Vyhláška Ministerstva financí, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku)

ČÁST PRVNÍ

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška stanoví ceny, koeficienty, přirážky a srážky k cenám a postupy při uplatnění způsobů oceňování věcí, práv, jiných majetkových hodnot a služeb.

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely této vyhlášky se rozumí:

• a) halou stavba o jednom nebo více podlažích, ve kterých souhrn jednotlivých volných vnitřních prostorů vymezených svislými konstrukcemi, podlahou a spodním lícem stropních nebo nosných střešních konstrukcí, o velikosti každého prostoru minimálně 400 m^3, činí více než dvě třetiny obestavěného prostoru stavby; za svislé konstrukce vymezující vnitřní volné prostory se nepovažují vnitřní samostatné podpěrné tyčové prvky (sloupy, pilíře) a svislé konstrukce nedosahující výšky 1,7 m; zastavěná plocha haly činí nejméně 150 m^2. Způsob měření a výpočtu výměr je uveden v příloze č. 1,

• b) vedlejší stavbou stavba, která tvoří příslušenství^1) stavby hlavní nebo doplňuje užívání pozemku a jejíž zastavěná plocha nepřesahuje 100 m^2. Vedlejší stavbou není garáž a zahrádkářská chata,

• c) stářím stavby počet let, který uplynul od roku, v němž nabylo právní moci kolaudační rozhodnutí, do roku, ke kterému se ocenění provádí. V případech, kdy došlo k užívání stavby dříve, počítá se její stáří od roku, v němž se prokazatelně započalo s užíváním stavby. Nelze-li stáří stavby takto zjistit, počítá se od roku zjištěného z jiného dokladu, a není-li k dispozici ani ten, určí se odhadem,

• d) rybníkem vodní nádrž se zemní hrází, s přirozeným nebo zahloubeným dnem a s hloubkou vody u výpustního zařízení při normální hladině ve vegetačním období 0,5 m a výše,

• e) malou vodní nádrží nádrž s objemem do 2 milionů m^3 po hladinu ovladatelného prostoru, s největší hloubkou 9 m, měřeno na pevné dno. Stoletý průtok v profilu hráze do 60 m^3/s nebo u nádrží s umělým přívodem vody nesmí přesáhnout součet stoletého průtoku z vlastní vodní nádrže a kapacity přivaděče,

• f) velkou vodní nádrží nádrž s objemem nad 2 miliony m^3 po hladinu ovladatelného prostoru nebo s větší hloubkou než 9 m, měřeno na pevné dno a se stoletým průtokem v profilu hráze nad 60 m^3/s,

• g) ostatní vodní nádrží zejména jezero, tůň a zatopený lom, pískovna a důlní propadlina, a dále i vodní nádrž s hloubkou vody u výpustního zařízení při normální hladině ve vegetačním období menší než 0,5 m,

• h) rekreační chatou stavba určená k individuální rekreaci s obestavěným prostorem maximálně 360 m^3 a se zastavěnou plochou maximálně 80 m^2 včetně verand, vstupů a podsklepených teras; může být podsklepená a mít nejvýše jedno nadzemní podlaží a podkroví,

• i) zahrádkářskou chatou stavba určená k individuální rekreaci s obestavěným prostorem maximálně 110 m^3 a zastavěnou plochou maximálně 25 m^2 včetně verand, vstupů a podsklepených teras; může být podsklepená a mít nejvýše jedno nadzemní podlaží a podkroví,

• j) počtem obyvatel počet obyvatel trvale bydlících na území příslušné obce podle stavu uveřejněného Českým statistickým úřadem v Malém lexikonu obcí České republiky, který je aktuální v období počínajícím prvým dnem druhého měsíce po jeho vydání. Za prvý měsíc se považuje měsíc následující po dni vydání. Při změně územní struktury v oceňovaném období se vychází z aktuálního počtu obyvatel obce ke dni ocenění.

ČÁST DRUHÁ

OCEŇOVÁNÍ STAVEB NÁKLADOVÝM ZPŮSOBEM A OCEŇOVÁNÍ STAVEB A POZEMKŮ VÝNOSOVÝM ZPŮSOBEM

HLAVA PRVNÍ

OCEŇOVÁNÍ STAVEB NÁKLADOVÝM ZPŮSOBEM

§ 3

Budova a hala

(1) Jako budova^2) a hala se oceňuje stavba, kterou nelze zařadit podle účelu jejího užití mezi stavby oceňované podle § 4 až 11.

(2) Cena budovy a haly se zjistí vynásobením počtu m^3 obestavěného prostoru, určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1, základní cenou za m^3 stanovenou v závislosti na účelu užití a upravenou podle odstavce 3.

(3) Základní cena budovy a haly uvedená v přílohách č. 2 a 3 se násobí koeficienty K1 až K5, Ki a Kp podle vzorce

ZCU=ZC×K1×K2×K3×K4×K5×Ki×Kp,

kde

ZCU...... základní cena upravená;

ZC ........ základní cena podle přílohy č. 2 nebo č. 3;

K1 ......... koeficient přepočtu základní ceny podle druhu konstrukce uvedený v příloze č. 4;

K2 ......... koeficient přepočtu základní ceny podle velikosti průměrné zastavěné plochy podlaží v objektu, popřípadě samostatně oceňované části, se vypočte podle vzorce

K2=0,92+6,60počet m2 průměrné zastavěné plochy,

kde

0,92 a 6,60 jsou konstanty;

K3 ......... koeficient přepočtu základní ceny podle průměrné výšky podlaží v objektu, popřípadě samostatně oceňované části podle vzorce

K3=2,10v+0,30 pro budovy,

K3=2,80v+0,30 pro haly, ne však méně než 0,60,

kde

v .... je průměrná výška podlaží v metrech,

2,10, 2,80, 0,30 a 0,60 jsou konstanty;

K4 ......... koeficient vybavení stavby se vypočte podle vzorce

K4=1+0,54×n,

kde

0,54 je konstanta,

n .... součet objemových podílů konstrukcí a vybavení s nadstandardním vybavením, uvedených v příloze č. 14 v tabulce č. 1 pro budovy a v tabulce č. 2 pro haly, snížený o součet objemových podílů konstrukcí a vybavení s podstandardním vybavením zjištěných z uvedených tabulek.

Dále platí, že

• 1. není-li ve výčtu konstrukcí a vybavení v příslušné tabulce přílohy č. 14 uvedena konstrukce, která se ve stavbě vyskytuje, zjistí se její objemový podíl z výše nákladů na její pořízení v době a místě ocenění, vynásobených podílem 1Ki a koeficientem 1,852 a připočte se k součtu objemových podílů; přitom se výše ostatních objemových podílů nemění,

• 1. chybí-li ve stavbě konstrukce uvedená v příslušné tabulce přílohy č. 14, vynásobí se její stanovený objemový podíl koeficientem 1,852 a odečte se od součtu objemových podílů.

Výše koeficientu K4 je omezena rozpětím od 0,80 do 1,20, které lze překročit jen výjimečně na základě průkazného zdůvodnění;

K5 ......... koeficient polohový podle přílohy č. 13;

Ki .......... koeficient změny cen staveb podle přílohy č. 32, vztažený k cenové úrovni roku 1994 (1994 = 1,00);

Kp ......... koeficient prodejnosti uvedený v příloze č. 33.

(4) Podzemní budova a podzemní hala se oceňuje podle § 4.

§ 4

Inženýrská a speciální pozemní stavba

Cena inženýrské a speciální pozemní stavby, kromě stavby rybníka a malé vodní nádrže, se zjistí vynásobením počtu příslušné měrné jednotky (m^3, m^2, m, kus nebo hektar) základní cenou uvedenou v příloze č. 5 a násobí se koeficienty K5 z přílohy č. 13, Ki z přílohy č. 32 a Kp z přílohy č. 33.

§ 5

Rodinný dům, rekreační chalupa a rekreační domek

(1) Cena rodinného domu,^3) rekreační chalupy a rekreačního domku se zjistí vynásobením počtu m^3 obestavěného prostoru, určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1, základní cenou uvedenou v příloze č. 6 stanovenou v závislosti na druhu konstrukce a upravenou podle odstavce 2.

(2) Základní cena rodinného domu, rekreační chalupy a rekreačního domku uvedená v příloze č. 6 se násobí koeficienty K4, K5, Ki a Kp podle vzorce

ZCU=ZC×K4×K5×Ki×Kp,

kde

ZCU...... základní cena upravená;

ZC ........ základní cena podle přílohy č. 6;

K4 ......... koeficient vybavení stavby se vypočte podle vzorce

K4=1+0,54×n,

kde

0,54 je konstanta,

n .... součet objemových podílů konstrukcí a vybavení, uvedených v příloze č. 14 v tabulce č. 3 s nadstandardním vybavením, snížený o součet podílů konstrukcí a vybavení s podstandardním vybavením.

Dále platí postup podle bodů 1 a 2 uvedených u definice n v § 3 odst. 3.

Výše koeficientu K4 je omezena rozpětím od 0,80 do 1,20, které lze překročit jen výjimečně na základě průkazného zdůvodnění;

K5 ......... koeficient polohový podle přílohy č. 13;

Ki .......... koeficient změny cen staveb podle přílohy č. 32, vztažený k cenové úrovni roku 1994 (1994 = 1,00);

Kp ......... koeficient prodejnosti uvedený v příloze č. 33.

(3) Je-li rodinný dům užíván i k jiným účelům než k bydlení v rozsahu, který nemění charakter jeho užívání, ocení se celá stavba jako rodinný dům. Jestliže dojde ke změně charakteru užívání, stavba se ocení podle § 3.

(4) Přistavěné hospodářské části, bez ohledu na to, zda jsou provozně nebo stavebně propojeny s obytnou částí, se ocení na základě skutečného účelu užití podle příslušných ustanovení této vyhlášky, přičemž obytná část, pokud splňuje kritéria rodinného domu, se ocení podle § 5. Koeficienty K1 až K4 se pro hospodářskou část stanoví zvlášť, nezávisle na obytné části.

(5) Obdobně se postupuje při ocenění rekreační chalupy a rekreačního domku, pokud jejich část slouží k jiným účelům.

§ 6

Rekreační chata a zahrádkářská chata

(1) Cena rekreační chaty a zahrádkářské chaty se zjistí vynásobením počtu m^3 obestavěného prostoru, určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1, základní cenou uvedenou v příloze č. 7 stanovenou v závislosti na druhu konstrukce a upravenou podle odstavce 2.

(2) Základní cena rekreační chaty a zahrádkářské chaty uvedená v příloze č. 7 se násobí koeficienty K4, K5, Ki a Kp podle vzorce

ZCU=ZC×K4×K5×Ki×Kp,

kde

ZCU...... základní cena upravená;

ZC ........ základní cena podle přílohy č. 7;

K4 ......... koeficient vybavení stavby se vypočte podle vzorce

K4=1+0,54×n,

kde

0,54 je konstanta,

n .... součet objemových podílů konstrukcí a vybavení, uvedených v příloze č. 14 v tabulce č. 4 s nadstandardním vybavením, snížený o součet podílů konstrukcí a vybavení s podstandardním vybavením.

Dále platí postup podle bodů 1 a 2 uvedených v definici n v § 3 odst. 3.

Výše koeficientu K4 je omezena rozpětím od 0,80 do 1,20, které lze překročit jen výjimečně na základě průkazného zdůvodnění;

K5 ......... koeficient polohový podle přílohy č. 13;

Ki .......... koeficient změny cen staveb podle přílohy č. 32, vztažený k cenové úrovni roku 1994 (1994 = 1,00);

Kp ......... koeficient prodejnosti uvedený v příloze č. 33.

§ 7

Vedlejší stavba

(1) Cena vedlejší stavby se zjistí vynásobením počtu m^3 obestavěného prostoru, určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1, základní cenou uvedenou v příloze č. 8, stanovenou v závislosti na druhu konstrukce a upravenou podle odstavce 2.

(2) Základní cena vedlejší stavby uvedená v příloze č. 8 se násobí koeficienty K4, K5, Ki a Kp podle vzorce

ZCU=ZC×K4×K5×Ki×Kp,

kde

ZCU...... základní cena upravená;

ZC ........ základní cena podle přílohy č. 8;

K4 ......... koeficient vybavení stavby od 0,90 do 1,10, přičemž při nižším než standardním vybavení uvedeném v příloze č. 8 se ZC vynásobí koeficientem od 0,90 do 0,99 a při vyšším než standardním vybavení, uvedeném v příloze č. 8, koeficientem 1,01 až 1,10 podle skutečného vybavení; mezní hodnoty 0,90 a 1,10 mohou být překročeny jen na základě průkazného zdůvodnění;

K5 ......... koeficient polohový podle přílohy č. 13;

Ki .......... koeficient změny cen staveb podle přílohy č. 32, vztažený k cenové úrovni roku 1994 (1994 = 1,00);

Kp ......... koeficient prodejnosti uvedený v příloze č. 33.

§ 8

Garáž

(1) Cena samostatné nebo řadové, jednopodlažní nebo dvoupodlažní garáže se zjistí vynásobením počtu m^3 obestavěného prostoru, určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1, základní cenou, uvedenou v příloze č. 9, stanovenou v závislosti na druhu konstrukce a upravenou podle odstavce 2.

(2) Základní cena garáže uvedená v příloze č. 9 se násobí koeficienty K4, K5, Ki a Kp podle vzorce

ZCU=ZC×K4×K5×Ki×Kp,

kde

ZCU...... základní cena upravená;

ZC ........ základní cena podle přílohy č. 9;

K4 ......... koeficient vybavení stavby od 0,90 do 1,10, přičemž při nižším než standardním vybavení, uvedeném v příloze č. 9, se ZC vynásobí koeficientem od 0,90 do 0,99 a při vyšším než standardním vybavení, uvedeném v příloze č. 9, koeficientem 1,01 až 1,10 podle skutečného vybavení; mezní hodnoty 0,90 a 1,10 mohou být překročeny jen na základě průkazného zdůvodnění;

K5 ......... koeficient polohový podle přílohy č. 13;

Ki .......... koeficient změny cen staveb podle přílohy č. 32, vztažený k cenové úrovni roku 1994 (1994 = 1,00);

Kp ......... koeficient prodejnosti uvedený v příloze č. 33.

(3) Pokud zastavěná plocha stavby, nerozdělená příčkami, přesáhne 100 m^2 nebo stavba má více než dvě podlaží, cena garáže se zjistí podle § 3.

§ 9

Studna

(1) Cena studny se zjistí vynásobením počtu metrů hloubky studny cenou uvedenou v příloze č.10 a připočte se cena příslušenství. Takto vypočtená cena se vynásobí koeficienty K5 z přílohy č. 13, Ki z přílohy č. 32 a Kp z přílohy č. 33.

(2) Narážená studna se ocení jako vrtaná studna s průměrem do 150 mm.

(3) Vrtaná studna s průměrem od 500 mm výše se ocení jako studna kopaná.

(4) Cena studny, která trvale neslouží svému účelu pro ztrátu vody nebo jinou podstatnou vadu, činí u kopané studny 20 % z ceny zjištěné podle odstavce 1, u vrtané nebo narážené studny je cena nulová.

§ 10

Venkovní úprava

(1) Cena venkovní úpravy se zjistí vynásobením počtu měrných jednotek základní cenou uvedenou v příloze č. 11, popřípadě v příloze č. 5 a násobí se koeficienty K5 z přílohy č. 13, Ki z přílohy č. 32 a Kp z přílohy č. 33. Pokud skutečná konstrukce venkovní úpravy neodpovídá způsobu provedení uvedenému v příloze č. 11, popřípadě v příloze č. 5, upraví se základní cena přiměřeně k odchylce a násobí se koeficienty K5 z přílohy č. 13, Ki z přílohy č. 32 a Kp z přílohy č. 33.

(2) Cena venkovní úpravy neuvedená v příloze č. 5 nebo příloze č. 11 se zjistí podle nákladů na pořízení v době oceňování a upraví se koeficientem Kp.

§ 11

Hřbitovní stavba a hřbitovní zařízení

Cena jednotlivých částí hřbitovní stavby se zjistí vynásobením počtu měrných jednotek základní cenou uvedenou v příloze č. 12. Cena celé stavby se zjistí jako součet cen jejích jednotlivých částí, s připočtením ceny za montáž a ceny hřbitovního zařízení, násobený koeficienty K5 z přílohy č. 13, Ki z přílohy č. 32 a Kp z přílohy č. 33.

§ 12

Kulturní památka

(1) Kulturní památka je stavba zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky^6) bez ohledu na účel, kterému ke dni oceňování slouží.

(2) Cena stavby, která je kulturní památkou, se zjistí podle § 3 až 11, § 16 a 17.

§ 13

Byt a nebytový prostor

(1) Cena bytu a cena nebytového prostoru v domě, jeho vybavení a příslušenství,^1) včetně podílu na společných částech domu^7) a jeho vybavení, které je stavebně součástí stavby, se zjistí jako podíl z ceny stavby:

• a) u rodinného domu podle § 5. Velikost podílu se rovná poměru podlahové plochy oceňovaného bytu nebo nebytového prostoru k součtu podlahových ploch všech bytů a nebytových prostorů v rodinném domě, do něhož se nezapočítávají plochy společných částí rodinného domu,

• b) v ostatních případech vynásobením počtu m^2 podlahové plochy, určené způsobem uvedeným v příloze č. 1, základní cenou za m^2 stanovenou podle typu stavby v přílohách č. 2 a 3 a upravenou podle odstavce 2.

Pro oba případy platí, že podlahová plocha balkónů se násobí koeficientem 0,17 a podlahová plocha teras koeficientem 0,10.

(2) Základní cena bytu nebo nebytového prostoru uvedená v přílohách č. 2 a 3 se násobí koeficienty K1, K4, K5, Ki a Kp podle vzorce

ZCU=ZC×K1×K4×K5×Ki×Kp,

kde

ZCU...... základní cena upravená;

ZC ........ základní cena podle přílohy č. 2 nebo přílohy č. 3;

K1 ......... koeficient přepočtu základní ceny podle druhu konstrukce uvedený v příloze č. 4;

K4 ......... koeficient vybavení stavby a oceňovaného bytu nebo nebytového prostoru (pro vybavení bytu nebo nebytového prostoru se hodnotí z příloh č. 2 a 3 podle typu stavby položky č. 7, 9, 11, 13, 14, 15, 21, 22, 23, 25, 26 a ostatní položky se hodnotí ve vztahu k vybavení stavby) se vypočte podle vzorce

K4=1+0,54×n,

kde

0,54 je konstanta,

n .... součet objemových podílů konstrukcí a vybavení s nadstandardním vybavením, uvedených v příloze č. 14 v tabulkách č. 1 a 2, snížený o součet objemových podílů konstrukcí a vybavení s podstandardním vybavením zjištěných z uvedených tabulek.

Dále platí postup podle bodů 1 a 2 uvedených u definice n v § 3 odst. 3.

Výše koeficientu K4 je omezena rozpětím od 0,80 do 1,20, které lze překročit jen na základě průkazného zdůvodnění;

K5 ......... koeficient polohový podle přílohy č. 13;

Ki .......... koeficient změny cen staveb podle přílohy č. 32, vztažený k cenové úrovni roku 1994 (1994 = 1,00);

Kp ......... koeficient prodejnosti uvedený v příloze č. 33.

(3) Cena příslušenství stavby, které není stavebně její součástí, jako jsou zejména venkovní úpravy, studna a vedlejší stavba sloužící výhradně společnému užívání, se pro účely ocenění bytu nebo nebytového prostoru vypočte podle příslušných ustanovení vyhlášky a k ceně bytu nebo nebytového prostoru se připočte poměrně podle velikosti spoluvlastnického podílu na společných částech domu. Stejně se postupuje u pozemku, jsou-li vlastnické vztahy ke stavbě a pozemku shodné.

§ 14

Nedokončená stavba

Cena nedokončené stavby se zjistí podle ustanovení části druhé hlavy první na základě projektové dokumentace ověřené stavebním úřadem, a není-li projektová dokumentace, podle předpokládaného stavu stavby po jejím dokončení a sníží se podle stupně rozestavěnosti o podíly chybějících a nedokončených konstrukcí, uvedené v příloze č. 14. Pro stavby neuvedené v příloze č. 14 se výše podílů nedokončených konstrukcí zjistí odborným odhadem.

§ 15

Stavba určená k odstranění

(1) Cena stavby, která byla stavebním úřadem určena k odstranění, se zjistí jako obvyklá cena použitelného materiálu z jejího odstranění a sníží se o nezbytné náklady na zbourání a odklizení materiálu, a popřípadě i o náklady na úpravu terénu.

(2) Cena stavby, k jejímuž odstranění z důvodu špatného technického stavu se nevyžaduje povolení stavebního úřadu,^7a) se zjistí podle odstavce 1.

(3) Převýší-li náklady na zbourání a odklizení materiálu, a popřípadě i náklady na úpravu terénu obvyklou cenu použitelného materiálu, je cena stavby nulová.

§ 16

Jiná stavba

Cena stavby, která v této vyhlášce není výslovně uvedena, se zjistí podle výše nákladů, které by byly nutné na její pořízení v místě stavby a v době jejího ocenění, a upraví se koeficientem Kp. Použije-li se ke zjištění ceny porovnání s cenou srovnatelných staveb podle příslušných kritérií této vyhlášky, vynásobí se takto zjištěná cena koeficienty Ki z přílohy č. 32 a Kp z přílohy č. 33.

§ 17

Stavba bez základů

Stavba, která není spojena se zemí pevným základem,^8) se ocení podle příslušných ustanovení této vyhlášky s tím, že zjištěná cena se násobí koeficientem 0,90.

§ 18

Stavba z více konstrukčních systémů

Je-li stavba provedena ze dvou nebo více podstatně odlišných konstrukčních systémů, ocení se odlišné části podle příslušných ustanovení této vyhlášky.

§ 19

Stavba s víceúčelovým užitím

Je-li stavba určena nebo užívána k různým účelům, ocení se podle převažujícího účelu užití, lze-li tento jednoznačně určit, přičemž se nepřihlíží k půdnímu a podkrovnímu prostoru zemědělských staveb užívaných ke skladování zemědělských produktů. Není-li to možné, ocení se počet měrných jednotek stavby užívaný ke stejnému účelu cenou za příslušnou měrnou jednotku stanovenou ve vyhlášce. Půdní a sklepní prostor, pokud není užíván nebo upraven k užívání pro určitý účel, se rozdělí poměrem objemů obestavěných prostorů užívaných k různým účelům a ocení se cenou stanovenou v této vyhlášce, kromě § 4, pro daný účel užívání.

§ 20

Opotřebení stavby

(1) Cena zjištěná podle § 3 až 13 se sníží o opotřebení způsobem stanoveným v příloze č. 14.

(2) U nedokončené stavby narušené povětrnostními nebo jinými vlivy a u jiné stavby podle § 16 se cena sníží o opotřebení přiměřeně.

(3) Při výpočtu opotřebení stavby bez základů se přihlédne k její kratší životnosti oproti nemovité stavbě obdobného charakteru a životnost uvedená v příloze č. 14 se zpravidla sníží o 20 až 40 %.

(4) V případě výskytu radonu u staveb se stavebním povolením vydaným do 28. února 1991 se cena stavby snižuje po odpočtu opotřebení podle předchozích odstavců o 7 %. Výskyt radonu je nezbytné doložit.

HLAVA DRUHÁ

OCEŇOVÁNÍ STAVEB A POZEMKŮ VÝNOSOVÝM ZPŮSOBEM

§ 21

(1) Je-li pronajata stavba oceňovaná podle § 3 nebo soubor staveb obsahující alespoň jednu stavbu oceňovanou podle § 3, které jsou ve vlastnictví stejného subjektu, popřípadě včetně pozemků a trvalých porostů jako celek bez rozlišení nájemného na jednotlivé stavby, popřípadě pozemky, ocení se výnosovým způsobem.

(2) Je-li pronajata pouze část stavby nebo část souboru staveb a popřípadě pozemků včetně trvalých porostů uvedená v odstavci 1, stanoví se nájemné v nepronajatých stavbách nebo jejich částech ve výši obvyklého nájemného. Není-li ve smlouvě samostatně uvedeno nájemné za pozemky včetně trvalých porostů, předpokládá se, že je zahrnuto v nájemném za stavby.

(3) Stavby pro energetiku, jako jsou kotelny, výměníkové stanice, trafostanice, se posuzují vždy jako stavby oceněné podle § 3 bez ohledu na jejich zastavěnou plochu.

§ 22

(1) Cena zjištěná výnosovým způsobem se vypočte podle vzorce

Cv=Np×100,

kde

Cv ......... cena zjištěná výnosovým způsobem,

N .......... roční nájemné upravené podle následujících odstavců,

p............ míra kapitalizace v procentech uvedená v příloze č. 34;

při ocenění souboru staveb, pozemků a trvalých porostů se použije míra kapitalizace podle jeho základního účelu užití.

(2) Roční nájemné se zjistí z nájemní smlouvy nebo z jiných dokladů o placení nájemného a nejsou-li k dispozici nebo je-li v nich nájemné nižší než obvyklé, určí se ve výši obvyklého nájemného.^9) Použití obvyklého nájemného musí být prokazatelně zdůvodněno. Roční nájemné je souhrn nájemného za dobu posledních dvanácti měsíců přede dnem ocenění, přepočtený na kalendářní rok.

(3) Do ročního nájemného se nezahrnují ceny služeb poskytovaných s užíváním pronajatých nemovitostí.

(4) Roční nájemné zjištěné podle odstavců 2 a 3 se sníží o 20 % a případně o roční nájemné zaplacené z pozemku. Celková výše odpočtu nesmí být vyšší než 70 % z ročního nájemného zjištěného podle odstavců 2 a 3.

ČÁST TŘETÍ

OCEŇOVÁNÍ POZEMKŮ

§ 23

Stavební pozemek

(1) Není-li stanovena cena stavebního pozemku v cenové mapě,^10) činí základní cena za m^2 stavebního pozemku vedeného v katastru nemovitostí jako zastavěná plocha a nádvoří nebo pozemku k tomuto účelu již užívaného:

• a) 2 050 Kč v hlavním městě Praze,

• b) 350 Kč v obcích okresů Praha-východ a Praha-západ, jejichž katastrální území sousedí s některým z katastrálních území hlavního města Prahy,

• c) 1 100 Kč v Brně, Ostravě,

• d) 300 Kč v obcích, jejichž katastrální území sousedí s katastrálním územím města uvedeného pod písmenem c),

• e) 800 Kč v Českých Budějovicích, Plzni, Karlových Varech, Liberci, Ústí nad Labem, Hradci Králové, Pardubicích, Jihlavě, Olomouci, Opavě, Zlíně, Františkových Lázních, Mariánských Lázních,

• f) 250 Kč v obcích, jejichž katastrální území sousedí s katastrálním územím alespoň jednoho města uvedeného pod písmenem e),

• g) 500 Kč v Českém Krumlově, Kladně, Havířově, Mostě, Jáchymově, Karviné, Luhačovicích, Poděbradech a Teplicích,

• h) 150 Kč v obcích, jejichž katastrální území sousedí s katastrálním územím alespoň jednoho města uvedeného pod písmenem g),

• i) 400 Kč v okresních městech, která nejsou uvedena pod písmeny e) a g),

• j) 150 Kč v obcích, jejichž katastrální území sousedí s katastrálním územím alespoň jednoho města uvedeného pod písmenem i),

• k) 35 Kč v obcích s počtem obyvatel do 1 tisíce obyvatel,

• l) v ostatních obcích neuvedených pod písmeny a) až k) částku vypočtenou podle vzorce

Cp = 35 + (a - 1000) x 0,007414,

kde

Cp ... cena pozemku v Kč/m^2 (zaokrouhlí se na dvě desetinná místa)

a... počet obyvatel v obci.

Tato cena se upraví přirážkami a srážkami podle přílohy č. 15 tabulky č. 1 se zdůvodněním a koeficienty Ki z přílohy č. 32 a Kp z přílohy č. 33.

(2) Cenou za m^2 nezastavěného pozemku určeného k zastavění rozhodnutím o umístění stavby^12) nebo stavebním povolením^13) nebo pozemku uvedeného v katastru nemovitostí jako ostatní plocha - staveniště, je cena uvedená v odstavci 1 písm. a) až l) násobená koeficientem 0,80. Tato cena se upraví podle přílohy č. 15 tabulky č. 1 se zdůvodněním a násobí se koeficienty Ki z přílohy č. 32 a Kp z přílohy č. 33. Je-li zvláštním předpisem, popřípadě vydaným rozhodnutím o umístění stavby stanovena nejvyšší přípustná zastavěnost pozemku,^14) ocení se tato část pozemku cenou podle odstavce 1. Cena za m^2 zbývající části pozemku se vynásobí koeficientem 0,40.

(3) Cenou za m^2 nezastavěného pozemku určeného rozhodnutím o využití území^15) pro skládky, hřiště, skladové, odstavné a manipulační plochy nebo pozemku takto již užívaného, s výjimkou pozemku oceňovaného podle odstavce 9, je cena uvedená v odstavci 1 písm. a) až l) vynásobená koeficientem 0,50. Tato cena se upraví podle přílohy č. 15 tabulky č. 1 a koeficienty Ki z přílohy č. 32 a Kp z přílohy č. 33.

(4) Základní cenou za m^2 stavebního pozemku pro rekreační a zahrádkářské chaty je cena uvedená v odstavci 1 písm. a) až l) násobená koeficientem 0,75, nejvýše však 500 Kč za m^2. Tato cena se upraví podle přílohy č. 15 tabulky č. 2 se zdůvodněním a koeficienty Ki z přílohy č. 32 a Kp z přílohy č. 33.

(5) Cena za m^2 nezastavěného pozemku určeného k zastavění rekreační nebo zahrádkářskou chatou rozhodnutím o umístění stavby^12) je cena uvedená v první větě odstavce 4, upravená podle přílohy č. 15 tabulky č. 2, násobená koeficientem 0,80 a koeficienty Ki z přílohy č. 32 a Kp z přílohy č. 33.

(6) Cenou za m^2 zahrady nebo ostatní plochy, které tvoří jednotný funkční celek se stavbou a stavebními pozemky oceněnými podle odstavců 1 a 4, je cena stanovená podle odstavců 1 a 4 násobená koeficientem 0,40. Tato cena nesmí být nižší než cena zjištěná podle § 26 odst. 4.

(7) Pozemky oceňované podle odstavce 8 a podle § 26 odst. 3 a § 27 odst. 7 netvoří funkční celek.

(8) Pokud jsou v katastru nemovitostí pod označením ostatní plochy uvedeny dráhy a jejich provozní plochy, dálnice včetně nájezdu a dalších ploch sloužících k provozu dálnice a silnice I. třídy nebo je vydáno rozhodnutí o umístění stavby^12) nebo stavební povolení nebo jsou pozemky k tomuto účelu již užívány, ocení se podle odstavce 1 písm. a) až l) a násobí se koeficientem 0,60, nejméně však 40 Kč. Jsou-li v katastru nemovitostí pod tímto označením uvedeny silnice II. a III. třídy, místní a účelové komunikace včetně parkovacích ploch, veřejná prostranství, plochy letišť a přístavů, nejsou-li užívány k podnikání za úplatu, chodníky a parkové cesty, popřípadě pozemky k takovým účelům určené,^12) ocení se podle odstavce 1 písm. a) až i) a násobí se koeficientem 0,60. Tyto ceny se neupravují, kromě cen pozemků užívaných k podnikání za úplatu, jejichž cena se zjistí podle odstavce 1.

(9) Základní cena pozemku, na který bylo vydáno rozhodnutí o využití území, týkající se těžebních a jim podobných nebo s nimi souvisejících prací, zejména pro zřizování lomů, pískoven, odvalů a výsypek, kromě pozemků určených k sanaci,^15b) se stanoví podle odstavce 1 písm. a) až l) a násobí se koeficientem 0,50. Tyto ceny se dále neupravují.

(10) Pozemek vedený v katastru nemovitostí jako zastavěná plocha a nádvoří se bez ohledu na skutečný rozsah zastavění ocení podle odstavce 1 nebo odstavce 4.

(11) Je-li na pozemku, ke kterému bylo vydáno rozhodnutí o umístění stavby^12) nebo rozhodnutí o využití území,^15) stavba, ocení se pozemek podle skutečného účelu užití.

(12) Pro způsob ocenění pozemků jsou rozhodující kritéria uvedena v jednotlivých odstavcích. Splňuje-li oceňovaný pozemek kritéria uvedená současně ve více odstavcích, platí pro způsob ocenění toto pořadí odstavců: 4, 5, 1, 2, 3, 9, 6.

(13) Cena zjištěná podle odstavců 1 až 11 nesmí být nižší než cena zjištěná podle § 26 odst. 4.

§ 23a

Cenová mapa stavebních pozemků obce

(1) Cenová mapa stavebních pozemků obce obsahuje textovou a grafickou část.

(2) Textová část ve formátu A4 obsahuje

• a) věcnou analýzu základny místního trhu s nemovitostmi a možnosti jeho dalšího rozvoje zejména ve vztahu k velikosti a charakteru obce, vnitřním i vnějším faktorům a místním zvláštnostem, které ovlivňují jeho kvalitu,

• b) popis předlohy použitého mapového podkladu a jeho kvality z hlediska souladu právního stavu podle katastru nemovitostí se skutečným stavem v terénu,

• c) komentář ke zdrojům cen použitým pro vypracování grafické části a výsledky jejich rozboru,

• d) popis postupu zpracování a předpoklad doby účinnosti.

(3) Grafická část složená do formátu A4 obsahuje

• a) mapové zobrazení stavebních pozemků na území obce v měřítku rovném nebo větším 1 : 5 000,

• b) identifikační a informační údaje (název obce, katastrální území místních částí obce, náměstí a ulic, popř. parcelní čísla pozemků),

• c) ceny jednotlivých stavebních pozemků, popř. ceny vymezených skupin parcel se shodným účelem užití a stejnou stavební vybaveností.

§ 24

Zemědělský pozemek

(1) Základní cena pozemku zapsaného v katastru nemovitostí jako orná půda, chmelnice, vinice, zahrada, ovocný sad, louka a pastvina se zjistí podle bonitovaných půdně ekologických jednotek, které jsou uvedeny v příloze č. 16.

(2) Základní cena podle odstavce 1 se upraví přirážkami a srážkami o další vlivy podle přílohy č. 17 se zdůvodněním a koeficientem Kp podle přílohy č. 33.

(3) Nezpevněná polní cesta, která není v katastru nemovitostí součástí druhu pozemku ostatní plochy, se ocení cenou zemědělských pozemků podle odstavců 1 a 2.

(4) Pro ocenění zemědělského pozemku, který nebyl bonitován, se použije průměrná cena pro jednotlivá katastrální území podle zvláštních předpisů.^16) Tato cena se upraví podle přílohy č. 17 se zdůvodněním a koeficientem Kp z přílohy č. 33.

(5) Základní cena zjištěná podle odstavců 2 a 4 nesmí být nižší než cena zjištěná podle § 26 odst. 3.

§ 25

Lesní pozemek a nelesní pozemek s lesním porostem

(1) Základní cena lesního pozemku a nelesního pozemku s lesním porostem (dále jen „lesní pozemek“) se zjistí podle ceny plošně převládajících souborů lesních typů v porostní skupině. Cena lesního pozemku je součtem cen jeho částí v jednotlivých porostních skupinách, které jsou na něm vymezeny. Ceny za m^2 pro jednotlivé soubory lesních typů jsou uvedeny v příloze č. 18.

(2) Pokud soubor lesních typů na oceňovaném pozemku není v příloze č. 18 uveden, použije se cena souboru nejblíže srovnatelného.

(3) Základní cena podle odstavce 1 se upraví srážkami podle přílohy č. 19 se zdůvodněním a koeficientem Kp z přílohy č. 33.Tato cena nesmí být nižší než cena zjištěná podle § 26 odst. 3.

§ 26

Jiné pozemky

(1) Pozemky, které podle § 9 odst. 1 písm. a) zákona č. 151/1997 Sb. nejsou stavebními, ale jsou zahrnuty do platného územního plánu obce nebo regulačního plánu^15a) jako pozemky určené k zastavění, se ocení podle § 23 odst. 1 a násobí se koeficientem 0,30. Tato cena nesmí být nižší než cena zjištěná podle § 26 odst. 4.

(2) Cenou za m^2 zahrady nebo ostatní plochy, které tvoří jednotný funkční celek se stavbou a stavebními pozemky oceněnými podle § 23 odst. 1 a 4 a nejde-li o pozemky ve vlastnictví stejného subjektu, je cena stanovená podle § 23 odst. 1 a 4 násobená koeficientem 0,40. Tato cena nesmí být nižší než cena zjištěná podle odstavce 4.

(3) Hospodářsky nevyužitelný pozemek a neplodná půda, jako je například roklina, mez s kamením, ochranná hráz, skála, močál, bažina, se oceňuje cenou 0,70 Kč za m^2.

(4) Pozemek neuvedený v odstavcích 1 a 2 a pozemek, který prokazatelně není stavebním, zemědělským a lesním pozemkem ani pozemkem vodní nádrže a ostatní vodní plochy,^17) se oceňuje cenou 7 Kč za m^2.

ČÁST ČTVRTÁ

OCEŇOVÁNÍ RYBNÍKŮ A VODNÍCH NÁDRŽÍ

§ 27

(1) Cena rybníku určeného pro chov ryb a vodní drůbeže (CRI) se zjistí jako součet ceny pozemku (CPI) a ceny stavby (CSI) podle vzorce

CRI=CPI+CSI.

(2) Cena rybníku neuvedeného v odstavci 1 a malé vodní nádrže (CRII) se zjistí jako součet ceny pozemku (CPII) a ceny stavby (CSII) podle vzorce

CRII=CPII+CSII.

(3) Cena velké vodní nádrže, ostatní vodní nádrže a ostatní vodní plochy se zjistí jako součet ceny pozemku a ceny stavby na něm postavené.

(4) Cena stavby rybníku a malé vodní nádrže uvedené v odstavcích 1 a 2 se zjistí podle výše nákladů, které by byly nutné na jejich pořízení v místě stavby v době jejich ocenění, a násobí se koeficienty KR1, KR2, KR4 až KR9, Ki a Kp podle vzorce

• a) pro rybník s chovem ryb a vodní drůbeže

CSI = CSRI × KR1 × KR2 × KR4 × KR5 × KR6 × KR7 × KR8 × KR9 × Ki × Kp,

• b) pro ostatní rybník a malou vodní nádrž

CSII = CSRII × KR1 × KR2 × Ki × Kp.

Výpočet ceny stavby, charakteristika a hodnoty koeficientů KR1, KR2, KR4 až KR9 jsou uvedeny v příloze č. 20, koeficient Ki v příloze č. 32 a koeficient Kp je uveden v příloze č. 33.

(5) Cena stavby velké vodní nádrže, ostatní vodní nádrže a ostatní vodní plochy se zjistí podle části druhé této vyhlášky.

(6) Cena za m^2 pozemku rybníku a malé vodní nádrže uvedená v odstavcích 1 a 2 (CPI, CPII) činí:

• a) 5 % ceny, která se zjistí ze základní ceny stavebního pozemku podle § 23 odst. 1 písm. a) až l), jsou-li tyto pozemky umístěny v zastavěné části obce nebo je-li kterýkoliv bod na jejich hranici (vzdušnou čarou) do 200 m od souvisle zastavěné části obce,

• b) 3 % ceny, která se zjistí ze základní ceny stavebního pozemku podle § 23 odst. 1 písm. a) až l) v ostatních případech.

(7) Cena pozemku velké vodní nádrže, ostatní vodní nádrže a ostatní vodní plochy činí 2 % ze základní ceny stavebního pozemku podle § 23 odst. 1 písm. a) až l), u pozemků vedených v katastru nemovitostí jako močály a bažiny nejvýše do ceny podle § 26 odst. 4. Zastavěná část pozemku velké vodní nádrže se ocení podle § 23 odst. 1.

(8) Základní ceny, koeficienty, přirážky a srážky mohou být upraveny jen výjimečně na základě průkazného zdůvodnění.

ČÁST PÁTÁ

OCEŇOVÁNÍ TRVALÝCH POROSTŮ

Lesní porost na lesním pozemku

§ 28

(1) Cena lesního porostu na lesním pozemku je součtem cen jednotlivých skupin dřevin uvedených v příloze č. 21 v poměru jejich plošného zastoupení v porostu.

(2) Základní cena za m^2 jednotlivých skupin dřevin se zjistí podle vzorce

Ha=Au-c×fa+c×Ba,

kde

Ha ......... cena skupiny dřevin ve věku ke dni ocenění,

Au ......... cena mýtní výtěže skupiny dřevin ve věku obmýtí u pro příslušný bonitní stupeň,

c............ náklady na zajištěnou kulturu,

fa ........... věkový hodnotový faktor pro obmýtí u, věk ke dni ocenění a příslušný bonitní stupeň,

Ba .......... zakmenění ve věku ke dni ocenění.

(3) Údaje o zastoupení dřevin v lesním porostu, o jejich věku, bonitním stupni (převodní tabulky v příloze č. 22) a zakmenění se zjistí z lesního hospodářského plánu nebo lesní hospodářské osnovy^18) a ověří se, popřípadě upraví podle skutečného stavu.

(4) Cena mýtní výtěže Au ve věku u podle jednotlivých skupin dřevin, obmýtí a bonitních stupňů je uvedena v příloze č. 23; pro neuvedené obmýtí, pokud je v rámci rozpětí obmýtí přiřazeného skupinám dřevin v příloze č. 21, se cena mýtní výtěže Au zjistí jako přiměřená hodnota interpolací.

(5) Obmýtí u se přebírá z lesního hospodářského plánu nebo z lesní hospodářské osnovy. Je-li v nich uvedené obmýtí nižší než nejnižší obmýtí pro danou skupinu dřevin stanovené v příloze č. 23, použije se pro ocenění toto nejnižší obmýtí. Je-li v lesním hospodářském plánu nebo v lesní hospodářské osnově uvedeno obmýtí vyšší než v příloze č. 23, která stanoví nejvyšší obmýtí pro danou skupinu dřevin, použije se pro ocenění toto nejvyšší obmýtí.

(6) Náklady na m^2 zajištěné kultury c podle skupin dřevin jsou uvedeny v příloze č. 24. Náklady na zajištěnou kulturu zahrnují výdaje na založení lesního porostu, na potřebnou ochranu kultury, na odvrácení případných rizik a na ošetřování kultury až do doby zajištění kultury (lesního porostu)^19) a nezahrnují náklady vynakládané po uplynutí doby zajištění kultury, jako jsou zejména náklady na péči o mlaziny a náklady na pročistky a prořezávky.

(7) Věkový hodnotový faktor fa pro příslušné obmýtí je uveden v příloze č. 25.

(8) Pro obmýtí neuvedené v příloze č. 25, pokud je v rámci rozpětí obmýtí přiřazeného skupinám dřevin v příloze č. 21, se cena za m^2 skupiny dřevin vypočte podle vzorce

Ha=Au-c×fa×1fuv+c×Ba,

kde

fa se převezme z přílohy č. 25 pro nejblíže vyšší tabulkové obmýtí,

1fuv je opravný faktor pro obmýtí, kde číselná hodnota fuv se převezme z přílohy č. 25 pro věk odpovídající hledanému obmýtí ze stejného sloupce jako hodnota fa.

(9) Je-li skutečný věk dřevin vyšší než obmýtí pro danou skupinu dřevin uvedené v příloze č. 25, má věkový hodnotový faktor fa hodnotu jedna a cena za m^2 skupiny dřevin se vypočte podle vzorce

Ha=Au×Ba

§ 29

(1) Není-li lesní hospodářský plán nebo lesní hospodářská osnova vyhotovena, zjistí se údaje o zastoupení dřevin v lesním porostu, o jejich věku, bonitním stupni a zakmenění podle skutečnosti. Ocenění se provede podle § 28 s použitím nejnižšího obmýtí uvedeného v příloze č. 25.

(2) Je-li cena mýtní výtěže Au nižší než náklady na zajištěnou kulturu c, například u lesů s nízkou produkcí, jsou základní cenou lesního porostu náklady na zajištěnou kulturu c uvedené v příloze č. 24.

(3) Základní cenou nezajištěné kultury je součet nákladů vynakládaných v jednotlivých letech podle stáří kultury uvedený v příloze č. 24, upravený podle podílu skutečného a stanoveného minimálního počtu jedinců.^20)

§ 30

Cenová přirážka, srážky a koeficienty

(1) Základní ceny skupin dřevin zjištěné podle § 28 a 29 se upraví přirážkou a srážkami podle přílohy č. 26 tabulek č. 1, 2 a 3 se zdůvodněním a koeficientem Kp z přílohy č. 33.

(2) Je-li věk dřevin oceňované skupiny lesních dřevin nižší než její obmýtí, sníží se její základní cena koeficientem vypočteným jako hodnota 1,00 snížená o rozdíl obmýtí a věku oceňované skupiny lesních dřevin násobený hodnotou 0,004/rok.

(3) Jsou-li splněny podmínky pro uplatnění více druhů srážek, lze základní cenu snížit výjimečně až o 90 %.

§ 31

Lesní porost na nelesním pozemku

(1) Lesní porost na nelesním pozemku se oceňuje podle § 28 až 30, popřípadě podle § 32.

(2) Skupina stromů a jejich řady na nelesním pozemku s výměrou do 1 000 m^2 nebo ve skupinách s počtem menším než 50 stromů se oceňují podle § 33.

(3) Sousedí-li skupina stromů na nelesním pozemku s lesním porostem na lesním pozemku, oceňuje se podle § 28 až 30 nebo § 32 i v případech, jde-li o skupinu menší než 50 stromů nebo je-li na výměře menší než 1 000 m^2.

§ 32

(1) Lesní porost na lesním i nelesním pozemku, který má výměru do jednoho hektaru včetně, lze ocenit i postupem podle přílohy č. 27.

(2) Cena lesního porostu je součtem cen zjištěných pro jednotlivé skupiny dřevin uvedené v příloze č. 21.

(3) Cena jednotlivých skupin dřevin se zjistí podle vzorce

CSD=VLP×PSD×ZLP×CLP×SSBSD×Kp,

kde

CSD ....... cena skupin dřevin,

VLP........ výměra lesního porostu v m^2,

PSD........ podíl skupiny dřevin v lesním porostu,

ZLP........ zakmenění lesního porostu,

CLP ....... cena lesního porostu v Kč za m^2 pro jehličnaté porosty uvedená v tabulce č. 2 a pro listnaté porosty uvedená v tabulce č. 3 přílohy č. 27,

SSBSD...... součinitel srovnávací bonity skupiny dřevin uvedený v tabulce č. 1 přílohy č. 27,

Kp........... koeficient uvedený v příloze č. 33.

§ 33

Ovocné dřeviny, vinná a chmelová réva a okrasné rostliny

(1) Základní ceny ovocných dřevin, vinné a chmelové révy jsou uvedeny

• a) pro ovocné dřeviny v příloze č. 28 část I pro intenzivní výsadbu a část II pro zahrádkovou výsadbu,

• b) pro révu vinnou včetně zařízení vinic v příloze č. 29, část I pro intenzivní výsadbu a část II pro extenzivní výsadbu,

• c) pro chmelovou révu včetně zařízení chmelnic v příloze č. 30.

(2) Ceny okrasných rostlin jsou uvedeny v příloze č. 31.

(3) Základní ceny podle odstavců 1 a 2 se upraví koeficientem Kp z přílohy č. 33.

ČÁST ŠESTÁ

OCEŇOVÁNÍ MAJETKOVÝCH PRÁV VYPLÝVAJÍCÍCH Z PRŮMYSLOVÝCH PRÁV A PRÁV NA OZNAČENÍ A VÝROBNĚ TECHNICKÝCH A OBCHODNÍCH POZNATKŮ

§ 34

Při oceňování majetkových práv, která jsou obsahem průmyslových práv a práv na označení nebo vyplývajících z jejich užití, a výrobně technických a obchodních poznatků (know-how), dále majetkových práv, která jsou obsahem práv souvisejících s právem autorským, s výjimkou práv výkonných umělců, a majetkových práv pořizovatelů databáze výnosovým způsobem se cena zjistí podle vzorce

Cv=∑j=1nzj1+p100j,

kde

Cv ......... cena majetkového práva zjištěná výnosovým způsobem,

zj ........... roční čistý výnos užívání práva v letech, po které bude právo užíváno, zjištěný postupem podle § 17 odst. 2 písm. a) zákona o oceňování majetku a o změně některých zákonů (dále jen „zákon“) nebo roční čistý výnos zjištěný podle § 17 odst. 2 písm. b) zákona,

p............ míra kapitalizace v procentech uvedená v příloze č. 34,

j............. pořadové číslo roku, ve kterém bude právo užíváno,

n............ počet let, po které bude právo užíváno, nejvíce však počet let podle § 17 odst. 3 zákona.

ČÁST SEDMÁ

OCEŇOVÁNÍ NĚKTERÝCH VĚCÍ MOVITÝCH A SLUŽEB

§ 35

Věc movitá a služba, jejíž cena není ve smlouvě sjednána

Věc movitá a služba, jejíž cena není ve smlouvě sjednána, se oceňuje

• a) cenou sjednanou^21) prodávajícím za stejnou nebo porovnatelnou věc nebo službu s ostatními kupujícími v době uzavření smlouvy, pokud není nepřiměřeně vyšší nebo nižší než cena obvyklá,^9)

• b) cenou obvyklou,^9) nelze-li cenu podle písmena a) zjistit.

§ 36

Bezplatně rozšiřované noviny

Bezplatně rozšiřované noviny, zejména financované z příjmů za zveřejněné inzeráty, se oceňují cenou obvyklou^9) rovnou nule.

§ 37

Ubytování v podnikové ubytovně

Ubytování v podnikové ubytovně, poskytované osobám, které mají zvláštní vztah k plátci daně,^22) se oceňuje cenou sjednanou^21) s těmito osobami. Pokud je ubytování těmto osobám poskytnuto bezplatně, oceňuje se cenou sjednanou^21) s těmito osobami v jiných případech, kdy nebylo ubytování poskytnuto bezplatně.

§ 38

Rekreační ubytování a stravování a navazující služby

(1) Služby rekreačního ubytování a stravování a navazující služby, například doprava, půjčování sportovních předmětů, které právnická nebo fyzická osoba poskytuje osobám majícím zvláštní vztah k plátci daně^22) bezúplatně nebo za částečnou úplatu, se oceňují

• a) cenou sjednanou^21) při nákupu od jiné právnické nebo fyzické osoby, pokud je neposkytuje ve vlastním rekreačním zařízení,

• b) cenou sjednanou^21) při jejich poskytování ve vlastním rekreačním zařízení. Pokud jsou tyto služby poskytnuty bezplatně, oceňují se cenou sjednanou^21) s těmito osobami v jiných případech, kdy nebyly poskytnuty bezplatně.

(2) Oceňování podle odstavce 1 se uplatní i při poskytování služeb formou poukazu na rekreaci.

§ 39

Bezplatné stravování vlastních zaměstnanců

Poskytuje-li zaměstnavatel svým zaměstnancům^22) bezplatné stravování, oceňuje se cenou sjednanou,^21) za kterou dodává závodní stravování jiným odběratelům. V ostatních případech, zejména pokud nedodává zaměstnavatel závodní stravování jiným odběratelům a bezplatnost stravování vyplývá z příspěvku ze sociálního fondu, se oceňuje cenou sjednanou^21) se zaměstnancem, která se rovná nule.

§ 40

Veřejná doprava

Služby letecké, železniční, autobusové a městské hromadné dopravy, poskytované jejich provozovatelem osobám uvedeným ve zvláštním předpise^22) se slevou z ceny sjednané^21) s ostatními kupujícími, se oceňují touto sníženou sjednanou cenou.^21)

§ 41

Bezplatná inzerce

Bezplatná inzerce na základě vyplnění a odevzdání kupónu přiloženého do zakoupených novin nebo v nich otištěného redakcí těchto novin se oceňuje cenou sjednanou^21) při jejich nákupu.

Ministr:

Ing. Pilip v. r.

Seznam příloh

Příloha č. 1 - Měření a výpočet výměr staveb a jejich částí

Příloha č. 2 - Základní ceny za m^3 obestavěného prostoru budovy a její standardní vybavení

Příloha č. 3 - Základní ceny za m^3 obestavěného prostoru haly a její standardní vybavení

Příloha č. 4 - Koeficienty přepočtu základní ceny podle druhu konstrukce - K1

Příloha č. 5 - Základní ceny staveb inženýrských a speciálních pozemních

Příloha č. 6 - Základní ceny za m^3 obestavěného prostoru rodinných domů, rekreačních chalup a rekreačních domků a jejich standardní vybavení

Příloha č. 7 - Základní ceny za m^3 obestavěného prostoru rekreačních chat a zahrádkářských chat a jejich standardní vybavení

Příloha č. 8 - Základní ceny za m^3 obestavěného prostoru vedlejších staveb a jejich standardní vybavení

Příloha č. 9 - Základní ceny za m^3 obestavěného prostoru garáží a jejich standardní vybavení

Příloha č. 10 - Ceny studní

Příloha č. 11 - Základní ceny venkovních úprav a způsob jejich provedení

Příloha č. 12 - Základní ceny hřbitovních staveb a hřbitovních zařízení

Příloha č. 13 - Koeficient polohový - K5

Příloha č. 14 - Opotřebení staveb

Příloha č. 15 - Úprava základních cen stavebních pozemků

Příloha č. 16 - Základní ceny zemědělských pozemků

Příloha č. 17 - Úprava základních cen zemědělských pozemků

Příloha č. 18 - Základní ceny lesních pozemků

Příloha č. 19 - Úprava základních cen lesních pozemků

Příloha č. 20 - Určení ceny stavby rybníka a koeficienty pro její úpravu

Příloha č. 21 - Přiřazení jednotlivých dřevin do skupin lesních dřevin

Příloha č. 22 - Převodní tabulky bonitních stupňů lesních dřevin

Příloha č. 23 - Ceny za m^2 mýtní výtěže Au v obmýtí u při zakmenění 1,0 podle skupin lesních dřevin

Příloha č. 24 - Náklady na m^3 zajištěné kultury c podle skupin lesních dřevin

Příloha č. 25 - Věkové hodnotové faktory fa pro skupiny lesních dřevin při různém obmýtí

Příloha č. 26 - Úprava základních cen lesních porostů

Příloha č. 27 - Ocenění lesních porostů podle § 32

Příloha č. 28 - Ceny ovocných dřevin

Příloha č. 29 - Ceny vinné révy včetně zařízení vinic

Příloha č. 30 - Ceny chmelové révy včetně zařízení chmelnic

Příloha č. 31 - Ceny okrasných rostlin

Příloha č. 32 - Koeficienty změn cen staveb - Ki

Příloha č. 33 - Koeficienty prodejnosti - Kp

Příloha č. 34 - Míry kapitalizace pro oceňování staveb a majetkových práv výnosovým způsobem

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 279/1997 Sb.

Měření a výpočet výměr staveb^1) a jejich částí

Pro účely měření a výpočtu výměr staveb se vymezují jednotlivé měřené prostory a plochy. Měření a výpočet se provádějí v metrech, v metrech čtverečních nebo v metrech krychlových, vždy se zaokrouhlením na dvě desetinná místa.

• 1. Délky

(1) Délky se uvádějí v metrech. Při kontrolním měření se původní délka považuje za správnou, pokud se kontrolní měření neodlišuje o více než 1 % z původně naměřené délky u staveb oceňovaných podle § 3, § 5 až 8 a § 11.

(2) Délky pro zjištění zastavěné plochy staveb se měří v ortogonálním průmětu do vodorovné roviny.

(3) Měření staveb oceňovaných za jednotku délky se provádí u:

• a) podzemních potrubí, kabelových tras, přípojek a podezdívek plotů po povrchu terénu,

• b) nadzemních silnoproudých a slaboproudých vedení jako součet nejkratších vzdušných vzdáleností mezi podporami, přičemž k průhybu se nepřihlíží,

• c) nadzemních vedení ostatních ve skutečných délkách.

(4) Pro zjištění plošných výměr zpevněných ploch a komunikací se měří skutečné rozměry.

• 1. Zastavěná plocha stavby (ZP)

(1) Zastavěnou plochou stavby se rozumí plocha ohraničená ortogonálními průměty vnějšího líce svislých konstrukcí všech nadzemních i podzemních podlaží do vodorovné roviny. Izolační přizdívky se nezapočítávají.

(2) Zastavěnou plochou nadzemní části stavby se rozumí plocha ohraničená ortogonálními průměty vnějšího líce svislých konstrukcí všech nadzemních podlaží do vodorovné roviny.

(3) Zastavěnou plochou podzemní části stavby se rozumí plocha ohraničená ortogonálními průměty vnějšího líce svislých konstrukcí všech podzemních podlaží do vodorovné roviny. Izolační přizdívky se nezapočítávají.

• 1. Měření podlaží

(1) Podlažím se pro výpočet výměr rozumí část stavby o světlé výšce nejméně 1,70 m oddělená

• a) dole dolním lícem podlahy tohoto podlaží,

• b) nahoře dolním lícem podlahy následujícího podlaží,

• c) u nejvyššího podlaží horním lícem stropní konstrukce, případně podlahy půdy, u střech resp. částí bez půdního prostoru průměrnou rovinou horního líce zastřešení,

• d) u staveb a nejvyšších podlaží, tedy i podkroví, která nemají strop, vnějším lícem hřebene střechy.

(2) Podlažím je i podkroví nebo podzemí, jímž se rozumí přístupný prostor o světlé výšce nejméně 1,70 m alespoň v jednom místě, stavebně upravený k účelovému využití.

(3) Podlaží se rozdělují na podzemní a nadzemní. Za podzemní podlaží se považuje každé podlaží, které má úroveň horního líce podlahy v průměru níže než 0,80 m pod úrovní okolního terénu ve styku s lícem budovy. Pro výpočet průměru se uvažují místa ve čtyřech reprezentativních rozích posuzovaného podlaží.

(4) Nadzemní podlaží (NP) se číslují směrem nahoru jako první nadzemní podlaží (1. NP), druhé nadzemní podlaží (2. NP) a tak dále. Je-li podlaha části podlaží výše nejméně o jednu a nejvýše o dvě třetiny výšky podlaží, je možno je označit jako mezipatro (MeP), s pořadovým číslem odvozeným od podlaží nejblíže nižšího (tedy mezi 1. NP a 2. NP je 1. MeP).

(5) Podzemní podlaží (PP) se číslují směrem dolů jako první podzemní podlaží (1. PP), druhé podzemní podlaží (2. PP) a tak dále. Je-li podlaha části podlaží níže nejméně o jednu a nejvýše o dvě třetiny výšky podlaží, je možno je označit jako mezipatro (MePP), s pořadovým číslem odvozeným od podlaží nejblíže vyššího (tedy mezi 1. NP a 1. PP je 1. MePP).

(6) Při popisu budovy se uvádí počet nadzemních podlaží včetně podlaží o menší ploše a obdobně počet podzemních podlaží, například budova se čtyřmi nadzemními a jedním podzemním podlažím.

• 3.1. Výšky podlaží

(1) Světlou výškou podlaží se rozumí svislá vzdálenost mezi horním lícem podlahy a rovinou spodního líce stropu nebo zavěšeného stropního podhledu tohoto podlaží. U trámových stropů s viditelnými trámy se měří po spodní líc podhledu stropu mezi trámy, u stropů klenbových do spodního líce vrcholu klenby. U stropů šikmých se zjišťuje k nejvyššímu bodu sešikmení.

(2) Výškou podlaží se rozumí vzdálenost mezi lícem nášlapných vrstev podlah nižšího a vyššího podlaží. U jednopodlažních objektů bez půdního prostoru a u nejvyššího podlaží u staveb s plochou střechou se výškou podlaží rozumí světlá výška podlaží zvětšená o 0,20 m. V případě různých výšek v posuzovaném podlaží se uvažuje výška té části podlaží, která má největší zastavěnou plochu. Není-li k dispozici výkresová dokumentace řezů budovy v dostačujícím měřítku a současně není možno provést měření výšky podlaží bez nepřiměřených obtíží, je možno výšku uvažovat z výšky světlé, zvětšené o 0,30 m. Na tento způsob zjištění výšky je nutno v ocenění upozornit.

Výškou podlaží, které je podkrovím a nemá strop, je vzdálenost mezi lícem nášlapné vrstvy podlahy podkroví a horním lícem hřebene u sedlových střech a nejvyšším vnějším lícem sešikmení či zaoblení části zastřešení netvořící přesah u střech ostatních.

(3) Průměrnou výškou podlaží se rozumí vážený průměr všech výšek podlaží oceňované stavby nebo její části. Jako váha se použijí velikosti zastavěné plochy příslušného podlaží.

• 3.2. Zastavěná plocha podlaží

(1) Zastavěnou plochou podlaží se rozumí plocha půdorysného řezu v úrovni horního líce podlahy tohoto podlaží, vymezená vnějším lícem obvodových konstrukcí tohoto podlaží včetně omítky. U objektů poloodkrytých (bez některých obvodových stěn) je vnějším obvodem obalová čára vedená vnějším lícem svislých konstrukcí. Plochy lodžií a arkýřů se započítávají. U zastřešených staveb nebo jejich částí bez obvodových svislých konstrukcí je zastavěná plocha podlaží vymezena ortogonálním průmětem střešní konstrukce do vodorovné roviny.

(2) Do zastavěné plochy podlaží se započte i plocha, v níž není strop nižšího podlaží, například schodiště, haly a dvorany probíhající přes více podlaží. Započítává se plocha prostor podloubí, průjezdů a podobně, které jsou součástí nosných konstrukcí staveb. Pokud nejsou součástí nosných konstrukcí staveb, oceňují se samostatně.

(3) Průměrná zastavěná plocha podlaží se zjistí jako součet zastavěných ploch všech podlaží dělený počtem podlaží.

• 1. Podlahová plocha bytu a nebytových prostor

se měří v m^2 a nezapočítává se plocha okenních a dveřních ústupků.

• 1. Obestavěný prostor stavby (OP)

(1) Obestavěný prostor stavby se vypočte jako součet obestavěného prostoru spodní stavby, vrchní stavby a zastřešení. Obestavěný prostor základů se neuvažuje.

(2) Obestavěný prostor spodní stavby je ohraničen

• a) po stranách vnějším pláštěm bez izolačních přezdívek. Zdi a větrací a osvětlovací prostory o šířce větší než 0,15 m se uvažují celým rozměrem,

• b) dole spodním lícem podlahy nejnižšího podzemního podlaží nebo prostoru, který není podlažím; není-li měřitelné nebo podlahová konstrukce chybí, připočte se 0,10 m,

• c) nahoře spodním lícem podlahy 1. NP.

(3) Obestavěný prostor vrchní stavby je ohraničen

• a) po stranách vnějšími plochami staveb,

• b) dole spodním lícem podlahy 1. NP; pokud je u nepodsklepených staveb nebo jejich částí podlaha prvního nadzemního podlaží výše než přiléhající terén, připočte se i prostor obestavěný podezdívkou ohraničený dole průměrnou rovinou terénu u nepodsklepené části, nahoře spodním lícem podlahy 1. NP; v případě, že je podsklepená jen část stavby, připočte se 0,10 m na konstrukci podlahy vždy 1. NP, není-li tato měřitelná nebo jestliže podlahová konstrukce neexistuje a již se nepřipočítává na podlahovou konstrukci částečného podzemního podlaží,

• c) nahoře v části, nad níž je půda, horním lícem podlahy půdy; v části, nad níž je plochá střecha nebo sklonitá střecha bez půdního prostoru, vnějším lícem střešní krytiny, u teras horním lícem dlažby.

(4) Obestavěný prostor zastřešení včetně podkroví u střech sklonitých, bez ohledu na jejich tvar, se vypočte vynásobením zastavěné plochy půdy a podkroví součtem průměrné výšky půdní nadezdívky a poloviny výšky hřebene nad průměrnou výškou půdní nadezdívky. Převažují-li jiné tvary střešních konstrukcí, vypočte se obestavěný prostor zastřešení jako objem geometrického tělesa.

(5) Neodečítají se

• a) otvory a výklenky v obvodových zdech,

• b) lodžie, vsunuté (zapuštěné) balkony, verandy a podobně,

• c) nezastřešené průduchy a světlíky do 6 m^2: půdorysné plochy.

(6) Neuvažují se

• a) Balkony a přístřešky vyčnívající průměrně nejvýše 0,50 m přes líc zdi,

• b) římsy, pilastry, půlsloupy,

• c) vikýře s pohledovou plochou do 1,5 m^2: včetně, nadstřešní zdivo, jako jsou atiky, komíny, ventilace, přesahující požární a štítové zdi.

(7) Připočítají se

balkony a nezakryté pavlače vyčnívající přes líc zdi více než 0,50 m, a to objemem zjištěným vynásobením půdorysné plochy výškou 1 m.

• 1. Obestavěný prostor dalších stavebních objektů

(1) Žumpy, septiky, podzemní nádrže a bazény, podzemní kanály pro vetření (kolektory) a podobně, jejichž obestavěný prostor je ohraničen

• a) po stranách vnějším lícem obvodových konstrukcí včetně izolací a přizdívek; nejsou-li měřitelné, uvažuje se tloušťka stěn 0,30 m,

• b) dole spodním lícem konstrukce dna včetně izolací a ochranných vrstev; není-li měřitelné, uvažuje se tloušťka dna 0,35 m,

• c) nahoře vrchním lícem stropní konstrukce; není-li měřitelné, uvažuje se tloušťka stropní konstrukce 0,30 m

• u objektů zčásti nadzemních horním lícem konstrukce vrchní části,

• u nezakrytých bazénů rovinou horního okraje obvodových stěn.

(2) Ploty se měří za m^2 pohledové plochy ohraničené vnějším obrysem. Podezdívky se měří za běžný metr z nižší úrovně terénu.

(3) U ohradní a opěrné zde je obestavěný prostor dán skutečným objemem nadzemní části měřené z nižší úrovně terénu.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 279/1997 Sb.

Základní ceny za m^3 obestavěného prostoru budovy a její standardní vybavení a základní ceny za m^2 podlahové plochy bytu a nebytového prostoru

| Číslo SKP | Typ | Účel užití budovy | Kč/m3 obestavěného prostoru | Kč/m2 podlahové plochy | | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | | --- | --- | --- | --- | --- | | 46.21.18.1..1 | A | zdravotní péče | 2 740,- | | | 46.21.14.6..1 | B | komunální služby a osobní hygiena | 2 830,- | | | 46.21.17.1..1 | C | školy | 2 538,- | | | 46.21.16.3..1 | D | kulturní účely | 2 611,- | | | 46.21.63.1..1 | E | tělocvičny | 2 579,- | | | 46.21.14.3..1 | F | služby a administrativa | 2 807,- | | | 46.21.19.1..1 | G | hotely a ubytovny | 2 710,- | | | 46.21.14.2..1 | H | obchod (společné stravování) | 2 669,- | | | 46.21.18.2..1 | I | sociální péče | 2 239,- | | | 46.21.12.1..1 | J | domy vícebytové (typové) | 1 950,- | | | 46.21.12.2..1 | K | domy vícebytové (netypové) | 2 150,- | | | 46.21.13.1..1 | L | průmysl | 2 786,- | | | 46.21.51.2.1 | M | výrobní pro energetiku | 3 076,- | | | 46.21.13.3.1 | N | vodní hospodářství | 3 247,- | | | 46.21.15.2.1 | O | rostlinná a živočišná produkce | 2 695,- | | | 46.21.14.4.1 | P | doprava a spoje | 2 560,- | | | 46.21.14.5.1 | R | garáže (oprava, údržba) | 2 460,- | | | 46.21.13.2.1 | S | skladování a manipulace | 2 231,- | | | | J | byty a nebytové prostory v domech vícebytových typových | – | 8 020,- | | | K | byty a nebytové prostory v domech vícebytových netypových | – | 9 630,- | | | – | byty v ostatních budovách | – | (cena dle druhu budovy, sl. 4 × koef. 3,56) | | | – | nebytové prostory v ostatních budovách | | (cena dle druhu budovy, sl. 4 × koef. 3,4) |

• 1. V položce domy bytové typové jsou zahrnuty zejména domy bytové realizované ze stavebních soustav VVÚ ETA, L + N, HK, T06B, T08B, OP 1.21, B 70, PS 69 apod.

• 1. SKP = číselné kódy standardní klasifikace produkce Českého úřadu statistického.

• 1. Základní ceny za m^3 obestavěného prostoru nezahrnují náklady na účelové využití půdního prostoru.

STANDARDNÍ VYBAVENÍ BUDOV

Číslo položky	Typ budovy	Konstrukce a vybavení	Popis standardu
1	Všechny typy	Základy včetně zemních prací	Patky, pasy z betonu proloženého kamenem, betonu, železobetonu, s izolací proti zemní vlhkosti (u podsklepených objektů i svislé)
2	A, B, C, D, E, F, G, H, I, J, K, L	Svislé konstrukce vč. obvodového pláště (bez úprav panelů)	- Zděné z plných cihel min. tl. 45 cm, dtto z cihel či jiných materiálů v menších tloušťkách odpovídajících z hlediska tepelně technických parametrů cihelné zdi z plných cihel v tl. 45 cm - Sendvičové v různých skladbách vrstev s tepelnou izolací o min. tloušťce 24 cm, dvou- i vícevrstvé odpovídající technickým parametrům zdi z plných cihel v tl. 45 cm, montované i monolitické samonosné, nenosné v kombinaci se sloupy a tyčovými prvky, montované, monolitické - Sendvičové dřevěné s tepelně izolační vložkou, min. tloušťka 12 cm odpovídající tepelně technickým parametrům zdi z plných cihel v tl. 45 cm, odolné plísni a vyhovující hygienickým normám
M, O, P, R	Svislé konstrukce vč. obvodového pláště	- Zděné, z různých materiálů min. tl. 29 cm - Betonové, železobetonové - montované, monolitické, min. tl. 29 cm s tepelně izolační vložkou - Sendvičové v různých skladbách vrstev a materiálů, nosné i nenosné - kombinované se sloupy a tyčovými prvky, min. tl. 29 cm, montované, monolitické - Dtto dřevěné, min. tl. 10 cm
S	Svislé konstrukce vč. obvodového pláště	Zděné tl. min. 24 cm, železobetonové, betonové monolitické a montované (tyčové i plošné); nenosný plášť vyzdívaný tl. min. 12 cm; kovové tyčové dřevěné lepené sbíjené, trámové o průřezu min. 20 × 20 cm; oboustranně opláštěná kostra prvky nebo dílci na bázi dřeva, jednostranně opláštěná kostra (zvenku) vlnitým pozinkovaným plechem, osinkocementovými deskami, deskami z barevných kovů a na bázi plastických hmot
M	Svislé konstrukce vč. obvodového pláště	Zděné tl. min. 29 cm vč. z prostého betonu; železobetonové monolitické i montované (tyčové a plošné), kovové tyčové, nenosný plášť zděný nebo montovaný železobetonový
3	A, B, C, D, E, F, G, H, I, J, K, L	Stropy (podhledy - mimo akustické a tepelně izolační, zavěšené apod.)	Jakékoliv stropy s podhledem rovným i členitým, nespalné a polospalné
M, N, O, P, R, S	Stropy (podhledy - mimo akustické a tepelně izolační, zavěšené apod.)	Jakékoliv běžného provedení
4	Všechny typy	Krov, střecha	- Krov dřevěný vázaný, lepený, sbíjený; kovový šroubovaný a svařovaný; železobetonový nepředpjatý monoliticky, montovaný
- Střecha plochá jednovrstvá, dvouvrstvá; sklonitá - sedlová valbová, max. dvě rozdílné výšky hřebene, pultová
5	A, B, C, D, E, F, G, H, I, J, K, L, M, N, P, R	Krytiny střech	Jakákoliv pálená, u tašek obyčejných hladkých a rýhovaných ve dvou vrstvách, betonové tanky novodobé, pozinkovaný nebo hliníkový plech, osinkocementové šablony, asfaltové šindele, živičná svařovaná vícevrstvá
O, S	Krytiny střech	Kromě výše uvedených též vlnité osinkocementové desky a běžná živičná svařovaná
6	A, B, C, D, E, F, G, H, I, J, K, L	Klempířské konstrukce	Úplné střechy z pozinkovaného plechu (žlaby a svody, komíny, průniky), parapety nejsou podmínkou
M, N, O, P, R, S	Klempířské konstrukce	Žlaby a svody z pozinkovaného plechu
7	A, B, C, E, F, G, H, I, J, K, L	Úprava vnitřních povrchů (mimo hygienická zařízení)	Dvouvrstvé vápenné omítky, běžné - standardní obklady, úpravy podhledů z obkladového materiálu neplnící akustickou, tepelně izolační a estetickou funkci (dřevo, hmoty na bázi dřevní hmoty apod.), novodobé nástřiky
D	Úprava vnitřních povrchů (mimo hygienická zařízení)	Dvouvrstvé vápenné omítky, běžné, standardní podhledy a obklady stěn včetně akustických, tepelných a dekorativních (např. dřevěné nebo na bázi dřevní hmoty apod.), novodobé nástřiky
M, N, O, P, R	Úprava vnitřních povrchů (mimo hygienická zařízení)	Vápenné jednovrstvé hladké nebo dvouvrstvé omítky, běžné obklady stěn a stropů nahrazující omítky
S	Úprava vnitřních povrchů (mino hygienická zařízení)	Vápenné jednovrstvé hladké, popř. dvouvrstvé omítky, nástřiky nebo nátěry
8	A, B, C, D, E, F, G, H, I, J, K	Úprava vnějších povrchů	Vápenné dvouvrstvé omítky, břízolitové škrábané či stříkané, házené odtrhované, nástřiky na bázi umělých hmot, obklady dřevěné, keramické běžné, spárované zdivo
L, M, N, O, P, R	Úprava vnějších povrchů	Vápenné jednovrstvé omítky, pepř. dvouvrstvé, břízolitové; nástřiky na bázi umělých hmot, běžné obklady dřevěné, keramické nebo osinkocementové, spárované zdivo
S	Úprava vnějších povrchů	Vápenné jednovrstvé nebo dvouvrstvé omítky, stříkaný břízolit, nástřiky na bázi umělých hmot
9	A, B, C, D, E, F, G, H, I, J, K, L	Vnitřní obklady keramické (hygienická zařízení)	Běžné obřady záchodů, umýváren, koupelen, kuchyní, prádelen apod.
M, N, O, P, R, S	Vnitřní obklady keramické (hygienická zařízení)	Neuvažují se
10	A, B, C, D, E, F, G, H, I, J, K	Schody	Jakékoliv konstrukce kromě dřevěné s povrchem stupňů z tvrdého dřeva, teracovým, keramickým, PVC, textilním
L, M, N, O, P, R, S	Schody	Jakékoliv konstrukce kromě dřevěné s povrchem stupňů z cementového potěru, teracem, běžné keramické dlažby, PVC
11	A, B, C, D, E, F, G, H, I, J, K	Dveře	Hladké plné nebo prosklené, běžné provedení, dýhované, náplňové
L, M, N, O, P, R, S	Dveře	Hladké plné nebo prosklené, kovové, běžné provedení, náplňové
12	A, B, C, D, E, F, G, H, I, J, K	Vrata	Neuvažují se
L, M, N, 0, P, R, S	Vrata	Kovová, dřevěná truhlářsky zpracovaná
13	A, B, C, D, E, F, G, H, I, J, K, L	Okna	Jakákoliv zdvojená kromě plastových, dřevěná dvojitá špaltová
M, N, O, P, R, S	Okna	Jednoduchá dřevěná nebo kovová
14	A, B, C, D, E, F, G, H, I, J, K, L	Povrchy podlah	PVC, vlýsky, parkety, běžná keramická dlažba, textilní krytiny vpichované
M, N, O, P, R, S	Povrchy podlah	Cementový potěr, běžná keramická dlažba, PVC, popř. špalíková dlažba
15	A, B, C, D, E, F, G, H, I, J, K, L	Vytápění	Jakékoliv ústřední nebo dálkové; akumulačními nebo plynovými kamny
M, P, R	Vytápění	Temperování lokálními topidly
N, O, S	Vytápění	Bez temperování
16	A, B, C, D, E, F, G, H, I, J, K, L, M, N, O, P, R	Elektroinstalace	Světelná a třífázová
S	Elektroinstalace	Světelná
17	Všechny typy	Bleskosvod	Ano
18	A, B, C, D, E, F, G, H, I, J, K, L	Vnitřní vodovod	Ocelové trubky a plastové, rozvod studené a teplé vody
M, N, O, P, R	Vnitřní vodovod	Ocelové trubky a plastové, rozvod pouze studené vody
S	Vnitřní vodovod	Bez rozvodu vody
19	A, B, C, D, E, F, G, H, I, J, K, L	Vnitřní kanalizace	Svislé litinové nebo plastické potrubí, odpady ze všech hygienických zařízení, koupelen, kuchyní, vpustí
M, N, O, P, R	Vnitřní kanalizace	Bez kanalizace, popř. od umyvadel, WC, vpustí
S	Vnitřní kanalizace	Bez kanalizace
20	A, B, C, D, E, F, G, H, I, J, K	Vnitřní plynovod	Rozvod zemního plynu nebo svítiplynu
L, M, N, O, P, R, S	Vnitřní plynovod	Neuvažuje se
21	A, B, C, D, E, F, G, H, I, J, K, L	Ohřev vody	Centrální ohřev teplé vody, průtokové ohřívače (karmy), bojlery, kombinovaný s ÚT
M, N, O, P, R S	Ohřev vody Ohřev vody	Malé elektr. ohřívače, popř. bojler Neuvažuje se
22	A, C, G, H, I	Vybavení kuchyní	Běžné sporáky a varné jednotky velkokuchyní - elektrické a plynové
J, K	Vybavení kuchyní	Běžné elektrické nebo plynové sporáky, varné jednotky čtyřplotýnkové
B, D, E, F, L, M, N, O, P, R, S	Vybavení kuchyní	Neuvažuje se
23	A, B, C, D, E, F, G, H, I, J, K	Vnitřní hygienická vybavení	Umyvadla, vany nebo sprchové kouty běžného provedení WC splachovací s pisoáry s umývátky, bez umývátek běžného provedení
L, M, N, O, P,	Vnitřní hygienická	Umyvadla
R	vybavení	WC splachovací bez umývátek, popř. pisoáry v malém rozsahu
S	Vnitřní hygienická vybavení	Neuvažuje se
24	A, B, C, D, E, F, G, H, I, J, K, L	Výtahy	Běžné osobní a nákladní výtahy s odpovídajícím počtem stanic
M, N, O, P, R, S	Výtahy	Neuvažují se
25	A, B, C, D, E, F, G, H, I, J, K	Ostatní (individuální) - příklady	Např. vestavěné skříně, běžné digestoře, domácí telefon, rozvod veřejného telefonu, odvětrání prostor malými jednotlivými ventilátory, požární hydranty, rozvody antén pod omítkou a v lištách, okenice, mříže
L, M, N, O, P, R, S	Ostatní (individuální) - příklady	Rozvody domácího a veřejného telefonu, odvětrání prostor jednotlivými malými ventilátory, požární hydranty, okenice, mříže
26	J	Instalační prefabrikovaná jádra	Instalační šachty, koupelna, WC

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 279/1997 Sb.

Základní ceny za m^3 obestavěného prostoru haly a její standardní vybavení a cena za m^2 podlahové plochy bytu a nebytového prostoru

| Číslo SKP | Typ | Účel užití budovy | Kč/m3 obestavěného prostoru | Kč/m2 podlahové plochy | | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | | --- | --- | --- | --- | --- | | 46.21.16.3..2 | A | kulturní účely | 2 055,- | | | 46.21.63.1..2 | B | tělocvičny | 2 029,- | | | 46.21.14.2..2 | C | obchod, prodejny (společné stravování) | 1 996,- | | | 46.21.19.9..2 | D | ostatní jinde neuvedené (ostatní občanská výstavba) | 2 379,- | | | 46.21.13.1..2 | E | průmysl (bez jeřábových drah) | 1 620,- | | | 46.21.13.1..2 | F | průmysl s jeřábovými drahami | 1 731,- | | | 46.21.51.2..2 | G | výrobní pro energetiku | 2 311,- | | | 46.21.14.4..2 | H | pro dopravu a spoje | 2 348,- | | | 46.21.14.5..2 | I | garáže (opravy, údržba) | 2 124,- | | | 46.21.13.2..2 | J | skladování a manipulace | 1 599,- | | | 46.21.15.3..2 | K | skladování a úprava zemědělských produktů | 1 468,- | | | 46.21.15.2..2 | L | živočišná produkce | 1 930,- | | | 46.21.13.3..2 | M | vodní hospodářství (čistírenské a úpravy vod) | 2 424,- | | | | - | byty a nebytové prostory v hale | - | cena ze sl. 4 × 3,8 |

Základní ceny za m^3 obestavěného prostoru nezahrnují náklady na účelové využití půdního prostoru.

STANDARDNÍ VYBAVENÍ HAL