Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon)

Oprávněné osoby předávají údaje, zjištěné při testování a posuzování osobě pověřené vedením ústřední evidence průběžně, nejpozději však 15. 1., 15.4., 15. 6., 15. 8. a 15. 10. kalendářního roku. Podrobné pokyny k předávání dokladů do ústřední evidence, jejich zpracování a vydávání počítačových výstupů pro šlechtitelskou činnost chovatelů, uznaných chovatelských sdružení a oprávněných osob zpracovává a vyhlašuje osoba pověřená vedením ústřední evidence.

ČÁST IV.

CHOV KOZ

A.

TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ UŽITKOVÝCH VLASTNOSTÍ

Provádí se u kozlů, koz a jejich potomstva v chovech v kontrole užitkovosti.

Kozy se zařazují do kontroly užitkovosti po hodnocení, kozli po hodnocení a zápisu do státního registru plemeníků.

I.

Reprodukční vlastnosti

Zjišťuje se:

• a) datum zapuštění (u skupinového zapouštění datum zahájení a ukončení),

• b) ušní číslo a státní registr kozla,

• c) datum porodu, počet živě a mrtvě narozených kůzlat a pohlaví,

Údaje a) až c) zjišťuje chovatel, který označí kůzlata do 72 hodin po narození.

Oprávněná osoba, která zjistí počet odchovaných kůzlat a pohlaví do 40 (± 10) dnů věku, vyhodnotí nejpozději do 30.9. běžného roku reprodukci koz na základě prvotní evidence vedené v chovu a stanoví u

• a) koz

• 1. index plodnosti v %, jako podíl živě a mrtvě narozených kůzlat k věku plemenice-1,

• 1. index odchovu v %, jako podíl odchovaných kůzlat do 40 dnů věku k věku plemenice-1,

• b) stáda nebo kozlů

• 1. oplodnění v % jako podíl plemenic okozlených a zmetalých k počtu plemenic, zařazených do reprodukce na začátku připouštěcího období x 100,

• 1. plodnost v %, tj. podíl živě a mrtvě narozených kůzlat k počtu plemenic po porodu,

• 1. odchov v %, jako počet odchovaných kůzlat do 40 dnů věku k počtu plemenic zařazených do reprodukce na začátku připouštěcího období x 100,

• 1. intenzita v %, jako počet narozených kůzlat za rok k počtu plemenic základního stáda x 100.

• 1. výskyt hermafroditních kůzlat v %, jako podíl narozených hermafroditních jedinců k počtu všech narozených kůzlat x 100,

• 1. výskyt rohatých kůzlat v %, jako podíl narozených rohatých jedinců k počtu všech narozených kůzlat x 100,

II.

Mléčná užitkovost

Dojivost mléčných typů koz se sleduje v průběhu laktace podle

• 1. metody A4, která spočívá v měření dojivosti 2x v kontrolním dni, a to ráno a večer,

• 1. metody AT, která spočívá v měření dojivosti 1x v kontrolním dni, a to střídavě jeden měsíc ráno a další měsíc večer, s pravidelným střídáním po dobu celého kontrolního období; celodenní produkce se dopočítá vynásobením dvěma,

• 1. metody AC, která spočívá v měření dojivosti 1x v kontrolním dni a to pravidelně buď ráno nebo večer; celodenní produkce se dopočítává na základě celkového nádoje (ranního i večerního) všech kontrolovaných koz,

po dobu laktačního období se používá pouze jedna z uvedených metod a v den kontroly jsou měřeny všechny plemenice ve stádě,

Dojivost se zjišťuje:

• a) množství mléka v kg nebo v I se zjistí měřením nebo vážením nadojeného mléka za pomoci libovolného nástroje (váhy, odměrný válec apod.) s konstrukční přesností měření 20 g nebo 20 ml nebo milkmetrem.

• b) první kontrolní den musí být uskutečněn u nekojících koz nejdříve 10. den a nejpozději 30. den po porodu, u kojících koz nejdříve 40. den, nejpozději však do 70. dne po porodu,mezi dvěma po sobě následujícími kontrolními dny je rozpětí 26 - 34 dní,

• c) ze závažných důvodů může být kontrola přerušena maximálně na 75 dní, v případě veterinární uzávěry až na 100 dní,

• d) celková dojivost za laktaci je součtem produkce mléka za období sání a za období dojení během laktace,

• e) standardní období sání je 40 dní, standardní období dojení je 240 dní, standardní laktační období je 280 dní; počet laktačních dnů se vypočítá od druhého dne po porodu do zaprahnutí (koza se považuje za zaprahlou, když denní nádoj je nižší než 0,2 I),

• f) v jedné laktaci je minimálně 6 kontrolních období.

• g) laktace končí posledním kontrolním obdobím, v němž byla koza naposledy kontrolována + 15 dní.

III.

Růstová schopnost

Zjišťuje se:

• a) živá hmotnost kůzlat po narození,

• b) živá hmotnost kůzlat u masného typu ve 100 ± 15 dnech věku a stanoví se průměrný denní přírůstek.

• c) živá hmotnost koz a kozlů po hodnocení před zařazením do plemenitby.

Údaj a) zjišťuje chovatel, b) a c) oprávněná osoba.

IV.

Výkrmnost a jatečná hodnota

zjišťovaná

• a) polním testem nebo v testační stanici

za podmínek:

• 1. výběr kozlů pro testaci navrhuje oprávněná osoba a schvaluje uznané chovatelské sdružení,

• 1. chov je zařazen do kontroly užitkovosti,

• 1. v chovu je po testovaném kozlovi nejméně 10 zdravých trvale označených kůzlat,

• 1. kapacita, technické podmínky a způsob výživy odpovídá metodice testace,

• 1. test začíná po mlezivovém období (do 14 dnů věku), výkrm končí u poloviny kůzlat do 70 dnů věku, u druhé poloviny do 130 dnů věku.

Ukazatele výkrmnosti a jatečné hodnoty kůzlat se zjišťují:

• 1. zmasilost nejdéle do 3 dnů před porážkou subjektivním posouzením,

• 1. živá hmotnost kůzlat s přesností 0,2 kg,

• 1. průměrný denní přírůstek kůzlat od narození do ukončení testu,

• 1. hmotnost jatečně opracovaného trupu za tepla do 1 hodiny a vychlazených při teplotě 4 až 7°C po 24 hodinách, bez hlavy a distálních částí končetin a hmotnosti kůže,

• 1. jatečná výtěžnost v %,

• 1. podíl kýty s kostí v %,

• 1. podíl masa z kýty v %,

• 1. plocha nejdelšího zádového svalu v cm^2,

• 1. podíl ledvinového tuku v %

• b) ultrazvukovým měřením:

• 1. chovy k měření navrhuje oprávněná osoba a schvaluje uznané chovatelské sdružení,

• 1. minimální počet pro vyhodnocení potomstva je 10 jehňat obojího pohlaví ve 100 dnech věku,

• 1. před měřením ultrazvukem se subjektivně zhodnotí zmasilost kýty, hřbetu a plece,

• 1. při měření se přístrojová sonda přikládá na úrovni 1. bederního obratle tak, aby ultrazvukové vlny probíhaly v ploše kolmé k ose páteře zvířete,

V.

Produkce a kvalita srsti

u srstnatých typů koz se provádí tak, že se zjistí množství nastříhané nebo vyčesané srsti ve věku 12 měsíců s přesností na 0,01 kg, střední jemnost, délku, věrnost, lesk, barvu, pevnost a pružnost srsti.

B.

PŘEDÁVÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH A EVIDOVANÝCH ÚDAJŮ

Oprávněné osoby předávají údaje, zjištěné při testování a posuzování osobě pověřené vedením ústřední evidence průběžně, nejpozději však 15. 1., 15.4., 15.6., 15. 8. a 15. 10. kalendářního roku. Podrobné pokyny k předávání dokladů do ústřední evidence, jejich zpracování a vydávání počítačových výstupů pro šlechtitelskou činnost chovatelů, uznaných chovatelských sdružení a oprávněných osob zpracovává a vyhlašuje osoba pověřená vedením ústřední evidence.

ČÁST V.

CHOV BĚŽCŮ

A.

TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ UŽITKOVÝCH VLASTNOSTÍ

Pro účely testování se rozumí

• a) obdobím snášky období, ve kterém plemenice snáší vejce v jednom roce,

• b) oplozeností procentické vyjádření počtu oplodněných vajec z počtu nasazených,

• c) líhnivostí procentické vyjádření vylíhnutých kuřat z počtu nasazených vajec,

• d) líhnutím inkubace vajec v líhni,

• e) kuřetem jedinec ve stáří jednoho dne až tří měsíců,

• f) mladým ptákem jedinec ve stáří 3-30 měsíců dle druhu a plemene,

Plemeníci a plemenice se zařazují do kontroly užitkovosti po provedeném hodnocení.

Zjišťování a evidování užitkových vlastností:

• a) ihned po snesení vejce napíše chovatel na skořápku číslo vejce, datum snášky a číslo matky biologicky nezávadnou barvou a provede zápis do Deníku evidence snášky.

• b) hmotnost vejce zjistí chovatel před násadou do líhně:

• vejce atypických tvarů, s vadou struktury skořápky a váhou pod 1000 g nejsou použita k násadě,

• v líhni musí být vejce umístěno tak, aby při líhnutí byla zajištěna průkaznost původu vylíhnutého kuřete,

• c) vylíhnutému kuřeti se nasadí nánožní kroužek s číslem, které je shodné s číslem vejce a po označení kuřete nánožním kroužkem provede chovatel zápis do „Líhňařského deníku“.

• d) do šesti týdnů po narozeni oprávněná osoba trvale označí kuře podle pohlaví natetováním přiděleného evidenčního čísla v chovu způsobem, který je stanoven v Řádu plemenné knihy uznaného chovatelského sdružení, zároveň je kuře označeno plastovou známkou vpíchnutou do pravé křídelní řasy; přidělené číslo zapíše oprávněná osoba do „Líhňařského deníku“.

Při dosažení 6 měsíců stáří mladých ptáků provede oprávněná osoba vážení nebo měření trupu odchovávaného potomstva a zjištěné hodnoty zapíše do „Deníku odchovu potomstva“.

V době jatečné zralosti v rozmezí 12 – 16 měsíců stáří (podle plemene) provede oprávněná osoba individuální měření délky trupu, obvodu trupu, obvodu stehna a obvodu běháku dochovaných mladých ptáků (obr.č. 1) a naměřené hodnoty zapíše do „Deníku odchovu potomstva„.

Hodnocení plemenných zvířat:

jednotlivým znakům se přidělí body podle schématu v tabulce č. 9

Tabulka č. 9

sledovaná vlastnost	znak	body
I. - Zdravotní stav	Chování (náchylnost ke stresu)	0-1
	Kůže, peří	0-I
	Klouby, sliznice	0-I
	Celkem bodů I	0-3
II. Rámec a užitkový typ	Výška trupu (hřbetu od podložky)	0-I
	Délka trupu	0-I
	Obvod trupu	0-I
	Obvod běháků	0-I
	Osvalení stehen	0-I
	Celkem bodů II	0-5
III. Exteriér	Hlava, krk	0-I
	Trup a křídla -držení	0-l
	Nohy zúhlen	0-I
	Nohy - postavení	0-I
	Prsty	0-I
	Chůze	0-I
	Běh	0-I
	Celkem bodů III	0-7

Pro každý znak je použito hodnocení od 1, 0 do 0 bodu ve stupnici

• a) 1,0 - nápadně dobrý

• b) 0,8 - ve znacích nevýrazný

• c) 0,6 - lehké chyby

• d) 0,4 - jasně zřetelné chyby

• e) 0,2 - vážné chyby, ale při jiných způsobilostech ještě použitelné pro chov,

• f) 0 - velmi vážné chyby, zvíře vyřadit na základě těchto znaků z chovu, ostatní znaky nebudou při tom vzaty v úvahu.

Celkové hodnocení se provádí na základě součtu dosažených bodů podle tabulky č. 10.

Tabulka č. 10

Hodnocení	Počet dosažených bodů
Výborný	13-15
Velmi dobrý	10-12
Dobrý	7-9
Dostatečný	4-6
Nedostatečný	méně než 4 body

Obr. č. 2 Způsob měření tělesných patrií pštrosů dvouprstých páskovou mírou

[image omitted]

Obvod trupu je měřen těsně pod stehny - bod A.

Délka trupu je měřena od klínovitého spojení kostí hrudních– bod B, nejkratší vzdáleností mezi stehny ve spodní části trupu k zakončení kosti stydké – bod C.

Obvod stehna je měřen od hlavice kosti holenní – bod D, ke kožní řase spojující stehno s trupem – bod E

Obvod běháku – je měřen ve výši 15 cm od spodní hlavice kosti nártní – bod F

B.

EVIDENCE A ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ

Údaje získané v jednotlivých obdobích kontroly se zaznamenávají v tiskopisech

• a) Deník evidence snášky, ve kterém se eviduje číslo vejce, datum snášky, číslo samice, státní registr samce a důvod vyřazení vejce ( pokud vejce není inkubováno),

• b) Líhňařský deník, ve kterém se eviduje datum násady, číslo vejce z deníku snášky, hmotnost vejce, číslo samice, státní registr samce, datum a důvod vyřazení z líhně během inkubace, datum narození, pohlaví a evidenční číslo chovu,

• c) Deník chovu potomstva, který se používá v době odchovu kuřat a mladých ptáků a ve kterém je evidováno číslo chovu, pohlaví, datum narození, číslo matky, číslo otce, vážení a měření prováděné ve věku 6 měsíců a měření prováděné ve stáří 12 - 16 měsíců dle plemene. U vybraných jedinců k další plemenitbě je zapsáno přidělené číslo čipové a v případě vyřazení jedince plemenitby důvod vyřazení,

• d) Seznam plemenic v chovu,

• e) Seznam plemeníků v chovu.

ČÁST VI.

CHOV PLEMENNÝCH RYB

A.

TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ VÝKONNOSTI

ve šlechtitelských a prarodičovských (rozmnožovacích) chovech, v chovech, které jsou pro tuto kategorii připravovány a v testačních stanicích, kde se sledují:

I.

Plastické znaky

individuálně sledované nejméně u 33 kusů plemenných ryb v populaci v tržní hmotnosti (znaky a) až f) podle obr. č 3)

• a) celková délka v mm (CD),

• b) délka těla v mm (DT),

• c) délka trupu v mm (DTr),

• d) délka hlavy v mm (DH),

• e) výška těla, v mm (VT),

• f) šířka těla v mm (ŠT),

• g) celková hmotnost ryby (v g)

• h) hmotnost trupu v g,

• i) hmotnost hlavy v g oddělené od trupu,

• j) hmotnost obou filetů s kůží v g, oddělených řezy od kostry trupu a pletenců ploutví,

• k) hmotnost gonád v g s určením pohlaví,

II.

Reprodukční užitkovost u vytíraných ryb

• 1. celkový počet jiker na 1 kg hmotnosti jikernačky,

• 1. velikost jiker u lososovitých ryb v mm, hmotnost jiker na 1 kg hmotnosti jikernačky u ostatních druhů,

• 1. objem spermatu v ml na 1 kg hmotnosti mlíčáka,

• 1. celkový počet spermií na 1 kg hmotnosti mlíčáka,

• 1. procento oplozenosti jiker v očních bodech,

• 1. celkové množství rozplavaného váčkového plůdku,

Trupem se rozumí

• a) u kaprovitých ryb, candáta obecného, jeseterů, okouna říčního, okounka pstruhového, sumce velkého, štiky obecné a tilápií tělo bez hlavy, šupin, vnitřních orgánů a ploutví oddělených těsně při bázi těla,

• b) u lína obecného, mníka jednovousého, pstruhů, sivenů, sumečků a úhoře říčního tělo s hlavou, bez žaber a vnitřních orgánů,

• c) u lipana podhorního a síhů tělo s hlavou, bez žaber, šupin a vnitřních orgánů.

Hlava se odděluje od těla obloukovitým řezem tak, aby pletenec prsních ploutví zůstal u těla.

III.

Procento přežití

(v prvním roce a dalších letech až do tržní velikosti), zjišťované v každém roce sledování

• a) za vegetační období od jarního do podzimního výlovu,

• b) mimo vegetační období po komorování, od podzimního do jarního výlovu,

IV.

Hmotnost

dosažená v prvním roce a dalších letech až do tržní velikosti je zjišťovaná nejméně jednou ročně, nebo minimálně 3x za období testu.

B.

TESTOVÁNÍ MEZIPLEMENNÝCH KŘÍŽENCŮ

se provádí za účelem zjištění výkonnosti plemen, linií a populací ryb. Při testování a posuzování se hodnotí

I.

Plastické znaky

podle části A. I. písm a), b), d) až k).

II.

Reprodukční užitkovost

individuálně značených generačních ryb s minimálním počtem 25 mlíčáků a 15 jikernaček pro každý typ křížení:

Postup reprodukce:

• a) je prováděna umělým výtěrem u všech jedinců synchronně v jednom časovém období,

• b) gamety jsou odebírány individuálně s určením množství gamet na 1 kg hmotnosti mlíčáka a jikernačky,

• c) osemenění s aktivací gamet je prováděno párově nebo polyspermicky, kdy je zařazeno sperma nejméně od 25 mlíčáků a jikry od 15 jikernaček, sperma a jikry jsou rozděleny na skupiny, tzn. vždy stejný objem spermatu od 25 mlíčáků je rozdělen na 5 skupin se zastoupením spermatu od 5 mlíčáků ve skupině a stejné množství jiker od 15 jikernaček je rozděleno na 3 skupiny se zastoupením jiker od 5 jikernaček ve skupině, každá ze skupin jiker je následně rozdělena na 5 porcí. Každá porce jiker je osemeněna spermatem jedné skupiny mlíčáků a aktivována. Aktivované porce od jedné skupiny jikernaček jsou smíseny a inkubovány v jednom inkubačním aparátu,

• d) hodnotí se procento oplozenosti jiker v očních bodech,

• e) vykulený plůdek z jednotlivých inkubačních aparátů se přenese do jednotlivých kolíbek a hodnotí se množství rozplavaného plůdku,

• f) při sestavování obsádky je váčkový plůdek smísen proporcionálně od tří skupin jikernaček, tzn. ze tří separátních kolíbek.

III.

Testování kapra obecného a lína obecného v rybnících

se provádí

• a) vysazením rozplavaného nerozkrmeného váčkového plůdku a jeho odchovem do tržní velikosti s provedením výtěžnosti jedlých částí na závěr testu,

• b) současně je testována kontrolní linie jiného odlišitelného fenotypu (např. barva, ošupení apod.) k eliminaci vlivů prostředí na dosaženou hodnotu hmotnosti,

• c) individuálním hodnocením nejméně 33 kusů v každém křížení se stanovením

• 1. hmotnosti jedince,

• 1. průměrné hmotnosti skupiny,

• 1. procenta přežití

• 1. směrodatné odchylky, variačního koeficientu a heterózního efektu,

• d) v prvním roce nebo do skupinového označení probíhá testování bez opakování s minimem tří testovaných skupin a kontrolní linie, která byla alespoň 2x součástí předchozích testů a používá se ke korekci vlivů prostředí na dosaženou živou hmotnost podle vzorce:

Korekce vlivu prostředí na dosaženou hodnotu hmotnosti

hk = h.k1/k2

kde hk = korigovaná hmotnost hodnoceného křížence

h = skutečná hmotnost hodnoceného křížence

k1 = průměrná hmotnost kontrolní skupiny ze všech rybníků

k2 = průměrná hmotnost kontrolní skupiny v hodnoceném rybníku

• e) v druhém roce nebo po skupinovém označení probíhá testování minimálně třikrát s minimem tří testovaných skupin a kontrolní linií v každém opakování, která jsou identická,

• f) testování probíhá podle schématu v tabulce 11 a 12.

Tabulka č. 11: Schéma testování výkonnosti u ryb v prvním roce testování nebo do skupinového označení, bez opakování.

Rybník	Mateřské plemeno	Otcovské plemeno	Kontrolní linie
I.	A	A	K
II.	A	B	K
III.	A	C	K

Tabulka č. 12: Schéma testování výkonnosti u ryb ve druhém roce testování nebo do skupinového označení, tři opakování.

Nasazení z rybníků v druhém roce	Rozsazení z rybníků z prvního roku	Mateřské plemeno	Otcovské plemeno	Kontrolní linie
I.	I.	A	A	K
II.	A	B	K
III.	A	C	K
II.	I.	A	A	K
II.	A	B	K
III.	A	C	K
III.	I.	A	A	K
II.	A	B	K
III.	A	C	K

IV.

Testování pstruha duhového a ostatních druhů ryb

se provádí v nádržích v jednotných podmínkách s opakováním 4x při stejných parametrech prostředí (hustoty obsádky, výživy, teploty, obsluhy, fotoperiody, kvality vody) v individuálních nádržích.

V každé testované skupině a opakování je posuzována

• a) dosažená individuální hmotnost u 33 ks, alespoň 4× v průběhu testu se stanovením průměrné hodnoty, směrodatné odchylky a variačního koeficientu,

• b) celková dosažená hmotnost a přežití s vyšetřením zdravotního stavu alespoň 4x v průběhu testu, získané výsledky jsou korigovány a průměrovány, s výpočtem směrodatné odchylky a variačního koeficientu,

Plastické znaky jsou zjišťovány u tržních jedinců na závěr testu.

Pozn.:

Za nádrže se považují chovatelské stavby a zařízení s dostatečnou chovnou kapacitou a odpovídajícím technickým vybavením, které zabezpečují opakovatelnost testu a identické podmínky.

V.

Plemenná hodnota

se odhaduje pro:

• a) meristické znaky

• 1. množství tvrdých a měkkých paprsků ve hřbetní a řitní ploutvi,

• 1. u šupinatých ryb mimo lína obecného a pstruhů počet šupin nad, pod a v postranní čáře,

• b) plastické znaky

• c) reprodukční vlastnosti

• d) procento přežití v prvním roce a dalších letech až do tržní velkosti,

• e) úroveň dosažené hmotnosti v prvním roce a dalších letech až do tržní velikosti.

Plemenná hodnota reprodukční vlastnosti se odhaduje u plemeníků a plemenic.

Podmínkou zařazení plemen do odhadu plemenné hodnoty je určení genetické vzdálenosti mezi plemeny a individuální označení.

U plemenného jedince se odhad plemenné hodnoty reprodukčních ukazatelů provádí nejméně 1x za období po zařazení do plemene tak, že

• a) do reprodukce jsou zařazeny individuálně značené generační ryby s minimálním počtem 25 mlíčáků a 15 jikernaček každého plemene a plemenné hodnoty se zjišťují pouze mezi plemenicemi a plemeníky uvnitř každého plemene podle odst. 4 písm. b),

• b) odhad plemenné hodnoty kapra obecného a lína obecného v rybnících se provádí podle tabulky č.13 a 14

Tabulka č. 13: Schéma odhadu plemenné hodnoty u ryb v prvním roce nebo do skupinového označení, bez opakování.

Rybník	Mateřské plemeno	Otcovské plemeno	Kontrolní linie
I.	A	A	K
II.	B	B	K
III.	C	C	K

Tabulka č. 14: Schéma odhadu plemenné hodnoty u ryb ve druhém roce nebo do skupinového označení, tři opakování.

Nasazení z rybníků v druhém roce	Rozsazení z rybníků z prvního roku	Mateřské plemeno	Otcovské plemeno	Kontrolní linie
I.	I.	A	A	K
II.	B	B	K
III.	C	C	K
II.	I.	A	A	K
II.	B	B	K
III.	C	C	K
III.	I.	A	A	K
II.	B	B	K
III.	C	C	K

a podle vzorce pro výpočet korekce plemenné hodnoty:

Mezisezónní korekce plemenné hodnoty hmotnosti spolu s korekcí vlivu prostředí na dosaženou plemennou hodnotu v rybnících

hk = h.k1/k2.k1/k3

kde hk= korigovaná hmotnost jedince hodnoceného plemene

h = skutečná hmotnost jedince hodnoceného plemene

k1= průměrná hmotnost kontrolní skupiny ze všech rybníků

k2= průměrná hmotnost kontrolní skupiny v hodnoceném rybníku

k3= průměrná hmotnost stejné kontrolní skupiny z předcházejících minimálně dvou testů ze všech rybníků

Odhad plemenné hodnoty pstruha duhového a ostatních druhů ryb v nádržích se provádí obdobně jako při testování meziplemenných kříženců:

• a) kontrolní linie je vždy součástí testu a je testována v individuálních nádržích; za kontrolní linii je považována taková, která byla alespoň 2x součástí předchozích testů,

• b) výpočet průměrné korigované hmotnosti hodnoceného plemene se provádí podle vzorce:

hk = h.k1/k3

kde hk= korigovaná hmotnost hodnoceného plemene

h = skutečná hmotnost daného plemene

k1 = průměrná hmotnost kontrolní skupiny ze všech nádrží

k3 = průměrná hmotnost stejné kontrolní skupiny z předcházejících minimálně dvou testů ze všech nádrží,

Meristické a plastické znaky jsou zjišťovány u tržních jedinců na závěr testu.

U plemenných ryb se hodnotí plemena 1x za generaci při dosažení tržní hmotnosti, sleduje se procento přežití a dosažená individuální hmotnost. Plemenná hodnota se zjišťuje minimálně u 33 ks plemeníků a plemenic ze 120 ks individuálně označených plemeníků a plemenic.

Obr. 3: Schéma měření plastických znaků u ryb.

[image omitted]

C.

ZVEŘEJŇOVÁNÍ VÝSLEDKŮ TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ

Výsledky užitkovosti a odhad plemenné hodnoty se zveřejňují vždy při zařazování nové generace plemeníků ve věstníku nebo periodickém tisku uznaného chovatelského sdružení.

ČÁST VII.

CHOV VČEL

A.

TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ UŽITKOVÝCH VLASTNOSTÍ

Užitkovost matek se hodnotí podle užitkovosti celého včelstva, jejímž základem je medný výnos (medný užitek), jako součet medu vytočeného, odebraného v plástech a medu ponechaného včelstvu na zimu.

Množství vytočeného medu se zjišťuje vážením a stanoví se z rozdílu hmotnosti medných plástů před vytočením a po něm.

Množství medu ponechaného v plástech se odhaduje podle plochy tak, že 1 dm^2 zavíčkovaných medných zásob oboustranně se počítá jako 0,25 kg, 1 dm^2 nezavíčkovaných medných zásob oboustranně se počítá jako 0,15 kg.

K upřesnění užitkovosti se hodnotí též

• stavba plástů na mezistěnách,

• stavba na stavebním rámku,

• odebraný plod,

• odebrané včely.

Medný výkon spolu s uvedenými přidruženými mednými užitky tvoří celkový užitek včelstva, který se vyjadřuje v medné hodnotě a udává se v kg.. Přepočet přidružených medných užitků na mednou hodnotu se provádí podle tabulky č. 15:

K eliminaci vlivů prostředí se medné nebo celkové užitky včelstev se převádějí na procenta průměrného užitku stanoviště.

Doprovodné vlastnosti včel se hodnotí podle tabulky č. 16

Tabulka č. 15

Přidružený užitek	Medná hodnota v kg.
10 dm2 plástu vystavěného na mezistěně	0,20
10 dm2 plástu vystavěného na stavebním rámku	0,40
10 dm2 zavíčkovaného plodu na jedné straně plástu	1,00
1 kg včel	2,50

Tabulka č. 16

Hodnocení	Mírnost	Sezení na plástech	Rojivost	Rozvoj	Stavba
1.	velmi mírné	pevně sedí na plodu	žádný pokus	správný	zvláště vydatná
2.	mírné	pohyblivé na plodu	snadno ovladatelné	mírně opožděný	dostatečná
3.	nervózní	přecházejí na med	dosud ovladatelné	opožděný	slabší
4.	bodavé	opouštějí plásty	neovladatelné	velmi opožděný	nedostatečná

Základem plemenářského programu je individuální výběr pro vytváření a křížení linií uvnitř plemene včely kraňské.

Linie se vytvářejí z matek - zakladatelek, vybraných ze šlechtitelských chovů, případně z importovaného materiálu a udržují se pomocí příbuzenské plemenitby. Vzájemně nepříbuzné linie se kombinují.

Přirozeně pářené dcery plemenných matek různých hybridních kombinací se vyhodnocují v relaci s ostatní populací a záznamy se využívají k hodnocení linií, případně k návrhu nových matek zakladatelek. Kontrola páření se provádí inseminací.

Základní provozní metoda v chovech je hromadný výběr. Včelstva s užitkovostí pod 80 % průměru stanoviště a s negativními doprovodnými vlastnostmi se brakují, z včelstev nadprůměrných se vybírají včelstva pro odchov matek a trubců. Hromadný výběr se doplňuje prováděním obdobných opatření u včelařů v okrsku o poloměru 5 km a zejména každoročními dodávkami plemenného materiálu do okrsku.

B.

PLEMENÁŘSKÁ EVIDENCE VČEL

Matky šlechtitelských chovů (uznaných, oblastních a rozmnožovacích) se označují značkami, přilepenými na hruď, s čísly od 1 do 99. Značky jsou barevně rozlišeny podle tabulky č.17.

Tabulka č. 17

matky vylíhlé v letech, jejichž letopočet končí	barva
1 nebo 6	bílá
2 nebo 7	žlutá
3 nebo 8	červená
4 nebo 9	zelená
5 nebo 0	modrá

Rodokmenová karta (rodokmen matky) obsahuje záznamy o 3 generacích předků, ve kterých jsou uvedeny v každé generaci evidenční číslo matky a evidenční číslo matky trubců, kterými byla matka osemeněna.

Záznam o kontrole užitkovosti a dědičnosti, který je přílohou rodokmenové karty obsahuje

• a) datum vylíhnutí matky

• b) datum inseminace,

• c) začátek kladení,

• d) datum případné expedice,

• e) místo umístění matky a číslo včelstva, kam byla přidána,

• f) údaje o zhodnocení včelstva za 1. - 3. užitkový rok

• 1. celková užitkovost včelstva v kg a v %,

• 1. mírnost, sezení, rojivost,celkový rozvoj, stavba,

• 1. tolerance k nemocem,

• g) údaje o výměně matky nebo o její ztrátě,

• h) údaje o průměrné užitkovosti potomstva (matek - dcer) za 1. užitkový rok.

Evidenční číslo matky je složeno z 5 - 6 písmen a 6 číslic tak, že

• a) 1. až 3. písmeno označuje plemennou příslušnost a zemi původu,

• b) 4. až 6. písmeno označuje zkratku místa chovu matky,

• c) 1. a 2. číslice označuje rok narození matky,

• d) 3. až 6. číslice pořadové číslo matky, pod kterým je zapsána v matrice.

Úplné evidenční číslo matky se uvádí ve tvaru:

číslo matky - číslo její matky/ číslo matky trubců.

V případě, že je uvedeno v pozici matky trubců F1, následuje číslo matky matky trubců. V případě přirozeně pářené matky se uvádí za / zkratka H (hromadný výběr), R (rojová), TV (tichá výměna) nebo A (nouzová).

C.

POTVRZENÍ O PŮVODU MATKY

Potvrzení o původu matky je vydáváno ve formě Evidenčního lístku, který obsahuje

• a) úplné evidenční číslo matky,

• b) název chovu,

• c) stupeň chovu,

• d) datum vylíhnutí matky,

• e) datum expedice,

• f) identifikační označení matky (barvu a číslo značky).

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 471/2000 Sb.

ÚDAJE, KTERÉ ZJIŠŤUJÍ A EVIDUJÍ CHOVATELÉ A OPRÁVNĚNÉ OSOBY PŘI TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ SKOTU, PRASAT, OVCÍ, KOZ A BĚŽCŮ

Část I.

CHOV SKOTU

A. Chovatel zjišťuje a eviduje tyto údaje:
1. identifikační číslo a datum narození zvířete
2. datum otelení
3. kód charakterizující průběh porodu, případně údaje o mrtvě narozených nebo uhynulých telatech
4. identifikační číslo matky a pohlaví živě narozených telat
5. datum zaprahnutí plemenice (u plemen kombinovaných a mléčných typů),
6. v přirozené plemenitbě zahájení a ukončení připouštěcího období a plemeníka, který ve stádě v tomto období působil
7. datum a důvod vyřazení zvířete
B. Oprávněná osoba zjišťuje a eviduje tyto údaje:
1. pro účely provádění kontroly mléčné užitkovosti	1.1. identifikační číslo plemenice
1.2. datum provedené kontroly a dobu od předchozího dojení
1.3. pořadí laktace
1.4. množství nadojeného mléka při kontrole v kg
1.5. číslo odebraného vzorku
2. pro účely provádění rozborů mléka	2.1. identifikační číslo plemenice
2.2. obsah bílkovin, tuku a laktózy
2.3. další ukazatele kvality mléka
3. pro účely provádění zkoušky dojitelnosti	3.1. identifikační číslo plemenice
3.2. datum zkoušky a otelení
3.3. pořadí laktace
3.4. množství nadojeného mléka při kontrole
3.5. dobu od počátku do ukončení dojení
4. pro účely zjišťování vlastní užitkovosti býků v odchovnách	4.1. identifikační údaje býka
4.2. údaje o původu býka a o osvědčení jeho původu nejpozději do zahájení testu
4.3. datum přísunu do odchovny, zahájení a ukončení zkoušky vlastní užitkovosti, výběru do plemenitby, popřípadě vyřazení ze zkoušky, včetně důvodu vyřazení
4.4. hmotnost a tělesné rozměry
4.5. množství a spotřebu krmiv a živin v průběhu zkoušky
4.6. výsledek testu vlastní užitkovosti a výběru pro plemenitbu
4.7. údaje o zdravotním stavu býka od přísunu do výběru pro plemenitbu
5. pro účely testování masné užitkovosti ve stanicích kontroly výkrmnosti skotu	5.1. identifikační údaje zahrnující číslo býka, číslo skupiny a otce býka
5.2. datum nákupu, začátku a ukončení testu, popřípadě úhynu I nebo nutné porážky v průběhu testu
5.3. hmotnost ve stanovených obdobích
5.4. hmotnost jatečně opracovaného těla a jeho částí po porážce
5.5. třídy jakosti jatečně opracovaného těla
6. pro účely kontroly užitkovosti masného typu skotu bez tržní produkce mléka	6.1. datum kontroly
6.2. hmotnost
6.3. osvalení, pokud se u jednotlivých plemen zjišťuje
6.4. výskyt rohů, pokud se u jednotlivých plemen zjišťuje
7. pro účely popisu a hodnocení zevnějšku	7.1. identifikační číslo plemenice
7.2. datum provedení popisu a hodnocení
7.3. pořadí laktace
7.4. tělesné rozměry
7.5. bodové ohodnocení jednotlivých znaků a souhrnná hodnota

Část II.

CHOV PRASAT

A. Chovatel zjišťuje a eviduje tyto údaje:
1. identifikační číslo a datum narození zvířete
2. státní registr kance
3. datum zapuštění a oprasení prasnice
4. počet všech a z toho živě narozených selat
5. identifikační čísla plemenných prasat v odchovu
6. datum vyřazení zvířete z chovu
B. Oprávněná osoba zjišťuje a eviduje tyto údaje:
1. pro účely zařazení kance a plemenice do kontroly užitkovosti	1.1. datum nákupu a identifikační číslo prasnice
1.2. datum nákupu, identifikační číslo, číslo linie a státní registr kance
1.3. výsledky dosažené při testování a posuzování rodičů, sourozenců a vlastní užitkovosti
1.4. výsledky hodnocení zevnějšku před zařazením kance do plemenitby
2. pro účely kontroly reprodukčních vlastností	2.1. datum zapuštění prasnice, pořadí inseminace
2.2. pořadí vrhu
2.3. počet všech a z toho živě narozených selat podle pohlaví
2.4. identifikační čísla selat ve vrhu
2.5. počet struků narozených selat
2.6. počet a identifikační čísla dochovaných selat od 18 do 24 dní
3. pro účely evidence potomstva	3.1. čísla selat určených k odchovu podle pohlaví
3.2. výsledky testování a posuzování výkrmových vlastností a masné užitkovosti v polních testech
3.3. výsledky testování a posuzování sourozenců v testačních zařízeních
3.4. hodnocení zevnějšku odchovávaných prasat
3.5. údaje o prodeji kanečků a prasniček z chovu
3.6. vyřazení zvířat z odchovu
4. pro účely testování a posuzování výkrmových vlastností unifikovaným polním testem	4.1. identifikační číslo zvířat
4.2. věk a hmotnost na začátku testu a při ukončení testu
4.3. průměrný denní přírůstek od narození a přírůstek v testu
4.4. výsledky ultrazvukového měření masné užitkovosti
5. pro účely testování a posuzování výkrmových vlastností a masné užitkovosti v testačních zařízeních	5.1. identifikační číslo a pohlaví zvířat
5.2. věk při naskladnění a vyskladnění ze stanice
5.3. hmotnost při naskladnění do stanice, při začátku testu, při vážení během testování a při ukončení testu
5.4. spotřebu krmné směsi v době testu, individuální nebo skupinovou
5.5. množství spotřebované krmné směsi a metabolizovatelné energie
5.6. datum porážky a živou hmotnost před porážkou
5.7. hmotnost jatečných půlek za tepla
5.8. hmotnost jatečných půlek za studena
5.9. hmotnost, procentický obsah, popřípadě plochu jednotlivých masitých částí
5.10. výšku hřbetního tuku
5.11. kvalitativní ukazatele masa

Část III.

CHOV OVCÍ A KOZ

A. Chovatel zjišťuje a eviduje tyto údaje:
1. identifikační číslo a datum narození plemenice
2. datum nebo období zapouštění
3. datum porodu
4. četnost vrhu, živou hmotnost a pohlaví narozených mláďat
5. datum a důvod vyřazení plemenice
6. identifikační číslo a státní registr plemeníka
B. Oprávněná osoba zjišťuje a eviduje tyto údaje:
1. pro účely testování a posuzování reprodukce a růstových schopností	1.1 identifikační číslo plemenice
1.2. státní registr plemeníka
1.3. datum zapuštění a datum porodu plemenice
1.4. počet všech a z toho živě narozených mláďat podle pohlaví
1.5. počet odchovaných mláďat na vrh a rok
1.6. identifikační čísla jehňat a kůzlat
1.7. živou hmotnost ve 30 dnech stáří u dojných plemen ovcí, ve 100 dnech stáří u všech typů ovcí, v 70 dnech stáří u koz
1.8. živou hmotnost jehnic a koz při zařazení do plemenitby, u beranů a kozlů při hodnocení
1.9. prodej, přesun a úhyn odchovávaného potomstva
1.10. datum a důvod vyřazení plemenice
1.11. datum a důvod vyřazení plemeníka
2. pro účely testování a posuzování mléčné užitkovosti	dojivosti	2.1. typ prováděné kontroly
2.2. datum provedené kontroly
2.3. pořadí laktace
2.4. množství nadojeného mléka při kontrole v kg (l)
2.5. datum zaprahnutí
mléčných složek	2.6. obsah bílkovin, tuku a laktózy, případně další ukazatele kvality mléka
dojitelnosti	2.7. datum zkoušky a porodu
2.8. pořadí laktace
2.9. množství nadojeného mléka při kontrole
2.10. den začátku a ukončení dojení
3. pro účely testování a posuzování produkce potní vlny a srsti	vlna ovcí	3.1. datum kontroly stříže vlny
3.2. hmotnost nastříhané potní vlny
srst koz	3.3. datum kontroly stříže nebo vyčesávání
3.4. množství nastříhané nebo vyčesané potní srsti v kg
3.5. průměrnou délku srsti v cm
3.6.počet bodů za subjektivní ohodnocení charakteru srsti
3.7. číslo vzorku pro hodnocení jemnosti v laboratoři
4. pro účely testování a posuzování výkrmových vlastností a masné užitkovosti	na živých zvířatech v polním a ultrazvukovém testu	4.1. datum narození, identifikační číslo a pohlaví zvířat
4.2. hmotnost na začátku a při ukončení testu
4.3. výsledky subjektivního hodnocení zmasilosti
4.4. výsledky ultrazvukového měření masné užitkovosti
4.5. průměrný denní přírůstek od narození do konce testu
na poražených zvířatech pro posouzeni výkrmových vlastností a masné užitkovosti	4.6. identifikační číslo a pohlaví zvířat
4.7. datum narození jehňat a kůzlat
4.8. datum porážky
4.9. živá hmotnost před porážkou,
4.10. hmotnost jatečných trupů za tepla
4.11. hmotnost jatečných trupů za studena
4.12. subjektivní zhodnocení zmasilosti a ztučnění trupu
4.13. plocha nejdelšího zádového svalu
4.14. výška hřbetního tuku a podíl ledvinového tuku z hmotnosti těla
4.15. podíl kýty s kostí z hmotnosti těla
4.16. podíl masa z kýty z hmotnosti těla
5. pro účely popisu a hodnocení zevnějšku	plemenných a chovných ovcí	5.1. identifikační číslo zvířete
5.2. datum narození, plemeno a užitkový typ
5.3. datum subjektivního a objektivního posouzení znaků podle užitkového typu
5.4. výsledky hodnocení znaků
plemenných a chovných koz	5.5. identifikační číslo zvířete, datum narození, plemeno
5.6. datum hodnocení
5.7. datum posledního porodu
5.8. pořadí laktace
5.9. výsledky hodnocení vlastností a znaků

Část IV.

CHOV BĚŽCŮ

A. Chovatel zjišťuje a eviduje tyto údaje:
1. identifikační číslo plemenice
2. státní registr plemeníka
3. individuální snášku plemenic
4. identitu a označení vajec
5. datum násady
6. hmotnost vajec před inkubací
7. datum narození kuřat
8. datum a důvod vyřazení vajec během inkubace
9. identifikační čísla mladých zvířat v odchovu
10. datum vyřazení plemenných zvířat z chovu
B. Oprávněná osoba zjišťuje a eviduje tyto údaje:
1. pro účely zařazení plemeníků a plemenic do kontroly užitkovosti	1.1.	datum nákupu nebo zařazení a identifikační číslo plemenice a linie
1.2.	datum nákupu nebo zařazení, identifikační číslo, linie a státní registr plemeníka
1.3.	výsledky hodnocení zevnějšku rodičů před jejich zařazením do plemenitby
2. pro účely kontroly reprodukčních vlastností	2.1.	u plemenic věk snesení prvního vejce
2.2.	u plemeníků věk pohlavní dospělosti
2.3.	individuální snášku plemenic včetně pořadí snáškových sezón a jejich délku
2.4.	identitu vajec
2.5.	celkovou individuální hmotnost a kvalitu vajec snesených v daném roce
2.6.	individuální datum začátku inkubace vajec
2.7.	datum a důvod vyřazení vajec během inkubace
2.8.	individuální datum narození kuřat
2.9.	líhnivost
2.10.	oplozenost
3. pro účely evidence potomstva	3.1.	identifikační čísla kuřat podle pohlaví
3.2.	individuální vážení nebo měření mladých zvířat ve věku 6 měsíců
3.3.	individuální vážení nebo měření mladých zvířat ve věku 12 až 16 měsíců podle druhu a plemene
3.4.	údaje o prodeji mladých zvířat k dalšímu chovu
3.5.	vyřazení zvířat z odchovu
3.6.	% ztrát v odchovu
3.7.	popis a hodnocení zevnějšku odchovaných mladých zvířat
4. pro účely testování a posuzování vybraných vlastností masné užitkovosti a výtěžnosti kůže	4.1.	identifikační číslo a pohlaví zvířete
4.2.	živou hmotnost jednodenních kuřat
4.3.	živou hmotnost na konci výkrmu
4.4.	páskovou míru tělesných partii na konci výkrmu
4.5.	spotřebu krmiva na 1 kg živé hmotnosti
4.6.	% ztrát
4.7.	datum porážky a živá hmotnost před porážkou
4.8.	hmotnost jatečného těla za tepla
4.9.	hmotnost jatečného těla za studena
4.10.	plochu vytěžené kůže

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 471/2000 Sb.

ZPŮSOBY OZNAČOVÁNÍ PLEMENÍKŮ VE STÁTNÍM REGISTRU A ÚDAJE EVIDOVANÉ VE STÁTNÍM REGISTRU

Plemeníci	Způsoby označování plemeníků ve státním registru	Údaje evidované ve státním registru
býci	třímístným číslem linie a třímístným pořadovým číslem státního registru uvnitř linie; jednotlivé linie jsou označovány svými názvy na 10 alfanumerických znaků a současně třímístnými alfabetickými zkratkami	a) jméno a ušní číslo býka b) původ býka nejméně do 3. generace předků c) plemeno býka d) plemena všech zvířat v původu e) data narození f) číslo testu pro ověření původu nebo stanovení genetického typu1) g) příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo chovatele, u kterého se býk narodil h) příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo majitele
hřebci2)	čtyřmístným pořadovým číslem státního registru	a) identifikační číslo hřebce b) jméno hřebce c) barva hřebce d) původ hřebce nejméně do 4. generace předků, u hřebců plemen pony do 2. generace předků a u hřebců málopočetných nebo dovezených plemen2a) původ podle pravidel stanovených řádem plemenné knihy, ve které je hřebec zapsán e) plemeno f) plemena předků v původu g) datum narození h) číslo testu pro stanovení genetického typu i) příjmení, jméno a trvalý pobyt3) nebo název a sídlo3) chovatele, u kterého se hřebec narodil j) příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo majitele k) datum zápisu a označení plemenné knihy, do které byl hřebec zapsán
kanci4)	čtyřmístným číslem linie a pětimístným pořadovým číslem státního registru uvnitř linie; jednotlivé linie jsou označovány názvy na 15 alfanumerických znaků a současně čtyřmístnými alfabetickými zkratkami	a) ušní číslo kance b) původ kance5) c) alfanumerický kód plemene d) datum narozeni e) příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo chovatele, u kterého se kanec narodil f) příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo majitele
berani	čtyřmístným číslem linie a čtyřmístným pořadovým číslem státního registru uvnitř linie; jednotlivé linie jsou označovány svými názvy na 10 alfanumerických znaků a současné třímístnými alfabetickými zkratkami	a) levé i pravé ušní číslo berana b) datum narození c) označení plemene d) příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo chovatele, u kterého se beran narodil e) příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo majitele
kozli	třímístným číslem linie a číslem kozla; jednotlivé linie jsou označovány svými názvy na 10 alfanumerických znaků	a) ušní číslo kozla b) datum narození c) označení plemene d) příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo chovatele, u kterého se kozel narodil e) příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo majitele
běžci	třímístným číslem linie a čtyřmístným pořadovým číslem státního registru uvnitř linie; jednotlivé linie jsou označovány svými názvy na 10 alfanumerických znaků a současně třímístnými alfabetickými zkratkami	a) čipové číslo běžce b) datum narození c) označení druhu a plemene d) příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo chovatele, u kterého se zvíře narodilo e) příjmení, jméno a trvalý pobyt nebo název a sídlo majitele

Poznámky:

^1) U dovezeného býka lze v případech, kdy dosud není stanoven genetický typ, přiložit fotokopii žádosti o stanovení genetického typu imunogenetickou laboratoří.

^2) Dojde-li k vyřazení hřebce ze všech plemenných knih hřebců, není dále evidován ani ve státním registru.

^2a) § 9 odst. 4 zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon).

^3) U hřebců dovezených ze zahraničí lze uvádět pouze jméno a příjmení nebo název chovatele, u kterého se hřebec narodil.

^4) Státní registr kanců se dělí na dvě části:

• a) kanci z domácího genofondu, kteří se zařazují do těchto oddílů:

• 1. oddíl, ve kterém jsou registrováni čistokrevní kanci působící v šlechtění,

• 1. oddíl, ve kterém jsou registrováni čistokrevní kanci působící v prarodičovských a rodičovských chovech,

• 1. oddíl, ve kterém jsou registrováni hybridní kanci působící v rodičovských chovech,

• b) kanci chovatelských podniků.

Zařazení kance do 1. oddílu navrhuje kupující při hlášení prodeje osobě pověřené vedením ústřední evidence, jde-li o kance nakoupené jak do inseminačních stanic s cílem jejich využívání ve šlechtění, tak o kance nakoupené do přirozené plemenitby ve šlechtitelských chovech. Do 1. oddílu státního registru kanců se zapíše nejvýše tolik kanců plemena bílé ušlechtilé, landrase a české výrazně masné po stejném otci, kolik stanoví šlechtitelský program; při větším počtu kanců se shodným otcem se další kanci automaticky zařazují do 2. oddílu.

Každá část i oddíl mají samostatné číselné řady a samostatný způsob označování.

^5) U kanců z domácích chovů a kanců dovezených určených pro působení v plemenitbě ve šlechtitelských chovech, lze v případech, kdy dosud není stanoven genetický typ, přiložit fotokopii žádosti o stanovení genetického typu imunogenetickou laboratoří.

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 471/2000 Sb.

Část I.

PLEMENITBA SKOTU

A.

Postupy získávání, posuzování a zpracování spermatu, uchovávání a výdeje inseminačních dávek

• 1. Odběr spermatu

• 1.1. Odběr spermatu se provádí podle plánu stanoveného individuálně pro každého býka, po řádném vyčištění býka a omytí a usušení předkožky, pomocí umělé vagíny vyjmuté z termostatu o teplotě cca 40 °C, jejíž vložka je ověřená na nepropustnost vody a vzduchu.

• 1.2 Všechny pomůcky přicházející bezprostředně do styku se spermatem musí být sterilní.

• 1.3 Po odběru je sběrač se spermatem, označený značkou a číslem státního registru plemenného býka, oddělen a předán do laboratoře k hodnocení a zpracování. Mikroskopické posouzení čerstvého spermatu se provádí do 10 minut po odběru.

• 1. Hodnocení spermatu

Hodnocení spermatu se provádí na základě posouzení jednotlivých vlastností spermatu podle charakteristických znaků a projevů metabolizmu při teplotě 20 až 25 °C.

Hodnocení:	hodnotí se:	způsob hodnocení:
čerstvého spermatu	zdravotní nezávadnost spermat u odebíraných býků	nejméně jednou za půl roku veterinárním vyšetřením
objem	měřením nebo vážením u každého ejakulátu s přesností na 1 cm3 (g)
barva, konzistence a pach	smyslovým posouzením
obsah přimísenin	smyslovým posouzením ve sběrači a mikroskopicky
hustota spermatu	fotometrem u každého ejakulátu (kontrolní propočty případně kalibrace přístrojů se provádějí v Bűrkerově komůrce)
aktivita spermatu (u každého ejakulátu)	mikroskopicky při zvětšení 1 : 200 až 300 a při teplotě 39 ± 1°C, kdy se odhadem zjišťuje procentické zastoupení spermií pohybujících se vpřed za hlavičkou
výskyt abnormálních spermií	mikroskopicky při zvětšení 1 : 1000 až 1500 a vyjadřuje se v %; u provozních býků nejméně jednou za měsíc
krátkodobě*) uchovávaného spermatu	aktivita spermatu	jako u čerstvého spermatu
	počet aktivních spermií v inseminační dávce	v 10 čtvercích v Bűrkerově komůrce tak, že průměrný počet spermií ve čtverci se přepočte na velikost inseminační dávky a vynásobením počtu všech spermií procentem aktivity se zjistí počet aktivních spermií v inseminační dávce
dlouhodobě**) uchovávaného spermatu	aktivita spermatu (po rozmražení)	u každého ejakulátu na pracovišti, kde bylo sperma zmraženo a dále u každého ejakulátu před expedicí tak, že: - pejeta se rozmrazí ve vodní lázni o teplotě 39 ± 1 °C (pejeta o obsahu 0,25 ml za 15-20 vteřin, o obsahu 0,50 ml za 20 až 30 vteřin), její obsah se promíchá a vypustí do zkumavky s roztokem citronanu sodného, aktivita spermií se posuzuje jako u čerstvého spermatu; - peleta se rozpustí v malé zkumavce o teplotě 39 ± 1 °C v roztoku citronanu sodného a promíchá se; aktivita spermií se posuzuje jako u čerstvého spermatu
	počet aktivních spermií v inseminační dávce	jako u krátkodobě uchovávaného spermatu

Poznámky:

*) Vzorky jsou odebírány sterilně při teplotě 1 až 3 °C a vyšetřovány bezprostředně po přípravě.

**) Vzorky jsou odebírány sterilně při teplotě -196 °C a vyšetřovány bezprostředně po rozmrazení.

• 1. Zpracovávání spermatu

• 3.1. Veškeré předměty přicházející do styku se spermatem musí být sterilní.

• 3.2. Produkty živočišného původu používané při ošetření spermatu musí být zdravotně nezávadné.

• 3.3. Sperma se ředí při pokojové teplotě 20 až 25 °C; k ředění se používají pouze média, která po konzervaci uchovávají dobrou oplozovací schopnost spermatu a jeho zdravotní nezávadnost; ředí se technologickým postupem podle pokynů výrobce ředidla.

• 3.4. Do spermatu jsou přidávána antibiotika tak, aby v konečném naředění bylo dosaženo nejméně těchto koncentrací:

na 1 ml ředidla	500 mj streptomycinu
	500 mj penicilinu
	150 μg linkomycinu
	300 μg spektinomycinu

Poznámka:

Může být použita i jiná kombinace antibiotik, pokud mají rovnocenný účinek proti kampylobakteriím, leptospirám a mykoplazmám.

• 3.5. Bezprostředně po přidávání antibiotik je ředěné sperma uchováváno nejméně 45 minut při teplotě 3 - 5°C

• 1. Uchovávání a výdej inseminačních dávek

4.1.	Sperma se po zpracování uchovává	a) krátkodobě při teplotě 1 až 3 °C b) dlouhodobě při teplotě –196 °C
4.2	Krátkodobě uchovávané sperma se vydává z inseminačních stanic podle podmínek daných technologickým postupem
4.3.	Dlouhodobě uchovávané inseminační dávky ve formě pejet nebo pelet se ukládají do provozního kontejneru, kde jsou trvale ponořeny v tekutém dusíku při teplotě -196 °C. Po hodnocení aktivity se inseminační dávky ukládají do zásobního kontejneru a z inseminační stanice se expeduje nejdříve po 30 dnech po odběru a zmrazení.
4.4.	Pejety jsou uloženy	a)	v zásobních kontejnerech v kelímcích s vatovou zátkou dole; v těchto kelímcích jsou uloženy odděleně podle býků a data odběru s vloženým lístkem, na kterém je uvedena značka a číslo státního registru a jméno býka, datum odběru, počet uložených inseminačních dávek. V případě uložení inseminačních dávek z více skoků do kelímků s menším průměrem je tento údaj napsán nesmazatelnou barvou na vnější straně kelímku. Na expediční list jsou vždy uváděna data jednotlivých skoků, počet inseminačních dávek a státní registr býka,
b)	v transportních kontejnerech zpravidla v kelímcích o malém průměru, na které se uvádí stejné údaje jako v bodě a) a které jsou vždy naplněny tekutým dusíkem,
4.5.	Pelety jsou uloženy	a)	v zásobních kontejnerech v kelímcích, které se ukládají na kovové plošinky v kanystrech a víčka kelímků jsou opatřena třemi až čtyřmi otvory; kelímek je naplněn tak, aby nad peletami bylo asi 7 mm tekutého dusíku,
b)	v transportních kontejnerech v kovových pouzdrech; nad peletami ie kovové závaží, pouzdra jsou uzavřena víčky a všechny pelety jsou trvale ponořeny v dusíku
4.6.	Kontejnery používané pro skladování a přepravu spermatu jsou náležitě desinfikovány před každým naplněním dusíkem, který nebyl použit pro jiné produkty živočišného původu. Interval desinfekce je dán typem a používáním kontejneru.

B.

Požadavky na kvalitu a identifikaci spermatu a inseminačních dávek

• 1. Požadavky na kvalitu:

Čerstvé sperma	a) neobsahuje původce nebezpečných nákaz a nemocí, v intervalu 6 měsíců je laboratorně vyšetřováno na přítomnost patogenních mikroorganismů (včetně patogenních plísní), b) neobsahuje přimíseniny ani shluky spermií, c) má bílou barvu s odstínem šedým až krémovým (dovoleno je žlutavé zabarvení) a ostatní charakteristické vlastnosti (pach a zrnitost), d) hustota nemá být nižší než 700 000 spermií v 1 mm3, e) aktivita spermií je nejméně 70 %, f) obsahuje nejméně 80 % morfologicky normálních spermií a nejvýše 10 % primárních změn.
krátkodobě uchovávané sperma	a) vyhovuje ustanovením pro čerstvé sperma a po zředění a konzervování b) neobsahuje patogenní mikroorganizmy, včetně patogenních plísní, c) aktivita spermií před použitím je nejméně 50 %, d) v jedné inseminační dávce je nejméně 10 x 106 aktivních spermií; u býků zlepšovatelů je možno tento počet snížit za předpokladu dobrého zabřezávání
dlouhodobě uchovávané sperma	a) po zředění a konzervování vyhovuje požadavkům podle 1.2. písm. a), b) a d), b) aktivita spermií po rozmrazení je nejméně 30 %.

• 1. Požadavky na identifikaci:

• 2.1. Obal spermatu musí být vždy zřetelně označen značkou a číslem státního registru plemenného býka.

• 2.2. Označení pejet: Pejeta se zmrazeným spermatem je značena (směrem od zavařeného konce):

kód plemene	značka státního registru	číslo státního registru	datum odběru spermatu	kód inseminační stanice (kód Evropské unie, případně kód národní)	sérologický status dárce vzhledem k IBR/ IPV

Poznámka:

Pokud je uváděn národní kód inseminační stanice, uvádí se za ním ISO kód země

Status býka k IBR/IPV se značí písmeny IP v případě, že býk je IBR pozitivní, je-li býk negativní, zůstanou dvě místa volná.

• 2.3. Označení pelet:

kelímek	1. na vnějším obvodu	a) značka a číslo státního registru býka b) datum odběru
	2. dovnitř se vkládá štítek, který obsahuje:	a) číslo státního registru býka b) datum odběru c) počet pelet d) aktivita po rozmrazení
kovové pouzdro	na boční straně	a) značka a číslo státního registru býka b) datum odběru

C.

Technické vybavení inseminační stanice býků

účel	technické vybavení
odběr spermatu	připouštědlo (v místnosti nebo venku), fantom, termostat, kompletní umělé vagíny, včetně sběračů a tepelné izolace, další pomůcky a prostředky pro odběr spermatu zejména sterilní vazelína, jednorázové rukavice, teploměr, desinfekční prostředky
hodnocen spermatu	předvážky, fotometr, mikroskop s fázovým kontrastem a výhřevným stolkem, vodní lázeň, termostat, mikroskop se zvětšením 1 : 1000 až 1500, poloautomatické pipety 25 μl, 50 μl, 100 μl, Bűrkerova počítací komůrka, melanžéry na červené a bílé krvinky, tenkostěnné zkumavky, barvicí kyvety, automatický dávkovač po 10 ml, imerzní olej, diferenciální barviva, potřebné laboratorní sklo
zpracování spermatu	termostat, oscilační stolek, chladnice nebo chladící vitrína, zařízení na plnění, zatavování a značení pejet, rampy, širokohrdlém kontejnery s termočlánkem nebo automatickým zmrazovačem, teploměry, ředidla, antibiotika a pejety
uložení spermatu	zásobník s rozvody tekutého dusíku, provozní kontejnery, zásobní kontejnery s kanystry pro uložení pejet nebo pelet, transportní kontejnery, kelímky, polystyrénové nádoby na tekutý dusík, rukavice, pomůcky a ochranný štít pro manipulaci s tekutým dusíkem
dezinfekce a sterilizace	horkovzdušný sterilizátor, autokláv, desinfekční prostředky, zdroj teplé vody, destilovaná voda a redestilovaná voda

D.

Druh a obsah evidencí vedených na inseminační stanici býků a způsob jejich předávání osobě pověřené vedením ústřední evidence

Osoba oprávněná k provozování inseminační stanice vede písemně nebo pomocí elektronických medií:

druh evidence	obsah:
stájová evidence plemenného býka	a) číslo ušní známky, b) číslo státního registru plemenného býka c) datum narození
evidence o ustájených býcích	o příjmu býka na stanici, jeho přesunu případně úhynu
záznam o odběru býků	a) množství odebraného ejakulátu, b) kvalita odebraného ejakulátu, c) stupeň ředění, d) předpokládaná výroba inseminačních dávek
denní záznam o výrobě inseminačních dávek
záznam o morfologickém vyšetření spermatu	zejména výskyt abnormálních spermií
záznamy o zásobách a uložení inseminačních dávek
expediční list	záznamy o prodeji nebo přesunu inseminačních dávek

E.

Technologické a hygienické postupy při inseminaci a skladování inseminačních dávek

• 1. Před inseminací plemenice provede osoba oprávněná nebo chovatel (§ 17 zákona) reprodukční anamnézu, a to zejména:

• 1.1. po posouzení záznamů v průvodním dokladu plemenice zhodnotí dobu po jejím otelení do ohlášení říje, případně dobu od poslední inseminace,

• 1.2. z inseminace vyloučí plemenice s nefyziologickým výtokem z pohlavních orgánů, s příznaky nákazy nebo jiného onemocnění, plemenice mimo říji a plemenice neoznačené a přihlíží k hmotnosti jalovice a době po otelení krávy,

• 1. Plemenice se inseminují pokud vykazují příznaky říje, nejlépe ve druhé polovině říje. Trvají-li příznaky říje druhý den po inseminaci, může hlásit chovatel plemenici k reinseminaci. Při reinseminaci po dobu 16 dnů od poslední inseminace musí být použito sperma stejného býka..

• 1. Před inseminací je dodržován technologický postup přípravy inseminační dávky v

pejetě

pejeta se rozmrazuje ve vodní lázni o teplotě asi 35 °C s vatovou zátkou dole, s doporučenou dobou rozmrazování 7 vteřin u 0,25 ml pejety a 15 vteřin u 0,5 ml pejety; po rozmrazení a osušení se pejeta zasune do inseminační aparatury tak, že je vatová zátka dole, horní konec pejety se odstřihne a po nasazení krycí pipety se provede zkouška těsnosti, přičemž se dbá, aby nedocházelo k tepelným šokům,

v peletě

peleta se samovolně rozmrazuje v samostatné ampulí s citronanem sodným a postupně se nasává inseminační pipetou frakce bez spermií, malé množství vzduchu a frakce bohatá na spermie

• 1. Při inseminaci postupuje osoba oprávněná k provádění inseminace nebo chovatel tak, že dbá o hygienu a dodržuje postup vyšetření a vlastní inseminace plemenic, výsledek inseminace zjišťuje nejpozději do konce 3. kalendářního měsíce po měsíci poslední inseminace (neplatí pro masná plemena a plemenice bez tržní produkce mléka).

• 1. Inseminační dávky má oprávněná osoba nebo chovatel uloženy v transportním kontejneru. Jeho desinfekce se provádí jednou za 4 měsíce, v případě potřeby častěji. O provedené desinfekci se vedou záznamy.

F.

Technické vybavení pro provádění inseminace

kompletní inseminační brašna	která obsahuje účinné desinfekční prostředky, desinfekční mýdlo, teploměr, rukavice jednorázové, vata buničitá, pinzety, kovové inseminační aparatury krycí pipety, v případě používání pelet i skleněné pipety, tlačky a peany,
termobox na rozmrazování inseminačních dávek, případně termoláhve,
zdroj teplé vody,
transportní kontejner s vnitřním vybavením
vybavení pro sterilizaci*)
chemikálie na dezinfekci kontejnerů**)

Poznámky:

*) V případě sterilizace servisním způsobem je k dispozici doklad o jejím provedení.

**) V případě desinfekce servisním způsobem je k dispozici doklad o jejím provedení.

G.

Obsah a způsob vedení záznamů o inseminaci a jejich předávání osobě pověřené k vedení ústřední evidence

• 1. Pro každou plemenici je vystaven průvodní list skotu, ve kterém chovatelé a oprávněné osoby vedou záznamy o inseminaci a předávají je osobě pověřené vedením ústřední evidence.

• 1. Osoba oprávněná k provádění inseminace předává chovateli s vyplněným průvodním listem skotu též pejety použitých inseminačních dávek.

• 1. Osoba oprávněná k provádění inseminace vede „inseminační výkaz“ písemnou formou nebo pomocí elektronických médií a předává jej do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byla inseminace provedena, jako vstupní doklad osobě pověřené vedením ústřední evidence.

• 1. Způsob předávání dokladů, včetně jejich oprav, stanoví osoba pověřená vedením ústřední evidence, která zpracovává, vyhodnocuje a zveřejňuje výsledky inseminace.

Část II.

PLEMENITBA KONÍ

A.

Postupy získávání, posuzování a zpracování spermatu, uchovávání a výdeje inseminačních dávek

• 1. Odběr spermatu

• 1.1. Odběr spermatu se provádí při vzeskoku hřebce na fantom nebo na klisnu pomocí umělé vagíny různého typu, přičemž se získává celý ejakulát nebo jeho frakce.

• 1.2. Odběr spermatu se provádí způsobem, který v nejvyšší míře zamezuje možnosti mikrobiální kontaminace odebraného spermatu.

• 1.3. Všechny pomůcky, které jsou v přímém kontaktu se spermatem, musí být sterilní, vnitřní vložky umělých vagín musí být sterilizovány v autoklávu nebo zhotoveny z materiálu pro jednorázové použití.

• 1. Hodnocení spermatu

Hodnocení spermatu se provádí u každého ejakulátu nebo jeho frakce.

Hodnotí se:	způsob hodnocení:
aktivita spermií	mikroskopicky subjektivním odhadem při zvětšení 1 : 200 až 300 a teplotě 38 až 40 oC, vyjadřuje se procentem pohyblivých spermií
hustota spermatu	fotokolorimetricky nebo počítáním v Bürkerově komůrce, vyjadřuje se počtem spermií v 1 mm3 spermatu
množství spermatu	měřením objemu v odměrném válci v ml nebo vážením a přepočtem na cm3
výskyt abnormálních spermií	nejméně každých 30 dní vyhodnocením obarveného preparátu
mikrobiologický obraz	kvalitativní a kvantitativní mikrobiologické vyšetření odebraného nativního spermatu, před zařazením do inseminace a nejméně jednou za 6 měsíců

• 1. Zpracování spermatu

• 3.1. Zpracování spermatu se provádí způsobem vylučujícím jeho dodatečnou mikrobiální kontaminaci a poškození. Sperma před zpracováním splňuje kvalitativní ukazatele:

sperma pro krátkodobou konzervaci	a) obsahuje nejméně 50 % aktivních spermií, b) hustota je nejméně 100 000 spermií v 1 mm3, c) objem je nejméně 10 cm3, d) obsahuje 60 % morfologicky normálních spermií při posledním hodnocení, e) neobsahuje patogenní mikroorganizmy a plísně.
sperma pro dlouhodobou konzervaci	a) obsahuje nejméně 70 % aktivních spermií, b) hustota je nejméně 120 000 spermií v 1 mm3, c) objem je nejméně 10 cm3, d) obsahuje nejméně 70 % morfologicky normálních spermií při posledním hodnocení, e) neobsahuje patogenní mikroorganizmy a plísně.

• 3.2. Způsob ředění a konzervace:

krátkodobě konzervované sperma	zdravotně nezávadným ředidlem s přídavkem antibiotik technologickým postupem podle pokynů výrobce použitého ředidla.
dlouhodobě konzervované sperma	zdravotně nezávadným ředidlem s přídavkem kryoprotektiv a antibiotik technologickým postupem podle pokynů výrobce použitého ředidla; zředěné sperma rozdělené do inseminačních dávek se zmrazuje v programovatelném zmrazovači nebo v jiném zařízení zajišťujícím kontrolovaný a standardní průběh poklesu teploty zmrazovaného spermatu

Poznámka:

Způsob zpracování spermatu do pejet znemožňuje dodatečnou kontaminaci spermatu během jeho uchovávání.

• 1. Výdej a přeprava inseminačních dávek

• 4.1. Inseminační dávky krátkodobě konzervovaného spermatu se vydávají a přepravují ve speciálních přepravnících, které zajišťují udržení požadované teploty po dobu přepravy.

• 4.2. Inseminační dávky dlouhodobě konzervovaného spermatu se uchovávají ponořené v tekutém dusíku v kontejnerech, které jsou před každým novým naplněním dusíkem náležitě dezinfikovány.

B.

Požadavky na kvalitu a identifikaci inseminačních dávek

• 1. Požadavky na kvalitu

Inseminační dávka krátkodobě konzervovaného spermatu	a) obsahuje nejméně 50 % aktivních spermií po ředění, b) obsahuje nejméně 300 x 106 aktivních spermií, c) obsahuje nejméně 10 cm3 ředěného ejakulátu d) neobsahuje patogenní mikroorganizmy a plísně
Inseminační dávka dlouhodobě konzervovaného spermatu	a) obsahuje po rozmrazení nejméně 30 % aktivních spermií, b) obsahuje po rozmrazení nejméně 150 x 106 aktivních spermií, c) neobsahuje patogenní mikroorganizmy a plísně,.

• 1. Požadavky na identifikaci

• 2.1. Během hodnocení a zpracování spermatu je obal obsahující sperma označen jménem hřebce, od kterého bylo sperma odebráno.

• 2.2. Obal inseminační dávky krátkodobě i dlouhodobě konzervovaného spermatu je zřetelně označen:

• a) jménem a číslem státního registru hřebce,

• b) označením laboratoře, která sperma zpracovala,

• c) datem odběru spermatu.

C.

Technické vybavení inseminační stanice hřebců, reprodukčního centra a odběrového místa

• 1. Vybavení inseminační stanice hřebců

Části inseminační stanice	fyzicky oddělené prostory	technické vybavení:
provoz hřebců	1.	stáj pro ustájení hřebců s možností odděleného ustájení nemocných hřebců,	jeden nebo více fantomů na odběr spermatu, kompletní umělé vagíny, přístroj na vodní vysokotlaké čištění, předvážky, fotokolorimetr, Bürkerova komůrka, mikroskop vyhřívaný s fázovým kontrastem, mikroskop se zvětšením 1 : 1000 až 1500, vodní lázeň, centrifuga, chladnička, oscilační stolek, přístroj na popisování pejet, horkovzdušný sterilizátor, autokláv, zařízení na mytí skla a pomůcek teplou vodou, automatický programovatelný zmrazovač, termoboxy pro přepravu krátkodobě konzervovaného spermatu, kontejnery na uchování zmrazeného spermatu, kontejnery na uchování zásoby kapalného dusíku
2.	místnost pro odběr spermatu,
3.	laboratoř pro hodnocení a zpracování spermatu,
4.	místnost pro mytí, desinfekci a sterilizaci pomůcek a expedici krátkodobě konzervovaného spermatu,
5.	místnost pro skladování a výdej dlouhodobě konzervovaného spermatu
provoz klisen	1.	místnost pro provedení inseminace klisen,	klec na fixaci klisny, sonograf, přístroj na vodní vysokotlaké čištění, zařízení na mytí skla a pomůcek, zdroj teplé vody
2.	místnost pro přípravu inseminační dávky a pro mytí, desinfekci a sterilizaci
3.	stáj pro ustájení klisen, jsou-li součástí inseminační stanice

• 1. Vybavení reprodukčního centra koní

Části reprodukčního centra	fyzicky oddělené prostory	přístroje a pomůcky
provoz hřebců a klisen	1. stáj pro ustájení hřebců s možností odděleného ustájení nemocných hřebců, 2. stáj pro ustájení klisen, je-li součástí reprodukčního centra, 3. místnost pro odběr spermatu a inseminaci klisen, popřípadě venkovní připouštědlo, 4. laboratoř pro hodnocení a zpracování spermatu, 5. místnost pro mytí, desinfekci a sterilizaci pomůcek a expedici krátkodobě konzervovaného spermatu, 6. místnost pro přípravu inseminační dávky a pro mytí, desinfekci a sterilizaci pomůcek	jeden nebo více fantomů na odběr spermatu, umělé kompletní vagíny předvážky, fotokolorimetr, Bürkerova komůrka, mikroskop vyhřívaný s fázovým kontrastem, vodní lázeň, chladnička, oscilační stolek, horkovzdušný sterilizátor, autokláv, zařízení na mytí skla a pomůcek teplou vodou, termoboxy pro přepravu krátkodobě konzervovaného spermatu,

• 1. Vybavení odběrového místa

• 3.1. prostory pro odběr spermatu

• 3.2. zdroj teplé vody.

D.

Druh a obsah evidencí vedených na inseminační stanici a v reprodukčních centrech

Druh evidence:	obsah:
1. záznam o odběru spermatu	a) číslo státního registru a jméno hřebce, b) datum odběru spermatu a jeho hodnocení, c) počet inseminačních dávek, d) způsob konzervace
2. záznam o výdeji inseminačních dávek	a) jméno, název odběratele, b) datum výdeje, c) číslo státního registru a jméno hřebce d) datum odběru spermatu, e) počet vydaných inseminačních dávek
3. záznam o plemeníkovi	a) identifikační údaje plemeníka b) potvrzení o původu c) všechny záznamy veterinárního dozoru d) připouštěcí rejstřík hřebce používaného k inseminaci, který vydává osoba pověřená vedením ústřední evidence prostřednictvím uznaného chovatelského sdružení.

Připouštěcí rejstřík hřebce obsahuje 4 průpisové připouštěcí lístky se stejným registračním číslem

Připouštěcí lístky	obsah
první a druhý připouštěcí lístek	a) jméno, identifikační číslo, plemeno, otec a matka, barva a slovní popis zapuštěné klisny, b) jméno, příjmení, název, adresa majitele klisny, c) typ zapuštění (inseminace krátkodobě konzervovaným spermatem, inseminace dlouhodobě konzervovaným spermatem, přirozená plemenitba, embryotransfer), d) jméno a číslo státního registru hřebce, kterým byla klisna zapuštěna, e) označení, ve které plemenné knize je hřebec zapsán, f) datum zapuštění
třetí a čtvrtý připouštěcí lístek - hlášení o narození hříběte	obsahují údaje uvedené na prvních dvou připouštěcích lístcích a dále: a) datum narození hříběte, b) pohlaví hříběte, c) údaje o narozeném hříběti (živé, mrtvé, dvojčata), d) grafický popis hříběte (pouze na posledním lístku), e) údaje o reprodukčním cyklu klisny (zmetání, vstřebání plodu, jalová po zapuštění),

Krátkodobě konzervovaná inseminační dávka je při výdeji doprovázena průvodní kartou, která obsahuje údaje, uvedené v záznamu o výdeji inseminačních dávek.

E.

Technologické a hygienické postupy při inseminaci a skladování inseminačních dávek

• 1. Inseminace klisen je prováděna způsobem omezujícím v nejvyšší možné míře možnost infekce pohlavních orgánů klisny a přenos nakažlivých chorob.

• 1. Všechny pomůcky, které přijdou do styku se spermatem, musí být sterilní.

• 1. Před inseminací je důkladně omyta vulva klisny.

• 1. Inseminace se provádí vaginálním způsobem. Doba inseminace se určuje zejména podle palpačního a sonografického posouzení folikulu na vaječníku, viskozity cervikálního hlenu nebo vnějších příznaků říje. Klisny se zjevnými příznaky onemocnění pohlavních orgánů se z inseminace vyloučí.

• 1. K inseminaci se používají inseminační dávky spermatu splňující podmínky podle bodu B.

F.

Technické vybavení pro provádění inseminace klisen

kompletní inseminační brašna	účinné desinfekční prostředky, desinfekční mýdlo, teploměr, rukavice jednorázové, vata buničitá, pinzety, inseminační katetry
transportní kontejner
zdroj teplé vody

G.

Obsah a způsob vedení záznamů o inseminaci, jejich předávání osobě pověřené vedením ústřední evidence

• 1. Oprávněná osoba nebo chovatel provádějící inseminaci obdrží prostřednictvím uznaného chovatelského sdružení od osoby pověřené vedením ústřední evidence připouštěcí rejstřík (bod D).

• 1. Oprávněná osoba nebo chovatel provádějící inseminaci zaznamenává údaje o inseminaci a inseminované plemenici:

Způsob inseminace	způsob vedení záznamů
Při inseminaci dlouhodobě konzervovaným spermatem	do připouštěcího rejstříku a chovateli klisny vystaví příslušné 2 připouštěcí lístky
Při inseminaci krátkodobě konzervovaným spermatem	do průvodní karty inseminační dávky a chovatel klisny jí vyplněnou zasílá obratem osobě oprávněné k provozování inseminační stanice nebo reprodukčního centra koní, která zaznamená údaje do připouštěcích lístků a vystaví chovateli klisny příslušné 2 připouštěcí lístky

• 1. Údaje do připouštěcího rejstříku, případně do průvodní karty inseminační dávky, jsou zaznamenány na základě potvrzení o původu nebo průkazu koně. U klisny neregistrované v ústřední evidenci (§ 34 odst. 5 zákona) je uveden její majitel a všechny další známé údaje o klisně.

• 1. Oprávněná osoba nebo chovatel provádějící inseminaci předává zpět vyplněný připouštěcí rejstřík prostřednictvím uznaného chovatelského sdružení osobě pověřené vedením ústřední evidence do konce kalendářního roku.

• 1. Pro vedení záznamů o inseminaci plemene klusák platí ustanovení části H. odst.5.

H.

Rozsah záznamů o přirozené plemenitbě a způsob jejich předávání osobě pověřené k vedení ústřední evidence

• 1. Chovatel zajišťující přirozenou plemenitbu zaznamenává po každém připuštění předepsané údaje podle části D do připouštěcího rejstříku, který obdrží prostřednictvím uznaného chovatelského sdružení od osoby pověřené vedením ústřední evidence a vystaví majiteli klisny připouštěcí lístky.