Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku)

ČÁST PRVNÍ

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška stanoví ceny, koeficienty, přirážky a srážky k cenám a postupy při uplatnění způsobů oceňování věcí, práv, jiných majetkových hodnot a služeb.

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely této vyhlášky se rozumí:

• a) halou stavba o jednom nebo více podlažích, ve kterých souhrn jednotlivých volných vnitřních prostorů vymezených svislými konstrukcemi, podlahou a spodním lícem stropních nebo nosných střešních konstrukcí, o velikosti každého prostoru minimálně 400 m^3, činí více než dvě třetiny obestavěného prostoru stavby; za svislé konstrukce vymezující vnitřní volné prostory se nepovažují vnitřní samostatné podpěrné tyčové prvky (sloupy, pilíře) a svislé konstrukce nedosahující výšky 1,7 m; zastavěná plocha haly činí nejméně 150 m^2. Způsob měření a výpočtu výměr je uveden v příloze č. 1,

• b) vedlejší stavbou stavba, která tvoří příslušenství^1) stavby hlavní nebo doplňuje užívání pozemku a jejíž zastavěná plocha nepřesahuje 100 m^2; vedlejší stavbou není garáž a zahrádkářská chata,

• c) stářím stavby počet let, který uplynul od roku, v němž nabylo právní moci kolaudační rozhodnutí, do roku, ke kterému se ocenění provádí, v případech, kdy došlo k užívání stavby dříve, počítá se její stáří od roku, v němž se prokazatelně započalo s užíváním stavby. Nelze-li stáří stavby takto zjistit, počítá se od roku zjištěného z jiného dokladu, a není-li k dispozici ani ten, určí se odhadem,

• d) rybníkem vodní nádrž se zemní hrází, s přirozeným nebo zahloubeným dnem a s hloubkou vody u výpustního zařízení při normální hladině ve vegetačním období 0,5 m a výše,

• e) malou vodní nádrží nádrž s objemem do 2 milionů m^3 po hladinu ovladatelného prostoru, s největší hloubkou 9 m, měřeno na pevné dno; stoletý průtok v profilu hráze do 60 m^3/s nebo u nádrží s umělým přívodem vody nesmí přesáhnout součet stoletého průtoku z vlastní vodní nádrže a kapacity přivaděče,

• f) velkou vodní nádrží nádrž s objemem nad 2 miliony m^3 po hladinu ovladatelného prostoru nebo s větší hloubkou než 9 m, měřeno na pevné dno a se stoletým průtokem v profilu hráze nad 60 m^3/s,

• g) ostatní vodní nádrží zejména jezero, tůň a zatopený lom, pískovna a důlní propadlina, a dále i vodní nádrž s hloubkou vody u výpustního zařízení při normální hladině ve vegetačním období menší než 0,5 m,

• h) stavbou pro rodinnou rekreaci^1a)

• 1. rekreační chata s obestavěným prostorem maximálně 360 m^3 a se zastavěnou plochou maximálně 80 m^2, včetně verand, vstupů a podsklepených teras; může být podsklepená a mít nejvýše jedno nadzemní podlaží a podkroví,

• 1. zahrádkářská chata s obestavěným prostorem maximálně 110 m^3 a zastavěnou plochou maximálně 25 m^2, včetně verand, vstupů a podsklepených teras; může být podsklepená a mít nejvýše jedno nadzemní podlaží a podkroví,

• 1. rekreační domek v zastavěném území obce se zastavěnou plochou maximálně 80 m^2, včetně verand, vstupů a podsklepených teras; může mít nejvýše dvě nadzemní podlaží, popřípadě jedno nadzemní podlaží a podkroví a jedno podzemní podlaží,

• 1. rekreační chalupa, kterou je stavba, u níž byl původní účel užití stavby změněn na stavbu pro rodinnou rekreaci,

• i) souborem staveb vzájemně provozně a ekonomicky související stavby ve vlastnictví stejné právnické nebo fyzické osoby, které netvoří příslušenství k jiným stavbám, a jejich příslušenství,

• j) počtem obyvatel obce ke dni ocenění počet obyvatel podle stavu uveřejněného Českým statistickým úřadem v Malém lexikonu obcí České republiky, který je aktuální v období počínajícím prvým dnem druhého měsíce po jeho vydání. Za prvý měsíc se považuje měsíc následující po dni vydání. Při změně územní struktury ke dni ocenění se vychází z počtu obyvatel obce aktuálního ke dni ocenění,

• k) funkčním celkem soubor nemovitostí tvořený pozemkem zastavěným stavbou, která je věcí nemovitou a souvisejícím jedním nebo více společně užívanými pozemky, zpravidla pod společným oplocením, popřípadě vyplývá-li jejich funkční spojení z územního rozhodnutí^1b), stavebního povolení^1c) nebo kolaudačního rozhodnutí^1d). Ve funkčním celku může být i více zastavěných pozemků.

ČÁST DRUHÁ

OCEŇOVÁNÍ STAVEB NÁKLADOVÝM ZPŮSOBEM, KOMBINACÍ NÁKLADOVÉHO A VÝNOSOVÉHO ZPŮSOBU A POROVNÁVACÍM ZPŮSOBEM

HLAVA I

OCEŇOVÁNÍ STAVEB NÁKLADOVÝM ZPŮSOBEM

§ 3

Budova a hala

(1) Jako budova [§ 3 odst. 1 písm. a) bod 1 zákona] a hala se oceňuje stavba, kterou nelze zařadit podle účelu jejího užití mezi stavby oceňované podle § 4 až 11.

(2) Cena budovy a haly se zjistí vynásobením počtu m^3 obestavěného prostoru, určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1, základní cenou za m^3 stanovenou v závislosti na účelu užití a upravenou podle odstavce 3.

(3) Základní cena budovy a haly uvedená v přílohách č. 2 a 3 se násobí koeficienty K1 až K5, Ki a Kp podle vzorce

ZCU = ZC x K1 x K2 x K3 x K4 x K5 x Ki x Kp,

kde

ZCU..... základní cena upravená,

ZC ....... základní cena podle přílohy č. 2 nebo č. 3,

K1 ........ koeficient přepočtu základní ceny podle druhu konstrukce uvedený v příloze č. 4,

K2 ........ koeficient přepočtu základní ceny podle velikosti průměrné zastavěné plochy podlaží v objektu, popřípadě samostatně oceňované části, se vypočte podle vzorce

K2= 0,92 + 6,60PZP

kde

0,92 a 6,60 jsou konstanty,

PZP... průměrná zastavěná plocha (m^2),

K3 ........ koeficient přepočtu základní ceny podle průměrné výšky podlaží v objektu, popřípadě samostatně oceňované části podle vzorce

K3=2,10v+0,30 pro budovy,

K3=2,80v+0,30 pro haly, ne však méně než 0,60,

kde

ν.... je průměrná výška podlaží v metrech, 2,10; 2,80; 0,30 a 0,60 jsou konstanty,

K4 ........ koeficient vybavení stavby se vypočte podle vzorce

K4 = 1 + (0,54 x ṉ),

kde

0,54 je konstanta,

ṉ.... součet objemových podílů konstrukcí a vybavení, uvedených v příloze č. 14 v tabulce č. 1 pro budovy a v tabulce č. 2 pro haly, s nadstandardním vybavením, snížený o součet objemových podílů konstrukcí a vybavení s podstandardním vybavením zjištěných z uvedených tabulek.

Dále platí, že

• a) není-li ve výčtu konstrukcí a vybavení v příslušné tabulce přílohy č. 14 uvedena konstrukce, která se ve stavbě vyskytuje, zjistí se její objemový podíl ze vzorce

CKOP×ZC×K1×K2×K3×K5×Ki,

kde

CK	výše nákladů na pořízení dané konstrukce nebo vybavení v době a místě ocenění (Kč)
OP	obestavěný prostor budovy nebo haly (m3)
ZC	základní cena uvedená v příloze č. 2 nebo 3 (Kč/m3)
K1, K2, K3	koeficienty uvedené výše
K5, Ki	koeficienty uvedené dále.

Takto zjištěný objemový podíl se vynásobí koeficientem 1,852 a připočte se k součtu objemových podílů; přitom se výše ostatních objemových podílů nemění,

• b) chybí-li ve stavbě konstrukce uvedená v příslušné tabulce přílohy č. 14, vynásobí se její stanovený objemový podíl koeficientem 1,852 a odečte se od součtu objemových podílů.

Výše koeficientu K4 je omezena rozpětím od 0,80 do 1,20, které lze překročit jen výjimečně na základě průkazného zdůvodnění;

K5............ koeficient polohový podle přílohy č. 13,

Ki............. koeficient změny cen staveb podle přílohy č. 35, vztažený k cenové úrovni roku 1994 (1994 = 1,00),

Kp............ koeficient prodejnosti uvedený v příloze č. 36.

(4) Podzemní budova a podzemní hala se oceňuje podle § 16.

§ 4

Inženýrská a speciální pozemní stavba

Cena inženýrské a speciální pozemní stavby, kromě stavby rybníka a malé vodní nádrže, se zjistí vynásobením počtu příslušné měrné jednotky (m^3, m^2, m, kus nebo hektar) základní cenou uvedenou v příloze č. 5 a násobí se koeficienty K5 z přílohy č. 13, Ki z přílohy č. 35 a Kp z přílohy č. 36.

§ 5

Rodinný dům, rekreační chalupa a rekreační domek

(1) Cena rodinného domu,^2) rekreační chalupy a rekreačního domku se zjistí vynásobením počtu m^3 obestavěného prostoru, určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1, základní cenou uvedenou v příloze č. 6 stanovenou v závislosti na druhu konstrukce a upravenou podle odstavce 2.

(2) Základní cena rodinného domu, rekreační chalupy a rekreačního domku uvedená v příloze č. 6 se násobí koeficienty K4, K5, Ki a Kp podle vzorce

ZCU = ZC x K4 x K5 x Ki x Kp,

kde

ZCU..... základní cena upravená,

ZC ....... základní cena podle přílohy č. 6,

K4 ........ koeficient vybavení stavby se vypočte podle vzorce

K4 = 1 + (0,54 x ṉ),

kde

0,54 je konstanta,

ṉ.... součet objemových podílů konstrukcí a vybavení, uvedených v příloze č. 14 v tabulce č. 3, s nadstandardním vybavením, snížený o součet podílů konstrukcí a vybavení s podstandardním vybavením.

Není-li ve výčtu konstrukcí a vybavení v příslušné tabulce přílohy č. 14 uvedena konstrukce, která se ve stavbě vyskytuje, zjistí se její objemový podíl ze vzorce

CKOP×ZC×K5×Ki,

kde

CK	výše nákladů na pořízení dané konstrukce nebo vybavení v době a místě ocenění (Kč)
OP	obestavěný prostor rodinného domu, rekreační chalupy, rekreačního domku (m3)
ZC	základní cena popřípadě vynásobená koeficienty podle přílohy č. 6 (Kč/m3)
K5, Ki	koeficienty uvedené dále.

Takto zjištěný objemový podíl se vynásobí koeficientem 1,852 a připočte se k součtu objemových podílů; přitom se výše ostatních objemových podílů nemění.

Dále platí postup uvedený u definice n v § 3 odst. 3 písm. b).

Výše koeficientu K4 je omezena rozpětím od 0,80 do 1,20, které lze překročit jen výjimečně na základě průkazného zdůvodnění;

K5 ........ koeficient polohový podle přílohy č. 13;

Ki ......... koeficient změny cen staveb podle přílohy č. 35, vztažený k cenové úrovni roku 1994 (1994 = 1,00);

Kp ........ koeficient prodejnosti uvedený v příloze č. 36.

(3) Je-li rodinný dům užíván i k jiným účelům než k bydlení v rozsahu, který nemění charakter jeho užívání, ocení se celá stavba jako rodinný dům. Jestliže dojde ke změně charakteru užívání, stavba se ocení podle § 3.

(4) Navazující hospodářské části, bez ohledu na to, zda jsou provozně nebo stavebně propojeny s obytnou částí, se ocení na základě skutečného účelu užití podle příslušných ustanovení této vyhlášky, přičemž obytná část, pokud splňuje kritéria rodinného domu, se ocení podle § 5. Koeficienty K1 až K4 se pro hospodářskou část stanoví zvlášť, nezávisle na obytné části.

(5) Při ocenění rekreační chalupy a rekreačního domku, pokud jejich část slouží k jiným účelům, se postupuje obdobně podle odstavců 3 a 4.

§ 6

Rekreační chata a zahrádkářská chata

(1) Cena rekreační chaty a zahrádkářské chaty, jejichž základní ceny nejsou uvedeny v příloze č. 17a a cena rozestavěné rekreační chaty a zahrádkářské chaty, se zjistí vynásobením počtu m^3 obestavěného prostoru, určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1, základní cenou uvedenou v příloze č. 7 stanovenou v závislosti na druhu konstrukce a upravenou podle odstavce 2.

(2) Základní cena rekreační chaty a zahrádkářské chaty uvedená v příloze č. 7 se násobí koeficienty K4, K5, Ki a Kp podle vzorce

ZCU = ZC x K4 x K5 x Ki x Kp,

kde

ZCU..... základní cena upravená,

ZC ....... základní cena podle přílohy č. 7,

K4 ........ koeficient vybavení stavby se vypočte podle vzorce

K4 = 1 + (0,54 x ṉ),

kde

0,54 je konstanta,

ṉ.... součet objemových podílů konstrukcí a vybavení, uvedených v příloze č. 14 v tabulce č. 4, s nadstandardním vybavením, snížený o součet podílů konstrukcí a vybavení s podstandardním vybavením.

Není-li ve výčtu konstrukcí a vybavení v příslušné tabulce přílohy č. 14 uvedena konstrukce, která se ve stavbě vyskytuje, zjistí se její objemový podíl ze vzorce

CKOP×ZCK×K5×Ki,

kde

CK	výše nákladů na pořízení dané konstrukce nebo vybavení v době a místě ocenění (Kč),
OP	obestavěný prostor rekreační chaty nebo zahrádkářské chaty (m3),
ZCK	základní cena popřípadě vynásobená koeficienty podle přílohy č. 7 (Kč/m3),
K5, Ki	koeficienty uvedené dále.

Takto zjištěný objemový podíl se vynásobí koeficientem 1,852 a připočte se k součtu objemových podílů; přitom se výše ostatních objemových podílů nemění.

Dále platí postup uvedený u definice n v § 3 odst. 3 písm. b).

Výše koeficientu K4 je omezena rozpětím od 0,80 do 1,20, které lze překročit jen výjimečně na základě průkazného zdůvodnění;

K5 ........ koeficient polohový podle přílohy č. 13,

Ki ......... koeficient změny cen staveb podle přílohy č. 35, vztažený k cenové úrovni roku 1994 (1994 = 1,00),

Kp ........ koeficient prodejnosti uvedený v příloze č. 36.

§ 7

Vedlejší stavba

(1) Cena vedlejší stavby se zjistí vynásobením počtu m^3 obestavěného prostoru, určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1, základní cenou uvedenou v příloze č. 8, stanovenou v závislosti na druhu konstrukce a upravenou podle odstavce 2.

(2) Základní cena vedlejší stavby uvedená v příloze č. 8 se násobí koeficienty K4, K5, Ki a Kp podle vzorce

ZCU = ZC x K4 x K5 x Ki x Kp,

kde

ZCU..... základní cena upravená,

ZC ....... základní cena podle přílohy č. 8,

K4 ........ koeficient vybavení stavby se vypočte podle vzorce

K4 = 1 + (0,54 x ṉ),

kde

0,54 je konstanta,

ṉ.... součet objemových podílů konstrukcí a vybavení, uvedených v příloze č. 14 v tabulce č. 5, s nadstandardním vybavením, snížený o součet podílů konstrukcí a vybavení s podstandardním vybavením.

Není-li ve výčtu konstrukcí a vybavení v příslušné tabulce přílohy č. 14 uvedena konstrukce, která se ve stavbě vyskytuje, zjistí se její objemový podíl ze vzorce

CKOP×ZCK×K5×Ki,

kde

CK	výše nákladů na pořízení dané konstrukce nebo vybavení v době a místě ocenění (Kč),
OP	obestavěný prostor vedlejší stavby (m3),
ZCK	základní cena popřípadě vynásobená koeficienty podle přílohy č. 8 (Kč/m3),
K5, Ki	koeficienty uvedené dále.

Takto zjištěný objemový podíl se vynásobí koeficientem 1,852 a připočte se k součtu objemových podílů; přitom se výše ostatních objemových podílů nemění.

Dále platí postup uvedený u definice n v § 3 odst. 3 písm. b).

Výše koeficientu K4 je omezena rozpětím od 0,80 do 1,20, které lze překročit jen výjimečně na základě průkazného zdůvodnění;

K5 ........ koeficient polohový podle přílohy č. 13,

Ki ......... koeficient změny cen staveb podle přílohy č. 35, vztažený k cenové úrovni roku 1994 (1994 = 1,00),

Kp ........ koeficient prodejnosti uvedený v příloze č. 36.

§ 8

Garáž

(1) Cena samostatné nebo řadové, jednopodlažní nebo dvoupodlažní garáže, tvořící příslušenství^1) jiné stavby, nebo rozestavěné garáže, se zjistí vynásobením počtu m^3 obestavěného prostoru, určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1, základní cenou uvedenou v příloze č. 9, stanovenou v závislosti na druhu konstrukce a upravenou podle odstavce 2.

(2) Základní cena garáže uvedená v příloze č. 9 se násobí koeficienty K4, K5, Ki a Kp podle vzorce

ZCU = ZC x K4 x K5 x Ki x Kp,

kde

ZCU..... základní cena upravená,

ZC ....... základní cena podle přílohy č. 9,

K4 ........ koeficient vybavení stavby se vypočte podle vzorce

K4 = 1 + (0,54 x ṉ),

kde

0,54 je konstanta,

ṉ.... součet objemových podílů konstrukcí a vybavení, uvedených v příloze č. 14 v tabulce č. 6 s nadstandardním vybavením, snížený o součet podílů konstrukcí a vybavení s podstandardním vybavením.

Není-li ve výčtu konstrukcí a vybavení v příslušné tabulce přílohy č. 14 uvedena konstrukce, která se ve stavbě vyskytuje, zjistí se její objemový podíl ze vzorce

CKOP×ZCK×K5×Ki,

kde

CK	výše nákladů na pořízení dané konstrukce nebo vybavení v době a místě ocenění (Kč),
OP	obestavěný prostor garáže (m3),
ZCK	základní cena popřípadě vynásobená koeficienty podle přílohy č. 9 (Kč/m3),
K5, Ki	koeficienty uvedené dále.

Takto zjištěný objemový podíl se vynásobí koeficientem 1,852 a připočte se k součtu objemových podílů; přitom se výše ostatních objemových podílů nemění.

Dále platí postup uvedený u definice n v § 3 odst. 3 písm. b).

Výše koeficientu K4 je omezena rozpětím od 0,80 do 1,20, které lze překročit jen výjimečně na základě průkazného zdůvodnění;

K5 ........ koeficient polohový podle přílohy č. 13,

Ki ......... koeficient změny cen staveb podle přílohy č. 35, vztažený k cenové úrovni roku 1994 (1994 = 1,00),

Kp ........ koeficient prodejnosti uvedený v příloze č. 36.

(3) Pokud zastavěná plocha stavby, nerozdělená příčkami, přesáhne 100 m^2 nebo stavba má více než dvě podlaží, zjistí se cena garáže podle § 3.

§ 9

Studna

(1) Cena studny se zjistí vynásobením počtu metrů hloubky studny cenou uvedenou v příloze č. 10 a připočte se cena příslušenství. Takto vypočtená cena se vynásobí koeficienty K5 z přílohy č. 13, Ki z přílohy č. 35 a Kp z přílohy č. 36.

(2) Narážená studna se ocení jako vrtaná studna s vnitřním průměrem do 150 mm.

(3) Vrtaná studna s vnitřním průměrem od 500 mm výše se ocení jako studna kopaná.

(4) Cena studny, která trvale neslouží svému účelu pro ztrátu vody nebo jinou podstatnou vadu, činí u kopané studny 20 % z ceny zjištěné podle odstavce 1, u vrtané nebo narážené studny je cena nulová.

§ 10

Venkovní úprava

(1) Cena venkovní úpravy se zjistí vynásobením počtu měrných jednotek základní cenou uvedenou v příloze č. 11, popřípadě v příloze č. 5 a násobí se koeficienty K5 z přílohy č. 13, Ki z přílohy č. 35 a Kp z přílohy č. 36. Pokud skutečná konstrukce venkovní úpravy neodpovídá způsobu provedení uvedenému v příloze č. 11, popřípadě v příloze č. 5, upraví se základní cena přiměřeně k odchylce a násobí se koeficienty K5 z přílohy č. 13, Ki z přílohy č. 35 a Kp z přílohy č. 36.

(2) Cena venkovních úprav uvedených v příloze č. 11 na pozemcích ve funkčním celku se stavbou oceňovanou podle § 3 typu J, K podle přílohy č. 2 nebo § 5, popřípadě staveb podle § 7, 8, tvoří-li tyto venkovní úpravy příslušenství k těmto stavbám, se zjistí podle odstavce 1 nebo s výjimkou položek č. 2.5, 2.7, 3.2, 15, 19, 21, 23 přílohy č. 11 zjednodušeným způsobem ve výši 2 až 3,5 % ze zjištěné ceny stavby oceňované podle § 3 typu J, K přílohy č. 2 nebo ve výši 3,5 až 5,0 % ze zjištěné ceny stavby oceňované podle § 5 a z ceny stavby nebo staveb tvořících k nim příslušenství.

(3) Cena venkovní úpravy neuvedená v příloze č. 5 nebo příloze č. 11 se zjistí podle nákladů na pořízení v době oceňování a upraví se koeficientem Kp z přílohy č. 36.

§ 11

Hřbitovní stavba a hřbitovní zařízení

Cena jednotlivých částí hřbitovní stavby se zjistí vynásobením počtu měrných jednotek základní cenou uvedenou v příloze č. 12. Cena celé stavby se zjistí jako součet cen jejích jednotlivých částí, s připočtením ceny za montáž a ceny hřbitovního zařízení, násobený koeficienty K5 z přílohy č. 13, Ki z přílohy č. 35 a Kp z přílohy č. 36.

§ 12

Kulturní památka

Cena stavby, která je kulturní památkou^3), se zjistí podle § 3 až 11, § 16 a 17.

§ 13

Byt a nebytový prostor

(1) Cena bytu ve stavbách neuvedených v příloze č. 2 pod typem J, K, nebo rozestavěného bytu a cena nebytového prostoru, které jsou ve vlastnictví podle zákona o vlastnictví bytů,^4) jeho vybavení a příslušenství,^1) včetně podílu na společných částech domu^5) a jejich vybavení, které jsou stavebně součástí stavby, se zjistí jako podíl z ceny stavby:

• a) u rodinného domu vynásobením počtu m^2 podlahové plochy oceňovaného bytu nebo nebytového prostoru, určené způsobem uvedeným v příloze č. 1, základní cenou za m^2 stanovenou podle přílohy č. 6, upravenou podle odstavce 3,

• b) v ostatních případech vynásobením počtu m^2 podlahové plochy, určené způsobem uvedeným v příloze č. 1, základní cenou za m^2 stanovenou podle typu stavby v přílohách č. 2 a 3 a upravenou podle odstavce 3.

(2) Pro případy uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) platí, že podlahová plocha balkónů se násobí koeficientem 0,17, podlahová plocha teras a sklepů, pokud nejsou místnostmi, koeficientem 0,10.

(3) Základní cena bytu nebo nebytového prostoru uvedená v přílohách č. 2, 3 a 6 se násobí koeficienty K1, K4, K5, Ki a Kp podle vzorce

ZCU=ZC×K1×K4×K5×Ki×Kp,

kde

ZCU	základní cena upravená,
ZC	základní cena podle přílohy č. 2, 3 nebo 6,
K1	koeficient přepočtu základní ceny podle druhu konstrukce uvedený v příloze č. 4. U bytu nebo nebytového prostoru v rodinném domě se použije koeficient K1=1,000
K4	koeficient vybavení stavby a oceňovaného bytu nebo nebytového prostoru (podle vybavení bytu nebo nebytového prostoru se hodnotí položky č. 7, 10, 12 až 17, 19 až 26 přílohy č. 6 podle typu stavby u bytů v rodinných domech nebo položky č. 7, 9, 11, 13, 14, 15, 18 až 23, 25, 26 příloh č. 2 a 3 podle typu stavby v ostatních případech, ostatní položky se hodnotí ve vztahu k vybavení stavby) se vypočte podle vzorce

K4 = 1 + (0,54 x n),

kde

0,54 je konstanta,

n	součet objemových podílů konstrukcí a vybavení uvedených v příloze č. 14 v tabulkách č. 1 a 2 s nadstandardním vybavením snížený o součet objemových podílů konstrukcí a vybavení s podstandardním vybavením zjištěných z uvedených tabulek.

Není-li ve výčtu konstrukcí a vybavení v příslušné tabulce přílohy č. 2 nebo 3 nebo 6 uvedena konstrukce, která se v bytu nebo nebytovém prostoru, případně společné části budovy vyskytuje, zjistí se její objemový podíl ze vzorce

CKPPK×ZC×K1×K5×Ki,

kde

CK	výše nákladů na pořízení dané konstrukce nebo vybavení v době a místě ocenění (Kč),
PPK	podlahová plocha bytu nebo nebytového prostoru (m2), jedná-li se o konstrukci nebo vybavení, jež je součástí oceňovaného bytu nebo nebytového prostoru nebo celková podlahová plocha všech bytů a nebytových prostorů v budově nebo hale (m2), ve které se oceňovaný byt nebo nebytový prostor nachází, jedná-li se o konstrukci nebo vybavení, jež je společnou částí stavby,
ZC	základní cena oceňovaného bytu nebo nebytového prostoru zjištěná podle přílohy č. 2, 3 nebo 6 (Kč/m2),
K1	koeficient uvedený výše,
K5, Ki	koeficienty uvedené dále.

Takto zjištěný objemový podíl se vynásobí koeficientem 1,852 a připočte se k součtu objemových podílů; přitom se výše ostatních objemových podílů nemění.

Dále platí postup uvedený u definice n v § 3 odst. 3 písm. b).

Výše koeficientu K4 je omezena rozpětím od 0,80 do 1,20, které lze překročit jen na základě průkazného zdůvodnění;

K5	koeficient polohový podle přílohy č. 13,
Ki	koeficient změny cen staveb podle přílohy č. 35, vztažený k cenové úrovni roku 1994 (1994 = 1,00),
Kp	koeficient prodejnosti uvedený v příloze č. 36.

(4) Cena příslušenství stavby, které není stavebně její součástí, jako jsou zejména venkovní úpravy, studna a vedlejší stavba sloužící výhradně společnému užívání, se pro účely ocenění bytu nebo nebytového prostoru vypočte podle příslušných ustanovení vyhlášky a k ceně bytu nebo nebytového prostoru se připočte poměrně podle velikosti spoluvlastnického podílu na společných částech domu.^5)

§ 14

Rozestavěná stavba

Cena rozestavěné stavby se zjistí podle ustanovení části druhé hlavy první na základě projektové dokumentace ověřené stavebním úřadem, a není-li projektová dokumentace, podle předpokládaného stavu stavby po jejím dokončení a sníží se podle stupně rozestavěnosti o podíly chybějících a nedokončených konstrukcí, uvedené v příloze č. 14. Pro stavby neuvedené v příloze č. 14 se výše podílů nedokončených konstrukcí zjistí odborným odhadem.

§ 15

Stavba určená k odstranění

(1) Cena stavby, o jejímž odstranění rozhodl soud nebo u které bylo stavebním úřadem nařízeno odstranění^6a) případně povoleno odstranění^6b) z důvodu špatného technického stavu, se zjistí jako obvyklá cena použitelného materiálu z jejího odstranění a sníží se o nezbytné náklady na zbourání a odklizení materiálu a popřípadě i o náklady na úpravu terénu.

(2) Cena stavby, k jejímuž odstranění se nevyžaduje povolení stavebního úřadu^6c), se zjistí podle odstavce 1 v případě, že jde o stavbu, která je určena k odstranění z důvodu špatného technického stavu.

(3) Převýší-li náklady na zbourání a odklizení materiálu a popřípadě i náklady na úpravu terénu obvyklou cenu použitelného materiálu, je cena stavby nulová.

§ 16

Jiná stavba

Cena stavby, která v této vyhlášce není výslovně uvedena, se zjistí podle výše nákladů, které by byly nutné na její pořízení v místě stavby a v době jejího ocenění, a upraví se koeficientem Kp. Použije-li se ke zjištění ceny cena srovnatelných staveb podle příslušných kritérií této vyhlášky, vynásobí se takto stanovená cena příslušnými koeficienty Ki z přílohy č. 35 a Kp z přílohy č. 36 podle skutečného účelu užití oceňované stavby.

§ 17

Stavba bez základů

Stavba, která není spojena se zemí pevným základem,^7) se ocení podle příslušných ustanovení této vyhlášky s tím, že zjištěná cena u staveb oceňovaných podle § 3, 5 až 8, nebo § 16, se násobí koeficientem 0,90. Tento koeficient se nepoužije v případě, že chybějící konstrukce základů byla uplatněna při výpočtu koeficientu vybavení stavby K4.

§ 18

Stavba z více konstrukčních systémů

Je-li stavba provedena ze dvou nebo více podstatně odlišných konstrukčních systémů, ocení se odlišné části podle příslušných ustanovení této vyhlášky.

§ 19

Stavba s víceúčelovým užitím

Je-li stavba určena nebo užívána k různým účelům, ocení se podle převažujícího účelu užití, lze-li tento jednoznačně určit, přičemž se nepřihlíží k půdnímu a podkrovnímu prostoru zemědělských staveb užívaných ke skladování zemědělských produktů. Nelze-li účel užití jednoznačně určit, ocení se počet měrných jednotek stavby užívaný ke stejnému účelu základní cenou za měrnou jednotku uvedenou ve vyhlášce podle tohoto účelu užití. Tato základní cena se upraví příslušnými koeficienty, přičemž Ki je vázán na použitou základní cenu. Při rozdílných Kp se použije pro úpravu výsledné ceny Kp nejnižší. Půdní a sklepní prostor, pokud není užíván nebo upraven k užívání pro určitý účel, se rozdělí poměrem objemů obestavěných prostorů užívaných k různým účelům a ocení se cenou uvedenou v této vyhlášce pro daný účel užívání.

§ 20

Opotřebení stavby

(1) Cena zjištěná podle § 3 až 13 se sníží o opotřebení způsobem stanoveným v příloze č. 14.

(2) U rozestavěné stavby narušené povětrnostními nebo jinými vlivy a u jiné stavby uvedené v § 16 se cena sníží o opotřebení přiměřeně.

(3) Při výpočtu opotřebení stavby bez základů se přihlédne k její kratší životnosti oproti nemovité stavbě obdobného charakteru a životnost uvedená v příloze č. 14 se zpravidla sníží o 20 až 40 %.

(4) V případě výskytu radonu^8) ve stavbě se stavebním povolením vydaným do 28. února 1991 se cena stavby snižuje po odpočtu opotřebení podle předchozích odstavců o 7 %. Výskyt radonu je nezbytné doložit.

HLAVA II

OCEŇOVÁNÍ STAVEB KOMBINACÍ NÁKLADOVÉHO A VÝNOSOVÉHO ZPŮSOBU

§ 21

(1) Je-li pronajata stavba, popřípadě s příslušenstvím a pozemkem, jejíž cena se zjistí nákladovým způsobem podle § 3, jako celek jednomu nebo více nájemcům, ocení se kombinací nákladového a výnosového způsobu.

(2) Je-li pronajata část stavby typu B, F, H, J, K, R, S, Z podle přílohy č. 2 a typu C, I, J podle přílohy č. 3, popřípadě s příslušenstvím a pozemkem v souladu se svým účelem užití, ocení se taková stavba kombinací nákladového a výnosového způsobu. Nájemné v nepronajatých částech se dopočte ve výši obvyklého nájemného (§ 2 odst. 1 zákona).

(3) Je-li pronajat soubor staveb s příslušenstvím bez pozemků a trvalých porostů obsahující alespoň dvě stavby, jejichž cena se zjistí nákladovým způsobem ocenění podle § 3, jako celek jednomu nebo více nájemcům bez rozlišení nájemného na jednotlivé stavby, ocení se soubor staveb jako celek kombinací nákladového a výnosového způsobu.

(4) Slouží-li příslušenství nejen stavbám oceňovaným podle odstavců 1, 2 a 3, ale i stavbám oceňovaným pouze nákladovým způsobem, zahrne se do ocenění kombinací nákladového a výnosového způsobu tehdy, převažuje-li jeho užití spolu se stavbou oceňovanou tímto způsobem, není-li v nájemní smlouvě uvedeno jinak.

(5) Stavby pro energetiku jako jsou kotelny, výměníkové stanice, trafostanice se pro účely ocenění kombinací nákladového a výnosového způsobu posuzují vždy jako stavby oceňované podle § 3 bez ohledu na jejich zastavěnou plochu.

(6) Pokud stavby, které jsou kulturní památkou, splňují podmínky podle odstavce 1 nebo 2 nebo 3, ocení se kombinací nákladového a výnosového způsobu.

(7) Cena staveb uvedených v odstavcích 1 až 3 se zjistí z ceny zjištěné nákladovým způsobem bez koeficientu prodejnosti Kp a ceny stavby zjištěné výnosovým způsobem s tím, že způsob výpočtu ceny je stanoven v příloze č. 15a v tabulce č. 2 podle zatřídění do skupiny podle tabulky č. 1 na základě analýzy rozvoje nemovitosti. Cena zjištěná nákladovým způsobem souboru staveb se zjistí jako součet cen jednotlivých staveb souboru bez koeficientu prodejnosti.

§ 22

(1) Cena nemovitostí uvedených v § 21 zjištěná výnosovým způsobem se vypočte podle vzorce

CV=Nρ×100,

kde

CV	cena zjištěná výnosovým způsobem,
N	roční nájemné upravené podle následujících odstavců,
p	míra kapitalizace v procentech uvedená v příloze č. 15; u staveb s víceúčelovým užitím se použije míra kapitalizace podle převažujícího účelu užití; jsou-li podíly účelu užití shodné a míra kapitalizace rozdílná, použije se vyšší míra kapitalizace. U souboru staveb se míra kapitalizace použije podle jeho základního účelu užití.

(2) Roční nájemné se zjistí z nájemní smlouvy nebo z jiných dokladů o placení nájemného. Nejsou-li doklady o placení nájemného k dispozici nebo je-li v nich nájemné nižší než obvyklé, určí se ve výši obvyklého nájemného způsobem určení obvyklé ceny (§ 2 odst. 1 zákona). Výše obvyklého nájemného musí být prokazatelně zdůvodněna. Roční nájemné je souhrn nájemného za podlahové plochy stavby, které je možno pronajmout a které se zjistí z celkové podlahové plochy stavby jako součet zjištěných výměr podlahových ploch jednotlivých podlaží v členění podle účelu užití s uvedením nájemného, přičemž se do ní nezapočítávají podlahové plochy společných prostor staveb, jako jsou chodby, schodiště, případně půdy, sklepy, prádelny, sušárny, kotelny apod., pokud nejsou uvedeny v nájemní smlouvě. Celková podlahová plocha se sníží o podlahovou plochu nepronajatých prostor, jejichž stavebně technický stav havárie neumožňuje užívání nebo jejich stavebně technické provedení je speciální a v místě není předpoklad jejich pronajmutí, pouze na základě průkazného zdůvodnění.

(3) Do ročního nájemného se nezahrnují ceny služeb poskytovaných s užíváním pronajatých nemovitostí.

(4) Roční nájemné zjištěné za celou stavbu nebo soubor staveb podle odstavců 2 a 3 se sníží o 40 % a popřípadě o nájemné z pozemku, je-li jiného vlastníka, nebo o 5 % z ceny pozemku zjištěné podle cenové mapy stavebních pozemků (§ 10 zákona) nebo podle § 28, jsou-li stavba i pozemek ve vlastnictví stejné právnické nebo fyzické osoby. Při výpočtu se vychází pouze ze zastavěných ploch stavbami oceňovanými podle § 21 odst. 1 až 3. Celková výše odpočtu nesmí být vyšší než 50 % z ročního nájemného zjištěného podle odstavců 2 a 3.

(5) Pozemky se ocení samostatně podle části třetí.

HLAVA III

OCEŇOVÁNÍ STAVEB A BYTŮ POROVNÁVACÍM ZPŮSOBEM

§ 25

Garáže

(1) Cena samostatné nebo řadové, jednopodlažní nebo dvoupodlažní garáže a jejího vybavení, která netvoří příslušenství jiných staveb, se zjistí vynásobením počtu m^3 obestavěného prostoru, určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1, základní cenou uvedenou v příloze č. 16 tabulce č. 1 a upravenou podle odstavce 2, případně odstavce 5. Cena garáže zahrnuje její vybavení uvedené v příloze č. 9.

(2) Základní cena uvedená v příloze č. 16 tabulce č. 1 se vynásobí koeficientem cenového porovnání podle vzorce:

ZCU = ZC x KCP,

kde

ZCU..... základní cena upravená za m^3 obestavěného prostoru garáže,

ZC ....... základní cena podle přílohy č. 16 tabulky č. 1,

KCP ...... koeficient cenového porovnání vypočtený podle vztahu:

KCP=∑n=110KCPn×vn∑n=110vn ,

kde

KCP ...... koeficient cenového porovnání,

vn ......... váha n-tého hodnoceného znaku (tabulka č. 2 přílohy č. 16),

KCPn..... koeficient cenového porovnání n-tého hodnoceného znaku.

(3) Popisy hodnocených znaků a jejich váhy zohledňující míru působení cenových faktorů na cenu garáží jsou uvedeny v tabulce č. 2 přílohy č. 16. Charakteristiky jednotlivých kvalitativních pásem hodnocených znaků obsahuje tabulka č. 3.

(4) Propočet koeficientů cenového porovnání hodnocených znaků KCPn pro jednotlivá kvalitativní pásma se provede pomocí koeficientu cenového rozpětí KCR uvedeného u příslušné základní ceny v tabulce č. 1 přílohy č. 16:

• a) KCPn pro I. kvalitativní pásmo = 1 – KCR,

• b) KCPn pro II. kvalitativní pásmo =1-KCR2 ,

• c) KCPn pro III. kvalitativní pásmo = 1,000,

• d) KCPn pro IV. kvalitativní pásmo =1+KCR2 ,

• e) KCPn pro V. kvalitativní pásmo = 1 + KCR.

Koeficienty se pro další výpočet zaokrouhlují na tři desetinná místa.

(5) Jestliže se hodnocení znaků pod č. 1, 2, 7 a 10 v tabulce č. 3 přílohy č. 16 výrazně liší od charakteristik kvalitativních pásem I. a V., lze upravit ZCU za m^3 obestavěného prostoru garáže o přirážku nebo srážku vyjádřenou v procentech a stanovenou podle vzorce

D = 0,1 ∑ dn x vn,

kde

D.......... úprava ZCU v procentech,

n........... číslo znaku 1, 2, 7, 10,

dn ......... srážka n-tého hodnoceného znaku v kvalitativním pásmu I. v intervalu < –10; 0 > nebo přirážka n-tého hodnoceného znaku v kvalitativním pásmu V. v intervalu < 0; 10 >,

vn ......... váha n-tého znaku.

(6) Cena garáže zjištěná porovnávacím způsobem zahrnuje i cenu příslušenství.

(7) Pokud zastavěná plocha stavby, nerozdělená příčkami, přesáhne 100 m^2 nebo stavba má více než dvě podlaží, zjistí se cena garáže podle § 3.

(8) Pozemky se ocení samostatně podle části třetí.

§ 26

Byt ve vícebytovém domě

(1) Cena bytu ve vlastnictví podle zákona o vlastnictví bytů^4) v budově typu J a K, jeho vybavení a příslušenství,^1) včetně podílu na společných částech domu^5) a jeho vybavení, které je stavebně součástí stavby, se zjistí vynásobením počtu m^2 podlahové plochy, určené způsobem uvedeným v příloze č. 1, základní cenou uvedenou v příloze č. 17 tabulce č. 1 a upravenou podle odstavce 2, případně odstavce 5. Podlahová plocha balkónů se násobí koeficientem 0,17, podlahová plocha teras a sklepů, pokud nejsou místnostmi, koeficientem 0,10. Cena bytu zahrnuje jeho vybavení uvedené v příloze č. 2.

(2) Základní cena uvedená v příloze č. 17 tabulce č. 1 se vynásobí koeficientem cenového porovnání podle vzorce:

ZCU = ZC x KCP,

kde

ZCU..... základní cena upravená za m^2 podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru,

ZC ....... základní cena podle přílohy č. 17 tabulky č. 1,

KCP ...... koeficient cenového porovnání vypočtený podle vztahu:

KCP=∑n=122KCPn×vn∑n=122vn ,

kde

KCPn..... koeficient cenového porovnání n-tého hodnoceného znaku,

vn ......... váha n-tého hodnoceného znaku (tabulka č. 2 přílohy č. 17).

(3) Popisy hodnocených znaků a jejich váhy zohledňující míru působení cenových faktorů na cenu bytu jsou uvedeny v tabulce č. 2 přílohy č. 17. Charakteristiky jednotlivých kvalitativních pásem hodnocených znaků obsahuje tabulka č. 3.

(4) Propočet koeficientů cenového porovnání hodnocených znaků KCPn pro jednotlivá kvalitativní pásma se provede pomocí koeficientu cenového rozpětí KCR uvedeného u příslušné základní ceny v tabulce č. 1 přílohy č. 17:

• a) KCPn pro I. kvalitativní pásmo = 1 – KCR,

• b) KCPn pro II. kvalitativní pásmo =1-KCR2 ,

• c) KCPn pro III. kvalitativní pásmo =1,000,

• b) KCPn pro IV. kvalitativní pásmo =1+KCR2 ,

• e) KCPn pro V. kvalitativní pásmo = 1 + KCR.

Koeficienty se pro další výpočet zaokrouhlují na tři desetinná místa.

(5) Jestliže se hodnocení znaků pod č. 1, 2, 12, 13, 18, 21 a 22 v tabulce č. 3 přílohy č. 17 výrazně liší od charakteristik kvalitativních pásem I. a V., lze upravit ZCU za m^2 podlahové plochy bytu o přirážku nebo srážku vyjádřenou v procentech a stanovenou podle vzorce

D = 0,1 ∑ dn x vn,

kde

D.......... úprava ZCU v procentech,

n........... číslo znaku 1, 2, 12, 13, 18, 21 a 22,

dn ......... srážka n-tého hodnoceného znaku v kvalitativním pásmu I. v intervalu < –10; 0 > nebo přirážka n-tého hodnoceného znaku v kvalitativním pásmu V. v intervalu < 0; 10 >,

vn ........ váha n-tého znaku.

(6) Cena bytu zjištěná porovnávacím způsobem zahrnuje i příslušný podíl na ceně příslušenství stavby, které není stavebně její součástí, jako jsou zejména venkovní úpravy, studna a vedlejší stavba sloužící výhradně společnému užívání.

(7) Pozemky se oceňují samostatně podle části třetí.

§ 26a

Rekreační chata a zahrádkářská chata

(1) Cena rekreační chaty a zahrádkářské chaty, jejího vybavení a případných venkovních úprav tvořících její příslušenství, uvedených v příloze č. 11, kromě položek č. 2.5, 3.2, 19, 21 a 23, se zjistí vynásobením počtu m^3 obestavěného prostoru, určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1, základní cenou uvedenou v příloze č. 17a, tabulce č. 1a až 1d a upravenou podle odstavce 2, případně odstavce 5. V ceně rekreační chaty a zahrádkářské chaty je přiměřeně zahrnuto jejich vybavení uvedené v příloze č. 7.

(2) Základní cena uvedená v příloze č. 17a tabulce č. 1a a 1b se násobí koeficientem cenového porovnání podle vzorce:

ZCU = ZC x KCP,

kde

ZCU .. základní cena upravená za m^3 obestavěného prostoru,

ZC ..... základní cena podle přílohy č. 17a tabulky č. 1a až 1d,

KCP .... koeficient cenového porovnání vypočtený podle vztahu:

KCP=∑n=111KCPn×vn∑n=111vn,

kde

KCPn .. koeficient cenového porovnání n-tého hodnoceného znaku,

vn ........ váha n-tého hodnoceného znaku (tabulka č. 2 přílohy č. 17a).

(3) Popisy hodnocených znaků a jejich váhy zohledňující míru působení cenových faktorů na cenu rekreační chaty a zahrádkářské chaty jsou uvedeny v tabulce č. 2 přílohy č. 17a. Charakteristiky jednotlivých kvalitativních pásem hodnocených znaků obsahuje tabulka č. 3 přílohy č. 17a.

(4) Propočet koeficientů cenového porovnání hodnocených znaků KCPn pro jednotlivá kvalitativní pásma se provede pomocí koeficientu cenového rozpětí KCR uvedeného u příslušné základní ceny v tabulce č. 1a a 1b přílohy č. 17a:

• a) KCPn pro I. kvalitativní pásmo = 1-KCR,

• b) KCPn pro II. kvalitativní pásmo = 1-KCR2,

• c) KCPn pro III. kvalitativní pásmo = 1,000,

• d) KCPn pro IV. kvalitativní pásmo = 1+KCR2,

• e) KCPn pro V. kvalitativní pásmo = 1+KCR.

Koeficienty se pro další výpočet zaokrouhlují na tři desetinná místa.

(5) Jestliže se hodnocení znaků pod č. 1, 2, 6, 9 a 11 v tabulce č. 3 přílohy č. 17a výrazně liší od charakteristik kvalitativních pásem I. a V., lze upravit ZCU za m^3 obestavěného prostoru o přirážku nebo srážku vyjádřenou v procentech a stanovenou podle vzorce:

D=0,1∑dn×vn,

kde

D ........ úprava ZCU v procentech,

n ......... číslo znaku 1, 2, 5, 8 a 10,

dn ....... srážka n-tého hodnoceného znaku v kvalitativním pásmu I. v intervalu <–10;0> nebo přirážka n-tého hodnoceného znaku v kvalitativním pásmu V. v intervalu <0;10>,

vn ........ váha n-tého znaku.

(6) Není-li základní cena rekreační a zahrádkářské chaty uvedena v příloze č. 17a, zjistí se její cena podle § 6.

(7) Pozemky se ocení samostatně podle části třetí.

ČÁST TŘETÍ

OCEŇOVÁNÍ POZEMKŮ

§ 27

Cenová mapa stavebních pozemků

(1) Cenová mapa stavebních pozemků (§ 10 zákona) obce obsahuje textovou a grafickou část.

(2) Textová část ve formátu A4 obsahuje

• a) věcnou analýzu základny místního trhu s nemovitostmi a komentář k možnostem jeho dalšího rozvoje zejména ve vztahu k velikosti a charakteru obce, vnitřním i vnějším faktorům a místním zvláštnostem, které ovlivňují jeho kvalitu,

• b) popis předlohy použitého mapového podkladu a jeho kvality z hlediska souladu stavu evidovaného v katastru nemovitostí se skutečným stavem v terénu,

• c) komentář ke zdrojům cen použitým pro vypracování grafické části a výsledky jejich rozboru,

• d) popis postupu zpracování a předpoklad další doby účinnosti.

(3) Grafická část složená do formátu A4 obsahuje

• a) mapu se zobrazením stavebních pozemků na území obce v měřítku rovném nebo větším 1:5000,

• b) popisné údaje (názvy obcí, názvy katastrálních území, místních částí obce, náměstí a ulic, popřípadě parcelní čísla pozemků),

• c) ceny jednotlivých stavebních pozemků, popřípadě ceny vymezených skupin parcel se shodným účelem užití a stejnou stavební vybaveností.

(4) Případný nesoulad v členění oceňovaného pozemku (§ 9 zákona) podle cenové mapy stavebních pozemků obce s jeho skutečným stavem se kromě věcného zdůvodnění prokazuje aktuálním výpisem z katastru nemovitostí, snímkem z katastrální mapy (případně geometrickým plánem, došlo-li u oceňovaného pozemku ke změně hranice nebo její části), vyjádřením místně příslušného stavebního úřadu, potvrzujícího, že k oceňovanému pozemku nebyl vydán regulační plán^9a), územní rozhodnutí^9b) ani územní souhlas^9c), nebylo učiněno ohlášení stavebnímu úřadu^10a) nebo vydáno stavební povolení^10b) ani nebyla uzavřena veřejnoprávní smlouva^10c) nebo vydán certifikát autorizovaného inspektora^10d) ani nebyl stavebnímu úřadu ohlášen záměr odstranění stavby^11a), ani nebylo zahájeno řízení o odstranění stavby,^11) a potvrzením útvaru obce, který cenovou mapu stavebních pozemků obce zpřístupňuje veřejnosti.

(5) Není-li stanovena cena stavebního pozemku v cenové mapě stavebních pozemků, zjistí se cena stavebního pozemku podle § 28.

§ 28

Stavební pozemek neuvedený v cenové mapě stavebních pozemků

(1) Základní cena za m^2 stavebního pozemku evidovaného v katastru nemovitostí jako zastavěná plocha a nádvoří nebo pozemku k tomuto účelu již užívaného činí:

• a) 2 050 Kč v hlavním městě Praze,

• b) v obcích, jejichž katastrální území sousedí s některým z katastrálních území hlavního města Prahy částku vypočtenou podle vzorce

ZC = Cp x 5,00,

kde

Cp ........ cena pozemku v Kč/m^2 (zaokrouhlená na dvě desetinná místa) vypočtená podle vzorce

Cp = 35 + (a – 1000) x 0,007414,

kde

a........... počet obyvatel v obci; pro a vždy platí a ≥ 1000, v případě, že počet obyvatel je nižší než 1000, použije se a = 1000,

• c) 1100 Kč v Brně, Ostravě,

• d) v obcích, jejichž katastrální území sousedí s katastrálním územím města uvedeného pod písmenem c), částku vypočtenou podle vzorce

ZC = Cp x 3,50 s tím, že v Bohumíně činí základní cena 400 Kč a v Hlučíně 300 Kč,

• e) 800 Kč v Českých Budějovicích, Františkových Lázních, Hradci Králové, Jihlavě, Karlových Varech, Liberci, Mariánských Lázních, Olomouci, Opavě, Pardubicích, Plzni, Ústí nad Labem a Zlíně,

• f) v obcích, jejichž katastrální území sousedí s katastrálním územím alespoň jednoho města uvedeného pod písmenem e), částku vypočtenou podle vzorce

ZC = Cp x 3,00 s tím, že v Otrokovicích činí základní cena 400 Kč a v Přelouči 200 Kč,

• g) 500 Kč v Českém Krumlově, Děčíně, Frýdku-Místku, Havířově, Chomutově, Jáchymově, Karviné, Kladně, Luhačovicích, Mladé Boleslavi, Mostě, Poděbradech, Přerově a Teplicích,

• h) v obcích, jejichž katastrální území sousedí s katastrálním územím alespoň jednoho města uvedeného pod písmenem g), částku vypočtenou podle vzorce

ZC = Cp x 2,50 s tím, že v Bílině a Krupce činí základní cena 200 Kč, v Litvínově 300 Kč a v Orlové 400 Kč,

• i) 400 Kč ve městech, která byla k 31. prosinci 2002^12) sídly okresních úřadů a nejsou uvedena pod písmeny e) a g),

• j) v obcích, jejichž katastrální území sousedí s katastrálním územím alespoň jednoho města uvedeného pod písmenem i), částku vypočtenou podle vzorce

ZC = Cp x 2,00 s tím, že v České Třebové a v Jirkově činí základní cena 250 Kč a v Novém Boru 200 Kč,

• k) v ostatních obcích neuvedených pod písmeny a) až j) částku vypočtenou podle vzorce

ZC = Cp x 1,00,

• l) u obce, která má více katastrálních území a některé její katastrální území je odloučené tak, že nesousedí s jiným katastrálním územím téže obce, se u tohoto odloučeného katastrálního území základní cena uvedená pod písmeny a) až k) upraví koeficientem 0,65.

(2) Cena uvedená v odstavci 1 se upraví přirážkami a srážkami podle přílohy č. 18 se zdůvodněním a vynásobí se koeficienty Ki z přílohy č. 35 a Kp z přílohy č. 36.

(3) Cenou za m^2 nezastavěného pozemku určeného k zastavění regulačním plánem^9a), rozhodnutím o umístění stavby^13a), územním souhlasem^9c), ohlášením stavebnímu úřadu^10a), stavebním povolením^10b), veřejnoprávní smlouvou^10c) nebo certifikátem autorizovaného inspektora^10d), kromě pozemků uvedených v odstavci 7, je cena uvedená v odstavci 1 písm. a) až l) upravená podle přílohy č. 18 se zdůvodněním a vynásobená koeficienty Ki z přílohy č. 35 a Kp z přílohy č. 36. Přitom platí, že

• a) je-li z vyjmenovaných dokladů podle stavebního zákona jednoznačně zřejmá budoucí skutečně zastavěná část pozemku, vynásobí se cena zbývající části pozemku koeficientem 0,40; totéž platí, je-li zvláštním právním předpisem^14) stanovena nejvyšší přípustná zastavěnost pozemku,

• b) není-li z vyjmenovaných dokladů podle stavebního zákona zřejmá budoucí skutečně zastavěná část pozemku, vynásobí se cena pro celý pozemek koeficientem 0,80.

(4) Cenou za m^2 nezastavěného pozemku určeného rozhodnutím o změně využití území^15a) pro skládky, skladové, odstavné a manipulační plochy, přírodní sportoviště, rekreační plochu, protipovodňové zařízení nebo pozemku takto již užívaného, s výjimkou pozemku oceňovaného podle odstavce 8, je cena uvedená v odstavci 1 písm. a) až l) vynásobena koeficientem 0,50. Tato cena se upraví podle přílohy č. 18 a vynásobí se koeficienty Ki z přílohy č. 35 a Kp z přílohy č. 36.

(5) Cenou za m^2 pozemku zahrady nebo pozemku ostatní plochy, která tvoří jednotný funkční celek se stavbou a stavebním pozemkem oceněným podle cenové mapy stavebních pozemků nebo podle odstavce 2, je cena stanovená podle odstavce 2 násobená koeficientem 0,40.

(6) Pozemky oceňované podle odstavce 7 a podle § 31 odst. 3 a 4 a § 32 odst. 6 a 7 netvoří jednotný funkční celek.

(7) Pozemek evidovaný v katastru nemovitostí v druhu pozemku ostatní plocha se způsobem využití pozemku dráha, dálnice, silnice, ostatní komunikace a ostatní dopravní plocha, která není součástí pozemní komunikace, jakož i pozemky k uvedeným účelům již užívané a dále pozemky k uvedeným účelům určené rozhodnutím o umístění stavby^13a) nebo stavebním povolením^10b) se ocení podle odstavce 1 a vynásobí se koeficientem 0,60. Tato cena se upraví podle položky č. 12 přílohy č. 18, jde-li o pozemek s polohou v katastrálním území, v němž není sídlo obce, a dále podle položky č. 13 přílohy č. 18, jde-li o pozemek mimo zastavěné území nebo mimo zastavitelnou plochu, a vynásobí se koeficienty Ki z přílohy č. 35 a Kp z přílohy č. 36. Jsou-li tyto pozemky užívány k podnikání za úplatu a zejména ve funkčním spojení se stavbami komerčního charakteru (např. parkoviště a odstavné, skladové a manipulační plochy obchodních domů, ubytovacích a stravovacích zařízení), zjistí se jejich cena podle odstavce 2, s výjimkou úpravy podle položek č. 12 a 13 přílohy č. 18. Cena pozemku zjištěná podle tohoto odstavce nesmí být nižší než jeho základní cena podle odstavce 1 vynásobená koeficientem 0,60.

(8) Základní cena pozemku, na který bylo vydáno rozhodnutí o změně využití území, týkající se těžebních a jim podobných nebo s nimi souvisejících prací, zejména pro zřizování lomů, pískoven, odvalů a výsypek, kromě pozemků určených k asanaci, se stanoví podle odstavce 1 písm. a) až l) a násobí se koeficientem 0,50. Tato cena se dále neupravuje.

(9) Pozemek evidovaný v katastru nemovitostí v druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří se bez ohledu na skutečný rozsah zastavění ocení podle odstavce 2.

(10) Je-li na pozemku, ke kterému byl vydán regulační plán^9a), územní souhlas^9c), územní rozhodnutí^13a), bylo učiněno ohlášení stavebnímu úřadu^10a), vydáno stavební povolení^10b), uzavřena veřejnoprávní smlouva^10c) nebo vydán certifikát autorizovaného inspektora^10d), stavba, ocení se pozemek podle skutečného účelu užití.

(11) Pro způsob ocenění pozemků jsou rozhodující kritéria uvedená v jednotlivých odstavcích 1 až 10. Splňuje-li oceňovaný pozemek kritéria uvedená současně ve více odstavcích, platí pro způsob ocenění toto pořadí použití odstavců: 2, 3, 4, 8, 7, 5.

(12) Cena zjištěná podle odstavců 1 až 12 nesmí být nižší než 7 Kč/m^2.

§ 29

Zemědělský pozemek

(1) Základní cena pozemku evidovaného v katastru nemovitostí v druhu pozemku orná půda, chmelnice, vinice, zahrada, ovocný sad a trvalý travní porost, není-li územním plánem nebo regulačním plánem předpokládáno jeho nezemědělské využití ani není předmětem územního nebo stavebního řízení podle stavebního zákona, se zjistí podle bonitovaných půdně ekologických jednotek, které jsou uvedeny v příloze č. 19.

(2) Základní cena podle odstavce 1 se upraví přirážkami a srážkami o vlivy podle přílohy č. 20 se zdůvodněním a vynásobí se koeficientem Kp z přílohy č. 36.

(3) Je-li potvrzeno Pozemkovým úřadem, že zemědělský pozemek nebyl bonitován, použije se k jeho ocenění průměrná základní cena zemědělských pozemků v katastrálním území uvedená ve zvláštním právním předpise.^17) Tato cena se upraví podle přílohy č. 20 se zdůvodněním a vynásobí se koeficientem Kp z přílohy č. 36.

(4) Cena zjištěná podle odstavců 2 a 3 nesmí být nižší než 0,70 Kč/m^2.

§ 30

Lesní pozemek a nelesní pozemek s lesním porostem

(1) Základní cena lesního pozemku a nelesního pozemku s lesním porostem (dále jen „lesní pozemek“), není-li územním plánem nebo regulačním plánem předpokládáno jeho jiné využití ani není předmětem územního nebo stavebního řízení podle stavebního zákona, se zjistí podle ceny plošně převládajících souborů lesních typů v porostní skupině. Cena lesního pozemku je součtem cen jeho částí v jednotlivých porostních skupinách, které jsou na něm vymezeny. Ceny za m^2 pro jednotlivé soubory lesních typů jsou uvedeny v příloze č. 21.

(2) Základní cena podle odstavce 1 se upraví srážkami podle přílohy č. 22 se zdůvodněním a koeficientem Kp z přílohy č. 36. Tato cena nesmí být nižší než 0,70 Kč/m^2.

§ 31

Jiné pozemky

(1) Pozemky, které podle § 9 odst. 1 písm. a) zákona nejsou pozemky stavebními, ale jsou zahrnuty do platného územního plánu nebo regulačního plánu^18a) jako pozemky určené k zastavění nebo pozemky, na nichž je přípustná stavba, se ocení podle § 28 odst. 2 nebo 7 a vynásobí se koeficientem 0,30. Tato cena nesmí být nižší než cena zjištěná podle odstavce 4.

(2) Cenou za m^2 pozemku zahrady nebo pozemku ostatní plochy, která tvoří funkční celek se stavbou a stavebním pozemkem oceněným podle cenové mapy stavebních pozemků nebo podle § 28 odst. 2, nejde-li o nemovitosti stejného vlastníka, je cena zjištěná podle § 28 odst. 2 vynásobená koeficientem 0,40. Tato cena nesmí být nižší než cena zjištěná podle odstavce 4.

(3) Hospodářsky nevyužitelný pozemek a neplodná půda se oceňují cenou ve výši 25 % průměrné základní ceny zemědělského pozemku^17) upravené přirážkou podle příslušné položky č. 1 přílohy č. 20. Tuto cenu lze na základě věcného zdůvodnění snížit až o 50 %, avšak nesmí být nižší než 0,70 Kč/m^2.

(4) Cena pozemku neuvedeného v odstavcích 1, 2 a 3 a pozemku, který prokazatelně není stavebním, zemědělským a lesním pozemkem ani pozemkem vodní plochy,^19) se ocení cenou ve výši

• a) 9 % ze základní ceny stavebního pozemku podle § 28 odst. 1 písm. a) až l), má-li pozemek polohu v zastavěném území,

• b) 7 % ze základní ceny stavebního pozemku podle § 28 odst. 1 písm. a) až l), má-li pozemek polohu v zastavitelné ploše,

• c) 5 % ze základní ceny stavebního pozemku podle § 28 odst. 1 písm. a) až l), má-li pozemek polohu v nezastavěném území.

(5) Na základě věcného zdůvodnění lze ceny podle odstavce 4 snížit až o 50 %.

(6) Cena zjištěná podle odstavců 4 a 5 nesmí být nižší než 7 Kč/m^2.

ČÁST ČTVRTÁ

OCEŇOVÁNÍ STAVEB A POZEMKŮ KOMBINACÍ NÁKLADOVÉHO A VÝNOSOVÉHO ZPŮSOBU

§ 31a

(1) Je-li pronajat soubor staveb s příslušenstvím, včetně pozemků, obsahující alespoň dvě stavby, které se oceňují nákladovým způsobem podle § 3, jako celek jednomu nebo více nájemcům bez rozlišení nájemného na jednotlivé stavby, popřípadě pozemky, ocení se jako celek kombinací nákladového a výnosového způsobu.

(2) Cena nemovitostí uvedených v odstavci 1 se zjistí z ceny zjištěné nákladovým způsobem souboru staveb vypočtené jako součet cen jednotlivých staveb souboru zjištěných nákladovým způsobem bez koeficientu Kp a cen pozemků zjištěných podle cenové mapy stavebních pozemků obce nebo podle § 28 bez koeficientu Kp a ceny zjištěné výnosovým způsobem s tím, že způsob výpočtu ceny je stanoven v příloze č. 15a v tabulce č. 2 podle zatřídění do skupiny podle tabulky č. 1 na základě analýzy rozvoje nemovitosti.

§ 31b

(1) Cena nemovitostí uvedených v § 31a zjištěná výnosovým způsobem se stanoví podle § 22 odst. 1 až 3.

(2) Roční nájemné zjištěné podle § 22 odst. 2 a 3 se sníží o 40 %.

ČÁST PÁTÁ

OCEŇOVÁNÍ RYBNÍKŮ A VODNÍCH NÁDRŽÍ

§ 32

(1) Cena rybníku určeného pro chov ryb a vodní drůbeže CRI se zjistí jako součet ceny pozemku CPI a ceny stavby CSI podle vzorce

CRI = CPI + CSI.

(2) Cena rybníku neuvedeného v odstavci 1 a malé vodní nádrže CRII se zjistí jako součet ceny pozemku CPII a ceny stavby CSII podle vzorce

CRII = CPII + CSII.

(3) Cena velké vodní nádrže, ostatní vodní nádrže a ostatní vodní plochy se zjistí jako součet ceny pozemku a ceny stavby na něm postavené.

(4) Cena stavby rybníku a malé vodní nádrže uvedené v odstavcích 1 a 2 se zjistí podle výše nákladů, které by bylo nutné vynaložit na jejich pořízení v místě stavby v době jejich ocenění, a násobí se koeficienty KR1 až KR8, Ki a Kp podle vzorců uvedených pod písmeny a) a b) s tím, že výpočet ceny stavby, charakteristika a hodnoty koeficientů KR1 až KR8 jsou uvedeny v příloze č. 23, koeficient Ki v příloze č. 35 a koeficient Kp v příloze č. 36. Přitom platí

• a) pro rybník s chovem ryb a vodní drůbeže

CSI = CSRI x KR1 x KR2 x KR3 x KR4 x KR5 x KR6 x KR7 x KR8 x Ki x Kp,

• b) pro ostatní rybník a malou vodní nádrž

CSII = CSRII x KR1 x KR2 x Ki x Kp.

(5) Cena stavby velké vodní nádrže, ostatní vodní nádrže a ostatní vodní plochy se zjistí podle části druhé.

(6) Cena za m^2 pozemku rybníku a malé vodní nádrže uvedená v odstavcích 1 a 2 (CPI, CPII) a cena pozemku, na který bylo vydáno rozhodnutí o umístění stavby^11) nebo stavební povolení^12) ke stavbě rybníku a malé vodní nádrže, činí:

• a) 7 % ceny, která se zjistí ze základní ceny stavebního pozemku podle § 28 odst. 1 písm. a) až l), jsou-li tyto pozemky umístěny v zastavěné části obce nebo je-li kterýkoliv bod na jejich hranici vzdálen vzdušnou čarou do 200 m od souvisle zastavěné části obce,

• b) 5 % ceny, která se zjistí ze základní ceny stavebního pozemku podle § 28 odst. 1 písm. a) až l) v ostatních případech.

(7) Cena pozemku velké vodní nádrže, ostatní vodní nádrže a ostatní vodní plochy a cena pozemku, na který bylo vydáno rozhodnutí o umístění stavby^11) nebo stavební povolení^12) ke stavbě velké vodní nádrže, ostatní vodní nádrže, případně i ostatní vodní plochy, činí 4 % ze základní ceny stavebního pozemku podle § 28 odst. 1 písm. a) až l).

(8) Základní ceny, koeficienty, přirážky a srážky mohou být upraveny jen výjimečně na základě průkazného zdůvodnění.

ČÁST ŠESTÁ

OCEŇOVÁNÍ TRVALÝCH POROSTŮ

Lesní porost na lesním pozemku

§ 33

(1) Cena lesního porostu na lesním pozemku je součtem cen jednotlivých skupin dřevin uvedených v příloze č. 24 v poměru jejich plošného zastoupení v porostu.

(2) Základní cena za m^2 jednotlivých skupin dřevin se zjistí podle vzorce

Ha = [(Au – c) x fa + c] x Ba x Kv x Kp,

kde

Ha ........ cena skupiny dřevin ve věku ke dni ocenění,

Au ........ cena mýtní výtěže skupiny dřevin ve věku obmýtí u pro příslušný bonitní stupeň,

c........... náklady na zajištěnou kulturu,

fa .......... věkový hodnotový faktor pro obmýtí u, věk ke dni ocenění a příslušný bonitní stupeň,

Ba ......... zakmenění ve věku ke dni ocenění,

Kv ........ věkový koeficient lesního porostu (§ 35 odst. 2),

Kp ........ koeficient prodejnosti uvedený v příloze č. 36.

(3) Údaje o zastoupení dřevin v lesním porostu, o jejich věku, bonitním stupni a zakmenění se zjistí z lesního hospodářského plánu nebo lesní hospodářské osnovy^20) a ověří se, popřípadě upraví podle skutečného stavu. Převodní tabulky bonitních stupňů lesních dřevin jsou uvedeny v příloze č. 25.

(4) Cena mýtní výtěže Au ve věku u podle jednotlivých skupin dřevin, obmýtí a bonitních stupňů je uvedena v příloze č. 26; pro obmýtí neuvedené v příloze č. 26, pokud je v rámci rozpětí obmýtí přiřazeného skupinám dřevin v příloze č. 24, se cena mýtní výtěže Au zjistí jako přiměřená hodnota interpolací.

(5) Obmýtí u se přebírá z lesního hospodářského plánu nebo z lesní hospodářské osnovy. Je-li v nich uvedené obmýtí nižší než nejnižší obmýtí pro danou skupinu dřevin stanovené v příloze č. 26, použije se pro ocenění toto nejnižší obmýtí. Je-li v lesním hospodářském plánu nebo v lesní hospodářské osnově uvedeno obmýtí vyšší než v příloze č. 26, ve které je stanoveno nejvyšší obmýtí pro danou skupinu dřevin, použije se pro ocenění toto nejvyšší obmýtí.

(6) Náklady na m^2 zajištěné kultury c podle skupin dřevin jsou uvedeny v příloze č. 27. Náklady na zajištěnou kulturu zahrnují výdaje na založení lesního porostu, na potřebnou ochranu kultury, na odvrácení případných rizik a na ošetřování kultury až do doby zajištění kultury (lesního porostu)^21) a nezahrnují náklady vynakládané po uplynutí doby zajištění kultury, například náklady na péči o mlaziny a náklady na pročistky a prořezávky.

(7) Věkový hodnotový faktor fa pro příslušné obmýtí je uveden v příloze č. 28.

(8) Pro obmýtí neuvedené v příloze č. 28, pokud je v rámci rozpětí obmýtí přiřazeného skupinám dřevin v příloze č. 24, se cena za m^2 skupiny dřevin vypočte podle vzorce

Ha=Au-c×fa×1fuv+c×Ba×Kv×Kp ,

kde

fa se převezme z přílohy č. 28 pro nejblíže vyšší tabulkové obmýtí,

1fuv je opravný faktor pro obmýtí, kde číselná hodnota fuv se převezme z přílohy č. 28 pro věk odpovídající hledanému obmýtí ze stejného sloupce jako hodnota fa.

(9) Je-li skutečný věk dřevin vyšší než obmýtí pro danou skupinu dřevin uvedené v příloze č. 28, má věkový hodnotový faktor fa hodnotu jedna a cena za m^2 skupiny dřevin se vypočte podle vzorce

Ha = Au x Ba x Kp.

(10) Je-li skutečný věk dřeviny vyšší než obmýtí stanovené v lesním hospodářském plánu nebo lesní hospodářské osnově a skutečný věk dřeviny se přitom nachází v rozpětí cen mýtní výtěže Aa přiřazené skupinám dřevin v příloze č. 26, má věkový hodnotový faktor fa hodnotu jedna a cena za m^2 skupiny dřevin se vypočte podle vzorce

Ha = Aa x Ba x Kp,

kde

Aa......... cena mýtní výtěže skupiny dřevin ve věku a (skutečný věk skupiny dřevin) pro příslušný bonitní stupeň zjištěné interpolací z cen mýtní výtěže uvedených v příloze č. 26.

§ 34

(1) Není-li lesní hospodářský plán nebo lesní hospodářská osnova vyhotovena, zjistí se údaje o zastoupení dřevin v lesním porostu, o jejich věku, bonitním stupni a zakmenění podle skutečnosti. Obmýtí se převezme z oblastního plánu rozvoje lesů pro příslušný hospodářský soubor.

(2) Je-li cena mýtní výtěže Au nižší než náklady na zajištěnou kulturu c, například u lesů s nízkou produkcí, jsou základní cenou lesního porostu náklady na zajištěnou kulturu c uvedené v příloze č. 27.

(3) Základní cenou nezajištěné kultury je součet nákladů vynakládaných v jednotlivých letech podle stáří kultury uvedený v příloze č. 27, upravený podle podílu skutečného a stanoveného minimálního počtu jedinců,^22) maximálně 1,3 násobku minimálního počtu jedinců.

§ 35

Cenová přirážka, srážky a koeficienty

(1) Základní ceny skupin dřevin zjištěné podle § 33 a 34 se upraví přirážkou a srážkami podle přílohy č. 29 tabulek č. 1, 2 a 3 se zdůvodněním a koeficientem Kp z přílohy č. 36.

(2) Je-li věk dřevin oceňované skupiny lesních dřevin nižší než její obmýtí, sníží se její základní cena koeficientem vypočteným jako hodnota 1,00 snížená o rozdíl obmýtí a věku oceňované skupiny lesních dřevin násobený hodnotou 0,004/rok (dále jen „věkový koeficient lesního porostu“).

(3) Jsou-li splněny podmínky pro uplatnění více druhů srážek, lze základní cenu snížit výjimečně až o 90 %.

§ 36

Lesní porost na nelesním pozemku

(1) Lesní porost na nelesním pozemku se oceňuje podle § 33 až 35, popřípadě podle § 37.

(2) Skupina stromů a jejich řady na nelesním pozemku s výměrou do 1000 m^2 nebo ve skupinách s počtem menším než 50 stromů se oceňují podle § 38.

(3) Sousedí-li skupina stromů na nelesním pozemku s lesním porostem na lesním pozemku, oceňuje se podle § 33 až 35 nebo § 37 i v případech, jde-li o skupinu menší než 50 stromů nebo je-li na výměře menší než 1000 m^2.

§ 37

(1) Lesní porost na lesním i nelesním pozemku, který má výměru do jednoho hektaru včetně, lze ocenit i postupem podle přílohy č. 30.

(2) Cena lesního porostu je součtem cen zjištěných pro jednotlivé skupiny dřevin uvedené v příloze č. 24.

(3) Cena jednotlivých skupin dřevin se zjistí podle vzorce

CSD = VLP x PSD x ZLP x CLP x SSBSD x Kv x KP,

kde

CSD ...... cena skupin dřevin,

VLP....... výměra lesního porostu v m^2,

PSD....... podíl skupiny dřevin v lesním porostu,

ZLP....... zakmenění lesního porostu,

CLP ...... cena lesního porostu v Kč za m^2 pro jehličnaté porosty uvedená v tabulce č. 2 a pro listnaté porosty uvedená v tabulce č. 3 přílohy č. 30,

SSBSD ... součinitel srovnávací bonity skupiny dřevin uvedený v tabulce č. 1 přílohy č. 30,

Kv ........ věkový koeficient lesního porostu,

KP ........ koeficient uvedený v příloze č. 36.

§ 37a

Oceňování lesního porostu zjednodušeným způsobem

Pro účely daně darovací a daně z převodu nemovitostí nebo pro účely určené zvláštním právním předpisem se cena lesního porostu zjistí jako podíl na ceně lesního pozemku, jehož je nedílnou součástí, a to podle vzorce

C=VO×10×Z,

kde

C	zjednodušeným způsobem zjištěná cena lesního porostu,
V	věk lesního porostu podle lesního hospodářského plánu (LHP) nebo lesní hospodářské osnovy (LHO),
O	obmýtí lesního porostu z LHP, popřípadě LHO,
Z	základní cena lesního pozemku z přílohy č. 21 podle souboru lesního typu identifikovaného z LHP, popřípadě z LHO,
10	je konstanta.

§ 38

Ovocné dřeviny, vinná réva, chmelové a okrasné rostliny

(1) Základní ceny ovocných dřevin, vinné révy a chmelových rostlin jsou uvedeny

• a) pro ovocné dřeviny v příloze č. 31 části I pro intenzivní výsadbu a v části II pro zahrádkovou výsadbu,

• b) pro révu vinnou včetně zařízení vinic v příloze č. 32 části I pro intenzivní výsadbu a v části II pro extenzivní výsadbu,

• c) pro chmelové rostliny včetně zařízení chmelnic v příloze č. 33.

(2) Ceny okrasných rostlin jsou uvedeny v příloze č. 34.

(3) Základní ceny podle odstavců 1 a 2 se upraví koeficientem Kp z přílohy č. 36.

§ 38a

Oceňování ovocných dřevin a okrasných rostlin zjednodušeným způsobem

(1) Pro účely daně darovací a daně z převodu nemovitostí nebo pro účely určené zvláštním právním předpisem se cena jiných trvalých porostů zjistí způsobem podle odstavců 2 až 4.

(2) Cena ovocných dřevin s výměrou do 1 500 m^2 na pozemcích oceňovaných podle § 28 odst. 5 a § 31 odst. 2 je podílem ve výši 1,5 % ze zjištěné ceny pozemku, jehož je oceňovaný trvalý porost nedílnou součástí.

(3) Cena okrasných rostlin s výměrou do 1 500 m^2 na pozemcích oceňovaných podle § 28 odst. 5 a § 31 odst. 2 je podílem ve výši 5 % ze zjištěné ceny pozemku, jehož je oceňovaný trvalý porost nedílnou součástí.

(4) Cena smíšených trvalých porostů ovocných dřevin a okrasných rostlin s výměrou do 1 500 m^2 na pozemcích oceňovaných podle § 28 odst. 5 a § 31 odst. 2 je podílem ve výši 4 % ze zjištěné ceny pozemku, jehož je oceňovaný trvalý porost nedílnou součástí.

ČÁST SEDMÁ

OCEŇOVÁNÍ MAJETKOVÝCH PRÁV VYPLÝVAJÍCÍCH Z PRŮMYSLOVÝCH PRÁV A PRÁV NA OZNAČENÍ A VÝROBNĚ TECHNICKÝCH A OBCHODNÍCH POZNATKŮ

§ 39

Při oceňování majetkových práv, která jsou obsahem průmyslových práv a práv na označení nebo vyplývajících z jejich užití a výrobně technických a obchodních poznatků (know-how) (dále jen „majetkových práv“), které jsou obsahem práv souvisejících s právem autorským, s výjimkou práv výkonných umělců, a majetkových práv pořizovatelů databáze výnosovým způsobem se cena zjistí podle vzorce

Cv=∑j=1nzj1+p100j ,

kde

Cv ........ cena majetkového práva zjištěná výnosovým způsobem,

zj .......... roční čistý výnos užívání práva v letech, po které bude právo užíváno, zjištěný postupem podle § 17 odst. 2 písm. a) zákona nebo roční čistý výnos zjištěný podle § 17 odst. 2 písm. b) zákona,

p .......... míra kapitalizace v procentech uvedená v příloze č. 15,

j ........... pořadové číslo roku, ve kterém bude právo užíváno,

n .......... počet let, po které bude právo užíváno, nejvýše však počet let podle § 17 odst. 3 zákona.

ČÁST OSMÁ

OCEŇOVÁNÍ NĚKTERÝCH VĚCÍ MOVITÝCH A SLUŽEB

§ 40

Věc movitá a služba, jejíž cena není ve smlouvě sjednána

Věc movitá a služba, jejíž cena není ve smlouvě sjednána, se oceňuje

• a) cenou sjednanou^23) prodávajícím za stejnou nebo porovnatelnou věc nebo službu s ostatními kupujícími v době uzavření smlouvy, pokud není nepřiměřeně vyšší nebo nižší než cena obvyklá (§ 2 odst. 1 zákona),

• b) cenou obvyklou (§ 2 odst. 1 zákona), nelze-li cenu podle písmene a) zjistit.

§ 41

Bezplatně rozšiřované noviny

Bezplatně rozšiřované noviny, zejména financované z příjmů za zveřejněné inzeráty, se oceňují cenou obvyklou (§ 2 odst. 1 zákona) rovnou nule.

§ 42

Ubytování v podnikové ubytovně

Ubytování v podnikové ubytovně poskytované osobám, které mají zvláštní vztah k plátci daně,^24) se oceňuje cenou sjednanou s těmito osobami. Pokud je ubytování těmto osobám poskytnuto bezplatně, oceňuje se cenou sjednanou s těmito osobami v jiných případech, kdy nebylo ubytování poskytnuto bezplatně.

§ 43

Rekreační ubytování a stravování a navazující služby

(1) Služby rekreačního ubytování a stravování a navazující služby, například doprava, půjčování sportovních předmětů, které právnická nebo fyzická osoba poskytuje osobám majícím zvláštní vztah k plátci daně^24) bezúplatně nebo za částečnou úplatu, se oceňují

• a) cenou sjednanou při nákupu od jiné právnické nebo fyzické osoby, pokud je neposkytuje ve vlastním rekreačním zařízení,

• b) cenou sjednanou při jejich poskytování ve vlastním rekreačním zařízení; pokud jsou tyto služby poskytnuty bezplatně, oceňují se cenou sjednanou s těmito osobami v jiných případech, kdy nebyly poskytnuty bezplatně.

(2) Oceňování podle odstavce 1 se uplatní i při poskytování služeb formou poukazu na rekreaci.

§ 44

Bezplatné stravování vlastních zaměstnanců

Poskytuje-li zaměstnavatel svým zaměstnancům^24) bezplatné stravování, oceňuje se cenou sjednanou, za kterou dodává závodní stravování jiným odběratelům. V ostatních případech, zejména pokud nedodává zaměstnavatel závodní stravování jiným odběratelům a bezplatnost stravování vyplývá z příspěvku ze sociálního fondu, se oceňuje cenou sjednanou se zaměstnancem, která se rovná nule.

§ 45

Veřejná doprava

Služby letecké, železniční, autobusové, vodní a městské hromadné dopravy, poskytované jejich provozovatelem osobám uvedeným ve zvláštním předpise^24) se slevou z ceny sjednané s ostatními kupujícími, se oceňují touto sníženou sjednanou cenou.

§ 46

Bezplatná inzerce

Bezplatná inzerce na základě vyplnění a odevzdání kupónu přiloženého do zakoupených novin nebo v nich otištěného redakcí těchto novin se oceňuje cenou sjednanou při jejich nákupu.

ČÁST DEVÁTÁ

SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 47

Používání koeficientu prodejnosti

(1) Pro stavby, které netvoří příslušenství k jiným stavbám, oceňované

• a) podle § 3, 4, 5 a 6 se použije koeficient prodejnosti (Kp) podle druhu a typu stavby uvedený v příloze č. 36,

• b) podle § 13 se použije Kp podle druhu stavby, ve které se oceňovaný byt nebo nebytový prostor nachází s tím, že rozestavěnému bytu v budově typu J nebo K přísluší Kp uvedený ve sloupci 13 přílohy č. 36,

• c) podle § 7, 8, 9 a 10, popřípadě 11 se použije Kp ze sloupce 9 přílohy č. 36.

(2) Pro stavby, které tvoří příslušenství ke stavbám oceňovaným

• a) podle § 3, 4, 5 a 6 se použijí Kp těchto staveb z přílohy č. 36,

• b) podle § 25 se použije Kp ze sloupce 10 přílohy č. 36,

• c) podle § 26 se použije Kp ze sloupce 13 přílohy č. 36,

• d) podle § 26a se použije Kp ze sloupce 12 přílohy č. 36,

• e) podle § 13 se použije Kp druhu stavby, ve které se oceňovaný byt nebo nebytový prostor nachází, nebo ze sloupce 13, pokud jde o rozestavěný byt v budově typu J nebo K.

(3) Jestliže stavby tvoří příslušenství k více stavbám oceňovaným podle § 3, 4, 5, 6, 25, 26a bez možnosti rozlišení, použije se nejnižší Kp těchto staveb stanovený podle odstavce 2.

(4) Jestliže stavby oceňované podle § 4 plní funkci venkovních úprav nebo tvoří příslušenství ke stavbám oceňovaným podle § 3, 5, 6, 25, 26 a 26a, postupuje se při stanovení Kp obdobně jako v odstavci 3.

(5) Pro pozemek se použije Kp stavby stojící na pozemku, pokud netvoří příslušenství stavby jiné. Je-li pozemek zastavěný pouze stavbou tvořící příslušenství stavby jiné, použije se koeficient této stavby.

(6) Jsou-li na pozemku stavby více druhů oceňovaných pouze podle § 3, 4, 5, 6, 25 a 26 nebo i stavby oceňované podle § 7, 8, 9 a 10, popřípadě 11, použije se pro ocenění pozemku nejnižší Kp příslušející stavbám oceňovaným podle § 3, 5, 6 a 25, které netvoří příslušenství jiných staveb. Jsou-li na pozemku stavby oceňované podle § 4, popřípadě i stavby oceňované podle § 7, 8, 9, 10 a 11, použije se pro ocenění pozemku Kp stavby oceňované podle § 4, pokud neplní funkci venkovních úprav nebo netvoří-li příslušenství stavby jiné. Jsou-li na pozemku pouze stavby oceňované podle § 7, 9, 10, popřípadě 11, použije se pro ocenění pozemku Kp ze sloupce 11 přílohy č. 36, pokud není dále uvedeno jinak.

(7) Tvoří-li pozemek, popřípadě pozemky druhu pozemku zahrada a ostatní plocha funkční celek s pozemkem druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří, použije se pro ocenění pozemků Kp tohoto pozemku. Tvoří-li pozemek, popřípadě pozemky druhu pozemku zahrada a ostatní plocha funkční celek s více pozemky druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří, použije se pro ocenění pozemků nejnižší Kp pozemků druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří.