Nařízení vlády, kterým se stanoví technické požadavky na tlakové nádoby na přepravu plynů

Korozivní roztok se nalije do vhodné skleněné nádoby (například do kádinky). Zkouška se provádí za pokojové teploty. Není-li možné se během zkoušky vyhnout kolísání pokojové teploty, je vhodnější provádět zkoušku ve vodní lázni, jejíž teplota se termostatem udržuje na 23°C. Doba leptání je 72 hodin.

Upevnění zkušebních vzorků v korozívním roztoku je podle bodu 2.3.1. Po leptání se vzorky pečlivě omyjí deionizovanou vodou a osuší stlačeným vzduchem prostým mastnoty. Je třeba dbát na to, aby poměr množství korozívního roztoku k povrchu vzorku v ml/cm^2 byl neustále udržován na hodnotě 10 : 1 (viz bod 2.3.1).

• 1.4 PŘÍPRAVA ZKUŠEBNÍCH VZORKŮ K VYHODNOCENÍ

• 1.4.1 Potřebné materiály

Zalévací misky o rozměrech například:

– vnější průměr: 40 mm,

– výška: 27 mm,

– tloušťka stěny: 2,5 mm,

• 1.4.2 Postup

Každý zkušební vzorek se umístí svisle do zalévací misky tak, aby spočíval na ploše a1 a2 a3 a4. Okolo vzorku se nalije směs aralditu DCY 230 a tužidla HY 951 v poměru 9 : 1.

Doba vytvrzování je 24 hodin.

Určité množství materiálu se z plochy a1 a2 a3 a4 odstraní nejlépe odsoustružením tak, aby řez a'1 a'2 a'3 a'4 pozorovaný pod mikroskopem nevykazoval korozi zasahující do něj z povrchu a1 a2 a3 a4. Vzdálenost mezi povrchy a1 a2 a3 a4 a a'1 a'2 a'3 a'4, to je tloušťka odebraná soustruhem, musí být nejméně 2 mm (obrázky 2 a 3).

Řez pro vyhodnocení musí být mechanicky vyleštěn oxidem hlinitým nejprve na papíře a potom na plsti.

• 1.5 METALOGRAFICKÁ KONTROLA ZKUŠEBNÍCH VZORKŮ

Kontrola spočívá v zaznamenání rozsahu mezikrystalické koroze v oblasti podél obvodu řezu zkoumaného podle bodu 1.6. Přitom se berou v úvahu vlastnosti kovu na vnějším i vnitřním povrchu lahve a napříč stěnou lahve.

Řez se zkoumá nejprve při malém zvětšení (například 40 x) za účelem nalezení nejvíce zkorodované oblasti a potom při větším zvětšení, obvykle asi 300 x, za účelem posouzení povahy a rozsahu koroze.

• 1.6 VYHODNOCENÍ METALOGRAFICKÉ KONTROLY

Vyhodnocení spočívá v ověření, zda mezikrystalická koroze je povrchová:

• 1. u slitin s rovnoosými krystality nesmí hloubka koroze podél celého obvodu řezu překročit vyšší z těchto dvou hodnot:

– velikost tří zrn ve směru kolmém na zkoumaný povrch,

– 0,2 mm;

Je však povoleno místní překročení těchto hodnot za předpokladu, že není pozorováno ve více než čtyřech zorných polích při 300-násobném zvětšení.

• 1. u slitin s krystality orientovanými jedním směrem v důsledku tváření za studena nesmí hloubka koroze z každé strany, které představují vnitřní a vnější povrch lahve, překročit 0,1 mm.

• 1. ZKOUŠKA NÁCHYLNOSTI KE KOROZI POD NAPĚTÍM

Níže popsaná metoda se skládá z přiložení mechanického napětí na prstence vyříznuté z válcové části lahve, jejich ponoření do solného roztoku na stanovenou dobu a následného vyjmutí a vystavení delšímu působení vzduchu, přičemž tento cyklus se opakuje po 30 dnů. Jestliže se na prstencích po 30 dnech neobjeví trhliny, může být slitina považována za vhodnou k výrobě lahví.

• 2.1 ODBĚR ZKUŠEBNÍCH VZORKŮ

Z válcové části lahve se vyřízne šest prstenců o šířce 4.a nebo 25 mm, podle toho, která je větší (viz obrázek 1). Zkušební vzorky musí mít výřez 60° a vystaví se působení mechanického napětí vyvolaného pomocí šroubu a dvou matek (viz obrázek 2).

Vnitřní ani vnější povrch zkušebních vzorků nesmí být obroben.

• 2.2 PŘÍPRAVA POVRCHU PŘED KOROZNÍ ZKOUŠKOU

Všechny stopy mastnoty, oleje a lepidla používaného pro tenzometry (viz bod 2.3.2.4) se musí odstranit vhodným rozpouštědlem.

• 2.3 PROVEDENÍ ZKOUŠKY

• 2.3.1 Příprava korozívního roztoku

• 2.3.1.1 Solný roztok se připraví rozpuštěním 3,5 ± 0,1 hmotnostních dílů NaCl v 96,5 hmotnostních dílech vody.

• 2.3.1.2 Hodnota pH čerstvě připraveného roztoku musí být v rozmezí od 6,4 do 7,2.

• 2.3.1.3 Hodnota pH se může upravit pouze zředěnou kyselinou chlorovodíkovou nebo zředěným roztokem sody.

• 2.3.1.4 Doplňování roztoku se nesmí provádět přidáním solného roztoku podle bodu 2.3.1.1, ale pouze přidáním destilované vody do původní úrovně hladiny v nádobě. Doplňování se může podle potřeby provádět denně.

• 2.3.1.5 Roztok je nutné každý týden úplně vyměnit.

• 2.3.2 Přiložení napětí na prstence

• 2.3.2.1 Tři prstence se stlačí tak, aby byl pod napětím vnější povrch.

• 2.3.2.2 Tři prstence se roztáhnou tak, aby byl pod napětím vnitřní povrch.

• 2.3.2.3 Velikost napětí musí být rovná hodnotě největšího dovoleného namáhání použité při výpočtu tloušťky stěny:

Re1,3 , kde Re je zaručená nejmenší hodnota smluvní meze kluzu při 0,2 % v [MPa].

• 2.3.2.4 Skutečné napětí lze měřit elektrickými tenzometry.

• 2.3.2.5 Napětí může být také vypočteno pomocí vzorce

D1=D±πR D-a24Eaz

kde

D^1 = průměr prstence stlačeného (nebo rozevřeného);

D = vnější průměr lahve v mm;

a = tloušťka stěny lahve v mm;

R=Re1,3 , MPa;

E = modul pružnosti v MPa – 7.10^4 MPa;

z = korekční činitel (obrázek 3).

• 2.3.2.6 Je důležité, aby matice a šrouby byly od prstenců elektricky izolovány a chráněny proti korozi roztokem.

• 2.3.2.7 Šest prstenců musí být zcela ponořeno do solného roztoku na dobu 10 minut.

• 2.3.2.8 Potom se prstence vyjmou a 50 minut ponechají na vzduchu.

• 2.3.2.9 Tento cyklus se musí opakovat po dobu 30 dnů nebo do prasknutí prstence, podle toho, co nastane dřív.

• 2.3.2.10 Vzorky se pečlivě prohlédnou, zda nemají trhliny.

• 2.4 VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ

Slitina se považuje za vhodnou pro výrobu lahví na plyny, jestliže žádný prstenec vystavený napětí nevykazuje vznik trhlin viditelných pouhým okem nebo při malém zvětšení (10 až 30 x) na konci zkoušky, to je po 30 dnech.

• 2.5 PŘÍPADNÁ METALOGRAFICKÁ KONTROLA

• 2.5.1 Pokud nelze přítomnost trhlin s jistotou vyloučit (například při vzniku řady leptových důlků), je možné se o ní přesvědčit dodatečnou metalografickou kontrolou provedenou na řezu kolmém k ose prstence v podezřelé oblasti. Provede se porovnání stran prstence namáhaných tahovým a tlakovým napětím z hlediska druhu koroze (mezikrystalické či transkrystalické) a hloubky korozního proniknutí.

• 2.5.2 Je-li koroze na obou stranách prstence podobná, považuje se slitina za vyhovující.

Naopak, jestliže strana prstence namáhaná tahovým napětím vykazuje mezikrystalické trhliny, které jsou zřetelně hlubší než na straně namáhané tlakovým napětím, prstenec při zkoušce nevyhověl.

• 2.6 PROTOKOLY

• 2.6.1 Musí být uveden název slitiny a/nebo číslo její normy.

• 2.6.2 Musí být udány meze obsahu jednotlivých prvků ve složení slitiny.

• 2.6.3 Musí být uvedeno skutečné chemické složení tavby, ze které byly lahve vyrobeny.

• 2.6.4 Musí být uvedeny skutečné mechanické vlastnosti slitiny spolu s minimálními požadavky na mechanické vlastnosti.

• 2.6.5 Musí být uvedeny výsledky zkoušek.

[image omitted]

[image omitted]

[image omitted]

ČÁST IV.

[image omitted]

[image omitted]

ČÁST V.

[image omitted]

[image omitted]

[image omitted]

[image omitted]

[image omitted]

^1) Nařízení vlády č. 182/1999 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na tlaková zařízení, ve znění nařízení vlády č. 290/2000 Sb. Nařízení vlády č. 175/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na jednoduché tlakové nádoby, ve znění nařízení vlády č. 80/1999 Sb. a nařízení vlády č. 285/2000 Sb. Nařízení vlády č. 194/2001 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na aerosolové rozprašovače.

^2) § 4 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb.