Nařízení vlády o institucionální podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o hodnocení výzkumných záměrů

§ 1

Náležitosti způsobu poskytování a užití institucionální podpory výzkumu a vývoje z veřejných prostředků

(K § 4 odst. 7 zákona)

(1) Rozhodnutí o poskytnutí institucionální podpory výzkumu a vývoje z veřejných prostředků (dále jen „institucionální podpora“) výzkumného záměru podle § 9 odst. 6 zákona poskytovatel vydá na celou dobu řešení výzkumného záměru, a to v prvním roce poskytování institucionální podpory výzkumného záměru nejpozději do 30 kalendářních dnů od začátku kalendářního roku.

(2) Institucionální podporu výzkumného záměru lze užít výhradně v souladu s uznanými náklady výzkumného záměru (dále jen „uznané náklady“).

(3) Institucionální podpora specifického výzkumu na vysokých školách se poskytuje na základě žádosti uchazeče. Žádost uchazeč předkládá poskytovateli nejpozději 60 kalendářních dnů před začátkem kalendářního roku, ve kterém má být institucionální podpora poskytnuta. Žádost o poskytnutí institucionální podpory v kalendářním roce 2003 může uchazeč předložit poskytovateli nejpozději do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto ustanovení. Součástí žádosti jsou údaje nezbytné pro výpočet výše institucionální podpory podle § 2 odst. 2.

(4) Poskytovatel o žádosti podle odstavce 3 rozhodne do 30 kalendářních dnů od začátku kalendářního roku, ve kterém má být požadovaná institucionální podpora poskytnuta. O žádosti na kalendářní rok 2003 poskytovatel rozhodne do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto ustanovení.

(5) Podrobné podmínky užití institucionální podpory výzkumného záměru nebo specifického výzkumu na vysokých školách stanoví poskytovatel příjemci jako součást rozhodnutí o poskytnutí institucionální podpory.^1)

(6) Úhradu poplatku za účast České republiky v mezinárodním programu výzkumu a vývoje nebo poplatku za členství v mezinárodní organizaci výzkumu a vývoje provede Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministerstvo“) nebo příslušný poskytovatel způsobem stanoveným v dokumentu zakládajícím účast České republiky v příslušném mezinárodním programu výzkumu a vývoje nebo v příslušném dokumentu zakládajícím členství v mezinárodní organizaci výzkumu a vývoje.

(7) Institucionální podpora na úhradu finančního podílu z prostředků České republiky na projekt mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji podle § 4 odst. 5 písm. c) zákona se poskytuje na základě žádosti uchazeče vybraného v souladu s pravidly příslušného programu mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji, obsahující vždy

• a) základní identifikační údaje o uchazeči, kterými jsou,

• 1. jde-li o fyzickou osobu, jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresa místa trvalého pobytu nebo bydliště, pokud nemá uchazeč na území České republiky místo trvalého pobytu, popřípadě i adresa pro doručování, liší-li se od adresy místa trvalého pobytu nebo bydliště; je-li tato osoba podnikatelem, také případný dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání vztahující se k této osobě nebo jí provozovanému druhu podnikání, identifikační číslo a adresa zapsaná v obchodním rejstříku nebo jiné zákonem upravené evidenci jako místo podnikání,

• 1. jde-li o právnickou osobu, obchodní firma nebo název, právní forma, adresa sídla, popřípadě i adresa pro doručování, liší-li se od adresy sídla, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, nebo obdobný údaj; u právnické osoby, která nemůže mít identifikační číslo, také stát, ve kterém je registrována,

• 1. jde-li o organizační složku České republiky nebo územního samosprávného celku, její název, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a adresa sídla,

• b) jde-li o právnickou osobu nebo organizační složku České republiky nebo územního samosprávného celku, také údaje o případné organizační složce, vnitřní organizační jednotce nebo součásti uchazeče, pověřené na základě zvláštního právního předpisu, zřizovací listiny, zakládací listiny nebo jiného dokladu o zřízení či založení uskutečňováním výkonu práv a povinností souvisejících s řešením projektu mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji nebo jeho části, pokud existuje,

• c) doklad, popřípadě doklady, o přijetí uchazečova projektu výzkumu a vývoje k řešení v rámci programu mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji a o výši finančního podílu České republiky, který je možné hradit z veřejných prostředků; není-li uvedený doklad vyhotoven v českém nebo anglickém jazyce, popřípadě v jiném jazyce stanoveném příslušným poskytovatelem, také úředně ověřený překlad uvedeného dokladu do českého nebo anglického jazyka,

• d) podpis uchazeče, jde-li o fyzickou osobu, jinak podpis osoby oprávněné za uchazeče jednat.

(8) Je-li doklad uvedený v odstavci 7 písm. c) vydáván poskytovatelem příslušným rozhodnout o institucionální podpoře podle § 4 odst. 5 písm. c) a § 7 odst. 5 zákona, který uchazeče v souladu s pravidly příslušného programu mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji sám vybral, odstavec 7 písm. c) se na takového uchazeče nepoužije a poskytovatel si zjistí údaje vyplývající z dokladu uvedeného v odstavci 7 písm. c) ze své úřední evidence.

§ 2

Kritéria a postupy poskytování a užití institucionální podpory specifického výzkumu na vysokých školách

(K § 7 odst. 4 zákona)

(1) Podmínkou pro poskytnutí institucionální podpory specifického výzkumu na vysokých školách^2) (dále jen „institucionální podpora specifického výzkumu“) je splnění těchto kritérií:

• a) v kalendářním roce, který předchází kalendářnímu roku poskytnutí institucionální podpory specifického výzkumu, získala vysoká škola podporu výzkumu a vývoje z veřejných prostředků podle zákona nebo podle právních předpisů účinných přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení,

• b) v kalendářním roce, který předchází kalendářnímu roku poskytnutí institucionální podpory specifického výzkumu, poskytla vysoká škola údaje o výsledcích výzkumu a vývoje podporovaného z veřejných prostředků do rejstříku informací o výsledcích,

• c) v kalendářním roce poskytnutí institucionální podpory specifického výzkumu na vysoké škole studují studenti v doktorském studijním programu nebo v posledním ročníku magisterského studijního programu.

(2) Podíl vysoké školy na institucionální podpoře specifického výzkumu na všech vysokých školách v působnosti poskytovatele stanoví poskytovatel na základě

• a) podílu podpory výzkumu a vývoje poskytnuté podle zákona nebo podle právních předpisů účinných přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení vysoké škole na celkové výši podpory výzkumu a vývoje poskytnuté podle zákona nebo podle právních předpisů účinných přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení všem vysokým školám v působnosti poskytovatele, vynásobeného podílem podpory výzkumu a vývoje s prokazatelně uplatněnými výsledky na celkové podpoře výzkumu a vývoje vysoké školy,

• b) podílu studentů doktorských studijních programů na vysoké škole na počtu studentů doktorských studijních programů na všech vysokých školách v působnosti poskytovatele,

• c) podílu absolventů magisterských studijních programů na vysoké škole na počtu absolventů magisterských studijních programů na všech vysokých školách v působnosti poskytovatele,

• d) podílu přepočteného počtu profesorů na vysoké škole na přepočteném počtu akademických pracovníků vysoké školy,

• e) podílu přepočteného počtu docentů na vysoké škole na přepočteném počtu akademických pracovníků vysoké školy.

(3) Institucionální podporu specifického výzkumu lze užít na výzkumnou činnost, na které se podílejí studenti vysokých škol, a to zejména na úhradu

• a) osobních a věcných nákladů spolupráce studentů magisterských a doktorských studijních programů (dále jen „studenti“) při řešení projektů a výzkumných záměrů řešených na vysokých školách,

• b) osobních a věcných nákladů společného výzkumu prováděného akademickými pracovníky a studenty podle pravidel stanovených jednotlivými vysokými školami,

• c) nákladů na výzkum prováděný studenty při přípravě diplomové nebo disertační práce.

§ 3

Podíl institucionální podpory na uznaných nákladech

(K 7 odst. 5 zákona)

(1) Podíl institucionální podpory na úhradě uznaných nákladů stanoví poskytovatel na základě výsledků hodnocení výzkumného záměru podle § 29 zákona nebo na základě výsledků kontroly podle § 13 zákona nebo v souvislosti se změnou výše uznaných nákladů nebo výše institucionální podpory podle § 9 odst. 7 zákona.

(2) Podíl institucionální podpory na úhradě uznaných nákladů výzkumného záměru může činit až 100 %.

§ 4

Vymezení položek uznaných nákladů

(K § 8 odst. 1 zákona)

Do uznaných nákladů lze zahrnout:

• a) osobní náklady nebo výdaje na výzkumné zaměstnance, techniky a další pomocný personál příjemce, popřípadě osoby, jejíž je příjemce organizační složkou, včetně zaměstnanců dělnických profesí, podílející se na řešení výzkumného záměru, zahrnující i povinné zákonné odvody^3) a příděl do fondu kulturních a sociálních potřeb nebo jeho poměrnou část, pokud není tento fond tvořen příděly ze zisku,

• b) náklady nebo výdaje na přístroje, stroje, zařízení, pozemky a budovy a další hmotný a nehmotný majetek používaný výhradně a trvale pro výzkumnou činnost v přímé souvislosti s řešením výzkumného záměru,

• c) další provozní náklady vzniklé v přímé souvislosti s řešením výzkumného záměru, například náklady na materiál, zásoby a drobný hmotný majetek,

• d) náklady na služby využívané v přímé souvislosti s řešením výzkumného záměru,

• e) cestovní náhrady^4) a náklady na mezinárodní spolupráci v přímé souvislosti s řešením výzkumného záměru a náklady na zveřejnění výsledků výzkumného záměru, včetně nákladů na zajištění práv k výsledkům výzkumu,

• f) doplňkové (režijní) náklady nebo výdaje vzniklé v přímé souvislosti s řešením výzkumného záměru, například administrativní náklady, náklady na pomocný personál a infrastrukturu, energii a služby neuvedené v písmenech a) a c).

§ 5

Náležitosti nezbytné pro předložení návrhu výzkumného záměru

(K § 27 odst. 1 zákona)

(1) Součástí náležitostí nezbytných pro předložení návrhu výzkumného záměru je prokázání způsobilosti uchazeče podle § 28 zákona. Předkládá-li uchazeč více návrhů výzkumných záměrů současně, prokazuje svoji způsobilost pouze jednou.

(2) Návrh výzkumného záměru dále obsahuje

• a) základní informace o uchazeči, kterými jsou

• 1. jmenovité složení orgánů uchazeče a organizační schéma s počtem zaměstnanců,

• 1. výroční zprávy o činnosti uchazeče za posledních pět let, pokud existují,

• 1. vymezení podílu výzkumu a vývoje na celkové činnosti uchazeče, hlavního výzkumného zaměření uchazeče, přínosu uchazeče k rozvoji oboru v národním a mezinárodním kontextu, uživatelů výsledků výzkumu a vývoje prováděného uchazečem,

• 1. popis účasti uchazeče na uskutečňování mezinárodní spolupráce České republiky ve výzkumu a vývoji realizované na základě mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, informace o členství uchazeče nebo jeho zástupců v nevládních mezinárodních odborných organizacích výzkumu a vývoje a informace o smlouvách uchazeče o spolupráci se zahraničními organizacemi zabývajícími se výzkumem a vývojem,

• 1. rozpočet výzkumu a vývoje uchazeče v posledních pěti letech ve struktuře institucionální podpora, účelová podpora a další zdroje financování výzkumu a vývoje (s uvedením zdroje),

• b) podrobný popis výzkumného záměru, včetně popisu těchto skutečností:

• 1. současný stav úrovně poznání a výzkumné činnosti v oblasti, která je předmětem výzkumného záměru, z mezinárodního a národního hlediska,

• 1. vztah problematiky výzkumného záměru k výzkumnému zaměření uchazeče a jeho souvislost s dlouhodobým záměrem rozvoje výzkumu a vývoje uchazeče, dosavadní podíl uchazeče na řešení problematiky výzkumného záměru v národním a mezinárodním kontextu,

• 1. stěžejní uplatněné výsledky výzkumu a vývoje uchazeče vztahující se k problematice výzkumného záměru,

• 1. předmět a cíle výzkumného záměru, strategie, metody a časový harmonogram jejich dosažení,

• 1. předpokládané výsledky výzkumného záměru včetně specifikace jejich charakteru a věcného obsahu a harmonogramu jejich předpokládaného uplatnění,

• c) popis personálního zabezpečení realizace výzkumného záměru, obsahující:

• 1. jmenný seznam zaměstnanců uchazeče, popřípadě osoby, jejíž je uchazeč organizační složkou, kteří se budou podílet na řešení výzkumného záměru (dále jen „řešitelský tým“), včetně jejich pracovního zařazení, předpokládaných stěžejních činností směřujících k naplnění cílů výzkumného záměru a předpokládané pracovní kapacity v hodinách za rok,

• 1. údaje o věkové a kvalifikační struktuře řešitelského týmu,

• 1. seznam nejvýznamnějších výsledků výzkumu a vývoje řešitelského týmu vztahujících se k problematice výzkumného záměru za posledních pět let,

• d) popis prostorového a materiálně technického zabezpečení řešení výzkumného záměru, včetně popisu těchto skutečností:

• 1. míra zabezpečení realizace výzkumného záměru v rámci stávajících prostorových a materiálně technických podmínek na pracovišti uchazeče,

• 1. infrastruktura, přístrojové a technické vybavení, které je nutné pro realizaci cílů výzkumného záměru pořídit,

• e) popis finančního zabezpečení řešení výzkumného záměru, včetně uvedení:

• 1. uznaných nákladů, jejich specifikace a zdůvodnění,

• 1. specifikace finančních zdrojů.

(3) Návrh výzkumného záměru se předkládá v českém jazyce, části výzkumného záměru uvedené v odstavci 2 písm. a) body 3 a 4 a písm. b) až e) se předkládají zároveň v anglickém jazyce.

§ 6

Postup při změně výše uznaných nákladů nebo výše institucionální podpory

(K § 9 odst. 7 zákona)

(1) O změnu výše uznaných nákladů nebo výše institucionální podpory může příjemce požádat poskytovatele písemně nejpozději 60 kalendářních dnů před koncem kalendářního roku, který předchází roku požadované změny výše uznaných nákladů nebo výše institucionální podpory.

(2) Pokud nastane podstatná změna okolností týkajících se řešení výzkumného záměru, kterou nemohl příjemce předvídat ani ji nezpůsobil, požádá o změnu výše uznaných nákladů nebo změnu výše institucionální podpory nejpozději do 7 kalendářních dnů ode dne, kdy se o takové skutečnosti dozvěděl.

(3) Žádost o změnu výše uznaných nákladů nebo výše institucionální podpory musí obsahovat náležitosti podle § 5 odst. 2 písm. b) až e) tohoto nařízení.

(4) Poskytovatel žádost podanou podle odstavce 1 posoudí do konce kalendářního roku, který předchází roku požadované změny výše uznaných nákladů nebo výše institucionální podpory. Žádost podanou podle odstavce 2 posoudí poskytovatel do 60 kalendářních dnů ode dne, kdy ji obdržel.

(5) Na změnu výše uznaných nákladů nebo výše institucionální podpory podle odstavců 1 a 2 nemá příjemce právní nárok. Hodlá-li poskytovatel žádosti o změnu výše uznaných nákladů nebo výše institucionální podpory podle odstavce 1 nebo 2 vyhovět, rozhodne o změně rozhodnutí, vydaného podle § 9 odst. 7 zákona, do 30 kalendářních dnů ode dne posouzení žádosti. Nehodlá-li poskytovatel žádosti o změnu výše uznaných nákladů nebo výše institucionální podpory podle odstavce 1 nebo 2 vyhovět, oznámí to do 30 kalendářních dnů ode dne posouzení žádosti příjemci sdělením; rozhodnutí o žádosti se nevydává.

(6) V případě zvýšení roční míry inflace, zveřejněné Českým statistickým úřadem, o více než 5 % může poskytovatel upravit výši uznaných nákladů a výši institucionální podpory bez podání žádosti podle odstavců 1 až 3 a rozhodnout o změně rozhodnutí, vydaného podle § 9 odst. 6 zákona, z vlastního podnětu.

(7) Shledá-li poskytovatel důvody pro odnětí institucionální podpory nebo její části stanovené zvláštním právním předpisem,^5) zahájí neprodleně řízení o odnětí institucionální podpory nebo její části podle správního řádu.^6)

§ 7

Způsob převzetí návrhu výzkumného záměru a jeho evidence

(K § 27 odst. 6 zákona)

(1) Poskytovatel zabezpečí, aby doručené návrhy výzkumných záměrů byly na obálce označeny pořadovým číslem, datem a hodinou doručení a s těmito údaji předány komisi pro přijímání návrhů výzkumných záměrů (dále jen „přijímací komise“) za tím účelem poskytovatelem zřízenou. Při osobním doručení návrhu výzkumného záměru musí být jejímu doručiteli poskytovatelem vystaveno potvrzení o jeho přijetí s uvedením údajů podle první věty.

(2) Přijímací komise má nejméně 3 členy. Členy přijímací komise jmenuje a odvolává poskytovatel z řad zaměstnanců svých, popřípadě zaměstnanců osoby, jejíž je poskytovatel organizační složkou.

(3) Členem přijímací komise nemůže být zaměstnanec poskytovatele, u nějž vzhledem k jeho vztahu k přijímanému výzkumnému záměru nebo k některému z uchazečů lze mít důvodné pochybnosti o jeho nepodjatosti.

(4) Zjistí-li některý člen přijímací komise, že nesplňuje podmínky uvedené v odstavci 3, neúčastní se práce přijímací komise a oznámí tuto skutečnost neprodleně poskytovateli, který jej odvolá.

(5) Přijímací komise zpracuje protokol, ve kterém jsou o každém návrhu výzkumného záměru uvedeny zejména tyto údaje:

• a) název výzkumného záměru, jeho anotace, jeho zatřídění podle číselníku vědních oborů, obchodní firma nebo název uchazeče a jméno, příjmení a případné akademické tituly a vědecké hodnosti fyzické osoby odpovědné uchazeči za odbornou úroveň výzkumného záměru (řešitele),

• b) údaj o doručení ve lhůtě nebo po uplynutí lhůty stanovené poskytovatelem podle zákona, včetně časového údaje o době doručení,

• c) údaj o úplnosti náležitostí návrhů výzkumných záměrů; u návrhů výzkumných záměrů nesplňujících stanovené náležitosti také důvod pro vyloučení z hodnocení.

(6) Protokol podle odstavce 5 schvaluje poskytovatel a zasílá jej do 7 kalendářních dnů ode dne schválení ministerstvu. Protokol je součástí dokladů o hodnocení výzkumných záměrů.

§ 8

Složení hodnotící komise a podmínky nepodjatosti jejích členů

(K § 29 odst. 2 zákona)

(1) Hodnotící komise má nejméně 5 členů. Členové hodnotící komise jsou jmenováni poskytovatelem na základě návrhu právnických osob nebo organizačních složek České republiky (dále jen „organizační složka státu“) působících v problematice, která je předmětem řešení návrhů nebo výsledků posuzovaných výzkumných záměrů, a mohou být poskytovatelem rovněž odvoláni; členové jsou jmenováni tak, aby

• a) v hodnotící komisi byli zástupci poskytovatele, zástupci fyzických nebo právnických osob nebo organizačních složek státu zabývajících se výzkumem a vývojem nebo zástupci dalších právnických osob působících v dané problematice,

• b) nadpoloviční většinu členů hodnotící komise netvořili zaměstnanci České republiky působící při výkonu práce ve stejné organizační složce státu a zaměstnanci příspěvkových organizací v působnosti poskytovatele; toto ustanovení se nepoužije na složení hodnotících komisí ustavených k hodnocení výzkumných záměrů v oblasti výzkumu a vývoje týkajícího se obrany nebo bezpečnosti České republiky.

(2) Počet hodnotících komisí stanoví poskytovatel tak, aby hodnotící komise hodnotila výzkumné záměry všech uchazečů nebo příjemců zabývající se oborově stejnou problematikou s výjimkou výzkumných záměrů hodnocených meziresortní hodnotící komisí.

(3) Členem hodnotící komise může být jmenována pouze osoba, která

• a) nebyla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin,^7) pokud se na ni nehledí, jako by odsouzena nebyla; svoji bezúhonnost prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů, který nesmí být starší než 3 měsíce přede dnem jmenování členem hodnotící komise,

• b) nebyla v posledních 3 letech disciplinárně potrestána podle zvláštních právních předpisů^8) upravujících výkon odborné činnosti, pokud tato činnost souvisí s předmětem hodnocení,

• c) není současně členem Rady pro výzkum a vývoj,

• d) není současně členem více než 2 dalších hodnotících komisí nebo meziresortních hodnotících komisí ustanovených podle § 29 odst. 4 zákona.

(4) Členové hodnotící komise jsou jmenováni na dobu 5 let, nejvýše však na 2 po sobě jdoucí funkční období. Hodnotící komise si zvolí ze svých členů předsedu, který ji svolává a řídí její činnost.

(5) Členství v hodnotící komisi zaniká

• a) uplynutím funkčního období,

• b) odstoupením na vlastní žádost,

• c) úmrtím,

• d) odvoláním poskytovatelem.

(6) Důvodem k odvolání člena hodnotící komise poskytovatelem je

• a) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,^9)

• b) pravomocné odsouzení pro úmyslný trestný čin,^7)

• c) neplnění úkolů člena hodnotící komise stanovených v odstavci 9 a v § 9 odst. 1 nebo ve statutu hodnotící komise.

(7) Člen hodnotící komise neprodleně oznámí poskytovateli skutečnosti rozhodné pro jeho členství v hodnotící komisi stanovené v odstavcích 3 a 6.

(8) Členové hodnotící komise se účastní jednání komise a pro hodnocení návrhů nebo výsledků výzkumných záměrů se seznámí se všemi podklady. Uchazeč nebo příjemce umožní členům hodnotící komise a oponentům ověřit si skutečnosti týkající se výzkumného záměru u uchazeče nebo příjemce.

(9) Člen hodnotící komise nesmí být přítomen při hodnocení návrhu výzkumného záměru nebo výsledků výzkumného záměru a nesmí ovlivňovat ostatní členy hodnotící komise, pokud vzhledem k jeho vztahu k návrhu výzkumného záměru nebo výsledkům výzkumného záměru nebo k uchazeči lze mít důvodné pochybnosti o jeho nepodjatosti.

§ 9

Způsob činnosti hodnotící komise, způsob nakládání s údaji obsaženými v návrzích výzkumných záměrů a další náležitosti

(K § 29 odst. 2 zákona)

(1) Jednání hodnotící komise je neveřejné a mohou se jej zúčastnit jen její členové nebo pověření zástupci poskytovatele. Jiné osoby se mohou zúčastnit nebo být přítomny jednání hodnotící komise jen s jejím souhlasem nebo se souhlasem poskytovatele. Poskytovatel si vyžádá od všech osob přicházejících do styku s návrhy výzkumných záměrů, dokumenty o výzkumných záměrech nebo výsledky hodnocení výzkumných záměrů písemné prohlášení, ve kterém se zavážou, že

• a) neposkytnou informaci o průběhu hodnocení návrhu výzkumného záměru nebo výsledku výzkumného záměru uchazeči nebo příjemci,

• b) neposkytnou jiným osobám informace o návrzích výzkumných záměrů nebo výsledcích jejich hodnocení, s výjimkou informací v rozsahu stanoveném § 12 zákona po jejich zveřejnění poskytovatelem,

• c) nepořídí z podkladů pro hodnocení návrhů nebo výsledků výzkumných záměrů kopii,

• d) podklady pro hodnocení návrhů nebo výsledků výzkumných záměrů po jejich zpracování vrátí poskytovateli nebo je zničí.

(2) Hodnotící komise je schopná usnášení, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů. Usnesení se přijímá nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů komise splňujících podmínky podle § 8 odst. 9. Není-li hodnotící komise opakovaně schopna dospět k usnesení, předloží poskytovateli všechny návrhy usnesení včetně jejich zdůvodnění. Pokud si to vyžádá člen hodnotící komise, je ve stanovisku hodnotící komise uvedeno i jeho stanovisko odlišné od stanoviska hodnotící komise.

(3) Hodnotící komise doporučí poskytovateli, které návrhy výzkumných záměrů předložené podle § 27 odst. 3 zákona mají být postoupeny k hodnocení meziresortní hodnotící komisí.

(4) Poskytovatel rozhodne, které návrhy výzkumných záměrů předložené podle § 27 odst. 3 zákona postoupí k hodnocení meziresortní hodnotící komisí. Poskytovatel může rozhodnout v rozporu s doporučením hodnotící komise.

(5) Poskytovatel doručí návrhy výzkumných záměrů podle odstavce 4 nebo určených ministerstvem po zpracování protokolů podle § 7 odst. 6 ministerstvu do 120 kalendářních dnů od začátku kalendářního roku, ve kterém byly návrhy výzkumných záměrů poskytovateli předloženy.

(6) Ve své činnosti se hodnotící komise řídí statutem a jednacím řádem. Statut a jednací řád vydá poskytovatel a zveřejní je nejpozději v termínu pro předložení návrhů výzkumných záměrů na své internetové adrese.

(7) Na závěr hodnocení zpracuje hodnotící komise protokol o hodnocení návrhu nebo výsledků výzkumného záměru, který musí obsahovat zejména identifikační údaje výzkumného záměru, název uchazeče, uznané náklady, výši institucionální podpory a zdůvodnění výsledku hodnocení vycházející i z posudků oponentů. Protokoly o hodnocení návrhů nebo výsledků výzkumných záměrů předloží hodnotící komise poskytovateli. Poskytovatel rozhodne o poskytnutí institucionální podpory. Poskytovatel může rozhodnout v rozporu s doporučením hodnotící komise, pokud rozhodnutí písemně zdůvodní a přiloží k protokolu.

(8) Administrativně, organizačně a finančně zajišťuje činnost hodnotící komise poskytovatel.

(9) Ochrana návrhů výzkumných záměrů a výsledků výzkumných záměrů podle zvláštních právních předpisů^10) není dotčena.

(10) Poskytovatel je oprávněn zveřejnit pouze údaje určené ke zveřejnění v zadávací dokumentaci podle § 27 odst. 2 zákona, a to až po vyhlášení výsledků hodnocení výzkumných záměrů, s výjimkou údajů o návrzích výzkumných záměrů, podléhajících ochraně podle zvláštního právního předpisu.^11)

§ 10

Podmínky nepodjatosti oponentů vůči návrhu výzkumného záměru a uchazeči a způsob nakládání s údaji obsaženými v návrzích výzkumných záměrů

(K § 29 odst. 3 zákona)

(1) Oponentem, který zpracovává oponentní posudek na návrh výzkumného záměru, nesmí být osoba, u níž vzhledem k jejímu vztahu k návrhu výzkumného záměru nebo k uchazeči lze mít důvodné pochybnosti o její nepodjatosti.

(2) Poskytovatel si vyžádá písemné prohlášení oponenta o jeho nepodjatosti vůči uchazeči a návrhu výzkumného záměru a současně prohlášení o dodržení závazků uvedených v § 9 odst. 1 písm. a) až d).

(3) Oponenty posuzujícími tentýž návrh výzkumného záměru nesmí být zaměstnanci stejného zaměstnavatele; je-li jejich zaměstnavatelem Česká republika, nesmí vykonávat práci u stejné organizační složky státu, nejedná-li se o hodnocení výzkumného záměru v oblasti výzkumu týkajícího se obrany nebo bezpečnosti České republiky.

(4) Oponentem výzkumného záměru nesmí být člen hodnotící komise nebo meziresortní hodnotící komise, která tento výzkumný záměr hodnotí.

(5) Jestliže se v průběhu hodnocení návrhu výzkumného záměru prokáže, že oponentní posudek zpracoval oponent, který nesplňuje podmínky podle odstavce 1, hodnotící komise ani poskytovatel k obsahu oponentního posudku nepřihlédnou a poskytovatel zajistí zpracování nového oponentního posudku.

§ 11

Způsob ustavení meziresortní hodnotící komise pro hodnocení obdobných výzkumných záměrů podporovaných z různých kapitol státního rozpočtu, způsob její činnosti a další náležitosti

(K § 29 odst. 5 zákona)

(1) Meziresortní hodnotící komise posuzuje návrhy výzkumných záměrů nebo výsledky výzkumných záměrů řešících oborově stejnou problematiku určených podle § 9 odst. 4 nebo určených ministerstvem po zpracování protokolů podle § 7 odst. 6.

(2) Meziresortní hodnotící komise má nejméně 5 členů. Ministerstvo jmenuje členy meziresortní hodnotící komise tak, aby v ní byli zastoupeni poskytovatelé, fyzické nebo právnické osoby nebo organizační složky státu nebo územních samosprávných celků zabývající se výzkumem a vývojem nebo další právnické osoby působící v dané problematice.

(3) Počet meziresortních hodnotících komisí stanoví ministerstvo tak, aby meziresortní hodnotící komise hodnotila výzkumné záměry všech uchazečů nebo příjemců zabývající se oborově stejnou problematikou.

(4) Ustanovení § 8 odst. 3 až 9 a § 9 odst. 1, 2 a 7 se pro činnost meziresortní hodnotící komise použijí obdobně.

(5) Ve své činnosti se meziresortní hodnotící komise řídí statutem a jednacím řádem, které vydá ministerstvo po dohodě s ostatními poskytovateli, kteří jsou zastoupeni v meziresortní hodnotící komisi.

(6) Administrativně a organizačně zajišťuje činnost meziresortní hodnotící komise ministerstvo. Finanční zajištění je předmětem dohody ministerstva a dotčených poskytovatelů.

§ 12

Ocenění za mimořádné výsledky ve výzkumu a vývoji, podporovaném institucionální podporou

(K § 3 odst. 4 zákona)

(1) Ocenění mimořádných výsledků ve výzkumu a vývoji (dále jen „ocenění“) může poskytovatel udělit fyzické osobě za výsledek dosažený na základě jím poskytnuté institucionální podpory, od jehož zveřejnění, ochrany podle zvláštních právních předpisů^12) nebo realizování neuplynulo více než 5 let.

(2) O udělení ocenění rozhodne poskytovatel, z jehož kapitoly státního rozpočtu nebo z jehož rozpočtu je ocenění hrazeno. Částka určená na ocenění je součástí institucionálních výdajů rozpočtové kapitoly poskytovatele podle § 6 odst. 1 zákona.

(3) Poskytovatel vydá statut ocenění, ve kterém stanoví zejména název ocenění, největší možný počet udělovaných ocenění, formu udělovaného ocenění, výši finančního nebo hodnotu věcného ocenění, náležitosti, způsob a termín podávání návrhů na ocenění. Statut ocenění musí být zveřejněn na internetové adrese poskytovatele nejméně 30 dnů přede dnem uzávěrky přijímání návrhů na ocenění.

(4) Výše jednoho finančního ocenění nebo hodnota jednoho věcného ocenění může činit až 100 000 Kč.

(5) Návrhy na ocenění předkládají poskytovatelé nebo příjemci institucionální podpory v termínech, způsobem a s náležitostmi, které stanoví poskytovatel.

(6) Pro posuzování návrhů na ocenění jmenuje poskytovatel svůj poradní orgán. Členem poradního orgánu může být pouze osoba, která

• a) nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem odborné činnosti, nebo pro trestný čin hospodářský nebo trestný čin proti majetku,^7) pokud se na ni nehledí, jako by odsouzena nebyla; svoji bezúhonnost prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů, který nesmí být starší než 3 měsíce přede dnem jmenování členem poradního orgánu,

• b) nebyla v posledních 3 letech disciplinárně potrestána podle zvláštních právních předpisů upravujících výkon odborné činnosti,^8) pokud tato činnost souvisí s návrhem věcného nebo finančního ocenění,

• c) není osobou blízkou podle zvláštního právního předpisu k osobě navrhované na ocenění.

(7) O přijatých návrzích na ocenění zpracuje poradní orgán protokol. V protokolu uvede seznam osob navržených na ocenění, doporučení nebo zamítnutí ocenění, včetně jeho zdůvodnění, a návrh finančního ocenění nebo věcného ocenění.

(8) Jednání poradního orgánu se řídí jednacím řádem vydaným poskytovatelem. Jednací řád poradního orgánu poskytovatel zveřejní na své internetové adrese nejpozději v den uzávěrky přijímání návrhů na ocenění.

(9) Udělení ocenění se zveřejňuje na internetové adrese poskytovatele.

§ 13

Účinnost

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.

Předseda vlády:

PhDr. Špidla v. r.

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy:

JUDr. Buzková v. r.

^1) § 14 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).

^2) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 210/2000 Sb. a zákona č. 147/2001 Sb.

^3) Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb. a zákona č. 138/2001 Sb. Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb. a zákona č. 353/2001 Sb.

^4) Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění zákona č. 44/1994 Sb., zákona č. 125/1998 Sb., zákona č. 324/1998 Sb., zákona č. 333/1999 Sb., zákona č. 36/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 448/2000 Sb. a zákona č. 445/2001 Sb.

^5) § 15 zákona č. 218/2000 Sb.

^6) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 29/2000 Sb. a zákona č. 227/2000 Sb.

^7) Trestní zákon.

^8) Například zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 162/1993 Sb., zákona č. 193/1994 Sb., zákona č. 243/1997 Sb., zákona č. 30/1997 Sb. a nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 30/1998 Sb., a vyhláška č. 311/1997 Sb., o chovu a využití pokusných zvířat.

^9) § 10 občanského zákoníku.

^10) Například zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 177/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., obchodní zákoník.

^11) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 164/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 363/2000 Sb., zákona č. 60/2001 Sb. a zákona č. 322/2001 Sb.

^12) Například zákon č. 121/2000 Sb., zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve znění zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 116/2000 Sb. a zákona č. 207/2000 Sb., zákon č. 529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových výrobků, ve znění zákona č. 116/2000 Sb., zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, ve znění zákona č. 116/2000 Sb., zákon č. 206/2000 Sb., o ochraně biotechnologických vynálezů a o změně zákona č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k nových odrůdám rostlin a plemenům zvířat, ve znění zákona č. 93/1996 Sb., zákon č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám).