Vyhláška Ministerstva životního prostředí, kterou se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší emitujících těkavé organické látky z procesů aplikujících organická rozpouštědla a ze skladování a distribuce benzinu

| činnost | prahová spotřeba rozpouštědla | emisní limit TOCA) | emisní limit fugitivních emisíB) | měrná výrobní emise celkových emisíC) | zvláštní ustanovení | | t/rok | mg/m3 | % | kg/m3 | | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | impregnace dřeva | 0,6 až 5 | 100 | 45 | 11 | poznámka 1 | | 5 až 25 | 100 | 45 | 11 | poznámka 1 | | | > 25 | 100 | 45 | 11 | poznámka 1 | |

Poznámka:

A. Hmotnostní koncentrace těkavých organických látek vyjádřených jako celkový organický uhlík ve vlhkém odpadním plynu při normálních stavových podmínkách.

B. Podíl hmotnosti fugitivních emisí a hmotnosti vstupních rozpouštědel.

C. Podíl hmotnosti celkových emisí organického rozpouštědla a celkového objemu produktu.

• 1. Laminování dřeva, kovu, textilu, vláken a plastů

Zahrnuje činnosti a operace uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce.

• 9.1 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel menší než 0,6 tuny je malý zdroj znečišťování ovzduší.

• 9.2 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 tuny až 5 tun je střední zdroj znečišťování ovzduší.

Emisní limit není touto vyhláškou stanoven.

• 9.3 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel větší než 5 tun je velký zdroj znečišťování ovzduší.

• 9.4 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel splňující definici v § 2 písm. c) je zvláště velkým zdrojem znečišťování ovzduší.

Prahové spotřeby rozpouštědel a emisní limity jsou stanoveny takto:

| činnost | prahová spotřeba rozpouštědla | měrná výrobní emise celkových emisíA) | | t/rok | g/m2 | | | --- | --- | --- | | laminování dřeva, kovu, textilu, vláken a plastů | > 5 | 30 |

Poznámka:

A. Podíl hmotnosti celkových emisí organického rozpouštědla a celkové velikosti povrchu výrobku.

• 1. Výroba nátěrových hmot, přípravků, adhesivních materiálů a tiskařských barev

Zahrnuje činnosti a operace uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce.

• 10.1 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel menší než 5 tun je malý zdroj znečišťování ovzduší.

• 10.2 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel v rozsahu od 5 tun do 100 tun je střední zdroj znečišťování ovzduší.

• 10.3 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel větší než 100 tun je velký zdroj znečišťování ovzduší.

• 10.4 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel splňující definici § 2 písm. c) je zvláště velkým zdrojem znečišťování ovzduší.

Prahové spotřeby rozpouštědel a emisní limity jsou stanoveny takto:

| činnost | prahová spotřeba rozpouštědla | emisní limit TOCA) | emisní limit fugitivních emisíB) | emisní limit celkových emisíC) | zvláštní ustanovení | | t/rok | mg/m3 | % | % | | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | výroba nátěrových hmot, přípravků, adhesivních materiálů a tiskařských barev | 5 až 100 | 150 | 5 | 5 | poznámka 1 | | 100 až 1000 | 150 | 5 | 5 | | | | > 1000 | 150 | 5 | 5 | | |

Poznámka:

A. Hmotnostní koncentrace těkavých organických látek vyjádřených jako celkový organický uhlík ve vlhkém odpadním plynu při normálních stavových podmínkách.

B. Podíl hmotnosti fugitivních emisí a hmotnosti vstupních rozpouštědel.

C. Podíl hmotnosti celkových emisí organického rozpouštědla a hmotnosti vstupních rozpouštědel.

• 1. Výroba obuvi a dalších oděvních doplňků

Zahrnuje činnosti a operace uvedené v příloze č.1 k této vyhlášce.

• 11.1 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel menší než 0,6 tuny je malý zdroj znečišťování ovzduší.

• 11.2 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 tuny až 5 tun je střední zdroj znečišťování ovzduší.

Emisní limit není touto vyhláškou stanoven.

• 11.3 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel větší než 5 tun je velký zdroj znečišťování ovzduší.

• 11.4 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel splňující definici § 2 písm. c) je zvláště velkým zdrojem znečišťování ovzduší.

Prahové spotřeby rozpouštědel a emisní limity jsou stanoveny takto:

| činnost | prahová spotřeba rozpouštědla | měrná výrobní emise celkových emisíA) | | t/rok | g/pár | | | --- | --- | --- | | výroba obuvi a dalších oděvních doplňků | > 5 | 25 |

Poznámka:

A. Podíl hmotnosti celkových emisí organického rozpouštědla a počtu expedovaných párů.

• 1. Výroba farmaceutických produktů

Zahrnuje činnosti a operace uvedené v příloze č.1 k této vyhlášce.

• 12.1 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel menší než 0,6 tuny je malý zdroj znečišťování ovzduší.

• 12.2 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 tuny až 50 tun je střední zdroj znečišťování ovzduší.

Emisní limit není touto vyhláškou stanoven.

• 12.3 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel větší než 50 tun je velký zdroj znečišťování ovzduší.

• 12.4 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel splňující definici § 2 písm. c) je zvláště velkým zdrojem znečišťování ovzduší.

Prahové spotřeby rozpouštědel a emisní limity jsou stanoveny takto:

| činnost | prahová spotřeba rozpouštědla | emisní limit TOCA) | emisní limit fugitivních emisíB) | emisní limit celkových emisíC) | zvláštní ustanovení | | výroba farmaceutických produktů | t/rok | mg/m3 | % | % | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | > 50 | 20 | 5 | 5 | poznámka 1 | | | > 50 | 20 | 15 | 15 | poznámka 2 | | | > 50 | 150 | 5 | 5 | poznámky 1, 3 | | | > 50 | 150 | 15 | 15 | poznámky 2, 3 | |

Poznámka:

A. Hmotnostní koncentrace těkavých organických látek vyjádřených jako celkový organický uhlík ve vlhkém odpadním plynu při normálních stavových podmínkách.

B. Podíl hmotnosti fugitivních emisí a hmotnosti vstupních rozpouštědel. Emisní limity pro fugitivní emise nezahrnují množství rozpouštědla prodaného nebo expedovaného jako součást výrobku.

C. Podíl hmotnosti celkových emisí organického rozpouštědla a hmotnosti vstupních rozpouštědel

• 1. Zpracování kaučuku, výroba pryže

Zahrnuje činnosti a operace uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce.

• 13.1 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel menší než 5 tun je malý zdroj znečišťování ovzduší.

• 13.2 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 5 tun až 15 tun je střední zdroj znečišťování ovzduší.

Emisní limit není touto vyhláškou stanoven.

• 13.3 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel větší než 15 tun je velký zdroj znečišťování ovzduší.

• 13.4 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel splňující definici § 2 písm. c) je zvláště velkým zdrojem znečišťování ovzduší.

Prahové spotřeby rozpouštědel a emisní limity jsou stanoveny takto:

činnost	prahová spotřeba rozpouštědla t/rok	emisní limit TOCA) mg/m3	emisní limit fugitivních emisíB) %	emisní limit celkových emisíC) %	zvláštní ustanovení
konverze - přepracování pryže	> 15	20	25	25
> 15	150	25	25	poznámka 1

Poznámka:

A. Hmotnostní koncentrace těkavých organických látek vyjádřených jako celkový organický uhlík ve vlhkém odpadním plynu při normálních stavových podmínkách.

B. Podíl hmotnosti fugitivních emisí a hmotnosti vstupních rozpouštědel. Emisní limity pro fugitivní emise nezahrnují množství rozpouštědla prodaného nebo expedovaného jako součást výrobku.

C. Podíl hmotnosti celkových emisí organického rozpouštědla a hmotnosti vstupních rozpouštědel.

• 1. Extrakce rostlinných olejů a živočišných tuků a rafinace rostlinných olejů

Zahrnuje činnosti a operace uvedené v příloze č.1 k této vyhlášce.

K omezení emisí těkavých organických látek jsou splněny následující požadavky na konstrukci, vybavení a provoz technologického procesu:

• a) vzduch znečištěný parami extrakčních činidel z procesu extrakce je před vypuštěním do atmosféry veden do regenerační jednotky. Pokud nelze regenerací odpadních plynů dosáhnout splnění emisního limitu, je nutné použít jako druhý stupeň termického rozkladu nebo katalytického spalování,

• b) v zásobnících na suroviny, meziprodukty a výsledné produkty je udržován stálý podtlak proti okolnímu ovzduší, a

• c) pro zajištění cirkulace extrakčních činidel jsou používána tlaková čerpadla, armatury a potrubí, u nichž nedochází ke vzniku fugitivních emisí.

• 14.1 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel menší než 0,6 tuny je malý zdroj znečišťování ovzduší.

• 14.2 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel od 0,6 tuny až 10 tun je střední zdroj znečišťování ovzduší.

Emisní limit není touto vyhláškou stanoven.

• 14.3 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel větší než 10 tun je velký zdroj znečišťování ovzduší.

Emisní limit je stanoven v následující tabulce.

• 14.4 Zařízení s celkovou roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel splňující definici § 2 písm. c) je zvláště velkým zdrojem znečišťování ovzduší.

Prahové spotřeby rozpouštědel a emisní limity jsou stanoveny takto:

činnost	prahová spotřeba rozpouštědla	limitní měrná výrobní emise celkových emisíA)
získávání rostlinných olejů, živočišných tuků a rafinace rostlinných olejů z materiálů	t/rok	kg/t
živočišný tuk	> 10	1,5
ricin	> 10	3
řepková semena	> 10	1
slunečnicová semena	> 10	1
sojové boby - normální drť	> 10	0,8
sojové boby - bílé vločky	> 10	1,2
ostatní semena a jiný rostlinný materiál	> 10	3
procesy frakcionace vyjma odstraňování klovatiny či pryskyřic z olejů	> 10	1,5
odstraňování klovatiny či pryskyřic z olejů	> 10	4

Poznámka:

A. Podíl hmotnosti celkových emisí organického rozpouštědla a celkové hmotnosti zpracovávané suroviny.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 355/2002 Sb.

REDUKČNÍ PLÁN

Podstata redukčního plánu

Redukční plán je soubor technických a organizačních opatření pro snížení emisí těkavých organických látek speciálně vytvořený pro určité zařízení. Tento plán umožňuje provozovateli zařízení snížit emise v ekvivalentní míře, jaké by bylo dosaženo uplatněním emisních limitů stanovených v příloze č. 2 k této vyhlášce.

Při vypracování redukčního plánu se vychází z následujících skutečností

• a) v případech, kdy materiály nahrazující dosud používaná organická rozpouštědla (tj. náhražky obsahující snížený nebo nulový obsah rozpouštědel) jsou stále ještě ve stavu vývoje, je provozovateli zařízení poskytnuta prodloužená doba pro implementaci jeho specifického redukčního plánu,

• b) východiskem přípravy redukčního plánu by mělo být množství emisí těkavých organických látek za podmínek, kdy by tyto emise nebyly nijak omezovány.

Návod ke zpracování redukčního plánu

V případě aplikace nátěrových hmot, adhesivních nátěrů nebo tiskařských barev lze využít následujícího redukčního plánu. Tento redukční plán je určen pro aplikaci v zařízeních, v nichž lze předpokládat konstantní obsah netěkavých látek ve výrobku, který může být využit k definici vztažného bodu pro redukční plán.

• a) Provozovatel zařízení předloží redukční plán, který zahrne zejména snížení průměrného obsahu rozpouštědel v jejich celkovém vstupu nebo zvýšení účinnosti využití netěkavých látek v nátěrových hmotách, které povede ke snížení celkových emisí těkavých organických látek ze zařízení, a to až na úroveň cílových emisí. Při tomto snižování emisí je dodržen následující harmonogram:

| určené časové období | maximální přípustné celkové roční emise | | | pro nová zařízení | pro stávající zařízení | | | --- | --- | --- | | do 1. dubna 2003 | do 31. října 2005 | 1,5násobek velikosti cílových emisí | | do 1. ledna 2005 | k datu uvedenému v § 54 odst. 9 písm. a) zákona | cílové emise |

• b) Cílové emise se vypočtou ze vztahu:

cílové emise = celková hmotnost netěkavých látek ve spotřebovaných materiálech • K1 • K2

Hodnota faktoru K1 je pro některé činnosti uvedena v následující tabulce. Inspekce však může v odůvodněných případech velikost faktoru stanovit pro jednotlivé zařízení tak, aby bylo dosaženo vyšší účinnosti využití pevných složek nátěrových hmot, adhesivních materiálů a tiskařských barev.

činnost	faktor K1
polygrafie: rotační hlubotisk, flexografie, laminování, lakování	4
aplikace nátěrových hmot na: dřevo, textil, tkaniny, filmy, fólie a papír	4
adhesivní nátěry	3
nátěry a lakování pásových a svitkových materiálů	4
přestříkávání vozidel - opravy automobilů	3
aplikace nátěrových hmot na: ostatní materiály	1,5
polygrafie: sítotisk	1,5

Hodnota faktoru K2 se určuje z hodnoty emisního limitu pro fugitivní emise takto:

K2=emisní limit fugitivních emisí+15100

pro zařízení uvedená v bodu 5 a dále v bodu 4.2 položky 4.2.2 a 4.2.9 přílohy č. 2 k této vyhlášce

nebo

K2=emisní limit fugitivních emisí+5100

pro všechna ostatní zařízení.

• c) Redukční plán je splněn, jestliže množství celkových emisí těkavých organických látek stanovené s využitím bilance rozpouštědel je menší nebo rovno stanovené velikosti cílové emise. Metodikou výpočtu roční hmotnostní bilance je příloha č. 4 k této vyhlášce.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 355/2002 Sb.

ROČNÍ HMOTNOSTNÍ BILANCE ROZPOUŠTĚDEL

• 1. Úvod

K celkovému posouzení dodržování emisních limitů je kromě výsledků měření emisí nutná znalost řady údajů vypočtených ze spotřeby organických rozpouštědel. Tyto údaje lze spolehlivě určit pouze na základě bilančních výpočtů. Tato příloha uvádí návod a metodiku výpočtu roční hmotnostní bilance organických rozpouštědel a některých emisních ukazatelů, které slouží ke kontrole dodržování stanovených požadavků a k vypracování redukčního plánu podle přílohy č. 3. k této vyhlášce.

• 1. Roční hmotnostní bilance organických rozpouštědel slouží k splnění následujících úkolů:

• a) kontrola dodržování požadavků této vyhlášky uvedených v § 10,

• b) zjištění dalších možností snižování emisí znečišťujících látek,

• c) informování veřejnosti o spotřebě rozpouštědel, o emisích těkavých organických látek a o plnění požadavků této vyhlášky.

• 3.Veličiny hmotnostní bilance rozpouštědel

vstupy organických rozpouštědel (I)
I1	celková hmotnost organických rozpouštědel včetně jejich obsahu v přípravcích, které jsou zakoupeny a použity jako vstupy do procesů v časovém rámci, ve kterém je vypočítávána tato hmotnostní bilance
I2	celková hmotnost organických rozpouštědel včetně jejich obsahu v přípravcích, které jsou regenerovány a znovu (recyklovaně) použity jako vstupy do procesů v časovém rámci, ve kterém je vypočítávána tato hmotnostní bilance (recyklované rozpouštědlo se započítává pokaždé, kdy je využito pro danou činnost)
výstupy organických rozpouštědel (O)
O1	hmotnost organických rozpouštědel v odpadním plynu (v emisích)
O2	hmotnost organických rozpouštědel obsažených v odpadní vodě; v některých případech je vhodné při výpočtu veličiny O5 brát v úvahu i způsob zpracování odpadních vod
O3	hmotnost organických rozpouštědel obsažených jako rezidua v expedovaných produktech
O4	hmotnost nezachycených organických rozpouštědel uvolněných do ovzduší vlivem větrání místností, kdy je pracovní ovzduší vypouštěno do atmosféry okny, dveřmi, ventilačními otvory apod.
O5	hmotnost organických rozpouštědel spotřebovaných v průběhu chemických a fyzikálních procesů, například spalováním, sorpcí apod., pokud tato hmotnost nebyla započtena do veličin O6, O7 a O8
O6	hmotnost organických rozpouštědel obsažených ve shromážděných odpadech
O7	hmotnost organických rozpouštědel a hmotnost organických rozpouštědel obsažených v přípravcích expedovaných jako komerční produkt
O8	hmotnost organických rozpouštědel, která byla regenerována z produktů k opětovnému využití, a která nebyla použita jako vstupy do procesů, pokud již nebyla započtena do položky O7
O9	hmotnost organických rozpouštědel uvolněných do životního prostředí jiným způsobem

• 1. Základní bilanční výpočty organických rozpouštědel

• a) Celková spotřeba organických rozpouštědel C se vypočítá ze vztahu:

C = I1 - O8

• b) Celkové množství netěkavých látek N obsažených v materiálech s organickými rozpouštědly se vypočítá ze vztahu:

N = celková roční spotřeba materiálu • obsah netěkavých látek v materiálu

Obsah netěkavých látek v materiálu je uveden na štítku a v průvodní dokumentaci.

• c) Fugitivní emise F se vypočtou podle některé z následujících rovnic:

F = I1 - O1 - O5 - O6 - O7 - O8 nebo F = O2 + O3 + O4 + O9

• d) Celkové emise E se vypočtou ze vztahu:

E = F + O1

• e) Měrná výrobní emise fugitivních emisí se vypočte jako podíl množství fugitivních emisí a množství nebo velikosti produkce (uvádí se v g/kg nebo v g/m^2).

• f) Měrná výrobní emise celkových emisí se vypočte jako podíl množství celkových emisí a množství nebo velikosti produkce (uvádí se v g/kg nebo v g/m^2).

• g) Měrná výrobní emise fugitivních emisí se vypočte jako podíl množství fugitivních emisí a vstupního množství rozpouštědel I, kde I = I1 + I2 (uvádí se v %).

• h) Emisní limit celkových emisí se vypočte jako podíl množství celkových emisí a vstupního množství rozpouštědel (uvádí se v %).

Vyplněný bilanční list uživatele rozpouštědel se předává každoročně za předcházející rok příslušnému orgánu ochrany ovzduší k 15. únoru.

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 355/2002 Sb.

ZNAČENÍ PRODUKTŮ S OBSAHEM ORGANICKÝCH ROZPOUŠTĚDEL (definovaných v § 2 písm. i) této vyhlášky)

Technické listy produktů s obsahem organických rozpouštědel (průvodní technická dokumentace)

• 1. Pro stanovení prahové spotřeby organických rozpouštědel a pro přepočet hmotnostní koncentrace jejich složek na hmotnostní koncentraci celkového organického uhlíku v jednotlivých zařízeních (například lakovnách, tiskárnách apod.) jsou všechny produkty obsahující organická rozpouštědla opatřeny základními technickými údaji

• 1. Tyto technické údaje jsou uvedeny na štítku a dále jsou uvedeny v průvodní technické dokumentaci dodávek těchto produktů podle § 3 odst. 3 zákona.

• 1. Štítky a průvodní technická dokumentace obsahuje mimo jiné technické údaje uvedené v tabulce:

charakteristika	jednotka
hustota produktu	g/cm3
obsah organických rozpouštědel vyjádřený hmotnostním zlomkem	kg/kg produktu
obsah celkového organického uhlíku	kg/kg produktu
obsah netěkavých látek vyjádřený objemovým %	% objemové

• 1. V následující tabulce je jako příklad uveden soubor údajů, které obsahuje štítek, a průvodní technická dokumentace nátěrové hmoty.

název nebo označení nátěrové hmoty
hustota produktu	g/cm3
obsah netěkavých látek - sušiny	% objemové
obsah organických rozpouštědel	kg/kg produktu
objemová sušina směsi u dvoukomponentních nátěrových hmot	% objemové
obsah celkového organického uhlíku	kg/kg produktu

• 1. V následující tabulce je jako příklad uveden soubor údajů, které obsahuje štítek, a průvodní technická dokumentace ředidla, tvrdidla, tmelu, tužidla, katalyzátoru apod. pro nátěrové hmoty a jiné přípravky.

název nebo označení ředidla, tvrdidla (aj.)
hustota produktu	g/cm3
obsah celkového organického uhlíku	kg/kg produktu

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 355/2002 Sb.

OZNAMOVACÍ LIST UŽIVATELE ORGANICKÝCH ROZPOUŠTĚDEL

(podle § 2 písm. i) této vyhlášky)

TĚKAVÝCH ORGANICKÝCH LÁTEK A PRODUKTŮ S JEJICH OBSAHEM

Podle § 12 odst. 1 písm. c) zákona podávají toto oznámení všichni provozovatelé zvláště velkých, velkých a středních zdrojů a dále provozovatelé malých zdrojů užívající organická rozpouštědla a další produkty s obsahem těkavých organických látek uvedených v § 3 písm. c) s celkovou roční projektovanou spotřebou těchto organických látek vyšší než 400 kg a s celkovou jednorázovou roční spotřebou těchto organických látek vyšší než 600 kg. Toto oznámení dále podávají všichni provozovatelé zdrojů užívající organická halogenovaná rozpouštědla uvedená v § 3 písm. b) a další produkty s obsahem halogenovaných organických sloučenin s celkovou roční projektovanou spotřebou těchto organických látek vyšší než 100 kg/rok a všichni provozovatelé zdrojů užívající organická rozpouštědla uvedená v § 3 písm. a) a další produkty s obsahem těchto organických sloučenin s celkovou roční projektovanou spotřebou těchto organických látek vyšší než 10 kg/rok.

Provozovatelé všech uvedených zdrojů každoročně předávají vyplněný tiskopis podle této přílohy vždy řádně doložený vyplněným bilančním listem podle přílohy č. 4 za uplynulý rok příslušnému orgánu ochrany ovzduší do 15. února.

[image omitted]

Příloha č. 7 k vyhlášce č. 355/2002 Sb.

OZNAMOVACÍ LIST VÝROBCŮ A DOVOZCŮ/VÝVOZCŮ ORGANICKÝCH ROZPOUŠTĚDEL

(podle § 2 písm. i) této vyhlášky)

těkavých organických látek a produktů s jejich obsahem

(netýká se benzinu)

Podle § 3 odst. 3 zákona podávají oznámení všichni výrobci a dovozci/vývozci organických rozpouštědel a dalších produktů s obsahem těkavých organických látek uvedených v § 3 písm. c) s celkovou roční produkcí, vývozem nebo dovozem těchto látek vyšším než 1000 kg/rok. Toto oznámení dále podávají všichni výrobci, vývozci nebo dovozci organických halogenovaných rozpouštědel uvedených v § 3 písm. b) a dalších produktů s obsahem halogenovaných organických sloučenin s celkovou roční produkcí, vývozem nebo dovozem těchto látek vyšším než 100 kg/rok a všichni výrobci, vývozci nebo dovozci organických rozpouštědel uvedených v § 3 písm. a) a dalších produktů s obsahem těchto organických látek s celkovou roční produkcí, vývozem nebo dovozem těchto látek vyšším než 10 kg/rok.

[image omitted]

Příloha č. 8 k vyhlášce č. 355/2002 Sb.

POŽADAVKY NA SKLADOVACÍ ZAŘÍZENÍ TERMINÁLŮ

• 1. Střecha a vnější stěny nádrží nad úrovní terénu jsou opatřeny reflexním nátěrem s celkovou odrazivostí sálavé tepelné energie nejméně 70 %. Obnovu nátěru lze naplánovat tak, aby byla prováděna jako součást obvyklých tříletých cyklů údržby nádrží. Inspekce může z tohoto požadavku udělit výjimku, pokud je to v zájmu ochrany krajiny. Toto ustanovení se nevztahuje na nádrže napojené na jednotku omezování emisí par, která splňuje požadavky uvedené v § 19 této vyhlášky.

• 1. Nádrže s vnějšími plovoucími střechami jsou vybaveny primárním těsněním pro zakrytí prstencového prostoru mezi stěnou nádrže a vnějším obvodem plovoucí střechy a sekundárním těsněním umístěným nad primárním těsněním. Tato těsnění jsou provedena tak, aby účinnost záchytu par benzinu činila nejméně 95 % ve srovnání s podobnou nádrží s pevnou střechou bez řízeného záchytu par benzinu (tzn. nádrž s pevnou střechou s pojistným ventilem).

• 1. Všechna nová skladovací zařízení v terminálech, kde je vyžadována opatření k omezování emisí benzinových par podle odst. 1 přílohy č. 9 k této vyhlášce, jsou tvořena

• a) buď nádržemi s pevnou střechou napojenými na jednotku omezování emisí par, která splňuje požadavky uvedené v § 17 této vyhlášky vlády,

• b) nebo nádržemi s plovoucí střechou, vnější nebo vnitřní, vybavenými primárním a sekundárním těsněním, která splňují požadavky uvedené v odst. 2 této přílohy.

• 1. Stávající nádrže s pevnou střechou jsou

• a) buď napojeny na jednotku omezování emisí par, která splňuje požadavky uvedené v § 19 této vyhlášky,

• b) nebo vybaveny vnitřní plovoucí střechou s primárním těsněním konstruovaným tak, aby účinnost záchytu par činila nejméně 90 % ve srovnání s podobnou nádrží s pevnou střechou bez řízeného záchytu par benzinu (tzn. nádrž s pevnou střechou s pojistným ventilem).

• 1. Požadavky na omezení úniku par benzinu uvedené v odst. 3 a 4 se nevztahují na nádrže s pevnou střechou v terminálech, kde je povoleno meziskladování par podle přílohy č. 9 odst. 2 této vyhlášky.

Příloha č. 9 k vyhlášce č. 355/2002 Sb.

POŽADAVKY NA ZAŘÍZENÍ PRO PLNĚNÍ A STÁČENÍ

Pro účely této přílohy vyhlášky se užívá označení mezisklad par jako prostor v nádrži s pevnou střechou, v němž jsou shromažďovány páry benzinu pro účely pozdější přepravy k jednotce omezování emisí par v jiném terminálu. Přeprava těchto par mezi jednotlivými skladovacími zařízeními v terminálu se nepovažuje za meziskladování par ve smyslu této vyhlášky.

• 1. Páry vytěsněné z plněných mobilních kontejnerů jsou vedeny parotěsným potrubím do jednotky omezování emisí par terminálu.

Toto ustanovení se nevztahuje na mobilní kontejnery s horním plněním po dobu platnosti povolení tohoto plnicího systému.

V terminálech, kde se plní benzin do plavidel, může být jednotka omezování emisí par benzinu nahrazena jednotkou pro spalování par, pokud zpětné získávání par není bezpečné nebo technicky není možné vzhledem k objemu vytěsněných par. Emisní limity pro tyto spalovací jednotky se shodují s emisními limity platnými pro jednotky omezování emisí par - viz § 19 této vyhlášky.

V terminálech, kde je prosazení menší než 25 000 tun/rok, může být jednotka omezování emisí par v terminálu nahrazena meziskladem par.

• 1. V terminálech, kde je jednotka omezování emisí par benzinu nahrazena meziskladem par, jsou vytěsněné páry benzinu vedeny plynotěsným potrubím do meziskladu par terminálu s účinností nejméně 99 %. Operace plnění mobilního kontejneru benzinem nesmí být zahájena, dokud nejsou obě nádrže řádně propojeny potrubím pro odvod par a dokud není zajištěna řádná funkce systému přečerpání par.

• 1. V případě úniku par benzinu je stáčení neprodleně zastaveno. Na plnicí lávce terminálu je umístěn ovladač, kterým lze stáčení kdykoli zastavit.

• 1. Provozovatel zařízení pravidelně kontroluje těsnost potrubí, potrubních spojů a dalších částí a zařízení.

• 1. Při plnění mobilních kontejnerů s horním plněním je plnicí rameno zajištěno tak, aby jeho ústí bylo u dna kontejneru a zamezilo se rozstřiku benzinu.

Příloha č. 10 k vyhlášce č. 355/2002 Sb.

POŽADAVKY NA ZAŘÍZENÍ PRO SPODNÍ PLNĚNÍ, SBĚR PAR A OCHRANU PŘED PŘEPLNĚNÍM SILNIČNÍCH CISTERNOVÝCH VOZIDEL

• 1. Potrubní spojky

• a) Rychlospojky pro stáčení benzinu na plnicím rameni a na vozidle odpovídají ustanovení směrnice API Recommended Practice 1004, sedmé vydání, listopad 1988: „Spodní plnění a zpětné získávání par u cisternových silničních vozidel MC-306“, část 2.1.1.1 - Typ potrubní spojky pro spodní plnění.

• b) Rychlospojky potrubí pro sběr par benzinu na plnicí lávce a na vozidle odpovídají ustanovení směrnice API Recommended Practice 1004, sedmé vydání, listopad 1988: „Spodní plnění a zpětné získávání par u cisternových silničních vozidel MC-306“, část 4.1.1.2 - Přípojka pro odvod par.

• 1. Plnění

• a) Obvyklý průtok benzinu jedním ramenem při plnění je 2 300 l/min, maximální povolený průtok je 2 500 l/min.

• b) Při nejvyšším zatížení terminálu se připouští v místě přípojky na vozidle maximální přetlak par 5,5 kPa.

• c) Všechna schválená vozidla se spodním plněním jsou opatřena kovovým identifikačním štítkem, na němž je uveden nejvyšší povolený počet plnicích ramen, která mohou být provozována současně tak, aby nedošlo k úniku par pojistnými ventily při maximálním povoleném přetlaku 5,5 kPa.

• 1. Připojení signalizace uzemnění a přeplnění

Plnicí lávka je vybavena řídicí jednotkou pro signalizaci přeplnění. Pokud tato jednotka po připojení k vozidlu neindikuje naplnění cisterny, vyšle signál umožňující plnění cisterny.

• a) Vozidlo se k řídicí jednotce na plnicí lávce připojuje běžným 10pólovým elektrickým konektorem. Desetikolíková vidlice (přívodka) je připojena k vozidlu a zásuvka na pohyblivém vedení (nástrčka) je připojena k řídicí jednotce na plnicí lávce.

• b) Hladinové snímače na vozidle jsou buď dvouvodičová termistorová čidla, dvouvodičová optická čidla, pětivodičová optická čidla nebo jiná kompatibilní spolehlivá čidla.

Poznámka: Termistory mají záporný teplotní koeficient.

• c) Řídicí jednotka na plnicí lávce umožňuje propojení jak s dvouvodičovými, tak s pětivodičovými systémy vozidel.

• d) Společný vodič hladinových snímačů je připojen ke kolíku 10 přívodky a dále k podvozku vozidla. Kolík 10 nástrčky je připojen ke krytu řídicí jednotky, který je připojen k zemnění plnicí lávky.

• e) Všechna vozidla se spodním plněním jsou opatřena kovovým identifikačním štítkem - viz odst. 2, písm. c) této přílohy. Na tomto štítku je uveden typ hladinových spínačů (tj. dvouvodičové nebo pětivodičové) použitých na vozidle.

• 1. Umístění spojek

• a) Konstrukce zařízení pro stáčení benzinu a sběr par na plnicí lávce splňuje následující požadavky

• 1. výška osy rychlospojky pro stáčení benzinu je maximálně 1,4 metru (nenaložené vozidlo) a nejméně 0,5 m (naložené vozidlo). Doporučená výška je 0,7 m až 1,0 m,

• 1. vodorovná mezera mezi rychlospojkami pro stáčení benzinu nesmí být menší než 0,25 m. Doporučená nejmenší velikost mezery je 0,3 m,

• 1. všechny rychlospojky pro stáčení benzinu jsou v prostoru, jehož délka nepřesahuje 2,5 m,

• 1. přípojka pro odvod par je umístěna pokud možno vpravo od rychlospojek pro stáčení benzinu ve výši nepřesahující 1,5 m (pro nenaložené vozidlo) a ne níže než 0,5 m (pro naložené vozidlo),

• b) konektor signalizace uzemnění a přeplnění je umístěn vpravo od rychlospojek pro stáčení benzinu a odvod par ve výši nepřesahující 1,5 m (pro nenaložené vozidlo) a ne níže než 0,5 m (pro naložené vozidlo),

• c) veškeré rychlospojky, přípojky a konektory jsou umístěny na jedné straně vozidla.

• 1. Bezpečnostní blokování

Signalizace uzemnění a přeplnění

• a) plnění cisterny je zablokováno, dokud řídicí jednotka uzemnění a přeplnění nevyšle příslušný signál. V případě přeplnění nebo poruchy uzemnění vozidla je řídicí jednotka uzavřena uzavíracím ventilem na plnicí lávce.

Signalizace odvodu par

• b) plnění cisterny je zablokováno, dokud není k vozidlu připojena hadice pro odvod par a dokud není zajištěn volný průchod těchto par do sběrného systému terminálu.

POŽADAVKY NA PLNICÍ A SKLADOVACÍ ZAŘÍZENÍ V ČERPACÍCH STANICÍCH A TERMINÁLECH, KDE SE PROVÁDÍ MEZISKLADOVÁNÍ PAR

Páry stáčeným benzinem vytlačované z plněných skladovacích zařízení v čerpacích stanicích a v nádržích s pevnou střechou používaných pro meziskladování par musí být vraceny potrubím s parotěsnými spoji do mobilní cisterny dodávající benzin. Operace nesmí být započata, dokud tyto systémy nejsou připraveny a dokud není zajištěna jejich správná funkce.

Příloha č. 11 k vyhlášce č. 355/2002 Sb.

POŽADAVKY NA STÁVAJÍCÍ STACIONÁRNÍ ZDROJE ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ Z HLEDISKA EMISNÍCH LIMITŮ A PODMÍNEK PROVOZU

Tato příloha určuje požadavky na konstrukci, vybavení a způsob provozování stávajících zdrojů emisí těkavých organických látek. Tato příloha dále určuje emisní limity a příslušné vztažné podmínky. Další požadavky a technické podmínky provozu těchto zdrojů jsou uvedeny v příslušných prováděcích předpisech k zákonu o ovzduší. Pokud provozovatel stávajícího zdroje splňuje emisní limity a další podmínky provozování stanovené touto vyhláškou pro nové zdroje v příloze č. 2 k této vyhlášce a dalších ustanoveních této vyhlášky, oznámí změnu v evidenci ze stávajícího na nový zdroj.

Pro účely této přílohy jsou limitní hmotnostní koncentrace znečišťujících látek ve vlhkém odpadním plynu vztaženy k teplotě a tlaku odpadního plynu za obvyklých podmínek provozu. Aplikace nátěrových hmot zahrnuje všechny činnosti uvedené v bodě 4 přílohy č. 1 k této vyhlášce.

• 1. Lakovny

Zařízení a technologie určené pro nanášení nátěrových hmot a práškových plastů (zejména stříkáním, máčením, navalováním, poléváním, ale i jinými způsoby) na různé materiály (například kovy, plasty, kůži, dřevo apod.). Mezi činnosti prováděné v lakovnách patří rovněž adhesívní nátěry, například impregnace, aplikace nátěrových hmot (natírání), přestříkávání vozidel (autoopravárenství), navalování, včetně podskupin uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce a všechny fáze technologického procesu provozovaného ve stejném zařízení elektroforetickým nanášením nebo jakýmkoli jiným typem procesu aplikace nátěrových hmot, včetně konečné konzervace voskem a leštění vrchního nátěru a dále použití organických rozpouštědel k čištění provozního zařízení, a to během doby produkce i mimo tuto dobu.

• 1.1 Požadavky na konstrukci, vybavení a způsob provozování

K omezení emisí těkavých organických látek se použijí všechny technicky dostupné možnosti, především nátěrové hmoty s nízkým obsahem organických rozpouštědel, nanášení nátěrových hmot s vysokou účinností apod. Pro účely stanovení emisních limitů se za zařízení považuje technologický celek jednoho technologického systému nátěrových hmot.

• 1.2 Lakovny s celkovou roční projektovanou spotřebou nátěrových hmot větší než 0,6 tun a menší než 10 tun

Emisním limitem je podle § 2 odst. e) zákona limitní hodnota hmotnostního toku těkavých organických látek uvedených v § 3 odst. c) této vyhlášky vyjádřených jako celkový organický uhlík (TOC) 1 kg/hod. Limitní hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek ve vlhkém odpadních plynech z prostorů nanášení, vytěkání, sušení a vypalování nátěrových hmot je 3 mg/m^3.

• 1.3 Lakovny s celkovou roční projektovanou spotřebou nátěrových hmot větší než 10 tun

Limitní hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek ve vlhkých odpadních plynech z prostorů nanášení, vytěkání, sušení a vypalování nátěrových hmot je 3 mg/m^3.

• a) Jednoúčelové lakovny pro sériovou (proudovou) výrobu s celkovou roční projektovanou spotřebou nátěrových hmot větší než 250 tun

Emisním limitem je specifická výrobní emise těkavých organických látek vyjádřená jako podíl hmotnosti celkového organického uhlíku v celkových emisích těkavých organických látek uvedených v § 3 odst. c) této vyhlášky a celkové plochy opatřené nátěrem 35 g/m^2.

Nelze-li této hodnoty dosáhnout, je emisním limitem limitní hmotnostní koncentrace těkavých organických látek uvedených v § 3 odst. c) této vyhlášky ve vlhkém odpadním plynu vyjádřených jako celkový organický uhlík (TOC) 50 mg/m^3.

• b) Ostatní lakovny s celkovou roční projektovanou spotřebou nátěrových hmot menší než 250 tun Emisním limitem je specifická výrobní emise těkavých organických látek vyjádřená jako podíl hmotnosti celkového organického uhlíku v celkových emisích těkavých organických látek uvedených v § 3 odst. c) této vyhlášky a celkové plochy opatřené nátěrem

• 120 g/m^2 při nanášení nátěrových hmot s metalickým efektem,

• 60 g/m^2 při nanášení nátěrových hmot ve všech ostatních případech.

Současně je emisním limitem limitní hmotnostní koncentrace těkavých organických látek ve vlhkém odpadním plynu vyjádřených jako celkový organický uhlík (TOC) 50 mg/m^3.

• 1. Polygrafie

Zařízení a technologie určené pro nanášení tiskových barev na papír, lepenku či materiály z nich vyrobené nebo použití obdobných nanášecích technik a materiálů včetně činností uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce.

K omezení emisí těkavých organických látek se použijí všechny technicky dostupné možnosti především tiskové barvy a přípravky s nízkým obsahem organických rozpouštědel, nanášení tiskových barev s vysokou účinností apod. Pro účely stanovení emisních limitů se za zařízení považuje technologický celek jednoho technologického systému polygrafické výroby.

Limitní hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek ve vlhkých odpadních plynech ze všech prostorů je 3 mg/m^3. Současně je emisním limitem limitní hmotnostní koncentrace těkavých organických látek uvedených v § 3 odst. c) této vyhlášky ve vlhkém odpadním plynu z prostorů nanášení a sušení tiskových barev vyjádřených jako celkový organický uhlík (TOC) 50 mg/m^3.

• 1. Odmašťování a čištění kovů a elektrosoučástek chlorovanými organickými rozpouštědly

Odpadní plyny vznikající při provozu těchto zařízení jsou odváděny nuceným odtahem. Pro odpadní plyny z technologií a zařízení pro odmašťování s celkovým objemem chlorovaných organických rozpouštědel větším než 5 litrů platí při překročení limitního hmotnostního toku těkavých organických sloučenin uvedených v § 3 písm. b) této vyhlášky 500 g/h emisní limit těchto látek vyjádřený limitní celkovou hmotnostní koncentrací těchto látek 50 mg/m^3.

• 1. Chemické čištění textilií, kůží a kožešin organickými rozpouštědly

Odpadní plyny vznikající při provozu těchto zařízení jsou odváděny nuceným odtahem do zařízení pro kondenzaci par použitých organických rozpouštědel. Inspekce může v odůvodněných případech povolit i jiný způsob záchytu emisí v odpadních plynech, pokud je vyloučena přítomnost organických rozpouštědel podle § 3 písm. a) nebo b) této vyhlášky.

• a) Pro odpadní plyny vycházející z těchto zařízení, ze sušáren a z pracovního prostředí platí, při překročení limitního hmotnostního toku těkavých organických sloučenin uvedených v § 3 písm. b) této vyhlášky 500 g/h, emisní limit vyjádřený limitní celkovou hmotnostní koncentrací těchto látek 50 mg/m^3.

• b) Dále platí emisní limit vyjádřený specifickou výrobní emisí 30 g organických rozpouštědel -těkavých organických sloučenin uvedených v § 3 písm. b) této vyhlášky na 1 kg čištěných textilií, kůží a oděvů. Specifická výrobní emise se zjišťuje výpočtem jako průměrná měsíční hodnota zahrnující všechny odpadní plyny ze zařízení.

• c) Při čištění oděvů, kůží a kožešin technickým benzinem 150/200 či obdobnými alkanovými rozpouštědly patřícím mezi těkavé organické látky uvedené v § 3 odst. c) této vyhlášky platí emisní limit těchto látek vyjádřený limitní celkovou hmotnostní koncentrací těchto látek 6 g/m^3.

Dále platí emisní limit vyjádřený specifickou výrobní emisí 150 g těchto organických rozpouštědel na 1 kg čištěných textilií, kůží a oděvů. Specifická výrobní emise se zjišťuje výpočtem jako průměrná měsíční hodnota zahrnující všechny odpadní plyny ze zařízení.

• 1. Výroba a zpracování tuků a olejů rostlinného i živočišného původu

• a) Procesní zařízení, včetně skladů, u nichž lze předpokládat emise pachových látek, jsou umístěna v uzavřených prostorách.

• b) Vzduch z těchto prostor je odsáván a veden do zařízení na omezení emisí znečišťujících látek nebo jsou učiněna jiná opatření pro snížení emisí.

• c) Suroviny, produkty a meziprodukty, u kterých lze předpokládat emise pachových látek, se umísťují v uzavřených a chlazených nádobách.

• 1. Skladování, manipulace a distribuce benzinu

Při skladování, manipulaci a distribuci benzinu musí být využita všechna technicky dostupná opatření ke snížení úniků par do ovzduší.

• 6.1. Skladování a manipulace

• 6.1.1. Při skladování benzinu musí být skladovací zařízení o objemu nad 1000 m^3, nebo skladovací zařízení s ročním obratem nad 10 000 m^3 uspořádána a vybavena takto:

• a) skladovací zařízení s vnější plovoucí střechou opatřena účinným primárním a sekundárním těsněním okrajů střechy,

• b) zařízení s pevnou střechou vybavena vnitřní plovoucí střechou s těsněním, které zajistí snížení emisí nejméně o 90 % ve srovnání s emisemi z nádrže s pevnou střechou bez jakýchkoli opatření nebo musí být u zařízení s pevnou střechou zajištěno zachycování, zpětné vracení a odstraňování par uvedených kapalin s účinností nejméně 99 %. K dosažení této účinnosti nesmí být použito spalování s výjimkou případů, kdy je zpětné zkapalňování par nebezpečné nebo technicky neproveditelné. Spalování smí být také použito jako druhý stupeň čištění,

• c) střecha a vnější stěny nádrží nad úrovní terénu musí být opatřeny reflexním nátěrem s celkovou odrazivostí sálavé tepelné energie nejméně 70 %.

• 6.1.2. Pro skladovací nádrže o objemu do 1000 m^3 nebo pro zdroje s ročním obratem do 10 000 m^3 platí ustanovení bodu 6.1.1. v přiměřeném rozsahu.

• 6.1.3. Při přečerpávání benzinu a při jeho stáčení z mobilních kontejnerů nebo při plnění mobilních kontejnerů v terminálech musí být zajištěno zachycování, zpětné vracení a odstraňování par benzinu s účinností nejméně 99 %. Dále je nutné zajistit, aby

• a) byla používána čerpadla bez úniku přečerpávaných látek, například s mechanickou ucpávkou,

• b) alespoň jedno manipulační zařízení pro plnění mobilních zásobníků bylo uzpůsobeno k plnění silničních mobilních cisteren spodem,

• c) při plnění mobilních kontejnerů s horním plněním bylo ústí plnicího ramena u dna kontejneru a zamezilo se rozstřiku benzinu.

• 6.1.4. Pro čerpací stanice a zařízení na dopravu a skladování benzinu se stanoví obecné emisní limity podle § 5 této vyhlášky.

• 6.2. Čerpací stanice

• 6.2.1. Pro čerpací stanice platí ustanovení § 18 a příloh č. 12 a 13 této vyhlášky.

• 1. Zařízení pro povrchovou úpravu látek, předmětů nebo výrobků používající organická rozpouštědla, zejména provádějící apreturu, potiskování, pokovování, odmašťování, nepromokavou úpravu, úpravu rozměrů, barvení, čištění nebo impregnaci

Uplatní se obecné emisní limity stanovené podle § 5 této vyhlášky. Při provozu zdrojů je třeba dodržovat požadavky § 8 až 13 a zásady a kategorizaci stanovené pro tyto činnosti přílohou č. 2 k této vyhlášce.

• 1. Výroba a zpracování tuků a olejů rostlinného a živočišného původu

Uplatní se obecné emisní limity stanovené podle § 5 této vyhlášky. Při provozu zdrojů je třeba dodržovat požadavky § 8 až 13 a zásady a kategorizaci stanovené přílohou č. 2 k této vyhlášce. Procesní zařízení, včetně skladů, u nichž lze předpokládat emise pachových látek, je třeba umístit v uzavřených prostorách.Vzduch z těchto prostorů je třeba odsávat a odvádět do zařízení na čištění odpadních plynů nebo je třeba učinit jiná opatření pro snížení emisí. Suroviny, produkty a meziprodukty, u kterých lze předpokládat emise pachových látek, se umísťují v uzavřených a chlazených nádobách.

• 1. Výroba klihu a lepidel

Uplatní se obecné emisní limity stanovené podle § 5 této vyhlášky. Při provozu zdrojů je třeba dodržovat požadavky § 8 až 13 a zásady a kategorizaci stanovené pro tuto činnost přílohou č. 2 k této vyhlášce.

• 1. Laminování dřeva, kovů, textilu, vláken a plastů

Uplatní se obecné emisní limity stanovené podle § 5 této vyhlášky. Při provozu zdrojů je třeba dodržovat požadavky § 8 až 13 a zásady a kategorizaci stanovené pro tuto činnost přílohou č. 2 k této vyhlášce.

Příloha č. 12 k vyhlášce č. 355/2002 Sb.

PODMÍNKY PROVOZU ČERPACÍCH STANIC

Tato příloha se nevztahuje na zařízení pro stáčení benzinu z mobilních kontejnerů do skladovacích nádrží čerpacích stanic a na zařízení pro výdej motorových paliv s výjimkou benzinu.

• 1. Podmínky provozu čerpacích stanic

Provozovatelé čerpacích stanic plní ustanovení zákona a zvláštních právních předpisů vydaných k jeho provedení.

Všechny stojany sloužící k výdeji benzinu je třeba vybavit zřetelným nápisem upozorňujícím zákazníky na nutnost úplného zasunutí výdejní pistole do plnicího hrdla nádrže motorového vozidla.

Kontrola funkčnosti zařízení (systému) pro zpětný odvod par u výdejních stojanů je prováděna obsluhou čerpací stanice v pravidelných intervalech, nejméně však 1x za směnu. U stojanů vybavených signalizací funkčnosti řídicí elektroniky vývěvy je touto obsluhou kontrolována funkčnost světelné signalizační kontrolky při výdeji benzinu. U výdejních stojanů, které nejsou vybaveny optickou signalizací správné funkce systému, je případný únik par zjišťován obsluhou smyslově.

Provádění kontrol správné funkce zařízení obsluha zaznamenává do provozního deníku čerpací stanice. V případě vzniku podezření na nefunkčnost zařízení nebo zjištění nefunkčnosti signalizace zaznamená tuto skutečnost, neprodleně a prokazatelně vyzve příslušnou oprávněnou osobu k provedení servisní kontroly a k odstranění závady a po provedení opravy nebo seřízení a proměření účinnosti odsávání par převezme od úkon provádějící osoby protokol dokladující funkčnost systému. Protokol archivuje pro případnou kontrolu orgánů ochrany ovzduší a dokumentuje jím plnění povinností, které mu jsou uloženy zákonem.

Pokud osoba provozovatele není zároveň vlastníkem čerpací stanice, zabezpečí vlastník splnění požadavků stanovených touto přílohou interními předpisy a smluvními podmínkami uvedenými v uzavřené smlouvě o pronájmu. Vlastník čerpací stanice garantuje vybavení této stanice rekuperací II. stupně.

• 1. Podmínky činnosti opravářských a servisních firem

Každá osoba, která zabezpečuje opravy, údržbu nebo servisní činnosti související s provozem výdejních stojanů benzinu podle této přílohy, sepisuje protokol o výsledcích této činnosti podle vzoru tiskopisu uvedeného v příloze č. 13 k této vyhlášce. Protokol pořizuje ve dvou vyhotoveních, z nichž jedno je jako doklad o provedeném zásahu uloženo na čerpací stanici a druhé je archivováno příslušnou servisní organizací.

• 1. Oprávnění k zásahu do zařízení

K zásahu do zařízení sloužícího ke zpětnému odvodu par vznikajících při plnění benzinu do mobilních kontejnerů plnící pistolí výdejního stojanu je oprávněna pouze osoba odborně způsobilá k takovýmto úkonům, tzn. že je držitelem platného certifikátu (registračního osvědčení) výrobce výdejních stojanů prokazatelně opravňujícího k zásahům této osoby do konkrétních systémů. Evidenční číslo osvědčení a jméno pracovníka, který opravu a seřízení provedl, je kromě dalších údajů uvedeno v protokolu o provedené zkoušce (vzor tiskopisu v příloze č. 13 k této vyhlášce).

• 1. Lhůty provádění kontrol a servisních úkonů

Kontrola účinnosti systému zpětného odvodu par podle § 18 odst. 1 této vyhlášky, případně jeho seřizování, se provádí nejméně jednou ročně a doba mezi dvěma kontrolami není kratší než 6 měsíců. Kontrola účinnosti se dále provádí vždy po takovém zásahu do výdejních stojanů, jakým je výměna výdejní pistole nebo provedený kontrolní odběr. Tuto povinnost zakotví vlastník čerpací stanice do smluvního vztahu s osobou zabezpečující servis výdejních stojanů nebo ji splní jiným, prokazatelným způsobem.

• 1. Účinnost zpětného odvodu par

Kontrolu účinnosti, opravu a seřízení systému zpětného odvodu par podle § 18 odst. 1 této vyhlášky provádí pouze pracovník s oprávněním podle bodu 3 této přílohy mající autorizaci od výrobce měřicího zařízení pro kontrolu účinnosti systému.

Měřicí zařízení pro kontrolu účinnosti systému zpětného odvodu par je schváleno, ověřováno a kalibrováno podle zvláštního právního předpisu^7^).

Pro měření účinnosti systému zpětného odvodu par podle § 18 odst. 1 této vyhlášky se používají dva postupy.

• 1. Postup pro výdejní stojany, kde je vývěva poháněna elektromotorem čerpadla bez elektronického řízení systému zpětného odvodu par. Zkouška se provádí při čerpání benzinu do vhodné odměrné nádoby při 50 % a při 100 % jmenovitého průtoku benzinu. Měření účinnosti tohoto systému zpětného odvodu par se provádí výhradně plynoměrem k tomuto účelu určeným^7^).

• 1. Postup pro výdejní stojany s elektronicky řízeným systémem zpětného odvodu par, který umožňuje provést zkoušku bez čerpání benzinu. U multiproduktových stojanů se měří a seřizuje vždy jen jedna strana výdejního stojanu. Zkouška se provádí přístrojem k tomuto účelu schváleným^7^).

Po skončení všech prací vyhotoví oprávněný pracovník příslušný protokol ve dvou vyhotoveních (viz příloha č. 13 k této vyhlášce).

Příloha č. 13 k vyhlášce č. 355/2002 Sb.

Protokol o kontrole účinnosti zpětného odvodu par

[image omitted]

Příloha č.14 k vyhlášce č.355/2002 Sb.

Používání organických rozpouštědel v některých barvách a lacích a v produktech pro opravy nátěru vozidel

• 1. Tato příloha se nevztahuje na produkty prodávané k výlučnému použití pro činnosti uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce, které se provádějí v zařízeních, kterým bylo uděleno povolení k provozu a kde je možné dosáhnout přinejmenším srovnatelného snížení emisí těkavých látek jinými opatřeními k omezení emisí.

• 1. Účelem této přílohy je omezit celkový obsah těkavých látek v některých barvách a lacích a produktech pro opravy nátěru vozidel za účelem prevence nebo snížení znečišťování ovzduší způsobovaného příspěvkem těkavých látek ke tvorbě troposférického ozonu.

• 1. K naplnění účelu uvedeného v bodu 2. harmonizuje tato příloha technické specifikace pro některé barvy a laky a produkty pro opravy nátěru vozidel.

• 1. Tato příloha se vztahuje na produkty uvedené v části I. této přílohy.

• 1. Touto přílohou nejsou dotčena nebo ovlivněna opatření přijatá dalšími právními předpisy k ochraně zdraví spotřebitelů a pracovníků a jejich pracovního prostředí, včetně požadavků na označování těkavých organických látek.

• 1. Produkty uvedené v části I. této přílohy mohou být uváděny na trh ode dne stanoveného v její části II. pouze tehdy, jestliže obsah těkavých látek v těchto produktech nepřekračuje prahové hodnoty v této II. části stanovené a jsou splněna ustanovení § 13 odst. 2.

• 1. Ke kontrole, zda byly dodrženy prahové hodnoty obsahu těkavých látek podle části II. této přílohy, se použijí analytické metody podle její části I.

• 1. U produktů uvedených v části I. této přílohy, k nimž je nutno přidat rozpouštědla nebo jiné složky obsahující rozpouštědla, aby byly připraveny k použití, se prahové hodnoty podle části II. této přílohy vztahují na obsah těkavých látek v produktu ve stavu, jak je připraven k použití.

• 1. Pro účely restaurace a údržby budov a historických vozidel, kterým byla příslušnými orgány přiznána zvláštní historická a kulturní hodnota, mohou být udělena příslušnými orgány ochrany ovzduší individuální povolení k tomu, aby byly v přísně omezeném množství prodávány a nakupovány produkty, u nichž nejsou dodrženy prahové hodnoty obsahu těkavých látek stanovené v části II. této přílohy.

• 1. Produkty s obsahem těkavých látek uvedené v části I. této přílohy, které byly prokazatelně vyrobeny před daty uvedenými v etapě I a II, části II. této přílohy, u nichž obsah těkavých látek překračuje zde stanovené prahové hodnoty, mohou být uváděny na trh po dobu dalších 12 měsíců od těchto dat.

ČÁST I.

Vysvětlivky a základní pojmy

• 1. Pro účely této přílohy se barvami a laky rozumějí produkty uvedené níže v podkategoriích, s výjimkou aerosolů. Jsou to nátěrové hmoty používané pro budovy, jejich vybavení a příslušenství a s nimi spojené konstrukce, a sloužící k dekorativním, funkčním a ochranným účelům.

• 1.1 Podkategorie:

• a) matné nátěrové hmoty pro stěny a stropy v interiéru jsou nátěrové hmoty určené k nanášení na vnitřní stěny a stropy, se stupněm lesku ≤ 25@60°,

• b) lesklé nátěrové hmoty pro stěny a stropy v interiéru jsou nátěrové hmoty určené k nanášení na vnitřní stěny a stropy, se stupněm lesku > 25@60°,

• c) nátěrové hmoty pro venkovní stěny z minerálního podkladu jsou nátěrové hmoty určené k nanášení na vnější zdivo, cihlové stěny nebo sádrové stěny,

• d) vnitřní/venkovní barvy na dřevo, kov nebo plasty pro vybavení a obklady budov jsou nátěrové hmoty určené k nanášení na dveřní a okenní konstrukce a obklady a vytvářející neprůhledný film. Určeny jsou pro dřevěné, kovové nebo plastové podklady. Tato podkategorie zahrnuje též podkladové nátěrové hmoty a nátěrové hmoty pro mezivrstvy,

• e) vnitřní/venkovní laky a mořidla na vybavení budov jsou nátěrové hmoty určené k nanášení na vybavení budov a vytvářející transparentní nebo polotransparentní film pro účely dekorace nebo ochrany dřeva, kovu a plastů. Tato podkategorie zahrnuje též lazurovací hmoty na dřevo, kterými se rozumějí nátěrové hmoty vytvářející silnovrstvý film a sloužící k dekoraci nebo k ochraně dřeva před povětrnostními vlivy podle normy EN 927-1 kategorie polostabilní,

• f) nefilmotvorná mořidla jsou mořidla, která v souladu s normou EN 927-1:1996 tvoří vrstvu průměrné tloušťky menší než 5 µm, měřeno metodou 5A podle normy ISO 2808:1997,

• g) základní nátěrové hmoty jsou nátěrové hmoty s těsnicím a/nebo izolačním účinkem určené k použití na dřevu nebo stěnách a stropech,

• h) penetrační nátěrové hmoty jsou nátěrové hmoty určené ke stabilizaci volných částic podkladu nebo k dosažení hydrofobních vlastností a/nebo k ochraně dřeva proti zmodrání,

• i) jednosložkové speciální nátěrové hmoty jsou nátěrové hmoty se speciální funkcí na bázi filmotvorných látek. Jsou určeny pro aplikace se zvláštními požadavky, jako jsou základní a vrchní nátěry na plasty, základní nátěry na železné podklady, základní nátěry na lehké kovy jako je zinek a hliník, antikorozní nátěry, nátěrové hmoty na podlahy, včetně dřevěných a betonových podlah, ochrana proti graffiti, protipožární nátěry a nátěry odpovídající hygienickým normám v potravinářském průmyslu a ve zdravotnických zařízeních,

• j) vícesložkové speciální nátěrové hmoty jsou nátěrové hmoty ke stejnému použití jako jednosložkové nátěrové hmoty se speciální funkcí, avšak s druhou složkou (např. terciálními aminy) přidávanou před použitím,

• k) vícebarevné nátěrové hmoty jsou nátěrové hmoty, které přímo při prvním nanesení vytvářejí dvoubarevné nebo vícebarevné efekty,

• l) nátěrové hmoty s dekorativními efekty jsou nátěrové hmoty určené k vytváření zvláštních estetických efektů na speciálně upravených, předem natřených podkladech nebo podkladových nátěrech, s následným opracováním různými nástroji během fáze zasychání.

• 1. Pro účely této přílohy se produkty pro opravy nátěru vozidel rozumějí produkty uvedené níže v podkategoriích. Používají se k nátěru silničních vozidel podle směrnice 70/156/EHS nebo jejich částí, prováděného vně výrobních zařízení v rámci opravy, konzervace nebo dekorace vozidel.

• 2.1 Podkategorie:

• a) produkty pro přípravné a čisticí operace jsou produkty určené k mechanickému nebo chemickému odstraňování starých nátěrů a rzi nebo k přípravě na nanášení nových nátěrů:

• 1. přípravné prostředky zahrnují čisticí prostředky na nástroje, zejména produkty určené k čištění stříkacích pistolí a dalších zařízení, odstraňovače nátěrů, odmašťovadla včetně antistatických činidel pro plasty a odstraňovače silikonu;

• 1. čisticí prostředek je produkt určený k odstranění povrchových nečistot během příprav na nanášení nátěrových hmot a před jejich nanesením,

• b) karosářské plniče a tmely jsou viskózní látky určené k vyplnění hlubokých nerovností povrchu před nanesením vyrovnávacího nátěru,

• c) základní nátěrové hmoty jsou veškeré nátěrové hmoty určené k nanášení na holý povrch kovu nebo na existující nátěry jako ochrana proti korozi před nanesením vyrovnávací nátěrové hmoty:

• 1. vyrovnávací nátěrové hmoty jsou nátěrové hmoty určené k nanášení bezprostředně před nanesením vrchního nátěru ke zvýšení odolnosti proti korozi a přilnavosti vrchního nátěru a k dosažení rovnoměrné jakosti povrchu vyplněním drobných povrchových nerovností,

• 1. základní nátěrové hmoty na kov jsou nátěrové hmoty určené k nanášení jako základní nátěr, jako jsou promotory přilnavosti, plniče, vyrovnávací nátěrové hmoty, podkladové nátěrové hmoty, základní nátěrové hmoty na plasty, nátěrové hmoty pro nanášení způsobem mokrý do mokrého, plniče neurčené k broušení a stříkací plniče,

• 1. reaktivní základní nátěrové hmoty jsou nátěrové hmoty obsahující nejméně 0,5 % hmotnostních kyseliny fosforečné, určené k přímému nanášení na holý povrch kovu k zajištění odolnosti proti korozi a přilnavosti, nátěrové hmoty používané jako svařitelné základní nátěrové hmoty a mořicí roztoky pro galvanizované a pozinkované povrchy,

• d) vrchní nátěrové hmoty jsou pigmentované nátěrové hmoty určené k nanášení v jedné nebo několika vrstvách k dosažení lesku a trvanlivosti; zahrnují veškeré produkty užívané k těmto účelům, jako jsou podkladové nátěrové hmoty a laky,

• 1. podkladové nátěrové hmoty jsou pigmentované nátěrové hmoty určené k dosažení požadovaných barevných odstínů a optických efektů, avšak nikoli lesku nebo odolnosti povrchu nátěrového systému,

• 1. laky“ jsou transparentní nátěrové hmoty určené k vytváření konečného lesku a odolnosti nátěrového systému,

• e) speciální vrchní nátěrové hmoty jsou nátěrové hmoty určené k nanášení jako vrchní nátěry se zvláštními vlastnostmi v jediné vrstvě, jako je metalíza a perleťové efekty, dále to jsou vysoce odolné barevné nebo transparentní nátěry, například nátěry odolné proti poškrábání a fluorované transparentní nátěry, reflexní podkladové nátěry, vrchní nátěry se strukturními efekty, například tepané efekty, protiskluzové nátěry, plniče na spodky karoserie, ochranné nátěry proti nárazům, nátěry interiérů a aerosoly.

• 1. Metody pro stanovení obsahu těkavých organických látek v určených produktech

| Parametr | Jednotky | Zkouška | | | Metoda | Datum zveřejnění | | | | --- | --- | --- | --- | | obsah VOC | g/l | ISO 11890-2 | 2002 | | obsah VOC za přítomnosti reaktivních ředidel | g/l | ASTMD 2369 | 2003 |

ČÁST II.

A. MAXIMÁLNÍ PRAHOVÉ HODNOTY OBSAHU TĚKAVÝCH LÁTEK PRO BARVY A LAKY

	Podkategorie produktů	druh	Etapa I g/l* od 1. 1. 2007	Etapa II g/l* od 1. 1. 2010
a	matné nátěrové hmoty pro stěny a stropy v interiéru, stupeň lesku ≤ 25@60°	VŘNH	75	30
RNH	400	30
b	lesklé nátěrové hmoty pro stěny a stropy v interiéru, stupeň lesku > 25@60°	VŘNH	150	100
RNH	400	100
c	nátěrové hmoty pro venkovní stěny z minerálního podkladu	VŘNH	75	40
RNH	450	430
d	vnitřní/venkovní barvy na dřevo a kov pro vybavení a obklady budov	VŘNH	150	130
RNH	400	300
e	vnitřní/venkovní laky a mořidla na vybavení budov, včetně silnovrstvých lazurovacích hmot na dřevo	VŘNH	150	130
RNH	500	400
f	vnitřní/venkovní nefilmotvorná mořidla	VŘNH	150	130
RNH	700	700
g	základní nátěrové hmoty	VŘNH	50	30
RNH	450	350
h	penetrační nátěrové hmoty	VŘNH	50	30
RNH	750	750
i	jednosložkové nátěrové hmoty se speciální funkcí	VŘNH	140	140
RNH	600	500
j	vícesložkové nátěrové hmoty se speciální funkcí pro specifické účely, např. na podlahy	VŘNH	140	140
RNH	550	500
k	vícebarevné nátěrové hmoty	VŘNH	150	100
RNH	400	100
l	nátěrové hmoty s dekorativními efekty	VŘNH	300	200
RNH	500	200
*g/l připravený k použití

Poznámka:

Zkratka VŘNH znamená vodou ředitelné nátěrové hmoty

Zkratka RNH znamená rozpouštědlové nátěrové hmoty

B. MAXIMÁLNÍ PRAHOVÉ HODNOTY OBSAHU TĚKAVÝCH LÁTEK PRO PRODUKTY K OPRAVĚ NÁTĚRU VOZIDEL

C.

	Podkategorie produktů	Produkty	g/l* od 1. 1. 2007
a	produkty pro přípravné a čisticí operace	přípravné prostředky	850
čisticí prostředky	200
b	karosářské plniče a tmely	všechny druhy	250
c	základní nátěrové hmoty	vyrovnávací nátěrové hmoty a základní nátěrové hmoty (na kov)	540
reaktivní základní nátěrové hmoty	780
d	vrchní nátěrové hmoty	všechny druhy	420
e	speciální vrchní nátěrové hmoty	všechny druhy	840
* g/l připravený k použití. Případný obsah vody v produktu připraveném k použití se odečte, s výjimkou produktů v podkategorii a.

^1) Směrnice Rady 1999/13/ES, o omezování emisí těkavých organických látek (VOC) vznikajících při užívání organických rozpouštědel při některých činnostech a v některých zařízeních. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/63/ES, o kontrole emisí těkavých organických látek (VOC) vznikajících při skladování benzinu a při jeho distribuci od terminálů k čerpacím stanicím. Směrnice Rady 96/61/ES, o integrované prevenci a omezování znečištění. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/42//ES ze dne 21. dubna 2004 o omezování emisí těkavých organických látek vznikajících při používání organických rozpouštědel v některých barvách a lacích a výrobcích pro opravy nátěru vozidel a o změně směrnice 1999/13/ES.

^2) § 9 odst. 1 zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů.

^3) Nařízení vlády č. 25/1999 Sb., kterým se stanoví postup hodnocení nebezpečnosti chemických látek a chemických přípravků, způsob jejich klasifikace a označování a vydává Seznam dosud klasifikovaných nebezpečných chemických látek, ve znění nařízení vlády č. 258/2001 Sb.

^4) Vyhláška č. 356/2002 Sb., kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování.

^5) Nařízení vlády č. 353/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší.

^6) Například zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb.

^7^) Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii.