Vyhláška Ministerstva financí, kterou se provádí zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví)

Typ Vyhláška
Publikace 2000-03-31
Naposledy aktualizováno 2003-09-10
Stav Platný
Zdroj e-Sbírka
článků 8
Historie novel JSON API

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška upravuje

§ 2

Postup stanovení výše vyrovnávací rezervy, podmínku jejího čerpání, horní mez škodného poměru a maximální hranice vyrovnávací rezervy

(1) Postup stanovení výše vyrovnávací rezervy pojišťovny k jednotlivým odvětvím neživotního pojištění podle § 17 odst. 1 zákona je uveden v příloze č. 1.

(2) Podmínkou čerpání vyrovnávací rezervy je stav, kdy skutečný škodný poměr za dané odvětví pojištění je vyšší než horní mez škodného poměru za toto odvětví a sledované období vypočítaná způsobem uvedeným v příloze č. 2. Za tohoto stavu se vyrovnávací rezerva čerpá průběžně v souladu se splatností pojistných plnění, která vznikla z titulu výkyvů ve škodném poměru způsobených skutečnostmi nezávislými na vůli pojišťovny (§ 17 odst. 1 zákona).

(3) Horní mez škodného poměru za sledované období podle § 17 odst. 3 zákona se určuje pro jednotlivá pojistná odvětví neživotních pojištění způsobem uvedeným v příloze č. 2.

(4) Maximální hranice tvorby vyrovnávací rezervy podle § 17 odst. 4 zákona se vypočítává pro jednotlivá odvětví neživotních pojištění způsobem uvedeným v příloze č. 3.

§ 3

Technická úroková míra

(1) Maximální výše technické úrokové míry se stanoví v rozsahu částky 60 % průměrné úrokové míry dluhopisů vydaných Českou republikou s dobou splatnosti alespoň pět let. Ke stanovení maximální výše technické úrokové míry se použije průměrná úroková míra dluhopisů vydaných za posledních dvanáct kalendářních měsíců předcházejících roku, od kterého má nově stanovená technická úroková míra vstoupit v platnost.

(2) Maximální výše technické úrokové míry se stanoví ve výši 2,4 %. Ministerstvo je oprávněno upravit maximální výši technické úrokové míry, jestliže dojde ke změně úrokové míry dluhopisů vydaných Českou republikou nejméně o 1 procentní bod.

(3) Ustanovení odstavce 1 se nepoužijí pro pojistné smlouvy

§ 4

Limity skladby finančního umístění

(1) Pro jednotlivé položky finanční skladby pojišťovny nebo zajišťovny se stanoví tyto limity:

(2) Deriváty v souvislosti s aktivy uvedenými v odstavci 1, které přispívají ke snižování investičního rizika nebo usnadňují účinné řízení portfolia, nesmí překročit 5 % z celkových technických rezerv.

(3) Finanční umístění podle odstavce 1, s výjimkou dluhopisů podle odstavce 1 písm. a), pokladničních poukázek podle odstavce 1 písm. d) a zahraničních státních dluhopisů podle odstavce 1 písm. n), vztahující se k jednomu subjektu nebo ke skupině subjektů, které jsou v postavení osoby ovládající a ovládané, nesmí překročit 15 % z celkových technických rezerv.

(4) Stejný cenný papír lze zahrnout pouze do jedné položky finanční skladby.

§ 5

Určení hodnoty vlastních zdrojů

(1) Hodnota vlastních zdrojů (dále jen „skutečná míra solventnosti“) se určí jako součet hodnot položek podle odstavce 2 písm. a) až j) zmenšený o součet hodnot položek podle odstavce 2 písm. k) a l). Při stanovení výše hodnot jednotlivých položek podle odstavce 2 vychází pojišťovna z hodnot uvedených v účetní osnově podle zvláštního právního předpisu.^3)

(2) Skutečná míra solventnosti se určuje z těchto položek:

§ 6

Výpočet minimální míry solventnosti a způsob vykazování solventnosti

(1) Minimální míru solventnosti vypočítává pojišťovna zvlášť pro neživotní pojištění a zvlášť pro životní pojištění. Zajišťovna vypočítává minimální míru solventnosti obdobně jako pojišťovna pro neživotní pojištění; ustanovení této vyhlášky se na výpočet solventnosti zajišťovny použijí přiměřeně. Pojišťovna, která provozuje zajišťovací činnost, vypočítává minimální míru solventnosti zvlášť pro pojišťovací činnost a zvlášť pro zajišťovací činnost.

(2) V neživotním pojištění je minimální mírou solventnosti vyšší hodnota ze dvou hodnot vypočtených z objemu hrubého předepsaného pojistného a z nákladů na pojistná plnění podle přílohy č. 4.

(3) V životním pojištění se minimální míra solventnosti vypočítává z objemu technických rezerv a z rizikového kapitálu způsobem uvedeným v příloze č. 4. Odděleně od ostatních životních pojištění se vypočítává minimální míra solventnosti u životních pojištění, u kterých je nositelem investičního rizika pojistník. Je-li provozováno pojištění úrazu nebo nemoci jako připojištění k životním pojištěním, vypočítává se minimální míra solventnosti z objemu hrubého předepsaného pojistného podle přílohy č. 4.

(4) Solventnost vykazuje pojišťovna ministerstvu písemně nebo na technickém nosiči dat v rozsahu a uspořádání, které odpovídá vzoru Vykazování solventnosti uvedenému v příloze č. 4. Legenda k vzoru Vykazování solventnosti je uvedena v příloze č. 4.

Zrušovací a závěrečné ustanovení

§ 7

Zrušuje se vyhláška č. 52/1994 Sb., kterou se stanoví tvorba, použití a způsob umístění prostředků technických rezerv pojišťovny.

§ 8

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2000.

Ministr:

doc. Ing. Mertlík, CSc. v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 75/2000 Sb.

Postup, kterým se stanoví výše a tvorba vyrovnávací rezervy

(1) Výše tvorby vyrovnávací rezervy se stanoví podle tohoto vzorce

T = T1+ .....+Tn,

kde

i je příslušné odvětví neživotního pojištění, i = 1,..., n,
Ti je tvorba rezervy pro příslušné odvětví stanovená tímto postupem,
T je celková tvorba rezervy.

(2) Výpočet výše tvorby rezervy

RPSi+ Si × Pi ≤MARi ,

kde

MARi je maximální výše vyrovnávací rezervy pro i-té odvětví,
ERPSi je počáteční stav vyrovnávací rezervy na začátku běžného období,
Si je sazba pro tvorbu rezervy pro i-té odvětví,
Pi je čisté zasloužené pojistné z i-tého odvětví v Kč za běžné období,

potom se tvorba rezervy Ti vypočte ze vzorce

Ti= Si × Pi ,

nebo

Ti= MARi - ERPSi

(3) Sazby pro tvorbu rezervy

Číselné označení podle přílohy k zákonu Odvětví neživotního pojištění Sazba pro tvorbu rezervy (Si) Sazba maximální hranice vyrovnávací rezervy (SMARi,)
8c Pojištění škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3-7, způsobených vichřicí 0,03 0,20
8d Pojištění škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3-7, způsobených přírodními živly jinými než vichřicí 0,03 0,20
8e Pojištění škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3-7, způsobených jadernou energií 0,75 6,00
8f Pojištění škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3-7, způsobených sesuvem nebo poklesem půdy 0,03 0,20
9 Pojištění jiných škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3-7, vzniklých krupobitím nebo mrazem 0,03 0,20
14 Pojištění úvěru 0,12 1,50

(4) Pro tvorbu rezervy v ostatních odvětvích neživotních pojištění, která nejsou uvedena v odstavci 3, se použije sazba stanovená pro to pojistné odvětví, které je danému pojistnému odvětví nejbližší.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 75/2000 Sb.

Skutečný škodný poměr za dané odvětví a sledované období se vypočte podle § 17 odst. 2 zákona a jeho hodnota se označuje LQi.

ELQi=LQi - MALi× Pi/m ,

kde

ELQi je velikost výkyvu škod v Kč pro jednotlivé (i-té) odvětví pojištění,
MALi je horní mez škodného poměru,
Pi je čisté zasloužené pojistné vypočítané podle § 17 odst. 2 zákona,
m je délka sledovaného období (v letech)

Výše použití vyrovnávací rezervy pro jednotlivé pojistné odvětví se stanoví jako menší ze dvou veličin, a to z velikosti výkyvu škod v Kč a z velikosti počátečního stavu vyrovnávací rezervy podle vzorce

UERi=MIN ELQi,ERPSi + Ti,

kde

UERi je částka čerpání vyrovnávací rezervy v Kč pro i-té odvětví pojištění,
MIN je označení pro operaci výběru minimální částky ze dvou uvedených.
Číselné označení podle přílohy k zákonu Odvětví neživotního pojištění Horní mez škodného poměru (MALi)
8c Pojištění škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3-7, způsobených vichřicí 0,65
8d Pojištění škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3-7, způsobených přírodními živly jinými než vichřicí 0,65
8e Pojištění škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3-7, způsobených jadernou energií 0,25
8f Pojištění škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3-7, způsobených sesuvem nebo poklesem půdy 0,65
9 Pojištění jiných škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3-7, vzniklých krupobitím nebo mrazem 0,65
14 Pojištění úvěru 0,95

Pro tvorbu rezervy v ostatních odvětvích neživotních pojištění, která nejsou uvedena v tomto bodě, se použije horní mez škodného poměru stanovená pro to pojistné odvětví, které je danému pojistnému odvětví nejbližší.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 75/2000 Sb.

Výpočet maximální hranice tvorby vyrovnávací rezervy

Maximální hranice rezervy se vypočítá podle vzorce

MARi= SMARi× Pi/m ,

kde

SMARi je sazba pro maximální hranici rezervy pro i-té odvětví pojištění.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 75/2000 Sb.

Vykazování solventnosti
Pojišťovna: ..........................................................................................
se sídlem: ..........................................................................................
VÝPOČET SOLVENTNOSTI
k datu: ..................
kurs 1 EUR = .................. Kč k uvedenému datu

SKUTEČNÁ MÍRA SOLVENTNOSTI (SMS)

1. Splacené základní jmění společnosti ....................
a) minimální výše základního jmění pro provozování neživotního pojištění ....................
b) minimální výše základního jmění pro provozování životního pojištění ....................
2. Polovina nesplaceného základního jmění ....................
3. Kapitálové fondy
a) emisní ážio ....................
b) ostatní kapitálové fondy ....................
c) oceňovací rozdíly z majetkových účastí ....................
3 = 3a + 3b ± 3c ....................
4. Zákonný rezervní fond ....................
5. Ostatní fondy ze zisku ....................
6. Zisk nebo ztráta
a) nerozdělený zisk minulých let ....................
b) neuhrazená ztráta minulých let ....................
7. Výpočet podle výsledků
a) výsledek technického účtu k neživotnímu pojištění ....................
b) výsledek technického účtu k životnímu pojištění ....................
c) hospodářský výsledek za účetní období ....................
7 = 7c - 7a - 7b ....................
8. Rezervy na ostatní rizika a ztráty
a) zákonné rezervy ....................
b) rezerva na kursové ztráty ....................
c) ostatní rezervy ....................
8 = 8a + 8b + 8c ...................
9. Nehmotný majetek, pokud je součástí základního jmění ....................
10. Tiché rezervy vzniklé z podhodnocení aktiv ....................
11. Jiné položky ....................
12. Budoucí zisky ze životního pojištění
a) předpokládaný roční zisk ....................
b) průměrná zbývající doba trvání pojistných smluv ....................
12 = 0,5 x 12a x 12b
13. Částka plynoucí z nezillmerování nebo částečného zillmerování rezerv pojistného životních pojištění
a) výše rozdílu ....................
b) neamortizované pořizovací náklady v aktivech ....................
13 = 13a - 13b ....................
14. Předepsané hrubé pojistné neživotního pojištění (P1) .....................
15. Předepsané hrubé pojistné životního pojištění (P2) .....................
16. Předepsané hrubé pojistné celkem (P)
P = P1 + P2 .....................
17. Dílčí výpočet (S)
S = (1) + (2) + (3) + (4) + (5) + (6a) + (7) + (8) + (10) + (11) - (1a) - (1b) - (6b) - (9) .....................
18. Skutečná míra solventnosti neživotního pojištění (SMSnp)
SMSnp=P1/P×S+1a+7a
19. Skutečná míra solventnosti životního pojištění (SMSzp)
SMSzp=P2/P×S+1b+7b+12+13

MINIMÁLNÍ MÍRA SOLVENTNOSTI NEŽIVOTNÍCH POJIŠTĚNÍ (MMSnp)

A. Výpočet z objemu pojistného
(1) Předepsané hrubé pojistné ....................
z toho:
(2a) 18% z částky do výše 10 mil. EUR včetně ...................
(2b) 16% z částky převyšující 10 mil. EUR ...................
Celkem: (2) = (2a) + (2b) ...................
Korekční koeficient K1 za sledované účetní období
(3a) Náklady na pojistná plnění na vlastní vrub ...................
(3b) Celkové náklady na pojistná plnění ...................
K1 = (3a) / (3b) ...................
Je-li hodnota K1 větší než 0,5, pak
(MMSnp)A = (2) x K1 ...................
Je-li hodnota K1 nejvýše rovna 0,5, pak
(MMSnp)A = (2) x 0,5 ...................
B. Výpočet z nákladů na pojistná plnění
--- ---
(1) Počet let, za která jsou následující položky uváděny (délka referenčního období)
(2a) Náklady na pojistná plnění v referenčním období
(2b) Hrubá výše rezervy na pojistná plnění na konci referenčního období
(2c) Hrubá výše rezervy na pojistná plnění na začátku referenčního období
(2) = (2a) + (2b) - (2c) ...................
Průměrná roční hodnota:
(3) = (2) / (1) ...................
Z toho:
(4a) 26% z částky do výše 7 mil. EUR včetně ...................
(4b) 23% z částky převyšující 7 mil. EUR ...................
(4) = (4a) + (4b) ...................
Je-li hodnota korekčního koeficientu K1 větší než 0,5, pak
(MMSnp)B = (4) x K1 ...................
Je-li hodnota korekčního koeficientu K1 nejvýše rovna 0,5, pak
(MMSnp)B = (4) x 0,5 ...................
Minimální míra solventnosti neživotních pojištění:
MMSnp = max {(MMSnp)A, (MMSnp)B} ...................

MINIMÁLNÍ MÍRA SOLVENTNOSTI ŽIVOTNÍCH POJIŠTĚNÍ (MMSzp)

A. Výpočet z objemu technických rezerv
(1) Hrubá výše technických rezerv ....................
Korekční koeficient K2 za sledované účetní období:
(2) Čistá výše technických rezerv ....................
K2 = (2) / (1) ...................
Je-li hodnota K2 větší než 0,85, pak
(MMSzp)1.A = (1) x K2 x 0,04 ...................
Je-li hodnota K2 nejvýše rovna 0,85, pak
(MMSzp)1.A = (1) x 0,85 x 0,04 ...................
B. Výpočet z rizikového kapitálu
--- ---
(1a) Rizikový kapitál k životním pojištěním s výjimkou dočasných pojištění pro případ smrti s pojistnou dobou nejvýše 5 let ....................
(1b) Rizikový kapitál k dočasným pojištěním pro případ smrti s pojistnou dobou delší než 3 roky a kratší než 5 let ....................
(1c) Rizikový kapitál k dočasným pojištěním pro případ smrti s pojistnou dobou nejvýše 3 roky ...................
Korekční koeficient K3 za sledované účetní období:
(2a) Rizikový kapitál na vlastní vrub ...................
Celkový rizikový kapitál:
(2b) = (1a) + (1b) + (1c) ...................
K3 = (2a) / (2b) ...................
Je-li hodnota K3 větší než 0,5, pak
(3a) = (1a) x K3 x 0,003 ...................
(3b) = (1b) x K3 x 0,0015 ...................
(3c) = (1c) x K3 x 0,001 ...................
Je-li hodnota K3 nejvýše rovna 0,5, pak
(3a) = (1a) x 0,5 x 0,003 ...................
(3b) = (1b) x 0,5 x 0,0015 ...................
(3c) = (1c) x 0,5 x 0,001 ...................
(MMSzp)1.B = (3a) + (3b) + (3c) ...................
Minimální míra solventnosti k životním pojištěním podle bodu 1.:
(MMSzp)1. = (MMSzp)1.A + (MMSzp)1.B ...................
A. Výpočet z objemu technických rezerv
(1) Hrubá výše technických rezerv ....................
Korekční koeficient K4 za sledované účetní období:
(2) Čistá výše technických rezerv ...................
K4 = (2) / (1) ...................
Je-li hodnota K4 větší než 0,85, pak
(MMSzp)2.A = (1) x K4 x 0,01 ...................
Je-li hodnota K4 nejvýše rovna 0,85, pak
(MMSzp)2.A = (1) x 0,85 x 0,01 ...................
B. Výpočet z rizikového kapitálu
--- ---
(1) Celkový rizikový kapitál ....................
Korekční koeficient K5 za sledované účetní období:
(2) Rizikový kapitál na vlastní vrub ....................
K5 = (2) / (1) ...................
Je-li hodnota K5 větší než 0,5, pak
(MMSzp)2.B = (1) x K5 x 0,003 ...................
Je-li hodnota K5 nejvýše rovna 0,5, pak
(MMSzp)2.B = (1) x 0,5 x 0,003 ...................
Minimální míra solventnosti k životním pojištěním podle bodu 2.:
(MMSzp)2. = (MMSzp)2.A + (MMSzp)2.B ...................
Výpočet z objemu pojistného
(1) Předepsané hrubé pojistné ....................
Z toho:
(2a) 18% z částky do výše 10 mil. EUR včetně ...................
(2b) 16% z částky převyšující 10 mil. EUR ...................
Celkem: (2) = (2a) + (2b) ...................
Korekční koeficient K6 za sledované účetní období
(3a) Náklady na pojistná plnění na vlastní vrub ...................
(3b) Celkové náklady na pojistná plnění
K6 = (3a) / (3b) ...................
Je-li hodnota K6 větší než 0,5, pak
(MMSzp)3. = (2) x K6 ...................
Je-li hodnota K6 nejvýše rovna 0,5, pak
(MMSzp)3. = (2) x 0,5 ...................
Minimální míra solventnosti životních pojištění celkem:
MMSzp = (MMSzp)1. + (MMSzp)2. +(MMSzp)3. ...................

Životní a neživotní pojištění celkem

Neživotní pojištění:
Skutečná míra solventnosti SMSnp ....................
Minimální míra solventnosti MMSnp ....................
Výše garančního fondu pro neživotní pojištění ...................
Životní pojištění:
Skutečná míra solventnosti SMSzp ...................
Minimální míra solventnosti MMSzp ...................
Výše garančního fondu pro životní pojištění ...................

Podpisový list

Vypracoval (příjmení a jméno): ................................................................................................
podpis: ................................................................................................
Datum: ......................... .............................................................................. (podpis odpovědného pojistného matematika) Telefon: Fax:
Schvaluji: .............................................................................. (razítko pojišťovny a podpis jejího generálního ředitele)

LEGENDA K VÝPOČTU SOLVENTNOSTI

SKUTEČNÁ MÍRA SOLVENTNOSTI

MINIMÁLNÍ MÍRA SOLVENTNOSTI NEŽIVOTNÍCH POJIŠTĚNÍ

A. Výpočet z objemu pojistného

(1) Předepsané hrubé pojistné - zůstatek účtu 601.

(2) K je kurs pro převedení EUR na Kč uvedený na titulní straně Výpočtu solventnosti, tj. 1 EUR = K Kč. Položky (2a) a (2b) se stanoví následujícím postupem:

(2a) Je-li (1) <= 10 000 x K, uvede se částka (1) x 0,18.
Je-li (1) > 10 000 x K, uvede se částka 10 000 x K x 0,18.
(2b) Je-li (1) > 10 000 x K, uvede se částka [(1) - 10 000 x K] x 0,16, v opačném případě je hodnota položky (2b) rovna nule.

(3a) Náklady na pojistná plnění na vlastní vrub - uvede se rozdíl nákladů na pojistná plnění (zůstatek účtu 501) a podílu zajišťoven na nákladech na pojistná plnění (zůstatek účtu 502).

(3b) Celkové náklady na pojistná plnění ( zůstatek účtu 501).

B. Výpočet z nákladů na pojistná plnění

(1) Délka referenčního období - je stanovena na 3 roky; u pojišťoven, které v podstatné míře provozují pojištění úvěru, proti vichřici, krupobití či mrazu, tato doba stanovena na 7 let. U pojišťoven, které provozují pojišťovací činnost kratší dobu, než je předepsaná délka referenčního období, se použije počet celých let, za která jsou potřebné údaje k dispozici. Podstatnou mírou se rozumí dosažení objemu předepsaného pojistného za dané pojistné odvětví ve výši 4 % z celkového předepsaného pojistného za všechna provozovaná odvětví neživotních pojištění alespoň v jednom roce referenčního období a zároveň překročení objemu předepsaného pojistného z tohoto pojistného odvětví částky 1 000 000 Kč za jeden rok nebo za referenční období.

(2a) Náklady na pojistná plnění v referenčním období - uvede se výše celkových nákladů na pojistná plnění (tj. včetně podílu zajišťoven) v referenčním období (součet zůstatků účtu 501 vždy ke konci každého roku zahrnutého do referenčního období).

(2b) Hrubá výše rezervy na pojistná plnění na konci referenčního období - uvede se stav rezervy na pojistná plnění odpovídající neživotním pojištěním, včetně podílu zajišťoven, ke konci posledního roku zahrnutého do referenčního období (analytická evidence účtu 443 pro neživotní pojištění).

(2c) Hrubá výše rezervy na pojistná plnění na začátku referenčního období - uvede se stav rezervy na pojistná plnění odpovídající neživotním pojištěním, včetně podílu zajišťoven, na začátku prvního roku zahrnutého do referenčního období (analytická evidence účtu 443 pro neživotní pojištění).

(4) K je kurs pro převedení EUR na Kč uvedený na titulní straně Výpočtu solventnosti, tj. 1 EUR = K Kč. Položky (4a) a (4b) se stanoví následujícím postupem:

(4a) Je-li (3) <= 7 000 x K, uvede se částka (3) x 0,26
Je-li (3) > 7 000 x K, uvede se částka 7 000 x K x 0,26
(4b) Je-li (3) > 7 000 x K, uvede se částka [(3) - 7 000 x K] x 0,23; v opačném případě je hodnota položky (4b) rovna nule.

MINIMÁLNÍ MÍRA SOLVENTNOSTI ŽIVOTNÍCH POJIŠTĚNÍ

Do těchto položek se nezahrnují částky příslušející případným připojištěním (pojištění úrazu, nemoci) sjednávaným spolu s životním pojištěním.

A. Výpočet z objemu technických rezerv

(1) Hrubá výše technických rezerv - uvede se výše technických rezerv životních pojištění (s výjimkou rezerv připadajících na životní pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník) na konci sledovaného účetního období, včetně podílu zajišťoven (účty účtové skupiny 44 v analytické evidenci pro životní pojištění).

(2) Čistá výše technických rezerv - uvede se výše technických rezerv životních pojištění (s výjimkou rezerv připadajících na životní pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník) na konci sledovaného účetního období, očištěná od podílu zajišťoven (účty účtové skupiny 44 v analytické evidenci pro životní pojištění).

B. Výpočet z rizikového kapitálu

(1a) - (1c) Rizikový kapitál pro jednotlivé smlouvy je roven rozdílu částky splatné v případě pojistné události a rezerv vytvořených k dané pojistné smlouvě (včetně podílu zajišťoven). Pro výpočet minimální míry solventnosti se uvažují pouze smlouvy, jejichž rizikový kapitál je nezáporný. Do položek (1a) - (1c) se uvede vždy úhrn rizikových kapitálů k jednotlivým smlouvám příslušným dané skupině pojištění.

(2a) Rizikový kapitál na vlastní vrub - rozdíl částky splatné v případě pojistné události, snížené o podíl zajišťoven, a rezerv vytvořených k dané pojistné smlouvě, po odečtení podílu zajišťoven. Uvede se úhrn pro všechny smlouvy.

Do těchto položek se nezahrnují částky příslušející případným připojištěním (pojištění úrazu, nemoci) sjednávaným spolu s životním pojištěním.

A. Výpočet z objemu technických rezerv

V části A. výpočtu minimální míry solventnosti životních pojištění s investičním rizikem pojistníka se berou v úvahu pouze pojištění, u nichž doba trvání pojistné smlouvy přesahuje pět let a přirážka na správní náklady obsažená v pojistném je stanovena pevně na dobu nejméně pěti let.

(1) Hrubá výše technických rezerv - uvede se výše technických rezerv životních pojištění s investičním rizikem pojistníka na konci sledovaného účetního období, včetně podílu zajišťoven (účty účtové skupiny 44 v analytické evidenci pro životní pojištění).

(2) Čistá výše technických rezerv - uvede se výše technických rezerv životních pojištění s investičním rizikem pojistníka na konci sledovaného účetního období, očištěná od podílu zajišťoven (účty účtové skupiny 44 v analytické evidenci pro životní pojištění).

B. Výpočet z rizikového kapitálu

V části B. výpočtu minimální míry solventnosti životních pojištění s investičním rizikem pojistníka se berou v úvahu pouze pojištění, u nichž pojišťovna kryje riziko úmrtí.

(1), (2) Celkový rizikový kapitál a rizikový kapitál na vlastní vrub - vypočte se stejně jako v části B. výpočtu v bodu 1. souhrnem pro jednotlivé pojistné smlouvy.

(1) Předepsané hrubé pojistné - uvede se výše předepsaného hrubého pojistného připadajícího na připojištění k životním pojištěním.

(2) K je kurs pro převedení EUR na Kč uvedený na titulní straně Výpočtu solventnosti, tj. 1 EUR = K Kč. Pak se položky (2a) a (2b) stanoví následujícím postupem:

(2a) Je-li (1) <= 10 000 x K, uvede se částka (1) x 0,18
Je-li (1) > 10 000 x K, uvede se částka 10 000 x K x 0,18
(2b) Je-li (1) > 10 000 x K, uvede se částka [(1) - 10 000 x K] x 0,16, v opačném případě je hodnota položky (2b) rovna nule.

(3a) Náklady na pojistná plnění na vlastní vrub - uvede se rozdíl nákladů na pojistná plnění a podílu zajišťoven na nákladech na pojistná plnění u připojištění k životním pojištěním.

(3b) Celkové náklady na pojistná plnění - náklady na pojistná plnění u připojištění k životním pojištěním včetně podílu zajišťoven na těchto nákladech.

Životní a neživotní pojištění celkem

Výše garančního fondu se stanoví jako jedna třetina minimální míry solventnosti, nejméně však ve výši podle § 22 odst. 2 a 3 zákona a postupem v něm uvedeným.

^1) § 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 16/1998 Sb. a zákona č. 165/1998 Sb.

^2) § 20 zákona č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona č. 84/1995 Sb.

^3) § 4 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.

^4) § 67 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č. 591/1992 Sb.

Čtení tohoto dokumentu nenahrazuje čtení příslušného vydání Sbírky zákonů. Neneseme odpovědnost za případné nepřesnosti vyplývající z převodu originálu do tohoto formátu.

Tento text je zveřejněn za vlastních podmínek opětovného použití zdroje e-Sbírka, nikoli pod licencí Legalize ani pod licencí volného díla. e-Sbírka
volné dílo (úřední díla podle § 3 písm. a) zákona č. 121/2000 Sb., autorského zákona)