Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami

(3) Goodwill, který je obsahem položky „B. Dlouhodobý nehmotný majetek“ aktiv, se rovnoměrně odpisuje po dobu používání majetku, ke kterému se vztahuje. Nelze-li zjistit dobu používání uvedeného majetku, odpisuje se goodwill nejdéle po dobu 5 let.

(4) Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek, který je obsahem položky B. aktiv se odpisuje nejdéle po dobu 20 let.

(5) Odpisy se uvádějí v Netechnickém účtu v položce „III.8. Ostatní náklady“ nebo v Technickém účtu k životnímu pojištění v položce „II.8.c) Správní režie“ v případě dlouhodobého hmotného majetku vykazovaného v položce F.I. aktiv. V případě dlouhodobého hmotného majetku vykazovaného v položce „C.I. Pozemky a stavby“ se odpisy uvádějí v Netechnickém účtu v položce III.5.a) nebo v Technickém účtu k životnímu pojištění v položce II.9.a).

§ 34

Postup tvorby a použití rezerv

S výjimkou technických rezerv se uvádí tvorba rezerv podle odstavce 1 v Netechnickém účtu v položce „III.8. Ostatní náklady“, použití rezerv včetně jejich rozpuštění na základě inventarizace v Netechnickém účtu v položce „III.7. Ostatní výnosy“.

§ 35

Metoda vzájemného zúčtování

(1) V účetních knihách a v účetní závěrce lze za podmínky podle § 7 odst. 6 zákona vzájemně zúčtovávat případy:

• a) dobropisů nebo refundací týkajících se konkrétní nákladové, popřípadě výnosové položky a vztahujících se k účetnímu období, ve kterém byl náklad, popřípadě výnos zúčtován,

• b) doměrků a vratek daní z příjmů, nepřímých daní a poplatků, včetně odložené daně (§ 36),

• c) transakcí podle § 7 odst. 3.

(2) V účetní závěrce lze dále vzájemně zúčtovávat pohledávky a dluhy, s výjimkou přijatých záloh a závdavků nebo poskytnutých záloh a závdavků, vůči téže fyzické nebo právnické osobě, které mají dobu splatnosti do jednoho roku a jsou vedeny ve stejných měnách, a emitované a vlastní dluhopisy nebo jiné dluhové cenné papíry.

(3) Ustanovení odstavce 1 písm. a) a b) a odstavce 2 neplatí pro pohledávky a dluhy a náklady a výnosy, které se vztahují k pojištění a zajištění.

(4) Za vzájemné zúčtování se nepovažuje započtení podle občanského zákoníku.

§ 36

Metoda odložené daně

(1) Výpočet odložené daně je založen na závazkové metodě vycházející z rozvahového přístupu. Závazkovou metodou se rozumí postup, kdy odložená daň ve vztahu k výsledku hospodaření zjištěnému v účetnictví bude uplatněna v pozdějším období, a proto při výpočtu bude použita sazba daně z příjmů platná v období, ve kterém budou daňový dluh nebo pohledávka uplatněny. Pokud tato sazba daně známa není, použije se sazba platná v následujícím účetním období.

(2) Rozvahový přístup znamená, že závazková metoda podle odstavce 1 vychází z přechodných rozdílů, jimiž jsou rozdíly mezi daňovou základnou aktiv, popřípadě pasiv a jejich účetní hodnotou v rozvaze. Daňovou základnou aktiv, popřípadě pasiv je hodnota těchto aktiv, popřípadě pasiv uplatnitelná v budoucnosti pro daňové účely.

(3) Odložená daňová pohledávka nebo odložený daňový dluh se zjistí jako součin výsledného rozdílu podle odstavce 2 a sazby daně z příjmů, která je stanovena zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

(4) Účetní jednotka uvádí odložený daňový dluh vždy a odloženou daňovou pohledávku s ohledem na ustanovení § 25 odst. 2 zákona.

(5) Dorovnávací daň se při výpočtu odložené daně nezohledňuje.

§ 37

Metoda kursových rozdílů

(1) Kurzové rozdíly vzniklé z přepočtu majetku a závazků vyjádřených v cizí měně na měnu účetnictví se vykazují v položce „III.8. Ostatní náklady“ nebo „III.7. Ostatní výnosy“ v Netechnickém účtu ve výkazu zisku a ztráty, není-li dále stanoveno jinak.

(2) Kursové rozdíly u majetku a závazků oceňovaných reálnou hodnotou nebo ekvivalencí jsou součástí tohoto ocenění, bez ohledu na to, zda se oceňovací rozdíly k uvedenému okamžiku uvádějí ve výkazu zisku a ztráty nebo v rozvaze.

§ 37a

Způsob určení funkční měny

(1) Funkční měna účetní jednotky se určuje na základě kritérií pro určení funkční měny podle mezinárodních účetních standardů upravených právem Evropské unie^56).

(2) Způsob určení funkční měny zahraniční jednotky a přepočet údajů týkajících se zahraniční jednotky podle mezinárodních účetních standardů upravených právem Evropské unie^56) se použijí pouze u konsolidovaných účetních jednotek pro účely sestavení konsolidované účetní závěrky.

§ 37b

Postup při změně měny účetnictví

(1) Dojde-li ke změně měny účetnictví účetní jednotky,

• a) údaje za minulé účetní období uvedené v účetní závěrce se přepočtou obecným kurzem pro rozvahový den minulého účetního období a

• b) počáteční zůstatky účtů k prvnímu dni účetního období, od kterého došlo ke změně měny účetnictví, se stanoví přepočtem konečných zůstatků účtů, ze kterých tyto počáteční zůstatky účtů vychází, obecným kurzem pro rozvahový den minulého účetního období.

(2) Údaje za minulé účetní období vykazované ve výkazu zisku a ztrát se přepočtou průměrným obecným kurzem, pokud by použití obecného kurzu pro rozvahový den minulého účetního období vedlo k významným odchylkám od přepočtu tímto průměrným obecným kurzem. Použije-li účetní jednotka pro přepočet těchto údajů průměrný obecný kurz, použije tento kurz také pro přepočet údajů o transakcích za minulé účetní období vykazovaných v přehledu o peněžních tocích a přehledu o změnách vlastního kapitálu, pokud je sestavuje. Zůstatky vztahující se k minulým účetním obdobím uvedené v těchto výkazech se vždy přepočtou obecným kurzem pro den, ke kterému byly tyto zůstatky stanoveny.

(3) Průměrný obecný kurz se určí na základě obecných kurzů v rámci účetního období. Způsob výpočtu průměrného obecného kurzu určí účetní jednotka na základě vnitřního předpisu s přihlédnutím k výkyvům obecného kurzu v průběhu účetního období.

(4) Rozdíl mezi výsledkem hospodaření běžného období vykazovaným jako údaj za minulé účetní období přepočteným průměrným obecným kurzem a tímto výsledkem hospodaření přepočteným obecným kurzem pro rozvahový den minulého účetního období se vykazuje v položce „A.VI. Nerozdělený zisk minulých účetních období nebo neuhrazená ztráta minulých účetních období“ vykazované jako údaj za minulé účetní období. Rozdíl vzniklý z použití různých kurzů pro přepočet údajů v přehledu o peněžních tocích a přehledu o změnách vlastního kapitálu se vykazuje na zvláštním řádku v těchto výkazech s názvem „Rozdíl z přepočtu na měnu účetnictví“ tak, aby zůstatky uváděné v těchto výkazech navazovaly na zůstatky uvedené v rozvaze.

ČÁST PÁTÁ

KONSOLIDOVANÁ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA

HLAVA I

POSTUP ZAHRNOVÁNÍ ÚČETNÍCH JEDNOTEK DO KONSOLIDAČNÍHO CELKU

§ 38

(1) Konsolidační celek podle § 22 odst. 6 zákona tvoří konsolidující účetní jednotka a konsolidované účetní jednotky.

(2) Konsolidující účetní jednotkou podle odstavce 1 je rovněž ovládající osoba, jejíž jediným nebo hlavním účelem je podílnictví v konsolidovaných účetních jednotkách, jakož i správa a zhodnocování těchto podílů, pokud jsou tyto konsolidované účetní jednotky výlučně nebo převážně pojišťovnami.^1a) Konsolidující účetní jednotkou podle odstavce 1 je rovněž ovládající osoba vykonávající vliv na základě existence trvalých vztahů zajišťovací činnosti podle zvláštního právního předpisu.^1a)

HLAVA II

METODY KONSOLIDACE

§ 39

(1) Konsolidace se provádí způsobem přímé konsolidace nebo po jednotlivých úrovních dílčích celků. Přímou konsolidací se rozumí konsolidace všech účetních jednotek najednou, bez využití konsolidovaných účetních závěrek případně sestavených za dílčí celky.

(2) Konsolidace po jednotlivých úrovních znamená, že se postupně sestavují konsolidované účetní závěrky za nižší celky které pak vstupují do konsolidovaných účetních závěrek vyšších celků.

(3) Při sestavování konsolidované účetní závěrky se využívají tyto metody:

• a) plné konsolidace, která se použije při zahrnutí konsolidované účetní jednotky do konsolidované účetní závěrky,

• b) poměrné konsolidace, která se použije při zahrnutí účetní jednotky pod společným vlivem do konsolidované účetní závěrky,

• c) konsolidace ekvivalencí, která se použije při zahrnutí účetní jednotky přidružené do konsolidované účetní závěrky.

(4) Metoda plné konsolidace začleňuje položky rozvahy a výkazu zisku a ztráty účetních závěrek konsolidovaných účetních jednotek, po jejich případném vyloučení, přetřídění a úpravách, do rozvahy a výkazu zisku a ztráty konsolidující účetní jednotky.

(5) Metoda poměrné konsolidace začleňuje položky rozvahy a výkazu zisku a ztráty účetních jednotek pod společným vlivem v poměrné výši odpovídající podílu konsolidující účetní jednotky na vlastním kapitálu těchto účetních jednotek, po jejich případném vyloučení, přetřídění a úpravách, do rozvahy a výkazu zisku a ztráty konsolidující účetní jednotky.

(6) Metoda konsolidace ekvivalencí znamená ocenění podílu konsolidující účetní jednotky na účetní jednotce přidružené ve výši podílu na vlastním kapitálu, po případném přetřídění a úpravách jednotlivých položek účetní závěrky.

(7) U účetních jednotek, které mají povinnost podrobit se sestavení konsolidované účetní závěrky, se zvolená metoda konsolidace může změnit pouze ve výjimečných případech. Takovouto změnu uvede účetní jednotka v příloze v účetní závěrce s odůvodněním a s uvedením jejího vlivu na aktiva, pasiva a finanční situaci účetních jednotek zahrnutých do konsolidované účetní závěrky.

(8) Přetříděním se rozumí takové operace v účetních závěrkách účetních jednotek vstupujících do konsolidace, na jejichž základě je možno přiřadit k sobě v procesu konsolidace sourodé položky a sčítat je. Úpravami se rozumí operace ke sladění účetních metod v rámci konsolidace v případech, kdy odlišné metody by podstatným způsobem ovlivnily pohled na ocenění majetku a závazků v konsolidované účetní závěrce a na vykázaný výsledek hospodaření. Vyloučením se rozumí takové operace, které umožní, aby konsolidovaná účetní závěrka neobsahovala vzájemné transakce, které byly realizovány účetními jednotkami v konsolidaci. Jde zejména o vzájemné pohledávky a dluhy, přijaté a vyplacené podíly na zisku, dary a další operace mezi účetními jednotkami, které mají významný vliv na konsolidovaný výsledek hospodaření.

(9) Ustanovení odstavce 8 se nepoužije u položek pasiv, které účetní jednotky, zahrnuté do konsolidace, ocenily podle ustanovení o způsobech oceňování a jejich použití platných pro pojišťovny, ani u položek aktiv, jejichž změny hodnot mají mimo jiné vliv na některá práva pojištěných nebo taková práva vytvářejí. Informace o použití tohoto ustanovení se uvede v příloze v konsolidované účetní závěrce.

(10) Vyloučení zisku a ztráty, které plynou z operací, prováděných mezi účetními jednotkami, zahrnutými do konsolidace, a které jsou součástí účetní hodnoty aktiv, se neprovede, pokud byla operace provedena na regulovaném trhu a z ní vyplynula práva ve prospěch pojištěných. Informace o použití tohoto ustanovení, zejména pokud mělo významný vliv na majetek a závazky, finanční situaci, výsledek hospodaření všech účetních jednotek zahrnutých do konsolidace, se uvede v příloze v konsolidované účetní závěrce.

HLAVA III

USPOŘÁDÁNÍ A OZNAČOVÁNÍ POLOŽEK KONSOLIDOVANÉ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY A OBSAHOVÉ VYMEZENÍ POLOŽEK TÉTO ZÁVĚRKY

§ 40

(1) Konsolidovanou účetní závěrku tvoří rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha a přehled o změnách vlastního kapitálu konsolidačního celku.

(2) Informace konsolidované účetní závěrky vycházejí z účetních závěrek konsolidující účetní jednotky a konsolidovaných účetních jednotek, účetních jednotek pod společným vlivem a účetních jednotek přidružených, z konsolidovaných účetních závěrek dílčích celků a dalších informací, které poskytují uvedené účetní jednotky podle § 22b odst. 1 zákona konsolidující účetní jednotce. Tyto dokumenty jsou účetními záznamy a uschovávají se po dobu úschovy konsolidované účetní závěrky.

(3) Konsolidovaná účetní závěrka se dokumentuje přehledem o způsobu transformace z účetních závěrek účetních jednotek, které mají povinnost podrobit se sestavení konsolidované účetní závěrky. Tento přehled je účetním záznamem a uchovává se po celou dobu úschovy konsolidované účetní závěrky.

(4) Pro uspořádání položek konsolidované účetní závěrky a jejich obsahové vymezení se použije uspořádání a obsahové vymezení položek účetní závěrky podle § 3 odst. 2 a 3 doplněné o položky, které vyplývají z konsolidace.

§ 41

Konsolidovaná rozvaha

(1) V konsolidované rozvaze se uvádí výše aktiv v ocenění sníženém o opravné položky a oprávky, odděleně za běžné účetní období a minulé účetní období. Výše pasiv se uvádí za běžné účetní období a minulé účetní období.

(2) Rozvaha se podle použité metody konsolidace doplní o položky

• a) „Kladný konsolidační rozdíl“,

• b) „Záporný konsolidační rozdíl“,

• c) „Menšinový vlastní kapitál“,

• d) „Menšinový základní kapitál“,

• e) „Menšinové kapitálové fondy“,

• f) „Menšinové fondy ze zisku včetně nerozděleného zisku a neuhrazené ztráty minulých účetních období“,

• g) „Menšinový výsledek hospodaření běžného účetního období“,

• h) „Cenné papíry a podíly v ekvivalenci“,

• i) „Konsolidační rezervní fond“,

• j) „Podíl na výsledku hospodaření v ekvivalenci“.

(2) Položka „Menšinový výsledek hospodaření běžného účetního období“ obsahuje podíl na zisku nebo ztrátě za účetní období, který přísluší menšinovým společníkům obchodní korporace.

(3) Položka „Podíl na výsledku hospodaření v ekvivalenci“ obsahuje podíl konsolidující účetní jednotky na hospodářském výsledku běžného účetního období osoby pod podstatným vlivem ve výši podílu konsolidující účetní jednotky na základním kapitálu osoby pod podstatným vlivem od okamžiku nabytí podílu.

§ 42

Konsolidovaný výkaz zisku a ztráty

(1) V konsolidovaném výkazu zisku a ztráty se uvádí výše nákladů a výnosů odděleně za běžné účetní období a minulé účetní období.

(2) Výkaz zisku a ztráty se podle použité metody konsolidace doplní

• a) v nákladových položkách o položku „Zúčtování aktivního konsolidačního rozdílu“,

• b) ve výnosových položkách o položky „Zúčtování záporného konsolidačního rozdílu“,

• c) o položky „Menšinové podíly na výsledku hospodaření“ a „Podíl na výsledku hospodaření v ekvivalenci“.

§ 43

Obsahové vymezení přílohy v konsolidované účetní závěrce

(1) Příloha v konsolidované účetní závěrce obsahuje informace požadované podle § 22 a 23, a to tak, aby se usnadnilo posouzení finanční situace konsolidačního celku, s úpravami, jež vyplývají z použitých způsobů konsolidace podle § 39 odst. 1 a metod konsolidace podle § 39 odst. 3 v porovnání s účetní závěrkou, včetně těchto úprav:

• a) při uvádění transakcí mezi spřízněnými stranami se neuvádějí operace mezi spřízněnými stranami, které jsou zahrnuty do konsolidace a které se z konsolidace vylučují,

• b) při uvádění průměrného počtu zaměstnanců během účetního období se zvlášť uvádí průměrný počet zaměstnanců, který zaměstnávají účetní jednotky konsolidované pomocí metody poměrné konsolidace,

• c) při uvádění částek odměn, záloh, zápůjček a ostatních pohledávek se uvádějí pouze částky konsolidující účetní jednotkou a jí ovládanými osobami přiznané osobám vyjmenovaným v § 22 odst. 2 písm. n) a o).

(2) Konsolidující účetní jednotka dále uvede v příloze v konsolidované účetní závěrce

• a) způsob konsolidace podle § 39 odst. 1 a metodu konsolidace podle § 39 odst. 3,

• b) obchodní firmu a sídlo konsolidovaných účetních jednotek zahrnutých do konsolidačního celku s uvedením podílu na vlastním kapitálu v těchto účetních jednotkách držený jinými osobami než konsolidující účetní jednotkou nebo osobami jednajícími vlastním jménem, ale na účet těchto účetních jednotek; dále uvede důvody, na základě kterých se stala ovládající osobou,

• c) obchodní firmu a sídlo konsolidovaných účetních jednotek nezahrnutých do konsolidačního celku, včetně důvodů jejich nezahrnutí s uvedením podílu na vlastním kapitálu v těchto účetních jednotkách drženého jinými osobami než konsolidující účetní jednotkou,

• d) obchodní firmu a sídlo účetních jednotek přidružených, které jsou zahrnuty do konsolidované účetní závěrky s uvedením podílu na jejich vlastním kapitálu, který drží účetní jednotky zahrnuté do konsolidace nebo osoby jednající vlastním jménem, ale na účet těchto účetních jednotek,

• e) obchodní firmu a sídlo účetních jednotek přidružených, které nejsou zahrnuty do konsolidované účetní závěrky, včetně uvedení důvodu pro nezahrnutí,

• f) obchodní firmu a sídlo účetních jednotek pod společným vlivem zahrnutých do konsolidované účetní závěrky s uvedením podílu na jejich kapitálu, který drží účetní jednotky zahrnuté do konsolidace nebo osoby jednající vlastním jménem, ale na účet těchto účetních jednotek; dále uvede důvody, na základě kterých je vykonáván společný vliv,

• g) obchodní firmu a sídlo účetních jednotek, které nejsou uvedeny pod písmeny b) až f), v nichž má konsolidující účetní jednotka sama nebo prostřednictvím osoby jednající vlastním jménem na její účet podíl na vlastním kapitálu menší než 20 %; uvede se výše podílu na vlastním kapitálu, včetně celkové výše vlastního kapitálu, výše výsledku hospodaření za poslední účetní období těchto účetních jednotek; tato informace nemusí být uvedena, nejsou-li tyto účetní jednotky významné z hlediska podání věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví a finanční situace v konsolidované účetní závěrce; informace o vlastním kapitálu a o výsledku hospodaření se rovněž neuvádějí, nejsou-li zveřejněny a je-li podíl konsolidující účetní jednotky na vlastním kapitálu přímo nebo prostřednictvím jiných účetních jednotek menší než 50 %.

(3) Účetní jednotka neuvede informace podle odstavce 2, pokud by tyto informace svou povahou vážně poškozovaly kteroukoliv účetní jednotku, které se týkají; informace o vynechání těchto údajů se vždy uvede v příloze v konsolidované účetní závěrce.

ČÁST ŠESTÁ

USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

§ 46

(1) Ustanovení této vyhlášky se nevztahují na účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky sestavené za účetní období započatá před účinností této vyhlášky.

(2) Položky „B. Dlouhodobý nehmotný majetek“ a „F.I. Dlouhodobý hmotný majetek, jiný než pozemky a stavby (nemovitosti), a zásoby“ obsahují též dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a technické zhodnocení zařazené do těchto položek v ocenění před nabytím účinnosti této vyhlášky, a to až do vyřazení tohoto majetku.

§ 47

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003.

Ministr:

Mgr. Sobotka v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 502/2002 Sb.

[image omitted]

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 502/2002 Sb.

[image omitted]

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 502/2002 Sb.

[image omitted]

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 502/2002 Sb.

Některé metody výpočtu technických rezerv

A. Rezerva na nezasloužené pojistné

• 1. Rezerva na nezasloužené pojistné se v zásadě vypočítává pro každou pojistnou smlouvu zvlášť.

• 1. U kategorií pojištění, kde není možné stanovit časovou korelaci mezi riziky a pojistným, se použijí takové výpočtové metody, které berou v úvahu nestejný časový vývoj rizika.

• 1. Nelze-li při výpočtu rezervy uplatnit časové hledisko, je možné pro stanovení výše rezervy použít matematicko-statistické metody.

B. Rezerva na hrozící ztráty

Rezerva na hrozící ztráty se vypočítává na základě pojistných plnění a správní režie, které by mohly pravděpodobně vzniknout po skončení účetního období v souladu s pojistnými smlouvami uzavřenými před tímto dnem, pokud jejich odhadovaná výše přesáhne výši rezervy na nezasloužené pojistné a výši splatného pojistného vyplývajícího z daných pojistných smluv. Při výpočtu rezervy se zohlední rovněž odložené pořizovací náklady na pojistné smlouvy dle § 30.

C. Rezerva na životní pojištění

Rezerva na životní pojištění se v zásadě vypočítává samostatně pro každou smlouvu životního pojištění. Záporné hodnoty jednotlivých rezerv na životní pojištění vznikající v důsledku použití pojistně matematické metody se nahradí nulovými hodnotami. Přehled základních zvolených předpokladů se uvede v příloze v účetní závěrce.

D. Rezervy na pojistná plnění nevyřízených pojistných událostí

• 1. Neživotní pojištění

• a) Rezerva uvedená se v zásadě vypočítává pro každou pojistnou událost samostatně na základě předpokládané hodnoty budoucích nákladů.

• b) Rezerva musí rovněž brát v úvahu vzniklé, ale k rozvahovému dni dosud nehlášené škody; hodnota takovéto rezervy je stanovena na základě pojistně matematických metod s ohledem na dosavadní zkušenost, pokud jde o počet a závažnost nároků na pojistná plnění hlášených po rozvahovém dni. Nejsou-li uvedené údaje k dispozici a není-li ani to z objektivního důvodu možné, použije se metoda kvalifikovaného odhadu.

• c) Při výpočtu rezervy se zohledňují náklady na vyřízení pojistných událostí bez ohledu na jejich původ.

• d) Od výše rezervy na pojistná plnění nevyřízených pojistných událostí se odečítají zpětně získatelné částky vyplývající z nabytí práv pojistníků vůči třetím osobám nebo z nabytí zákonného vlastnictví pojištěného majetku; k jejich odhadu se přistupuje na základě zásady obezřetnosti. Pokud jsou tyto částky významné, uvedou se v příloze v účetní závěrce.

• e) Pokud musí být odškodné z titulu pojistného plnění vypláceno formou ročních splátek, musí být výše rezervy, která je za tímto účelem vytvářena, vypočtena na základě uznávaných metod pojistné matematiky.

• f) Nelze použít implicitní diskontování či odpočty, bez ohledu na to, zda vyplývají z použití současné hodnoty na rezervu na pojistná plnění nevyřízených pojistných událostí, jejichž vypořádání je očekáváno později ve vyšší hodnotě, nebo se předpokládá, že bude provedeno jinak.

• g) Účetní jednotky mohou použít pro účely zohlednění výnosů z investic explicitní diskontování nebo odpočty pouze, pokud jsou splněny následující podmínky

• 1. očekávaný termín pro vypořádání nároků z pojistných událostí je nejméně 4 roky po dni uskutečnění účetního případu,

• 1. diskontování nebo odpočet se provádí na všeobecně uznávaném obezřetném základě,

• 1. při výpočtu celkových nákladů na vypořádání nároků z pojistných událostí vezme účetní jednotka v úvahu veškeré faktory, které by mohly způsobit zvýšení těchto nákladů,

• 1. účetní jednotka má k dispozici odpovídající údaje k tomu, aby mohla vytvořit spolehlivý model četnosti vypořádání nároků z pojistných událostí,

• 1. úroková míra použitá pro výpočet současné hodnoty není vyšší než opatrný odhad investičního výnosu z aktiv investovaných v rámci rezervy na pojistná plnění během období nutného k výplatě nároků z pojistných událostí; kromě toho nesmí přesáhnout ani jeden z ukazatelů, kterými jsou investiční výnos z takových aktiv za předcházejících 5 let a investiční výnos z takových aktiv za rok předcházející rozvahovému dni.

• 1. Životní pojištění

Výše rezervy na pojistná plnění nevyřízených pojistných událostí se rovná částkám dlužným majitelům pojistných práv, zvýšeným o náklady na vyřízení pojistných událostí. Zahrnuje rezervu na vzniklé, ale dosud neohlášené škody.

^1) Směrnice Rady ze dne 19. prosince 1991 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách pojišťoven (91/674/EHS). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/51/ES ze dne 18. června 2003, kterou se mění směrnice 78/660/EHS, 83/349/EHS, 86/635/EHS a 91/674/EHS o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách některých forem společností, bank a jiných finančních institucí a pojišťoven. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/46/ES ze dne 14. června 2006, kterou se mění směrnice Rady 78/660/EHS o ročních účetních závěrkách některých forem společností, 83/349/EHS o konsolidovaných účetních závěrkách, 86/635/EHS o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách bank a ostatních finančních institucí a 91/674/EHS o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách pojišťoven. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS.

^1a) Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů.

^2) Zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.

^3) Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů.

^3a) Například zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

^7) Část B přílohy k zákonu o pojišťovnictví.

^8) Část A přílohy k zákonu o pojišťovnictví.

^9) § 1879 občanského zákoníku.

^10) § 2820 občanského zákoníku.

^11) § 14 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.

^12) § 18 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.

^13) § 18 odst. 2 písm. a) a c) až g) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.

^14) § 24 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.

^15a) § 24 odst. 2 písm. b) nebo § 24 odst. 8 zákona č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších přepisů.

^20) § 71 a násl. zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích).

^21) Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů.

^22) § 74 zákona o obchodních korporacích.

^32) Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

^33) Zákon č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový, ve znění pozdějších předpisů.

^36) § 248 zákona o obchodních korporacích.

^41) § 18 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.

^41a) § 2819 občanského zákoníku.

^53) § 496 odst. 2 občanského zákoníku.

^54) Např. § 498 odst. 1 občanského zákoníku.

^55) § 2764 odst. 2 občanského zákoníku.

^56) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 297/2008. Nařízení Komise (EU) 2023/1803 ze dne 13. srpna 2023, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002.