Zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)

• c) neprodleně poté, co obdržel od autora dostatečně odůvodněné oznámení, znemožnil přístup k dílu nebo je odstranil ze svých internetových stránek a vynaložil nejlepší úsilí k zamezení jeho opětovnému nahrání v souladu s písmenem b).

(2) Při určování, zda poskytovatel služby pro sdílení obsahu online splnil své povinnosti podle odstavce 1, se s ohledem na zásadu proporcionality zohlední mimo jiné

• a) druh a rozsah služby, její cílová skupina a typ díla nahraného uživatelem služby a

• b) dostupnost vhodných a účinných prostředků k plnění povinností podle odstavce 1 a jejich náklady pro poskytovatele služby.

(3) Při použití nástrojů pro automatické rozpoznávání obsahu může k zamezení nahrání díla podle odstavce 1 písm. b) a k zamezení opětovného nahrání díla podle odstavce 1 písm. c) dojít pouze v případech, kdy poskytovatel služby pro sdílení obsahu online vyhodnotí nahrávaný obsah jako totožný či rovnocenný dílu identifikovanému autorem podle odstavce 1 písm. b) nebo c). Totožným obsahem se rozumí shodný obsah bez dodatečných prvků nebo přidané hodnoty. Rovnocenným obsahem se rozumí obsah, který se od díla identifikovaného autorem odlišuje jen takovými úpravami, které lze považovat za nepodstatné bez nutnosti poskytnutí dalších údajů autorem a bez samostatného posouzení oprávněnosti užití díla s úpravami podle tohoto zákona.

(4) Poskytovatel služeb pro sdílení obsahu online nemá obecnou povinnost dohlížet nad obsahem ukládaným uživateli jeho služby.

(5) Poskytovatel služby pro sdílení obsahu online se nemůže dovolat omezení odpovědnosti za ukládání obsahu informací poskytovaných uživatelem podle zákona o některých službách informační společnosti^36).

§ 48

(1) Poskytovatel služby pro sdílení obsahu online, jehož služba je na trhu na území České republiky nebo některého z členských států Evropské unie nebo států tvořících Evropský hospodářský prostor po dobu kratší 3 let a jehož roční obrat vypočtený v souladu s doporučením Komise o definici mikropodniků, malých a středních podniků^38) činí méně než 10 000 000 EUR, neodpovídá za neoprávněné sdělování díla veřejnosti podle § 18 odst. 2, pokud

• a) vynaložil nejlepší úsilí k získání oprávnění k výkonu tohoto práva; ustanovení § 47 odst. 2 se použije obdobně, a

• b) neprodleně poté, co obdržel od autora dostatečně odůvodněné oznámení, znemožnil přístup k dílu nebo je odstranil ze svých internetových stránek.

(2) Poskytovatel služby pro sdílení obsahu online, na něhož se vztahuje odstavec 1, u něhož průměrný měsíční počet jedinečných návštěvníků služby vypočtený na základě předchozího kalendářního roku překročí 5 000 000, neodpovídá za neoprávněné sdělování díla veřejnosti podle § 18 odst. 2, pokud rovněž vynaložil nejlepší úsilí k zamezení opětovnému nahrání díla, o němž mu autor poskytl relevantní a nezbytné informace. Ustanovení § 47 odst. 2 se použije obdobně.

(3) Ustanovení § 47 odst. 3 se použije na poskytovatele služby pro sdílení obsahu online podle odstavců 1 a 2 obdobně.

§ 49

Při plnění povinností podle § 47 odst. 1 a § 48 odst. 1 a 2 nesmí spolupráce mezi poskytovateli služeb pro sdílení obsahu online a nositeli práv vést k omezování dostupnosti díla zpřístupněného v souladu s tímto zákonem uživatelem při využití služby poskytovatele služby pro sdílení obsahu online.

§ 50

(1) Poskytovatel služby pro sdílení obsahu online je povinen

• a) poskytnout autorovi na jeho žádost přiměřené informace o postupech podle § 47 a 48 a bylo-li takovému poskytovateli služby uděleno oprávnění k výkonu práva na sdělování díla veřejnosti podle § 18 odst. 2, je povinen poskytnout autorovi na jeho žádost informace o užití díla, na které se toto oprávnění vztahuje,

• b) informovat uživatele své služby prostřednictvím svých obchodních podmínek o možnostech užít dílo v souladu s tímto zákonem.

(2) Informace podle odstavce 1 písm. a) je poskytovatel služby pro sdílení obsahu online povinen poskytnout namísto autorovi osobě, která smluvně nabyla výhradní oprávnění k výkonu práva dílo užít, nebo které je výkon tohoto oprávnění svěřen zákonem.

§ 51

(1) Poskytovatel služby pro sdílení obsahu online je povinen zavést účinný a rychlý mechanismus pro vyřizování stížností a zjednání nápravy, který bude moci využít uživatel jeho služby v případě sporů týkajících se znemožnění přístupu k jím nahranému dílu nebo jeho odstranění. Podání a vyřízení stížností musí být pro uživatele zdarma.

(2) Trvá-li v rámci vyřizování stížnosti podle odstavce 1 autor na znemožnění přístupu ke svému dílu nebo jeho odstranění, je povinen to zdůvodnit.

(3) Stížnost podle odstavce 1 musí být vyřízena bez zbytečného odkladu. Posouzení stížnosti týkající se znemožnění přístupu k nahranému dílu nebo odstranění nahraného díla nesmí být výhradně automatizované.

§ 52

Udělí-li autor poskytovateli služeb pro sdílení obsahu online oprávnění k výkonu práva podle § 18 odst. 1 nebo 2, vztahuje se toto oprávnění rovněž na úkony podle § 18 odst. 1 a 2 prováděné uživatelem takové služby, pokud tento uživatel nevykonává tyto úkony v rámci svého podnikání nebo samostatného výkonu svého povolání nebo pokud tyto úkony nevytváří významné příjmy.

Díl 7

Postupy pro řešení sporů

§ 53

Zprostředkování a využití prostředníka

Zprostředkováním se pro účely tohoto zákona rozumí postup prostředníka spočívající v poskytování pomoci při jednání, předkládání návrhů, nalézání řešení sporných otázek a dalších souvisejících činnostech prováděných s cílem usnadnit sjednávání licencí na užití audiovizuálního díla způsobem podle § 18 odst. 2, řešení sporů vyplývajících z § 47 odst. 1 písm. b) a c), § 48 odst. 1 písm. b) a z § 49, řešení sporů vyplývajících z práva autora požadovat přiměřenou a spravedlivou dodatečnou odměnu za poskytnutí licence, řešení sporů vzniklých při plnění povinnosti nabyvatele licence nebo podlicence předkládat autorovi pravidelně aktuální, relevantní a úplné informace o užití díla^39) a v případech uvedených v § 101. Zprostředkování mohou využít nositelé práv, uživatelé podle § 95 odst. 4 nebo jejich sdružení nebo kolektivní správci podle § 95a odst. 1. Zájemci o zprostředkování mohou ke zprostředkování využít jednoho nebo více prostředníků ze seznamu prostředníků vedeného ministerstvem.

§ 54

Seznam prostředníků

(1) Ministerstvo vede seznam prostředníků, který obsahuje jména prostředníků a kontaktní údaje podle § 56 odst. 1. Seznam prostředníků je informačním systémem veřejné správy a je uveřejněn na internetových stránkách ministerstva.

(2) Oprávnění k výkonu činnosti prostředníka ministerstvo udělí fyzické osobě, která je

• a) plně svéprávná,

• b) bezúhonná a

• c) odborně způsobilá.

§ 54a

Bezúhonnost

(1) Za bezúhonného podle § 54 odst. 2 písm. b) se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen.

(2) Pro prokazování bezúhonnosti se použije § 96b obdobně.

§ 54b

Odborná způsobilost

(1) Odborně způsobilým podle § 54 odst. 2 písm. c) je ten, kdo

• a) získal vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu a

• b) úspěšně vykonal zkoušku prostředníka.

(2) Zkouška prostředníka zahrnuje ověření znalostí z oblasti autorského práva potřebných pro výkon činnosti prostředníka a základních znalostí a dovedností z oblasti mimosoudního řešení sporů. Zkouška je ústní a nesmí trvat déle než 2 hodiny. Zkoušku skládá žadatel před komisí jmenovanou ministrem kultury. Komise je nejméně tříčlenná a jejím předsedou je státní zaměstnanec zařazený k výkonu služby v ministerstvu. Komise je usnášeníschopná za přítomnosti všech svých členů a rozhoduje nadpoloviční většinou hlasů svých členů. Zkouška se hodnotí výsledkem „uspěl(a)“ nebo „neuspěl(a)“. O výsledku zkoušky vyhotoví komise protokol. Žadatel, který při zkoušce neuspěl, může podat novou přihlášku ke zkoušce nejdříve 1 rok ode dne konání zkoušky, při které neuspěl.

§ 55

Hostující prostředník

(1) Činnost prostředníka může v České republice vykonávat dočasně nebo příležitostně jako hostující prostředník též státní příslušník jiného členského státu Evropské unie nebo některého ze států tvořících Evropský hospodářský prostor, kterého ministerstvo zapíše do seznamu prostředníků jako hostujícího prostředníka na základě jeho žádosti. Na podání této žádosti se použije § 56 odst. 1 obdobně. K žádosti žadatel připojí kopii dokladu potvrzujícího, že je v souladu s právními předpisy jiného členského státu Evropské unie nebo některého ze států tvořících Evropský hospodářský prostor oprávněn vykonávat činnost srovnatelnou s činností prostředníka. Ministerstvo jej po splnění uvedených podmínek bez zbytečného odkladu zapíše do seznamu prostředníků; do seznamu prostředníků však nelze zapsat osobu, která není plně svéprávná nebo bezúhonná.

(2) Činnost hostujícího prostředníka na území České republiky se řídí právním řádem České republiky. Hostující prostředník je oprávněn vykonávat na území České republiky činnost prostředníka podle tohoto zákona ode dne, kdy bude zapsán do seznamu prostředníků.

§ 56

Zápis do seznamu prostředníků, změny zapsaných údajů a vyškrtnutí ze seznamu prostředníků

(1) V žádosti o udělení oprávnění k výkonu činnosti prostředníka žadatel uvede, kromě obecných náležitostí podání stanovených správním řádem, identifikátor své datové schránky nebo adresu pro doručování písemností na území České republiky, popřípadě elektronickou adresu.

(2) Ministerstvo do seznamu prostředníků zapíše toho, komu udělilo oprávnění podle § 54 odst. 2. Zápis do seznamu prostředníků provede ministerstvo ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o udělení oprávnění.

(3) Prostředník oznámí ministerstvu bez zbytečného odkladu změny údajů podle odstavce 1. Ministerstvo zapíše oznámené změny do seznamu prostředníků.

(4) Ministerstvo vyškrtne ze seznamu prostředníků prostředníka, který zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého nebo nezvěstného.

(5) Ministerstvo odejme oprávnění k výkonu činnosti prostředníka a vyškrtne jej ze seznamu prostředníků nebo vyškrtne ze seznamu hostujícího prostředníka, jestliže prostředník nebo hostující prostředník

• a) byl omezen ve svéprávnosti,

• b) přestal splňovat podmínku bezúhonnosti,

• c) požádal o odnětí oprávnění k výkonu činnosti prostředníka nebo v případě hostujícího prostředníka o zrušení zápisu do seznamu prostředníků, nebo

• d) porušil povinnost prostředníka stanovenou tímto zákonem závažným způsobem, nebo ji v průběhu posledních 2 let i přes písemné upozornění ministerstva porušil opakovaně.

(6) Ministerstvo vyškrtne hostujícího prostředníka ze seznamu prostředníků, jestliže zaniklo jeho oprávnění vykonávat činnost srovnatelnou s činností prostředníka, kterou byl v souladu s právními předpisy jiného členského státu Evropské unie nebo některého ze států tvořících Evropský hospodářský prostor oprávněn vykonávat.

(7) Prostředník nebo hostující prostředník ministerstvu písemně oznámí skutečnosti, které jsou důvodem pro odnětí oprávnění k výkonu činnosti prostředníka nebo pro vyškrtnutí ze seznamu prostředníků, a to nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se o nich dozvěděl.

§ 57

Postup při využití prostředníka

(1) Žádost o zprostředkování podle § 53 předkládá písemně prostředníkovi nebo hostujícímu prostředníkovi kterýkoli ze zájemců o zprostředkování. V žádosti uvede dosavadní stav jednání, připojí svůj návrh a sdělí stanovisko ostatních zájemců o zprostředkování. Prostředník nebo hostující prostředník je povinen odmítnout zprostředkování, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, k zájemci o zprostředkování nebo k jeho zástupci lze pochybovat o jeho nepodjatosti.

(2) Nedohodnou-li se zájemci o zprostředkování na osobě prostředníka nebo hostujícího prostředníka, určí prostředníka nebo hostujícího prostředníka na žádost zájemce o zprostředkování ministerstvo.

(3) Nevyjádří-li žádný ze zájemců o zprostředkování do 3 měsíců od předložení návrhu dohody připravené prostředníkem nebo hostujícím prostředníkem výhrady k tomuto návrhu, má se za to, že jej přijali.

(4) Nedohodnou-li se zájemci o zprostředkování s prostředníkem nebo hostujícím prostředníkem na výši jeho odměny, má prostředník nebo hostující prostředník nárok na odměnu ve výši průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém bylo zprostředkování poskytováno, vyhlášené podle zákona upravujícího zaměstnanost.

(5) Pro zprostředkování se použijí § 4 odst. 2, § 5 odst. 2, § 6 až 9, § 10 odst. 1, 2 a 4 a § 12 zákona o mediaci^21) obdobně.

Díl 8

Zvláštní ustanovení o některých dílech

§ 58

Zaměstnanecké dílo

(1) Není-li sjednáno jinak, zaměstnavatel vykonává svým jménem a na svůj účet autorova majetková práva k dílu, které autor vytvořil ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního nebo služebního vztahu. Takové dílo je zaměstnaneckým dílem. Zaměstnavatel může právo výkonu podle věty první postoupit třetí osobě pouze se svolením autora, ledaže se tak děje v případě převodu obchodního závodu. Má se za to, že takové svolení je neodvolatelné a vztahuje se i ke všem případným dalším postoupením. Třetí osoba, které bylo právo výkonu postoupeno, se pak pro účely tohoto zákona považuje za zaměstnavatele.

(2) Smrtí nebo zánikem zaměstnavatele, který byl oprávněn vykonávat majetková práva k zaměstnaneckému dílu a který nemá právního nástupce, nabývá oprávnění k výkonu těchto práv autor.

(3) Nevykonává-li zaměstnavatel majetková práva k zaměstnaneckému dílu vůbec nebo je vykonává nedostatečně, má autor právo požadovat, aby mu zaměstnavatel za obvyklých podmínek poskytl licenci, ledaže existuje na straně zaměstnavatele závažný důvod k jejímu odmítnutí.

(4) Autorova osobnostní práva k zaměstnaneckému dílu zůstávají nedotčena. Vykonává-li zaměstnavatel majetková práva k zaměstnaneckému dílu, má se za to, že autor svolil ke zveřejnění, úpravám, zpracování včetně překladu, spojení s jiným dílem, zařazení do díla souborného, jakož i k tomu, aby uváděl zaměstnanecké dílo na veřejnost pod svým jménem, ledaže je sjednáno jinak.

(5) Není-li sjednáno jinak, má se za to, že autor udělil zaměstnavateli svolení k dokončení svého nehotového zaměstnaneckého díla pro případ, že jeho právní vztah k zaměstnavateli skončí dříve, než dílo dokončí, jakož i pro případ, že budou existovat důvodné obavy, že zaměstnanec dílo nedokončí řádně nebo včas v souladu s potřebami zaměstnavatele.

(6) Není-li sjednáno jinak, má autor zaměstnaneckého díla vůči zaměstnavateli právo na přiměřenou dodatečnou odměnu, jestliže se mzda nebo jiná odměna vyplacená autorovi zaměstnavatelem dostane do zjevného nepoměru k zisku z využití práv k zaměstnaneckému dílu a významu takového díla pro dosažení takového zisku; toto ustanovení se nepoužije na díla uvedená v odstavci 7, ať jsou díly zaměstnaneckými, či se za ně považují, ledaže je sjednáno jinak.

(7) Počítačové programy a databáze, jakož i kartografická díla, která nejsou kolektivními díly, se považují za zaměstnanecká díla i tehdy, byla-li autorem vytvořena na objednávku; objednatel se v takovém případě považuje za zaměstnavatele. Ustanovení § 61 se na tato díla nevztahuje.

(8) Práva a povinnosti podle odstavců 1 až 6 zůstávají skončením právního vztahu podle odstavce 1, popřípadě podle odstavce 7 nedotčena.

(9) V případě agenturního zaměstnání^4d) se pro účely tohoto ustanovení za zaměstnavatele považuje zaměstnavatel, u kterého zaměstnanec agentury práce dočasně vykonává práci podle pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti, není-li mezi agenturou práce a takovým zaměstnavatelem dohodnuto jinak.

(10) Odstavce 1 až 6 a 8 se použijí obdobně pro díla vytvořená ke splnění povinností vyplývajících ze vztahu mezi právnickou osobou a autorem, který je členem jejího statutárního nebo jiného voleného nebo jmenovaného orgánu; tato právnická osoba se v takovém případě považuje za zaměstnavatele. Ustanovení § 61 se na takto vzniklá díla nepoužije.

§ 59

Kolektivní dílo

(1) Kolektivním dílem je dílo, na jehož tvorbě se podílí více autorů, které je vytvářeno z podnětu a pod vedením fyzické nebo právnické osoby a uváděno na veřejnost pod jejím jménem, přičemž příspěvky zahrnuté do takového díla nejsou schopny samostatného užití.

(2) Kolektivní díla se považují za zaměstnanecká díla podle § 58 i tehdy, byla-li vytvořena na objednávku; objednatel se v takovém případě považuje za zaměstnavatele. Ustanovení § 61 se na tato díla nevztahuje.

(3) Dílo audiovizuální a díla audiovizuálně užitá nejsou dílem kolektivním.

§ 60

Školní dílo

(1) Škola nebo školské či vzdělávací zařízení mají za obvyklých podmínek právo na uzavření licenční smlouvy o užití školního díla (§ 35 odst. 3). Odpírá-li autor takového díla udělit svolení bez závažného důvodu, mohou se tyto osoby domáhat nahrazení chybějícího projevu jeho vůle u soudu. Ustanovení § 35 odst. 3 zůstává nedotčeno.

(2) Není-li sjednáno jinak, může autor školního díla své dílo užít či poskytnout jinému licenci, není-li to v rozporu s oprávněnými zájmy školy nebo školského či vzdělávacího zařízení.

(3) Škola nebo školské či vzdělávací zařízení jsou oprávněny požadovat, aby jim autor školního díla z výdělku jím dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence podle odstavce 2 přiměřeně přispěl na úhradu nákladů, které na vytvoření díla vynaložily, a to podle okolností až do jejich skutečné výše; přitom se přihlédne k výši výdělku dosaženého školou nebo školským či vzdělávacím zařízením z užití školního díla podle odstavce 1.

§ 61

Dílo vytvořené na objednávku a soutěžní dílo

(1) Je-li dílo autorem vytvořené na základě smlouvy o dílo (dílo vytvořené na objednávku), platí, že autor poskytl licenci k účelu vyplývajícímu ze smlouvy, není-li sjednáno jinak. K užití díla nad rámec takového účelu je objednatel oprávněn pouze na základě licenční smlouvy, nevyplývá-li z tohoto zákona jinak.

(2) Není-li sjednáno jinak, autor může dílo vytvořené na objednávku užít a poskytnout licenci jinému, není-li to v rozporu s oprávněnými zájmy objednatele.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí obdobně pro dílo vytvořené autorem jako soutěžícím ve veřejné soutěži (soutěžní dílo).

Dílo audiovizuální

§ 62

Obecná ustanovení

(1) Audiovizuálním dílem je dílo vytvořené uspořádáním děl audiovizuálně užitých, ať již zpracovaných, či nezpracovaných, které sestává z řady zaznamenaných spolu souvisejících obrazů, vyvolávajících dojem pohybu, ať již doprovázených zvukem, či nikoli, vnímatelných zrakem, a jsou-li doprovázeny zvukem, vnímatelných i sluchem.

(2) Zpracovat dílo a zařadit je do díla audiovizuálního lze jen se svolením autora.

§ 63

Autor audiovizuálního díla

(1) Autorem audiovizuálního díla je jeho režisér. Tím nejsou dotčena práva autorů děl audiovizuálně užitých.

(2) Má se za to, že prohlášení o audiovizuálním díle a o právech k takovému dílu, včetně práv týkajících se jeho užití, zapsané v rejstříku audiovizuálních děl vedeném podle mezinárodní smlouvy, je pravdivé, není-li prokázán opak; to neplatí v případech, kdy prohlášení nemůže být platné podle tohoto zákona nebo kdy je v rozporu s jiným prohlášením v takovém rejstříku.

(3) Není-li sjednáno jinak, platí pro případ, že autor audiovizuálního díla udělil výrobci prvotního záznamu audiovizuálního díla písemnou smlouvou oprávnění zaznamenat je na prvotní záznam, že

• a) tomuto výrobci poskytl i výhradní a neomezenou licenci k užití audiovizuálního díla ve znění původním, dabovaném i opatřeném titulky, jakož i k užití fotografií vytvořených v souvislosti s pořízením prvotního záznamu, a to s možností poskytnout oprávnění tvořící součást takové licence zcela nebo zčásti třetí osobě, a že

• b) se s tímto výrobcem dohodl na odměně ve výši, která je v době uzavření smlouvy za smluvních podmínek obdobných obsahu této smlouvy pro takový druh díla obvyklá.

(4) Pro vztah mezi autorem audiovizuálního díla a výrobcem prvotního záznamu audiovizuálního díla se ustanovení o odstoupení od smlouvy pro změnu přesvědčení autora podle občanského zákoníku^13) nepoužije, ledaže je sjednáno jinak; ustanovení § 58 odst. 4 se použije přiměřeně a ustanovení § 58 odst. 5 platí obdobně.

§ 64

Díla audiovizuálně užitá

(1) Dílem audiovizuálně užitým je jakékoli dílo zařazené do díla audiovizuálního.

(2) Není-li sjednáno jinak, platí pro případ, že autor díla audiovizuálně užitého, s výjimkou díla hudebního, udělil výrobci prvotního záznamu audiovizuálního díla písemnou smlouvou oprávnění k zařazení díla do díla audiovizuálního, že tomuto výrobci

• a) udělil svolení dílo beze změny nebo po zpracování či jiné změně zařadit do díla audiovizuálního, zaznamenat je pro prvotní záznam takového audiovizuálního díla, jakož i dabovat je a opatřit je titulky, že

• b) mu poskytl i výhradní a neomezenou licenci k užití svého díla při užití audiovizuálního díla, jakož i fotografií vytvořených v souvislosti s pořízením prvotního záznamu, a to s možností oprávnění tvořící součást takové licence zcela nebo zčásti poskytnout třetí osobě, a že

• c) se s ním dohodl na odměně ve výši, která je v době uzavření smlouvy za smluvních podmínek obdobných obsahu této smlouvy pro takový druh díla obvyklá.

(3) Není-li sjednáno jinak, může autor díla audiovizuálně užitého podle odstavce 2 udělit svolení k zařazení takového díla do jiného díla audiovizuálního či zařadit je do takového díla sám až po uplynutí deseti let od udělení svolení podle odstavce 2.

(4) Ustanovení § 63 odst. 4 platí obdobně.

Počítačové programy

§ 65

Obecná ustanovení

(1) Počítačový program, bez ohledu na formu jeho vyjádření, včetně přípravných koncepčních materiálů, je chráněn jako dílo literární, nevyplývá-li z tohoto zákona jinak.

(2) Myšlenky a principy, na nichž je založen jakýkoli prvek počítačového programu, včetně těch, které jsou podkladem jeho propojení s jiným programem, nejsou podle tohoto zákona chráněny.

§ 66

Omezení rozsahu práv autora k počítačovému programu

(1) Do práva autorského nezasahuje oprávněný uživatel rozmnoženiny počítačového programu, jestliže

• a) rozmnožuje, překládá, zpracovává, upravuje či jinak mění počítačový program, je-li to nezbytné k využití oprávněně nabyté rozmnoženiny počítačového programu, činí-li tak při zavedení a provozu počítačového programu nebo opravuje-li chyby počítačového programu,

• b) jinak rozmnožuje, překládá, zpracovává, upravuje či jinak mění počítačový program, je-li to nezbytné k využití oprávněně nabyté rozmnoženiny počítačového programu v souladu s jeho určením, není-li dohodnuto jinak,

• c) zhotoví si záložní rozmnoženinu počítačového programu, je-li nezbytná pro jeho užívání,

• d) zkoumá, studuje nebo zkouší sám nebo jím pověřená osoba funkčnost počítačového programu za účelem zjištění myšlenek a principů, na nichž je založen kterýkoli prvek počítačového programu, činí-li tak při takovém zavedení, uložení počítačového programu do paměti počítače nebo při jeho zobrazení, provozu či přenosu, k němuž je oprávněn,

• e) rozmnožuje kód nebo překládá jeho formu při rozmnožování počítačového programu nebo při jeho překladu či jiném zpracování, úpravě či jiné změně, je-li k ní oprávněn, a to samostatně nebo prostřednictvím jím pověřené osoby, jsou-li takové rozmnožování nebo překlad nezbytné k získání informací potřebných k dosažení vzájemného funkčního propojení nezávisle vytvořeného počítačového programu s jinými počítačovými programy, jestliže informace potřebné k dosažení vzájemného funkčního propojení nejsou pro takové osoby dříve jinak snadno a rychle dostupné a tato činnost se omezuje na ty části počítačového programu, které jsou potřebné k dosažení vzájemného funkčního propojení.

(2) Za rozmnožování počítačového programu podle tohoto zákona se považuje i zhotovení rozmnoženiny, je-li nezbytná k zavedení a uložení počítačového programu do paměti počítače, jakož i pro jeho zobrazení, provoz a přenos.

(3) Za pronájem či půjčování podle tohoto zákona se nepovažuje pronájem nebo půjčování rozmnoženiny počítačového programu, kde samotný program není podstatným předmětem pronájmu nebo půjčování.

(4) Informace získané při činnosti podle odstavce 1 písm. e) nesmějí být poskytnuty jiným osobám, ledaže je to nezbytné k dosažení vzájemného funkčního propojení nezávisle vytvořeného počítačového programu, ani využity k jiným účelům než k dosažení vzájemného funkčního propojení nezávisle vytvořeného počítačového programu. Dále nesmějí být tyto informace využity ani k vývoji, zhotovení nebo k obchodnímu využití počítačového programu podobného tomuto počítačovému programu v jeho vyjádření nebo k jinému jednání ohrožujícímu nebo porušujícímu právo autorské.

(5) Pro omezení autorských práv k počítačovému programu podle odstavce 1 platí ustanovení § 29 odst. 1.

(6) Oprávněným uživatelem rozmnoženiny počítačového programu je oprávněný nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu, který má vlastnické či jiné právo k rozmnoženině počítačového programu, a to za účelem jejího využití, nikoli za účelem jejího dalšího převodu, dále oprávněný nabyvatel licence nebo jiná osoba oprávněná užívat rozmnoženinu počítačového programu. Takový uživatel může užít oprávněně nabytou rozmnoženinu počítačového programu v rozsahu stanoveném v odstavci 1 (minimální rozsah), pokud není smlouvou dohodnut rozsah širší; minimální rozsah nelze s výjimkou oprávnění uvedeného v odstavci 1 písm. b) dohodou zúžit.

(7) Ustanovení § 30a až 31, § 32 a 33, § 34 písm. b) až d), § 35 a 36, § 37 odst. 1 písm. b) až d), § 37 odst. 2 až 5, § 37a, § 38, § 38a odst. 1 písm. b), § 38a odst. 2, § 38b až 39, § 39d, § 43 odst. 1, 4, 5 a 7 a ustanovení občanského zákoníku o právu na přiměřenou a spravedlivou dodatečnou odměnu za poskytnutí licence, o právu na informace o užití díla, o právu na odstoupení od smlouvy nebo omezení licence pro nečinnost nabyvatele a o odstoupení od smlouvy pro změnu přesvědčení autora^40) se na počítačový program nepoužijí.

(8) Právní ochranou technických prostředků podle § 43 nejsou dotčena ustanovení odstavce 1 písm. d) a e) v rozsahu nezbytném k využití těchto omezení. Autor, který pro své dílo použil technické prostředky podle § 43 odst. 3, je povinen zpřístupnit počítačový program oprávněnému uživateli v rozsahu podle odstavce 1 a je povinen označit počítačový program chráněný technickými prostředky uvedením jména a adresy osoby, na kterou se má oprávněný uživatel za tím účelem obrátit.

HLAVA II

PRÁVA SOUVISEJÍCÍ S PRÁVEM AUTORSKÝM

Díl 1

Práva výkonného umělce k uměleckému výkonu

§ 67

Umělecký výkon a výkonný umělec

(1) Umělecký výkon je výkon herce, zpěváka, hudebníka, tanečníka, dirigenta, sbormistra, režiséra nebo jiné osoby, která hraje, zpívá, recituje, předvádí nebo jinak provádí umělecké dílo a výtvory tradiční lidové kultury. Za umělecký výkon se považuje též výkon artisty, aniž jím provádí umělecké dílo.

(2) Výkonný umělec je fyzická osoba, která umělecký výkon vytvořila.

§ 68

Společný zástupce výkonných umělců

(1) Při nakládání s právy k výkonům vytvořeným společně při provedení téhož díla více výkonnými umělci, jako jsou členové orchestru, sboru, tanečního souboru nebo jiného uměleckého tělesa, zastupuje tyto výkonné umělce jejich jménem a na jejich účet umělecký vedoucí tělesa jako společný zástupce. Umělecký vedoucí tělesa není společným zástupcem, určí-li většina členů uměleckého tělesa jako společného zástupce jinou osobu; k platnosti plné moci se vyžaduje písemná forma a podpis většiny členů uměleckého tělesa.

(2) Ustanovení odstavce 1 o společném zástupci neplatí pro výkonného umělce - sólistu, dirigenta a režiséra divadelního představení; tím není dotčeno právo těchto osob být společným zástupcem výkonných umělců.

§ 69

Obsah práva výkonného umělce

Právo výkonného umělce zahrnuje výlučná práva osobnostní (§ 70) a výlučná práva majetková (§ 71).

§ 70

Osobnostní práva výkonného umělce

(1) Výkonný umělec má právo rozhodnout o zveřejnění svého uměleckého výkonu.

(2) Sólista, vytváří-li výkon sám, a dirigent, sbormistr, divadelní režisér a sólista, vytváří-li výkon spolu s členy uměleckého tělesa, má právo rozhodnout, zda a jakým způsobem má být jeho jméno uvedeno při zveřejnění a dalším užití jeho výkonu. Výkonným umělcům jako členům uměleckého tělesa přísluší právo podle předchozí věty pouze ve vztahu ke společnému jménu (společnému pseudonymu), pod kterým výkon společně vytvářejí; tím není vyloučena dohoda o uvedení jména podle předchozí věty.

(3) Výkonnému umělci však nepřísluší právo podle odstavce 2 v případech odůvodněných způsobem užití výkonu.

(4) Výkonný umělec má právo na ochranu před každým znetvořením, zkomolením nebo jinou změnou svého výkonu, která by byla na újmu jeho pověsti; výkonní umělci podle § 68 odst. 1 jsou povinni brát na sebe přiměřený vzájemný ohled.

§ 71

Majetková práva výkonného umělce

(1) Výkonný umělec má právo svůj umělecký výkon užít v původní nebo jiným zpracované či jinak změněné podobě a udělit jinému smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva; jiný může umělecký výkon užít bez udělení takového oprávnění pouze v případech stanovených tímto zákonem.

(2) Právem umělecký výkon užít je

• a) právo na vysílání a jiné sdělování živého výkonu veřejnosti,

• b) právo na záznam živého výkonu,

• c) právo na rozmnožování zaznamenaného výkonu,

• d) právo na rozšiřování rozmnoženin zaznamenaného výkonu,

• e) právo na pronájem rozmnoženin zaznamenaného výkonu,

• f) právo na půjčování rozmnoženin zaznamenaného výkonu,

• g) právo na sdělování zaznamenaného výkonu veřejnosti.

(3) Výkonný umělec má právo na odměnu v souvislosti s rozmnožováním jeho zaznamenaného výkonu pro osobní potřebu obdobně podle § 25.

(4) Výkonný umělec, jenž poskytl výrobci zvukového záznamu smlouvou výhradní a neomezenou licenci k užití svého zaznamenaného výkonu za jednorázovou odměnu, má právo na roční doplňkovou odměnu. Tato odměna mu přísluší za každý celý rok počínaje kalendářním rokem bezprostředně následujícím po roce, ve kterém uplynulo 50 let ode dne, kdy byl zvukový záznam oprávněně vydán, nebo, nedošlo-li k takovému vydání, oprávněně sdělen veřejnosti. Práva na roční doplňkovou odměnu se výkonný umělec nemůže vzdát.

§ 72

Úplatná zákonná licence

(1) Do práva výkonného umělce nezasahuje, kdo užije umělecký výkon zaznamenaný na zvukový záznam vydaný k obchodním účelům vysíláním rozhlasem nebo televizí, přenosem rozhlasového nebo televizního vysílání; výkonnému umělci však přísluší právo na odměnu za takové užití. Toto právo může výkonný umělec vykonávat pouze prostřednictvím příslušného kolektivního správce.

(2) Zvukovým záznamem vydaným k obchodním účelům se pro účely tohoto ustanovení rozumí zvukový záznam, jehož rozmnoženiny jsou rozšiřovány prodejem, nebo který je oprávněně veřejnosti sdělován podle § 18 odst. 2.

(3) Do práva výkonného umělce však zasahuje ten, kdo před užitím způsobem uvedeným v odstavci 1 neuzavře s příslušným kolektivním správcem smlouvu, kterou se stanoví výše odměny za takové užití a způsob jejího placení.

(4) Není-li sjednáno jinak, uživatel, který s kolektivním správcem uzavřel smlouvu podle odstavce 3, ale je vůči němu v prodlení se zaplacením odměny podle této smlouvy a odměnu nezaplatí ani v dodatečné třicetidenní lhůtě poskytnuté kolektivním správcem, není oprávněn k užití podle odstavce 1 až do doby, kdy bude dlužná odměna zaplacena nebo závazek jinak zanikne.

§ 72a

Odstoupení od smlouvy pro nečinnost výrobce

(1) Pokud po uplynutí 50 let ode dne, kdy byl zvukový záznam výkonu oprávněně vydán, nebo, nedošlo-li k takovému vydání, oprávněně sdělen veřejnosti, výrobce zvukového záznamu nenabízí rozmnoženiny tohoto záznamu v hmotné podobě k prodeji v dostatečném množství nebo tento záznam nezpřístupňuje veřejnosti způsobem uvedeným v § 18 odst. 2, může výkonný umělec písemně oznámit výrobci zvukového záznamu úmysl odstoupit od smlouvy, kterou mu poskytl výhradní a neomezenou licenci k užití svého zaznamenaného uměleckého výkonu. Toto oznámení lze učinit nejdříve prvního dne kalendářního roku bezprostředně následujícího po roce, v němž uplynula doba podle věty první. Právo odstoupit od smlouvy může výkonný umělec uplatnit teprve tehdy, jestliže výrobce zvukového záznamu ve lhůtě 1 roku ode dne, kdy mu výkonný umělec svůj úmysl odstoupit od smlouvy oznámil, nevyužil dotčený záznam oběma způsoby uvedenými ve větě první; odstoupení od smlouvy vyžaduje písemnou formu. Tohoto práva se výkonný umělec nemůže vzdát.

(2) Pokud zvukový záznam obsahuje záznam výkonů více výkonných umělců, mohou tito výkonní umělci odstoupit od smlouvy podle odstavce 1. Pro odstoupení více výkonných umělců od smlouvy podle odstavce 1 se použije přiměřeně § 68.

§ 72b

Opatření k vyvážení smluvních závazků

Pokud výkonný umělec poskytl výrobci zvukového záznamu smlouvou výhradní a neomezenou licenci k užití svého zaznamenaného výkonu a má podle této smlouvy nárok na periodické platby odměn, počínaje prvním dnem kalendářního roku bezprostředně následujícím po roce, ve kterém uplynulo 50 let ode dne, kdy byl zvukový záznam oprávněně vydán, nebo, nedošlo-li k takovému vydání, oprávněně sdělen veřejnosti, nebude výrobce zvukového záznamu z těchto plateb výkonnému umělci srážet žádné dříve vyplacené zálohy ani smluvně dohodnuté srážky.

§ 73

Trvání majetkových práv výkonného umělce

Majetková práva výkonného umělce trvají 50 let od vytvoření výkonu. Byl-li však v průběhu této doby oprávněně vydán nebo oprávněně sdělen veřejnosti

• a) jiný než zvukový záznam výkonu, zanikají práva výkonného umělce za 50 let ode dne, kdy došlo k prvnímu oprávněnému vydání nebo sdělení veřejnosti takového záznamu, a to podle toho, která z uvedených událostí nastane dříve, nebo

• b) zvukový záznam výkonu, zanikají práva výkonného umělce za 70 let ode dne, kdy došlo k prvnímu oprávněnému vydání nebo sdělení veřejnosti takového záznamu, a to podle toho, která z uvedených událostí nastane dříve.

§ 74

Použití úpravy hlavy I

Ustanovení § 2 odst. 3, § 4, 6, 7 a 9, § 11 odst. 4 a 5, § 12 odst. 2 a 3, § 13 až 16, § 18 až 23, § 25, 25a, 26, § 27 odst. 8, § 27a až 29, § 30 odst. 1, 2, 5 a 6, § 30b, § 31, § 31a, § 34 písm. a) až c), § 35, § 37 až 37b, 38a, § 38c, § 38e až 44, § 46 až 58, § 62 odst. 2 a § 64 odst. 2 a 4 platí obdobně i pro výkonného umělce a jeho výkony.

Díl 2

Právo výrobce zvukového záznamu k jeho záznamu

§ 75

Zvukový záznam a jeho výrobce

(1) Zvukový záznam je výlučně sluchem vnímatelný záznam zvuků výkonu výkonného umělce či jiných zvuků, nebo jejich vyjádření.

(2) Výrobce zvukového záznamu je fyzická nebo právnická osoba, která na svou odpovědnost poprvé zaznamená zvuky výkonu výkonného umělce či jiné zvuky, nebo jejich vyjádření, nebo pro kterou tak z jejího podnětu učiní jiná osoba.

§ 76

Obsah práva výrobce zvukového záznamu

(1) Výrobce zvukového záznamu má výlučné majetkové právo svůj zvukový záznam užít a udělit jinému smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva; jiný může zvukový záznam užít bez udělení takového oprávnění pouze v případech stanovených tímto zákonem.

(2) Právem zvukový záznam užít je

• a) právo na rozmnožování zvukového záznamu,

• b) právo na rozšiřování originálu nebo rozmnoženin zvukového záznamu,

• c) právo na pronájem originálu nebo rozmnoženin zvukového záznamu,

• d) právo na půjčování originálu nebo rozmnoženin zvukového záznamu,

• e) právo na vysílání a jiné sdělování zvukového záznamu veřejnosti.

(3) Ustanovení § 72 platí obdobně pro výrobce zvukového záznamu.

(4) Výrobce zvukového záznamu má právo na odměnu v souvislosti s rozmnožováním jeho záznamu pro osobní potřebu obdobně podle § 25.

(5) Právo výrobce zvukového záznamu je převoditelné.

§ 76a

Povinnosti výrobce zvukového záznamu v souvislosti s roční doplňkovou odměnou

(1) Na platby roční doplňkové odměny podle § 71 odst. 4 je výrobce zvukového záznamu povinen vyčlenit částku ve výši 20 % z příjmů získaných v průběhu kalendářního roku, jenž předchází roku, za který tato odměna přísluší, z rozmnožování, rozšiřování a zpřístupňování veřejnosti způsobem uvedeným v § 18 odst. 2 zvukového záznamu po uplynutí 50 let ode dne, kdy byl zvukový záznam oprávněně vydán, nebo, nedošlo-li k takovému vydání, oprávněně sdělen veřejnosti. Příjmy podle věty první se rozumí příjmy výrobce zvukových záznamů před odečtením nákladů.

(2) Výrobce je povinen na požádání poskytnout výkonnému umělci, který má nárok na roční doplňkovou odměnu, a příslušnému kolektivnímu správci veškeré informace nezbytné k zajištění plateb této odměny.

(3) Výrobce je povinen částku vyčleněnou podle odstavce 1 odvést příslušnému kolektivnímu správci, který roční doplňkovou odměnu vyplácí jednotlivým oprávněným výkonným umělcům, nejpozději do 31. března kalendářního roku následujícího po roce, za který tato odměna přísluší.

(4) Příjmy z plateb odvedených kolektivnímu správci podle odstavce 3, které se nepodaří při vynaložení přiměřeného úsilí do 3 let od jejich obdržení vyplatit, se uplynutím této doby stávají příjmem Státního fondu kultury České republiky.

§ 77

Trvání práva výrobce zvukového záznamu

Právo výrobce zvukového záznamu trvá 50 let od pořízení zvukového záznamu. Pokud je však zvukový záznam v průběhu této doby oprávněně vydán, zaniká právo výrobce až za 70 let od takového vydání. Nedojde-li během doby podle věty první k oprávněnému vydání díla a byl-li během této doby zvukový záznam oprávněně sdělen veřejnosti, zaniká uvedené právo uplynutím 70 let ode dne tohoto sdělení.

§ 77a

Došlo-li k odstoupení od smlouvy podle § 72a, právo výrobce zvukového záznamu ke zvukovému záznamu zaniká.

§ 78

Použití úpravy hlavy I

Ustanovení § 2 odst. 3, § 4, § 6, § 9 odst. 2 až 4, § 12 odst. 2 a 3, § 13 až 16, § 18 až 23, § 25, § 25a, § 27 odst. 8, § 27a až 29, § 30 odst. 1, 2, 5 a 6, § 30b, § 31, § 31a, § 34 písm. a) až c), § 35, § 37 až 37b, 38a, § 38c, § 38e až 44, § 46 až 57 a § 62 odst. 2 platí obdobně i pro výrobce zvukového záznamu a jeho záznam.

Díl 3

Právo výrobce zvukově obrazového záznamu k jeho prvotnímu záznamu

§ 79

Zvukově obrazový záznam a jeho výrobce

(1) Zvukově obrazový záznam je záznam audiovizuálního díla nebo záznam jiné řady zaznamenaných, spolu souvisejících obrazů vyvolávajících dojem pohybu, ať již doprovázených zvukem, či nikoli, vnímatelných zrakem, a jsou-li doprovázeny zvukem, vnímatelných i sluchem.

(2) Výrobce zvukově obrazového záznamu je fyzická nebo právnická osoba, která na svou odpovědnost poprvé pořídí zvukově obrazový záznam, nebo pro kterou tak z jejího podnětu učiní jiná osoba.

§ 80

Obsah práva výrobce zvukově obrazového záznamu

(1) Výrobce zvukově obrazového záznamu má výlučné majetkové právo svůj zvukově obrazový záznam užít a udělit jinému smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva; jiný může zvukově obrazový záznam užít bez udělení takového oprávnění pouze v případech stanovených tímto zákonem.

(2) Právem zvukově obrazový záznam užít je

• a) právo na rozmnožování zvukově obrazového záznamu,

• b) právo na rozšiřování originálu nebo rozmnoženin zvukově obrazového záznamu,

• c) právo na pronájem originálu nebo rozmnoženin zvukově obrazového záznamu,

• d) právo na půjčování originálu nebo rozmnoženin zvukově obrazového záznamu,

• e) právo na vysílání a jiné sdělování zvukově obrazového záznamu veřejnosti.

(3) Výrobce zvukově obrazového záznamu má právo na odměnu v souvislosti s rozmnožováním jeho záznamu pro osobní potřebu obdobně podle § 25.

(4) Právo výrobce zvukově obrazového záznamu je převoditelné.

§ 81

Trvání práva výrobce zvukově obrazového záznamu

Právo výrobce zvukově obrazového záznamu trvá 50 let od pořízení zvukově obrazového záznamu. Je-li však v této době zvukově obrazový záznam zveřejněn, zaniká právo výrobce až za 50 let od takového zveřejnění.

§ 82

Použití úpravy hlavy I

Ustanovení § 2 odst. 3, § 4, § 6, § 9 odst. 2 až 4, § 12 odst. 2 a 3, § 13 až 16, § 18 až 23, § 25, § 25a, § 27 odst. 8, § 27a až 29, § 30 odst. 1, 2, 5 a 6, § 30b, § 31, § 31a, § 34 písm. a) až c), § 35, § 37 až 37b, 38a, § 38c, § 38e až 44, § 46 až 57 a § 62 odst. 2 platí obdobně i pro výrobce zvukově obrazového záznamu a jeho záznam.

Díl 4

Právo rozhlasového a televizního vysílatele k jeho vysílání

§ 83

Vysílání a vysílatel

(1) Vysíláním se rozumí výsledek šíření zvuků nebo obrazů a zvuků nebo jejich vyjádření rozhlasem nebo televizí pro příjem veřejností.

(2) Vysílatel je fyzická nebo právnická osoba, která na svou odpovědnost uskutečňuje vysílání zvuků nebo obrazů a zvuků nebo jejich vyjádření rozhlasem nebo televizí, nebo pro kterou tak z jejího podnětu učiní jiná osoba.

§ 84

Obsah práva vysílatele

(1) Vysílatel má výlučné majetkové právo své vysílání užít a udělit jinému smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva; jiný může vysílání užít bez udělení takového oprávnění pouze v případech stanovených tímto zákonem.

(2) Právem vysílání užít je

• a) právo na záznam vysílání,

• b) právo na rozmnožování zaznamenaného vysílání,

• c) právo na rozšiřování rozmnoženin zaznamenaného vysílání,

• d) právo na sdělování vysílání veřejnosti.

(3) Právo vysílatele podle odstavce 1 je převoditelné.

§ 85

Trvání práva vysílatele

Právo vysílatele trvá 50 let po prvním vysílání.

§ 86

Použití úpravy hlavy I

Ustanovení § 2 odst. 3, § 4, § 6, § 9 odst. 2 až 4, § 12 odst. 2 a 3, § 13 a 14, § 18, § 20 a 21, § 22, § 27 odst. 8, § 27b až 29, § 30 odst. 1, 2, 5 a 6, § 30b, § 31, § 31a, § 34 písm. a) až c), § 35 odst. 1, 2 a 4, § 37 odst. 1 a 4, § 37b, § 38a, § 38c, § 38e až 38g, § 39 odst. 1 písm. a), § 39a až 44, § 46 až 57 a § 62 odst. 2 platí obdobně i pro vysílatele a jeho vysílání. Ustanovení § 23 platí obdobně pro vysílatele a jeho vysílání, pokud se takové sdělování vysílání veřejnosti uskutečňuje na veřejně přístupných místech a za vstupné.

Díl 5

Práva nakladatele

§ 87

(1) Nakladatel má právo na odměnu v souvislosti se zhotovením rozmnoženiny jím vydaného díla pro osobní potřebu a vlastní vnitřní potřebu právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby.

(2) Nakladatel má právo na odměnu v souvislosti s půjčováním rozmnoženiny jím vydaného díla, půjčuje-li rozmnoženinu osoba uvedená v § 37 odst. 1. Právo na odměnu podle věty první nakladatel nemá v případě půjčování na místě samém, nebo půjčují-li rozmnoženiny jím vydaných děl školní knihovny, knihovny vysokých škol a knihovny muzeí, galerií a archivů.

(3) Práva nakladatele podle odstavců 1 a 2 trvají 50 let od vydání díla. Ustanovení § 27 odst. 8 se použije obdobně.

(4) Práva nakladatele podle odstavců 1 a 2 jsou převoditelná.

Díl 6

Právo prvního zveřejnitele

§ 87a

(1) Tomu, kdo poprvé zveřejní dosud nezveřejněné dílo, k němuž uplynula doba trvání majetkových práv, vznikají k tomuto zveřejněnému dílu výlučná majetková práva v rozsahu, v jakém by náležela autorovi díla, pokud by jeho majetková práva k dílu ještě trvala.

(2) Právo podle odstavce 1 je převoditelné a trvá 25 let od zveřejnění díla. Pro počítání doby trvání práva podle odstavce 1 se použije § 27 odst. 8 obdobně.

Díl 7

Právo vydavatele tiskové publikace

§ 87b

(1) Tiskovou publikací se pro účely tohoto zákona rozumí sborník tvořený převážně literárními díly novinářské povahy, který může rovněž obsahovat jiná díla a jiné předměty ochrany a který

• a) představuje jednotlivou položku v rámci periodicky zveřejňované nebo pravidelně aktualizované publikace pod týmž názvem, jako jsou noviny nebo časopis,

• b) obsahuje informace z oblasti zpravodajství nebo jiných oblastí a

• c) byl zveřejněn vydavatelem, na jeho redakční odpovědnost a pod jeho kontrolou.

(2) Za tiskovou publikaci podle odstavce 1 se nepovažuje taková tisková publikace, která byla zveřejněna pro vědecké nebo akademické účely.

(3) Vydavatel tiskové publikace usazený v některém z členských států Evropské unie nebo v některém ze států tvořících Evropský hospodářský prostor má výlučné majetkové právo svou tiskovou publikaci užít a udělit poskytovateli služeb informační společnosti^36) oprávnění k výkonu tohoto práva; bez udělení takového oprávnění lze užít tiskovou publikaci pouze v případech stanovených tímto zákonem.

(4) Právem užít tiskovou publikaci je právo na

• a) rozmnožování tiskové publikace pro účely jejího užití online,

• b) zpřístupňování tiskové publikace veřejnosti způsobem podle § 18 odst. 2.

(5) Právo vydavatele tiskové publikace je převoditelné.

(6) Právo vydavatele tiskové publikace trvá 2 roky od zveřejnění tiskové publikace.

(7) Ustanovení § 2 odst. 3, § 4, 6, 7 a 9, § 12 odst. 2 a 3, § 13 a 14, § 18 odst. 2, § 27 odst. 8, § 27a až 29, § 31 odst. 1 písm. b) a odst. 2, § 31a, § 34 písm. a) až c), § 37 odst. 1 písm. a) a b), § 37a a 37b, § 38a odst. 1, § 39 až 41, § 43 a 44 a § 53 až 57 platí obdobně i pro právo vydavatele tiskové publikace.

(8) Právo užít tiskovou publikaci podle odstavců 3 a 4 se nevztahuje na užití jednotlivých slov nebo velmi krátkých úryvků z tiskové publikace a na vložení hypertextových odkazů.

(9) Při jednání o udělení oprávnění k výkonu práva užít tiskovou publikaci podle odstavce 3 je poskytovatel služby informační společnosti^36) povinen zachovat vůči vydavateli tiskové publikace spravedlivý, rovný a nediskriminační přístup a za udělení oprávnění k výkonu práva užít tiskovou publikaci uhradit vydavateli přiměřenou odměnu.

(10) Při sjednávání odměny^30) za udělení oprávnění k výkonu práva užít tiskovou publikaci podle odstavce 3 se přihlédne zejména k rozsahu užití tiskové publikace při výkonu práva podle odstavce 4, územnímu rozsahu užití, zásahu tiskové publikace ve vztahu k veřejnosti, úsilí vynaloženému vydavatelem na pořízení obsahu tiskové publikace a k ekonomickému přínosu, který poskytovateli služby informační společnosti^36) z užití tiskové publikace plyne, včetně příjmů z reklamy.

(11) Nedojde-li mezi poskytovatelem služby informační společnosti^36) a vydavatelem tiskové publikace k dohodě o výši odměny do 60 dnů ode dne zahájení jednání o udělení oprávnění k výkonu práva užít tiskovou publikaci podle odstavce 3, je kterákoliv z jednajících stran oprávněna obrátit se na ministerstvo s žádostí o určení výše odměny podle odstavce 10. Součástí žádosti je návrh na určení výše odměny nebo způsob jejího určení. Ministerstvo vyzve druhou stranu, aby se k žádosti vyjádřila ve lhůtě, která nesmí být kratší než 14 dnů. Poskytovatel služby informační společnosti^36) a vydavatel tiskové publikace jsou povinni poskytnout ministerstvu na vyžádání bezplatně veškeré údaje nezbytné pro určení výše odměny nebo způsobu jejího určení, a to nejdéle ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy.

(12) Ministerstvo do 60 dnů ode dne obdržení žádosti, vyjádření k žádosti nebo údajů nezbytných pro určení výše odměny, podle toho, co nastane později, určí výši odměny podle odstavce 10. Na přezkum rozhodnutí se použijí ustanovení části páté občanského soudního řádu.

(13) Žádost o určení výše odměny dle odstavců 11 a 12 je oprávněna kterákoliv ze stran podat nejdříve po uplynutí 3 let od nabytí právní moci rozhodnutí podle odstavce 12. To neplatí, změní-li se podstatným způsobem okolnosti, za nichž k určení výše odměny došlo.

(14) Poskytovatel služby informační společnosti je povinen zdržet se jednání, kterým by obcházel právo vydavatele k jeho tiskové publikaci, a to zejména tím, že by:

• a) odmítl jednat v dobré víře o udělení oprávnění k výkonu práva užít tiskovou publikaci, včetně úhrady přiměřené odměny za toto užití,

• b) svévolně omezil či upravil službu informační společnosti diskriminačním způsobem tak, že by vyloučil nutnost získání oprávnění k výkonu práva užít tiskovou publikaci od konkrétního vydavatele, aniž by měl pro takové omezení či úpravu spravedlivý důvod; toto ustanovení se použije pouze, jde-li o poskytovatele služby informační společnosti s dominantním postavením na trhu se službou, kterou omezil či upravil dle předchozí věty,

• c) zneužil svého dominantního tržního postavení k tomu, aby získal oprávnění k výkonu práva užít tiskovou publikaci za podmínek pro vydavatele nepřiměřeně nevýhodných.

(15) Ustanovení odstavců 10 až 14 se použijí, pouze je-li poskytovatel služby informační společnosti podnikatelem a pouze ve vztahu k udělení oprávnění k výkonu práva užít tiskovou publikaci pro rozmnožování a zpřístupňování tiskové publikace veřejnosti poskytovatelem služeb informační společnosti způsobem podle § 18 odst. 2 pro účely zpřístupnění výsledků vyhledávání prostřednictvím internetového vyhledavače nebo zpřístupnění prostřednictvím sociální sítě. Ustanovení odstavce 11 se nepoužije, pokud vydavatel udělení oprávnění k výkonu práva užít tiskovou publikaci výslovně odmítne.

(16) Ustanovení odstavců 10 až 13 se nepoužijí v případě, že smlouvu uzavírá kolektivní správce.

HLAVA III

ZVLÁŠTNÍ PRÁVO POŘIZOVATELE DATABÁZE

§ 88

Vymezení pojmu

Databází je pro účely tohoto zákona soubor nezávislých děl, údajů nebo jiných prvků, systematicky nebo metodicky uspořádaných a individuálně přístupných elektronickými nebo jinými prostředky, bez ohledu na formu jejich vyjádření.

§ 88a

(1) Zvláštní práva k databázi (§ 90) přísluší pořizovateli databáze, pokud pořízení, ověření nebo předvedení obsahu databáze představuje kvalitativně nebo kvantitativně podstatný vklad bez ohledu na to, zda databáze nebo její obsah jsou předmětem autorskoprávní nebo jiné ochrany.

(2) Každý nový kvalitativně nebo kvantitativně podstatný vklad do databáze spočívající v doplnění, zkrácení či jiných úpravách má za následek nový běh trvání práva podle § 93.

§ 89

Pořizovatel databáze

Pořizovatel databáze je fyzická nebo právnická osoba, která na svou odpovědnost pořídí databázi, nebo pro kterou tak z jejího podnětu učiní jiná osoba.

§ 90

Obsah zvláštního práva pořizovatele databáze

(1) Pořizovatel databáze má právo užít celý obsah databáze nebo její kvalitativně nebo kvantitativně podstatnou část a právo udělit jinému oprávnění k výkonu tohoto práva.

(2) Užitím celého obsahu databáze nebo její kvalitativně nebo kvantitativně podstatné části je

• a) zhotovování trvalé nebo dočasné přímé nebo nepřímé rozmnoženiny celého obsahu databáze nebo jeho podstatné části, a to jakýmikoli prostředky nebo jakýmkoli způsobem,

• b) zpřístupnění celého obsahu databáze nebo jeho podstatné části veřejnosti v hmotné podobě prodejem nebo jiným převodem vlastnického práva k originálu nebo rozmnoženiny databáze, pronájmem nebo jakýmkoli spojením online nebo jinými způsoby přenosu, včetně jejich nabízení za tímto účelem.

(3) Půjčování originálu nebo rozmnoženiny databáze není užitím podle odstavce 2.

(4) Opakované a systematické užití nepodstatných částí obsahu databáze a jiné jednání, které není běžné, přiměřené a je na újmu oprávněným zájmům pořizovatele databáze, není dovoleno.

(5) Právo pořizovatele databáze je převoditelné.

§ 91

Omezení zvláštního práva pořizovatele databáze

Do práva pořizovatele databáze, která byla zpřístupněna jakýmkoli způsobem veřejnosti, nezasahuje oprávněný uživatel, který užívá kvalitativně nebo kvantitativně nepodstatné části obsahu databáze nebo její části, a to k jakémukoli účelu, za podmínky, že tento uživatel databázi užívá běžně a přiměřeně, nikoli systematicky či opakovaně, a bez újmy oprávněných zájmů pořizovatele databáze, a že nezpůsobuje újmu autorovi ani nositeli práv souvisejících s právem autorským k dílům nebo jiným předmětům ochrany obsaženým v databázi.

§ 92

Bezúplatné zákonné licence

Do práva pořizovatele jím zpřístupněné databáze též nezasahuje oprávněný uživatel, který užívá podstatnou část obsahu databáze

• a) pro svou osobní potřebu; ustanovení § 30 odst. 3 zůstává nedotčeno,

• b) pro účely vědecké nebo vyučovací, uvede-li pramen, v rozsahu odůvodněném sledovaným nevýdělečným účelem, a

• c) pro účely veřejné bezpečnosti nebo správního či soudního řízení.

§ 93

Trvání zvláštního práva pořizovatele k databázi

Zvláštní právo pořizovatele databáze trvá 15 let od pořízení databáze. Je-li však v této době databáze zpřístupněna, zaniká zvláštní právo pořizovatele databáze za 15 let od prvního takového zpřístupnění.

§ 94

Použití úpravy hlavy I

Ustanovení § 3 písm. a), § 4, § 6, § 9 odst. 2 až 4, § 12 odst. 2, § 13 až 15, § 18 odst. 2 věty první, § 18 odst. 4, § 27 odst. 8, § 27a až 29, § 30 odst. 1 a 3, § 31a, § 37 odst. 1 písm. a), § 37b, § 39a až 44 a § 46 až 57 platí přiměřeně i pro pořizovatele databáze.

HLAVA IV

KOLEKTIVNÍ SPRÁVA

Díl 1

Obecná ustanovení

§ 95

Kolektivní správa

(1) Kolektivní správou se rozumí plná správa majetkových práv autorských nebo práv souvisejících s právem autorským nositelů práv k jejich zveřejněným nebo ke zveřejnění nabídnutým dílům, uměleckým výkonům, zvukovým nebo zvukově obrazovým záznamům (dále jen „předmět ochrany“), která je vykonávána k jejich společnému prospěchu. Kolektivní správou není zprostředkování uzavření licenční nebo jiné smlouvy ani příležitostná nebo krátkodobá plná správa jiných než povinně kolektivně spravovaných práv.

(2) Účelem kolektivní správy je kolektivní uplatňování a kolektivní ochrana majetkových práv autorských a majetkových práv souvisejících s právem autorským a umožnění zpřístupňování předmětů těchto práv veřejnosti.

(3) Nositelem práv se rozumí osoba, které přísluší

• a) majetkové právo autorské nebo majetkové právo související s právem autorským,

• b) podle tohoto zákona výkon majetkových práv k dílu, nebo

• c) ze smlouvy výhradní oprávnění k výkonu práva kolektivně spravovaného po celou dobu trvání majetkových práv a alespoň pro území České republiky s právem poskytnout podlicenci.

(4) Uživatelem se pro účely kolektivní správy práv rozumí osoba, která užívá předmět ochrany nebo která je povinna platit odměnu podle tohoto zákona.

§ 95a

Kolektivní správce

(1) Kolektivní správce je právnická osoba tvořená nositeli práv, která na základě uděleného oprávnění ke kolektivní správě vykonává pro tyto nositele práv jako jediný nebo hlavní účel své činnosti kolektivní správu a která není založena za účelem podnikání ani jiné výdělečné činnosti nebo která je řízena svými členy.

(2) Oprávnění ke kolektivní správě se nevyžaduje pro poskytování licencí k právům k užití hudebních děl online vztahujících se na území více než jednoho z členských států Evropské unie nebo států tvořících Evropský hospodářský prostor, jsou-li poskytovány osobou se sídlem na území jiného členského státu Evropské unie nebo některého ze států tvořících Evropský hospodářský prostor, která takové licence poskytuje v souladu s právními předpisy státu, na jehož území má sídlo.

Díl 2

Oprávnění ke kolektivní správě

§ 96

Žádost o udělení oprávnění

(1) O udělení oprávnění ke kolektivní správě rozhoduje ministerstvo na základě písemné žádosti.

(2) Žádost musí vedle obecných náležitostí stanovených správním řádem obsahovat

• a) označení statutárního orgánu žadatele, jméno, příjmení a bydliště osoby, která je statutárním orgánem, nebo osob, které jsou jeho členy, a způsob jednání za žadatele, nelze-li tyto údaje získat z informačních systémů veřejné správy,

• b) vymezení práv, která mají být kolektivně spravována, a

• c) vymezení předmětů práv podle písmene b), a pokud jde o díla, i vymezení jejich druhu.

(3) K žádosti žadatel přiloží

• a) vzorový návrh smlouvy s nositelem práv, na základě které pro něho vykonává kolektivní správu práv,

• b) návrh rozúčtovacího řádu obsahující způsob rozdělování a pravidla pro výplatu vybraných odměn, která vylučují svévolný postup při jejich rozdělování a přihlížejí k uplatnění zásady podpory kulturně významných děl a výkonů,

• c) jmenný seznam nositelů práv, kteří projevili zájem o kolektivní správu svých práv žadatelem, s uvedením místa jejich bydliště nebo, jde-li o cizince, místa jejich pobytu a státního občanství, a s uvedením jejich zveřejněných předmětů ochrany v rozsahu odpovídajícím účelu řízení a s podpisy těchto nositelů práv,

• d) jmenný seznam členů žadatele, kteří jsou nositeli práv, která mají být kolektivně spravována, s uvedením místa jejich bydliště nebo, jde-li o cizince, místa jejich pobytu a státního občanství, a s uvedením jejich zveřejněných předmětů ochrany v rozsahu odpovídajícím účelu řízení a s podpisy těchto nositelů práv,

• e) odhad předpokládané výnosnosti kolektivně spravovaných práv a odhad nákladů na výkon kolektivní správy,

• f) návrh výše odměn pro jednotlivé způsoby užití předmětů ochrany,

• g) doklad o bezúhonnosti podle § 96b odst. 2 a 3,

• h) stanovy nebo obdobný dokument (dále jen „stanovy“),

• i) doklad osvědčující uzavření nebo příslib uzavření recipročních smluv alespoň se dvěma zahraničními kolektivními správci,

• j) podmínky členství a podmínky pro ukončení pověření k výkonu kolektivní správy, nejsou-li obsaženy ve stanovách,

• k) vzorové licenční smlouvy,

• l) obecná pravidla pro určení výše srážky z příjmů z výkonu práv a z příjmů z investování příjmů z výkonu práv pro jiné účely než na úhradu nákladů na správu práv, včetně srážek na úhradu nákladů na poskytování sociálních, kulturních a vzdělávacích služeb, a

• m) postupy vyřizování stížností.

(4) Jde-li o žadatele se sídlem na území jiného členského státu Evropské unie nebo některého ze států tvořících Evropský hospodářský prostor, který vykonává kolektivní správu na území jiného členského státu Evropské unie nebo některého ze států tvořících Evropský hospodářský prostor podle právních předpisů daného státu, přiloží k žádosti pouze doklad osvědčující, že vykonává kolektivní správu podle právních předpisů daného státu.

§ 96a

Rozhodnutí o udělení oprávnění

(1) O žádosti o udělení oprávnění ke kolektivní správě rozhodne ministerstvo do 90 dnů ode dne podání žádosti.

(2) Ministerstvo udělí oprávnění ke kolektivní správě žadateli se sídlem na území jiného členského státu Evropské unie nebo některého ze států tvořících Evropský hospodářský prostor, který vykonává kolektivní správu na území jiného členského státu Evropské unie nebo některého ze států tvořících Evropský hospodářský prostor podle právních předpisů daného státu, pokud

• a) žádost o udělení oprávnění splňuje náležitosti podle § 96 odst. 2 a 4,

• b) žádá o oprávnění ke kolektivní správě takových práv, u kterých je kolektivní výkon účelný, a

• c) pro výkon téhož práva ve vztahu k témuž předmětu ochrany, a jde-li o dílo, pro výkon téhož práva k témuž druhu díla, nemá oprávnění již jiný kolektivní správce.

(3) Ministerstvo udělí oprávnění ke kolektivní správě žadateli, který není žadatelem podle § 96 odst. 4, pokud

• a) žadatel má právní formu spolku,

• b) žádost o udělení oprávnění splňuje náležitosti podle § 96 odst. 2 a 3,

• c) žádá o oprávnění ke kolektivní správě takových práv, u kterých je kolektivní výkon účelný,

• d) pro výkon téhož práva ve vztahu k témuž předmětu ochrany, a jde-li o dílo, pro výkon téhož práva k témuž druhu díla, nemá oprávnění již jiný kolektivní správce,

• e) splňuje předpoklady pro zajištění řádného a účelného výkonu kolektivní správy,

• f) splňuje předpoklady podle § 96d až 96h,

• g) je bezúhonnou právnickou osobou, přičemž za bezúhonnou se nepovažuje právnická osoba, která byla odsouzena pro úmyslný trestný čin, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena,

• h) členové jeho statutárního orgánu jsou bezúhonní, přičemž za bezúhonnou se nepovažuje osoba, která byla odsouzena pro trestný čin proti majetku nebo trestný čin hospodářský, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena, a

• i) počet nositelů práv, kteří projevili zájem o kolektivní správu svých práv žadatelem, je dostatečně reprezentativní z hlediska druhu a počtu evidovaných předmětů ochrany, a pokud jde o díla, tak druhů děl, jejichž užití bude předmětem smluv uzavíraných kolektivním správcem.

(4) Ministerstvo může udělit oprávnění ke kolektivní správě spočívající ve vybírání odměn podle § 25 a § 37 odst. 2 pro všechny autory nebo pro všechny nositele práv souvisejících s právem autorským jen jednomu žadateli, který nejlépe splňuje předpoklady pro zajištění řádného a účelného výkonu kolektivní správy; v takovém případě oprávnění jiného kolektivního správce může zahrnovat jen rozdělování takto vybraných odměn autorům nebo nositelům práv souvisejících s právem autorským, pro které vykonává kolektivní správu jejich práv.

(5) Ministerstvo uveřejní na svých internetových stránkách rozhodnutí o udělení oprávnění a den nabytí jeho právní moci do 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

§ 96b

Prokazování bezúhonnosti

(1) Za účelem doložení bezúhonnosti právnické osoby se sídlem na území České republiky nebo bezúhonnosti člena statutárního orgánu, který je státním občanem České republiky, si ministerstvo vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů podle zákona o Rejstříku trestů^16).

(2) Za účelem doložení bezúhonnosti právnické osoby se sídlem mimo území České republiky žadatel přiloží k žádosti

• a) výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný státem, ve kterém má právnická osoba sídlo, nebo

• b) čestné prohlášení o bezúhonnosti učiněné před notářem nebo jiným příslušným orgánem státu, ve kterém má právnická osoba sídlo, nevydává-li tento stát příslušný výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad.

(3) Za účelem doložení bezúhonnosti člena statutárního orgánu, který je cizincem, žadatel přiloží k žádosti

• a) výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný státem, jehož je člen statutárního orgánu občanem, nebo v případě člena statutárního orgánu, který je občanem jiného členského státu Evropské unie, výpis z Rejstříku trestů s přílohou podle zákona o Rejstříku trestů^16) obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů tohoto státu, nebo

• b) čestné prohlášení o bezúhonnosti učiněné před notářem nebo jiným příslušným orgánem státu, jehož je člen statutárního orgánu občanem, nevydává-li tento stát příslušný výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad.

(4) Doklad předložený za účelem doložení bezúhonnosti nesmí být starší než 3 měsíce.

§ 96c

Odnětí oprávnění

(1) Ministerstvo oprávnění v celém rozsahu nebo zčásti odejme, jestliže

• a) kolektivní správce přestane splňovat požadavky pro udělení oprávnění a nedojde-li k nápravě v ministerstvem stanovené přiměřené lhůtě nebo nelze-li nápravu zjednat,

• b) kolektivní správce opakovaně v průběhu posledních dvou let nebo závažným způsobem porušil povinnost stanovenou tímto zákonem, nebo

• c) kolektivní správce o to požádá.

(2) Ministerstvo může oprávnění v celém rozsahu nebo zčásti odejmout, jestliže kolektivní správce porušil povinnost uloženou mu tímto zákonem a nezjedná nápravu v ministerstvem stanovené přiměřené lhůtě. Tím není dotčen odstavec 1 písm. b).

(3) Oprávnění zanikne dnem stanoveným v rozhodnutí o odnětí oprávnění; zánik oprávnění musí být stanoven tak, aby oprávnění zaniklo posledním dnem kalendářního roku, přičemž doba mezi dnem nabytí právní moci rozhodnutí a dnem zániku oprávnění nesmí být kratší než 6 měsíců.

(4) Ustanovení § 96a odst. 1 a 4 se použijí obdobně.

Díl 3

Členství a organizační struktura kolektivního správce

§ 96d

Členství

(1) Členem kolektivního správce může být pouze nositel práv, osoba zastupující nositele práv, jiný kolektivní správce nebo právnická osoba sdružující nositele práv, kteří splňují požadavky na členství v kolektivním správci obsažené ve stanovách. Pokud kolektivní správce zamítne žádost o přijetí za člena, uvede pro to důvody.

(2) Požadavky na členství musí být založeny na objektivních, transparentních a nediskriminačních kritériích, jako je objem odměn vyplacených nebo splatných za určité účetní období nositeli práv, doba, po níž kolektivní správce vykonává kolektivní správu jeho práv na základě smlouvy nebo přihlášení k evidenci u kolektivního správce.

(3) Stanovy upraví účinný mechanismus pro účast členů kolektivního správce na rozhodování orgánů kolektivního správce. Zastoupení členů podle jednotlivých kategorií tvůrčí činnosti při účasti na tomto rozhodování musí být spravedlivé a vyvážené.

(4) Stanovy upraví možnost členů komunikovat s kolektivním správcem elektronickými prostředky, a to i pro účely výkonu členských práv.

(5) Kolektivní správce vede seznam svých členů a pravidelně ho aktualizuje.

§ 96e

Orgány kolektivního správce

Orgány kolektivního správce jsou alespoň statutární orgán, nejvyšší orgán a kontrolní komise.

§ 96f

Nejvyšší orgán

(1) Nejvyšším orgánem kolektivního správce je orgán, v němž se účastní všichni členové kolektivního správce a v němž vykonávají svá hlasovací práva, není-li dále stanoveno jinak. Zasedání nejvyššího orgánu se nesmí konat formou jeho dílčích zasedání a působnost nejvyššího orgánu nesmí plnit shromáždění delegátů.

(2) Nejvyšší orgán rozhoduje o změnách stanov kolektivního správce.

(3) Nejvyšší orgán rozhoduje o jmenování nebo odvolání člena nebo členů vedení kolektivního správce, sleduje plnění jejich povinností při výkonu funkce a schvaluje jejich odměnu a jiné výhody, jako například peněžní a nepeněžní výhody, práva na další dávky a práva na odstupné. Stanovy mohou určit, že působnost přijímat rozhodnutí týkající se členů vedení kolektivního správce podle § 96g odst. 1 je svěřena do působnosti kontrolní komise.

(4) Nejvyšší orgán dále rozhoduje zejména o

• a) pravidlech rozdělení

• 1. příjmů vybraných kolektivním správcem pro nositele práv na základě výlučného práva nebo práva na odměnu podle tohoto zákona, včetně příjmů z vydání náhrady škody a bezdůvodného obohacení (dále jen „příjmy z výkonu práv“), a

• 1. příjmů z investování příjmů z výkonu práv,

• b) pravidlech pro nakládání s příjmy uvedenými v § 99c odst. 3,

• c) návrhu investiční strategie, pokud jde o příjmy z výkonu práv a o veškeré příjmy z investování příjmů z výkonu práv,

• d) strategii týkající se srážek z příjmů z výkonu práv a z příjmů z investování příjmů z výkonu práv,

• e) použití příjmů uvedených v § 99c odst. 7,

• f) postupech pro rozvrh investičních rizik,

• g) schvalování každého nabytí, převodu nebo zastavení nemovitého majetku,

• h) schvalování fúze, zakládání osoby, ve které má kolektivní správce většinovou majetkovou účast nebo ji přímo nebo nepřímo, v celém rozsahu nebo zčásti ovládá, zakládání jiného subjektu a nabývání podílů nebo práv v jiných subjektech,

• i) schvalování návrhů na přijetí nebo poskytnutí úvěru nebo zápůjčky anebo na poskytnutí záruky za úvěr nebo zápůjčku.

(5) Nejvyšší orgán určuje a odvolává auditora podle zákona o auditorech^17) a schvaluje výroční zprávu.

(6) Nejvyšší orgán může svým rozhodnutím nebo změnou stanov svěřit do působnosti kontrolní komise rozhodování podle odstavce 4 písm. f) až i).

(7) Stanovy mohou omezit práva členů kolektivního správce na účast a výkon hlasovacích práv na zasedání nejvyššího orgánu na základě doby trvání členství nebo objemu odměn za určité účetní období, které členovi byly vyplaceny nebo vyúčtovány, za předpokladu, že tato kritéria budou určena a uplatňována spravedlivým a přiměřeným způsobem.

(8) Stanovy mohou omezit počet členů, které může na základě zmocnění na zasedání nejvyššího orgánu a při hlasování na něm zastupovat jedna osoba. Každé zmocnění platí pro jedno zasedání nejvyššího orgánu.

§ 96g

Člen vedení kolektivního správce

(1) Členem vedení kolektivního správce je člen statutárního orgánu nebo zaměstnanec kolektivního správce, který řídí nebo se podílí na řízení kolektivního správce.

(2) Členem vedení kolektivního správce je rovněž člen kontrolní komise.

(3) Člen vedení kolektivního správce podle odstavce 1 řídí činnost kolektivního správce s péčí řádného hospodáře.

(4) Kolektivní správce zavede a uplatňuje postupy, které zamezí střetu zájmů mezi osobními zájmy člena vedení kolektivního správce a zájmy kolektivního správce. Pokud střetům zájmů zamezit nelze, je kolektivní správce povinen nastalé i možné střety zájmů identifikovat, řešit, sledovat a uveřejňovat, s cílem zabránit tomu, aby nepříznivě ovlivnily kolektivní zájmy nositelů práv, pro které vykonává kolektivní správu.

(5) Člen vedení kolektivního správce předkládá nejvyššímu orgánu jedenkrát ročně za předchozí kalendářní rok prohlášení o střetu zájmů, které obsahuje

• a) informace o všech jeho zájmech v rámci kolektivního správce,

• b) informace o výši všech odměn a o jakýchkoli jiných výhodách přijatých od kolektivního správce v předchozím účetním období,

• c) informace o výši všech příjmů z výkonu práv, které obdržel jako nositel práv od kolektivního správce v předchozím účetním období,

• d) prohlášení o nastalém nebo možném střetu mezi jeho osobními zájmy a zájmy kolektivního správce nebo mezi povinností vůči kolektivnímu správci a povinností vůči jiné fyzické nebo právnické osobě.

§ 96h

Kontrolní komise

(1) Kontrolní komise se schází alespoň jedenkrát za účetní období, ledaže stanovy určí, že má být svolána častěji.

(2) Do působnosti kontrolní komise náleží zejména

• a) soustavně dohlížet na činnost a kontrolovat plnění povinností členů vedení kolektivního správce, včetně provádění rozhodnutí nejvyššího orgánu, zejména rozhodnutí uvedených v § 96f odst. 4 písm. a) až d), a

• b) další působnost svěřená jí stanovami nebo rozhodnutím nejvyššího orgánu.

(3) Kontrolní komise podává nejvyššímu orgánu jedenkrát ročně za předchozí kalendářní rok zprávu o výkonu své působnosti.

(4) Jednotlivé kategorie členů kolektivního správce podle tvůrčí činnosti musí být v kontrolní komisi zastoupeny spravedlivě a vyváženě.

Díl 4

Výkon kolektivní správy

Oddíl 1

Obecná ustanovení

§ 97

(1) Kolektivní správce vykonává kolektivní správu pro nositele práv na základě písemné smlouvy nebo, pokud to stanoví tento zákon, i bez uzavření takové smlouvy.

(2) Nestanoví-li tento zákon jinak nebo nevyplývá-li z povahy nebo účelu kolektivní správy podle tohoto zákona něco jiného, řídí se výkon kolektivní správy ustanoveními občanského zákoníku o správě cizího majetku^18).

(3) Kolektivní správa je vykonávána soustavně, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost kolektivního správce a na účet nositele práv. Ve vztahu k třetím osobám není nositel práv zavázán společně s kolektivním správcem ani samostatně. Kolektivní správce nejedná jako zástupce nositelů práv.

(4) Výkon kolektivní správy není podnikáním.

(5) Kolektivní správce může k dosažení větší efektivity kolektivní správy vykonávat určité činnosti, například vystavování faktur nebo rozdělování částek příslušejících nositelům práv, prostřednictvím osoby, ve které má rozhodující majetkovou účast nebo ji přímo nebo nepřímo v celém rozsahu nebo zčásti ovládá kolektivní správce sám nebo společně více kolektivních správců. Na tuto osobu se použije hlava IV, s výjimkou dílů 2 a 3, obdobně; kolektivní správce nebo kolektivní správci, kteří ji zřídí, odpovídají za výkon kolektivní správy touto osobou.

§ 97a

Závazky mezi kolektivním správcem a nositelem práv

(1) Kolektivní správce je povinen v rozsahu uděleného oprávnění

• a) vykonávat pro každého nositele práv kolektivní správu jeho majetkových práv, která podle tohoto zákona kolektivně spravuje,

• b) převzít za obvyklých podmínek a v rozsahu s ním sjednaném výkon kolektivní správy práv každého nositele práv, pokud ten o to požádá a prokáže, že došlo k příslušnému užití předmětu ochrany, a nevykonává-li již pro něho kolektivní správu téhož práva ve vztahu k témuž předmětu ochrany, a pokud jde o díla, téhož práva k témuž druhu díla, zahraniční osoba podle § 97g odst. 1 písm. a), a

• c) vykonávat kolektivní správu pro nositele práv za rovných podmínek.

(2) Kolektivní správce je povinen jednat v nejlepším společném zájmu nositelů práv, jejichž práva spravuje, a neukládat jim žádné povinnosti, které nejsou nezbytné pro ochranu jejich práv a zájmů nebo pro účinnou správu jejich práv.

(3) Nositel práv může svěřit kolektivnímu správci výkon kolektivní správy svých práv, kategorií práv nebo druhů děl a jiných předmětů ochrany pro území podle svého výběru, bez ohledu na to, kde má kolektivní správce sídlo, a pokud jde o nositele práv, bez ohledu na jeho státní příslušnost, bydliště nebo sídlo.

(4) Nositel práv ve smlouvě určí každé právo nebo kategorii práv nebo druh děl a jiný předmět ochrany, jejichž výkon a správu kolektivnímu správci touto smlouvou svěřuje. Svěření každého spravovaného práva nebo kategorie práv nebo druhu děl a jiného předmětu ochrany k výkonu kolektivní správy musí být po dobu trvání této smlouvy doloženo u kolektivního správce v listinné podobě.

(5) Nositel práv může poskytovat oprávnění k výkonu práv, kategorií práv nebo druhů děl a jiných předmětů ochrany, jde-li o užití nikoli za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, a to i v případě, že plnou správu příslušného práva, kategorie práv, druhů děl nebo jiných předmětů ochrany svěřil kolektivnímu správci. O poskytnutí takového oprávnění je povinen příslušného kolektivního správce předem informovat. Tím nejsou dotčeny § 97d a 97e.

(6) Nositel práv může odvolat zcela nebo zčásti pověření k výkonu kolektivní správy všech nebo některých jím nebo tímto zákonem kolektivnímu správci svěřených práv, kategorií práv nebo druhů děl a jiných předmětů ochrany pro území podle jeho výběru, a to písemnou výpovědí s výpovědní dobou nepřesahující 6 měsíců. Stanovy mohou upravit, že toto odvolání se stane účinným až koncem účetního období, v němž byla výpověď podána. Odvolá-li nositel práv pověření k výkonu kolektivní správy povinně kolektivně spravovaných práv podle § 97d, nebude moci jejich správu vykonávat sám a může ji svěřit pouze kolektivnímu správci.

(7) Do okamžiku vypořádání všech nároků nositele práv z výkonu kolektivní správy po ukončení pověření podle odstavce 6 zůstávají jeho práva podle § 97b, 99a až 99e, 99j, 100b a 101h nedotčena.

(8) Kolektivní správce nesmí omezovat výkon práv uvedených v odstavcích 6 a 7 tím, že bude požadovat, aby byl výkon kolektivní správy práv nebo kategorií práv nebo druhů děl a jiných předmětů ochrany, v rozsahu ukončení pověření podle odstavce 6, svěřen jinému kolektivnímu správci. Odstavec 6 věta třetí tím není dotčena.

(9) Kolektivní správce je povinen umožnit komunikovat s ním elektronickými prostředky i nositelům práv, kteří nejsou jeho členy.

(10) Pravidla upravená v odstavcích 3 až 9 musí být uvedena ve stanovách. Stanovy rovněž vymezí práva, kategorie práv nebo druhů děl a jiných předmětů ochrany podle odstavce 3, podmínky uplatnění práva podle odstavce 5 a podmínky výkonu práva podle odstavce 6. Kolektivní správce je povinen před uzavřením smlouvy podle odstavce 4 nositele práv o těchto pravidlech informovat.

§ 97b

Informace poskytované nositelům práv

(1) Kolektivní správce je povinen poskytnout každému nositeli práv alespoň jedenkrát ročně za předchozí kalendářní rok informace o

• a) veškerých kontaktních údajích, které nositel práv sdělil kolektivnímu správci za účelem jeho určení a vyhledání,

• b) celkové výši příjmů z výkonu práv příslušejících nositeli práv,

• c) srážkách na úhradu nákladů na správu práv,

• d) srážkách provedených pro jiný účel než na úhradu nákladů na správu práv, včetně srážek na poskytování sociálních, kulturních nebo vzdělávacích služeb,

• e) příjmech z výkonu práv, které mu vyplatil, v rozlišení podle kategorie spravovaných práv a podle způsobu užití,

• f) období, během něhož došlo k užití, za které mu uvedené příjmy byly vyúčtovány a vyplaceny, ledaže kolektivnímu správci brání v poskytnutí těchto informací objektivní důvody související s podáváním hlášení uživatelem, a

• g) všech příjmech z výkonu práv příslušejících nositeli práv, které mu nebyly dosud vyplaceny.

(2) Pokud je členem kolektivního správce osoba odpovědná za rozdělování a výplatu příjmů z výkonu práv nositelům práv, poskytne jí kolektivní správce informace uvedené v odstavci 1. Pro tuto osobu platí ve vztahu k nositelům práv, jimž rozděluje a vyplácí příjmy z výkonu práv, povinnosti podle odstavce 1 obdobně.

§ 97c

Seznamy kolektivního správce

(1) Kolektivní správce vede seznam nositelů práv

• a) pro něž vykonává kolektivní správu na základě smlouvy,

• b) přihlášených k evidenci a

• c) k osiřelým předmětům ochrany, jsou-li mu tito nositelé známi.

(2) Kolektivní správce vede seznam

• a) předmětů ochrany, k nimž kolektivně spravuje práva, pokud mu jsou tyto předměty známy, a

• b) osiřelých předmětů ochrany, k nimž spravuje práva, pokud mu jsou tyto předměty známy.

(3) Seznamy podle odstavců 1 a 2 smí obsahovat pouze údaje, které jsou nezbytné k výkonu kolektivní správy.

(4) Záznamy o nositelích práv příslušný kolektivní správce pravidelně aktualizuje a uchovává po dobu platnosti oprávnění ke kolektivní správě.

Oddíl 2

Práva kolektivně spravovaná

§ 97d

Povinná kolektivní správa

(1) Povinně kolektivně spravovanými právy jsou

• a) právo na odměnu za

• 1. užití uměleckého výkonu, zaznamenaného na zvukový záznam vydaný k obchodním účelům, vysíláním rozhlasem nebo televizí nebo přenosem rozhlasového nebo televizního vysílání,

• 1. užití zvukového záznamu, vydaného k obchodním účelům, vysíláním rozhlasem nebo televizí nebo přenosem rozhlasového nebo televizního vysílání,

• 1. zhotovení rozmnoženiny pro osobní potřebu na podkladě zvukového nebo zvukově obrazového záznamu nebo jiného záznamu přenesením jeho obsahu pomocí přístroje na nenahraný nosič takového záznamu,

• 1. zhotovení rozmnoženiny díla pro osobní potřebu fyzické osoby, pro vlastní vnitřní potřebu právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby pomocí přístroje k zhotovování tiskových rozmnoženin na papír nebo podobný podklad, a to i prostřednictvím třetí osoby,

• 1. opětný prodej originálu díla uměleckého,

• 1. půjčování originálu nebo rozmnoženiny vydaného díla podle § 37 odst. 2 a § 87 odst. 2,

• b) právo na přiměřenou odměnu za pronájem originálu nebo rozmnoženiny díla či výkonu výkonného umělce zaznamenaného na zvukový nebo zvukově obrazový záznam,

• c) právo na užití přenosem rozhlasového nebo televizního vysílání děl, živě vysílaných uměleckých výkonů a uměleckých výkonů zaznamenaných na zvukový nebo na zvukově obrazový záznam s výjimkou takových výkonů, jejichž zvukový záznam byl vydán k obchodním účelům, a dále právo na užití přenosem vysílání zvukových záznamů jiných než vydaných k obchodním účelům a zvukově obrazových záznamů; a dále s výjimkou případů, kdy

• 1. právo na přenos vykonává vysílatel ve spojitosti se svým vlastním vysíláním, bez ohledu na to, zda jde o jeho vlastní práva nebo o práva vykonávaná na základě smlouvy uzavřené s nositelem práv,

• 1. se vysílání původním vysílatelem uskutečňuje výhradně prostřednictvím služby přístupu k internetu a přenos vysílání se neuskutečňuje v řízeném prostředí; řízeným prostředím se pro účely tohoto zákona rozumí prostředí, v němž je poskytován zabezpečený přenos vysílání oprávněným uživatelům,

• d) právo na roční doplňkovou odměnu podle § 71 odst. 4.

(2) Příslušný kolektivní správce vykonává pro nositele práv kolektivní správu jeho práv podle odstavce 1 a domáhá se za něj nároku na náhradu škody a na vydání bezdůvodného obohacení z neoprávněného výkonu takto kolektivně spravovaných práv.

§ 97e

Rozšířená kolektivní správa