LegalizeHistorie novel
Zákon o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů
12 verzí
· 2000-08-09
2025-08-18
Zákon č. 241/2000 Sb.
2023-12-31
Zákon č. 241/2000 Sb.
2017-06-30
Zákon č. 241/2000 Sb.
2012-03-11
Zákon č. 241/2000 Sb.
Změny ze dne 2012-03-11
@@ -14,7 +14,15 @@
(1) Zákon upravuje přípravu hospodářských opatření pro stav nebezpečí,^1) nouzový stav,^2) stav ohrožení státu^3) a válečný stav^4) (dále jen „krizové stavy“) a přijetí hospodářských opatření po vyhlášení krizových stavů.
(2) Zákon stanoví pravomoc vlády a správních úřadů při přípravě a přijetí hospodářských opatření pro krizové stavy. Stanoví též práva a povinnosti fyzických a právnických osob při přípravě a přijetí hospodářských opatření pro krizové stavy.
(2) Zákon stanoví pravomoc
- a) vlády,
- b) ústředních správních úřadů, České národní banky, krajských úřadů, obecních úřadů obce s rozšířenou působností (dále jen „správní úřad“) a
- c) orgánů územních samosprávných celků
při přípravě a přijetí hospodářských opatření pro krizové stavy. Stanoví též práva a povinnosti fyzických a právnických osob při přípravě a přijetí hospodářských opatření pro krizové stavy.
##### § 2
@@ -26,7 +34,7 @@
- b) dodavatelem nezbytné dodávky fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky a organizační složka právnické osoby se sídlem v zahraničí podnikající na území České republiky, která má jako předmět své činnosti nebo podnikání zapsanou činnost umožňující dodat předmět nezbytné dodávky nebo která je schopna dodat předmět nezbytné dodávky,
- c) plánem nezbytných dodávek samostatná část krizového plánu zpracovaná správním úřadem v systému nouzového hospodářství podle § 10,
- c) plánem nezbytných dodávek samostatná část krizového plánu zpracovaná správním úřadem v systému nouzového hospodářství,
- d) systémem hospodářské mobilizace organizační, materiální, personální a jiná opatření, kterými ústřední správní úřad zabezpečuje mobilizační dodávku pro potřeby ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů za stavu ohrožení státu a válečného stavu,
@@ -36,15 +44,13 @@
- g) mobilizační dodávkou nezbytná dodávka pro podporu ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů uskutečňovaná po vyhlášení stavu ohrožení státu a válečného stavu,
- h) správním úřadem ústřední správní úřad, krajský úřad, obecní úřad s rozšířenou působností a příslušný orgán obce, které krajský úřad podle zvláštního právního předpisu^6) uložil povinnost rozpracovat vybrané úkoly krizového plánu kraje (dále jen „určená obec“), a správní úřad podřízený ústřednímu správnímu úřadu, který má působnost v rámci územního obvodu kraje nebo územního obvodu obce s rozšířenou působností,
- i) podnikající fyzickou osobou fyzická osoba, která je podnikatelem podle zvláštního zákona,^7)
- j) uchováním výrobních schopností uchování speciálních technologických zařízení ve vlastnictví dodavatele mobilizační dodávky určených k zahájení nebo rozšíření výroby předmětu mobilizační dodávky a pro jinou výrobu nevyužívaných v provozuschopném stavu,
- k) infrastrukturou k přípravě a přijetí hospodářských opatření pro krizové stavy (dále jen „infrastruktura“)
- 1. stavby určené pro účely hospodářských opatření pro krizové stavy ve vlastnictví České republiky, k nimž má právo hospodaření správní úřad,
- h) podnikající fyzickou osobou fyzická osoba, která je podnikatelem podle zvláštního zákona,^7)
- i) uchováním výrobních schopností uchování provozuschopných výrobně technologických zařízení a dokumentace ve vlastnictví dodavatele mobilizační dodávky nebo dodavatele nezbytné dodávky určených k zahájení nebo rozšíření výroby předmětu mobilizační nebo nezbytné dodávky a pro jinou výrobu nevyužívaných,
- j) infrastrukturou k přípravě a přijetí hospodářských opatření pro krizové stavy (dále jen „infrastruktura“)
- 1. stavby určené pro účely hospodářských opatření pro krizové stavy ve vlastnictví České republiky, k nimž má příslušnost hospodařit správní úřad,
- 2. stavby sloužící pro účely hospodářských opatření pro krizové stavy, k nimž má Česká republika zřízeno věcné břemeno a které jsou ve vlastnictví právnických nebo podnikajících fyzických osob,
@@ -62,7 +68,7 @@
- a) k uspokojení základních potřeb fyzických osob na území České republiky umožňující přežití krizových stavů bez těžké újmy na zdraví (dále jen „základní životní potřeba“),
- b) pro podporu činnosti ozbrojených sil, ozbrojených bezpečnostních sborů, hasičských záchranných sborů a havarijních služeb,
- b) pro podporu činnosti ozbrojených sil, ozbrojených bezpečnostních sborů, záchranných sborů, havarijních služeb a zdravotnické záchranné služby,
- c) pro podporu výkonu státní správy.
@@ -92,7 +98,7 @@
Vláda v systému hospodářských opatření pro krizové stavy rozhoduje o
- a) bezplatném uvolnění státních hmotných rezerv,
- a) bezplatném použití státních hmotných rezerv,
- b) použití regulačních opatření,
@@ -112,33 +118,57 @@
- d) kontroluje přípravu hospodářských opatření pro krizové stavy u právnických a podnikajících fyzických osob zapojených do systému nouzového hospodářství nebo do systému hospodářské mobilizace a poskytuje potřebné informace o hospodářských opatřeních pro krizové stavy těmto osobám,
- e) odpovídá za řádnou přípravu činností umožňující uskutečnění regulačních opatření.
(2) Ústřední správní úřad v okruhu své působnosti zajišťuje nezbytnou dodávku
- a) kterou krajský úřad nebo jiný správní úřad s působností na územním obvodu kraje nemůže zajistit v rámci svého území nebo v okruhu jeho působnosti,
- b) jejíž význam přesahuje územní obvod kraje,
- c) pro podporu činnosti ozbrojených sil, ozbrojených bezpečnostních sborů, hasičských záchranných sborů a havarijních služeb zřízených v okruhu jeho působnosti.
- e) odpovídá za přípravu činností umožňující uskutečnění regulačních opatření,
- f) se podílí na systému dalšího profesního vzdělávání pracovníků správních úřadů a dodavatelů mobilizačních dodávek v oblasti hospodářských opatření pro krizové stavy, který zajišťuje Správa státních hmotných rezerv.
(2) Ústřední správní úřad v okruhu své působnosti zajišťuje nezbytnou dodávku,
- a) kterou krajský úřad nemůže zajistit v rámci svého správního obvodu,
- b) jejíž význam přesahuje správní obvod kraje, nebo
- c) jedná-li se o podporu činnosti ozbrojených sil, ozbrojených bezpečnostních sborů, záchranných sborů, havarijních služeb nebo zdravotnické záchranné služby zřízených v okruhu jeho působnosti.
##### § 7
#### Krajský úřad
Krajský úřad v systému hospodářských opatření pro krizové stavy v přenesené působnosti
- a) zpracovává plán nezbytných dodávek,
#### Orgány kraje
(1) Hejtman kraje (dále jen „hejtman“) zajišťuje připravenost kraje v systému hospodářských opatření pro krizové stavy; ostatní orgány kraje se na této připravenosti podílejí. Za tímto účelem hejtman
- a) řídí a kontroluje přípravu a provedení hospodářských opatření pro krizové stavy,
- b) zajišťuje přidělení zásob pro humanitární pomoc,
- c) nařizuje regulační opatření podle § 21.
(2) Krajský úřad v systému hospodářských opatření pro krizové stavy
- a) zpracovává plán nezbytných dodávek kraje s využitím plánů nezbytných dodávek obcí s rozšířenou působností, jejichž zpracování koordinuje,
- b) zabezpečuje nezbytnou dodávku k uspokojení základních životních potřeb obyvatel kraje,
- c) rozhoduje o použití regulačních opatření.
- c) zajišťuje činnosti umožňující přijetí regulačních opatření.
(3) Na území hlavního města Prahy plní úkoly krajského úřadu v systému hospodářských opatření pro krizové stavy Magistrát hlavního města Prahy.
##### § 8
#### Obecní úřad obce s rozšířenou působností a určená obec
Obecní úřad obce s rozšířenou působností a určená obec v systému hospodářských opatření pro krizové stavy připravují a vyhlašují regulační opatření a plní úkoly uložené jim krajským úřadem k zajištění nezbytných dodávek.
#### Orgány obce s rozšířenou působností
(1) Starosta obce s rozšířenou působností zajišťuje připravenost správního obvodu obce s rozšířenou působností v systému hospodářských opatření pro krizové stavy; ostatní orgány obce s rozšířenou působností se na této připravenosti podílejí.
(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností v systému hospodářských opatření pro krizové stavy
- a) zpracovává plán nezbytných dodávek obce s rozšířenou působností,
- b) plní úkoly uložené krajským úřadem,
- c) zajišťuje činnosti umožňující přijetí regulačních opatření.
(3) Na území hlavního města Prahy plní úkoly obecního úřadu obce s rozšířenou působností v systému hospodářských opatření pro krizové stavy úřad městské části stanovené Statutem hlavního města Prahy.
(4) Starosta městské části stanovené Statutem hlavního města Prahy má v systému hospodářských opatření pro krizové stavy stejné pravomoci jako starosta obce s rozšířenou působností.
### HLAVA III
@@ -154,41 +184,27 @@
- a) uspokojení základních životních potřeb,
- b) podporu činnosti hasičských záchranných sborů a havarijních služeb,
- b) podporu činnosti záchranných sborů, havarijních služeb, zdravotnické záchranné služby a Policie České republiky,
- c) podporu výkonu státní správy
probíhaly způsobem obvyklým pro období mimo krizové stavy.
(2) Ústřední správní úřad a krajský úřad zpracují plány nezbytných dodávek, které obsahují seznam nezbytných dodávek a přehled jejich dostupných dodavatelů, kteří podnikají v jejich správních obvodech.
(3) Nezbytnou dodávku hradí její odběratel.
(4) Pokud krajský úřad ve svém správním obvodu nenalezne dodavatele nezbytné dodávky, uplatní požadavek na její zajištění u toho ústředního správního úřadu, kterému zvláštní právní předpis^10) svěřuje v daném okruhu působnost, (dále jen „odborně příslušný ústřední správní úřad“). Do požadavku zahrne i požadavek, který u něho oprávněně uplatnil jiný správní úřad.
(2) Nezbytnou dodávku hradí orgán krizového řízení, který o ní rozhodl.
(3) Pokud krajský úřad ve svém správním obvodu nenalezne dodavatele nezbytné dodávky, uplatní požadavek na její zajištění u toho ústředního správního úřadu, kterému zvláštní právní předpis^10) svěřuje v daném okruhu působnost, (dále jen „věcně příslušný ústřední správní úřad“).
(4) Pokud věcně příslušný ústřední správní úřad prokazatelně nemůže zajistit nezbytnou dodávku v okruhu své působnosti, požádá Správu státních hmotných rezerv o vytvoření pohotovostních zásob nebo o uhrazení nákladů na uchování výrobních schopností.
##### § 11
#### Pohotovostní zásoby
(1) V případech, kdy odborně příslušný ústřední správní úřad prokazatelně nemůže zajistit nezbytnou dodávku podle § 10, lze příslušné zásoby pořídit z prostředků státu a udržovat je jako pohotovostní zásoby.
(2) Pohotovostní zásoby vytváří Správa státních hmotných rezerv v systému státních hmotných rezerv. Nakládání s pohotovostními zásobami se řídí stejnými zásadami jako nakládání s ostatními složkami státních hmotných rezerv, nestanoví-li zákon jinak.
(3) O použití pohotovostních zásob rozhoduje vedoucí ústředního správního úřadu, na základě jehož požadavku byly pohotovostní zásoby vytvořeny. Na základě tohoto rozhodnutí Správa státních hmotných rezerv vydá pohotovostní zásoby. Po dohodě se Správou státních hmotných rezerv může být použití pohotovostních zásob prodlouženo i po zrušení krizových stavů.
(4) O použití pohotovostních zásob po vyhlášení stavu nebezpečí může rozhodnout krajský úřad, pokud
- a) jsou pohotovostní zásoby uložené v jeho správním obvodu,
- b) použití pohotovostních zásob je v mezích jeho plánu nezbytných dodávek, a
- c) pohotovostní zásoby budou použity k odvrácení bezprostředního ohrožení života nebo zdraví obyvatel jeho správního obvodu nebo odvrácení bezprostředně hrozící značné škody.
(5) O použití pohotovostních zásob podle odstavce 4 je krajský úřad povinen neprodleně informovat Správu státních hmotných rezerv a vedoucího ústředního správního úřadu, na základě jehož požadavku byly pohotovostní zásoby vytvořeny, a to nejpozději do 3 kalendářních dnů od jejich použití.
(6) Oprávnění podle odstavce 4 se nevztahuje na položky státních hmotných rezerv, jež nejsou pohotovostními zásobami.
(7) Vydané pohotovostní zásoby je osoba povinna vrátit do 15 kalendářních dnů po zrušení krizového stavu. Pohotovostní zásoby je po zrušení krizového stavu oprávněna užívat pouze na základě příslušné smlouvy uzavřené se Správou státních hmotných rezerv. Návrh smlouvy předloží do 15 kalendářních dnů od zrušení krizového stavu. Pokud návrh smlouvy v uvedeném termínu nepředloží, má se za to, že užívání pohotovostních zásob je neoprávněným použitím majetku, k němuž má Správa státních hmotných rezerv právo hospodaření.^11)
(1) Pohotovostní zásoby vytváří Správa státních hmotných rezerv v systému státních hmotných rezerv^24).
(2) O použití pohotovostních zásob rozhoduje vedoucí ústředního správního úřadu, na základě jehož požadavku byly pohotovostní zásoby vytvořeny. V souladu s tímto rozhodnutím Správa státních hmotných rezerv poskytne pohotovostní zásoby příjemci, kterým může být správní úřad nebo orgán územní samosprávy nebo sbor či služba podle § 10 odst. 1 písm. b). Příjemce je oprávněn poskytnout pohotovostní zásoby fyzické nebo právnické osobě nebo jiné organizační složce státu.
(3) Poskytnuté pohotovostní zásoby, mimo zásob, které byly spotřebovány, je příjemce povinen vrátit do 60 dnů po zrušení krizového stavu. Po této lhůtě je příjemce oprávněn užívat poskytnuté pohotovostní zásoby pouze na základě smlouvy uzavřené se Správou státních hmotných rezerv. Návrh smlouvy zpracuje Správa státních hmotných rezerv na základě žádosti předložené příjemcem do 60 dnů po zrušení krizového stavu. Pokud příjemce žádost v uvedené lhůtě nepředloží, je užívání pohotovostních zásob neoprávněným použitím majetku, k němuž má Správa státních hmotných rezerv příslušnost hospodařit^11). V případě nevrácení poskytnutých pohotovostních zásob se postupuje podle právních předpisů upravujících hospodaření s majetkem státu.
##### § 12
@@ -196,7 +212,7 @@
(1) Zásoby pro humanitární pomoc jsou součástí systému nouzového hospodářství podle § 10. Jsou vytvářeny Správou státních hmotných rezerv v systému státních hmotných rezerv.
(2) O vydání zásob pro humanitární pomoc rozhoduje předseda Správy státních hmotných rezerv na základě požadavku krajského úřadu, obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo určené obce. Za přidělení zásob pro humanitární pomoc fyzickým osobám vážně postiženým krizovou situací odpovídá krajský hejtman, starosta obce s rozšířenou působností nebo starosta určené obce, kterému byly zásoby pro humanitární pomoc poskytnuty. Vydané zásoby se neuhrazují ani nevracejí.
(2) O vydání zásob pro humanitární pomoc rozhoduje předseda Správy státních hmotných rezerv na základě požadavku hejtmana nebo starosty obce s rozšířenou působností. Přidělení zásob pro humanitární pomoc fyzickým osobám vážně postiženým krizovou situací zajišťuje hejtman nebo starosta obce s rozšířenou působností, kterému byly zásoby pro humanitární pomoc poskytnuty. Vydané zásoby se neuhrazují, ani nevracejí.
(3) Nakládání se zásobami pro humanitární pomoc se řídí stejnými zásadami jako nakládání s ostatními složkami státních hmotných rezerv, nestanoví-li zákon jinak.
@@ -214,7 +230,7 @@
(3) Dodavatel mobilizační dodávky je oprávněn podmínit svoje plnění požadavkem na zajištění prokazatelně nezbytných materiálních prostředků, případně na finanční úhradu přípravy mobilizační dodávky, včetně úhrady za uchování výrobních schopností. Tyto výdaje jsou hrazeny z rozpočtové kapitoly Správy státních hmotných rezerv.
(4) Každé uzavření, změnu nebo zrušení smlouvy o mobilizační dodávce oznámí smluvní strany odborně příslušnému ústřednímu správnímu úřadu a Správě státních hmotných rezerv.
(4) Každé uzavření, změnu nebo zrušení smlouvy o mobilizační dodávce oznámí smluvní strany věcně příslušnému ústřednímu správnímu úřadu a Správě státních hmotných rezerv.
##### § 14
@@ -228,7 +244,7 @@
#### Plán opatření hospodářské mobilizace
Dodavatel mobilizační dodávky je povinen zpracovat plán opatření hospodářské mobilizace. Vybrané údaje tohoto plánu předává objednateli mobilizační dodávky, odborně příslušnému ústřednímu správnímu úřadu, Správě státních hmotných rezerv a územně příslušnému krajskému úřadu. Předané údaje je povinen aktualizovat
Dodavatel mobilizační dodávky je povinen zpracovat plán opatření hospodářské mobilizace. Vybrané údaje tohoto plánu předává do 30 dnů po zpracování objednateli mobilizační dodávky, věcně příslušnému ústřednímu správnímu úřadu, Správě státních hmotných rezerv a územně příslušnému krajskému úřadu. Předané údaje je povinen aktualizovat
- a) v době, kdy není vyhlášen žádný z krizových stavů, nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy nastala jejich změna,
@@ -238,9 +254,9 @@
#### Subjekt hospodářské mobilizace
(1) Dodavatel mobilizační dodávky může být jmenován subjektem hospodářské mobilizace. V odůvodněných případech na návrh odborně příslušného ústředního správního úřadu může být subjektem hospodářské mobilizace jmenován i dodavatel nezbytné dodávky, který ji zajišťuje pro stav ohrožení státu a válečný stav. Při jmenování subjektu hospodářské mobilizace se zkoumá, zda mu jeho ekonomická situace a technické předpoklady umožní plnit mobilizační nebo nezbytnou dodávku v požadovaných termínech a kvalitě a zda splní požadavky kladené na ochranu utajovaných informací podle zvláštního právního předpisu.^13)
(2) Subjekt hospodářské mobilizace je jmenován a odvolán rozhodnutím předsedy Správy státních hmotných rezerv. Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, postupuje se v řízení o jmenování a odvolání subjektu hospodářské mobilizace podle správního řádu.^14) Řízení o jmenování subjektu hospodářské mobilizace je možné zastavit rovněž v případě, že účastník řízení ani po opakované výzvě nepředložil potřebné důkazy nebo v průběhu řízení byl zrušen podle zvláštního právního předpisu.
(1) Dodavatel mobilizační dodávky může být jmenován subjektem hospodářské mobilizace. V odůvodněných případech na návrh věcně příslušného ústředního správního úřadu může být subjektem hospodářské mobilizace jmenován i dodavatel nezbytné dodávky, který ji zajišťuje pro stav ohrožení státu a válečný stav. Při jmenování subjektu hospodářské mobilizace se zkoumá, zda mu jeho ekonomická situace a technické předpoklady umožní plnit mobilizační nebo nezbytnou dodávku v požadovaných termínech a kvalitě a zda splní požadavky kladené na ochranu utajovaných informací podle zvláštního právního předpisu.^13)
(2) Subjekt hospodářské mobilizace je jmenován a odvolán rozhodnutím předsedy Správy státních hmotných rezerv. Řízení o jmenování subjektu hospodářské mobilizace je možné zastavit rovněž v případě, že účastník řízení ani po opakované výzvě nepředložil potřebné důkazy nebo v průběhu řízení byl zrušen podle zvláštního právního předpisu.
(3) Subjektu hospodářské mobilizace vydá Správa státních hmotných rezerv osvědčení o jmenování, kterým se prokazuje třetím osobám při uplatnění svých práv. Osvědčení je veřejnou listinou. Osvědčení je jeho držitel povinen vrátit Správě státních hmotných rezerv nejpozději do 30 dnů poté, co rozhodnutí předsedy Správy státních hmotných rezerv o odvolání subjektu hospodářské mobilizace nabylo právní moci. Při zrušení právnické osoby nebo po smrti podnikající fyzické osoby je likvidátor, právní nástupce nebo dědic povinen vrátit osvědčení ve stejné lhůtě.
@@ -254,13 +270,13 @@
(5) Správa státních hmotných rezerv vydá subjektům hospodářské mobilizace osvědčení o jmenování podle odstavce 3 nejpozději do 1. ledna 2002.
(6) Odborně příslušný ústřední správní úřad, který navrhl jmenování subjektu hospodářské mobilizace podle odstavce 1 věty druhé, má po dobu, po kterou trvá jmenování subjektu hospodářské mobilizace, práva a povinnosti objednatele mobilizační dodávky.
(6) Věcně příslušný ústřední správní úřad, který navrhl jmenování subjektu hospodářské mobilizace podle odstavce 1 věty druhé, má po dobu, po kterou trvá jmenování subjektu hospodářské mobilizace, práva a povinnosti objednatele mobilizační dodávky.
##### § 17
#### Postavení subjektu hospodářské mobilizace
Subjekt hospodářské mobilizace je osvobozen od povinnosti poskytnout věcné prostředky stanovené zvláštním právním předpisem^15) a je oprávněn v souladu s plánem opatření hospodářské mobilizace požadovat pro své zaměstnance zajišťující mobilizační dodávku zproštění mimořádné služby.^16) Subjekt hospodářské mobilizace uplatní v době před vyhlášením krizových stavů u příslušného orgánu krajského úřadu požadavek na zajištění pracovních sil a věcných prostředků nezbytných pro splnění mobilizační dodávky.
Subjekt hospodářské mobilizace je osvobozen od povinnosti poskytnout věcné prostředky stanovené zvláštním právním předpisem^15) a je oprávněn v souladu s plánem opatření hospodářské mobilizace požadovat pro své zaměstnance zajišťující mobilizační dodávku zproštění mimořádné služby.^16) Subjekt hospodářské mobilizace uplatní v době před vyhlášením krizových stavů u územně příslušného krajského úřadu požadavek na zajištění pracovních sil a věcných prostředků nezbytných pro splnění mobilizační dodávky.
#### Díl 3
@@ -280,7 +296,7 @@
(2) Požadavky na výstavbu nových objektů infrastruktury k zajištění hospodářských opatření pro krizové stavy, jejichž výstavba má být hrazena z rozpočtové kapitoly Správy státních hmotných rezerv, uplatní ústřední správní úřad u Správy státních hmotných rezerv.
(3) Údržbu objektů infrastruktury zajišťuje správní úřad, který k nim má právo hospodaření.
(3) Údržbu objektů infrastruktury zajišťuje správní úřad, který k nim má příslušnost hospodařit.
#### Díl 5
@@ -288,15 +304,15 @@
##### § 20
(1) Regulační opatření slouží ke snížení spotřeby nedostatkových surovin, výrobků a energií nebo usměrnění spotřeby v souladu s krizovými plány v případech, kdy krizová situace nabývá takového rozsahu, že běžné ekonomické nástroje nejsou při zajišťování nezbytných dodávek dostatečně účinné.
(2) Regulační opatření mohou být přijata jen v případě, že účinku s nimi spojeného nelze dosáhnout jinak. Mohou být vyhlášena jen na nezbytně nutnou dobu. K jejich zrušení musí dojít nejpozději při zrušení krizových stavů.
(3) Pokud na vyhlášený krizový stav bezprostředně navazuje vyhlášení jiného krizového stavu, může orgán oprávněný k vyhlášení krizového stavu rozhodnout o ponechání některých dříve vyhlášených regulačních opatření v platnosti.
(1) Regulační opatření slouží ke snížení spotřeby nedostatkových surovin a výrobků a dodávek služeb nebo k usměrnění spotřeby a dodávek v souladu s krizovými plány v případech, kdy krizová situace nabývá takového rozsahu, že běžné ekonomické nástroje nejsou při zajišťování nezbytných dodávek dostatečně účinné.
(2) Regulační opatření mohou být nařízena jen v případě, že účinku s nimi spojeného nelze dosáhnout jinak. Mohou být nařízena jen na nezbytně nutnou dobu. K jejich zrušení musí dojít nejpozději při zrušení krizových stavů.
(3) Pokud na vyhlášený krizový stav bezprostředně navazuje vyhlášení jiného krizového stavu, může orgán oprávněný k vyhlášení krizového stavu rozhodnout o ponechání některých dříve nařízených regulačních opatření v platnosti.
##### § 21
(1) Za stavu nebezpečí může krajský hejtman, starosta obce s rozšířenou působností nebo starosta určené obce v území, pro které byl vyhlášen stav nebezpečí, uložit právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, mající místo podnikání nebo sídlo podniku nebo organizační složky v příslušném územním obvodu, povinnost
(1) Za stavu nebezpečí může hejtman nebo starosta obce s rozšířenou působností v území, pro které byl vyhlášen stav nebezpečí, uložit právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, mající bydliště, sídlo, místo podnikání nebo sídlo organizační složky podniku v příslušném územním obvodu, povinnost
- a) dodávat výrobky, práce nebo služby, které jsou předmětem jejich činnosti nebo podnikání, a to v přiměřeném množství,
@@ -304,19 +320,23 @@
- c) přemístit dopravní a mechanizační prostředky, jakož i výrobní nebo provozní prostředky movité povahy a zásoby na určené místo.
(2) Za stavu nebezpečí může krajský hejtman
- a) zavést regulaci prodávaného zboží v obchodní síti a stanovit
(2) Za stavu nebezpečí může hejtman nařídit
- a) regulaci prodávaného zboží v obchodní síti a stanovit
- 1. způsob, jakým bude regulováno množství zboží prodávané spotřebiteli,
- 2. maximální množství zboží, na něž vznikne spotřebiteli nárok,
- 2. maximální množství zboží, které lze spotřebiteli prodat,
- 3. okruh spotřebitelů, kterým budou vybrané položky zboží dodávány přednostně,
- b) přijmout regulační opatření, kterými se mění způsob řízení a organizace dopravy.
(3) Náklady a výdaje spojené s použitím některého regulačního opatření podle odstavce 2 včetně zvýšených nákladů, které by osobě uvedené v odstavci 1 jinak nevznikly, nese správní úřad, který regulační opatření vyhlásil, pokud se s příslušným ústředním správním úřadem o způsobu jejich úhrady nedohodne jinak. O způsobu úhrady může rozhodnout rovněž vláda.
- b) regulační opatření, kterými se mění způsob řízení a organizace dopravy.
(3) Povinnosti nařízené podle odstavců 1 a 2 jsou krizovými opatřeními podle § 3 odst. 2 krizového zákona.
(4) Náklady spojené s použitím některého regulačního opatření podle odstavce 2 včetně zvýšených nákladů, které by osobě uvedené v odstavci 1 jinak nevznikly, nese správní úřad, který regulační opatření vyhlásil, pokud se s příslušným ústředním správním úřadem o způsobu jejich úhrady nedohodne jinak. O způsobu úhrady může rozhodnout rovněž vláda.
(5) Za nouzového stavu, za stavu ohrožení státu a za válečného stavu může hejtman nebo starosta obce s rozšířenou působností v území, pro které byl vyhlášen krizový stav, nařídit opatření uvedená v odstavcích 1 a 2, pokud již taková opatření nenařídila vláda.
##### § 22
@@ -324,11 +344,11 @@
- a) uložit právnickým a podnikajícím fyzickým osobám povinnost ve stanoveném termínu oznámit vládou určeným správním úřadům aktuální objem zásob ve stanovených druzích materiálu či věcných prostředcích, aktuální údaje o výrobní či provozní kapacitě a disponibilních zdrojích pracovních sil,
- b) přijmout opatření, která mohou omezit nebo zakázat obchodování s veřejně obchodovatelnými cennými papíry,
- b) přijmout opatření, která mohou omezit nebo zakázat obchodování s kótovanými cennými papíry,
- c) přijmout opatření, která mohou omezit nebo zakázat provoz v oblasti silniční dopravy, drážní dopravy, letecké činnosti provozované v České republice civilními letadly, provozu na dopravně významné vodní cestě a užívání pozemních komunikací, a stanovit zvláštní podmínky pro provádění ochrany, údržby a obnovy na pozemních komunikacích a celostátní dráze,
- d) rozšířit, omezit nebo zakázat distribuci zdravotnického materiálu a léčiv,
- d) rozšířit, omezit nebo zakázat distribuci zdravotnických prostředků a léčiv,
- e) rozšířit nebo omezit distribuci pitné vody a potravin a stanovit podmínky, za nichž lze změnit organizaci a řízení této distribuce.
@@ -342,29 +362,27 @@
- b) upravit na stavbách, které určí, průběh stavebních prací včetně jejich přerušení, omezit u vybraných staveb jejich zahajování,
- c) na návrh guvernéra České národní banky omezit nebo zakázat nakládání s prostředky v českých korunách na účtech u bank.
- c) na návrh guvernéra České národní banky omezit nebo zakázat nakládání s peněžními prostředky na účtech u osob oprávněných poskytovat platební služby.
(2) Za stavu ohrožení státu a válečného stavu může vláda nařízením přijímat také opatření uvedená v § 21 odst. 1 a 2 a v § 22 odst. 1.
(3) Za stavu ohrožení státu a válečného stavu může guvernér České národní banky
- a) rozhodnout o zásadních měnově politických opatřeních České národní banky,^18)
(3) Za stavu ohrožení státu a válečného stavu může guvernér České národní banky rozhodnutím vyhlášeným formou sdělení ve Sbírce zákonů
- a) rozhodnout o zásadních měnově politických opatřeních^18),
- b) stanovit kurs české koruny vůči cizím měnám,
- c) navrhnout vládě omezení nebo zákaz nakládání s prostředky v českých korunách na účtech u bank,
- d) omezit nebo zakázat bezhotovostní a hotovostní převody mezi bankami,
- e) přerušit nebo zastavit správní řízení vedená podle zvláštního právního předpisu,^19)
- f) omezit nebo zakázat výkon činností uvedených v povolení působit jako banka,
- g) omezit nebo zakázat nákup a vývoz devizových hodnot a čerpání prostředků z devizových účtů, zavést nabídkovou povinnost devizových hodnot a stanovit její rozsah, omezit rozsah oprávnění v devizových povoleních a devizových licencích,
- h) omezit nebo zakázat bankám poskytování úvěrů,
- i) omezit nebo zakázat vývoz české měny.
- c) omezit nebo zakázat bezhotovostní a hotovostní převody mezi poskytovateli finančních služeb,
- d) přerušit správní řízení vedená Českou národní bankou,
- e) omezit nebo zakázat výkon činností povolených Českou národní bankou,
- f) omezit nebo zakázat nákup a vývoz devizových hodnot^25) a čerpání prostředků z devizových účtů, zavést nabídkovou povinnost devizových hodnot a stanovit její rozsah,
- g) omezit nebo zakázat osobám oprávněným poskytovat platební služby poskytování úvěrů a prodej úvěrových produktů,
- h) omezit nebo zakázat vývoz české koruny.
### HLAVA IV
@@ -372,55 +390,85 @@
##### § 24
(1) Správní úřad kontroluje v okruhu své působnosti přípravu a účinnost hospodářských opatření pro krizové stavy, a to i v době před vyhlášením krizových stavů.
(2) Správa státních hmotných rezerv kontroluje správní úřady a subjekty hospodářské mobilizace v celém rozsahu přípravy plánovaných hospodářských opatření pro krizové stavy a prověřuje jejich účinnost. Kontroluje rovněž využívání finančních prostředků přidělených správním úřadům a subjektům hospodářské mobilizace z její rozpočtové kapitoly.
(3) Správní úřad po vyhlášení krizových stavů kontroluje plnění regulačních opatření, která vyhlásil.
(4) Dodržování regulačních opatření vyhlášených vládou kontroluje v okruhu své působnosti ústřední správní úřad.
(5) Provádění kontroly se řídí zvláštním právním předpisem.^20)
(1) Správní úřad kontroluje ve své působnosti přípravu hospodářských opatření pro krizové stavy a po vyhlášení krizových stavů jejich plnění a účinnost.
(2) Správa státních hmotných rezerv kontroluje správní úřady, subjekty hospodářské mobilizace a dodavatele mobilizačních a nezbytných dodávek v celém rozsahu přípravy plánovaných hospodářských opatření pro krizové stavy a prověřuje jejich plnění a účinnost. Kontroluje rovněž využívání finančních prostředků přidělených z její rozpočtové kapitoly právnickým a podnikajícím fyzickým osobám zapojeným do systému hospodářských opatření pro krizové stavy.
### HLAVA V
#### SANKCE
#### SPRÁVNÍ DELIKTY
##### § 25
(1) Ústřední správní úřad v okruhu své působnosti uloží za nesplnění regulačních opatření vyhlášených podle tohoto zákona vládou
- a) právnické nebo podnikající fyzické osobě pokutu až do výše 10 000 000 Kč,
- b) fyzické osobě pokutu až do výše 50 000 Kč.
(2) Správa státních hmotných rezerv uloží právnické nebo podnikající fyzické osobě za každý případ zjištěného zneužití vydaného osvědčení o jmenování subjektem hospodářské mobilizace k získání jiných výhod, než připouští tento zákon, nebo za jeho nevrácení ve lhůtě podle § 16 odst. 3 nebo za jeho zneužití v době, kdy bylo rozhodnutí o jmenování subjektem hospodářské mobilizace zrušeno, pokutu až do výše 1 000 000 Kč.
(3) Správa státních hmotných rezerv je oprávněna uložit dodavateli mobilizační dodávky, který nesplnil povinnost předat nebo aktualizovat vybrané údaje podle § 15, pokutu až do výše 100 000 Kč.
(4) Krajský úřad uloží za každý případ nesplnění regulačních opatření vyhlášených v jeho správním obvodu
- a) právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě pokutu až do výše 5 000 000 Kč,
- b) fyzické osobě pokutu až do výše 20 000 Kč.
(5) Krajský úřad uloží subjektu hospodářské mobilizace, který uvedl v údajích plánu opatření hospodářské mobilizace vyšší potřebu energií, než kterou si ve skutečnosti vyžádá nezbytná dodávka, pokutu až do výše 1 000 000 Kč.
(6) Za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu může být uložena pokuta až do výše dvojnásobku částek uvedených v odstavcích 1 až 5.
#### Přestupky
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
- a) nesplní některou z povinností podle § 23 odst. 1, § 23 odst. 3 písm. f) nebo § 23 odst. 3 písm. h), nebo
- b) nesplní některou z povinností podle § 21 odst. 2 písm. b) nebo § 22 odst. 1 písm. c).
(2) Za přestupek lze uložit pokutu
- a) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a),
- b) do 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b).
(3) Za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu se horní hranice pokuty uvedené v odstavci 2 písm. b) zvyšuje na dvojnásobek.
##### § 25a
#### Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že
- a) nesplní některou z povinností podle § 23 odst. 1 nebo § 23 odst. 3,
- b) nesplní některou z povinností podle § 21 odst. 1 nebo 2 nebo § 22 odst. 1,
- c) jako subjekt hospodářské mobilizace použije osvědčení o jmenování v rozporu s § 17,
- d) v rozporu s § 16 odst. 3 nevrátí osvědčení o jmenování subjektem hospodářské mobilizace nebo takové osvědčení použije v době, kdy rozhodnutí o odvolání subjektu hospodářské mobilizace nabylo právní moci, nebo
- e) nepředá nebo neaktualizuje vybrané údaje podle § 15.
(2) Za správní delikt se uloží pokuta
- a) do 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a),
- b) do 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b),
- c) do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c) nebo d),
- d) do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. e).
(3) Za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu se horní hranice pokuty uvedené v odstavci 2 písm. b) až d) zvyšuje na dvojnásobek.
##### § 26
(1) Řízení o uložení pokuty se zahajuje z podnětu příslušného správního úřadu. Řízení musí být zahájeno do 1 roku od zjištění porušení povinnosti, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byla tato povinnost porušena. Pokutu lze uložit nejpozději do 5 let ode dne, kdy byla tato povinnost porušena. Po dobu vyhlášeného stavu ohrožení státu a válečného stavu se běh lhůty přerušuje. Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, postupuje se v řízení o uložení pokuty podle správního řádu.^14)
(2) Při ukládání pokut je správní úřad oprávněný uložit pokutu povinen přihlédnout k charakteru a závažnosti protiprávního jednání, zejména k rozsahu porušení povinnosti a délce trvání protiprávního stavu.
(3) Správní úřad v rozhodnutí o uložení pokuty stanoví splatnost pokuty ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí nabylo právní moci.
(4) Příjem z pokut uložených správním úřadem je příjmem státního rozpočtu. Pokuty uložené krajským úřadem jsou příjmem kraje.
(5) Zaplacením pokuty není dotčena odpovědnost příslušných osob podle zvláštních právních předpisů. Zaplacená pokuta se nezapočítává na náhradu škody.
(6) Uložení pokuty nezbavuje povinnou osobu povinnosti odstranit ve lhůtě stanovené příslušným správním úřadem protiprávní stav. Pokud tak povinná osoba neučiní, může jí být pokuta ukládána opakovaně.
#### Společná ustanovení ke správním deliktům
(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
(2) Při určení výměry pokuty za správní delikt se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní úřad o něm nezahájil řízení do jednoho roku, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do pěti let ode dne, kdy byl spáchán. Po dobu stavu ohrožení státu nebo válečného stavu se běh lhůt přerušuje.
(4) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
(5) Správní delikty podle § 25 odst. 1 a § 25a odst. 1 písm. a) a b) v prvním stupni projednává
- a) obecní úřad obce s rozšířenou působností ve svém správním obvodu v případech regulačních opatření nařízených starostou obce s rozšířenou působností,
- b) krajský úřad ve svém správním obvodu v případech regulačních opatření nařízených hejtmanem,
- c) Česká národní banka v případech regulačních opatření vyhlášených guvernérem České národní banky,
- d) ústřední správní úřad podle své působnosti v případech nařízení vlády.
(6) Správní delikty podle § 25a odst. 1 písm. c) až e) projednává v prvním stupni Správa státních hmotných rezerv.
(7) Uložení pokuty podle § 25 a 25a nezbavuje povinnou osobu povinnosti odstranit ve lhůtě stanovené příslušným správním úřadem protiprávní stav.
### HLAVA VI
@@ -434,7 +482,15 @@
##### § 27a
Působnosti stanovené krajskému úřadu nebo obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.
Působnosti stanovené hejtmanovi, krajskému úřadu, starostovi obce s rozšířenou působností nebo obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.
##### § 27b
Správní úřady při přípravě a přijetí opatření podle tohoto zákona využívají informační systémy pro podporu hospodářských opatření pro krizové stavy. Informační systémy pro podporu hospodářských opatření pro krizové stavy musí splňovat pravidla obdobně jako informační systémy krizového řízení podle krizového zákona.
##### § 27c
V době krizového stavu se na rozhodování a ukládání povinností podle tohoto zákona nevztahuje správní řád, s výjimkou základních zásad činnosti správních orgánů; to neplatí, jde-li o rozhodování a ukládání povinností podle § 16, 25, 25a nebo 26 tohoto zákona.
##### § 28
@@ -598,8 +654,6 @@
^5) § 29 zákona č. 240/2000 Sb.
^6) § 21 odst. 2 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb.
^7) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.
^8) § 4 a 5 zákona č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, ve znění pozdějších předpisů.
@@ -614,8 +668,6 @@
^13) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.
^14) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.
^15) § 19 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky.
^16) § 49 zákona č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon).
@@ -626,8 +678,10 @@
^19) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.
^20) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.
^22) Například zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů.
^23) Zákon č. 148/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
^24) Zákon č. 97/1993 Sb.
^25) § 1 písm. d) zákona č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů.
2010-12-31
Zákon č. 241/2000 Sb.
2010-06-30
Zákon č. 241/2000 Sb.
2007-12-31
Zákon č. 241/2000 Sb.
2005-12-31
Zákon č. 241/2000 Sb.
2004-04-30
Zákon č. 241/2000 Sb.
2003-12-31
Zákon č. 241/2000 Sb.
2002-12-31
Zákon č. 241/2000 Sb.
2000-12-31
Zákon č. 241/2000 Sb.
původní verze
Text k tomuto datu