Historie novel
Vyhláška Českého báňského úřadu, kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při likvidaci hlavních důlních děl
5 verzí
· 1997-03-28
2015-09-30
Vyhláška Českého báňského úřadu č. 52/1997 Sb.
2011-06-30
Vyhláška Českého báňského úřadu č. 52/1997 Sb.
2004-11-30
Vyhláška Českého báňského úřadu č. 52/1997 Sb.
Změny ze dne 2004-11-30
@@ -32,7 +32,11 @@
- g) bezpečnostní pásmo – bezprostřední okolí likvidovaného hlavního důlního díla na povrchu ohrožené pohybem půdy a hornin při případné samovolné destrukci likvidovaného díla,
- h) bezpečnostní prostor - prostor na povrchu v bezprostředním okolí ústí hlavního důlního díla, ve kterém vystupující důlní ovzduší může ohrozit život nebo zdraví osob.
- h) bezpečnostní prostor - prostor na povrchu v bezprostředním okolí ústí hlavního důlního díla, ve kterém vystupující důlní ovzduší může ohrozit život nebo zdraví osob,
- i) zóna rozvolnění – zóna, kde pevnostní parametry horninového masivu jsou vlivem přírodních procesů ve svrchní části zemské kůry sníženy oproti primárním horninám,
- j) jámová zátka – betonový blok v jámovém stvolu, který úplně přehrazuje jámu.
## ČÁST DRUHÁ
@@ -94,15 +98,23 @@
(1) Jáma je likvidována jejím úplným zasypáním zpevněným zásypovým materiálem. Umožňuje-li to charakter jámy, lze na základě povolení obvodního báňského úřadu použít nezpevněný zásypový materiál; povolení musí obsahovat opatření k zajištění bezpečnosti z hlediska stability jámy a jejího okolí.
(2) Způsob likvidace ostatních hlavních důlních děl určí dokumentace (§ 3).
(3) Všechny přístupy do likvidované jámy z povrchu, zejména větrní kanály ústící do jámy, kanál pro nouzový přívod větrů, kanál pro ohřívání větrů, nouzový východ z dolu, kanály pro kabely a potrubní řady, je rovněž nutno zaplnit.
(4) Štola je likvidována jejím zaplněním zásypovým materiálem a uzavřením přístupu do štoly. Délku úseku štoly, který je nutno zaplnit, a způsob uzavření přístupu do štoly určí dokumentace.
(5) Práce v likvidovaném hlavním důlním díle a na povrchu v bezpečnostním prostoru jsou práce se zvýšeným nebezpečím.^7)
(6) Organizace je povinna pro likvidaci hlavních důlních děl a důlních děl do nich ústících zpracovat technický způsob likvidace (dále jen „projekt“), který je součástí plánu likvidace.^3)
(2) Jámu, u níž není zaručeno úplné a spolehlivé zasypání jámového stvolu, nebo jámu, u níž se předpokládá jiné využití, lze v příznivých geologických poměrech okolního horninového masivu a na základě povolení obvodního báňského úřadu likvidovat umístěním jámové zátky pod zónou rozvolnění^4a).
(3) Jámu nad jámovou zátkou lze zasypat pouze zpevněným zásypovým materiálem.
(4) Zóna rozvolnění je stanovena v dokumentaci podle § 3 v závislosti na místních geologických poměrech.
(5) Jámová zátka v místě založení musí být zakotvena do horninového masivu. K založení jámové zátky je možné využít patrových průniků (náraží pater). Odolnost jámové zátky proti předpokládanému tlaku zásypového materiálu musí být v dokumentaci doložena výpočtem.
(6) Způsob likvidace ostatních hlavních důlních děl určí dokumentace (§ 3).
(7) Všechny přístupy do likvidované jámy z povrchu, zejména větrní kanály ústící do jámy, kanál pro nouzový přívod větrů, kanál pro ohřívání větrů, nouzový východ z dolu, kanály pro kabely a potrubní řady, je rovněž nutno zaplnit.
(8) Štola je likvidována jejím zaplněním zásypovým materiálem a uzavřením přístupu do štoly. Délku úseku štoly, který je nutno zaplnit, a způsob uzavření přístupu do štoly určí dokumentace.
(9) Práce v likvidovaném hlavním důlním díle a na povrchu v bezpečnostním prostoru jsou práce se zvýšeným nebezpečím.^7)
(10) Organizace je povinna pro likvidaci hlavních důlních děl a důlních děl do nich ústících zpracovat technický způsob likvidace (dále jen „projekt“), který je součástí plánu likvidace.^3)
##### § 6
@@ -132,7 +144,11 @@
#### Opěrné hráze
Konstrukci opěrné hráze, její umístění, způsob zajištění stability sloupce nezpevněného zásypového materiálu a odolnost proti zatížení hydrostatickým tlakem určí dokumentace.
(1) Konstrukci opěrné hráze, její umístění, způsob zajištění stability sloupce nezpevněného zásypového materiálu a odolnost proti zatížení hydrostatickým tlakem určí dokumentace.
(2) V jámě, u které nelze z báňsko-technických důvodů zhotovit opěrnou hráz v důlních dílech do nich ústících, se provede vyplnění jámového stvolu ve stanoveném pásmu patrového průniku z tříděného kameniva o frakci 63 – 125 mm, doplněného popřípadě o ostrý štětový kámen nejvýše do velikosti 250 mm^7a).
(3) Zásyp dle odstavce 2 musí přesahovat výšku patrového průniku o čtyřnásobek průměru nebo největšího rozměru jámy a musí začínat minimálně v hloubce dvojnásobku průměru nebo největšího rozměru jámy pod úrovní příslušného patra.
##### § 10
@@ -146,11 +162,11 @@
(4) Uzavírací ohlubňový poval se zakládá na pevnou horninu nebo na obvodový základový pás, oddělen od jámového zdiva.
(5) V uzavíracím ohlubňovém povalu je nutno ponechat uzavíratelný otvor o rozměru nejméně 0,6 x 0,6 m pro kontrolu stavu zaplnění a pro možnost doplňování zásypového materiálu. Rovněž je nutno zabudovat potrubí pro kontrolu, případně odvádění škodlivých plynů o průměru minimálně 150 mm a do výšky alespoň 2,5 m nad ohlubňový poval.
(5) V uzavíracím ohlubňovém povalu je nutno ponechat uzavíratelný otvor o rozměru nejméně 0,6 x 0,6 m pro kontrolu stavu zaplnění a pro možnost doplňování zásypového materiálu. U plynujících dolů je rovněž nutno zabudovat potrubí pro kontrolu, případně odvádění škodlivých plynů o průměru minimálně 150 mm a do výšky alespoň 2,5 m nad ohlubňový poval.
(6) Uzavírací ohlubňový poval se označí trvalým způsobem. V označení se uvede název jámy a dolu, její světlý průměr a hloubka, rok zahájení hloubení jámy a rok ukončení její likvidace, údaj o způsobu likvidace jámy, druhu zásypového materiálu, rozměr bezpečnostního pásma a upozornění na případné nebezpečí plynu. Obdobně se označí i ústí likvidované štoly.
(7) Plyny migrující mezi horninovým masívem a jámovým zdivem musí být odváděny odfukovým komínkem. Odfukový komínek musí být vybaven uzavírací armaturou a musí umožňovat odběr jejich vzorků a napojení na odsávací systém nebo zařízení.
(7) U jam plynujících dolů musí být plyny migrující mezi horninovým masivem a jámovým zdivem odváděny odfukovým komínkem. Odfukový komínek musí být vybaven uzavírací armaturou a musí umožňovat odběr jejich vzorků a napojení na odsávací systém nebo zařízení.
## ČÁST ČTVRTÁ
@@ -246,7 +262,7 @@
(1) V průběhu zasypávání se dle dokumentace kontroluje kvalita zásypového materiálu, množství ukládaného zásypového materiálu a jeho základní vlastnosti.
(2) Nejméně jednou denně se změří horní hladina zásypového sloupce a porovná se množství skutečně vysypaného materiálu s vypočteným množstvím. Pokud je rozdíl větší než 20 %, zakládání se přeruší, zjistí se pravděpodobná příčina a stanoví se další postup.
(2) Výška zásypu se změří vždy po zasypání objemu, který odpovídá přepočtené výšce 50 m důlního díla. V případě, že rozdíl mezi naměřenou výškou zásypu a výškou 50 m důlního díla je větší než 20 %, měření se opakuje a stanoví se další postup pro zasypávání hlavního důlního díla. U jam likvidovaných podle § 14 odst. 4 se výška zásypu změří nejméně jednou denně.
(3) Zasypávání se také přeruší, došlo-li k poklesu hladiny zásypu o více než 20 % výšky od posledního měření při předchozím ukončení zásypových prací. Skutečnosti uvedené v § 15 odst. 3 a v § 16 odst. 2 a 3 jsou mimořádné události,^13) které podléhají ohlašovací povinnosti.
@@ -256,7 +272,7 @@
- b) nejméně jednou za tři měsíce u jam zasypaných zpevněným zásypovým materiálem a u štol.
(5) Po uplynutí lhůty tří let od ukončení likvidace je nutno kontroly provádět i nadále nejméně jedenkrát za rok.
(5) Po uplynutí lhůty tří let od ukončení likvidace je nutno kontroly jam provádět i nadále nejméně jedenkrát za rok. U ostatních hlavních důlních děl budou kontroly prováděny podle harmonogramu zpracovaného organizací; časové rozmezí kontrol nesmí být delší než 24 měsíců.
(6) Pokud nad zlikvidovanou jámou byl ponechán objekt nebo je provozována jiná činnost, stanoví lhůty a způsob provádění kontrol obvodní báňský úřad při povolování hornické činnosti - likvidace hlavních důlních děl.
@@ -266,7 +282,7 @@
(1) Výsledky kontrol podle § 16 se zaznamenávají. Organizace zabezpečí uchování záznamů nejméně po dobu pěti let.
(2) Zaznamenávají se také výsledky zjišťování metanu, barometrického tlaku, vlastnosti použitých materiálů, údaje o zařízeních ponechaných v likvidovaných dílech, údaje o geologických podmínkách, opěrných hrází, o kvalitě a množství injektážního materiálu, o ztrátě zásypového materiálu a jiných nehodách, o neobvyklých jevech a ostatních podrobnostech stavebních prací, o výsledcích kontrol a přejímek prací s podpisy kontrolujících orgánů, o výsledcích kontrolních zkoušek použitých materiálů, o přítocích vod, o souladu vypočteného a skutečného množství zásypového materiálu a o tom, zda se sype do suché nebo zvodnělé jámy.
(2) Zaznamenávají se také vlastnosti použitých materiálů, údaje o zařízeních ponechaných v likvidovaných dílech, údaje o geologických podmínkách, opěrných hrází, o kvalitě a množství injektážního materiálu, o ztrátě zásypového materiálu a jiných nehodách, o neobvyklých jevech a ostatních podrobnostech stavebních prací, o výsledcích kontrol a přejímek prací s podpisy kontrolujících orgánů, o výsledcích kontrolních zkoušek použitých materiálů, o přítocích vod, o souladu vypočteného a skutečného množství zásypového materiálu a o tom, zda se sype do suché nebo zvodnělé jámy. U uhelných dolů se rovněž zaznamenávají výsledky zjišťování metanu a barometrického tlaku.
(3) Po ukončení likvidace všech hlavních důlních děl dolu zpracuje a předloží organizace obvodnímu báňskému úřadu závěrečnou zprávu spolu s evidenčními listy hlavních důlních děl podle příloh č. 1 a 2 a uloží je také dle zvláštního předpisu.^14)
@@ -280,7 +296,7 @@
##### § 18
(1) Požadavky ustanovení § 11 je nutno zabezpečit nejpozději do tří let od nabytí účinnosti této vyhlášky také u jam, které byly zlikvidovány před účinností této vyhlášky a jejichž poloha je známa. U ostatních hlavních důlních děl, která byla zlikvidována před nabytím účinnosti této vyhlášky a jejichž poloha je známa, je nutno požadavky § 11 zabezpečit do 31. prosince 2004.
(1) Požadavky ustanovení § 11 je nutno zabezpečit nejpozději do tří let od nabytí účinnosti této vyhlášky také u jam, které byly zlikvidovány před účinností této vyhlášky a jejichž poloha je známa. U ostatních hlavních důlních děl, která byla zlikvidována před nabytím účinnosti této vyhlášky a jejichž poloha je známa, je nutno požadavky § 11 zabezpečit do 31. prosince 2010.
(2) Do šesti měsíců od nabytí účinnosti této vyhlášky předloží organizace příslušnému obvodnímu báňskému úřadu časový postup prací pro naplnění požadavku podle § 18 odst. 1.
@@ -366,7 +382,7 @@
#### Mapové přílohy
- 1. Mapa povrchové situace ve vhodném měřítku s vyznačením chráněného ložiskového území a dobývacího prostoru, zařízení a staveb na povrchu, bezpečnostních pásem (hlavních důlních děl, důlních děl ústících na povrch nebo přiblížených k povrchu dle bodu 6, úroveň hladiny vod s vyznačením nebezpečných míst (zatopení, zvodnělá místa apod.).
- 1. Mapa povrchové situace ve vhodném měřítku s vyznačením chráněného ložiskového území a dobývacího prostoru, zařízení a staveb na povrchu, bezpečnostních pásem (hlavních důlních děl, důlních děl ústících na povrch nebo přiblížených k povrchu dle bodu 6, úroveň hladiny vod s vyznačením nebezpečných míst (zatopení, zvodnělá místa apod.) a základní důlní mapa důlních děl, bezprostředně navazujících na jámu se zakreslením způsobu jejich likvidace.
- 2. Mapy vlivů poddolování na povrch zhotovené ke dni ukončení likvidace. Výchozí měření povrchových výškových pozorování.
@@ -382,7 +398,7 @@
Stanovení nejmenšího rozměru uzavíracího ohlubňového povalu, není-li jáma zasypána zpevněným zásypovým materiálem
Nejmenší rozměr uzavíracího ohlubňového povalu Dmin. se stanoví ze vztahu
- 1. Nejmenší rozměr uzavíracího ohlubňového povalu Dmin. se stanoví ze vztahu
Dmin. ° 1,5d+2 t m, kde
@@ -390,6 +406,16 @@
t – je tloušťka jámového zdiva (m).
- 2. Pro jámy s dřevěnou výztuží a pro jámy, u nichž betonový límec ohlubně jámy již nedosedá celou svojí plochou na pevné horniny, se nejmenší rozměr uzavíracího ohlubňového povalu Dmin stanoví ze vztahu:
Dmin≥1,5d+2p m,
kde
d – je největší ražený rozměr jámy (m)
p – je pásmo možného narušení horniny, která po zborcení výztuže vypadne po obvodu jámy (m).
^1) § 10 odst. 5, 6 a 7 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě.
^2) § 2 odst. 1 písm. f) vyhlášky Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí.
@@ -398,10 +424,14 @@
^4) § 1 vyhlášky Českého báňského úřadu č. 15/1995 Sb., o oprávnění k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, jakož i k projektování objektů a zařízení, které jsou součástí těchto činností.
^4a) § 2 písm. i) vyhlášky č. 52/1997 Sb.
^5) § 5 vyhlášky Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb.
^7) § 14 odst. 4 vyhlášky Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb.
^7a) ČSN – EN 13 043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch. ČSN – EN 13 139 Kamenivo pro malty. ČSN – EN 13 242 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace. ČSN – EN 12 620 Kamenivo do betonu. ČSN – EN 13 383 – 1 Kámen pro vodní stavby – Část 1: Specifikace.
^8) § 4 zákona č. 238/1991 Sb., o odpadech.
^8a) § 14 odst. 1 zákona č. 61/1988 Sb.
2000-03-31
Vyhláška Českého báňského úřadu č. 52/1997 Sb.
1997-04-30
Vyhláška Českého báňského úřadu č. 52/1997 Sb.
původní verze
Text k tomuto datu