Vyhláška Ministerstva financí, kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona

(4) Převezme-li železniční společnost se sídlem v tuzemsku k dopravě po železnici zboží, které bylo jednou nebo několika Deklaracemi propuštěno do společného tranzitu a je přepravováno v kombinované dopravě silnice - železnice - silnice, odpovídají železniční společnosti za úhradu celního dluhu, který vznikne porušením celních předpisů při dopravě po železnici, za předpokladu, že celní dluh nebyl zajištěn nebo je u hlavního povinného nebo ručitele nedobytný.

Propuštění zboží do společného tranzitu při letecké dopravě

§ 63

(1) Při letecké dopravě může být podáno celní prohlášení na propuštění zboží do společného tranzitu na tiskopisu leteckého manifestu, jehož obsah odpovídá dodatku 3 přílohy 9 Dohody o mezinárodní civilní letecké dopravě^19) (dále jen „letecký manifest“).

(2) Vyplněný letecký manifest, který obsahuje název letecké společnosti přepravující zboží, číslo letu, datum letu a letiště nakládky nebo vykládky zboží, je ověřen leteckou společností uvedením data, podpisu oprávněné osoby a případně otisku razítka, a který je označen kódem T1 nebo T2, lze přijmout jako celní prohlášení na propuštění zboží do společného tranzitu. Ke každé zásilce se v leteckém manifestu uvede číslo leteckého nákladního listu, počet nákladových kusů, označení zboží nebo v případě hromadných zásilek údaj „consolidated“, který lze uvést i ve zkrácené formě, a hrubou hmotnost. Letecké manifesty se samostatně vyhotovují pro zboží, jehož celní statut se označuje kódem T1, a samostatně pro zboží, jehož celní statut se označuje kódem T2.

(3) Letecká společnost, která bude přepravovat zboží ve smyslu ustanovení odstavců 1 a 2, se pro tyto operace stává hlavním povinným.

(4) Hlavní povinný předkládá letecké manifesty ve dvou vyhotoveních celnímu úřadu odeslání, který je opatří úředním záznamem a jedno vyhotovení si ponechá. Při provádění celního dohledu může celní úřad odeslání požadovat předložení všech leteckých nákladních listů k zásilkám uvedeným na leteckém manifestu.

(5) Hlavní povinný předkládá letecký manifest opatřený úředním záznamem celního úřadu odeslání celnímu úřadu určení a oznamuje název letiště nakládky. Celní úřad určení může od oznamování letiště nakládky upustit, není-li o tomto letišti vzhledem k trasám letů pochyb. Při provádění celního dohledu může celní úřad určení vyžadovat předložení všech leteckých nákladních listů k zásilkám uvedeným na leteckém manifestu a dále všech manifestů, které se týkají vykládaného zboží.

(6) Hlavní povinný zpracovává a předává celnímu úřadu určení seznam leteckých manifestů, které mu v průběhu předchozího měsíce předal k ukončení společného tranzitu. V tomto seznamu, který celní úřad určení potvrzuje a měsíčně zasílá celnímu úřadu odeslání, se ke každému leteckému manifestu uvádí jeho číslo, název letecké společnosti, číslo letu a datum letu. Při zjištění nesrovnalostí v leteckých manifestech uvedených v seznamu informuje celní úřad určení celní úřad odeslání.

(7) Leteckým společnostem, které mají sídlo nebo stálé zastoupení v tuzemsku, používají k výměně informací mezi letišti nakládky a vykládky zařízení pro zpracování a přenos údajů na nosičích informací a splňují podmínky uvedené v odstavci 10, může být postup stanovený v odstavcích 1 až 6 na jejich žádost zjednodušen. České celní orgány budou o podání žádosti informovat celní orgány ostatních členských států, na jejichž území se nacházejí letiště nakládky a vykládky, která jsou navzájem propojena systémy pro zpracování a přenos údajů na nosičích informací.

(8) Zjednodušený postup dle odstavce 7 se povolí leteckým společnostem, které

• a) provozují značný počet leteckých linek mezi státy smluvních stran,

• b) často odesílají a přijímají letecké zásilky,

• c) vedou evidenci, která umožní celním orgánům provádět na letištích nakládky i vykládky účinné kontroly,

• d) nebyly pravomocně postiženy za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů,

• e) umožní celním orgánům přístup ke svým evidencím týkajícím se společného tranzitu,

• f) souhlasí s tím, že budou v plné míře odpovědné vůči celním orgánům za plnění svých povinností a že s nimi budou spolupracovat při řešení případných nesrovnalostí a porušení předpisů,

• g) povedou evidenci celního statutu všech zásilek ve svých obchodních záznamech,

• h) budou uvádět u každé položky leteckého manifestu příslušný celní statut kódem T1, T2 nebo C, který je ekvivalentní kódu T2L,

• i) budou odpovídat za identifikaci a oznámení všech odchylek zjištěných na letišti vykládky celnímu úřadu určení,

• j) budou zjištěné odchylky a nesrovnalosti řešit na základě postupů dohodnutých mezi leteckou společností a celními orgány na letišti nakládky a letišti vykládky.

§ 64

Je-li celní prohlášení na propuštění zásilek přepravovaných leteckou dopravou do společného tranzitu podáno na tiskopisu Deklarace případně doplněném Doplňkovými deklaracemi nebo Ložnými listy, ustanovení § 63 se nepoužijí.

§ 65

Tranzit při dopravě zboží potrubím nebo vedením

(1) Zboží dopravované potrubím se v tuzemsku považuje za navržené na propuštění do společného tranzitu a za propuštěné

• a) přivedením do tuzemska z území nebo přes území smluvní strany, která společný tranzit používá,

• b) zavedením do potrubí v tuzemsku za účelem jeho následného dopravení na nebo přes území smluvní strany, která společný tranzit používá, nebo

• c) přivedením do tuzemska z území smluvní strany, která společný tranzit nepoužívá, za účelem jeho následného dopravení na území smluvní strany, která společný tranzit používá.

(2) Hlavním povinným se při dopravě zboží potrubím stává provozovatel tohoto zařízení, který má sídlo na území členského státu,

• a) kde doprava ve společném tranzitu započala, nebo

• b) přes jehož území vstupuje zboží na území smluvních stran a doprava dále pokračuje ve společném tranzitu.

(3) Provozovatel potrubí se sídlem v tuzemsku se pro účely plnění podmínek uvedených v § 140 odst. 2 zákona považuje za dopravce zboží.

(4) Společný tranzit při dopravě zboží potrubím se považuje za ukončený

• a) zapsáním zboží do účetních dokladů příjemce v tuzemsku a jeho dodáním do zařízení nebo rozvodných sítí užívaných tímto příjemcem, nebo

• b) při dopravě zboží do smluvní strany, která společný tranzit nepoužívá, vstupem zboží na území této smluvní strany.

(5) Dopravuje-li se zboží potrubím ve společném tranzitu mezi dvěma smluvními stranami přes území smluvní strany, která společný tranzit nepoužívá, je společný tranzit během přepravy přes její území přerušený.

(6) Dopravuje-li se zboží potrubím ze smluvní strany, která společný tranzit nepoužívá, začíná společný tranzit vstupem zboží na území následující smluvní strany, která společný tranzit používá.

(7) Kontrolu společného tranzitu provádějí celní orgány podle záznamů a obchodních dokladů provozovatele potrubí, které provozovatel vede a které na žádost předkládá celním orgánům.

(8) Není-li doprava zboží potrubím uskutečněna ve společném tranzitu nebo je-li zboží dopravováno vedením, použijí se ustanovení odstavců 1 až 7 pro národní tranzit přiměřeně.

§ 66

Poštovní styk

(1) Zboží dovážené v poštovním styku se považuje za navržené na propuštění do volného oběhu

• a) v okamžiku vstupu do tuzemska, jedná-li se o poštovní zásilky obsahující pouze

• 1. osobní sdělení,

• 1. písemnosti pořízené hmatovým písmem, štočky se slepeckými značkami a zvukové záznamy a zvláštní papíry pro potřebu nevidomých (slepecké zásilky),

• 1. tiskoviny nepodléhající dovoznímu clu a daním nebo osvobozené od dovozního cla a daní.

• b) v okamžiku dodání celnímu úřadu, jedná-li se o zboží dovážené v poštovních zásilkách, které není uvedeno v písmenu a), a zásilky jsou opatřeny celním prohlášením o obsahu.^20)

(2) Zboží vyvážené v poštovním styku se považuje za navržené do režimu vývozu

• a) v okamžiku podání k poštovní přepravě do zahraničí, jedná-li se o zboží nepodléhající vývoznímu clu, daním a poplatkům, vyvážené v poštovních zásilkách opatřených nebo neopatřených celním prohlášením o obsahu,^20)

• b) v okamžiku dodání celnímu úřadu, jedná-li se o zboží podléhající vývoznímu clu, daním a poplatkům vyvážené v poštovních zásilkách, opatřených celním prohlášením o obsahu.^20)

(3) V případech uvedených v odstavci 1 je dlužníkem adresát zásilky a v případech uvedených v odstavci 2 odesilatel zásilky.

(4) Jsou-li celnímu úřadu dodány poštovní zásilky neopatřené celním prohlášením o obsahu^20) nebo je-li toto prohlášení neúplné, stanoví celní úřad deklarantovi formu, v níž je třeba celní prohlášení podat nebo je doplnit.

§ 67

Ustanovení § 66 odst. 1 až 3 se nepoužije, jestliže

• a) celková celní hodnota zboží, které má obchodní charakter, dováženého v poštovních zásilkách je vyšší než 30 000 Kč, nebo jedná-li se o opakované zásilky nebo jde o dílčí zásilku od téhož odesilatele témuž příjemci,

• b) celní prohlášení bylo podáno písemně, ústně nebo prostředky výpočetní techniky,

• c) se na poštovní zásilky vztahuje ustanovení § 83 nebo § 84.

Národní tranzit na podkladě karnetu TIR a ATA

§ 68

(1) Za písemné celní prohlášení na propuštění zboží do národního tranzitu se považuje také písemné celní prohlášení podané podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána.^21)

(2) Přepravuje-li se zboží na podkladě karnetu TIR (Transport international routier), může hlavní povinný prohlásit statut deklarovaného českého zboží tím, že uvede do sloupce určeného pro popis zboží na všech příslušných listech použitého karnetu před jeho předložením celnímu úřadu k ověření označení „české“ a připojí svůj podpis. Na listech karnetu, na nichž je uvedeno označení „české“, ověří toto označení pověřený zaměstnanec celního úřadu odeslání otiskem služebního razítka a svým podpisem.

(3) Vztahuje-li se karnet TIR na české i zahraniční zboží, uvede hlavní povinný každou kategorii zboží samostatně a označení „české“ umístí tak, aby bylo zřejmé, že se vztahuje pouze na české zboží.

§ 69

(1) Zboží přepravované v tuzemsku na podkladě karnetů TIR a ATA (Admission temporaire/Temporary admission) je považováno za zahraniční zboží, není-li prokázáno, že jde o české zboží.

(2) Skutečnost, že jde o české zboží, může hlavní povinný prokázat

• a) údajem ve sloupci určeném pro popis zboží na všech příslušných listech použitého karnetu,

• b) celním prohlášením, na jehož podkladě bylo předmětné zboží propuštěno do režimu vývozu.

§ 70

(1) Je-li při tranzitní operaci prováděné na podkladu karnetu TIR nebo karnetu ATA nebo v souvislosti s těmito operacemi zjištěno, že došlo k porušení celních předpisů nebo k závadě, oznámí to celní úřad držiteli karnetu a ručiteli ve lhůtě stanovené mezinárodní smlouvou.^22)

(2) Důkaz o řádném uskutečnění tranzitní operace provedené na podkladu karnetu TIR nebo ATA předloží hlavní povinný celnímu úřadu odeslání ve lhůtě stanovené mezinárodní smlouvou.^23) Takovým důkazem je zejména doklad potvrzený celními orgány, prokazující, že předmětné zboží bylo dodáno celnímu úřadu určení v tuzemsku, nebo doklad osvědčující dodání zboží, vystavený v zahraničí celními orgány nebo jiným státním orgánem, pokud uvedené doklady obsahují údaje umožňující ztotožnění předmětného zboží.

§ 71

Vznikl-li celní dluh proto, že zboží propuštěné na podkladě karnetu ATA nebylo vyvezeno zpět nebo s ním bylo nakládáno v rozporu s celními předpisy nebo nebyly dodrženy podmínky stanovené celním úřadem, oznámí celní úřad tuto skutečnost ručiteli nejpozději do tří měsíců od uplynutí platnosti karnetu. V oznámení celní úřad uvede výši celního dluhu.

§ 72

(1) Clo, daně a poplatky, jejichž výše se rovná výši celního dluhu uvedenému v § 71, vyměří celní úřad na tiskopisu Celní výměr, jehož vzor je uveden v příloze č. 26 k této vyhlášce, a podle pokynů v něm uvedených. Celní úřad zašle celní výměr po uplynutí lhůty 6 měsíců po doručení oznámení; na žádost ručitele může celní úřad zaslat celní výměr po uplynutí lhůty 3 měsíců po doručení oznámení.

(2) Celní výměr se vyhotovuje ve dvou výtiscích. Originál je určen ručiteli, kopii si ponechává celní úřad, který oznámení vyhotovil.

Dočasný vývoz s použitím karnetu ATA

§ 73

Karnet ATA lze pro dočasný vývoz zboží použít tehdy, jestliže karnet ATA

• a) je vydán v tuzemsku a potvrzen tuzemským ručitelem, který je součástí mezinárodního záručního systému,

• b) se týká pouze českého zboží,

• 1. při jehož vývozu z tuzemska nebylo provedeno řízení na vyplacení náhrad nebo jiných částek vyplácených na základě zemědělské politiky při vývozu,

• 1. při jehož vývozu z tuzemska nevznikl na základě zemědělské politiky žádný finanční nárok či prospěch podmíněný povinností toto zboží vyvézt,

• 1. při jehož vývozu nebo v souvislosti s vývozem nebyla nebo nebude předložena žádost o vyplacení jakékoliv náhrady vyplývající z vývozu tohoto zboží,

• c) je doložen přepravními doklady, požaduje-li je celní úřad,

• d) je vystaven na zboží, které má být dovezeno zpět.

§ 74

Způsob uvádění údajů v karnetu ATA pro propuštění zboží k dočasnému vývozu je uveden v příloze č. 27 k této vyhlášce.

Zpětný dovoz s použitím karnetu ATA

§ 75

(1) Bylo-li české zboží dočasně vyvezeno na podkladě karnetu ATA podle § 73, může být toto zboží na základě tohoto dokladu propuštěno do volného oběhu.

(2) Má-li být dočasný vývoz původně českého zboží ukončen propuštěním zboží do volného oběhu jiným celním úřadem než celním úřadem vstupním, k přepravě předmětného zboží od vstupního celního úřadu k celnímu úřadu, kde celní řízení bude provedeno, se neprovádí žádné další řízení.

(3) Způsob uvádění údajů v karnetu ATA pro propuštění zboží ve zpětném dovozu je uveden v příloze č. 27 k této vyhlášce.

§ 76

(1) Nemá-li být zboží, které vystoupilo do zahraničí na podkladě karnetu ATA, dovezeno zpět do tuzemska, předkládá deklarant dodatečně celnímu úřadu celní prohlášení na propuštění tohoto zboží do režimu vývozu na tiskopisu Deklarace, které obsahuje údaje uvedené v příloze č. 16 k této vyhlášce.

(2) Celní úřad, kterému byl předložen předmětný karnet ATA, potvrdí Deklaraci do režimu vývozu a současně zruší údaje o zpětném dovozu v kmenovém listu pro zpětný dovoz a v útržkovém listu pro zpětný dovoz karnetu ATA.

Režim dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla s použitím karnetu ATA

§ 77

(1) Předložení karnetu ATA za účelem propuštění zboží do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla se považuje za podání žádosti o povolení režimu; přijetí karnetu ATA (dovozního listu) se považuje za vydání povolení k použití uvedeného režimu.

(2) Do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od cla podle odstavce 1 lze propustit zboží pouze v případech uvedených v příloze č. 28 k této vyhlášce.

(3) Karnet ATA celní úřad přijme pouze tehdy, je-li

• a) vydán v zemi, která je

• 1. smluvní stranou Úmluvy ATA, nebo

• 1. smluvní stranou Istanbulské Úmluvy přijetím Doporučení Rady pro celní spolupráci dne 25. června 1992, týkající se karnetu ATA pro režim dočasného použití v rámci lhůt a za podmínek uvedených v tomto Doporučení, které potvrdilo a ručí za ně sdružení, které tvoří součást mezinárodního záručního systému,

• b) v příslušném odstavci na první stránce potvrzen celním úřadem,

• c) v tuzemsku platný.

§ 78

(1) Nemůže-li vstupní celní úřad kontrolovat plnění všech podmínek, jimiž je použití režimu dočasného použití podmíněno, lze uskutečnit přepravu předmětného zboží k vnitrozemskému celnímu úřadu v národním tranzitu na podkladě karnetu ATA jako celního prohlášení (§ 80 a 81).

(2) Způsob uvádění údajů v karnetu ATA pro propuštění zboží do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla je uveden v příloze č. 27 k této vyhlášce.

§ 79

Zpětný vývoz s použitím karnetu ATA

(1) Při ukončení režimu dočasného použití předloží hlavní povinný karnet ATA před zpětným vývozem zboží celnímu úřadu, který zboží do tohoto režimu propustil, nebo kterémukoliv vnitrozemskému celnímu úřadu.

(2) Způsob uvádění údajů v karnetu ATA pro propuštění zboží ke zpětnému vývozu je uveden v příloze č. 27 k této vyhlášce.

Národní tranzit s použitím karnetu ATA

§ 80

(1) Karnet ATA může být předložen jako celní prohlášení na propuštění zboží do národního tranzitu, obsahuje-li nejméně jeden pár dosud nepoužitých tranzitních listů.

(2) Způsob uvádění údajů v karnetu ATA pro propouštění zboží do režimu národního tranzitu je uveden v příloze č. 27 k této vyhlášce.

§ 81

Způsob uvádění údajů v karnetu ATA pro ukončení národního tranzitu ke zpětnému vývozu nebo k jeho dodání je uveden v příloze č. 27 k této vyhlášce.

§ 82

Prodloužení platnosti karnetu ATA

(1) Je-li zřejmé, že režim dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla může přesáhnout lhůtu platnosti karnetu ATA, protože držitel nemůže zboží vyvézt zpět, může záruční sdružení, které tento karnet ATA vydalo, vydat následný karnet ATA. Původní karnet se vrátí vydávajícímu sdružení.

(2) Následný karnet ATA se předkládá celnímu úřadu, v jehož územním obvodu se zboží nachází, který

• a) v původním karnetu ATA potvrdí útržkový list pro zpětný vývoz a neprodleně jej zašle celnímu úřadu, který zboží propustil do režimu dočasného použití,

• b) přijme následný karnet ATA a ponechá si dovozní útržkový list poté, co v něm uvede konečnou lhůtu, která byla uvedena v původním karnetu ATA, a případné prodloužení a číslo původního karnetu ATA.

(3) Za vydaný následný karnet ATA odpovídá vydávající sdružení. Jestliže uplynula doba platnosti karnetu ATA, i když držitel karnetu ATA nemůže zboží zpětně vyvézt a vydávající sdružení odmítá vydat následný karnet ATA, celní úřad vyžaduje provedení úkonů uvedených v § 34 až 44 a § 79.

Oddíl druhý

Ústní celní prohlášení

§ 83

Volný oběh

(1) Celní prohlášení na propuštění zboží, které nemá obchodní charakter, do volného oběhu lze podat ústně, jde-li o

• a) zboží dovážené cestujícím,

• b) zboží v zásilkách, které jsou určeny fyzickým osobám,

• c) v jiných případech než uvedených pod písmeny a) a b), zejména při dovozu zboží pro potřebu cizích ozbrojených sil a při zpětném dovozu zboží ozbrojených sil České republiky do tuzemska, je-li ústní celní prohlášení doloženo Prohlášením.

(2) Celní prohlášení k propuštění zboží, které má obchodní charakter, do volného oběhu lze podat ústně, jde-li o

• a) zboží, jehož celková hodnota v jedné zásilce pro jednoho příjemce nepřesahuje 30 000 Kč a nejedná se o rozdělené zásilky nebo o zásilky postupně dovážené od stejného odesilatele stejnému příjemci,

• b) zboží uvedené v § 75, které je při zpětném dovozu osvobozeno od cla, nebo

• c) zboží uvedené v § 25 písm. b) a c).

Režim vývozu

§ 84

Celní prohlášení k propuštění zboží do režimu vývozu lze podat ústně, jde-li o

• a) zboží, které nemá obchodní charakter,

• 1. vyvážené cestujícím,

• 1. v zásilkách určených fyzickým osobám, nebo

• 1. zboží ozbrojených sil, které je vyváženo v souvislosti s jejich vysláním na území jiných států, je-li ústní celní prohlášení doloženo Prohlášením,

• 1. v ostatních případech, kdy vyvážené zboží nepodléhá zákazům nebo omezením,

• b) zboží, které má obchodní charakter a jehož celková hodnota v jedné zásilce pro jednoho příjemce nepřevyšuje 30 000 Kč za předpokladu, že se nejedná o rozdělené zásilky nebo o zásilky postupně vyvážené od stejného odesilatele stejnému příjemci,

• c) zboží uvedené v § 26 písm. b) a c).

§ 85

Podléhá-li zboží, na které bylo podle § 83 a 84 podáno ústní celní prohlášení, dovoznímu nebo vývoznímu clu, daním nebo poplatkům vybíraným při dovozu nebo vývozu, vydá celní úřad dlužníkovi potvrzení o zaplacení cla, daní nebo poplatků.

§ 86

Režim dočasného použití

(1) Ústní celní prohlášení, kterým se navrhuje propuštění zboží do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla lze podat tehdy, jedná-li se o

• a) zařízení k výkonu povolání dovážené za účelem pořízení rozhlasových a televizních reportáží a vozidla speciálně upravená pro rozhlasové a televizní reportáže a jejich vybavení, dovezené se souhlasem celního úřadu zahraničními veřejnými nebo soukromými společnostmi,^24) a ústní celní prohlášení bude doloženo seznamem tohoto zařízení ve dvojím vyhotovení,

• b) kontejnery, palety a obaly,^11)

• c) osobní svršky cestujících a zboží dovážené ke sportovním účelům,^9)

• d) zboží dovážené v pohraničním styku,^25)

• e) zboží k humanitárním účelům,^26)

• f) dopravní prostředky,^10)

• g) zvířata,^27)

• h) zboží dovážené pro potřebu cizích ozbrojených sil, je-li ústní celní prohlášení doloženo Prohlášením.

(2) Je-li zboží uvedené v odstavci 1 po skončení režimu dočasného použití vyváženo zpět do zahraničí, lze celní prohlášení podat ústně také.

(3) Kontejner se propustí do režimu dočasného použití s podmínkou, že se osoba, které se kontejner propouští, písemně zaváže, že na výzvu celního úřadu poskytne celnímu úřadu na jeho žádost podrobné informace o pohybu každého kontejneru, který byl propuštěn do režimu dočasného použití, včetně času a místa vstupu do tuzemska a místa výstupu z tuzemska, nebo seznam kontejnerů s prohlášením, že budou vyvezeny zpět.

(4) Palety a obaly se propustí do režimu dočasného použití s podmínkou, že se osoba, které se palety a obaly propouští, celnímu úřadu písemně zaváže, že budou vyvezeny zpět.

(5) Osoba, která zboží v pohraničním styku dováží, předloží jeho seznam a písemně se zaváže, že toto zboží vyveze zpět.

(6) Celní úřad může požadovat, aby osoba, které bylo zboží dovážené k humanitárním účelům propuštěno do režimu dočasného použití, předložila jeho soupis a písemně se zavázala, že toto zboží vyveze zpět.

(7) Celní úřad může požadovat, aby osoba, které byla zvířata propuštěna do režimu dočasného použití, předložila jejich soupis a písemně se zavázala, že tato zvířata vyveze zpět.

§ 86a

Národní tranzit

Celní prohlášení na propuštění zboží do přímého tranzitu lze podat ústně, jedná-li se o zboží cizích ozbrojených sil dopravované přes území České republiky při přesunu jejich pravidelných jednotek či formací nebo jednotlivých příslušníků těchto ozbrojených sil na základě kolektivních nebo individuálních rozkazů k přesunu,^27a) které musí být předloženy na požádání celnímu úřadu.

DÍL TŘINÁCTÝ

FORMA A OBSAH DODATEČNÉHO CELNÍHO PROHLÁŠENÍ A PODMÍNKY POVOLENÍ ZJEDNODUŠENÉHO POSTUPU

(K § 124 odst. 4 zákona)

Oddíl první

Volný oběh

Povolení zjednodušeného postupu

§ 87

(1) Žádost na zjednodušení postupu se podává písemně. Žádost o propuštění zboží na základě zjednodušeného celního prohlášení může být nahrazena globální žádostí vztahující se na veškeré zboží propouštěné do volného oběhu ve stanovené době; odkaz na udělené povolení uvádí deklarant ve zjednodušeném celním prohlášení.

(2) Dodatečné celní prohlášení se podává na tiskopisech Deklarace a Doplňkové deklarace, jejichž vzor je uveden v přílohách č. 11, 12, 13 a 14 k této vyhlášce, a přikládají se k němu zjednodušená celní prohlášení za období povolené celním úřadem.

§ 88

Podmínkou pro povolení zjednodušeného postupu je, že osoba, která podala žádost podle § 87, bude celní prohlášení na propuštění zboží do volného oběhu podávat jako deklarant a bude zajištěno dodržování zákazů a omezení a jiných předpisů, které upravují propuštění zboží do volného oběhu, a jestliže žadatel

• a) nebyl pravomocně postižen za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů,

• b) nenavrhuje propuštění zboží do volného oběhu pouze jednorázově.

§ 89

Povolení udělené podle § 87 obsahuje vždy

• a) celní úřad, který může přijímat zjednodušená celní prohlášení,

• b) zboží, na které se povolení vztahuje,

• c) údaje, které není třeba ve zjednodušeném celním prohlášení uvádět,

• d) doklady, které nemusejí být připojeny nebo předloženy,

• e) způsob zajištění celního dluhu,

• f) podmínku, že toto povolení platí za předpokladu, že deklarant nebude navrhovat propuštění zboží do volného oběhu pouze jednorázově,

• g) podmínku, že toto povolení platí za předpokladu, že deklarant nebude pravomocně potrestán za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů,

• h) lhůtu, v jejímž průběhu je třeba dodatečné celní prohlášení u stanoveného celního úřadu podat.

Zjednodušené celní prohlášení

§ 90

Zjednodušené celní prohlášení, kterým se navrhuje propuštění zboží do volného oběhu, celní úřad přijme, obsahuje-li údaje o deklarantovi, označení celního režimu, místo a podpis deklaranta a tyto další údaje:

• a) přesné označení a popis zboží, aby bylo možno určit, do které podpoložky celního sazebníku se zboží zařazuje,

• b) značky, čísla, počet, druh a hrubou hmotnost jednotlivých nákladových kusů,

• c) identifikační znaky dopravního prostředku, kterým bylo zboží dopraveno,

• d) místo naložení zboží do dopravního prostředku,

• e) datum vstupu do tuzemska,

• f) převodní hodnotu zboží, uvádí-li se převodní hodnota v písemném celním prohlášení, nebo předběžný odkaz na převodní hodnotu, kterou celní úřad, v souvislosti s údaji, které má deklarant k dispozici, považuje za přijatelnou, nemůže-li deklarant převodní hodnotu zjistit,

• g) všechny údaje potřebné pro zjištění kvality a povahy zboží a pro použití celních předpisů a zajištění celního dluhu.

§ 91

(1) Ke zjednodušenému celnímu prohlášení deklarant přikládá doklady potřebné k posouzení, zda zboží může být propuštěno do volného oběhu.

(2) Zjednodušené celní prohlášení však může být přijato i bez předložení potřebných dokladů, jestliže deklarant celnímu úřadu prokáže, že

• a) předmětný doklad existuje a je platný,

• b) tento doklad nemohl být předložen z důvodů, které nelze přičítat deklarantovi,

• c) opožděné přijetí celního prohlášení by znemožnilo propuštění zboží do volného oběhu nebo by způsobilo, že by byla uplatněna vyšší celní sazba.

Deklarant musí ve zjednodušeném celním prohlášení uvést, které doklady chybí.

§ 92

(1) Lhůta, kterou celní úřad stanoví deklarantovi k doplnění údajů nebo předložení potřebných dokladů, nesmí přesáhnout jeden měsíc od okamžiku přijetí zjednodušeného celního prohlášení. Jedná-li se o doklad, na jehož základě má být uplatněna snížená celní sazba nebo osvobození od dovozního cla, může celní úřad na žádost deklaranta stanovenou lhůtu prodloužit, lze-li důvodně předpokládat, že zboží uvedené ve zjednodušeném celním prohlášení lze skutečně dovézt za sníženou celní sazbu nebo s osvobozením od dovozního cla; prodloužená lhůta však nesmí být delší než 3 měsíce. Vztahují-li se chybějící údaje nebo doklady k celní hodnotě, může být stanovena lhůta delší.

(2) Uplatňuje-li se snížená celní sazba nebo osvobození od dovozního cla na zboží propuštěné do volného oběhu pouze v rámci celních kontingentů nebo celních kvót, může být clo vyměřeno až v okamžiku skutečného předložení potřebného dokladu a dodatečného celního prohlášení.

(3) Bez ohledu na ustanovení odstavců 1 a 2 může být doklad, který je potřebný pro uplatnění snížené sazby nebo pro osvobození od dovozního cla, předložen i po uplynutí stanovené lhůty, jestliže celní úřad v průběhu této lhůty zjednodušené celní prohlášení přijal.

(4) Přijetí zjednodušeného celního prohlášení má stejné právní účinky jako přijetí písemného celního prohlášení, je-li předloženo dodatečné celní prohlášení.

§ 93

(1) Nebrání-li tomu jiné důvody, nesmí být přijetí zjednodušeného celního prohlášení důvodem pro nepovolení nakládat se zbožím nebo jeho pozdější propuštění.

(2) Nemá-li dodatečné doplnění chybějících údajů nebo předložení potřebného dokladu vliv na výši částky cla, která má být zaplacena, zapíše ihned celní úřad zjištěnou částku do účetních dokladů.

(3) Je-li podle § 90 použit předběžný odkaz na převodní hodnotu, celní úřad

• a) ihned zapíše částku cla vyměřenou podle tohoto odkazu do účetních dokladů, a

• b) vyžádá si zajištění celního dluhu ve výši rozdílu mezi touto částkou a částkou, která bude po určení celní hodnoty ze zboží vybrána.

(4) Může-li mít doplnění chybějících údajů nebo předložení potřebného dokladu, v jiných případech než uvedených v odstavci 3, vliv na výši cla vyměřovaného z dováženého zboží, postupuje celní úřad takto:

• a) může-li mít doplnění chybějících údajů nebo předložení potřebných dokladů vliv na uplatnění snížené celní sazby,

• 1. celní úřad ihned zapíše částku cla, vyměřenou podle této snížené celní sazby, do účetních dokladů, a

• 1. vyžádá si od deklaranta zajištění celního dluhu ve výši rozdílu mezi touto částkou a částkou, která by byla vyměřena při uplatnění celní sazby na toto zboží,

• b) může-li mít doplnění chybějících údajů nebo předložení potřebných dokladů vliv na přiznání úplného osvobození od dovozního cla, vyžádá si od deklaranta zajištění celního dluhu ve výši částky cla, které by mu bylo vyměřeno podle celní sazby na toto zboží.

(5) Bez ohledu na pozdější změny, zejména změny v důsledku konečného určení celní hodnoty, může deklarant žádat, aby celní úřad, namísto zajištění celního dluhu podle odstavce 3 písm. b) nebo odstavce 4 písm. a) bodu 2 a odstavce 4 písm. b), zanesl do účetních dokladů částku cla, která by měla být vybrána.

§ 94

Jestliže deklarant po uplynutí lhůty uvedené v § 92 neposkytl celnímu úřadu údaje potřebné pro konečné stanovení celní hodnoty nebo nepředložil potřebný doklad, vyměří celní úřad ihned clo a daně ve výši, ve které byl celní dluh zajištěn podle § 93 odst. 3 písm. b), § 93 odst. 4 písm. a) bodu 2 nebo § 93 odst. 4 písm. b).

§ 95

Zjednodušené celní prohlášení, které celní úřad přijal podle § 90 až 93, může deklarant doplnit nebo s vědomím celního úřadu nahradit novým celním prohlášením. Podal-li deklarant nové celní prohlášení, je rozhodující pro vyměření dovozního cla a daní a pro uplatnění celních předpisů upravujících režim volného oběhu okamžik, kdy celní úřad přijal zjednodušené celní prohlášení.

Oddíl druhý

Uskladňování v celním skladu

§ 96

(1) Žádost na zjednodušení postupu se podává písemně. Žádost o propuštění zboží na základě zjednodušeného celního prohlášení může být nahrazena globální žádostí vztahující se na veškeré zboží propouštěné do režimu uskladňování v celním skladu ve stanovené době; odkaz na udělené povolení uvádí deklarant ve zjednodušeném celním prohlášení.

(2) Dodatečné celní prohlášení se podává na tiskopisech Deklarace a Doplňkové deklarace, jejichž vzor je uveden v přílohách č. 11, 12, 13 a 14 k této vyhlášce, a přikládají se k němu zjednodušená celní prohlášení za období povolené celním úřadem.

§ 97

Podmínkou pro povolení zjednodušeného postupu je, že osoba, která podala žádost podle § 96, bude celní prohlášení na propuštění zboží do režimu uskladňování v celním skladu podávat jako deklarant a bude zajištěno dodržování zákazů a omezení a jiných předpisů, které upravují propuštění zboží do režimu uskladňování v celním skladu, a jestliže žadatel

• a) nebyl pravomocně postižen za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů,

• b) je zaručeno řádné provádění režimu uskladňování v celním skladu,

• c) nenavrhuje propuštění zboží do režimu uskladňování v celním skladu pouze jednorázově.

§ 98

Povolení udělené podle § 96 obsahuje vždy

• a) celní úřad, který může přijímat zjednodušená celní prohlášení,

• b) zboží, na které se povolení vztahuje,

• c) údaje, které není třeba ve zjednodušeném celním prohlášení uvádět,

• d) doklady, které nemusejí být připojeny nebo předloženy,

• e) způsob vedení evidence zboží navrhovaného do režimu uskladňování v celním skladu,

• f) způsob zajištění celního dluhu,

• g) podmínku, že toto povolení platí za předpokladu, že deklarant nebude navrhovat propuštění zboží do volného oběhu pouze jednorázově,

• h) podmínku, že toto povolení platí za předpokladu, že deklarant nebude pravomocně potrestán za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů,

• i) lhůtu, do které je třeba dodatečné celní prohlášení podat u stanoveného celního úřadu.

Zjednodušené celní prohlášení

§ 99

Zjednodušené celní prohlášení, kterým se navrhuje propuštění zboží do režimu uskladňování v celním skladu, celní úřad přijme, obsahuje-li údaje o deklarantovi, označení celního režimu, místo a podpis deklaranta a tyto další údaje:

• a) přesné označení a popis zboží, aby bylo možno určit, do které podpoložky celního sazebníku se zboží zařazuje,

• b) značky, čísla, počet, druh a hrubou hmotnost jednotlivých nákladových kusů,

• c) identifikační znaky dopravního prostředku, kterým bylo zboží dopraveno,

• d) místo naložení zboží do dopravního prostředku,

• e) datum vstupu do tuzemska,

• f) převodní hodnotu zboží, uvádí-li se převodní hodnota v písemném celním prohlášení, nebo předběžný odkaz na převodní hodnotu, kterou celní úřad, v souvislosti s údaji, které má deklarant k dispozici, považuje za přijatelnou, nemůže-li deklarant převodní hodnotu zjistit,

• g) všechny údaje potřebné pro zjištění kvality a povahy zboží a pro použití celních předpisů a zajištění celního dluhu.

§ 100

(1) Ke zjednodušenému celnímu prohlášení deklarant přikládá doklady potřebné k posouzení, zda zboží může být propuštěno do režimu uskladňování v celním skladu.

(2) Zjednodušené celní prohlášení však může být přijato i bez předložení potřebných dokladů, jestliže deklarant celnímu úřadu prokáže, že

• a) předmětný doklad existuje a je platný,

• b) tento doklad nemohl být předložen z důvodů, které nelze přičítat deklarantovi.

Deklarant musí ve zjednodušeném celním prohlášení uvést, které doklady chybí.

§ 101

(1) Nebrání-li tomu jiné důvody, nesmí být přijetí zjednodušeného celního prohlášení důvodem pro nepovolení nakládat se zbožím nebo jeho pozdější propuštění.

(2) Zjednodušený postup nemůže být použit na zboží, na které se vztahuje právní předpis o tržní regulaci v zemědělství.

§ 102

Bylo-li zboží předloženo celnímu úřadu, může být na základě žádosti a za podmínek uvedených v § 97 navrženo do režimu uskladňování v celním skladu podáním zjednodušeného celního prohlášení.

§ 103

Propuštění zboží bez předložení celnímu úřadu

(1) Osoba, které bylo uděleno povolení nepředkládat zboží celnímu úřadu, po dodání zboží do prostor celního skladu

• a) sdělí bez zbytečného odkladu celnímu úřadu dodání zboží ve formě a za podmínek jím v povolení stanovených,

• b) zapíše dodané zboží do své evidence, která musí obsahovat zejména údaje umožňující zjistit povahu zboží a datum zápisu do evidence,

• c) připraví doklady, které jsou potřebné pro propuštění zboží do režimu uskladňování v celním skladu.

(2) Osobě, která o to požádala, lze povolit, nebude-li tím narušeno řádné provádění celního dohledu, aby

• a) sdělení uvedené v odstavci 1 písm. a) učinila již v době, kdy je dodání zboží bezprostředně očekáváno,

• b) ve zvláštních případech, daných druhem zboží a četností dovozů, nemusela celní úřad informovat o každém dodání zboží, poskytne-li mu veškeré údaje, které celní úřad považuje za potřebné k provedení případné celní kontroly.

(3) Případná následná celní kontrola zboží se provádí na základě údajů zapsaných v evidenci deklaranta. Zápis zboží do evidence deklaranta se v těchto případech považuje za propuštění zboží.

Oddíl třetí

Aktivní zušlechťovací styk, pasivní zušlechťovací styk, přepracování pod celním dohledem a dočasné použití

§ 104

(1) Zjednodušený postup na propuštění zboží do režimu aktivního zušlechťovacího styku, pasivního zušlechťovacího styku, k přepracování pod celním dohledem a k dočasnému použití se povolí za obdobných podmínek uvedených v ustanoveních § 87 až 89.

(2) Zjednodušené celní prohlášení na propuštění zboží do režimu s ekonomickým účinkem, jiného než uskladňování v celním skladu, může celní úřad na žádost deklaranta přijmout, aniž by obsahovalo všechny stanovené údaje. Zjednodušené celní prohlášení však musí obsahovat údaje o deklarantovi, režimu, do kterého má být zboží propuštěno, údaje uvedené v souhrnném celním prohlášení, místo a podpis deklaranta.

(3) Ustanovení § 103 se použijí přiměřeně.

(4) Při propuštění zboží do režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení se ustanovení § 91 až 94 použijí přiměřeně.

§ 105

Při propuštění do režimu aktivního zušlechťovacího styku, přepracování pod celním dohledem a dočasného použití se přiměřeně použijí ustanovení § 90 až 95 a § 97. Ustanovení § 107 se použijí přiměřeně na zboží navržené k propuštění do režimu pasivního zušlechťovacího styku.

Oddíl čtvrtý

§ 106

Ukončení režimu s ekonomickými účinky

(1) Při ukončení režimu aktivního zušlechťovacího styku, přepracování pod celním dohledem a dočasného použití zpětným vývozem nebo propuštěním do volného oběhu nebo do režimu vývozu lze použít zjednodušený postup.

(2) Při ukončení režimu pasivního zušlechťovacího styku lze zjednodušený postup použít pouze při propuštění zboží do volného oběhu; ustanovení § 90 až 95 se použijí přiměřeně.

(3) Při ukončení režimu uskladňování v celním skladu lze při propuštění zboží do volného oběhu, do režimu vývozu a ke zpětnému vývozu zjednodušený postup použít přiměřeně podle ustanovení § 90 až 95 a § 107, nejedná-li se o zboží, na které se vztahuje právní předpis o tržní regulaci v zemědělství.

Oddíl pátý

§ 107

Režim vývozu

(1) Zjednodušený postup na propuštění zboží do režimu vývozu povolí celní úřad obdobně za podmínek uvedených v ustanoveních § 87 až 89.

(2) Zjednodušené celní prohlášení na propuštění zboží do režimu vývozu může celní úřad na žádost deklaranta přijmout, aniž by obsahovalo všechny stanovené údaje.

(3) Zjednodušené celní prohlášení, kterým se navrhuje propuštění zboží do režimu vývozu obsahuje

• a) údaje o deklarantovi,

• b) přesné označení a popis zboží, aby bylo možno určit, do jaké podpoložky celního sazebníku je zboží zařazeno,

• c) značky, čísla, počet, druh a hrubou hmotnost jednotlivých nákladových kusů,

• d) identifikační znaky dopravního prostředku, kterým má být zboží přepraveno, nebo údaj o poštovní přepravě,

• e) všechny údaje potřebné pro zjištění kvality a povahy zboží a pro použití celních předpisů,

• f) další údaje uvedené v povolení zjednodušeného postupu pro režim vývozu,

• f) místo a podpis deklaranta.

Oddíl šestý

Režim tranzitu

§ 108

Pro účely této vyhlášky se rozumí

• a) schváleným odesílatelem osoba, které bylo příslušným celním úřadem povoleno používat zjednodušený postup při propouštění zboží do režimu tranzitu,

• b) schváleným příjemcem osoba, které bylo příslušným celním úřadem povoleno používat zjednodušený postup při dodání zboží v souvislosti s ukončením režimu tranzitu,

• c) závěrou prostředek k zajištění totožnosti zboží používaný celními orgány nebo schválenými odesilateli.

Schválený odesilatel

§ 109

Zjednodušený postup může být povolen na žádost osobě, která

• a) bude hlavním povinným v režimu tranzitu,

• b) nenavrhuje propuštění zboží do režimu tranzitu pouze jednorázově,

• c) povede evidenci umožňující celnímu úřadu kontrolovat pohyb zboží,

• d) zajistí celní dluh globální zárukou,

• e) nebyla pravomocně postižena za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů,

• f) bude ve stanovené lhůtě a požadovanou formou oznamovat odesílání zásilek,

• g) bude požadovaným způsobem zajišťovat totožnost zboží,

• h) bude požadovaným způsobem vyplňovat odstavce C a D Deklarace,

• i) bude ověřovat Deklarace zvláštním kovovým razítkem, jehož vzor je uveden v příloze č. 29 k této vyhlášce, nebude-li používat Deklarace, které byly předem zaevidovány a ověřeny otiskem razítka celního úřadu odeslání.

§ 110

(1) Před zahájením tranzitní operace doplní schválený odesilatel řádně vyplněnou Deklaraci tak, že na listy 1 a 4 Deklarace do odstavce D uvede lhůtu k předložení zboží celnímu úřadu určení, opatření k zajištění totožnosti zboží, poznámku „Zjednodušený postup“ a do odstavce 44 Deklarace poznámku „Povolení č. j. . . .“.

(2) Po zahájení tranzitní operace se list č. 1 Deklarace předá celnímu úřadu odeslání. Celní úřad může v povolení stanovit, že se list č. 1 Deklarace předává ihned po vyplnění celního prohlášení.

(3) Provede-li celní úřad odeslání v souvislosti s propuštěním zboží do režimu tranzitu kontrolu zboží, zaznamená tuto skutečnost a výsledek kontroly v odstavci D na listech č. 1 a 4 Deklarace.

§ 111

Bude-li celní prohlášení podáváno prostřednictvím zařízení pro zpracování a přenos údajů na nosičích informací a podpis osoby bude nahrazen kódem stanoveným celním úřadem, uvádí schválený odesilatel v odstavci 50 Deklarace poznámku „Osvobození od podpisu“.

§ 112

Bude-li schválený odesilatel v rámci povolení dopravovat ve společném tranzitu zboží po železnici, zajistí, aby listy č. 1, 2 a 3 mezinárodního přepravního listu CIM nebo listy č. 1, 2, 3A a 3B předávacího listu TR byly opatřeny příslušným kódem „T1“ nebo „T2“, kterým se označuje celní statut deklarovaného zboží.

§ 113

(1) Schválený odesilatel učiní veškerá opatření, aby nedošlo ke zneužití

• a) zvláštního kovového razítka,

• b) Deklarací, které jsou opatřeny otiskem razítka celního úřadu odeslání nebo zvláštního kovového razítka.

(2) Dojde-li ke zneužití Deklarace, která byla předem ověřena otiskem razítka celního úřadu odeslání nebo zvláštního kovového razítka, odpovídá schválený odesilatel za úhradu cla, daní a poplatků, které v souvislosti s tímto zneužitím vznikly v České republice nebo při společném tranzitu i ve smluvních stranách, nebude-li celnímu úřadu odeslání prokázáno, že učinil veškerá opatření ve smyslu odstavce 1.

Schválený příjemce

§ 114

(1) Zjednodušený postup může být povolen na žádost osobě, která

• a) dopravuje nebo pro niž je dopravováno do tuzemska zboží v režimu tranzitu, nikoliv jen jednorázově,

• b) povede evidenci a záznamy umožňující celnímu úřadu kontrolovat pohyb zboží,

• c) nebyla pravomocně postižena za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů,

• d) bude ve stanovené lhůtě a požadovaným způsobem oznamovat

• 1. porušení přiložených závěr,

• 1. nadbytečné nebo chybějící množství zboží, záměnu zboží nebo jiné nesrovnalosti týkající se příslušné tranzitní operace.

(2) Schválený příjemce prokazuje udělení povolení ke zjednodušenému postupu při dodání zboží v souvislosti s ukončením režimu tranzitu dokladem „Osvědčení o povolení schváleného příjemce“, jehož vzor je uveden v příloze č. 30 k této vyhlášce, vystaveným celním úřadem.

(3) „Osvědčení o povolení schváleného příjemce“ se předkládá dopravci nebo hlavnímu povinnému k prokázání, že v souvislosti s ukončením tranzitní operace bylo zboží dopraveno oprávněné osobě.

(4) Při vystavení „Osvědčení o povolení schváleného příjemce“ nebo kdykoliv později během jeho platnosti jmenuje schválený příjemce osoby, které jsou oprávněny podepisovat a jeho jménem vystavovat potvrzení o dodání zboží podle § 116 odst. 2. Jmenování spočívá v uvedení jména, příjmení a podpisového vzoru oprávněné osoby v odstavci 7 na zadní straně tiskopisu, přičemž každý záznam schválený příjemce potvrzuje svým podpisem v odstavci 8 na zadní straně tiskopisu. Nepoužité rubriky na zadní straně tiskopisu může schválený příjemce proškrtnout. Zápis o oprávnění osoby může schválený příjemce kdykoliv zrušit přeškrtnutím jména a příjmení oprávněné osoby s uvedením data a poznámky „Zrušeno“.

(5) Doba platnosti „Osvědčení o povolení schváleného příjemce“ nesmí být delší než 2 roky. Dobu platnosti lze jednou prodloužit, a to nejvýše o další 2 roky.

(6) Bude-li povolení schválenému příjemci odejmuto, vrátí neprodleně celnímu úřadu všechna „Osvědčení o povolení schváleného příjemce“, jejichž doba platnosti ve smyslu odstavce 6 ještě neuplynula.

(7) Tiskopis „Osvědčení o povolení schváleného příjemce“ má formát 210 x 148 mm a je opatřen gravírovaným podtiskem v barvě žluté, na kterém je viditelné každé mechanické nebo chemické padělání. Pro výrobu tiskopisu se používá bílý bezdřevý papír o hmotnosti nejméně 100 g/m^2. Tiskopis obsahuje název nebo značku tiskárny a označení tiskopisu.

(8) „Osvědčení o povolení schváleného příjemce“ se vyplňuje na psacím stroji nebo jiným mechanografickým způsobem, nikoliv ručně. Není přípustné zapsaný text gumovat ani přepisovat. Změnu lze výjimečně provést škrtnutím chybného údaje při zachování jeho čitelnosti a doplněním nového správného údaje do stejného odstavce vedle, nad nebo pod chybný údaj. V každém odstavci lze provést pouze jednu změnu. Každá změna musí být potvrzena celním úřadem. Nelze-li změnu provést uvedeným způsobem, použije se nový tiskopis a původní „Osvědčení o povolení schváleného příjemce“ se vrátí celnímu úřadu. Záznamy lze provádět pouze do předepsaných odstavců „Osvědčení o povolení schváleného příjemce“ a není dovoleno je doplňovat jinými údaji, než pro které jsou příslušné odstavce vyhrazeny.

§ 115

Bude-li schválenému příjemci dopravováno ve společném tranzitu zboží po železnici, může příslušný celní úřad stanovit, že listy č. 2 a 3 mezinárodního přepravního listu CIM nebo listy č. 1, 2 a 3A předávacího listu TR budou bezodkladně předkládány železniční společností nebo národním zástupcem dopravního podniku celnímu úřadu určení.

§ 116

(1) Hlavní povinný splní svoji povinnost vyplývající z režimu tranzitu, dopraví-li zboží ve stanovené lhůtě, v nezměněném stavu, s neporušenou celní závěrou a s připojenými doklady schválenému příjemci.

(2) Na požádání dopravce vydá schválený příjemce na každou zásilku, která byla dopravena v souladu s ustanovením odstavce 1, potvrzení o dodání, ve kterém prohlásí, že zboží spolu s celními doklady bylo dodáno na stanovené místo, přičemž vždy uvede druh tranzitního dokladu a jeho číslo.

DÍL ČTRNÁCTÝ

§ 117

Lhůty skladování zboží v celním skladu

(K § 152 odst. 2 zákona)

České zboží, pro které zvláštní předpisy^28) stanoví jako důsledek uskladnění výhody, které se obvykle vztahují k vývozu zboží, může být uskladněno v celním skladu (soukromém i veřejném) nejdéle 3 měsíce.

DÍL PATNÁCTÝ

§ 118

Pomocné zboží

(K § 164 odst. 2 zákona)

Za pomocné zboží se považuje zboží, které není v zušlechtěném výrobku obsaženo, avšak umožňuje nebo usnadňuje výrobu tohoto výrobku, i když je ve výrobě zcela nebo zčásti spotřebováno, s výjimkou

• a) zdrojů energie, jiných než pohonných hmot potřebných k nezbytnému vyzkoušení zušlechtěných výrobků nebo k zjištění vad zboží dovezeného na opravu,

• b) mazadel, jiných než potřebných k vyzkoušení zušlechtěných výrobků, kalibraci, zaměření apod.

DÍL ŠESTNÁCTÝ

§ 119

Přepracování pod celním dohledem

(K § 180 zákona)

(1) Do režimu přepracování pod celním dohledem lze propustit pouze zboží uvedené ve sloupci 1 Seznamu zpracovatelských operací, který je uveden v příloze č. 31 k této vyhlášce, a to k provedení zpracovatelských operací uvedených ve sloupci 2 tohoto seznamu.

(2) Je-li před položkou nebo podpoložkou celního sazebníku uvedeno „ex“, znamená to, že zboží uvedené ve sloupci 1 Seznamu zpracovatelských operací může být přepracováno pouze na zboží, které je uvedeno ve sloupci 2 tohoto seznamu a uvedené u této položky nebo podpoložky.

DÍL SEDMNÁCTÝ

§ 120

Zboží, které nelze propustit do režimu dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla

(K § 192 odst. 2 zákona)

(1) Do režimu dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla nelze propustit spotřebitelné zboží.

(2) Zboží, jehož používání by mohlo způsobit újmu hospodářství České republiky, zejména z důvodů jeho hospodářské stability, s přihlédnutím ke lhůtě předpokládaného používání zboží.

DÍL OSMNÁCTÝ

§ 121

Pasivní zušlechťovací styk

(K § 200 odst. 2 zákona)

(1) Povolení k propuštění zboží do režimu pasivního zušlechťovacího styku udělí celní úřad, pokud je možné prokázat skutečnost, že zušlechtěné výrobky jsou vyrobeny z dočasně vyvezeného zboží, zejména

• a) uvedením zvláštních označení nebo výrobních čísel výrobce nebo popisem,

• b) plombou, pečetí, svorkou nebo jiným zvláštním označením,

• c) vzorkem, ilustrací nebo technickým popisem,

• d) analýzou,

• e) přezkoumáním podkladové dokumentace týkající se předmětné obchodní operace (např. kontraktů, korespondence nebo faktur), která prokazuje, že zušlechtěné výrobky mají být vyrobeny z dočasně vyvezeného zboží,

• f) informačním dokladem, usnadňujícím dočasný vývoz zboží zasílaného z jedné země za účelem provedení výrobních či zpracovatelských operací nebo opravy do druhé země, jehož vzor je uveden v příloze č. 32 k této vyhlášce.

(2) Je-li účelem zpracovatelské operace oprava zboží, bez ohledu na to, zda se jedná o prostou výměnu nebo ne, musí být celnímu úřadu prokázáno, že dočasně vyvážené zboží lze opravit. Nebude-li tato skutečnost prokázána, celní úřad povolení k propuštění zboží do pasivního zušlechťovacího styku neudělí.

(3) Je-li požadována prostá výměna, celní orgány využijí mimo jiné ověřovacích postupů uvedených v odstavci 1 pod písmeny a), c), d) nebo e). Z podkladové dokumentace musí být zřejmé, že náhrada bude mít stejnou obchodní kvalitu a stejnou technickou charakteristiku, jakou by mělo dočasně vyvážené zboží, kdyby bylo zušlechtěno.

(4) Celní úřad při rozhodování o povolení systému prosté výměny zkoumá zejména, zda zpracovatelská operace zahrnuje pouze opravu českého zboží. Za tímto účelem kontroluje zejména

• a) kontrakty a ostatní podklady týkající se opravy,

• b) prodejní nebo nájemní smlouvy a faktury týkající se dočasně vyváženého zboží nebo zboží, které obsahuje dočasně vyvezené zboží, zejména lhůty, které jsou v těchto dokladech uvedeny.

DÍL DEVATENÁCTÝ

Vrácené zboží

§ 122

(K § 234 odst. 5 zákona)

(1) Osvobození od dovozního cla se přizná na zboží,

• a) které bylo předtím vyvezeno z tuzemska a u něhož bylo provedeno řízení směřující k vrácení subvencí nebo jiných částek vyplácených na základě zemědělské politiky při vývozu,

• b) u něhož byla na základě opatření vztahujících se na vývoz zboží do jiných států poskytnuta jiná finanční výhoda, než jsou subvence nebo jiné částky uvedené v písmenu a), která je podmíněna závazkem předmětné zboží vyvézt, bude-li celnímu úřadu doloženo, že tato finanční výhoda byla vrácena nebo že příslušný orgán podnikl kroky k zadržení výplaty této finanční výhody a že toto zboží

• 1. nemůže být dovezeno a použito na území státu, kam bylo původně vyvezeno, na základě zákonů a předpisů platných v tomto státě,

• 1. bylo vráceno příjemcem jako závadné nebo neodpovídající ustanovením smlouvy,

• 1. bylo dovezeno zpět do tuzemska, protože nemůže být použito k zamýšlenému účelu v důsledků okolností, které nemůže vývozce ovlivnit.

(2) K okolnostem uvedeným v odstavci 1 písm. b) bodu 3 patří

• a) vrácení zboží z důvodů jeho poškození nebo poškození dopravního prostředku, jímž bylo přepravováno, před doručením příjemci,

• b) vrácení zboží původně vyvezeného za účelem spotřeby nebo prodeje na obchodním veletrhu nebo obdobné akci, které nebylo spotřebováno či prodáno,

• c) vrácení zboží, které nemohlo být doručeno příjemci z důvodů jeho fyzické či právní nezpůsobilosti dodržet ustanovení smlouvy, na jejímž základě bylo původně vyvezeno,

• d) vrácení zboží, které nemohlo být z důvodů nepříznivých přírodních podmínek, politických nebo sociálních nepokojů doručeno příjemci nebo které bylo doručeno až po uplynutí dodací lhůty uvedené ve smlouvě, na jejímž základě bylo původně vyvezeno,

• e) vrácení zboží krytého společnou organizací trhu ovoce a zeleniny, vyvezeného a odeslaného za účelem prodeje při dodání, jehož prodej se však na trhu cílové třetí země neuskutečnil.

(3) Zboží vyvážené v rámci zemědělské politiky na základě vývozního povolení nebo předem uděleného osvědčení nebude osvobozeno od dovozního cla, pokud nebude doloženo, že příslušná ustanovení právních předpisů byla dodržena.

(4) Zboží uvedené v odstavci 1 nebude osvobozeno od dovozního cla, pokud nebude propuštěno do volného oběhu v tuzemsku do 12 měsíců ode dne vydání rozhodnutí, kterým bylo propuštěno do režimu vývozu.

§ 123

Osvobození od dovozního cla se přizná i na vrácené

• a) zboží, které je pouze částí zboží původně vyvezeného z tuzemska,

• b) součásti nebo příslušenství strojů, přístrojů, zařízení a podobné zboží původně vyvezené z tuzemska.

§ 124

(K § 235 zákona)

(1) Osvobození od dovozního cla se přizná na vrácené zboží, s nímž

• a) nebylo po vývozu z tuzemska, s výjimkou manipulací potřebných k udržení jeho dobrého stavu nebo manipulací měnící pouze jeho vzhled, žádným způsobem nakládáno,

• b) bylo po vývozu z tuzemska nakládáno jiným způsobem než uvedeným v písmenu a), ale které bylo uznáno jako vadné nebo jako nevhodné pro zamýšlený účel, za předpokladu, že

• 1. účelem tohoto nakládání byla výhradně oprava předmětného zboží nebo obnova jeho původního dobrého stavu,

• 1. jeho nevhodnost pro zamýšlený účel vyšla najevo až v době, kdy toto nakládání již započalo.

(2) Bylo-li se zbožím nakládáno způsobem uvedeným v odstavci 1 písm. b) a tento způsob nakládání by v případě, že by toto zboží zpět dovážené do tuzemska po ukončení režimu pasivního zušlechťovacího styku podléhalo dovoznímu clu, vyměří a vybere celní úřad clo, které by bylo vyměřeno a vybráno z dovážených zušlechtěných výrobků. Jestliže však bylo zboží opraveno nebo byl obnoven jeho původní stav, které bylo nutno provést v důsledku nepředvídaných okolností, které se vyskytly v zahraničí a které byly uspokojivým způsobem doloženy celnímu úřadu, osvobození od dovozního cla se přizná tehdy, jestliže hodnota zpět dováženého zboží není v důsledku provedené operace vyšší než jeho hodnota v době vývozu z tuzemska. Hodnota zpět dováženého opraveného zboží nebo které bylo obnoveno do původního stavu, se nepovažuje za vyšší než hodnota v době vývozu z tuzemska, nepřesáhne-li tato operace rozsah prací bezpodmínečně nutných k tomu, aby zboží mohlo být i nadále používáno stejným způsobem jako v době vývozu.

(3) Pro účely odstavce 2 se rozumí opravou nebo obnovou původního stavu, kterou bylo potřeba provést, jakákoliv operace, jejímž cílem je náprava funkčních závad nebo materiálového poškození zboží, k nimž došlo v zahraničí, a bez níž by předmětné zboží nemohlo být obvyklým způsobem použito k zamýšleným účelům. Je-li při opravě zboží nebo obnově jeho původního stavu třeba použít náhradní díly a součástky, přizná celní úřad osvobození od dovozního cla pouze na díly bezpodmínečně nutné k tomu, aby zboží mohlo být i nadále používáno stejným způsobem jako v době vývozu.

§ 125

(1) Osvobození od dovozního cla se přizná na vrácené zboží

• a) na které bylo podáno celní prohlášení na propuštění do volného oběhu, doložené kopií vývozního celního prohlášení, kterou celní orgány vrátily vývozci. Má-li celní úřad důkazy o tom, že zboží navržené do volného oběhu bylo původně vyvezeno z tuzemska a splňuje podmínky pro přiznání osvobození od dovozního cla, nebo si může určité skutečnosti ověřit u deklaranta, kopii vývozního celního prohlášení nevyžaduje,

• b) propuštěné k dočasnému vývozu s použitím karnetu ATA vydaného v tuzemsku; osvobození od dovozního cla celní úřad přizná i tehdy, kdy platnost příslušného karnetu ATA již uplynula.

(2) Ustanovení odstavce 1 písm. a) se nevztahuje na obalové materiály, dopravní prostředky a jiné zboží propuštěné ve vývozu na základě zvláštních podmínek, stanoví-li celní předpisy nebo mezinárodní smlouva, že se celní doklady v těchto případech nevyžadují. Ustanovení odstavce 1 písm. a) se nevztahuje rovněž na případy, kdy celní prohlášení na propuštění zboží do volného oběhu může být podáno ústně nebo jiným úkonem.

(3) Z důvodů hodných zřetele se osvobození od dovozního cla přizná za podmínky, že deklarant za účelem ztotožnění vráceného zboží předloží další důkazy.

DÍL DVACÁTÝ

PODMÍNKY ZAJIŠTĚNÍ CELNÍHO DLUHU RUČENÍM, OBSAH A NÁLEŽITOSTI ZÁRUČNÍCH LISTIN A ZÁRUČNÍCH DOKLADŮ

(K § 258 odst. 3 zákona)

Oddíl první

Globální zajištění celního dluhu

§ 126

Vzor záruční listiny pro globální zajištění celního dluhu (dále jen „globální záruka“) je uveden

• a) pro národní tranzit v příloze č. 33 k této vyhlášce,

• b) pro společný tranzit v příloze č. 34 k této vyhlášce,

• c) pro jiné operace než režim tranzitu v příloze č. 35 k této vyhlášce.

§ 127

(1) Je-li u určitého zboží mimořádné riziko podvodu, může být ve společném tranzitu dočasně zakázáno používání globální záruky pro toto zboží. Seznam zboží, které je vyloučeno z používání globální záruky, se oznamuje ve Sbírce zákonů sdělením Ministerstva zahraničních věcí.^29)

(2) Je-li do společného tranzitu propouštěno zboží, které je vyloučeno z používání globální záruky, uvádí hlavní povinný na listech č. 1, 4, 5 a 7 Deklarace

• a) v odstavci 33 minimálně čtyřmístné číslo deklarované podpoložky zboží,

• b) úhlopříčně jednotlivými listy červeným písmem poznámku „Článek 34b Přílohy II“, která bude ve formátu nejméně 100 x 10 mm.

(3) List č. 5 Deklarace, který je označen poznámkou podle odstavce 2 písm. b), se zasílá celnímu úřadu odeslání nejpozději následující pracovní den po dnu, kdy byla zásilka spolu s doklady dopravena k celnímu úřadu určení.

(4) Má-li být dopravováno zboží, které je podle odstavce 1 dočasně vyloučeno z používání globální záruky, nebo pokládá-li to celní úřad odeslání za nezbytné, může být stanovena dopravní trasa. Stanovenou trasu může na žádost hlavního povinného změnit celní úřad členského státu, ve kterém se zásilka v době podání žádosti na stanovené trase nachází. Povolenou změnu celní úřad zaznamená v tranzitním dokladu a sdělí ji neprodleně celnímu úřadu odeslání.

(5) Z důvodu vyšší moci se může dopravce od stanovené trasy odchýlit. Zboží je nutno bez zbytečného odkladu dopravit k nejbližšímu celnímu úřadu členského státu, ve kterém se zásilka nachází, který změnu stanovené trasy zaznamená do tranzitního dokladu a neprodleně informuje celní úřad odeslání.

§ 128

(1) Používání globální záruky se povolí pouze osobám se sídlem v tuzemsku,

• a) které nebyly pravomocně postiženy za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů,

• b) jejichž finanční situace je taková, že mohou splnit svoje závazky.

(2) Používání globální záruky v režimu tranzitu se povolí za splnění podmínek uvedených v odstavci 1 osobám, které pravidelně používaly režim tranzitu během posledních 6 měsíců jako hlavní povinný nebo ve společném tranzitu i jako odesilatel.

§ 129

(1) Není-li dále stanoveno jinak, stanoví se výše globální záruky pro režim tranzitu v částce odpovídající 100 % cel, daní a poplatků vybíraných při dovozu, nejméně však

• a) ve společném tranzitu v částce v korunách českých odpovídající ekvivalentu 7000 ECU v přepočtu podle kurzu devizového trhu České národní banky platného první pracovní den v měsíci říjnu roku, který předchází roku, v němž je poskytnutá záruka přijata,

• b) v národním tranzitu v částce 250 000 Kč.

(2) Příslušný celní orgán může stanovit výši globální záruky pro režim tranzitu v částce odpovídající nejméně 30 % cel, daní a poplatků vybíraných při dovozu, nejméně však v minimálních částkách uvedených v odstavci 1 osobě, která

• a) jako hlavní povinný provádí tranzitní operace pravidelně s použitím globální záruky nejméně po dobu posledních 6 měsíců,

• b) v tomto časovém úseku plní řádně povinnosti vyplývající z režimu tranzitu,

• c) v tranzitu nedopravuje zboží, které je uvedeno v příloze č. 36 k této vyhlášce.

(3) Příslušný celní orgán změní výši globální záruky na částku odpovídající 100 % cel, daní a poplatků vybíraných při dovozu, nesplňuje-li již hlavní povinný podmínky stanovené v odstavci 2.

(4) Příslušný celní orgán stanoví výši globální záruky podle odstavců 1 až 3 podle počtu uskutečněných přeprav a celkové výše celního dluhu, která by byla stanovena z přepravovaného zboží, a to za období jednoho týdne. Výše záruky se stanoví na základě podkladů hlavního povinného a celních orgánů, které se vztahují na přepravu zboží v předchozím roce, a výsledek se vydělí 52. Žádá-li hlavní povinný o globální záruku poprvé, stanoví příslušný celní orgán společně s hlavním povinným počet přeprav a souhrnnou výši celního dluhu během stanoveného časového období z údajů, které jsou k dispozici. Statistickým výpočtem se stanoví výše celního dluhu pro zboží, které se přepraví v období jednoho týdne.

(5) Příslušný celní orgán provádí roční přezkoumání výše globální záruky a s ohledem na skutečnosti, zjištěné zejména od celních úřadů odeslání, stanoví případně jinou výši záruky.

(6) Výše globální záruky pro jiné operace než režim tranzitu se stanoví součtem částek, které odpovídají

• a) výši neuhrazených celních dluhů, které vzniknou ze zajištěných operací při propuštění zboží do volného oběhu, nejméně však 250 000 Kč,

• b) výši celních dluhů, které by mohly vzniknout ze zajištěných operací při nakládání se zbožím dle ustanovení § 123 celního zákona anebo v režimu pasivního zušlechťovacího styku, bude-li povolen dovoz náhrad ještě před dočasným vývozem dle ustanovení § 206 celního zákona,

• c) 10 % z celních dluhů, které vzniknou ze zajištěných operací v režimu dočasného použití nebo by mohly vzniknout ze zajištěných operací v režimu aktivního zušlechťovacího styku v podmíněném systému, přepracování pod celním dohledem, uskladňování v celním skladu nebo při dočasném uskladnění, nejvýše však 10 000 000 Kč.

§ 130

(1) Osoba, které bylo celními orgány České republiky povoleno uskutečňovat tranzitní nebo jiné operace s globální zárukou, prokazuje tuto skutečnost

• a) „Osvědčením o globální záruce v režimu tranzitu“, jehož vzor je uveden v příloze č. 37 k této vyhlášce, které má modrý podtisk, jedná-li se o národní tranzit,

• b) „TC 31 - Osvědčením o záruce“, jehož vzor je uveden v příloze č. 38 k této vyhlášce, které má zelený podtisk, jedná-li se o společný tranzit, nebo

• c) „Osvědčením o globální záruce“, jehož vzor je uveden v příloze č. 39 k této vyhlášce, které má modrý podtisk, jedná-li se o jiné operace než režim tranzitu, která mohou být opatřena bezpečnostním prvkem.

(2) Bylo-li používání globální záruky povoleno celním úřadem, prokazuje se tato skutečnost dokladem uvedeným v odstavci 1 písm. a) nebo c), který bude mít v odstavci 7 uvedeno „c) celní úřad ........................ “.

§ 131

(1) Osvědčení uvedená v § 130 (dále jen „Osvědčení“) se předkládají při podání celního prohlášení na propuštění zboží do

• a) režimu tranzitu celnímu úřadu odeslání a číslo Osvědčení se uvádí do odstavce 52 Deklarace,

• b) jiného režimu než tranzitu celnímu úřadu, který zboží do navrženého režimu propouští, a číslo Osvědčení se uvádí do odstavce 44 Deklarace.

(2) Osvědčení se rovněž předkládá celnímu úřadu, který povoluje nakládat se zbožím, používat režim s ekonomickým účinkem, provozovat celní sklad nebo který stanoví podmínky pro dočasné uskladnění zboží.

(3) Celní úřad, kterému bylo Osvědčení předloženo, je po ověření platnosti a správnosti vrací zpět.

(4) Tiskopisy Osvědčení vydané před účinností této vyhlášky mohou být používány do 31. prosince 1998.

§ 132

Při vystavení Osvědčení nebo kdykoliv později během jeho platnosti určí deklarant nebo hlavní povinný (dále jen „zúčastněný“) osoby, které jsou oprávněny podepisovat a jeho jménem podávat celní prohlášení nebo žádosti o povolení nakládat se zbožím, povolení režimů s ekonomickým účinkem, provozovat celní sklad nebo o stanovení podmínek pro dočasné uskladnění zboží. Oprávnění osoby činit tyto úkony jménem zúčastněného se potvrdí tak, že v odstavci 10 na zadní straně Osvědčení se uvede jméno a příjmení oprávněné osoby a její podpisový vzor a zúčastněný každý takovýto záznam opatří svým podpisem v odstavci 11 na zadní straně Osvědčení. Nepoužité rubriky na zadní straně Osvědčení může zúčastněný proškrtnout. Zápis o oprávnění osoby může zúčastněný kdykoliv zrušit přeškrtnutím jména a příjmení oprávněné osoby s uvedením data a poznámky „Zrušeno“. Předložením Osvědčení prokazují oprávněné osoby, uvedené zúčastněným na jeho zadní straně, že jsou oprávněny za zúčastněného jednat v rozsahu uvedených právních úkonů a zajišťovat celní dluh globální zárukou.

§ 133

Doba platnosti Osvědčení nesmí být delší než 2 roky. Platnost Osvědčení lze jednou prodloužit, a to nejvýše o další 2 roky.

§ 134

Bude-li povolení zajišťovat celní dluh globální zárukou odejmuto, zúčastněný neprodleně vrátí celnímu orgánu, který povolení odejmul, všechna Osvědčení, jejichž doba platnosti ve smyslu ustanovení § 140 ještě neuplynula.

§ 135

Tiskopis Osvědčení má formát 210 x 148 mm a je opatřen gravírovaným podtiskem v barvě dle § 130, na kterém je viditelné každé mechanické nebo chemické padělání. Pro výrobu tiskopisu se používá bílý bezdřevý papír o hmotnosti nejméně 100 g/m^2. Tiskopis Osvědčení obsahuje název nebo značku tiskárny a označení tiskopisu.

§ 136

Osvědčení se vyplňuje psacím strojem nebo jiným mechanografickým způsobem, nikoliv ručně. Není přípustné zapsaný text gumovat ani přepisovat. Změnu lze výjimečně provést škrtnutím chybného údaje při zachování jeho čitelnosti a doplněním nového správného údaje do stejného odstavce vedle, nad nebo pod chybný údaj. V každém odstavci Osvědčení lze provést pouze jednu změnu. Každá změna musí být potvrzena celním orgánem, který Osvědčení vydal. Nelze-li změnu provést uvedeným způsobem, použije se nový tiskopis Osvědčení a původní se vrátí celnímu orgánu, který ručení povolil. Záznamy lze provádět pouze do předepsaných odstavců Osvědčení a není dovoleno je doplňovat jinými údaji, než pro které jsou příslušné odstavce vyhrazeny.

§ 137

V době trvání ručitelského vztahu lze výši zaručené částky měnit dodatkem k záruční listině, který se stává nedílnou součástí záruční listiny a jehož vzor je uveden

• a) v příloze č. 40 k této vyhlášce, jedná-li se o národní tranzit,

• b) v příloze č. 41 k této vyhlášce, jedná-li se o společný tranzit,

• c) v příloze č. 42 k této vyhlášce, jedná-li se o jiné operace než režim tranzitu.

Oddíl druhý

Paušální zajištění celního dluhu

§ 138

Vzor záruční listiny pro paušální zajištění celního dluhu (dále jen „paušální záruka“) je uveden pro

• a) národní tranzit v příloze č. 43 k této vyhlášce,

• b) společný tranzit v příloze č. 44 k této vyhlášce,

• c) jiné operace než režim tranzitu v příloze č. 45 k této vyhlášce.

§ 139

(1) Byl-li ručitel povolen celními orgány České republiky, předává se celnímu úřadu jako doklad o zajištění celního dluhu paušální zárukou

• a) „Záruční doklad (paušální záruka) pro režim tranzitu“, jehož vzor je uveden v příloze č. 46 k této vyhlášce, který má modrý podtisk, jedná-li se o národní tranzit,

• b) „T.C.32 - Záruční doklad (paušální záruka)“, jehož vzor je uveden v příloze č. 47 k této vyhlášce, který má červený podtisk, jedná-li se o společný tranzit, nebo

• c) „Záruční doklad (paušální záruka)“, jehož vzor je uveden v příloze č. 48 k této vyhlášce, který má zelený podtisk, jedná-li se o jiné operace než režim tranzitu,

které mohou být opatřeny bezpečnostním prvkem.

(2) Záruční doklad se v souvislosti se zajištěním celního dluhu odevzdává celnímu úřadu.

(3) Celní úřad si předložený Záruční doklad po ověření jeho platnosti a správnosti ponechává.

(4) Ručitel je celním orgánům odpovědný za každý Záruční doklad, který celní úřady přijaly v souvislosti se zajištěním celního dluhu, a to až do částky v tomto dokladu uvedené.

(5) Tiskopis Záručního dokladu je formátu 148 x 105 mm a je opatřen gravírovaným podtiskem v barvě dle odstavce 1, na kterém je viditelné každé mechanické nebo chemické padělání. Pro výrobu tiskopisů se používá bílý bezdřevý papír o hmotnosti nejméně 55 g/m^2. Tiskopis Záručního dokladu obsahuje název nebo značku tiskárny, označení tiskopisu a sériové číslo pro rozlišení jednotlivých tiskopisů.

(6) Tiskopisy Záručního dokladu vydané před účinností této vyhlášky mohou být používány do 31. prosince 1998.

§ 140

(1) Na zboží propouštěné do společného tranzitu jedním celním prohlášením se předkládá jeden Záruční doklad, ve kterém je uvedena paušální částka 7000 ECU, a to bez ohledu na výši cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu zboží propuštěného na toto celní prohlášení.

(2) Představuje-li přeprava určitého zboží ve společném tranzitu zvýšené riziko a paušální záruka ve výši 7000 ECU je nedostačující s ohledem na přesnou nebo celními orgány odhadnutou nejvýše možnou výši celního dluhu, může celní úřad odeslání k zajištění cel, daní a poplatků vybíraných při dovozu zboží požadovat odpovídající záruku ve výši násobku paušální částky 7000 ECU. Přeprava zboží ve společném tranzitu se považuje za spojenou se zvýšeným rizikem zejména tehdy, jedná-li se o zboží vyloučené ve smyslu § 127 z použití globální záruky.

(3) Je-li propouštěno do společného tranzitu zboží, které je uvedeno v příloze č. 36 k této vyhlášce a jehož množství překročilo stanovené množstevní limity odpovídající paušální částce 7000 ECU, požaduje vždy celní úřad odeslání zvýšenou záruku, a to ve výši násobku částky 7000 ECU, který odpovídá množství přepravovaného zboží.

(4) V případech uvedených v odstavcích 2 a 3 odevzdá hlavní povinný celnímu úřadu odeslání potřebný počet Záručních dokladů znějících na částku 7000 ECU.

(5) Pro přepočet ECU na koruny české se použije kurz devizového trhu České národní banky platný první pracovní den v měsíci říjnu roku, který předchází roku, v němž bylo přijato celní prohlášení, se kterým je předkládán Záruční doklad.

§ 141

Ručitel může omezit rozsah použití jím vydávaných Záručních dokladů tím, že je opatří úhlopříčně poznámkou „OMEZENÁ PLATNOST“. Takto označené Záruční doklady

• a) pro společný tranzit

• 1. neplatí pro tranzitní operace se zbožím uvedeným v příloze č. 36 k této vyhlášce,

• 1. mohou být použity pro jiné zboží než uvedené v příloze č. 36 k této vyhlášce v počtu maximálně 7 Záručních dokladů na každý dopravní prostředek; jedním dopravním prostředkem se pro účely tohoto ustanovení rozumí kontejner^30) nebo silniční motorové vozidlo, za které může být připojen přívěs (resp. přívěsy) nebo návěs,

• b) neplatí pro národní tranzit a pro jiné operace než režim tranzitu pro operace se zbožím podléhajícím spotřební dani.

Oddíl třetí

Individuální zajištění celního dluhu

§ 142

(1) Vzor záruční listiny pro individuální zajištění celního dluhu je uveden pro

• a) národní tranzit v příloze č. 49 k této vyhlášce,

• b) pro společný tranzit v příloze č. 50 k této vyhlášce,

• c) pro jiné operace než režim tranzitu v příloze č. 51 k této vyhlášce.

(2) Záruční listina se předkládá celnímu úřadu při podání celního prohlášení na propuštění zboží do příslušného celního režimu včetně společného tranzitu. Záruční listina se předkládá rovněž celnímu úřadu, který povoluje nakládat se zbožím, používat režim s ekonomickým účinkem, provozovat celní sklad nebo který má stanovit podmínky pro dočasné uskladnění.