Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se provádí zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění zákona č. 244/2000 Sb

Použité jednotky

^1 1 FTU je množství enzymu, které uvolní 1 mikromol anorganického fosfátu z fytátu sodného za 1 minutu při pH 5,5 a teplotě 37°C

^2 1 FYT je množství enzymu, které uvolní 1 mikromol anorganického fosfátu za 1 minutu z fytátu sodného při pH 5,5 a teplotě 37°C

^3 1 GALU je množství enzymu, které hydrolyzuje 1 mikromol p-nitrofenyl-alfa-galaktopyranozidu za 1 minutu při pH 5,5 a teplotě 37°C

^4 1 FBG je množství enzymu, které uvolní 1 mikromol redukujících cukrů (ekvivalenty glukózy) z beta-glukanu ječmene za 1 minutu při pH 5,0 a teplotě 30°C

^5 1 FXU je množství enzymu, které uvolní 7,8 mikromolu redukujících cukrů (ekvivalenty xylózy) z azo-arabinoxylanu pšenice za 1 minutu při pH 6,0 a teplotě 50°C

^6 1 FXU je množství enzymu, které uvolní 3,1 mikromolu redukujících cukrů (ekvivalenty xylózy) z azo-arabinoxylanu pšenice za 1 minutu při pH 6,0 a teplotě 50°C

^7 1 FXU je množství enzymu, které uvolní 0,15 mikromolu xylózy z azurinem síťovaného xylanu za 1 minutu při pH 5,0 a teplotě 40°C

^8 1 BGU je množství enzymu, které uvolní 0,15 mikromolu glukózy z azurimen síťovaného beta-glukanu při pH 5,0 a teplotě 40°C

^9 1 EXU je množství enzymu, které uvolní 1 mikromol redukujících cukrů (ekvivalenty xylózy) z arabino-xylanu za 1 minutu při pH 3,5 a teplotě 55°C

^10 1 RAU je množství enzymu, které přemění 1 mg rozpustného škorbu na produkt, který má shodnou absorpci pro referenční barvu 620 nm po reakci s jodem, za 1 minutu při pH 6,6 a teplotě 30°C

^11 1 U je množství enzymu, které uvolní 0,1 mikromolu glukózy z karboxymetyl-celulozy za 1 minutu při pH 5,0 a teplotě 40°C

^12 1 U je množství enzymu, které uvolní 0,1 mikromolu glukózy z beta-glukanu ječmene za 1 minutu při pH 5,0 a teplotě 40°C

^13 1 U je množství enzymu, které uvolní 0,1 mikromolu glukózy z xylanu ovesných slupek za 1 minutu při pH 5,0 a teplotě 40°C

^14 1 BGU je množství emzymu, které uvolní 0,278 mikromolu redukujících cukrů (ekvivalenty glukózy) z beta-glukanu ječmene za 1 minutu při pH 3,5 a teplotě 40°C

^15 1 EXU je množství enzymu, které uvolní 1 mikromol redukujících cukrů (ekvivalenty xylózy) z arabino-xylanu pšenice za 1 minutu při pH 3,5 a teplotě 55°C

^16 1 U je množství enzymu, které uvolní 1 mikromol xylózy z xylanu březového dřeva za 1 minutu při pH 5,3 a teplotě 50°C

^17 1 U je množství enzymu, které uvolní 1 mikromol redukujících cukrů (ekvivalenty glukózy) z beta-glukanu ječmene ze 1 minutu při pH 5,0 a teplotě 30°C

^18 1 CU je množství enzymu, které uvolní 0,128 mikromolu redukujících cukrů (ekvivalenty glukózy) z beta-glukanu ječmene za 1 minutu při pH 4,5 a teplotě 30°C

^19 1 EPU je množství enzymu, které uvolní 0,0083 mikromolu redukujících cukrů (ekvivalenty glukózy) z xylanu ovesných slupek za 1 minutu při pH 4,7 a teplotě 30°C

^20 1 AGL je množství enzymu, které uvolní 5,55 mikromolu redukujících cukrů (ekvivalenty glukózy) z beta-glukanu ječmene za 1 minutu při pH 4,6 a teplotě 30°C

^21 1 AXC je množství enzymu, které uvolní 17,2 mikromolu redukujících cukrů (ekvivalenty maltózy) z xylanu ovsa za 1 minutu při pH 4,7 a teplotě 30°C

^22 1 BGN je množství enzymu, které uvolní 1 mikromol redukujících cukrů (ekvivalenty glukózy) z beta-glukanu ječmene za 1 minutu při pH 4,8 a teplotě 50°C

^23 1 IFP je množství enzymu, které uvolní 1 mikromol redukujících cukrů (ekvivalenty xylózy) z xylanu ovsa za 1 minutu při pH 4,8 a teplotě 50°C

^24 1 QXU je množství enzymu, které uvolní 1 mikromol redukujících cukrů (ekvivalentů xylózy) z xylanu ovsa za 1 minutu při pH 5,1 a teplotě 50°C

^25 1 QGU je množství enzymu, které uvolní 1 mikromol redukujících cukrů (ekvivalenty glukózy) z beta-glukanu ječmene za 1 minutu při pH 4,8 a teplotě 50°C

^26 1 U je množství enzymu, které uvolní 1 mikromol redukujících cukrů (ekvivalenty glukózy) z beta-glukanu ovsa za 1 minutu při pH 4,0 a teplotě 30°C

^27 1 U je množství enzymu, které uvolní 1 mikromol redukujících cukrů (ekvivalenty xylózy) z xylanu ovsa za 1 minutu při pH 4,0 a teplotě 30°C

^28 1 BU je množství enzymu, které uvolní 0,06 mikromolu redukujících cukrů (ekvivalenty glukózy) z beta-glukanu ječmene za 1 minutu při pH 4,8 a teplotě 50°C

^29 1 BXU je množství enzymu, které uvolní 0,06 mikromolu redukujících cukrů (ekvivalenty xylózy) z xylanu břízy za 1 minutu při pH 5,3 a teplotě 50°C

^30 1 PPU je množství enzymu, které uvolní 1 mikromol anorganického fosfátu z fytátu sodného za 1 minutu při pH 5,0 a teplotě 37°C

^31 1 U je množství enzymu, které uvoní 2,78 mikromolu redukujících cukrů (ekvivalenty maltózy) z beta-glukanu ječmene za 1 minutu při pH 5,0 a teplotě 50°C

^32 1 U je množství enzymu, které uvolní 5,55 mikromolu redukujících cukrů (ekvivalenty maltózy) z beta glukanu ječmene za 1 minutu při pH 5,0 a teplotě 50°C

^33 1 U je množství enzymu, které uvolní 4,0 mikromolu redukujících cukrů (ekvivalenty maltózy) z xylanu březového dřeva za 1 minutu při pH 5,5 a teplotě 50°C

^34 1 EU je množství enzymu, které uvolní 1 mikromol redukujících cukrů (ekvivalentů xylózy) z xylanu ovsa za 1 minutu při pH 4,5 a teplotě 40°C

^35 1 U je množství enzymu, které uvolní 1 mikromol redukujících cukrů (ekvivalenty xylózy) z xylanu ovesných slupek za 1 minutu při pH 5,3 a teplotě 50°C

^36 1 U je množství enzymu, které uvolní 1 mikromol redukujícího cukru (ekvivalentu glukózy) ze škrobu pšenice za 1 minutu při pH 4,0 a teplotě 30°C

^37 1 U je množství enzymu, které uvolní 1 mikromol redukujícího materiálu (ekvivalenty kyseliny galakturonové) z poly-D-galakturonátového substrátu za 1 minutu při pH 5,0 a teplotě 40°C

^38 1 U je množství enzymu, které hydrolyzuje 1 mikromol glykosidických vazeb z vodou nerozpustného síťovaného substrátu škrobového polymeru za 1 minutu při pH 6,5 a teplotě 37°C

^39 1 KNU je množství enzymu, které uvolní 672 mikromolu redukujících cukrů (ekvivalentu glukózy) z rozpustného škrobu za 1 minutu při pH 5,6 a teplotě 37°C

^40 1 U je množství enzymu, které uvolní 1 mikrogram fenolové sloučeniny (ekvivalenty tyrozinu) z kaseinového substrátu za 1 minutu při pH 7,5 a teplotě 40°C

^41 1 IU je množství enzymu, které uvolní 1 mikromol redukujících cukrů (ekvivalenty xylózy) z xylanu březového dřeva za 1 minutu při pH 4,5 a teplotě 30°C

^42 1 U je množství enzymu, které uvolní 0,0056 mikromolu redukujících cukrů (ekvivalenty glukózy) z beta-glukanu ječmene za 1 minutu při pH 7,5 a teplotě 30°C

^43 1 U je množství enzymu, které uvolní 0,0056 mikromolu redukujících cukrů (ekvivalenty glukózy) z karboxy-metylcelulozy za 1 minutu při pH 4,8 a teplotě 50°C

^44 1 U je množství enzymu, které hydrolyzuje 1 mikromol glukózy ze síťovaného škrobového polymeru za 1 minutu při pH 7,5 a teplotě 37°C

^45 1 U je množství enzymu, které zhydrolyzuje 1 mikromol gykosidických vazeb z vodou nerozpustného síťovaného škrobového polymeru za 1 minutu při pH 7,5 a teplotě 37°C

^46 1 U je množství enzymu, které vytvoří 1 mikrogram azo-kaseinu rozpustného v kyselině trichloroctové za 1 minutu při pH 7,5 a teplotě 37°C

^47 1 U je množství enzymu, které uvolní 0,0067 mikromolu redukujících cukrů (ekvivalenty xylózy) z xylanu březového dřeva za 1 minutu při pH 5,3 a teplotě 50°C

Příloha č. 15 část A k vyhlášce č. 451/2000 Sb.

Obecná ustanovení

• 1. Pokud je u některého účelu výživy ve sloupci 2 části B uvedeno více skupin nutričních charakteristik oddělených od sebe slovy „a/nebo“, může výrobce použít jednu nebo obě skupiny hlavních charakteristik, aby byl dosažen účel výživy definovaný ve sloupci 1. Deklarace v označení odpovídající každé z možností jsou uvedeny ve sloupci 4.

• 1. Pokud je ve sloupci 2 nebo 4 části B uvedena skupina doplňkových látek, musí být použity jen povolené doplňkové látky.

• 1. Pokud jsou ve sloupci 4 části B požadovány pro deklaraci údaje o zdroji komponentů nebo analytických složek, je výrobce povinen uvést přesnou deklaraci (např. specifický název komponentu) umožňující vyhodnotit soulad krmiva s odpovídajícími hlavními nutričními charakteristikami.

• 1. Pokud je ve sloupci 4 části B požadována deklarace látky povolené jako doplňková látka, u níž je uveden údaj „celkem“, musí deklarovaný obsah odpovídat buď množství přirozeně se vyskytujícímu, pokud nebylo nic přidáno, nebo celkovému množství látky přirozeně se vyskytujícímu a množství přidanému jako doplňková látka.

• 1. Deklarace požadovaná ve sloupci 4 obsahující údaj „byl(y)-li přidán(y)“ je povinná, pokud byl přidán komponent nebo doplňková látka nebo pokud bylo jejich množství zvýšeno za tím účelem, aby bylo možné docílit zvláštního účelu výživy.

• 1. Údaje v deklaraci týkající se analytických složek a doplňkových látek, které mají být uvedeny v souladu se sloupcem 4 části B, musí být kvantitativní.

• 1. Doporučená doba používání krmiva uvedená ve sloupci 5 části B zahrnuje období, během něhož by mělo být za normálních okolností dosaženo účelu výživy. Výrobci mohou v rámci uvedených mezí uvádět přesnější dobu používání.

• 1. Pokud má krmivo splňovat více zvláštních účelů výživy, musí být pro každý takový účel dodržena všechna ustanovení uvedená v části B.

• 1. V případě doplňkových krmiv určených pro zvláštní účely výživy musí být v pokynech pro používání obsažených v označení uvedeno doporučení o vyvážené denní krmné dávce.

Příloha č. 15 část B k vyhlášce č. 451/2000 Sb.

| Zvláštní účel výživy | Hlavní nutriční charakteristiky | Druh nebo kategorie zvířat | Deklarace v označení | Doporučená doba používání | Jiná ustanovení | | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | Podpora ledvinové funkce v případě chronické ledvinové nedostatečnosti1 | Nízký obsah fosforu a snížený obsah bílkovin, avšak vysoké jakosti | Psi a kočky | - Zdroj(e) bílkovin - Vápník - Fosfor - Draslík - Sodík - Obsah esenciálních mastných kyselin (byly-li přidány) | Od počátku do 6 měsíců2 | Na obalu, nádobě nebo etiketě musí být uvedeno: „Před použitím nebo před prodloužením doby používání se doporučuje vyžádat si stanovisko veterinárního lékaře.“ V návodu pro použití musí být uvedeno: „Voda musí být vždy k dispozici.“ | | Rozpuštění struvitových kamenů1 | - Schopnost okyselovat moč, nízký obsah hořčíku a snížený obsah bílkovin, avšak vysoké jakosti | Psi | - Zdroj(e) bílkovin - Vápník - Fosfor - Sodík - Hořčík - Draslík - Chloridy - Síra - Látky okyselující moč | 5 až 12 týdnů | V návodu pro použití musí být uvedeno: „Voda musí být vždy k dispozici.“ Na obalu, nádobě nebo etiketě musí být uvedeno: „Před použitím se doporučuje vyžádat si stanovisko veterinárního lékaře.“ | | - Schopnost okyselovat moč a nízký obsah hořčíku | Kočky | - Vápník | | | | | - Fosfor | | | | | | | - Sodík | | | | | | | - Hořčík | | | | | | | - Draslík | | | | | | | - Chloridy | | | | | | | - Síra | | | | | | | - Celkový taurin | | | | | | | - Látky okyselující moč | | | | | | | Omezení opakované tvorby struvitových kamenů3 | Schopnost okyselovat moč a snížený obsah hořčíku | Psi a kočky | - Vápník | Do 6 měsíců | Na obalu, nádobě nebo etiketě musí být uvedeno: „Před použitím se doporučuje vyžádat si stanovisko veterinárního lékaře.“ | | - Fosfor | | | | | | | - Sodík | | | | | | | - Hořčík | | | | | | | - Draslík | | | | | | | - Chloridy | | | | | | | - Síra | | | | | | | - Látky okyselující moč | | | | | | | Omezení tvorby urátových kamenů | Nízký obsah purinů, nízký obsah bílkovin, avšak vysoké jakosti | Psi a kočky | Zdroj(e) bílkovin | Do 6 měsíců nebo celoživotně v případech nevratné poruchy metabolismu kyseliny močové | Na obalu, nádobě nebo etiketě musí být uvedeno: „Před použitím se doporučuje vyžádat si stanovisko veterinárního lékaře.“ | | Omezení tvorby šťavelanových kamenů | Nízký obsah vápníku, nízký obsah vitamínu D a schopnost alkalizovat moč | Psi a kočky | - Fosfor | Do 6 měsíců | Na obalu, nádobě nebo etiketě musí být uvedeno: „Před použitím se doporučuje vyžádat si stanovisko veterinárního lékaře.“ | | - Vápník | | | | | | | - Sodík | | | | | | | - Hořčík | | | | | | | - Draslík | | | | | | | - Chloridy | | | | | | | - Síra | | | | | | | - Celkový vitamín D | | | | | | | - Hydroxyprolin | | | | | | | - Látky alkalizující moč | | | | | | | Omezení tvorby cystinových kamenů | Nízký obsah bílkovin, přiměřený obsah sirných aminokyselin a schopnost alkalizovat moč | Psi a kočky | - Celkové sirné | Od počátku do 1 roku | Na obalu, nádobě nebo etiketě musí být uvedeno: „Před použitím nebo před prodloužením doby používání se doporučuje vyžádat si stanovisko veterinárního lékaře.“ | | aminokyseliny | | | | | | | - Sodík | | | | | | | - Draslík | | | | | | | - Chloridy | | | | | | | - Síra | | | | | | | - Látky alkalizující moč | | | | | | | Omezení intolerance určitých komponentů a živin4 | - Vybraný(é) zdroj(e) bílkovin a/nebo | Psi a kočky | - Zdroj(e) bílkovin | 3 až 8 týdnů: pokud příznaky intolerance zmizí, může se krmivo používat neomezeně | - | | - Obsah esenciálních mastných kyselin (byly-li přidány) | | | | | | | - vybraný(é) zdroj(e) uhlohydrátů | | | | | | | - Zdroj(e) uhlohydrátů | | | | | | | - Obsah esenciálních mastných kyselin (byly-li přidány) | | | | | | | Omezení akutních střevních resorpčních onemocnění | Zvýšená hladina elektrolytů a vysoce stravitelné látky | Psi a kočky | - Vysoce stravitelné látky včetně jejich případné úpravy - Sodík - Draslík - Zdroj(e) sliznatých látek (byly-li přidány) | 1 až 2 týdny | Na obalu, nádobě nebo etiketě musí být uvedeno: - „Během období akutního průjmu.“ - „Před použitím se doporučuje vyžádat si stanovisko veterinárního lékaře.“ | | Kompenzace maldigesce5 | Vysoce stravitelné látky a nízký obsah tuku | Psi a kočky | Vysoce stravitelné látky včetně jejich případné úpravy | 3 až 12 týdnů, nebo celoživotně v případě chronické pankreatické nedostatečnosti | Na obalu, nádobě nebo etiketě musí být uvedeno: „Před použitím se doporučuje vyžádat si stanovisko veterinárního lékaře.“ | | Podpora srdeční funkce v případě chronické srdeční nedostatečnosti | Nízký obsah sodíku a zvýšený poměr draslíku a sodíku | Psi a kočky | - Sodík - Draslík - Hořčík | Od počátku do 6 měsíců | Na obalu, nádobě nebo etiketě musí být uvedeno: „Před použitím nebo před prodloužením doby používání se doporučuje vyžádat si stanovisko veterinárního lékaře.“ | | Regulace zdrojů glukosy (Diabetes mellitus) | Nízká hladina rychle rozpustných uhlohydrátů | Psi a kočky | - Zdroj(e) uhlohydrátů - Případná úprava uhlohydrátů - Škrob - Celkové cukry - Fruktosa (byla-li přidána) - Obsah esenciálních mastných kyselin (byly-li přidány) - Zdroj(e) mastných kyselin s krátkým a středním řetězcem (byly-li přidány) | Od počátku do 6 měsíců | Na obalu, nádobě nebo etiketě musí být uvedeno: „Před použitím nebo před prodloužením doby používání se doporučuje vyžádat si stanovisko veterinárního lékaře.“ | | Podpora jaterní funkce v případě chronické jaterní nedostatečnosti | Vysoce jakostní bílkoviny, přiměřený obsah bílkovin, vysoký obsah esenciálních mastných kyselin a vysoce stravitelných uhlohydrátů | Psi | - Zdroj(e) bílkovin - Obsah esenciálních mastných kyselin - Vysoce stravitelné uhlohydráty včetně jejich případné úpravy - Sodík - Celková měď | Od počátku do 6 měsíců | Na obalu, nádobě nebo etiketě musí být uvedeno: „Před použitím nebo před prodloužením doby používání se doporučuje vyžádat si stanovisko veterinárního lékaře.“ V návodu pro použití musí být uvedeno: „Voda musí být vždy k dispozici“ | | | Vysoce jakostní bílkoviny, přiměřený obsah bílkovin a vysoký obsah esenciálních mastných kyselin | Kočky | - Zdroj(e) bílkovin | Od počátku do 6 měsíců | Na obalu, nádobě nebo etiketě musí být uvedeno: „Před použitím nebo před prodloužením doby používání se doporučuje vyžádat si stanovisko veterinárního lékaře.“ V návodu pro použití uvádět: „Voda musí být kdykoli k dispozici“ | | - Obsah esenciálních mastných kyselin | | | | | | | - Sodík | | | | | | | - Celková měď | | | | | | | Regulace metabolismu lipidů v případě hyperlipidemie | Nízký obsah tuku a vysoký obsah esenciálních mastných kyselin | Psi a kočky | - Obsah esenciálních mastných kyselin - Obsah n-3 mastných kyselin (byly-li přidány) | Od počátku do 2 měsíců | Na obalu, nádobě nebo etiketě musí být uvedeno: „Před použitím nebo před prodloužením doby používání se doporučuje vyžádat si stanovisko veterinárního lékaře.“ | | Snížení mědi v játrech | Nízký obsah mědi | Psi | Celková měď | Od počátku do 6 měsíců | Na obalu, nádobě nebo etiketě musí být uvedeno: „Před použitím nebo před prodloužením doby používání se doporučuje vyžádat si stanovisko veterinárního lékaře.“ | | Snížení nadbytečné váhy | - Nízký obsah energie | Psi a kočky | - energetická hodnota | Dokud není dosaženo cílové živé hmotnosti | V návodu pro použití musí být doporučen vhodný denní příjem | | Nutriční obnova, regenerace6 | - vysoký obsah energie, vysoká koncentrace esenciálních živin a vysoce stravitelných látek | Psi a kočky | - vysoce stravitelné složky včetně jejich případné úpravy - energetická hodnota - obsah n-3 a n-6 mastných kyselin (byly-li přidány) | Dokud není dosaženo obnovy | V případě krmiv zvláště určených pro podávání intubací uvádět na obalu, nádobě nebo etiketě: „Podávání pod veterinárním dohledem“ | | Podpora funkce kůže v případě dermatózy a mimořádné ztráty srsti | Vysoký obsah esenciálních mastných kyselin | Psi a kočky | Obsah esenciálních mastných kyselin | Do 2 měsíců | Na obalu, nádobě nebo etiketě musí být uvedeno: „Před použitím se doporučuje vyžádat si stanovisko veterinárního lékaře.“ | | Snížení rizika horečky při poporodním ulehnutí | - Nízký obsah vápníku a/nebo - úzký poměr kationtů a aniontů | Dojnice | - Vápník - Fosfor - Hořčík - Vápník - Fosfor - Sodík - Draslík - Chloridy - Síra | 1 až 4 týdny před otelením | V návodu pro použití musí být uvedeno: „Přestat zkrmovat po otelení.“ | | Snížení rizika při ketózách7,8 | Látky, které jsou glukogenním zdrojem energie | Dojnice a bahnice | - Látky, které jsou glukogenním zdrojem energie - Propan-1,2-diol (byl-li přidán jako prekursor glukosy) - Glycerol (byl-li přidán jako prekursor glukosy) | 3 až 6 týdnů po otelení9 Posledních 6 týdnů před a první 3 týdny po obahnění10 | — | | Snížení rizika při tetaniích (hypomagnesemii) | Vysoký obsah hořčíku, snadno dostupné uhlohydráty, přiměřený obsah bílkovin a nízký obsah draslíku | Přežvýkavci | - Škrob - Celkové cukry - Hořčík - Sodík - Draslík | 3 až 10 týdnů v průběhu období rychlého růstu travních porostů | V návodu pro použití musí být upozornění na vyrovnání denní krmné dávky vzhledem k obsahu vlákniny a snadno dostupných zdrojů energie. V případě krmiv pro ovce musí být na obalu, nádobě nebo etiketě uvedeno: „Zvláště pro kojící bahnice.“ | | Snížení rizika při acidózách | Nízký obsah snadno fermentovatelných uhlohydrátů a vysoká pufrovací kapacita | Přežvýkavci | - Škrob - Celkové cukry | Maximálně 2 měsíce11 | V návodu pro použití musí být upozornění na vyrovnání denní krmné dávky vzhledem k obsahu vlákniny a snadno fermentovatelných uhlohydrátů. V případě krmiv pro dojnice musí být na obalu, nádobě nebo etiketě uvedeno: „Zvláště pro dojnice s vysokou užitkovostí.“ V případě krmiv pro výkrm skotu musí být na obalu, nádobě nebo etiketě uvedeno: „Zvláště pro intenzivní výkrm ....“12 | | Stabilizace vody a elektrolytické bilance | Převážně elektrolyty a snadno vstřebatelné uhlohydráty | Telata Selata Jehňata Kůzlata Hříbata | - Zdroj(e) uhlohydrátů - Sodík - Draslík - Chloridy | 1 až 7 dní (1 až 3 dny při výlučném zkrmování) | Na obalu, nádobě nebo etiketě musí být uvedeno: - „V případě rizika zažívacích potíží (průjem), v jejich průběhu nebo při rekonvalescenci. - Před použitím se doporučuje vyžádat si stanovisko veterinárního lékaře.“ | | Snížení rizika vzniku močových kaménků | Nízký obsah fosforu a hořčíku, schopnost okyselovat moč | Přežvýkavci | - Vápník - Fosfor - Sodík - Hořčík - Draslík - Chloridy - Síra - Látky okyselující moč | Do 6 týdnů | Na obalu, nádobě nebo etiketě musí být uvedeno: „Zvláště pro intenzivně vykrmovaná mladá zvířata.“ V návodu pro použití musí být uvedeno: „Voda musí být vždy k dispozici“ | | Snížení stresových reakcí | - Vysoký obsah hořčíku a/nebo - vysoce stravitelné komponenty | Prasata | Hořčík - Vysoce stravitelné komponenty včetně jejich případné úpravy - Obsah n-3 mastných kyselin (byly-li přidány) | 1 až 7 dní | Je nutné upřesnit situace, ve kterých je vhodné krmivo použít. | | Stabilizace fyziologické využitelnosti | - Nízká pufrovací kapacita a vysoce stravitelné komponenty | Selata | - Vysoce stravitelné komponenty včetně jejich případné úpravy - Pufrovací kapacita - Zdroj(e) adstringentních látek (byly-li přidány) - Zdroj(e) sliznatých látek (byly-li přidány) | 2 až 4 týdny | Na obalu, nádobě nebo etiketě musí být uvedeno: „V případě rizika zažívacích potíží, v jejich průběhu nebo při rekonvalescenci.“ | | | - Vysoce stravitelné komponenty | Prasata | - Vysoce stravitelné komponenty včetně jejich případné úpravy - Zdroj(e) svíravých látek (byly-li přidány) - Zdroj(e) sliznatých látek (byly-li přidány) | | | | Snížení rizika vzniku zácpy | Komponenty stimulující střevní průchodnost | Prasnice | Komponenty stimulující střevní průchodnost | 10 až 14 dní před a 10 až 14 dní po oprasení | — | | Snížení rizika vzniku syndromu ztučnění jater | Nízký obsah energie a vysoký podíl metabolizovatelné energie z lipidů s vysokým obsahem nenasycených mastných kyselin | Nosnice | - Energetická hodnota (vypočtená podle úřední metody) - Procento metabolizovatelné energie z lipidů - Obsah nenasycených mastných kyselin | Do 12 týdnů | — | | Kompenzace malabsorpce | Nízký obsah nasycených mastných kyselin a vysoký obsah vitamínů rozpustných v tucích | Drůbež, s výjimkou hus a holubů | - Procento nasycených mastných kyselin v poměru k celkovým mastným kyselinám - Celkový vitamín A - Celkový vitamín D - Celkový vitamín E - Celkový vitamín K | Během prvních 2 týdnů po vylíhnutí | — | | Kompenzace chronického onemocnění trávení v tenkém střevě | Vysoce precekálně stravitelné uhlohydráty, bílkoviny a tuky | Lichokopytníci13 | Zdroje vysoce stravitelných uhlohydrátů, bílkovin a tuků, včetně jejich případné úpravy | Od počátku do 3 měsíců | Je nutné upřesnit situace, ve kterých je vhodné krmivo použít a způsob, jakým má být zkrmováno, včetně mnoha malých denních krmných dávek. Na obalu, nádobě nebo etiketě musí být uvedeno: „Před použitím nebo před prodloužením doby použití se doporučuje vyžádat si stanovisko veterinárního lékaře.“ | | Kompenzace chronického onemocnění trávení v tlustém střevě | Vysoký obsah vlákniny | Lichokopytníci | - zdroje vlákniny - obsah n-3 mastných kyselin (byly-li přidány) | Od počátku do 6 měsíců | Je nutné upřesnit situace, ve kterých je vhodné krmivo použít a způsob, jakým má být zkrmováno. Na obalu, nádobě nebo etiketě musí být uvedeno: „Před použitím nebo před prodloužením doby použití se doporučuje vyžádat si stanovisko veterinárního lékaře.“ | | Omezení stresových reakcí | Vysoce stravitelné komponenty | Lichokopytníci | - Hořčík - Vysoce stravitelné komponenty včetně jejich případné úpravy - Obsah n-3 mastných kyselin (byly-li přidány) | 2 až 4 týdny | Je nutné upřesnit situace, ve kterých je vhodné krmivo použít. | | Kompenzace ztráty elektrolytu v případech silného pocení | Převážně elektrolyty a snadno vstřebatelné uhlohydráty | Lichokopytníci | - Vápník - Sodík - Hořčík - Draslík - Chloridy - Glukosa | 1 až 3 dny | Je nutné upřesnit situace, ve kterých je vhodné krmivo použít. Pokud krmivo odpovídá podstatné části denní dávky, je nutné zajistit ochranu před rizikem neočekávaných změn v povaze krmiva V návodu pro použití musí být uvedeno: „Voda musí být vždy k dispozici“ | | Nutriční obnova, regenerace | - vysoký obsah energie, vysoká koncentrace esenciálních živin a vysoce stravitelných složek | Lichokopytníci | - vysoce stravitelné složky včetně jejich případné úpravy - obsah n-3 a n-6 mastných kyselin (byly-li přidány) | Dokud není dosaženo obnovy | Je nutné upřesnit situace, ve kterých je vhodné krmivo použít. V případě krmiv zvláště určených pro podávání intubací uvádět na obalu, nádobě nebo etiketě: „Podávání pod veterinárním dohledem“ | | Podpora jaterní funkce v případě chronické jaterní nedostatečnosti | - Nízký obsah vysoce jakostní bílkoviny a vysoce stravitelných uhlohydrátů | Lichokopytníci | - Zdroje bílkovin a vlákniny - Vysoce stravitelné uhlohydráty včetně jejich případné úpravy - Metionin - Cholin - Obsah n-3 mastných kyselin (byly-li přidány) | Od počátku do 6 měsíců | Je nutné upřesnit způsob, jakým má být krmivo zkrmováno včetně mnoha malých denních dávek Na obalu, nádobě nebo etiketě musí být uvedeno: „Před použitím nebo před prodloužením doby používání se doporučuje vyžádat si stanovisko veterinárního lékaře.“ | | Podpora ledvinové funkce v případě chronické ledvinové nedostatečnosti | - Nízký obsah vysoce kvalitní bílkoviny a nízký obsah fosforu | Lichokopytníci | - Zdroj(e) bílkovin - Vápník - Fosfor - Draslík - Hořčík - Sodík | Od počátku do 6 měsíců | Na obalu, nádobě nebo etiketě musí být uvedeno: „Před použitím nebo před prodloužením doby používání se doporučuje vyžádat si stanovisko veterinárního lékaře.“ V návodu pro použití musí být uvedeno: „Voda musí být vždy k dispozici“ |

Příloha č. 16 k vyhlášce č. 451/2000 Sb.

TOLERANCE PRO JAKOSTNÍ ZNAKY U KOMPLETNÍCH, DOPLŇKOVÝCH A DIETNÍCH KRMIV PRO HOSPODÁŘSKÁ ZVÍŘATA

• 1.1 Je-li zjištěný obsah nižší než obsah deklarovaný

• 1.1.1 u dusíkatých látek

– 2 jednotky pro deklarované obsahy rovnající se nebo vyšší než 20 %,

– 10 % deklarovaného obsahu u deklarovaných obsahů nižších než 20 %, ale ne nižších než 10 %,

– 1 jednotka pro deklarované obsahy nižší než 10 %;

u veškerého cukru

– 2 jednotky pro deklarované obsahy rovnající se nebo vyšší než 20 %,

– 10% deklarovaného obsahu u deklarovaných obsahů nižších než 20%, ale ne nižších než 10 %,

– 1 jednotka pro deklarované obsahy nižší než 10 %;

• 1.1.2 u škrobu a veškerého cukru se škrobem

– 2,5 jednotky pro deklarované obsahy rovnající se nebo vyšší než 25 %,

– 10 % deklarovaného obsahu u deklarovaných obsahů nižší než 25 %, ale ne nižších než 10 %,

– 1 jednotka pro deklarované obsahy nižší než 10 %;

• 1.1.3 u olejů a tuků

– 1,5 jednotky pro deklarované obsahy rovnající se nebo vyšší než 15 %,

– 10 % deklarovaného obsahu u deklarovaného obsahů nižších než 15 %, ale ne nižších než 8 %,

– 0,8 jednotky pro deklarované obsahy nižší než 8 %;

• 1.1.4 u sodíku, draslíku a hořčíku

– 1,5 jednotky pro deklarované obsahy rovnající se nebo vyšší než 15 %,

– 10 % deklarovaného obsahu u deklarovaných obsahů nižších než 15 %, ale ne nižších než 7,5 %,

– 0,75 jednotky pro deklarované obsahy nižší než 7,5 %, ale ne nižší než 5 %,

– 15 % deklarovaného obsahu u deklarovaných obsahů nižších než 5 %, ale ne nižších než 0,7 %,

– 0,1 jednotky pro deklarované obsahy nižší než 0,7 %;

• 1.1.5 u celkového fosforu a vápníku

– 1,2 jednotky pro deklarované obsahy rovnající se nebo vyšší než 16 %,

– 7,5 % deklarovaného obsahu u prohlášených obsahů nižších než 16 %, ale ne nižších než 12 %,

– 0,9 jednotky pro deklarované obsahy nižší než 12 %, ale ne nižší než 6 %,

– 15 % deklarovaného obsahu u deklarovaných obsahů nižších než 6 %, ale ne nižších než 1 %,

– 0,15 jednotky pro deklarované obsahy nižší než 1 %;

• 1.1.6 u methioninu, lyzinu a threoninu

– 15 % deklarovaného obsahu;

• 1.1.7 u cystinu a tryptofanu

– 20 % deklarovaného obsahu.

• 1.2 Je-li zjištěný obsah vyšší než obsah deklarovaný

• 1.2.1 u vlhkosti

– 1 jednotka pro deklarované obsahy rovnající se nebo vyšší než 10 %,

– 10 % deklarovaného obsahu u deklarovaných obsahů nižších než 10 %, ale ne nižších než 5 %,

– 0,5 jednotky pro deklarované obsahy nižší než 5 %;

• 1.2.2 u popela

– 1 jednotka pro deklarované obsahy rovnající se nebo vyšší než 10 %,

– 10 % deklarovaného obsahu u deklarovaných obsahů nižších než 10 %, ale ne nižších než 5 %,

– 0,5 jednotky pro deklarované obsahy nižší než 5 %;

• 1.2.3 u vlákniny

– 1,8 jednotky pro deklarované obsahy rovnající se nebo vyšší než 12 %,

– 15 % deklarovaného obsahu u deklarovaných obsahů nižších než 12 %, ale ne nižších než 6 %,

– 0,9 jednotky pro deklarované obsahy nižší než 6 %;

• 1.2.4 u popela nerozpustného v kyselině chlorovodíkové

– 1 jednotka pro deklarované obsahy rovnající se nebo vyšší než 10 %,

– 10 % deklarovaného obsahu u deklarovaných obsahů nižších než 10 %, ale ne nižších než 4 %,

– 0,4 jednotky pro deklarované obsahy nižší než 4 %.

• 1.3 Je-li zjištěná odchylka opačná než odpovídající odchylka uvedená v bodech 1.1 a 1.2

• 1.3.1 - u dusíkatých látek, olejů a tuků, veškerého cukru, škrobu dvojnásobná přípustná odchylka v porovnání s odchylkou přípustnou pro tyto látky v bodě 1.1,

– u celkového fosforu, vápníku, draslíku, hořčíku, sodíku, popela, vlákniny trojnásobná přípustná odchylka v porovnání s odchylkou přípustnou pro tyto látky v bodech 1.1 a 1.2.

Příloha č. 17 k vyhlášce č. 451/2000 Sb.

TOLERANCE PRO JAKOSTNÍ ZNAKY U KOMPLETNÍCH, DOPLŇKOVÝCH A DIETNÍCH KRMIV PRO DOMÁCÍ ZVÍŘATA

• 1.1. Je-li zjištěný obsah nižší než obsah deklarovaný

• 1.1.1. u dusíkatých látek

– – 3,2 jednotky pro deklarované obsahy rovnající se nebo vyšší než 20 %,

– – 16 % deklarovaného obsahu u deklarovaných obsahů nižších než 20 %, ale ne nižších než 12,5 %,

– – 2 jednotky pro deklarované obsahy nižší než 12,5 %;

• 1.1.2 u olejů a tuků

– – 2,5 jednotky deklarovaného obsahu.

• 1.2. Je-li zjištěný obsah vyšší než obsah deklarovaný

• 1.2.1 u vlhkosti

– – 3 jednotky pro deklarované obsahy rovnající se nebo vyšší než 40 %,

– – 7,5 % deklarovaného obsahu u deklarovaných obsahů nižších než 40 %, ale ne nižších než 20 %,

– – 1,5 jednotky pro deklarované obsahy nižší než 20 %;

• 1.2.2 u popela

– – 1,5 jednotky deklarovaného obsahu;

• 1.2.3 u vlákniny

– – 1 jednotka deklarovaného obsahu.

• 1.3. Je-li zjištěná odchylka opačná než odpovídající odchylka uvedená v bodech 1.1 a 1.2

• 1.3.1 u dusíkatých látek

– – dvojnásobná přípustná odchylka v porovnání s odchylkou přípustnou pro tuto látku v bodě 1.1.1;

• 1.3.2 u olejů a tuků

– – stejná přípustná odchylka jako v bodě 1.1.2;

• 1.3.3 u popela, vlákniny

– – trojnásobná přípustná odchylka v porovnání s odchylkou přípustnou pro tyto látky v bodě 1.2.2 a 1.2.3.

Příloha č. 18 k vyhlášce č. 451/2000 Sb.

Další náležitosti k žádosti o registraci výrobce a výrobního provozu nebo dovozce nebo dodavatele

I. Žadatel o registraci výrobce a výrobního provozu nebo osoby provozující výrobní zařízení pojízdných výroben krmiv^+^) v žádosti dále uvede a přiloží:

• 1. Žadatel o registraci a povolení výrobního provozu pro výrobu doplňkových látek nebo určitých proteinových krmiv nebo premixů nebo krmných směsí podle § 3 odst. 10 a § 4 odst. 3 a odst. 5 zákona č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákona“).

• a) technologické schéma výrobního zařízení s popisem a půdorysné uspořádání výrobního provozu,

• b) doklad o ověření pracovní přesnosti míchacích zařízení sloužících k výrobě finálního výrobku,

• c) výrobní postup s vyznačením kritických bodů ve výrobním procesu a způsob kontroly kritických bodů. Pokud nejsou kritické body pro jednotlivé druhy výrobků totožné, musí být pro každý výrobek, pro který jsou stanoveny jiné kritické body, předložen samostatný výrobní postup,

• d) plán kontroly jakosti,

• e) doklad o kontrole nebo kalibraci používaných vah a váhových systémů.

• 1. Žadatel o registraci výrobce a výrobního provozu pro výrobu krmiv s použitím doplňkových krmiv podle § 7 odst. 3 zákona včetně osoby provozující výrobní zařízení pojízdných výroben krmiv:

• a) technologické schéma výrobního zařízení s popisem,

• b) výrobní postup,

• c) doklad o způsobu ověřování jakosti, s výjimkou pojízdných výroben krmiv,

• d) u pojízdných výroben krmiv státní poznávací značku.

• 1. Žadatel o registraci výrobce a výrobního provozu pro výrobu krmných surovin mimo určitá proteinová krmiva:

výrobní postup pro výrobky, ze kterého je patrna technologická úprava finálních výrobků. Pokud není výrobní postup totožný pro všechny výrobky, uvede se pro každý výrobek výrobní postup samostatně.

4) Žadatel o registraci výrobce a výrobního provozu, na nějž se nevztahují požadavky uvedené v bodě 1 až 3:

technologické schéma výrobního zařízení s popisem.

II. Žadatel o registraci dovozce krmiv nebo doplňkových látek nebo premixů v žádosti dále uvede a předloží:

• a) druhy dovážených krmiv nebo doplňkových látek nebo premixů včetně složení a užití, případně včetně obchodního názvu,

• b) u doplňkových látek ze skupin stimulátory růstu nebo antikokcidika nebo chemoterapeutika výrobce podle přílohy č. 14 části C 1 a C 2 sloupce 8,

• c) vzorky krmiv, doplňkových látek nebo premixů, vyžádá-li si je ústav.

• d) jméno a adresy výrobních provozů u krmiv, doplňkových látek a premixů uvedených v § 4 odst. 3 zákona umístěných ve třetích zemích^++^),

• e) písemné prohlášení žadatele o registraci (zástupce usídlený v České republice), že výrobek dovážený ze třetí země je vyráběn ve výrobním provozu splňujícím požadavky stanovené pro výrobní provozy umístěné v členských státech^++^).

Má-li dovozce v držení doplňkové látky nebo premixy nebo určitá proteinová krmiva, na které se vztahuje ustanovení § 4 odst. 4 písm. a) a b) zákona, manipuluje s nimi a uvádí je do oběhu na území České republiky, dokládá náležitosti stanovené v části III. mimo písmeno b).

III. Žadatel o registraci dodavatele doplňkových látek nebo premixů nebo určitých proteinových krmiv podle § 4 odst. 4, písm. a) a b) zákona v žádosti dále uvede a předloží:

• a) název a adresu dodavatelského provozu,

• b) u doplňkových látek ze skupin stimulátory růstu nebo antikokcidika nebo chemoterapeutika výrobce podle přílohy č. 14 části C1 a C2 sloupce 8,

• c) druhy doplňkových látek nebo premixů nebo určitých proteinových krmiv uvedených v § 4 odst. 4 písm. a) a b) zákona, případně včetně obchodního názvu,

• d) výrobní postup včetně kritických bodů, pokud provádí balení.

Náležitosti stanovené v žádosti o registraci předkládá pro každý dodavatelský provoz samostatně.

Příloha č. 19 k vyhlášce č. 451/2000 Sb.

BIOLOGICKÉ ZKOUŠENÍ

• 1.Výklad pojmů

• 1.1. základní biologické zkoušení je zkoušení krmiv a doplňkových látek formou biologické testace, bilanční zkoušky nebo krmné zkoušky,

• 1.2. zkoušením účinnosti doplňkových látek určených ke konzervaci krmiv je zkoušení konzervačních účinků doplňkové látky na průběh konzervace a kvalitu krmiva (dále jen "zkoušení konzervační účinnosti"),

• 1.3. zkoušení jakosti živočišných produktů je stanovení jejich rozhodujících jakostních znaků a vlastností pro další zpracování a prodej,

• 1.4. zkoušení bezpečnosti užití krmiva nebo doplňkové látky je soubor zkoušek a testů, jejichž výsledky rozhodují o vlivu krmiva, premixu nebo doplňkové látky na zdraví zvířat a lidí a na životní prostředí (dále jen "zkoušení bezpečnosti"),

• 1.5. monografie je souhrn výsledků biologického zkoušení doplňkových látek zpracovaný podle stanovených kriterií a doplňující souhrnnou dokumentaci,

• 1.6. kontrolní skupina zvířat je soubor zvířat vybraných na základě stanovených kriterií pro provádění základního biologického zkoušení,

• 1.7. pokusná skupina zvířat je soubor zvířat vybraných na základě stanovených kriterií, jimž je podáváno zkoušené krmivo nebo doplňková látka,

• 1.8. cílová zvířata jsou hospodářská zvířata, jejichž produkty jsou určeny k přímé konzumaci nebo k zpracování na potravinářské výrobky (dále jen "živočišné produkty"),

• 1.9. laboratorní zvířata jsou zvířata, která jsou používána při zkoušení bezpečnosti a v bilanční zkoušce; při manipulaci s nimi jsou vytvářeny podmínky a navozovány procesy, které v přirozených podmínkách neexistují,

• 1.10. konzervační látky jsou látky přidávané ke krmivu za účelem ovlivnění fermentačního procesu u statkových objemných krmiv nebo průběhu skladování krmiv,

• 1.11. fermentační proces je proces vyvolaný za účelem uchování statkových objemných krmiv,

• 1.12. produkční účinnost krmiva je komplexní účinek krmiva u zvířat chovaných za standardních podmínek; vyjadřuje se množstvím krmiva spotřebovaného na jednotku produkce.

• 1. Základní biologické zkoušení

• 2.1. Základním biologickým zkoušením se zjišťuje vliv krmiva, doplňkové látky nebo premixu na růst zvířat, na produkci a kvalitu živočišného výrobku, na produkční účinnost krmiva, na stravitelnost živin a vliv dalšího případného specifického účinku na zhodnocení krmiva apod. Provádí se u krmiv a doplňkových látek kromě konzervačních látek, antioxydantů, emulgátorů a dalších látek neovlivňujících přímo produkční účinnost krmiv formou biologické testace, bilanční zkoušky nebo krmné zkoušky.

• 2.2. Biologická testace a krmná zkouška se provádí formou srovnávacích pokusů pokusné skupiny příslušného druhu a kategorie zvířat ve srovnání s kontrolní skupinou zvířat stejného druhu a kategorie a na stanoveném minimálním počtu zvířat v pokusných a kontrolních skupinách, jejichž vyrovnanost byla statisticky ověřena.

• 2.3. Bilanční zkouška se provádí na cílových nebo laboratorních zvířatech za podmínek stanovených zvláštními předpisy^1).

• 2.4. Metody a technické parametry na provádění základního biologického zkoušení pro jednotlivé druhy a kategorie zvířat jsou uvedeny v příloze č. 20.

• 1. Zkoušení konzervační účinnosti

• 3.1. Zkoušení konzervační účinnosti se provádí na druhu krmiva, pro které je konzervační látka určena, v kontrolní a pokusné zkoušce, založené na stejném druhu krmiva bez použití konzervační látky nebo s použitím konzervační látky se známým účinkem ve stejném období a za stejných podmínek.

• 3.2. Účinnost zkoušené konzervační látky se vyjadřuje porovnáním kvality konzervovaného a kontrolního krmiva ověřené příslušnými analytickými metodami a dále, je-li to nezbytné, provedením základního biologického zkoušení konzervovaného a kontrolního krmiva na zvířatech a dalšími zkouškami podle druhu a charakteru konzervační látky.

• 3.3. Metody a technické parametry na provádění zkoušení konzervační účinnosti jsou uvedeny v příloze č. 14.

• 1. Zkoušení jakosti živočišných produktů

• 4.1. Zkoušením jakosti živočišných produktů se zjišťují vlastnosti produktů, zejména masa, vajec nebo mléka pokusných skupin zvířat, která byla krmena zkoušeným krmivem, doplňkovou látkou nebo premixem.

• 4.2. Zkoušení jakosti živočišných produktů je součástí základního biologického zkoušení a zkoušení konzervační účinnosti.

• 4.3..Živočišné produkty získané od zvířat pokusných skupin se srovnávají s vlastnostmi živočišných produktů kontrolních skupin zvířat, která nebyla krmena zkoušeným krmivem, doplňkovou látkou nebo premixem.

• 4.4. Metody zkoušení jakosti živočišných produktů jsou uvedeny v příloze č. 22.

• 1. Zkoušení bezpečnosti

• 5.1. Zkoušením bezpečnosti je vyloučení možných rizik pro člověka, která mohou vzniknout spotřebou potravin živočišného původu obsahujících případná rezidua z krmiva, doplňkové látky nebo premixu a vyloučení možných rizik kontaminace životního prostředí případným vylučováním těchto reziduí zvířaty.

• 5.2. Zkoušení bezpečnosti zahrnuje soubor zkoušek uvedených v příloze č. 23. Použití jednotlivých zkoušek musí odpovídat druhu a vlastnostem zkoušeného krmiva, doplňkové látky a premixu, druhu zvířete a živočišného produktu určeného k lidské výživě a možnosti tvorby reziduí, která mohou ohrozit zdraví lidí, zvířat a životní prostředí.

• 5.3. Zkoušení bezpečnosti se provádí na cílových a laboratorních zvířatech za podmínek stanovených zvláštními předpisy^1).

Příloha č. 20 k vyhlášce č. 451/2000 Sb.

ZÁKLADNÍ BIOLOGICKÉ ZKOUŠENÍ KRMIV

• 1. Biologická testace

• 1.1. Způsob provedení

• 1.1.1.Biologická testace je soubor minimálně pěti souběžně opakovaných skupinových srovnávacích nebo tří periodicko - skupinových srovnávacích pokusů.

Pokusy se uspořádají tak, aby se vyloučil vliv všech faktorů na sledovanou odezvu s výjimkou faktoru samého.

• 1.1.2.Skupinový srovnávací pokus se provádí se dvěma nebo více skupinami zvířat.

• 1.1.3.Periodicko-skupinový srovnávací pokus se provádí se dvěma skupinami zvířat, přičemž se zkoušené krmivo střídá ve skupinách tak, aby každá skupina zvířat byla vždy minimálně jednou jako kontrolní a jednou jako pokusná.

• 1.1.4.Opakování skupinových a periodicko-skupinových srovnávacích pokusů, s výjimkou biologické testace na rybách a nosnicích, se umísťují na více pracovištích, minimálně však na třech.

• 1.2 Zajištění krmiv

Krmné směsi a krmné dávky se u kontrolní a pokusné skupiny zvířat liší pouze ve zkoušeném krmivu, doplňkové látce nebo premixu.

Veškerá krmiva,včetně všech použitých krmných surovin, doplňkových látek a premixů, se předem ověřují analyticky.

• 1.3.Výběr zvířat

• 1.3.1. Minimální počet zvířat v každé skupině skupinového srovnávacího pokusu je:

• u selat - 20 ks,

• u skotu, prasat, ovcí - 10 ks,

• u drůbeže - odchov, výkrm - 100 ks,

• u nosnic chovných, hus, kachen, krůt - 25 ks,

• u nosnic užitkových - 60 ks,

• u králíků - 40 ks,

• u ryb: plůdek - 1000 ks, výkrm - 200 ks,

generační ryby - 50 ks.

• 1.3.2. Požadovaný poměr pohlaví v kontrolních a pokusných skupinách, pokud není stanoveno jinak, je vždy totožný.

• 1.3.3. Zvířata v kontrolních a pokusných skupinách jsou stejné plemenné příslušnosti nebo typu křížení, vyrovnaného stáří a živé hmotnosti, v dobrém zdravotním stavu a kondici. Selata a prasata se odčervují. Zařazování zvířat do skupinového srovnávacího pokusu probíhá jednorázově s výjimkou prasnic, kde je možnost etapového výběru.

• 1.3.4. Zvířata vybraná do kontrolních a pokusných skupin se označují individuálně.

• 1.3.5. Provádí se statistické ověření vyrovnanosti živých hmotností při výběru. Maximální hodnoty variačního koeficientu živých hmotností, který se vypočte jako podíl směrodatné odchylky k průměru vyjádřený v procentech, jsou následující:

• odchov a výkrm telat a výkrm králíků - 15,

• odchov a výkrm skotu - 8,

• jehňata, selata, prasata - 10,

• u ostatních zvířat se neověřují.

Dále se statisticky ověřuje nevýznamnost rozdílu průměrných živých hmotností nebo množství mléka (v kg FCM) mezi skupinami.

• 1.3.6. Do pokusů na dojnicích se vybírají dojnice na 2. a další laktaci, s vyrovnanou užitkovostí v předchozí laktaci, s vyrovnanou živou hmotností a plemennou příslušností. V případě skupinových srovnávacích pokusů se rozdělení dojnic do skupin provádí metodou analogických dvojic tak, aby zařazení do dvojic splňovalo hlavní kriteria vyrovnanosti, t.j. dojivost a dobu po otelení.

• 1.3.7. Skupinové srovnávací pokusy na prasnicích se provádějí v analogických dvojicích a vyhodnocují se skupinově. Ve dvojicích jsou zastoupeny prasnice na 2. až 4. vrhu, s vyrovnanou užitkovostí v předchozím vrhu, zapuštěné plemeníky stejné plemenné příslušnosti.

• 1.4. Pracoviště a ustájovací prostory

• 1.4.1. Zvířata kontrolních a pokusných skupin se umísťují v jednom ustájovacím prostoru, ve shodných mikroklimatických a technologických podmínkách.

• 1.4.2. Pracoviště a ustájovací prostory, rovněž podmínky ustájení, zejména prostor, vlhkost, koncentrace nežádoucích činitelů (amoniak, sirovodík apod.), plocha na 1 kus, odpovídají platnému standardu a zoohygienickým požadavkům pro určitý druh a kategorii zvířat.

• 1.4.3. Průběžně se sleduje a zaznamenává teplota, vlhkost, obsah amoniaku a obsah sirovodíku v ustájovacím prostoru.

• 1.5.Technika krmení

• 1.5.1. Zkoušené krmivo, doplňková látka nebo premix se zkrmuje podle navrženého krmného návodu.

• 1.5.2. Pokud není krmný návod předložen, krmí se podle krmných návodů pro krmiva, doplňkové látky nebo premixy podobného složení, účinku a charakteristiky.

• 1.6. Sledované ukazatele

Hlavní sledované ukazatele biologické testace jsou užitkové vlastnosti zvířat, zejména přírůstky živé hmotnosti, dojivost, snáška, spotřeba krmiv a živin a jiné. Dále se sleduje reakce zvířat na podávaná krmiva, příjem krmiva, zdravotní stav zvířat. Vyžaduje-li to charakter zkoušeného krmiva,doplňuje se sledování metabolického profilu zvířat, kontroluje se obsah cizorodých látek v živočišných produktech, biologických tekutinách, tkáních a výkalech.

• 1.6.1. Živá hmotnost se zjišťuje vážením na vahách, na kterých lze zvážit daný druh a kategorii zvířat s požadovanou minimální přesností:

• pro rybí plůdek 1 g,

• pro ryby a drůbež 10 g,

• pro selata 0,1 kg,

• pro ostatní kategorie 1 kg.

Vážení se provádí vždy ve stejném časovém období, a to před podáním krmiva, navážené hodnoty se bezprostředně uvedou do prvotní evidence o pokusu.

Průměrný denní přírůstek živé hmotnosti jednoho kusu se vypočte z rozdílů hmotností za dané období dělením počtem dní v období.

• 1.6.2. Z biologické testace se vyřazují pouze zvířata nemocná a zakrslá. Dojde-li k hromadnému závažnému onemocnění zvířat, nebo klesne-li ve skupinovém srovnávacím pokusu z jakéhokoliv důvodu počet zvířat pod 7O % původního stavu, pokus se nehodnotí. Pokud by došlo k vyloučení více než 20 % skupinových srovnávacích pokusů, biologickou testaci nelze hodnotit.

• 1.6.3. Hmotnost nadojeného mléka se zjišťuje individuálním vážením večerního a ranního nádoje vždy v příslušných sledovaných obdobích.

Při každém vážení mléka se provádí individuální odběr vzorků podle přílohy č. 22 bod 2.1. této vyhlášky.

• 1.6.4. Snáška vajec se sleduje vždy jednou denně ve stejnou dobu ručním sběrem individuálně pro každou klec.

V každé skupině se eviduje:

• individuální snáška podle klecí,

• počet vajec snesených za skupinu,

• hmotnost vajec zjištěná za skupinu,

• počet vyřazených vajec včetně specifikace důvodu vyřazení,

• průměrná snáška na nosnici,

• intenzita snášky v %.

• 1.6.5. Spotřeba krmiva se eviduje odděleně pro každou skupinu. Z celkové spotřeby směsí za skupinu po odečtu spotřeby na uhynulá nebo vyřazená zvířata se vypočte:

• průměrná celková spotřeba krmiva na 1 kus ve skupině za období,

• průměrná spotřeba krmiva na jednotku produkce, tj. na 1 kg přírůstku živé hmotnosti, na 1 kg FCM, na 100 vajec apod..

• 1.7. Kontrola zdravotního stavu zvířat

Veškeré klinické projevy zdravotního stavu zvířat, zejména malátnost, zhoršený příjem krmiva, průjmy, odlišné chování sledované adspekcí, se uvedou do prvotní evidence skupinového srovnávacího pokusu a v dílčí zprávě z tohoto pokusu.

U uhynulých nebo nutně odporažených zvířat se vyžádá provedení pitvy. V odůvodněných případech, kde příčina úhynu zjevně nesouvisí se zkoušeným krmivem, doplňkovou látkou nebo premixem, není nutné odborné veterinární vyšetření.

• 1.8. Evidence

• 1.8.1. Prvotní evidence všech sledovaných ukazatelů je podkladem pro zpracování dílčí zprávy z každého skupinového srovnávacího pokusu.

• 1.8.2. Výsledky dílčích zpráv se zpracují do souhrnné dokumentace biologické testace. Průkaznost rozdílů zjištěných souhrnných výsledků se ověřuje statisticky s uvedením použité metody.

• 1. Bilanční zkouška

• 2.1. Bilanční zkouškou se zjišťuje stravitelnost živin a energie krmiva nebo vliv krmiva,doplňkové látky a premixu na stravitelnost živin krmné směsi a na bilanci živin.

• 2.2. Stravitelnost živin se stanovuje jako bilance živin a energie trávícího traktu, měřená ve standardních podmínkách. Stravitelnost se vyjadřuje v procentech.

• 2.3. Minimální počty zvířat v bilanční zkoušce při podílu zkoušeného krmiva v dávce:

• nad 50% - 3 kusy analogických zvířat nebo skupin zvířat s výjimkou kuřat,

• 25 - 50%, u kuřat 25 - 100% - 6 ks analogických zvířat nebo skupin zvířat,

• pod 25% - 8 kusů analogických zvířat nebo skupin zvířat.

• 2.4. Výběr zvířat se řídí požadavky uvedenými v bodě 1.3 této přílohy.

• 2.5. Zvířata se ustájují v jednom ustájovacím prostoru. Umísťují se buď v bilančních klecích nebo v bilančních stáních tak, aby bylo umožněno přesné dávkování krmiv, zjišťování jejich zbytků a bezeztrátový sběr výkalů a moče. Mikroklimatické podmínky odpovídají fyziologickým nárokům zvířat.

• 2.6. Zkouší-li se krmivo určené jako krmná surovina do krmných směsí a stanovuje-li se jeho vliv na stravitelnost živin krmné směsi, použije se jako kontrolní krmivo rovněž krmná směs. Krmné dávky pro bilanční zkoušku zajišťují záchovnou potřebu živin, minerálních látek a vitamínů, hladina jejich obsahu nesmí překročit 1,5 násobek záchovné potřeby.

• 2.7. Krmná dávka se pro bilanční zkoušku stanoví tak, aby při zkrmování byly zbytky krmiva minimální. Krmí se 2 x denně, minimální interval mezi krmením je 7 hodin.

• 2.8. Veškerá krmiva včetně všech použitých krmných surovin, doplňkových látek a premixů, se předem ověřují analyticky.

• 2.9. Minimální doba trvání bilanční zkoušky je 5 dní u monogastrických zvířat a minimálně 7 dní u přežvýkavců. Bezprostředně po umístění zvířat do bilančních klecí nebo na bilanční stání musí proběhnout návykové období v délce podle druhu zvířat 7 - 14 dní a poté přípravné období minimálně 6 dní. Tato období se nezapočítávají do vyhodnocení bilanční zkoušky.

• 2.10. V průběhu bilanční zkoušky se u jednotlivých zvířat přesně podchycuje příjem a zbytky krmiv, množství výkalů a moče, u skopců pouze výkalů. Odebraná moč se konzervuje vhodnou konzervační přísadou nebo se zchlazuje,výkaly se buď konzervují nebo zmrazují. Sušení výkalů se provádí lyofilizací. Pokud není k dispozici lyofilizátor, výkaly se před stanovením dusíku nesuší.

• 2.11. Kontrola živé hmotnosti zvířat se provádí na počátku a na konci bilanční zkoušky,vždy ve stejnou dobu, a to před podáním krmiva.

• 2.12. Evidence se vede u každé bilanční zkoušky samostatně.

• 2.13. Výsledky bilančních zkoušek se zpracovávají do souhrnné dokumentace biologického zkoušení. Rozdíly stanovených koeficientů stravitelnosti, mezi kontrolním a zkoušeným krmivem, se ověřují statisticky. Metody statistického ověření se uvedou do dokumentace.

• 2.14. Z bilančních zkoušek se vyřazují zvířata, u kterých byly zjištěny klinicky zjevné poruchy zdraví a zvířata, u nichž činily zbytky krmiva více než 5% sušiny, nebo u nichž koeficient stravitelnosti jednotlivých živin přesahuje hodnotu dvojnásobku směrodatné odchylky od průměru ostatních zjištěných hodnot koeficientů stravitelnosti krmiva.

• 1. Krmná zkouška

• 3.1. Krmné zkoušky se provádějí na druhu a kategorii zvířat, pro které je zkoušené krmivo určeno, minimálně ve třech dílčích skupinových srovnávacích pokusech.

• 3.2. Krmné zkoušky se provádějí vždy ve dvou skupinách zvířat, kontrolní a pokusné. Zajištění krmiv je shodné s bodem 1.2. této přílohy.

• 3.3. Minimální počet zvířat ve skupině jednoho skupinového srovnávacího pokusu je u krmné zkoušky:

• u kuřat, housat, kachňat, krůťat - 25 ks,

• u dospělé drůbeže, králíků, selat, prasat, ovcí, koz - 10 ks,

• u telat, ostatního skotu, koní - 3 ks.

Počty zvířat jiných druhů se stanovují analogicky.

• 3.4. Do skupinového srovnávacího pokusu pro krmnou zkoušku se vybírají zvířata podle kritérií uvedených v bodech 1.3.2. až 1.3.7., ustájují se a krmí podle zásad uvedených v bodě 1.4. a 1.5. této přílohy.

• 3.5. Doba trvání skupinového srovnávacího pokusu krmné zkoušky je minimálně:

• při zkoušce chutnosti 2 týdny, včetně přípravného období,

• při zkoušce příjmu 3 týdny,

• při zkoušce dietetických vlastností krmiva 4 týdny,

• při jiných krmných zkouškách (např. při reklamaci,prošlé době použitelnosti apod.) se postupuje podle krmného návodu krmiva nebo podle krmného návodu pro krmiva podobného složení, účinku a charakteristiky.

• 3.6. Při zkoušce chutnosti krmiva se hodnotí především rychlost příjmu krmiv za určitý časový úsek. Dále se sleduje živá hmotnost zvířat na počátku a na konci zkoušky a reakce zvířat na podávaná krmiva.

Při zkoušce příjmu krmiva se hodnotí dynamika příjmu kontrolního a zkoušeného krmiva ve vztahu k přijaté sušině.

• 3.7.Při zkouškách dietetických vlastností krmiva se hodnotí:

• hmotnost zvířat na počátku a na konci sledovaného období,

• přírůstek živé hmotnosti za sledované období,

• příjem a celková spotřeba krmiv, reakce zvířat na zkoušené krmivo,

• zdravotní stav zvířat sledovaný adspekcí,

• veterinární vyšetření nutně odporažených a uhynulých zvířat,

• chemické případně mikrobiologické vyšetření výkalů zvířat.

• 3.8. Pro hodnocení ostatních krmných zkoušek platí pravidla stanovená pro hodnocení biologické testace v bodě 1.6. této přílohy.

• 3.9.Evidence se vede u každého skupinového srovnávacího pokusu krmné zkoušky samostatně.Výsledky se zpracovávají do souhrnné dokumentace biologického zkoušení.

Příloha č. 21 k vyhlášce č. 451/2000 Sb.

ZKOUŠENÍ KONZERVAČNÍ ÚČINNOSTI

• 1. Zkoušení konzervační účinnosti

• 1.1. Kontrolní a pokusná zkouška konzervační účinnosti se zakládají současně.

• 1.2. Při zahájení konzervačních zkoušek se krmiva, na kterých se zkouška provádí a konzervační látky, ověřují analyticky.

• 1.3. Pro kontrolní a pokusnou zkoušku konzervační účinnosti u statkových objemných krmiv se používá stejné krmivo, tj. shodný druh, shodné vegetační stádium, shodná mechanická úprava (délka řezanky, uložení, dusání, zatížení, uzavření atd.).

• 1.4. Aplikace zkoušené konzervační látky se provádí podle návodu, uvedeného žadatelem o registraci. Dávkuje se rovnoměrně.

• 1.5. Krmivo, použité ke konzervační zkoušce, se váží.

• 1.6. Doba zakládání kontrolní a pokusné konzervační zkoušky u statkových objemných krmiv trvá nejvýše 24 hodin.

• 1.7. Konzervační zkoušky, s výjimkou konzervačních zkoušek u statkových objemných krmiv, se zakládají na dobu, která je stanovena jako maximální doba účinnosti zkoušené konzervační látky.

• 1.8. V průběhu kontrolní a pokusné konzervační zkoušky a v poslední den zkoušky se krmiva ověřují analyticky.

• 1.9. V průběhu konzervační zkoušky se sleduje a zaznamenává teplota, podle povahy zkoušené konzervační látky i vlhkost vnějšího prostředí. V průběhu konzervační zkoušky objemných krmiv se sleduje a zaznamenává pH.

• 1.10. V průběhu konzervační zkoušky u objemných statkových krmiv se zjišťují ztráty vzniklé odtokem silážních šťáv.

• 1.11. Po skončení konzervační zkoušky u objemných statkových krmiv se stanoví analyticky obsah živin, pH a obsah kyselin, vzniklých fermentačním procesem. Krmivo se hodnotí senzoricky.

• 1.12. O průběhu konzervačních zkoušek se vede evidence. Veškeré dílčí výsledky se zpracovávají do souhrnné dokumentace o zkoušení konzervační účinnosti.

Příloha č. 22 k vyhlášce č. 451/2000 Sb.

ZKOUŠENÍ JAKOSTI ŽIVOČIŠNÝCH PRODUKTŮ

• 1. Zkoušení jakosti masa

• 1.1. Senzorické hodnocení jakosti masa

Podstata senzorického hodnocení spočívá v subjektivním posouzení vzhledu, vůně, chuti, šťavnatosti, křehkosti, jemnosti eventuálně dalších vlastností zkoušených vzorků masa, získaných od zvířat kontrolních a pokusných skupin.

• 1.1.1. Odborné znalecké posouzení provádí nejméně 5 posuzovatelů, z toho 3 stálí, otestovaní jako způsobilí, a dva další. Za optimální se považuje hodnocení 5 vzorků. Vzorky jsou anonymní.

• 1.1.2. Vzorky se doporučuje odebírat z míst, odkud se odebírá i vzorek k fyzikálně-chemickému zkoušení, a to v čisté svalovině a v množství:

• u skotu mezi 9. a 12.žebrem - roštěnka (500-700 g)

• u prasat od posledního žebra kaudálním směrem - pečeně (400-600 g)

• u ovcí hřbetní partie (400-600 g)

• u telat mezi 9. a 12.žebrem - pečeně (400-600 g)

• u drůbeže prsní a stehenní svalovina (celý kus)

• u ryb celé kusy (nejméně 500 g).

Při senzorickém hodnocení lze dle potřeby použít i jiné svaly,tukovou tkáň, další části jatečného zvířete nebo jeho orgány, např. játra a jiné.

• 1.1.3. K balení vzorků se používají obaly, které zajistí původní vlastnosti vzorků.

• 1.1.4. Vzorky se skladují při teplotě masa v rozmezí 1 - 3°C; pokud není dodržena doporučená doba pro senzorické hodnocení od poražení zvířete, uvedená v bodě 1.1.5., vzorky se zamrazují a uchovávají při teplotě nižší než -18°C nejdéle do 2 měsíců.

• 1.1.5. Doporučená doba pro senzorické hodnocení od poražení zvířete:

• u hovězího masa 6. - 8.den,

• u vepřového masa 3. - 6.den,

• u telecího 4. - 6.den,

• u skopového 3. - 7.den,

• u drůbežího 3. - 7.den.

• 1.1.6.Senzorické hodnocení syrového masa

Provádí se posuzování:

• barvy a vzhledu,

• zastoupení mezisvalového tuku - mramorování,

• vláknitosti,

• textury - konzistence,

• schopnosti masa vázat vlastní šťávu,

• pachu.

Výsledek se vyjadřuje buď slovně nebo bodovým hodnocením. Obvykle se boduje celková jakost. Doporučuje se užití 5 bodového systému.

• 1.1.7. Senzorické hodnocení masa tepelně upraveného

Hodnotí se základní kriteria:

• vůně,

• chuť,

• šťavnatost,

• křehkost a jemnost.

Posuzuje se bodovým systémem a slovně.

• 1.1.7.1. Tepelná úprava masa dušením v uzavřeném obalu

Zkoušené vzorky masa se dusí v uzavřených masových sklenicích v prostředí páry po stanovenou dobu. Bodové hodnocení pak slouží ke vzájemnému porovnání vzorků a ke statistickému zpracování. Celkové vyhodnocení stanoví, zda se jedná o maso bez závad nebo o maso s odchylkami. Nedílnou součástí hodnocení je protokol, který se přikládá k celkovému hodnocení posuzovaných vzorků.

• 1.1.7.2. Hodnocení uvolněné šťávy (vývaru)

U vývaru se posuzuje barva a čirost, vůně, chuť, eventuálně podíl tuku ve vývaru.

• 1.1.7.3. Tepelná úprava masa vařením

Zkoušené vzorky se vaří ve vodě bez přísad po stanovenou dobu.

• 1.1.7.4. Tepelná úprava masa pečením

Vzorky zkoušené svaloviny se pečou ve skleněných nádobách z varného skla v elektrické troubě při stanovené teplotě a době.

• 1.1.7.5. Úprava masa grilováním

Vzorky masa se grilují na grilovacím automatu při stanovené teplotě a době.

• 1.1.7.6. Zkouška škvařením

Vzorek tukové tkáně se rozkrájí na kousky o hraně 2 cm a škvaří se při stanovené teplotě až do uvolnění tuku.

• 1.1.7.7. Stanovení ztrát masa vařením

Rozdíl mezi hmotností syrového a vařeného masa slouží k výpočtu ztrát vařením. Vyjadřuje se v procentech.

• 1.1.7.8.Stanovení ztrát masa grilováním

Rozdíl mezi hmotností syrového a grilovaného masa slouží k výpočtu ztrát grilováním. Vyjadřuje se v procentech.

• 1.2.Chemické hodnocení jakosti masa

Odběr vzorků je stejný jako v bodě 1.1.2. této přílohy.

• 1.2.1. Stanovení obsahu vody

Vzorek se suší s pískem při 100 - 105°C do konstantní hmotnosti, obsah vody se vyjadřuje v procentech. Rozdíl mezi souběžnými stanoveními nepřesahuje 0,3%.

• 1.2.2. Stanovení celkového dusíku metodou podle Kjeldahla

Dusík bílkovin se převede mineralizací na amoniak, který se stanoví destilací titračně. Obsah dusíkatých látek se vypočte násobením koeficientem 6,25.

• 1.2.3. Stanovení tuku přímou extrakcí

Tuk po odstranění obsahu vody sušením se extrahuje rozpouštědlem, které se odpaří a tuk se zváží.

• 1.2.4. Stanovení obsahu popela - minerálií

Spalováním zhomogenizovaného vzorku při teplotě max. 600°C do bílé až bílo-šedé barvy popele.

• 1.2.5. Stanovení hydroxyprolinu

Stanoví se po hydrolýze bílkovin na základě barevné reakce jeho oxidačního produktu p-dimethylaminobenzaldehydem.

• 1.2.6. Stanovení tryptofanu

Spočívá v alkalické hydrolýze vzorku hydroxidem barnatým a v kolorimetrickém stanovení.

• 1.2.7. Stanovení obsahu vazivových bílkovin výpočtem (x)

x = a.f [g/100 g]

a = obsah hydroxyprolinu v g/100 g

f = 8,877 - přepočítávací faktor

svalové bílkoviny = bílkoviny celkem - vazivové bílkoviny.

• 1.2.8. Stanovení nutriční hodnoty masa - výpočtem

NP (%) = nutriční hodnota masa je procentuální podíl energie čistých, plně hodnotných bílkovin z hodnoty celkové energie masa.

NP = 123,3 * 1,43 - x * B * 172,34 - xB * 17 + T * 38

x = log hodnoty obsahu hydroxyprolinu/g ve 100g celkových bílkovin masa (g na 16 g N)

B = obsah bílkovin v mase (%)

T = obsahu tuku v mase (%).

• 1.2.9. Stanovení obsahu cholesterolu

Stanoví se spektrofotometricky po reakci s kyselinou sulfosalicylovou a anhydridem kyseliny octové v prostředí kyseliny sírové.

• 1.3. Technologické hodnocení masa

• 1.3.1. Stanovení schopnosti masa vázat přidanou vodou. Zjišťuje se schopnost zhomogenizovaného masa udržet si v přítomnosti soli přidanou vodu i po tepelném zpracování.

• 1.3.2.Stanovení pH masa

Obvykle se stanovuje u hovězího a vepřového masa jeho pH1hod 1 hodinu po porážce a pH24hod 24 hodin po porážce.

Na základě posouzení těchto dvou hodnot se definuje výskyt specifických vad masa.

• 1.4. Stanovení inbibičních látek v mase

Provádí se mikrobiologické stanovení reziduí inhibičních látek.

• 1.5. Jatečné hodnocení cílových zvířat

Provádí se minimálně u 6 ks z kontrolní i pokusné skupiny (poměr pohlaví 1 : 1), u kterých se živá hmotnost nejvíce přibližuje průměru skupiny (± 5 %).

U ryb se hodnotí 10 ks ryb z každé skupiny.

Posuzuje se stupeň zmasilosti a protučnění, popř. stupeň nežádoucího přetučnění. Posuzuje se zrakem (hmatem).

Dále se zjišťuje:

• hmotnost při odběru, tj. celková hmotnost zvířete zjištěná vážením,

• čistá hmotnost, tj. hmotnost při odběru snížená o srážku na nakrmenost nebo zvýšená o přirážku na lačnost,

• hmotnost jatečně opracovaného těla, tj. hmotnost zjištěná vážením v tepelném stavu po ukončení porážky nejpozději do 30 min.,

• výtěžnost, tj. % podíl hmotnosti jatečně opracovaného těla k čisté hmotnosti.

• 1.5.1. Jatečné hodnocení skotu a ovcí

Do jatečně opracovaného těla se počítá hmotnost 2 půlek nebo 4 čtvrtí bez kůže, bez hlavy oddělené od trupu před 1. krčním obratlem, bez noh oddělených v dolním kloubu zápěstním nebo zánártním, bez orgánů dutiny hrudní, břišní a pánevní, vyňatých s přirostlým tukem, bez pohlavních orgánů, bez ledvin, ledvinového a pánevního loje.

• 1.5.2. Jatečné hodnocení prasat

Do jatečně opracovaného těla se počítá hmotnost 2 půlek s hlavou bez mozku a míchy, včetně kruponu a kruponového sádla, s ledvinovým sádlem (plstním), bez ledvin a ostatních orgánů dutiny hrudní, břišní a pánevní, vyňatých s přirostlým tukem.

• 1.5.3. Jatečné hodnocení drůbeže

Při jatečném rozboru se sleduje a vyhodnocuje:

• živá hmotnost zvířat po 12 hodinovém lačnění,

• hmotnost vykuchané drůbeže (čistý trup bez drůbků, ale s kůží krku),

• hmotnost prsní svaloviny,

• hmotnost stehenní svaloviny,

• hmotnost jater,

• hmotnost hodnotných částí,

• hmotnost prázdného žaludku, jater a srdce.

Výtěžnost je % podíl hmotnosti vykuchané drůbeže včetně hmotnosti hodnotných částí z hmotnosti před zabitím.

• 1.5.4.Jatečné hodnocení králíků

Při bourání se oddělí hlava a za posledním žebrem přední část, která obsahuje krk, žebra s břišními svaly a přední nohy.

Hmotnost zadní části je součet hmotností hřbetu a stehen.

Jatečná výtěžnost se vypočte jako podíl součtu hmotností jatečného trupu s hlavou, srdce, jater, ledvin s ledvinovým tukem k živé hmotnosti.

• 1.5.5. Stanovení stolní hodnoty ryb

Stolní hodnota je soubor smyslově posuzovaných vlastností a výtěžnosti.

Hmotnost ryby je hmotnost mokré ryby po okapání přebytečné vody.

Hmotnost masa je hmotnost ryby bez částí těla, které se nezapočítávají do výtěžnosti a představuje u kapra celé tělo bez hlavy, vnitřních orgánů, ploutví a šupin, včetně jiker nebo mlíčí,u pstruhů celé tělo bez vnitřních orgánů.

Výtěžnost se stanoví jako % podíl hmotnosti masa z hmotnosti ryby.

• 1. Zkoušení mléka

• 2.1. Odběr vzorků mléka pro potřeby zkoušení

Dojnice zařazené do srovnávacího biologického zkoušení se dojí individuálně. Vzorky se odebírají ihned po provedeném nádoji od každé dojnice samostatně.

Po promíchání se zajistí odběr určitého reprezentativního množství mléka, které má veškeré vlastnosti celku.

Vzorky určené k chemickému rozboru se uloží tak, aby byla uchována jejich nezměněná jakost až do doby potřebné k provedení rozboru.

• 2.2. Smyslové vlastnosti mléka

Stanovují se senzorickým hodnocením, a to:

• barva,

• konzistence a vzhled,

• chuť a vůně.

• 2.3. Fyzikální a chemické jakostní znaky mléka

• stanovení obsahu tuku acidobutyrometrickou metodou,

• stanovení sušiny mléka jako podíl po vysušení při teplotě 105°C ± 2°C,

• stanovení tukuprosté sušiny výpočtem z obsahu sušiny mléka a obsahu tuku v mléce,

• stanovení specifické hmotnosti mléka mléčným hustoměrem,

• stanovení titrační kyselosti dle Soxhlet-Henckela,

• stanovení obsahu celkového dusíku dle Kjeldahla,

• stanovení bílkovin na základě celkového dusíku dle Kjeldahla vynásobením konvenčním faktorem pro mléčné bílkoviny 6,38,

• stanovení mléčného cukru (laktózy) polarimetricky,

• stanovení čísla kyselosti mléčného tuku neutralizací KOH volných mastných kyselin,

• stanovení jodového čísla jako procentového množství jódu, vázaného zkoušenou látkou. Slouží pro zjištění nenasycených mastných kyselin a jakosti mléčného tuku,

• stanovení kysací schopnosti mléka s použitím jogurtové kultury,

• stanovení počtu somatických buněk v 1 ml mléka,

• stanovení celkového počtu mikroorganismů (CPH) v 1 ml mléka v tisících,

• stanovení inhibičních látek.

• 2.4. Doplňkové jakostní znaky mléka

• mikrobiologické jakostní znaky,

• obsah volných mastných kyselin u mléčného tuku,

• obsah nutričně významných složek,

• mechanické nečistoty.

• 1. Zkoušení vajec

Odběr vzorků se provádí namátkovým výběrem reprezentativního počtu kusů vajec z každé skupiny.

Jakost konzumních vajec se zjišťuje smyslově, fyzikálně, chemicky a mikrobiologicky. Veškeré kvantitativní vlastnosti se statisticky vyhodnocují.

• 3.1. Zjišťování smyslových vlastností vajec

Zjišťuje se čistota, neporušenost a tvar skořápky, povrchový pach a vůně, velikost a nepohyblivost vzduchové bubliny, průhlednost a tuhost bílku, viditelnost a nepohyblivost žloutku, vývoj zárodku, vzhled bílku, vzhled žloutku, vůně a chuť obsahu po rozbití, zjištění chuti vaječného obsahu po uvaření.

• 3.2. Zjišťování fyzikálních vlastností vajec

• 3.2.1. Hmotnost vajec se zjišťuje vážením jednotlivých kusů

• 3.2.2. Index tvaru vajec je dán rozměry ve směru os

• 3.2.3. Pevnost skořápky se zjišťuje působením zesilujícího tlaku na celé vejce nebo upravenou skořápku.

• 3.2.4. Tloušťka skořápky se měří za konstantních podmínek na přesně zvolených místech, ostrém a tupém konci vejce.

• 3.2.5. Barva žloutku je intenzita zbarvení žloutku a posuzuje se podle 15 stupňového barevného vějíře.

• 3.2.6. Index tuhého bílku je dán poměrem plochy, kterou zaujímá bílek po vytlučení na podložku k jeho výšce. Plocha je charakterizována průměrem délky a šířky.

• 3.2.7. Haughovy jednotky vyjadřují jakost vejce na základě vztahu mezi výškou tuhého bílku a hmotností vejce. Vypočtou se dle vzorce:

HJ = 100 log⁡ V- 32,3 30 H0.37 - 100100 + 1,9 ,

kde V je výška bílku v mm a H hmotnost vejce v g.

• 3.2.8. Index žloutku a zploštění je dán poměrem plochy, kterou zaujímá žloutek po vytlučení na podložku k jeho výšce. Plocha je charakterizovaná průměrem délky a šířky.

Příloha č. 23 část I k vyhlášce č. 451/2000 Sb.

BIOLOGICKÉ ZKOUŠENÍ DOPLŇKOVÝCH LÁTEK

Část I. A

BIOLOGICKÉ ZKOUŠENÍ DOPLŇKOVÝCH LÁTEK JINÝCH NEŽ MIKROORGANIZMY A ENZYMY

Biologické zkoušení doplňkových látek jiných než mikroorganizmů a enzymů se řídí postupy uvedenými v části I.A. Mohou být požadovány všechny dále uváděné zkoušky a testy a je-li nutno i další informace.

Provedené zkoušky jsou podkladem pro zpracování dokumentace (tzv. dossier) o látkách a přípravcích, u kterých je nutno žádat o povolení jejich použití jakožto doplňkových látek do krmiv nebo o nové užití povolené doplňkové látky. V této části přílohy se termín „doplňková látka“ týká účinných chemicky definovaných látek nebo přípravků obsahujících účinné látky ve stavu, v jakém budou zapracovány do premixů a krmiv. Dokumentace musí umožnit vyhodnocení doplňkových látek na základě současného stavu znalostí, které jsou předpokladem, že jejich povolení bude odpovídat stanoveným zásadám.

Pokud se dokumentace týká doplňkové látky pocházející nebo obsahující geneticky modifikované organismy ve smyslu Čl. 2 odst. 1 a 2 směrnice Rady 2001/18/ES, musí být v dokumentaci uvedeny vedle informací požadovaných v této příloze též informace vyjmenované v Čl. 7a v prvním pododstavci směrnice Rady 70/524/EHS.

Dokument musí obsahovat podrobné zprávy o všech provedených zkouškách, předložené v pořadí a podle číslování uvedeného v této příloze. Musí obsahovat odkazy a kopie všech zveřejněných vědeckých údajů, týkajících se hodnocení doplňkové látky. Musí být dodána elektronická verze dokumentace. Závěrem zkoušek je objasnit, zda je užití doplňkové látky bezpečné:

• a) vzhledem k cílovým druhům zvířat v koncentracích navrhovaných v krmivech;

• b) vůči osobám, které mohou být vystaveny doplňkové látce vdechnutím, jiným kontaktem sliznic, očí nebo kůže při manipulaci s doplňkovou látkou jako takovou nebo zapracovanou do premixů nebo krmiv;

• c) vůči spotřebitelům, kteří jedí potraviny získané ze zvířat, jimž byla doplňková látka podána a která by mohla obsahovat rezidua doplňkové látky nebo její metabolity; bezpečnost použití bude obecně zajištěna tak, že se stanoví maximální limity reziduí (MLR) a ochranné lhůty;

• d) vůči zvířatům a lidem, vzhledem k selekci a rozšíření genů rezistentních vůči antimikrobiálním látkám;

• e) vůči životnímu prostředí, s ohledem na nebezpečí vyplývající z doplňkové látky samotné, nebo z jejích produktů přímo anebo vylučovaných zvířaty.

V zásadě musí být provedeny zkoušky, které stanoví identitu, podmínky užití, fyzikálně chemické vlastnosti, metody stanovení a účinnosti doplňkové látky, jejího metabolismu a reziduí, fyziologické a toxikologické účinky na cílový druh. Je-li doplňková látka určená pro kategorii zvířat náležejících k určitému druhu, musí být zkoušky týkající se účinnosti a reziduí vypracovány na této cílové kategorii. Zkoušky nezbytné pro posouzení rizika pro lidské zdraví a pro životní prostředí budou v zásadě záviset na povaze doplňkové látky a okolnostech jejího užití. V tomto ohledu není stanoveno žádné striktní pravidlo.

V případě potřeby mohou být požadovány dodatečné informace. Nebudou-li do dokumentace dodány jakékoliv v pokynech stanovené údaje, musí to být odůvodněno. Zejména zkoušky týkající se mutagenity, karcinogenity a reprodukční toxicity je možné opomenout pouze v případě, že chemické složení, praktické výsledky nebo jiné podklady odůvodněně vyloučí tyto účinky.

Musí být vypracovány odborné znalecké posudky o kvalitě, účinnosti a bezpečnosti doplňkové látky. Autoři těchto posudků musí mít odbornou způsobilost na základě vysokoškolského vzdělání získaného studiem v akreditovaném studijním programu v příslušné oblasti studia, musí být uznávanými odborníky v dotyčné oblasti a nesmějí být osobně zainteresováni na vedení pokusů začleněných do dokumentace. Posudky musí obsahovat kritické zhodnocení dokumentace, kterou dodal žadatel; pouhý souhrn fakt není dostačující.

Určení fyzikálně chemických, toxikologických a ekotoxikologických vlastností se uskuteční pomocí úředních metod nebo aktualizovaných metod, uznaných mezinárodními vědeckými institucemi. Užití jiných metod musí být odůvodněno.