thioethery

o-toluidin (2-methylanilin)

trichlormethan

trichlorethylen

Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek vyšším než 0,1 kg/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 20 mg/m^3 těchto znečišťujících látek v nosném plynu.

• 1. podskupina

benzaldehyd

butylaldehyd

1,4-dichlorbenzen

1,1-dichlorethan

ethylbenzen

furfural (2-furaldehyd)

chlorbenzen

2-chloropren (2-chlor-1,3-butadien)

2-chlorpropan

izopropylbenzen

kyselina octová

methylacetát

methylmetakrylát

1-methylnaftalen

2-methylnaftalen

naftalen

styren

toluen

vinylacetát

xyleny

Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek vyšším než 2 kg/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 100 mg/m^3 těchto znečišťujících látek v nosném plynu.

• 1. podskupina

aceton

alkylalkoholy

bifenyl

2-butanon

butylacetát

dibutylether

diethylether

difenylether

1,2-dichlorethylen

dichlormethan

diizopropylether

dimethylether

ethylacetát

ethylenglykol

4-hydroxy-4-ethyl-2-pentanon

chlorethan

methylester kyseliny benzoové

4-methyl-2-pentanol

N-methylpyrolidon

olefiny s výjimkou 1,3-butadienu

parafiny s výjimkou methanu

Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek vyšším než 3 kg/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 150 mg/m^3 těchto znečišťujících látek v nosném plynu.

• 1. Emisní limity pro tmavost kouře

Nejvyšší přípustná tmavost kouře je optická vlastnost kouře, vyvolaná pohlcováním světla v kouřové vlečce vystupující z komína. Vyjadřuje se ve stupních podle Ringelmanna v kouřové vlečce (stupně 0-5). Tmavost kouře lze rovněž vyjádřit na stupni Bacharacha (0-9) či měřením opacity (%), která se měří v kouřovodu.

Nejvýše přípustná tmavost kouře vypouštěného ze spalovacího procesu je obecně dána těmito emisními limity:

• a) Při spalování paliv nesmí být odcházející kouř tmavší než 2. stupeň při měření a hodnocení Ringelmannovou stupnicí a změřená hodnota opacity nesmí být větší než 40%. Po dobu roztápění zařízení ze studeného stavu v trvání nejdéle 30 minut, pokud pasport kotle nestanoví jinak, může tmavost kouře dostoupit až do úrovně stupně 3. Ringelmannovy stupnice nebo hodnoty 60% opacity.

• b) Při spalování kapalných paliv musí být proces veden tak, aby kromě podmínek stanovených v předchozím odstavci nebyla při kontrole obsahu sazí měřením tmavosti skvrn na filtru z odsátého vzorku podle Bacharacha zjištěna vyšší hodnota než odpovídá 4. stupni Bacharachovy stupnice při žádném ze tří po sobě provedených testů a stupni 3. alespoň u dvou ze tří provedených testů. Při roztápění zařízení ze studeného stavu se kontrola tmavosti kouře Bacharachovým testem neprovádí.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 117/1997 Sb.

Hodnoty emisních faktorů pro stanovení množství emisí výpočtem

| Druh paliva | Druh topeniště | Tepelný výkon kotle | Tuhé látky | SO2 | NOx | CO | CxHy | Jednotka | | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | všechna tuhá mimo čemé uhlí a koks | pevný rošt | jakýkoliv | 1,0.Ap | 19,0.Sp | 3,0 | 45,0 | 10,0 | kg/t spáleného paliva | | černé uhlí a koks | jakýkoliv | 1,0.Ap | 19,0.Sp | 1,5 | 45,0 | 10,0 | | | | hnědé uh., proplástek, lignit, brikety | pásový rošt | do 3 MW > 3 MW | 1,9.Ap 1,9.Ap | 19,0.Sp 19,0.Sp | 3,0 3,0 | 5,0 1,0 | 1,5 0,5 | | | čer.uhlí tříděné a prachové, jiná tuhá paliva | do 3 MW > 3 MW | 1,7.Ap 1,7.Ap | 19,0.Sp 19,0.Sp | 3,0 7,5 | 5,0 1,0 | 1,5 0,5 | | | | všechna tuhá paliva mimo čemé uhlí a koks | pás. rošt s pohazov. | jakýkoliv | 5,0.Ap | 19,0.Sp | 3,0 | 1,0 | 0,5 | | | pohyblivý rošt (přesuvný, vratný aj.) a komb. rošt + olej rošt + plyn | 3,5.Ap | 19,0.Sp | 3,0 | 1,0 | 0,5 | | | | | granulační a komb. rošt + práš. práš. + plyn | 8,5.Ap | 19,0.Sp | 6,0 | 0,5 | 0,15 | | | | | tavící | 5,5.Ap | 19,0.Sp | 15,0 | 0,5 | 0,15 | | | | | cyklonové | 1,5.Ap | 19,0.Sp | 27,5 | 0,5 | 0,15 | | | | | černé uhlí a koks | pásový rošt | jakýkoliv | 5,0.Ap | 19,0.Sp | 7,5 | 1,0 | 0,5 | kg/t spáleného paliva | | pohyblivý rošt (přesuvný, vratný aj.) a kombinace rošt + olej rošt + plyn | 3,5.Ap | 19,0.Sp | 7,5 | 1,0 | 0,5 | | | | | granulační a kombin. rošt + práš. prášek + plyn | 8,5.Ap | 19,0.Sp | 9,0 | 0,5 | 0,15 | | | | | tavící | 5,5.Ap | 19,0.Sp | 15,0 | 0,5 | 0,15 | | | | | cyklon | 1,5.Ap | 19,0.Sp | 27,5 | 0,5 | 0,15 | | | | | dřevo | jakékoliv | do 3 MW > 3 MW | 12.5 15,0 | 1,0 1,5 | 3,0 3,0 | 1,0 1,0 | 1,0 1,0 | | | těžký a stř. topný olej | jakékoliv | do 100MW | 2,91 | 20.S | 10,0 | 0,53 | 0,37 | | | lehký topný olej | jakékoliv | jakýkoliv | 2,13 | 20.S | 10,0 | 0,59 | 0,41 | | | nafta a podobná paliva | jakékoliv | jakýkoliv | 1,42 | 20.S | 5,0 | 0,71 | 0,41 | | | propan a butan | jakékoliv | do 3 MW > 3 MW | 0,45 0,42 | 0,02.S (0,004) 0,02.S (0,004) | 2,4 2,8 | 0,46 0,37 | 0,18 0,07 | | | koksárenský plyn | jakékoliv | do 3 MW > 3 - 100 MW | 302 290 | 2,0.S (9500) 2,0.S (9500) | 1920 3700 | 320 270 | 128 48 | kg/106 . m3 spáleného plynu | | generátorový plyn | jakékoliv | do 3 MW > 3 - 100 MW | 302 290 | 2,0.S (6500) 2,0.S (6500) | 1920 3700 | 320 270 | 128 48 | | | vysokopecní plyn | jakékoliv | do 3 MW > 3 - 100 MW | 302 290 | 2,0.S (150) 2,0.S (150) | 1920 3700 | 320 270 | - - | | | svítiplyn | jakékoliv | < 0,2 MW 0,2 - 5 MW | 20 20 | 2,0.S (85) 2,0.S (85) | 800 960 | 320 320 | 128 128 | | | zemní plyn | jakékoliv | < 0,2 MW 0,2 - 5 MW | 20 20 | 2,0.S (9,6) 2,0.S (9,6) | 1600 1920 | 320 320 | 128 128 | |

Poznámka: Pokud není znám obsah síry v palivu S, používají se čísla v závorkách.

Ap - obsah popela v původním vzorku tuhých paliv [% hm.]

Sp - obsah síry v původním vzorku tuhých paliv [% hm.]

S - obsah síry v původním vzorku paliva pro:

• kapalná paliva [% hm.]

• propan-butan [g/kg]

• plynná paliva [mg/m^3]

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 117/1997 Sb.

METODY MĚŘENÍ A TECHNICKÉ POŽADAVKY NA PŘÍSTROJE PRO KONTINUÁLNÍ MĚŘENÍ

I. Metody kontinuální analýzy pro měření

A. Tuhé znečišťující látky

• absorpce beta záření

• fotometrie.

B. Plynné emise

princip metody	měřená látka znečišťující ovzduší
- infračervená spektrometrie	SO2, CO, NOx (NO), Cl-
- ultrafialová spektrometrie	SO2, NOx (NO), CO
- potenciometrie	F- a Cl
- kolorimetrie	H2S
- plamenoionizační detekce	uhlovodíky, org. látky
- katalytické spalování	uhlovodíky, org. látky
- chemoluminiscence	NOx (NO)

II. Požadavky na přístroje pro kontinuální měření emisí znečišťujících látek

K měření emisí znečišťujících látek se používají přístroje, které musí splňovat následující technické parametry:

a)	minimální stanovitelné množství	do 2 % rozsahu,
b)	okolní teplota	°C +5 °C do 35 °C nebo -10 do +55 °C,
c)	teplotní závislost nulového bodu při změně o 10 °C	menší jak ± 2 % z nejcitlivějšího rozsahu (větší vliv musí být kompenzován),
d)	teplotní závislost	menší jak ± 3 % z rozsahu,
citlivost (údaje) při změně o 10 °C	větší vliv musí být kompenzován,
e)	rušivý vliv všech ostatních složek na měření	menší než ± 4 % z nejcitliv. rozsahu,
f)	90 % časová hodnota	nesmí být větší než 200 sekund včetně odběr. zařízení,
g)	změna nuly během kontrolního intervalu	nesmí být při nejcitlivějším rozsahu větší než ± 2 %,
h)	změna citlivosti za stejné období	nesmí být při nejcitlivějším rozsahu větší než ± 2%,
i)	odběr vzorku a odběrová zařízení	jsou konstruována tak, že nedochází k zanášení pevným látkami a k sorpcím měřené látky,
j)	nulový a referenční bod	musí být během intervalu kontroly min. 1x zaznamenán na registračním zařízení,
k)	výrobcem musí být stanoveny intervaly nulování, kalibrace a údržby.

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 117/1997 Sb.

EKVIVALENTY TOXICITY DIBENZODIOXINŮ A DIBENZOFURANŮ

Ke stanovení součtové hodnoty se hmotnostní koncentrace dále uvedených polychlorovaných dioxinů a dibenzofuranů před sečtením násobí uvedenými koeficienty ekvivalentů toxicity:

		koeficient ekvivalentu toxicity
2, 3, 7, 8	- tetrachlordibenzodioxin (TCDD)	1
1, 2, 3, 7, 8	- pentachlordibenzodioxin (PeCDD)	0,5
1, 2, 3, 4, 7, 8	- hexachlordibenzodioxin (HxCDD)	0,1
1, 2, 3, 7, 8, 9	- hexachlordibenzodioxin (HxCDD)	0,1
1, 2, 3, 6, 7, 8	- hexachlordibenzodioxin (HxCDD)	0,1
1, 2, 3, 4, 6, 7, 8	- heptachlordibenzodioxin (HpCDD)	0,01
	- oktachlordibenzodioxin (OCDD)	0,001
2, 3, 7, 8	- tetrachlordibenzofuran (TCDF)	0,1
2, 3, 4, 7, 8	- pentachlordibenzofuran (PeCDF)	0,5
1, 2, 3, 7, 8	- pentachlordibenzofuran (PeCDF)	0,05
1, 2, 3, 4, 7, 8	- hexachlordibenzofuran (HxCDF)	0,1
1, 2, 3, 7, 8, 9	- hexachlordibenzofuran (HxCDF)	0,1
1, 2, 3, 6, 7, 8	- hexachlordibenzofuran (HxCDF)	0,1
2, 3, 4, 6, 7, 8	- hexachlordibenzofuran (HxCDF)	0,1
1, 2, 3, 4, 6, 7, 8	- heptachlordibenzofuran (HpCDF)	0,01
1, 2, 3, 4, 7, 8, 9	- heptachlordibenzofuran (HpCDF)	0,01
	- oktachlordibenzofuran (OCDF)	0, 001

Příloha č. 7 k vyhlášce č. 117/1997 Sb.

SEZNAM STÁLÝCH A PROMĚNNÝCH ÚDAJŮ TVOŘÍCÍCH PROVOZNÍ EVIDENCI

• 1. Identifikace zdroje znečišťování

Stálé údaje

Údaje o provozovateli

Identifikační číslo provozovatele (IČO, RČ), obchodní jméno a sídlo nebo jméno, příjmení, bydliště, místo podnikání (okres, obec, část obce, ulice, číslo orientační, číslo popisné, evidenční nebo náhradní a PSČ; telefon, fax), statutární zástupce, bankovní spojení, počet zdrojů.

Údaje o zdroji

Identifikační číslo zdroje (IČZ), kategorie, název a skladba zdroje (např. kotelna s odlučovači, technologie, doly, lomy, skládka, hořící plocha, zapařený objem apod.), adresa (okres, obec, část obce, ulice, číslo orientační, číslo popisné, evidenční nebo náhradní a PSČ; telefon, fax - pokud se liší od identifikace provozovatele), číslo katastrálního území, číslo parcely, celkový instalovaný výkon (MWt) nebo výrobní kapacita, odpovědná osoba.

• 1. Údaje o technoloqickém provozu

Stálé údaje:

Identifikační číslo zdroje (IČZ), evidenční číslo technologie, druh výroby (podle přílohy č. 2 k této vyhlášce), název, výrobce, rok výroby a uvedení do provozu, životnost, denní a týdenní rytmus, evidenční čísla komínů nebo výduchů, počet odlučovacích zařízení a jejich evidenční čísla, uplatněné emisní limity.

• a) Údaje o kotlích a procesních ohřevech bez kontaktu s technologickou látkou

Stálé údaje:

Typ kotle nebo zařízení, výrobce, rok uvedení do provozu, jmenovitý tepelný výkon, účinnost kotle nebo zařízení podle výrobce, druh topeniště.

U kotlů ve výrobě elektřiny nebo kombinované výrobě elektřiny a tepla také instalovaný elektrický výkon.

U kotlů a zařízení spalujících plynná nebo kapalná paliva také druh, výkon a pracovní přetlak hořáku.

U kotlů a zařízení spalujících současně více druhů paliv také druhy přídavných paliv a jejich průměrný podíl na tepelném příkonu zařízení.

Proměnné údaje:

Rok, měsíc, den, čas, provozní hodiny, vyrobené teplo, průměrné využití jmenovitého tepelného výkonu.

U kotlů ve výrobě elektřiny nebo kombinované výrobě elektřiny a tepla také vyrobená elektrická energie, průměrné využití instalovaného elektrického výkonu.

• b) Údaje o procesních ohřevech s kontaktem spalin s technologickou látkou

Stálé údaje:

Druh a charakteristika spalovacího zařízení, jmenovitý tepelný výkon, počet hořáků, druh, výkon a pracovní přetlak hořáku, název produktu, měrná jednotka produktu, kapacita výroby.

Proměnné údaje:

Rok, měsíc, den, čas, provozní hodiny, množství vyrobeného produktu (počet měrných jednotek produktu za daný den, měsíc a rok).

• c) Ostatní technologické procesy

Stálé údaje:

Označení výrobku (produktu), měrná jednotka výrobku, kapacita výroby, měrná energetická náročnost.

Proměnné údaje:

Rok, měsíc, den, čas, provozní hodiny, množství vyrobeného produktu (počet měrných jednotek výrobku za daný den, měsíc a rok).

• 1. Údaje o palivech a surovinách

• a) Údaje o palivech

Stálé údaje:

Identifikační číslo zdroje (IČZ), evidenční číslo technologie.

Proměnné údaje:

Rok, měsíc, den, čas, druh paliva, spotřeba paliva, počet provozních hodin, jakostní znaky paliva (výhřevnost, obsah vody, obsah popela a síry v sušině nebo obsah popela a síry v původním vzorku), emise znečišťujících látek (v souhrnném vyhodnocení).

U kotlů a jiných zařízení spalujících současně více druhů paliv také: druhy paliv, spotřeba jednotlivých druhů paliv, počet provozních hodin, jakostní znaky jednotlivých druhů paliv a podíl jednotlivých druhů paliv na celkovém tepelném příkonu.

• b) Údaje o surovinách

Stálé údaje:

Identifikační číslo zdroje (IČZ), evidenční číslo technologie.

Proměnné údaje:

Rok, měsíc, den, čas, název suroviny, měrná jednotka suroviny, obsah znečišťujících látek v surovině na jednotku (měrná výrobní emise vztažená na měrnou jednotku suroviny), spotřeba suroviny v měrných jednotkách, emise znečišťujících látek (v souhrnném vyhodnocení).

• 1. Údaje o zařízení k omezování emisí

Stálé údaje:

Identifikační číslo zdroje (IČZ), evidenční číslo technologie. Evidenční číslo a typ odlučovacího zařízení, počet jednotek, výrobce, rok uvedení do provozu, druh znečišťující látky, garantovaná účinnost.

Proměnné údaje:

Evidenční číslo odlučovacího zařízení, čas, druh znečišťující látky, skutečná účinnost, časové využití v daném intervalu.

• 1. Údaje o komínech

Stálé údaje:

Identifikační číslo zdroje (IČZ), evidenční číslo technologie. Evidenční číslo komína (nebo jiného výduchu), výška komína (nebo jiného výduchu), světlost v koruně komína.

Proměnné údaje:

Evidenční číslo komína, vnitřní plocha v místě měření rychlosti plynů, průměrná teplota a rychlost plynů protékajících komínem (v souhrnných vyhodnoceních).

• 1. Údaje o měření

Stálé údaje:

Identifikační číslo zdroje (IČZ), evidenční číslo technologie.

Proměnné údaje:

Datum, název subjektu provádějícího jednorázové měření nebo garantujícího kontinuální měření, druh, četnost, podmínky a místo měření, použitá přístrojová technika a měřící metoda;

název znečišťující látky a její naměřená koncentrace při referenčních podmínkách, průtok, teplota a tlak nosného plynu, obsah kyslíku v nosném plynu, koncentrace a hmotnostní tok zjišťované znečišťující látky, odvozený emisní faktor.

• 1. Údaje o poruchách a haváriích

Stálé údaje:

Identifikační číslo zdroje (IČZ), evidenční číslo technologie.

Proměnné údaje:

Datum, název zařízení, doba trvání, druh a množství emisí, příčina havárie, přijatá opatření, hlášení orgánu ochrany ovzduší.

Příloha č. 8 k vyhlášce č. 117/1997 Sb.

POŽADAVKY NA JAKOST PALIVA DODÁVANÉHO PRO SPALOVÁNÍ V MALÝCH ZDROJÍCH ZNEČIŠŤOVÁNÍ A OBYVATELSTVU

Limitní měrná sirnatost paliva (g.MJ-1)
– hnědá uhlí	0,50
výjimka pro tuzemskou těžbu	1,07
– černá uhlí	0,50
výjimka pro tuzemskou těžbu	0,78
– brikety	0,50
výjimka pro brikety vyráběné z tuzemských uhlí	0,60
Limitní obsah síry (% hm)
– kapalná paliva	0,2
– topná nafta	0,05

Limitní měrná sirnatost paliva je nejvýše přípustný obsah sloučenin síry vyjádřených jako síra v gramech v palivu v původním stavu, vztažený na výhřevnost.

Limitní obsah síry v kapalném palivu je nejvýše přípustný obsah sloučenin síry vyjádřených jako síra v hmotnostních procentech.

^1) § 3 odst. 2 písm. i) zákona ČNR č. 389/1991 Sb., o státní správě ochrany ovzduší a poplatcích za jeho znečišťování, ve znění pozdějších předpisů.

^1a) Zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů.

^2) § 14 odst. 3 zákona č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.

^2a) § 11 odst. 1 písm. i) a odst. 2 zákona č. 309/1991 Sb.

^3) Zákon ČNR č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění zákona ČNR č. 343/1992 Sb.

^4) § 7 odst. 1 písm. e) zákona č. 309/1991 Sb.

^5) § 18 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

^6) § 7 odst. 1 písm. e) zákona č. 309/1991 Sb.

^7) § 3 odst. 2 písm. c) zákona č. 309/1991 Sb.

(+) Je míněna taková vlhkost plynu, která vyplývá z technologického procesu.