Vyhláška Energetického regulačního úřadu, kterou se stanoví obsah ekonomických údajů a postupy pro regulaci cen v energetice

RMESi je plánované množství elektřiny v regulovaném roce regulačního období dodané konečným zákazníkům v České republice včetně exportu ze sítě distributora, odběru PVE v čerpadlovém provozu (připojených k sítím distributorů), salda provozovatelů lokálních distribučních soustav, odběru výrobců a včetně lokální spotřeby^2) v přenosové a jednotlivých distribučních soustavách.

Platba pro vyrovnání vícenákladů výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů a kombinované výroby elektřiny a tepla j-tého provozovatele regionální distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy je stanovena podle vztahu

PLvozkij = Zvozkij - (VCNvozij + VCNvkij)

kde

Zvozkij jsou předpokládané platby konečných zákazníků a lokální spotřeby j-tému provozovateli regionální distribuční soustavy nebo provozovateli přenosové sítě prostřednictvím ceny na krytí vícenákladů včetně korekčního faktoru v regulovaném roce; provozovatel přenosové soustavy nemá vícenáklady spojené s výkupem z obnovitelných zdrojů a z kombinované výroby elektřiny a tepla podle zvláštního právního předpisu^4),

Zvozkij = cvozkij x RMESij

RMESij je plánované množství elektřiny v regulovaném roce dodané konečným zákazníkům j-tého provozovatele regionální distribuční soustavy, včetně exportu ze sítě distributora, odběru PVE v čerpadlovém provozu (připojených k síti distributora), včetně provozovatelů lokálních distribučních soustav, odběru výrobců včetně jejich odběru na výrobu elektřiny nebo na výrobu elektřiny a tepla a lokální spotřeby. U provozovatele přenosové soustavy se jedná o plánované množství elektřiny dodané konečnému zákazníkovi a lokální spotřebě^2) v regulovaném roce.

Pro držitele licence na přenos se platba PLvozkij rovná platbě konečných zákazníků a lokální spotřeby Zvozkij vzhledem k tomu, že vícenáklady na povinný výkup elektřiny z obnovitelných zdrojů a z kombinované výroby elektřiny a tepla u tohoto držitele licence nevznikají.

Platby PLvozkij jsou s ohledem na znaménko vyrovnány přímo mezi jednotlivými provozovateli regionálních distribučních soustav a držitelem licence na přenos v celkové výši stanovené Úřadem a rozdělené úměrně absolutním hodnotám PLvozkij jednotlivých provozovatelů regionálních distribučních soustav a držitele licence na přenos.

Příloha č. 7 k vyhlášce č. 438/2001 Sb.

Postup stanovení ceny za vyhodnocování, zúčtování a vypořádání odchylek operátorem trhu

Cena za vyhodnocování, zúčtování a vypořádání odchylek operátorem trhu czoi je stanovena vztahem

Czoi=Czo0+kzoi×1-Xzoi×∏t=ll+i-1Nt100

kde

i je pořadové číslo regulovaného roku,

czo0 je výchozí cena za vyhodnocování, zúčtování a vypořádání odchylek stanovená analyticky Úřadem,

Czo0=PVzo0SMEl

kde

PVzo0 je výchozí hodnota povolených výnosů stanovená analyticky Úřadem tak, aby v průběhu regulačního období byly pokryty všechny nezbytné náklady související s organizováním krátkodobého trhu s elektřinou, vyhodnocováním, zúčtováním a vypořádáním odchylek a další nezbytné náklady související s rozvojem informačních technologií nutných pro zajištění fungování trhu s elektřinou v České republice včetně přiměřeného zisku podle zvláštního právního předpisu^14),

SME1 je plánované množství elektřiny dodané všem konečným zákazníkům v České republice v roce 1 včetně lokální spotřeby podle zvláštního právního předpisu^2),

kzoi je složka ceny respektující změnu nákladů operátora trhu v důsledku změny rozsahu regulované činnosti operátora trhu v průběhu regulačního období,

Xzo je faktor efektivity,

l je letopočet roku předcházejícího prvnímu regulovanému roku regulačního období,

Nt je průmyslový eskalační faktor stanovený na základě podílu klouzavých průměrů bazických indexů cen průmyslových výrobců za posledních 12 měsíců a předchozích 12 měsíců vykázaného Českým statistickým úřadem v tabulce indexů cen průmyslových výrobců 7004 za měsíc duben roku t; pokud však hodnota takto zjištěného podílu klouzavých průměrů bude menší než 100, bude pro účely výpočtu použita hodnota 100.

Příloha č. 8 k vyhlášce č. 438/2001 Sb.

Postup stanovení ceny příspěvku pro decentrální zdroje vyvedené do distribučních sítí a postup kompenzace příspěvků

Cena příspěvku pro zdroje vyvedené do napěťových úrovní distribučních sítí zohledňuje příznivý vliv těchto zdrojů na snížení ztrát v přenosové a distribučních sítích. Příspěvek je celostátně jednotný, rozlišený po napěťových úrovních distribuce a je hrazen držitelem licence na distribuci příslušnému držiteli licence na výrobu elektřiny.

Cenu příspěvků cdVVNdvi, cdVNdvi a cdNNdvi v příslušných letech regulovaného období pro zdroje vyvedené do úrovně VVN, VN a NN stanoví Úřad.

Předpokládaný roční objem příspěvků v Kč/rok zaplacený na jednotlivých distribučních napěťových úrovních VVN, VN a NN držitelem licence na distribuci držitelům licence na výrobu je dán vztahem

PLdDSxi = cdxdvi x PMEdDSxvi

kde

i je pořadové číslo regulovaného roku,

x je distribuční napěťová úroveň VVN, VN nebo NN,

PMEdDSxvi je celkové předpokládané množství elektřiny vyrobené ve zdrojích a vyvedené do napěťové úrovně distribuce x distribuční sítě držitele licence na distribuci.

Individuální příspěvek cdDSi k ceně distribuce elektřiny dodané konečným zákazníkům na krytí decentrální výroby pro zdroje vyvedené do distribuční sítě jednotný pro všechny napěťové úrovně distribuční soustavy je určen vztahem

CdDSi=∑xPLdDSxi+KdDSiRMESi

kde

RMESi je plánované množství elektřiny v regulovaném roce dodané na všech distribučních napěťových úrovních konečným zákazníkům v dané distribuční soustavě včetně exportu ze sítí držitele licence na distribuci, odběru PVE v čerpadlovém provozu (připojených do sítí držitele licence na distribuci), provozovatelům lokálních distribučních soustav a odběru výrobců včetně jejich odběru na výrobu elektřiny nebo na výrobu elektřiny a tepla,

KdDSi je korekční faktor za decentrální výrobu pro regulovaný rok v Kč s uvážením časové hodnoty peněz. Určuje se podle vztahu

KdDSi=KdDSi-2×pi-2100×pi-1100

kde

KdDSi-2 je korekční faktor v Kč spojený s krytím decentrální výroby provozovatele regionální distribuční soustavy, který se stanoví jako rozdíl mezi skutečnými náklady provozovatele distribuční soustavy spojenými s placením příspěvku pro decentrální zdroje vyvedené do napěťových úrovní distribučních sítí v roce i-2 a skutečnými výnosy provozovatele regionální distribuční soustavy z individuálního příspěvku k ceně distribuce elektřiny dodané konečným zákazníkům na krytí decentrální výroby elektřiny dosažené v roce i-2. Způsob výpočtu korekčního faktoru KdDSi-2 je popsán v příloze č. 9,

pi-1 je podíl klouzavých průměrů bazických indexů spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců a předchozích 12 měsíců, vykázaný Českým statistickým úřadem v tabulce indexů spotřebitelských cen 7101 za měsíc duben roku i-1,

pi-2 je podíl klouzavých průměrů bazických indexů spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců a předchozích 12 měsíců, vykázaný Českým statistickým úřadem v tabulce indexů spotřebitelských cen 7101 za měsíc duben roku i-2.

Příloha č. 9 k vyhlášce č. 438/2001 Sb.

Ověření výsledků regulace a stanovení korekčních faktorů v elektroenergetice

(1) Pro činnost přenosu elektřiny se výnosy z ceny za rezervaci kapacity nekorigují, koriguje se pouze dosažená míra ztrát v přenosové soustavě.

(2) Z hodnoty povoleného rámce rozptylu míry ztrát licencované činnosti přenos elektřiny definované v § 5 odst. 4 d) a skutečného množství elektřiny dodaného na vstupu do přenosové soustavy včetně smluvního tranzitu v roce i-2 je stanovena horní a dolní mez povoleného množství ztrát.

(3) Kontrolní ztráty se rovnají velikosti skutečně naměřených ztrát v přenosové soustavě, pokud se skutečně naměřené ztráty nachází uvnitř pásma daného horní a dolní mezí povoleného množství ztrát. Pokud se skutečně naměřené ztráty nachází vně tohoto pásma, rovnají se kontrolní ztráty příslušné bližší mezi povoleného množství ztrát stanovené podle odstavce 2.

(4) Korekční faktor pro činnost přenosu elektřiny je dán rozdílem skutečně vynaložených nákladů na ztráty v přenosové soustavě a součinu kontrolních ztrát a ceny elektřiny pro nákup ztrát stanovené Úřadem pro rok i-2.

(5) Korekční faktor pro činnost přenosu elektřiny podle odstavce 4 se přičítá k proměnným nákladům povoleným na nákup ztrát v přenosové soustavě v regulovaném roce.

(6) Korekční faktor pro činnost poskytování systémových služeb se stanoví jako rozdíl celkových skutečných nákladů a skutečných výnosů za systémové služby v roce i-2. Celkové skutečné náklady se stanoví jako součet skutečných nákladů na nákup podpůrných služeb, Úřadem povolených výnosů za organizování obchodu s podpůrnými a systémovými službami a Úřadem povoleného zisku v roce i-2. Korekční faktor se přičítá k povoleným nákladům na podpůrné služby stanoveným Úřadem pro regulovaný rok.

(7) Pro regulovanou činnost distribuce elektřiny se stanovují výpočtové výnosy na jednotlivých napěťových úrovních distribuce a celkové výpočtové výnosy v součtu za všechny napěťové úrovně distribuce v roce i-2. Výpočtové výnosy se stanovují pomocí uplatněných kumulativních cen za rezervovanou kapacitu a skutečných hodnot rezervovaných kapacit oprávněných zákazníků na distribučních úrovních velmi vysokého napětí a vysokého napětí a z tržeb za licencovanou činnost distribuce na distribuční úrovni nízkého napětí vypočtených pomocí skutečných hodnot příslušných technických jednotek z tarifní statistiky a cen za distribuci na distribuční úrovni nízkého napětí stanovených Úřadem pro rok i-2, od kterých se odečítají tržby stanovené z ceny za použití distribuční soustavy na distribuční úrovni nízkého napětí a ze skutečných hodnot odběrů oprávněných zákazníků na distribuční úrovni nízkého napětí. Při stanovení výpočtových výnosů jednotlivých napěťových úrovní distribuční soustavy pro rok i-2 se zohledňují toky elektřiny transformacemi mezi napěťovými úrovněmi.

(8) Jestliže nejsou pro chráněné zákazníky na distribuční úrovni vysokého napětí nebo nízkého napětí v tarifu samostatně definovány kumulativní ceny za rezervovanou kapacitu a kumulativní ceny za použití zařízení distribuční soustavy, zjistí se pro ně výpočtové výnosy za licencovanou činnost distribuce na distribuční úrovni vysokého a nízkého napětí výpočtem tak, že se pomocí skutečných hodnot příslušných technických jednotek z tarifní statistiky a cen dodávky elektřiny pro chráněné zákazníky, stanovené Úřadem pro rok i-2, určí tržby, od kterých se odečítají tržby stanovené jako součet součinů skutečných hodnot odběrů chráněných zákazníků na distribuční úrovni vysokého a nízkého napětí a cen za silovou elektřinu, za činnost zúčtování operátora trhu, za systémové služby, za služby regulace napětí a jalového výkonu, za zprostředkování plateb pro držitele licence na distribuci, za krytí vícenákladů spojených s výkupem elektřiny z obnovitelných zdrojů a kombinované výroby elektřiny a tepla, za podporu decentrální výroby, za krytí ztrát hrazených operátorovi trhu, za obchod s elektřinou pro chráněné zákazníky a za použití distribuční sítě na distribuční úrovni vysokého a nízkého napětí.

(9) Z celkových výpočtových výnosů za distribuci elektřiny stanovených podle odstavců 7 a 8 se vypočtou kontrolní výnosy za všechny úrovně napětí distribuční soustavy tak, že se od celkových výpočtových výnosů odečítají platby za rezervaci kapacity přenosové soustavy a platby za rezervaci kapacity sousedních distribučních soustav na distribuční úrovni velmi vysokého napětí.

(10) Z hodnoty povoleného rámce rozptylu povolených výnosů licencované činnosti distribuce elektřiny definované v § 5 odst. 5 písm. f) a hodnoty povolených výnosů distribuční soustavy v roce i-2 se stanoví horní a dolní mez povolených výnosů.

(11) Pokud je hodnota kontrolních výnosů menší než dolní mez povolených výnosů, převede se rozdíl kontrolních výnosů a dolní meze povolených výnosů na kladný korekční faktor za distribuci elektřiny.

(12) Pokud je hodnota kontrolních výnosů větší než horní mez povolených výnosů, převede se rozdíl kontrolních výnosů a horní meze povolených výnosů na záporný korekční faktor za distribuci elektřiny.

(13) Korekční faktor pro činnost distribuce elektřiny definovaný v odstavcích 11 a 12 se rozdělí v poměru velikosti rozdílu kontrolních výnosů jednotlivých napěťových úrovní distribuční soustavy a povolených výnosů jednotlivých napěťových úrovní distribuční soustavy stanovených pro rok i-2 podle odstavce 7 a přičte se k povoleným výnosům příslušných distribučních napěťových úrovní pro regulovaný rok.

(14) Pro činnost distribuce elektřiny bude v korekčním faktoru zohledněn rozdíl mezi hodnotou změny regulační báze aktiv a mezi skutečnou změnou zůstatkových hodnot majetku za účetně ukončený kalendářní rok.

(15) Pro činnost distribuce elektřiny se tržby za použití sítě nekorigují.

(16) Skutečné vícenáklady každého provozovatele regionální distribuční soustavy, spojené s povinným výkupem elektřiny z obnovitelných zdrojů a z kombinované výroby elektřiny a tepla v roce i-2, jsou stanoveny ze skutečného množství vykoupené elektřiny z obnovitelných zdrojů a z kombinované výroby elektřiny a tepla, z regulovaných pevných cen pro podporu kombinované výroby elektřiny a tepla, z minimálních výkupních cen podle § 3 odst. 1 a) pro rok i-2 a z průměrných cen silové elektřiny stanovených Úřadem pro rok i-2.

(17) Skutečné výnosy provozovatele regionální distribuční soustavy spojené s podporou výroby elektřiny v obnovitelných zdrojích a ve zdrojích s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla se stanoví z výše ceny na krytí vícenákladů spojených s výkupem elektřiny z obnovitelných zdrojů a ze zdrojů s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla, hrazené konečnými zákazníky a lokální spotřebou v roce i-2 a ze skutečných hodnot odběrů konečných zákazníků a lokální spotřeby v roce i-2.

(18) Skutečné vícenáklady provozovatele regionální distribuční soustavy definované v odstavci 16, včetně platby pro vyrovnání vícenákladů výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů a kombinované výroby elektřiny a tepla regionálního distributora stanovené pro rok i-2, se porovnají se skutečnými výnosy tohoto provozovatele definovanými v odstavci 17. Rozdíl se jako kladný nebo záporný korekční faktor přičítá k plánovaným vícenákladům provozovatele regionální distribuční soustavy spojeným s povinným výkupem v regulovaném roce.

(19) Skutečné náklady provozovatele distribuční soustavy spojené s placením příspěvku pro decentrální zdroje vyvedené do napěťových úrovní distribučních sítí se stanoví z ceny těchto příspěvků a ze skutečných hodnot dodávky elektřiny ze zdrojů připojených do napěťových úrovní distribučních sítí v roce i-2.

(20) Skutečné výnosy provozovatele regionální distribuční soustavy spojené s decentrální výrobou se stanoví součinem individuálního příspěvku k ceně distribuce elektřiny dodané konečným zákazníkům na krytí decentrální výroby elektřiny dosažené v roce i-2 a skutečných hodnot odběrů konečných zákazníků v roce i-2.

(21) Skutečné náklady spojené s decentrální výrobou definované v odstavci 19 se porovnají se skutečnými výnosy definovanými v odstavci 20. Rozdíl se jako kladný nebo záporný korekční faktor uplatní podle postupu uvedeného v příloze č. 8.

Příloha č. 10 k vyhlášce č. 438/2001 Sb.

Postup stanovení ceny přepravy zemního plynu držitele licence na přepravu plynu

Cena přepravy zemního plynu od držitele licence na přepravu plynu v regulovaném roce je stanovena vztahem

Cpi=PVUpi+Kpi×pi-2100×pi-1100+NCPpi×PZTpiPDKpi

kde

i je pořadové číslo regulovaného roku,

PVUpi je hodnota povolených výnosů pro regulovaný rok po zahrnutí faktoru souvisejícího s otevíráním trhu stanovena vztahem

PVUpi = PVpi + Upi

kde

PVpi je hodnota povolených výnosů pro regulovaný rok a je stanovena vztahem

PVpi = PNpi + Opi + Zpi

kde

PNpi jsou povolené náklady držitele licence pro regulovaný rok vypočítané podle vztahu

PNpi=PNp0×1-Xpi×∏t=ll+i-1pMI×MIt-1+1-pMI×Nt100

kde

PNp0 je výchozí úroveň povolených nákladů držitele licence na přepravu zahrnující náklady na vnitrostátní přepravu a příslušnou část nákladů tranzitu vyvolaných vnitrostátní přepravou,

Xp je faktor efektivity přepravy,

l je letopočet roku předcházejícího prvnímu regulovanému roku regulačního období,

pMI je koeficient mzdového eskalačního faktoru,

MIt-1 je mzdový eskalační faktor stanovený na základě indexu průměrné měsíční mzdy v průmyslu celkem vykázaného Českým statistickým úřadem v tabulce 3106 01-02-02 za 1. - 4. čtvrtletí roku t-1,

Nt je průmyslový eskalační faktor stanovený na základě podílu klouzavých průměrů bazických indexů cen průmyslových výrobců za posledních 12 měsíců a předchozích 12 měsíců vykázaného Českým statistickým úřadem v tabulce indexů cen průmyslových výrobců 7004 za měsíc duben roku t; pokud však hodnota takto zjištěného podílu klouzavých průměrů bude menší než 100, bude pro účely výpočtu použita hodnota 100,

Opi jsou odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku držitele licence pro regulovaný rok, vypočítané podle vztahu

Opi=Op0+∑t=ll+i-2ZHOpt

kde

Op0 je výchozí úroveň odpisů dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku držitele licence na přepravu zahrnující odpisy na vnitrostátní přepravu a příslušnou část odpisů tranzitu vyvolaných vnitrostátní přepravou,

ZHOpt je roční změna hodnoty odpisů dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku v roce t; pro první regulovaný rok je ZHOpt = 0,

Zpi je zisk držitele licence pro regulovaný rok, vypočítaný podle vztahu

Zpi = RABpi x MVpi

kde

MVpi je míra výnosnosti přepravy,

RABpi je hodnota regulační báze aktiv pro regulovaný rok vypočítaná podle vzorce

RABpi=RABp0+∑t=ll+i-2ZHApt

kde

RABp0 je výchozí hodnota regulační báze aktiv držitele licence na přepravu zahrnující aktiva vnitrostátní přepravy a příslušnou část aktiv tranzitu používaných pro vnitrostátní přepravu,

ZHApt je změna regulační báze aktiv v roce t; pro první regulovaný rok regulačního období je ZHApt = 0,

Upi je faktor související s otevíráním trhu,

Kpi je korekční faktor pro činnost přepravy pro regulovaný rok,

pi-1 je podíl klouzavých průměrů bazických indexů spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců a předchozích 12 měsíců, vykázaný Českým statistickým úřadem v tabulce indexů spotřebitelských cen 7101 za měsíc duben roku i-1,

pi-2 je podíl klouzavých průměrů bazických indexů spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců a předchozích 12 měsíců, vykázaný Českým statistickým úřadem v tabulce indexů spotřebitelských cen 7101 za měsíc duben roku i-2,

NCPpi je plánovaná nákupní cena energie zemního plynu pro krytí ztrát v přepravní soustavě pro regulovaný rok,

PZTpi je povolené množství ztrát v přepravní soustavě pro vnitrostátní přepravu pro regulovaný rok, určené vztahem

PZTpi = kzpP x RPMPi

kde

kzpP je povolená míra ztrát v přepravní soustavě,

RPMPi je plánované množství energie zemního plynu vstupující do přepravní soustavy v regulovaném roce,

PDKpi je celková plánovaná denní kapacita stanovená pro regulovaný rok na základě smluv uzavřených držitelem licence na přepravu; pokud nejsou smluvní hodnoty celkové plánované denní kapacity předány Úřadu v termínu podle § 10, stanoví je Úřad analyticky.

Návrh ceny přepravy plynu předkládaný Úřadu je v případě použití objemových jednotek v Kč/m3/den/rok zaokrouhlován na čtyři desetinná místa, v případě použití energetických jednotek v Kč/MWh/den/rok je zaokrouhlován na dvě desetinná místa a hodnoty veličin použité při jejím výpočtu jsou zaokrouhlovány na pět desetinných míst.

Příloha č. 11 k vyhlášce č. 438/2001 Sb.

Postup stanovení ceny dodávky plynu od obchodníka se zemním plynem příslušnému držiteli licence, který dodává plyn chráněnému zákazníkovi připojenému k regionální distribuční soustavě

• A) Kapacitní složka

Kapacitní složka ceny dodávky plynu příslušným držitelům licence, kteří dodávají plyn chráněným zákazníkům připojeným k regionálním distribučním soustavám v regulovaném roce, je dána vztahem

ckai = cpi + ssi

kde

i je pořadové číslo regulovaného roku,

cpi je cena přepravy zemního plynu od držitele licence na přepravu plynu v regulovaném roce,

ssi je cena za uskladňování zemního plynu v zásobnících zemního plynu v rozsahu dodávek chráněným zákazníkům pro příslušné držitele licence, kteří dodávají plyn chráněným zákazníkům připojeným k regionálním distribučním soustavám, v regulovaném roce.

Cena za uskladňování zemního plynu v zásobnících zemního plynu v rozsahu dodávek zemního plynu chráněným zákazníkům pro regulovaný rok ssi se vypočte podle následujícího vzorce

Ssi=PNsiPDKsi

kde

PNsi jsou plánované náklady na skladování zemního plynu v zásobnících zemního plynu v rozsahu dodávek chráněným zákazníkům držitele licence na obchod pro příslušné držitele licence, kteří dodávají plyn chráněným zákazníkům připojeným k regionálním distribučním soustavám, v regulovaném roce,

PDKsi je celková plánovaná denní kapacita v rozsahu dodávek chráněným zákazníkům stanovená pro regulovaný rok na základě smluv uzavřených držitelem licence na obchod pro příslušné držitele licence, kteří dodávají plyn chráněným zákazníkům připojeným k regionálním distribučním soustavám; pokud nejsou smluvní hodnoty celkové plánované denní kapacity předány Úřadu v termínu podle § 10, stanoví je Úřad analyticky.

• B) Komoditní složka

Komoditní složka ceny dodávky plynu příslušným držitelům licence, kteří dodávají plyn chráněným zákazníkům připojeným k regionálním distribučním soustavám v regulovaném roce, je rovna ceně energie zemního plynu skij v příslušném čtvrtletí regulovaného roku a je dána vztahem

Skij=nsij+PNzo0+Ozo0RMDPoi+Ze

kde

i je pořadové číslo regulovaného roku,

j je pořadové číslo čtvrtletí v příslušném regulovaném roce,

nsij jsou měrné náklady na nákup energie zemního plynu stanovené podle následujícího vzorce

nsij=PNCPnpijp+PNCZnzijp+KkijRMDPijp+RMDPijpz

kde

PNCPnpijp jsou plánované náklady na nákup energie zemního plynu kontrahovaného držitelem licence na obchod příslušným držitelům licence, kteří dodávají plyn chráněným zákazníkům připojeným k regionálním distribučním soustavám, v příslušném čtvrtletí regulovaného roku, bez nákladů na nákup zemního plynu uskladňovaného v podzemních zásobnících,

PNCZnzijp jsou plánované náklady na nákup energie zemního plynu kontrahovaného držitelem licence na obchod příslušným držitelům licence, kteří dodávají plyn chráněným zákazníkům připojeným k regionálním distribučním soustavám, ze zásobníků zemního plynu v příslušném čtvrtletí regulovaného roku bez nákladů na skladování v těchto podzemních zásobnících,

Kkij je korekční faktor pro činnost dodávky zemního plynu pro příslušné čtvrtletí regulovaného roku vypočtený podle přílohy č. 15,

RMDPijp je plánované množství energie zemního plynu kontrahovaného držitelem licence na obchod příslušným držitelům licence, kteří dodávají plyn chráněným zákazníkům připojeným k regionálním distribučním soustavám, v příslušném čtvrtletí regulovaného roku bez plánovaného množství energie zemního plynu prodaného z podzemních zásobníků,

RMDPijpz je plánované množství energie zemního plynu kontrahovaného držitelem licence na obchod příslušným držitelům licence, kteří dodávají plyn chráněným zákazníkům připojeným k regionálním distribučním soustavám, z podzemních zásobníků plynu v příslušném čtvrtletí regulovaného roku,

PNzo0 je výchozí úroveň povolených nákladů držitele licence,

Ozo0 je výchozí úroveň odpisů dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku držitele licence,

RMDPoi je plánované množství energie zemního plynu prodané držitelem licence na obchod příslušným držitelům licence, kteří dodávají plyn chráněným zákazníkům připojeným k regionálním distribučním soustavám, v regulovaném roce,

ze je zisk v Kč/MWh stanovený rozhodnutím Úřadu.

Návrh kapacitní složky ceny dodávky plynu od obchodníka s plynem dodávajícího plyn příslušným držitelům licence, kteří dodávají plyn chráněným zákazníkům připojeným k regionálním distribučním soustavám, předkládaný Úřadu je v případě použití objemových jednotek v Kč/m^3/den/rok zaokrouhlován na čtyři desetinná místa, v případě použití energetických jednotek v Kč/MWh/den/rok je zaokrouhlován na dvě desetinná místa a hodnoty veličin použité při jejím výpočtu jsou zaokrouhlovány na pět desetinných míst.

Návrh komoditní složky ceny dodávky plynu od obchodníka s plynem dodávajícího plyn příslušným držitelům licence, kteří dodávají plyn chráněným zákazníkům připojeným k regionálním distribučním soustavám, předkládaný Úřadu je v případě použití objemových jednotek v Kč/m^3 zaokrouhlován na čtyři desetinná místa, v případě použití energetických jednotek v Kč/MWh je zaokrouhlován na dvě desetinná místa a hodnoty veličin použité při jejím výpočtu jsou zaokrouhlovány na pět desetinných míst.

Příloha č. 12 k vyhlášce č. 438/2001 Sb.

Postup stanovení průměrné ceny distribuce plynu provozovatelem regionální distribuční soustavy

Průměrná cena za distribuci plynu v regulovaném roce se stanoví podle vztahu

Sdpi=PVUdpi+Kdpi×pi-2100×pi-1100+NCPdpi×PZTdpiRMDPdpi

kde

i je pořadové číslo regulovaného roku,

PVUdpi je hodnota povolených výnosů pro regulovaný rok po zahrnutí faktoru souvisejícího s otevíráním trhu stanovena vztahem

PVUdpi = PVdpi + Udpi

kde

PVdpi je hodnota povolených výnosů pro regulovaný rok stanovena vztahem

PVdpi = PNdpi + Odpi + Zdpi

kde

PNdpi jsou povolené náklady držitele licence pro regulovaný rok vypočítané podle vztahu

PNdpi=PNdp0×1-Xdi×1+p×rdpi-1×∏t=ll+i-1pM1×MIt-1+1-pM1×Nt100

kde

PNdp0 je výchozí úroveň povolených nákladů držitele licence,

Xd je faktor efektivity distribuce,

p je koeficient faktoru odběrných míst,

rdpi je faktor odběrných míst pro regulovaný rok a vypočítá se podle vztahu

rdpi=PZdpiPZdp0

kde

PZdpi je plánovaný počet odběrných míst držitele licence na distribuci, jimž poskytuje distribuční služby pro regulovaný rok,

PZdp0 je plánovaný počet odběrných míst držitele licence na distribuci v roce l,

l je letopočet roku předcházejícího prvnímu roku regulačního období,

pMI je koeficient mzdového eskalačního faktoru,

MIt-1 je mzdový eskalační faktor stanovený na základě indexu průměrné měsíční mzdy v průmyslu celkem vykázaného Českým statistickým úřadem v tabulce 3106 01-02-02 za 1. - 4. čtvrtletí roku t-1,

Nt je průmyslový eskalační faktor stanovený na základě podílu klouzavých průměrů bazických indexů cen průmyslových výrobců za posledních 12 měsíců a předchozích 12 měsíců vykázaného Českým statistickým úřadem v tabulce indexů cen průmyslových výrobců 7004 za měsíc duben roku t; pokud však hodnota takto zjištěného podílu klouzavých průměrů bude menší než 100, bude pro účely výpočtu použita hodnota 100,

Odpi jsou odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku držitele licence pro regulovaný rok vypočítané podle vztahu

Odpi=Odp0×1+p×rdpi-1×∏t=ll+i-1Nt100

kde

Odp0 je výchozí úroveň odpisů dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku držitele licence,

Zdpi je zisk držitele licence pro regulovaný rok vypočítaný podle vztahu

Zdpi = RABdpi × MVdpi

kde

MVdpi je míra výnosnosti distribuce plynu,

RABdpi je hodnota regulační báze aktiv v regulovaném roce vypočítaná podle vzorce

RABdpi=RABdp0+∑t=ll+iZHAdpt

RABdp0 je výchozí hodnota regulační báze aktiv,

ZHAdpt je změna regulační báze aktiv v roce t,

Udpi je faktor související s otevíráním trhu,

Kdpi je korekční faktor pro činnost distribuce plynu pro regulovaný rok vypočtený podle přílohy č. 15,

pi-1 je podíl klouzavých průměrů bazických indexů spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců a předchozích 12 měsíců, vykázaný Českým statistickým úřadem v tabulce indexů spotřebitelských cen 7101 za měsíc duben roku i-1,

pi-2 je podíl klouzavých průměrů bazických indexů spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců a předchozích 12 měsíců, vykázaný Českým statistickým úřadem v tabulce indexů spotřebitelských cen 7101 za měsíc duben roku i-2,

NCPdpi je plánovaná průměrná nákupní cena přepravy, uskladňování a energie zemního plynu pro krytí ztrát v distribuční síti k 1. lednu regulovaného roku,

PZTdpi je povolené množství ztrát v distribuční síti pro regulovaný rok, určené vztahem

PZTdpi=kzpDSi100-kzpDSi×RMDPdpi

kde

kzpDSi je povolená míra ztrát v distribuční plynárenské soustavě pro regulovaný rok,

RMDPdpi je plánované množství energie zemního plynu distribuované příslušným držitelem licence v regulovaném roce.

Na základě stanovené průměrné ceny distribuce předloží jednotliví provozovatelé regionálních distribučních soustav návrhy cen distribuce v podobě dvou cenových průkazů, jeden pro jednotlivá odběrová pásma zákazníků, jejichž zařízení je připojeno k regionální distribuční soustavě, jeden pro jednotlivá odběrná místa chráněných zákazníků, jejichž zařízení je připojeno k regionální distribuční soustavě.

Návrh ceny distribuce plynu předkládaný Úřadu je v případě použití objemových jednotek v Kč/m^3 zaokrouhlován na čtyři desetinná místa, v případě použití energetických jednotek v Kč/MWh je zaokrouhlován na dvě desetinná místa a hodnoty veličin použité při jejím výpočtu jsou zaokrouhlovány na pět desetinných míst.

Příloha č. 13 k vyhlášce č. 438/2001 Sb.

Postup stanovení průměrné ceny dodávky plynu chráněným zákazníkům, jejichž zařízení je připojeno k regionální distribuční soustavě

Průměrná cena dodávky plynu chráněným zákazníkům, jejichž zařízení je připojeno k regionální distribuční soustavě, je v příslušném čtvrtletí regulovaného roku dána vztahem

Sdzij=Skai+Skij+PNdo0+Odo0RMDPdi+zd+cdpi

kde

i je pořadové číslo regulovaného roku,

j je pořadové číslo čtvrtletí v regulovaném roce,

skai je kapacitní část průměrné ceny dodávky plynu v rozsahu dodávek chráněným zákazníkům příslušným držitelům licence, kteří dodávají plyn chráněným zákazníkům připojeným k regionálním distribučním soustavám v regulovaném roce vypočtená dle vztahu

Skai=Ckai×PDKdiRMDPci

kde

ckai je kapacitní složka ceny dodávky plynu příslušným držitelům licence, kteří dodávají plyn chráněným zákazníkům připojeným k regionálním distribučním soustavám v regulovaném roce,

PDKdi je celková plánovaná denní kapacita v rozsahu dodávek chráněným zákazníkům stanovená pro regulovaný rok na základě smluv uzavřených příslušným držitelem licence, který dodává plyn chráněným zákazníkům připojeným k regionální distribuční soustavě; pokud nejsou smluvní hodnoty celkové plánované denní kapacity předány Úřadu v termínu podle § 10, stanoví je Úřad analyticky,

RMDPci je plánované množství energie zemního plynu v rozsahu dodávek chráněným zákazníkům prodané příslušným držitelem licence, který dodává plyn chráněným zákazníkům připojeným k regionální distribuční soustavě,

skij je komoditní složka ceny dodávky plynu příslušným držitelům licence, kteří dodávají plyn chráněným zákazníkům připojeným k regionálním distribučním soustavám,

PNdo0 je výchozí úroveň povolených nákladů držitele licence,

Odo0 je výchozí úroveň odpisů dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku držitele licence,

RMDPdi je plánované množství energie zemního plynu prodané příslušným držitelem licence, který dodává plyn chráněným zákazníkům připojeným k regionální distribuční soustavě,

zd je zisk v Kč/MWh stanovený rozhodnutím Úřadu,

cdpi je průměrná cena za distribuci v rozsahu dodávek chráněným zákazníkům stanovená na základě schválených cen distribuce podle cenového průkazu příslušného provozovatele regionální distribuční soustavy.

Návrh ceny dodávky plynu chráněným zákazníkům, jejichž zařízení je připojeno k regionální distribuční soustavě, předkládaný Úřadu je v případě použití objemových jednotek v Kč/m^3 zaokrouhlován na čtyři desetinná místa, v případě použití energetických jednotek v Kč/MWh je zaokrouhlován na dvě desetinná místa a hodnoty veličin použité při jejím výpočtu jsou zaokrouhlovány na pět desetinných míst.

Příloha č. 14 k vyhlášce č. 438/2001 Sb.

Postup stanovení ceny dodávky plynu chráněným zákazníkům, jejichž zařízení je připojeno k přepravní soustavě

Cena chráněným zákazníkům, jejichž zařízení je připojeno k přepravní soustavě, je dána vztahem

Cdchzi=Skai+Skij+PNdchzi+Odchzi+ZdchziPMDPdchzi

kde

i je pořadové číslo regulovaného roku,

skai je kapacitní složka ceny dodávky plynu chráněnému zákazníkovi, který je připojen na přepravní soustavu v regulovaném roce vypočtená podle vztahu

Skai=Ckai×PDKziPMDPdchzi

kde

ckai je kapacitní složka ceny dodávky plynu příslušným držitelům licence, kteří dodávají plyn chráněným zákazníkům připojeným k regionálním distribučním soustavám, v regulovaném roce,

PDKzi je plánovaná denní kapacita v rozsahu dodávek příslušnému chráněnému zákazníkovi,

skij je komoditní složka ceny dodávky plynu příslušným držitelům licence, kteří dodávají plyn chráněným zákazníkům připojeným k regionálním distribučním soustavám,

PNdchzi je úroveň ekonomicky oprávněných nákladů držitele licence na přepravu plynu, kromě nákladů zahrnutých v skai a skij, nezbytná k zajištění přepravy plynu chráněnému zákazníkovi, jejichž zařízení je připojeno k přepravní soustavě, stanovená v souladu se zvláštním právním předpisem,^14)

Odchzi jsou odpisy hmotného a nehmotného investičního majetku držitele licence na přepravu plynu, kromě odpisů zahrnutých v skai a skij, sloužící k zajištění přepravy plynu chráněnému zákazníkovi, jejichž zařízení je připojeno k přepravní soustavě,

Zdchzi je přiměřený zisk stanovený v souladu se zvláštním právním předpisem,^14)

PMDPdchzi je plánované množství energie zemního plynu dodané v regulovaném roce chráněnému zákazníkovi, který je připojen na přepravní soustavu.

Příloha č. 15 k vyhlášce č. 438/2001 Sb.

Ověření výsledků regulace a stanovení korekčních faktorů v plynárenství

(1) Pro regulovanou činnost podle § 8 odst. 1 písm. b) bodu 1 se stanovují kontrolní výnosy dosažené v roce i-2. Kontrolní výnosy jsou rovny tržbám z licencované činnosti v roce i-2 po odečtení nákladů na nákup zemního plynu v roce i-2 a po přičtení skutečných nákladů na ztráty v roce i-2 a skutečných nákladů na vlastní spotřebu v roce i-2.

(2) Pro regulovanou činnost podle § 8 odst. 1 písm. b) bodu 1 se stanovují náklady na povolené množství ztrát v roce i-2., které jsou rovny součinu povolené míry ztrát v roce i-2 a skutečného množství plynu na vstupu do přepravní nebo distribuční soustavy v roce i-2 a průměrné nákupní ceny v roce i-2.

(3) Pro první dva roky regulačního období se korekční faktor vypočte následujícím postupem:

• a) z hodnoty povoleného rámce rozptylu regulované činnosti podle § 8 odst. 1 písm. b) bodu 1 a hodnoty povolených výnosů regulované činnosti podle § 8 odst. 1 písm. b) bodu 1 v roce i-2 se stanoví horní a dolní mez povolených výnosů;

• b) pokud je hodnota kontrolních výnosů menší než dolní mez povolených výnosů navýšená o náklady na povolené množství ztrát v roce i-2, převede se rozdíl kontrolních výnosů a dolní meze povolených výnosů navýšené o náklady na povolené množství ztrát v roce i-2 na kladný korekční faktor pro činnost distribuce zemního plynu;

• c) pokud je hodnota kontrolních výnosů větší než horní mez povolených výnosů navýšena o náklady na povolené množství ztrát v roce i-2, převede se rozdíl kontrolních výnosů a horní meze povolených výnosů navýšené o náklady na povolené množství ztrát v roce i-2 na záporný korekční faktor pro činnost distribuce zemního plynu.

(4) Pro regulovanou činnost podle § 8 odst. 2 písm. a) je korekční faktor uplatněn, jestliže rozdíl mezi plánovanými náklady na nákup zemního plynu, jež byly podkladem pro stanovení ceny obsažené v cenovém rozhodnutí platném pro dané čtvrtletí a skutečně vyvolanými náklady na nákup zemního plynu vykázanými v obdobích od poslední změny ceny, dosáhne hodnoty stanovené Úřadem. Korekční faktor je pak roven rozdílu mezi skutečnými a plánovanými náklady na nákup zemního plynu za období od poslední změny ceny plynu a je promítnut do ceny dodávky příslušným držitelům licence, kteří dodávají plyn chráněným zákazníkům připojeným k regionálním distribučním soustavám.

(5) Pro činnost distribuce plynu bude v korekčním faktoru zohledněn rozdíl mezi hodnotou změny regulační báze aktiv a mezi skutečnou změnou zůstatkových hodnot majetku za účetně ukončený kalendářní rok.

Příloha č. 16 k vyhlášce č. 438/2001 Sb.

Postup stanovení ceny za tepelnou energii v případech, kdy není instalováno měřidlo spotřeby tepelné energie

V případech, kdy provozovatel tepelného zdroje umístěného v obytném domě neinstaloval v odůvodněných případech měřidlo spotřeby tepelné energie, zjistí se v případě spalování tuhých paliv spotřeba za účtované období podle vztahu:

Qv=m.v.η100

kde

Qv je množství vyrobené tepelné energie v [GJ],

m je množství spotřebovaného paliva v [t],

v je výhřevnost paliva v [GJ/t],

η je směrná účinnost kotle (účinnost výroby tepla v kotli) v [%] v závislosti na výkonu.

U kotlů na zemní plyn se skutečná spotřeba tepelné energie na výstupu z kotle zjišťuje z energie plynu fakturovaného dodavatelem v MWh podle vztahu:

Qv=q.k.η27,778

kde

Qv je množství vyrobené tepelné energie v kotli [GJ],

q je spotřeba plynu v [MWh] (1 GJ = 0,27778 MWh),

k je koeficient vyjadřující poměr mezi výhřevností [GJ/m^3] a spalným teplem zemního plynu (podle údajů dodavatele zemního plynu),

η je směrná účinnost kotle v [%] v závislosti na výkonu kotle.

Směrnou účinnost kotle v % udává u nových zařízení projektant, respektive je uvedena v technické dokumentaci kotle, v ostatních případech se dosadí z následující tabulky:

| Kategorie zdroje | Výkon kotle na zdroji | Účinnost při použití paliva (%) | | | | | | | | | | | koks | černé uhlí | brikety | hnědé uhlí tříděné | hnědé uhlí netříděné | topný olej LTO | topný olej TTO | plyn ZP | elektr. akumulační | elektr. přímotopné | | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | A | do 0,5 MW | 69 | 68 | 67 | 66 | 62 | 80 | - | 85 | 96 | 98 | | B | 0,5-3 MW | | 70 | 69 | 68 | 63 | 83 | - | 86 | 97 | 99 | | C | 3,1-6 MW | - | 75 | - | 72 | 65 | 84 | - | 87 | - | - | | D | 6,1-20 MW | - | 77 | - | - | 70 | 85 | 82 | 90 | - | - | | E | 20,1-50 MW | - | 80 | - | - | 77 | 87 | 85 | 92 | - | - | | F | nad 50 MW | - | 82 | - | - | 82 | 89 | 86 | 93 | - | - |

Příloha č. 17 k vyhlášce č. 438/2001 Sb.

Postup pro dělení sdružených nákladů výroby elektřiny a tepla

• 1. Postup se použije pro energetické výrobny, v nichž se vyrábí současně tepelná energie a elektřina, tj. pro kotelny vybavené kogeneračními jednotkami s pístovým motorem, pro teplárny s parními i plynovými turbínami a pro tepelné elektrárny s dodávkou tepla provozované výrobci, kteří mají licenci na výrobu tepelné energie - skupina 31 (dále jen držitel licence) a vyrábějí elektřinu a tepelnou energii pro prodej, popř. též pro účelovou spotřebu, tj. spotřebu objektů, které slouží jiné činnosti držitele licence, např. průmyslových, administrativních a obchodních budov, sportovní haly či bazénu.

• 1. Postup se nevztahuje na energetické výrobny, které dodávají jen tepelnou energii a veškerá v nich vyráběná elektřina slouží jen ke krytí vlastní spotřeby zdroje tepelné energie a není dodávána do veřejné sítě ani přímo cizím subjektům, ani pro účelovou spotřebu držitele licence. V těchto zdrojích vlastní výroba elektřiny snižuje nebo eliminuje náklady na odběr ze sítě pro výrobu tepelné energie, která je jediným finálním produktem.

• 1. Celkové výrobní náklady se dělí na elektřinu a tepelnou energii, popř. tlakový vzduch po jednotlivých položkách, formou tabulky podle vzoru:

| Položka | | náklad. | na elektřinu | na teplo | na tlak. vzduch | | | | | Specifikace | pol.Ni | koef. | nákl.Nei | koef. | nákl.Nti | koef. | nákl.Nvzi | | | | | tis. Kč | βei | tis. Kč | βti | tis. Kč | βvzi | tis. Kč | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | Palivo | | | | | | | | | | Energie (vlastní spotř. elektřiny) | | | | | | | | | | Voda technol. | | | | | | | | | | Ekologie | | | | | | | | | | Popeloviny | | | | | | | | | | Ostat, proměn. | | | | | | | | | | Mzdy + soc. poj. | | | | | | | | | | Údržba, opravy | | | | | | | | | | Odpisy | | | | | | | | | | Výrobní režie | | | | | | | | | | Správní režie | | | | | | | | | | Ostatní stálé | | | | | | | | | | ÚVN | ∑ Ni | | ∑ Nei | | ∑ Nti | | ∑ Nvzi | | | Jednotkové náklady | na výrobu | Kč/kWh | JNE | | | | | | | | na dodávku | Kč/GJ | | | JNT | | JNVZ | |

• 1. Podíl připadající na elektřinu Nei a na tepelnou energii Nti, popř. na tlakový vzduch Nvzi se stanoví v každé položce podle vztahů:

na elektřinu	Nei=Ni.βei
na tepelnou energii	Nti=Ni.βti
na tlakový vzduch	Nvzi=Ni.βvzi
přitom vždy	βei+βti+βvzi=1

kde

Ni	nákladová položka před dělením	[tis.Kč]
βei	rozdělovači koeficient pro dělení položky na elektřinu	[-]
βti	rozdělovači koeficient pro dělení položky na tepelnou energii	[-]
βvzi	rozdělovači koeficient pro dělení položky na tlakový vzduch	[-]

• 1. Výroba tlakového vzduchu se týká jen dmychadel nebo kompresorů poháněných parní turbínou, obvykle v hutních teplárnách. V ostatních případech se náklady dělí jen mezi elektřinu a tepelnou energii, pro rozdělovací koeficienty platí vztah:

βei+βti=1

• 1. Koeficienty βei, βti, βvzi mají hodnotu menší nebo rovnou 1. Určí se podle vztahů uvedených v částech A až D.

• 1. Jednotkové výrobní náklady (Kč/kWh, Kč/GJ) se stanoví v závislosti na skladbě výrobního zařízení a provozního režimu podle vztahů uvedených v částech A až D.

Část A

Postup při dělení nákladů ve zdrojích tepla s kogeneračními jednotkami

Postup platí pro soubor tvořený kogeneračními jednotkami s pístovým motorem (dále jen KJ) a teplovodními nebo výtopenskými parními či horkovodními kotli. Provozní režim zahrnuje špičkový provoz (obvykle s akumulací tepla) nebo celodenní provoz KJ, a to samostatně, střídavě nebo současně s kotli, popř. též výrobu elektřiny s omezeným využitím nebo bez využití tepla.

• 1. Podrobný výpočet

• 1.1 Použije se tam, kde lze rozlišit podíl KJ a kotlů na spotřebě paliva, popř. též na údržbě a servisu a na odpisech nebo na úroku z úvěru. Rozdělovací koeficienty se stanoví podle vztahů:

na elektřinu

βekj=3,6.EkjQdkj+3,6·Ekj

na tepelnou energii

βtkj=QdkjQdkj+3,6·Ekj

na elektřinu

βer=3,6.EkjQvyt+3,6·Ekj

na tepelnou energii

βtr=QvytQvyt+3,6·Ekj

na elektřinu

βeo=0,95·βer+0,05·βer

na tepelnou energii

βto=0,95·βtr

kde

Ekj	svorková výroba elektřiny v KJ	[MWh]
Qdkj	užitečná dodávka tepelné energie z KJ	[GJ]
Qvyt	užitečná dodávka tepelné energie na prahu zdroje (kotelny)	[GJ]

• 1.2 Koeficienty βei,βti se použijí k dělení položky palivo. Dále se použijí k dělení položek údržba a opravy, odpisy, pokud v nich lze spolehlivě oddělit náklady na KJ a na kotle.

• 1.3 Koeficienty βe, oβto se použijí k alternativnímu dělení položek údržba a opravy, odpisy, pokud nelze spolehlivě oddělit náklady na KJ a na kotle.

• 1.4 Koeficienty βe, rβtr se použijí k dělení ostatních položek, kde nelze spolehlivě oddělit náklady na KJ a na kotle.

• 1.5 V položce energie se rozdělí spotřeba elektřiny z výroby v KJ s použitím koeficientů βe, rβtr a elektřina odebraná ze sítě se započítá jen na teplo s koeficientem 1. Elektřina z vlastní výroby se oceňuje výkupní cenou (jako dodávka do sítě), odběr ze sítě nákupní cenou, vždy bez DPH.

• 1.6 Vzor podrobného dělení položek

| Položka | Specifikace | Rozdělovači koef. | | | na elekt. | na teplo | | | | --- | --- | --- | --- | | palivo | spálené v KJ | βe kj | βt kj | | spálené v kotlích | | 1 | | | energie | elektřina z vlastní výroby | βe r | βtr | | elektřina ze sítě | | 1 | | | opravy údržba | podíl údržby a oprav KJ | βe kj | βt kj | | podíl údržby a oprav kotlů | | 1 | | | servis | servis KJ | βe kj | βt kj | | odpisy | odpisy KJ | βe kj | βt kj | | odpisy kotlů | | 1 | | | ostatní položky | KJ+ kotle | βe o | βto |

alternativní dělení

| opravy, údržba | KJ+ kotle | βe o | βto | | odpisy | KJ+ kotle | βe o | βto | | --- | --- | --- | --- |

• 1. Zjednodušený výpočet pro jednotky středního výkonu - varianta a

Použije se pro výrobny se součtovým elektrickým výkonem do 300 kW včetně, při elektrickém výkonu jedné KJ do 142 kW v případě, že na straně tepelné energie je měřena jen celková dodávka z kotelny a není znám podíl KJ a kotlů.

• 2.1 Pro dělení dílčí položky palivo spálené v KJ se použijí koeficienty βe kj,βt kj v závislosti na jednotkovém elektrickém výkonu

Jednotkový elektrický	Rozdělovači koef.
výkon KJ	na el. βe kj	na teplo βt kj
menší než 45 kW	0,35	0,65
45 až 142 kW	0,4	0,6

• 2.2 Pro dělení položek odpisy, údržba a opravy se použije alternativní způsob s koeficienty βeo, βto, ostatní položky mimo palivo a energii se dělí pomocí koeficientů βer,βtr.

• 1. Zjednodušený výpočet pro jednotky středního výkonu - varianta b

Použije se pro výrobny se součtovým elektrickým výkonem do 300 kW včetně, při elektrickém výkonu jedné KJ do 142 kW v případě, že je měřena jen celková výroba elektřiny, dodávka tepla z kotelny a součtová spotřeba paliva pro KJ a kotle.

• 3.1 Pro položky odpisy, údržba a opravy se použije alternativní způsob dělení s koeficienty βeo,βto, ostatní položky včetně paliva se dělí pomocí koeficientů βer,βtr.

• 1. Zjednodušený výpočet pro jednotky malého výkonu

Lze ho použít pro výrobny se součtovým elektrickým výkonem KJ do 100 kW včetně, při elektrickém výkonu jedné KJ 22 až 63 kW. Všechny položky včetně paliva se dělí pomocí koeficientů βez, βtz stanovených podle vztahů:

na elektřinu

βez=ee+ket

na tepelnou energii

βtz=kete+ket

teplárenský modul

e=3,6.EkjQvyt

kde

ket koeficient vyjadřující poměr jednotkových nákladů na tepelnou energii JNT a na elektřinu JNE vztažených na stejnou jednotku (Kč/kWh); nestanoví-li Úřad jinak, dosadí se ket = 0,97

• 1. Výpočet jednotkových nákladů

Jednotkové náklady na výrobu elektřiny JNE a na dodávku tepelné energie JNT se stanoví podle vztahů:

na elektřinu

JNE=∑NeiEkj kč/kWh

na tepelnou energii

JNT=∑Nti.1000Qvyt Kč/GJ

kde

∑Nei	součet nákladových položek na elektřinu	[tis.Kč]
∑Nti	součet nákladových položek na tepelnou energii	[tis.Kč]

Část B

Postup při dělení nákladů sdružené výroby v teplárnách a elektrárnách s parními turbínami

Postup platí pro soubor tvořený teplárenskými parními kotli a parními protitlakými či kondenzačními odběrovými, popř. též čistě kondenzačními turbínami. Může být doplněn výtopenskými parními nebo horkovodními kotli, v hutních teplárnách parními turbínami pro pohon turbodmychadel či turbokompresorů (dále jen TD).

Provozní režim zahrnuje provoz teplárenské části celoročně samostatně nebo po část roku souběžně s výtopnou, střídavý provoz teplárenské a výtopenské části nebo provoz teplárny střídavě s turbinou a bez turbíny, s dodávkou tepla přes redukční stanice.

• 1. Výpočet základních rozdělovacích koeficientů

• 1.1 Základní rozdělovací koeficienty slouží jen jako pomocné veličiny pro výpočet rozdělovacích koeficientů určených k dělení nákladů tepláren a elektráren. Stanoví se podle vztahů:

na elektřinu

βe=QelQel+Qtep

na tepelnou energii

βt=QtepQel+Qtep

kde

Qel	teplo spotřebované v parní turbíně k výrobě elektřiny	[GJ]
Qtep	užitečné dodávkové teplo na prahu teplárny	[GJ]

• 1.2 Spotřeba tepla v páře k výrobě elektřiny Qel v parních turbínách teplárny se stanoví podle vztahu:

Qel=∑Mad·iad-∑Mo·io-∑Mpt·ipt-∑Mk·ik-∑Mu·iu GJ

kde

Mad	průtok admisní páry (na vstupu do turbín)	[t]
Mk	průtok turbínového kondenzátu	[t]
Mo	průtok páry do odběrů turbín	[t]
Mpt	průtok páry do protitlaku turbin	[t]
Mu	množství ucpávkové páry (je-li využíváno její teplo)	[t]
iad	entalpie páry na vstupu do turbíny (admisní, ostré páry)	[GJ/t]
ik	entalpie turbínového kondenzátu	[GJ/t]
io	entalpie páry do jednotlivých odběrů	[GJ/t]
ipt	entalpie páry do protitlaku turbín	[GJ/t]
iu	entalpie ucpávkové páry	[GJ/t]

Pokud není teplo ucpávkové páry využíváno, neodečítá se.

• 1.3 Užitečné dodávkové teplo na prahu teplárny se stanoví podle vztahu:

Qtep=∑Mhv·ivy-ivs+∑Mp·ip-Mvk·ivk

kde

Mhv	průtok horké vody na prahu kotelny	[t]
Mvk	průtok vratného kondenzátu na prahu kotelny	[t]
Mp	průtok páry určitých parametrů na prahu kotelny	[t]
ip	entalpie páry určitých parametrů v místě měření průtoku	[GJ/t]
ivk	entalpie vratného kondenzátu v místě měření průtoku	[GJ/t]
ivs	entalpie vratné horké vody v místě měření průtoku	[GJ/t]
ivy	entalpie výstupní horké vody v místě měření průtoku	[GJ/t]

Stejným způsobem se stanoví užitečné teplo na prahu výtopny Qvyt.

• 1. Výpočet rozdělovacích koeficientů pro teplárny vybavené jen teplárenskými kotli s celoročním provozem turbín

• 2.1 Rozdělovací koeficienty se stanoví podle vztahů:

na elektřinu

βea=βe·iadired>βe

na tepelnou energii

βta=ired-βe.iadired=ired-iad+βt.iadired<βt

kde

ired	entalpie páry redukovaná pro dodávku tepla	[GJ/t]

• 2.2 Je-li do turbín dodávána pára o různých parametrech, stanoví se její průměrná entalpie pro výpočet rozdělovacích koeficientů βea,βta podle vztahu:

iad=∑MTGnt·iTGnt+∑MTGvt·iTGvt∑MTGnt+∑MTGvt GJ/t

• 2.3 Redukovaná entalpie páry pro dodávku tepla ired se stanoví podle vztahu:

ired=∑Mo·io+∑Mpt·ipt+∑Mrs·irs∑Mo+∑Mpt+∑Mrs GJ/t

kde

Mrs	průtok páry přes hlavní redukční stanici (z ostré páry)	[t]
MTGnt	průtok páry do TG na nižší tlakové úrovni	[t]
MTGvt	průtok páry do TG na vyšší tlakové úrovni	[t]
irs	entalpie páry za hlavní redukční stanicí	[GJ/t]
iTGnt	entalpie páry na vstupu do TG na nižší tlakové úrovni	[GJ/t]
iTGvt	entalpie páry na vstupu do TG na vyšší tlakové úrovni	[GJ/t]

• 1. Dělení nákladových položek v teplárnách

• 3.1 Pokud lze u položek energie, voda, opravy a údržba spolehlivě určit společné náklady a specifické náklady strojovny a kotelny, provede se to podle vzoru:

Položka	Specifikace	na elektř.	na teplo
energie, voda, opravy a údržba	společné náklady	βea	βta
specifické náklady strojovny	1
specifické náklady kotelny		1
palivo a ostatní	teplárna	βea	βta

Do specifických nákladů strojovny se zahrnují např. náklady soustrojí TG včetně kondenzátorů, čerpadla turbínového kondenzátu, chladicí čerpadla, vývěvy, chladicí věže a potrubí, k nákladům kotelny čerpadla kondenzátu a topné vody, ohříváky a redukční stanice. Náklady na kotle, jejich příslušenství a pomocná zařízení patří do společných nákladů.

• 3.2 Nelze-li spolehlivě stanovit společné a specifické náklady uvedených položek, použijí se rozdělovací koeficienty βea,βta pro všechny položky včetně paliva.

• 3.3 Nestačí-li vlastní výroba elektřiny pro krytí vlastní spotřeby teplárny a část se dokupuje ze sítě, použijí se rozdělovací koeficienty βea,βta pro všechny položky včetně elektřiny z vlastní výroby. Pouze náklady na elektřinu odebranou ze sítě se přičtou k teplu s koeficientem 1. Přitom se elektřina z vlastní výroby oceňuje výkupní cenou (jako dodávka do sítě), odběr ze sítě nákupní cenou, obojí bez DPH.

• 1. Výpočet rozdělovacích koeficientů při kombinaci teplárenské a výtopenské výroby

Postup platí pro teplárnu doplněnou výtopenskými kotli, které jsou provozovány v souběžném nebo střídavém režimu a pro teplárnu provozovanou po část roku výtopenským způsobem, např. při letním provozu s odstavenou turbinou.

Rozdělovací koeficienty pro položky, u nichž nelze spolehlivě oddělit podíl teplárenského a výtopenského souboru nebo podíl teplárenského a výtopenského provozního režimu se stanoví podle vztahů:

na elektřinu

βer=Mpalk·βeaMpalk+Mpalv

na tepelnou energii

βtr=Mpalk·βtaMpalk+Mpalv

kde

Mpalk	spotřeba paliva v teplárenských kotlích	[GJ]
Mpalv	spotřeba paliva ve výtopenských kotlích	[GJ]

• 1. Dělení nákladových položek v teplárnách doplněných výtopenskými kotli

• 5.1 Pokud lze u položek palivo, spotřeba elektřiny z vlastní výroby, ekologie, popeloviny, opravy a údržba, odpisy spolehlivě stanovit podíl teplárenského a výtopenského souboru, použijí se pro dělení teplárenského podílu rozdělovací koeficienty βea,βta. Výtopenský podíl se přičte k tepelné energii s koeficientem 1. Ostatní položky se dělí pomocí koeficientů βer,βtr podle vzoru:

Položka	Specifikace	na elektř.	na teplo
palivo	teplárenské	βea	βta
výtopenské		1
energie (vlastní spotřeba elektřiny)	z vlastní výroby	βea	βta
odběr ze sítě		1
ekologie, popeloviny, opravy a údržba, odpisy	teplárenské	βea	βta
výtopenské		1
ostatní položky	tepláren. + výtopen.	βer	βtr

• 5.2 Nelze-li spolehlivě stanovit podíl teplárenského a výtopenského souboru nebo provozního režimu, použijí se koeficienty βea,βta jen pro dělení položek palivo a energie, ostatní položky se rozdělí pomocí koeficientů βer,βtr.

• 1. Výpočet rozdělovacích koeficientů u elektráren s dodávkou tepla

Postup platí pro elektrárny s dodávkou tepla mimo areál zdroje (obvykle TG od 50 MW výše) a pro energetické tepelné výrobny, v nichž převažuje výroba elektřiny (βe > 0,5).

Rozdělovací koeficienty βea,βta se stanoví podle vztahů:

na tepelnou energii

βta=βt·irediad<βt

na elektřinu

βea=iad-βt·irediad=iad-ired+βe·irediad>βe

Pro stanovení entalpie iad, ired platí stejná pravidla jako u tepláren (viz odst. 2.2 a 2.3).

• 1. Dělení nákladových položek v elektrárnách s dodávkou tepla

• 7.1 K dělení nákladových položek se použijí rozdělovači koeficienty βea,βta, stejně jako u tepláren v odst. 3.1 nebo 3.2.

• 7.2 Pokud je elektrárna doplněna např. horkovodním kotlem, který zajišťuje krytí zimních špiček v odběru tepla, pak se k dělení nákladových položek, u nichž nelze spolehlivě oddělit elektrárenský a výtopenský provoz, použijí rozdělovači koeficienty βer,βtr stanovené podle vztahů v odst. 4, podle vzoru v odst. 5.1.

• 1. Výpočet rozdělovacích koeficientů u tepláren s výrobou elektřiny, tepelné energie a tlakového vzduchu

• 8.1 Rozdělovači koeficienty se stanoví podle vztahů:

na elektřinu

βe=QelQel+Qtep+Qvz

na tepelnou energii

βt=QtepQel+Qtep+Qvz

na tlakový vzduch

βvz=QvzQel+Qtep+Qvz

na elektřinu

βea=βe·iad.βvz+βtβvz·ivz+βt·ired>βe

na tepelnou energii

βta=1-βea·βt·iredβvz·ivz+βt·ired<βt

na tlakový vzduch

βvza=1-βea·βvz·ivzβvz·ivz+βt·ired<βvz

kde

Qel	teplo spotřebované v parní turbině k výrobě elektřiny	[GJ]
Qtep	užitečné dodávkové teplo na prahu teplárny	[GJ]
Qvz	teplo spotřebované k výrobě tlakového vzduchu v TD	[GJ]
iad	entalpie páry na vstupu do turbín (admisní)	[GJ/t]
ired	entalpie páry redukovaná na dodávku tepla (průměr)	[GJ/t]
ivz	entalpie páry na vstupu do TD tlakového vzduchu	[GJ/t]

• 8.2 Je-li do turbín dodávána pára o různých parametrech, stanoví se vážený průměr její entalpie iad podle vztahu uvedeného v odst. 2.2.

• 8.3 Redukovaná entalpie páry pro dodávku tepla ired se stanoví podle vztahu uvedeného v odst. 2.3.

• 1. Dělení nákladových položek v teplárnách s výrobou elektřiny, tepelné energie a tlakového vzduchu

• 9.1 Pokud lze u položek energie, voda, opravy a údržba spolehlivě určit společné náklady a specifické náklady strojovny a kotelny, provede se to podle vzoru:

| Položka | Specifikace | na elektř. | na teplo | na tlak. vzd. | | βei | βti | βvzi | | | | --- | --- | --- | --- | --- | | palivo | teplárna | βea | βta | βvza | | energie | společné náklady | βea | βta | βvza | | voda | specif. náklady kotelny | | 1 | | | opravy, údržba | specif. náklady strojovny | 1 | | | | odpisy | specif. náklady tlak. vzd. | | | 1 | | ostatní položky | teplárna | βea | βta | βvza |

Specifické náklady strojovny a kotelny jsou popsány v odst. 3.1. Ke specifickým nákladům na tlakový vzduch patří náklady na soustrojí TD včetně kondenzátorů, příslušenství a potrubí.

• 9.2 Nelze-li u položek energie, voda, opravy a údržba, odpisy oddělit spolehlivě společné a specifické náklady, použijí se rozdělovači koeficienty βea,βta,βvza pro všechny položky.

• 1. Výpočet jednotkových nákladů

• 10.1 Jednotkové náklady na výrobu elektřiny se ve všech případech stanoví podle vztahu:

JNE=∑Nei∑Esv Kč/kWh

kde

Esv	celková výroba elektřiny v teplárně měřená na svorkách TG	[MWh]
∑Nei	součet nákladových položek připadajících na elektřinu	[tis. Kč]

• 10.2 Jednotkové náklady na dodávku tepelné energie se stanoví podle vztahů:

teplárna bez výtopenských kotlů podle odst. 2 a 5, elektrárna podle odst. 4

JNT=∑Nti·1000Qtep Kč/GJ

teplárna s výtopnou podle odst. 3

JNT=∑Nti·1000Qtep+Qvyt Kč/GJ

• 10.3 Jednotkové náklady na dodávku tlakového vzduchu se stanoví podle vztahů:

JNVZ=∑Nvzi·1000W=∑Nvzi·3600Vvz·ivy-ivs Kč/MWh

JNVZ=∑NvziVvz·1000 Kč/m3

kde

∑Nvzi	součet nákladových položek připadajících na tlakový vzduch	[tis. Kč]
Vvz	celkové množství tlakového vzduchu dodaného z TD	[mil.m3]
W	energie dodaná tlakovému vzduchu (nto)	[GJ]
ivs	entalpie vzduchu na vstupu do TD	[kJ/m3]
ivy	entalpie dodávaného tlakového vzduchu z TD	[kJ/m3]

Část C

Postup při dělení nákladů sdružené výroby v teplárnách s plynovými turbínami

Postup platí pro soubor tvořený plynovou turbínou nebo spalovací turbínou na kapalné palivo (dále jen plynová turbína) a spalinovým kotlem, obvykle s přitápěním, popř. doplněný o další palivové parní nebo horkovodní kotle.

Provozní režim zahrnuje jak teplárenský provoz turbíny se spalinovým kotlem, tak výrobu elektřiny bez využití tepla, popř. střídavý provoz teplárenský a výtopenský (bez plynové turbíny).

• 1. Výpočet základních rozdělovacích koeficientů

• 1.1 Základní rozdělovací koeficienty platí pro všechny varianty provozních souborů a provozního režimu. Slouží k dělení dílčí nákladové položky palivo, spálené v plynové turbíně při plném využití tepla. Dále se používají k výpočtu souhrnných rozdělovacích koeficientů pro dělení ostatních položek. Stanoví se podle vztahů:

na elektřinu

βes=3,6·Esvs3,6·Esvs+Qvs

na tepelnou energii

βts=Qvs3,6·Esvs+Qvs

kde

Esvs	svorková výroba elektřiny při provozu se spalinovým kotlem	[MWh]
Qvs	teplo vyrobené ve spalinovém kotli ze spalin za turbinou	[GJ]

• 1.2 Teplo vyrobené ve spalinovém kotli ze spalin za turbínou Qvs se stanoví jako součin měřeného průtoku teplonosné látky a rozdílu její výstupní a vstupní entalpie. U kotle s přitápěním se z měřených údajů stanoví celkové teplo vyrobené ve spalinovém kotli Qvsd, pro které platí vztahy:

Qvs=Qvsd-Qvd GJ

Qvd=Mpald·ηd100 GJ

kde

Mpald	spotřeba paliva k přitápění spalinového kotle	[GJ]
Qvd	teplo vyrobené ve spalinovém kotli z přitápěcího paliva	[GJ]
ηd	porovnávací účinnost přitápění ve spalinovém kotli	[%]

Při teplotě spalin za kotlem (do komína) nad 180 °C lze dosadit ηd = 88 %, při nižší teplotě ηd = 90 %, u kotle s nízkoteplotním ohřívákem ηd = 92 %.

Alternativně lze s využitím dokumentace dodavatele zařízení nebo provozních záznamů stanovit hodnotu Qvs ze závislosti tepelného výkonu kotle bez přitápění na elektrickém výkonu turbíny a z výroby elektřiny podle vztahu:

Qvs=3,6·PtPe·Esvs GJ

kde

Pe	elektrický výkon soustrojí s plynovou turbínou	[MW]
Pt	tepelný výkon spalinového kotle bez přitápění	[MW]

• 1. Dělení nákladových položek palivo, energie, technologická voda

• 2.1 Náklady na přitápěcí palivo se celé přičtou k tepelné energii s koeficientem 1.

• 2.2 Náklady na palivo spálené v turbině při provozu do obchozu (bez využití tepla spalin) se přičtou celé k elektřině s koeficientem 1.

• 2.3 Náklady na palivo spálené ve výtopenských kotlích se přičtou celé k tepelné energii s koeficientem 1.

• 2.4 Nákladová položka energie se přičte celá k tepelné energii s koeficietem 1, přitom se elektřina z vlastní výroby oceňuje výkupní cenou (jako dodávka do sítě), elektřina odebraná ze sítě nákupní cenou, obojí bez DPH. Ve výjimečném případě může být chladicí ventilátor turbíny poháněn elektromotorem. V tom případě by se náklady na spotřebu energie k jeho pohonu rozdělily pomocí koeficientů βe, sβts.

• 2.5 Nákladová položka technologická voda se přičte celá k tepelné energii s koeficientem 1 za teplárenský i výtopenský soubor či provozní režim.

• 2.6 Vzor dělení položek palivo, energie a technologická voda:

Položka	Specifikace	na elektř.	na teplo
palivo	spálené v turbíně - provoz s kotlem	βes	βts
spálené v turbíně - provoz do obchozu	1
přitápěcí spálené ve spalinovém kotli		1
spálené v palivových kotlích (ve výtopně)		1
energie (vlast. spotř. elektřiny)	z vlastní výroby		1
odběr ze sítě		1
voda technolog.	teplárna + výtopna		1

V nákladové položce palivo se vyskytuje vždy dílčí položka odpovídající provozu s kotlem, ostatní dílčí položky podle skladby provozního souboru a podle provozního režimu.

• 1. Výpočet rozdělovacích koeficientů u souboru plynová turbína - spalinový kotel s přitápěním, střídavý provoz turbíny s využitím tepla a do obchozu

• 3.1 K dělení položek mimo palivo, energii a vodu se použijí souhrnné rozdělovací koeficienty podle vztahů:

na elektřinu

βex=Mpals·βes+MpaloMpals+Mpalo+Mpald

na tepelnou energii

βtx=Mpals·βts+MpaldMpals+Mpalo+Mpald

na elektřinu

βer=Mpals·βes+MpaloMpals+Mpalo+Mpald+Mpalv

na tepelnou energii

βtr=Mpals·βts+Mpald+MpalvMpals+Mpalo+Mpald+Mpalv

kde

Mpald	spotřeba paliva k přitápění spalinového kotle	[GJ]
Mpalo	spotřeba paliva v plynové turbíně při provozu do obchozu	[GJ]
Mpals	spotřeba paliva v plynové turbíně při provozu s kotlem	[GJ]
Mpalv	spotřeba paliva ve výtopenských palivových kotlích	[GJ]

U souboru bez přitápění odpadá veličina Mpald, u provozního režimu s trvalým využitím tepla veličina Mpalo, u souboru bez výtopenských kotlů veličina Mpalv.

• 3.2 Souhrnné rozdělovači koeficienty βex, βtx slouží k dělení teplárenských položek mimo palivo, energii a vodu.

• 3.3 Souhrnné rozdělovači koeficienty βer, βtr slouží k dělení položek mimo palivo, energii a vodu, u nichž nelze spolehlivě určit podíl teplárenského souboru a výtopenských kotlů.

• 1. Dělení nákladových položek mimo palivo, energii a vodu u souboru bez výtopenských palivových kotlů

• 4.1 U souboru s plným využitím tepla, bez přitápění a bez výtopenských palivových kotlů, se pro dělení všech ostatních nákladových položek, mimo energii a vodu, použijí základní rozdělovači koeficienty βes, βts.

• 4.2 U souborů s přitápěním nebo střídavým provozem turbíny s kotlem a do obchozu, popř. s jejich kombinací se pro dělení všech ostatních nákladových položek mimo energii a vodu použijí souhrnné rozdělovači koeficienty βex,βtx.

• 1. Dělení nákladových položek mimo palivo, energii a vodu u souboru s výtopenskými palivovými kotli

• 5.1 Pokud lze spolehlivě určit podíl teplárenského souboru (plynová turbína - spalinový kotel) a výtopenského souboru (palivové kotle), dělí se nákladové položky ekologie, opravy a údržba, odpisy podle vzoru:

Položka	Specifikace	na elektř.	na teplo
ekologie, odpisy, opravy a údržba	teplárna	βex	βtx
výtopna		1
ostatní položky	teplárna + výtopna	βer	βtr

• 5.2 Pokud nelze spolehlivě určit podíl teplárenského souboru a výtopenského souboru, použijí se k dělení všech nákladových položek mimo palivo, energii a vodu souhrnné rozdělovači koeficienty βer, βtr.

• 1. Výpočet jednotkových nákladů

• 6.1 Jednotkové náklady na výrobu elektřiny JNE se ve všech případech stanoví podle vztahů:

při trvalém provozu turbíny s kotlem

JNE=∑NeiEsvs Kč/kWh

při střídavém provozu turbíny s kotlem a do obchozu

JNE=∑NeiEsvs+Esvo Kč/kWh

• 6.2 Jednotkové náklady na dodávku tepelné energie JNT se stanoví podle vztahu:

teplárna bez palivových výtopenských kotlů

JNT=∑Nti·1000Qtep Kč/GJ

teplárna s palivovými výtopenskými kotli

JNT=∑Nti·1000Qtep+Qvyt Kč/GJ

kde

Esvo	svorková výroba elektřiny z plynové turbíny - provoz do obchozu	[MWh]
Esvs	svorková výroba elektřiny z plynové turbíny - provoz s kotlem	[MWh]
Qtep	užitečné dodávkové teplo na prahu teplárny	[GJ]
Qvyt	užitečné dodávkové teplo na prahu výtopny	[GJ]
ΣNei	součet nákladových položek připadajících na elektřinu	[tis.Kč]
ΣNti	součet nákladových položek připadajících na tepelnou energii	[tis.Kč]

Část D

Postup při dělení nákladů sdružené výroby v teplárnách s paroplynovým cyklem (PPC)

Postup platí pro paroplynový cyklus (dále jen PPC), tj. soubor tvořený plynovou turbínou (nebo spalovací turbínou na kapalné palivo, dále jen plynová turbína), spalinovým kotlem a parní protitlakou nebo kondenzační odběrovou turbínou, popř. doplněný o další palivové parní nebo horkovodní kotle. Spalinový kotel bývá vybaven přitápěním a intenzivním vychlazením spalin pomocí koncového nízkoteplotního ohříváku vody pro otopné nebo jiné účely.

Provozní režim zahrnuje jak provoz úplného PPC, tak i občasný provoz jeho částí (plynové turbíny se spalinovým kotlem nebo palivových kotlů s parní turbínou), popř. střídavý provoz PPC a výtopenských kotlů.

• 1. Výpočet základních rozdělovacích koeficientů pro plynovou část cyklu

• 1.1 Základní rozdělovací koeficienty platí pro všechny varianty provozních souborů a provozního režimu. Slouží k dělení dílčí nákladové položky palivo, spálené v plynové turbíně při plném využití tepla. Dále se používají k výpočtu souhrnných rozdělovacích koeficientů pro dělení ostatních položek. Stanoví se podle vztahů:

na elektřinu

βes=3,6·Esvs3,6·Esvs+Qvs+Qvov

na tepelnou energii

βms=Qvs+Qvov3,6·Esvs+Qvs+Qvov

kde

Esvs	svorková výroba elektřiny při provozu se spalinovým kotlem	[MWh]
Qvs	teplo vyrobené ve spalinovém kotli ze spalin za turbínou	[GJ]
Qvov	teplo vyrobené v nízkoteplotním ohříváku vody spalinového kotle	[GJ]

• 1.2 Teplo Qvov se stanoví jako součin měřeného průtoku teplonosné látky a rozdílu její výstupní a vstupní entalpie. Není-li kotel vybaven nízkoteplotním ohřívákem vody, člen Qvov ve vzorcích odpadá.

• 1.3 Teplo Qvs se stanoví podle části C, odst. 1.2.

• 1. Výpočet rozdělovacích koeficientů pro parní část cyklu

• 2.1 Základní rozdělovači koeficienty βe, βt podle části B, odst. 1.1 slouží jako pomocné veličiny, k dalšímu výpočtu se stanoví spotřeba tepla k výrobě elektřiny v parní turbíně Qel podle části B, odst. 1.2.

• 2.2 Rozdělovači koeficienty pro dělení v soustrojí s parní turbínou βe, aβta se stanoví podle části B, odst. 2.1, redukovaná entalpie páry pro dodávku tepla ired podle části B, odst. 2.3.

• 1. Výpočet kombinovaných rozdělovacích koeficientů

Kombinované rozdělovači koeficienty βec,βtc se použijí k dělení dílčích položek: palivo spálené v plynové turbíně, opravy a údržba plynové turbíny. Stanoví se podle vztahů:

na elektřinu	βec=βes+βms·βea=βes+βea-βes·βea
na tepelnou energii	βtc=βms·βta=βta-βes·βta

• 1. Dělení nákladových položek palivo, energie, technologická voda

• 4.1 Pro dělení nákladů na palivo spálené v turbíně se použijí rozdělovači koeficienty βec, βtc.

• 4.2 Náklady na palivo spálené v turbíně při provozu do obchozu (bez využití tepla) se celé přičtou k elektřině s koeficientem 1.

• 4.3 Náklady na přitápěcí palivo a na palivo spálené v teplárenských palivových kotlích se dělí pomocí koeficientů βea, βta.

• 4.4 Náklady na palivo spálené ve výtopenských palivových kotlích se celé přičtou k tepelné energii s koeficientem 1.

• 4.5 Dílčí nákladová položka vlastní spotřeba elektřiny z vlastní výroby se dělí pomocí koeficientů βea, βta oceňuje se výkupní cenou (jako dodávka do sítě), bez DPH. Dílčí nákladová položka elektřina odebraná ze sítě se celá přičte k tepelné energii s koeficientem 1, oceňuje se nákupní cenou, bez DPH.

• 4.6 Náklady na technologickou vodu a na ekologii se u teplárenského souboru dělí pomocí koeficientů βea, βta, u výtopenských kotlů se celé přičtou k teplu s koeficientem 1.

• 4.7 Vzor dělení nákladových položek:

Položka	Specifikace	na elektř.	na teplo
palivo	spálené v turbíně - provoz s kotlem	βec	βtc
spálené v turbíně - provoz do obchozu	1
přitápěcí spálené ve spalinovém kotli	βea	βta
spálené v teplárenských paliv, kotlích	βea	βta
spálené ve výtopenských kotlích		1
energie (vlast. spotř. elektřiny)	z vlastní výroby	βea	βta
odběr ze sítě		1
voda technolog.	teplárna	βea	βta
výtopna		1
ekologie	teplárna	βex	βtx
výtopna		1

Palivové kotle se instalují buď v teplárenském nebo výtopenském provedení. Provoz plynové turbíny do obchozu je výjimečným případem.

Alternativní dělení položky ekologie:

ekologie	teplárna + výtopna	βer	βtr

• 1. Výpočet souhrnných rozdělovacích koeficientů souboru bez výtopenských kotlů

• 5.1 Souhrnné rozdělovací koeficienty se stanoví podle vztahů:

na elektřinu

βex=Mpals·βec+Mpalo+Mpald+Mpalk·βeaMpals+Mpalo+Mpald+Mpalk

na tepelnou energii

βtx=Mpals·βtc+Mpald+Mpalk·βtaMpals+Mpalo+Mpald+Mpalk

na elektřinu

βer=Mpals·βec+Mpalo+Mpald·βeaMpals+Mpalo+Mpalkd+Mpalv

na tepelnou energii

βtr=Mpals.βtc+Mpald·βta+MpalvMpals+Mpalo+Mpalkd+Mpalv

kde

Mpald	spotřeba paliva k přitápění spalinového kotle	[GJ]
Mpalk	spotřeba paliva v palivových teplárenských kotlích	[GJ]
Mpalo	spotřeba paliva v plynové turbíně při provozu do obchozu	[GJ]
Mpals	spotřeba paliva v plynové turbíně při provozu s kotlem	[GJ]
Mpalv	spotřeba paliva ve výtopenských palivových kotlích	[GJ]

U souboru bez přitápění odpadá veličina Mpald, u souboru bez palivových teplárenských kotlů veličina Mpalk, u provozního režimu s trvalým využitím tepla veličina Mpalo, u souboru bez výtopenských kotlů veličina Mpalv.

• 5.2 Souhrnné rozdělovači koeficienty βex, βtx slouží k dělení teplárenských položek mimo palivo, energii a vodu.

• 5.3 Souhrnné rozdělovači koeficienty βer, βtr slouží k dělení položek mimo palivo, energii a vodu, u nichž nelze spolehlivě určit podíl teplárenského souboru a výtopenských kotlů.

• 1. Dělení nákladových položek mimo palivo, energii a vodu u souboru bez výtopenských palivových kotlů

• 6.1 U souboru s plným využitím tepla bez přitápění a palivových teplárenských kotlů se pro dělení všech ostatních položek použijí kombinované rozdělovači koeficienty βec, βtc.

• 6.2 U souborů s přitápěním, s palivovými teplárenskými kotli nebo střídavým provozem turbíny s kotlem a do obchozu, popř. s jejich kombinací se pro dělení všech ostatních položek použijí souhrnné rozdělovači koeficienty βex, βtx.