Zákon o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší)

• a) zdroj bude registrován a evidován jako velký stacionární zdroj bez přihlédnutí k jeho jmenovitému tepelnému výkonu, a

• b) zdroj bude vybaven tak, aby bylo zajištěno dodržení emisních limitů stanovených prováděcím právním předpisem, a

• c) spalování odpadních olejů bude u zdroje povoleno příslušným orgánem ochrany ovzduší podle § 17 odst. 2 písm. c), a

• d) spalované odpadní oleje budou skladovány odděleně po částech, a

• e) pro každou část bude vystaven osobou k tomu akreditovanou průkazný atest o tom, že složení části zaručuje při použití zařízení podle písmena b), že při jejím spalování nedojde ke vzniku jiných emisí než při spalování plynového oleje, a že součtový obsah polychlorovaných bifenylů, pentachlorfenolu a polychlorovaných terfenylů nepřekračuje u této části 10 mg/kg, a

• f) po odběru vzorků k provedení atestačního řízení podle písmena d) průkazně zabezpečí atestovanou část tak, aby nemohla být doplňována až do okamžiku jejího úplného vyčerpání a spálení, a

• g) plnění povinností podle písmen d) až f) bude u zdroje průkazným způsobem evidováno a příslušné doklady archivovány minimálně po dobu 3 let.

(3) Prováděcí právní předpis stanoví emisní limity a další podmínky provozování stacionárních zdrojů, které spalují nebo spoluspalují odpad včetně emisních limitů a dalších podmínek spalování nebo spoluspalování odpadních olejů.

§ 19

Poplatky za znečišťování ovzduší

(1) Provozovatelé zvláště velkých, velkých, středních a malých stacionárních zdrojů platí poplatky za znečišťování ovzduší, o jejichž výši rozhoduje krajský úřad, obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo obecní úřad (dále jen „správce poplatku“). Poplatky, jejichž výše nedosahuje 500 Kč, se nevyměří.

(2) Poplatkovým obdobím podle tohoto zákona je kalendářní rok, v němž je stacionární zdroj provozován.

(3) Na běžný rok se platí poplatek zpravidla zálohově (odstavec 12); výše záloh se stanoví podle skutečného množství znečišťujících látek za předcházející kalendářní rok.

(4) O výši poplatku provozovatelů zvláště velkých a velkých stacionárních zdrojů rozhoduje krajský úřad a poplatek vybírá a vymáhá správce daně příslušný podle místa stacionárního zdroje a v případě Prahy správce daně příslušný podle sídla orgánu ochrany ovzduší na území hlavního města Prahy. Údaje na vyžádání poskytuje krajský úřad ministerstvu. Poplatky jsou příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky. Krajský úřad vede evidenci zvláště velkých a velkých stacionárních zdrojů a evidenci vyměřených poplatků za znečišťování ovzduší. Kopie veškerých rozhodnutí týkajících se poplatků zasílá krajský úřad místně příslušnému správci daně do 7 dní od nabytí právní moci těchto rozhodnutí.

(5) O výši poplatku provozovatelů středních stacionárních zdrojů rozhodují obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Poplatky vybírá a vymáhá správce daně příslušný podle místa stacionárního zdroje a v případě Prahy správce daně příslušný podle sídla orgánu ochrany ovzduší na území hlavního města Prahy. Tyto poplatky jsou příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky. Obecní úřad obce s rozšířenou působností vede evidenci středních stacionárních zdrojů a evidenci vyměřených poplatků za znečišťování ovzduší. Kopie veškerých rozhodnutí týkajících se poplatků zasílá obecní úřad obce s rozšířenou působností místně příslušnému správci daně do 7 dní od nabytí právní moci těchto rozhodnutí.

(6) O výši poplatku provozovatelů malých stacionárních zdrojů rozhoduje a poplatek vybírá a vymáhá obecní úřad podle zvláštního právního předpisu.^13) Obecní úřad vede evidenci zpoplatněných malých stacionárních zdrojů a evidenci o vyměřených poplatcích za znečišťování ovzduší. Výnosy poplatků jsou příjmem obce a musí být použity k ochraně životního prostředí.

(7) Jsou-li v provozním areálu téhož provozovatele stacionární zdroje různých kategorií, je příslušný rozhodovat o poplatcích za znečišťování všech těchto zdrojů ten správce poplatku, který je příslušný rozhodovat o poplatcích týkajících se nejvyšší kategorie zdroje. Toto ustanovení se nevztahuje na malé zdroje znečišťování.

(8) Poplatky za zvláště velké, velké a střední stacionární zdroje se platí za znečišťující látky nebo stanovené skupiny znečišťujících látek, pro které má zdroj znečišťování stanoven emisní limit nebo technické a další podmínky provozu, které emisní limity nahrazují. Roční výše sazeb poplatků a způsob jejich výpočtů jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto zákonu. Vypočtený poplatek se zaokrouhluje na celé 100 Kč.

(9) Roční výši poplatku pro malý stacionární zdroj vyměří obecní úřady pevnou částkou v rozmezí uvedeném v příloze č. 1 k tomuto zákonu, a to úměrně k velikosti stacionárního zdroje a době jeho provozu v poplatkovém období, případně podle druhu a spotřeby paliva.

(10) Provozovatel zvláště velkého, velkého a středního stacionárního zdroje je povinen vypočítat poplatek způsobem podle odstavce 8 za každý zpoplatněný zdroj a oznámit tento výpočet správci poplatku prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí nebo datové schránky ministerstva určené k plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí podle zákona o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů do 31. března po skončení poplatkového období nebo v termínu podle odstavce 14. Současně oznámí i další údaje nutné pro stanovení výše záloh na poplatek pro další poplatkové období.

(11) Správce poplatku prověří údaje uvedené v oznámení podaném provozovatelem, a zjistí-li skutečnosti rozhodné pro stanovení výše poplatku, vydá rozhodnutí o vyměření poplatku za skončené poplatkové období a současně o výši záloh na poplatky pro běžný rok, přesahuje-li poplatek 2 000 Kč ročně, nejpozději do 6 měsíců ode dne doručení oznámení o výši poplatku nebo podkladu pro vyměření poplatku pevnou částkou.

(12) Zálohy na poplatky, uvedené v rozhodnutí podle odstavce 11, platí provozovatel předem takto:

• a) nad 1 000 000 Kč ročně v měsíčních zálohách splatných nejpozději do posledního dne každého kalendářního měsíce,

• b) nad 10 000 Kč do 1 000 000 Kč ročně včetně ve čtvrtletních zálohách splatných nejpozději do posledního dne každého kalendářního čtvrtletí,

• c) nad 2 000 Kč do 10 000 Kč ročně včetně v pololetních zálohách splatných nejpozději do 30. června a 30. prosince příslušného kalendářního roku.

Správce poplatku může na žádost provozovatele, bez přihlédnutí k jiným důvodům než finančním, stanovit v rozhodnutí termíny úhrad záloh odlišné od lhůt uvedených pod písmeny a) až c), přitom však musí provozovateli uložit povinnost úhrady celkové výše záloh na poplatky pro běžný rok nejpozději do 30. prosince příslušného kalendářního roku.

(13) Poplatky do výše 2 000 Kč ročně platí provozovatel jednorázově ve lhůtě stanovené v rozhodnutí o vyměření poplatku.

(14) Zálohy na poplatek v prvním roce uvedení stacionárního zdroje do provozu se stanoví výpočtem z jeho projektované kapacity. Oznamovací povinnost podle odstavce 10 je provozovatel povinen splnit do 2 měsíců od vydání povolení k provozu.

(15) Spalovací zdroj o jmenovitém tepelném výkonu do 50 kW včetně není předmětem poplatku za znečišťování ovzduší a nevztahuje se na něj oznamovací povinnost podle odstavce 16.

(16) Provozovatel malého zpoplatněného zdroje je povinen zaslat do 31. března po skončení poplatkového období podklady pro stanovení výše poplatku na běžný rok.

§ 20

Oznamovací povinnosti

Skutečnosti zakládající vznik nebo odůvodňující změny výše poplatků včetně zastavení provozu stacionárního zdroje nebo změnu provozovatele je provozovatel povinen oznámit příslušnému správci poplatku do 30 dnů od vzniku této skutečnosti jako podklad pro vydání nového rozhodnutí, kterým se původní rozhodnutí o vyměření poplatku a jeho záloh zruší.

§ 21

Odklad placení části poplatků za znečišťování ovzduší

(1) Pokud provozovatel zvláště velkého, velkého nebo středního stacionárního zdroje prokazatelně zahájí u tohoto zdroje práce za účelem snížení emisí zpoplatněné znečišťující látky alespoň o 15 % a splní podmínky uvedené v odstavci 2, správce poplatku rozhodne o odkladu placení záloh na poplatky u této látky ve výši 60 % z celkové výše poplatku za znečišťování ovzduší po dobu realizace těchto prací.

(2) Podmínky odkladu placení stanovené výše záloh poplatku podle odstavce 1 jsou

• a) plnění emisních limitů stanovených u stacionárního zdroje,

• b) žádost provozovatele o odložení části poplatků s podrobným popisem prací a jejich časového průběhu na snížení požadované výše emisí zpoplatněné znečišťující látky nebo stanovené skupiny znečišťujících látek,

• c) oznámení prokazatelného zahájení prací za účelem snižování emisí u stacionárního zdroje a

• d) ukončení prací za účelem snižování emisí u stacionárního zdroje nejdéle do 2 let od jejich započetí.

(3) Odložení části záloh poplatku za účelem snížení emisí u stacionárního zdroje se vztahuje na zdroj nebo zařízení zdroje, které lze samostatně provozovat a na kterém jsou přímo prováděny práce za účelem snížení emisí, a na ty zpoplatněné znečišťující látky jimi vypouštěné, kterých se práce na snížení emisí dotýká.

(4) Odklad placení části záloh poplatku správce poplatku povolí od prvního dne měsíce následujícího po dni skutečného zahájení stavby nebo úpravy zařízení zdroje doloženého zápisem ve stavebním deníku nebo v protokolu o zahájení prací. Odklad končí posledním dnem měsíce, ve kterém bylo doručeno písemné oznámení provozovatele o ukončení prací správci poplatku.

(5) Plánovanou dobu realizace prací podle odstavce 1 a podmínky odkladu části záloh poplatku stanoví správce poplatku v rozhodnutí vydaném podle odstavce 1. Kopii vydaného rozhodnutí zasílá místně příslušnému celnímu úřadu do 7 dní ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

§ 22

Prominutí nebo doplacení části poplatku za znečišťování ovzduší

(1) Provozovatel je povinen oznámit správci poplatku ukončení prací na snížení emisí u stacionárního zdroje podle § 21 odst. 1 ve lhůtě nejpozději do 30 dnů ode dne vzniku této skutečnosti.

(2) Lhůta určená k ukončení prací na snížení emisí u stacionárního zdroje je splněna, jestliže provozovatel před jejím uplynutím prokáže dosažení stanovených úrovní emisí uvedených v rozhodnutí k odložení placení části záloh poplatků. V závažných případech může správce poplatku prodloužit lhůtu k dodání výsledků měření ke splnění požadovaných hodnot, nejpozději však do 6 měsíců od stanovené lhůty k ukončení prací podle § 21 odst. 5.

(3) Dokončí-li provozovatel práce na snížení emisí v souladu se stanovenými podmínkami v rozhodnutí, včetně splnění lhůty podle odstavce 2, správce poplatku promine povinnost doplatit odloženou část poplatku. Při nedodržení podmínek odkladu placení části záloh poplatku rozhodne správce poplatku o povinnosti odloženou část poplatku doplatit a stanoví k tomu provozovateli přiměřenou lhůtu. Správce poplatku vydá rozhodnutí o prominutí nebo doplacení poplatku do 3 měsíců ode dne, kdy zjistil skutečnosti rozhodné pro vydání takového rozhodnutí. Kopii vydaného rozhodnutí zasílá místně příslušnému celnímu úřadu do 7 dní ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

(4) Pokud došlo ke zpoždění prací na snížení emisí u stacionárního zdroje, které prokazatelně není zaviněno provozovatelem, správce poplatku k žádosti provozovatele lhůtu ukončení prací přiměřeně prodlouží, nejdéle však o 1 rok.

(5) V případě, že provozovatel nedosáhne plánovaného snížení emisí uvedeného v rozhodnutí podle § 21 odst. 1 při splnění všech ostatních stanovených podmínek, může správce poplatku rozhodnout o prominutí poměrné části odložené výše poplatků odpovídající podílu snížení emisí skutečně dosaženého z původně plánované hodnoty.

HLAVA III

OCHRANA OZONOVÉ VRSTVY ZEMĚ A KLIMATICKÉHO SYSTÉMU ZEMĚ

§ 23

(1) Ochranu ozonové vrstvy Země před nepříznivými účinky regulovaných látek a ochranu klimatického systému Země před nepříznivými účinky fluorovaných skleníkových plynů upravují přímo použitelné předpisy Evropské unie^1a)^,1b). Tato hlava obsahuje ustanovení k jejich provedení a další ustanovení na ochranu ozonové vrstvy Země a klimatického systému Země.

(2) Pro účely této hlavy se rozumí

• a) provozovatelem fyzická nebo právnická osoba zajišťující technický provoz zařízení, které obsahuje fluorované skleníkové plyny nebo regulované látky; není-li taková osoba, považuje se za provozovatele vlastník zařízení,

• b) recyklací výrobků zpracování vyřazených výrobků za účelem znovuzískání regulovaných látek nebo fluorovaných skleníkových plynů a materiálového využití.

Předcházení emisím regulovaných látek

§ 24

(1) Ministerstvo vydá povolení k používání hydrochlorfluoruhlovodíků jako hasicích prostředků ve stávajících systémech požární ochrany, pokud se používají jako náhrada za halony, při splnění podmínek uvedených v přímo použitelném předpisu Evropské unie upravujícím ochranu ozonové vrstvy Země^1a).

(2) Žádost o vydání povolení podle odstavce 1 obsahuje

• a) u fyzických osob oprávněných k podnikání obchodní firmu, popřípadě jméno nebo jméno a příjmení, identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, místo podnikání, datum narození a adresu místa trvalého pobytu na území České republiky nebo adresu bydliště v jiném členském státě Evropské unie; u právnických osob obchodní firmu, popřípadě název, právní formu, sídlo a popřípadě adresu organizační složky na území České republiky, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

• b) jméno, popřípadě jména, příjmení a adresu místa trvalého pobytu na území České republiky, popřípadě bydliště v zahraničí, odpovědného zástupce právnické osoby, popřípadě fyzické osoby oprávněné k podnikání a

• c) místo, kde je instalováno zařízení nebo výrobek obsahující halon, jejich počet, druh a množství náplně, druh a množství náhradního hydrochlorfluoruhlovodíku a způsob zneškodnění získaných halonů.

(3) Vzor žádosti o povolení k použití hydrochlorfluoruhlovodíků jako náhrady za halony stanoví prováděcí právní předpis.

§ 25

(1) Osoba, která drží regulované látky, jejichž použití je v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie^1a), je povinna bez zbytečného odkladu, nejpozději do 3 měsíců, tyto látky zneškodnit. Pokud jí bylo vydáno rozhodnutí o udělení certifikátu (dále jen „certifikát“) zneškodní regulované látky způsobem stanoveným v certifikátu. Pokud není držitelem certifikátu, je povinna ve stejné lhůtě zajistit předání těchto látek osobě, která je držitelem certifikátu, (dále jen „certifikovaná osoba“) a o předání regulovaných látek provést zápis, který pro účely kontroly uchovává po dobu 5 let.

(2) Znovuzískávání regulovaných látek při odstranění zařízení na konci jeho životnosti může vykonávat pouze osoba,

• a) která je certifikovanou osobou pro znovuzískávání fluorovaných skleníkových plynů podle přímo použitelných předpisů Evropské unie^1b), nebo

• b) pro kterou tuto činnost vykonává certifikovaná osoba pro znovuzískávání fluorovaných skleníkových plynů podle přímo použitelných předpisů Evropské unie^1b).

§ 26

(1) Provozovatel pevně instalovaného zařízení s náplní regulované látky, které se při provozu nepřepravuje, je povinen prostřednictvím certifikované osoby zajistit kontrolu těchto zařízení, zejména jejich těsnosti, nejméně

• a) jednou za 12 měsíců u zařízení s obsahem regulované látky nejméně 3 kg, s výjimkou hermeticky uzavřených systémů, které jsou takto označeny a obsahují méně než 6 kg regulované látky,

• b) jednou za 6 měsíců u zařízení s obsahem regulované látky nejméně 30 kg,

• c) jednou za 3 měsíce u zařízení s obsahem regulované látky nejméně 300 kg.

(2) Provozovatel zařízení obsahujícího nejméně 300 kg regulovaných látek je povinen instalovat systémy detekce úniků. Systémy detekce úniků provozovatel kontroluje alespoň jednou za 12 měsíců.

(3) Provozovatel je povinen závady, které byly zjištěny kontrolou nebo systémem detekce úniků a které způsobují úniky regulovaných látek, odstranit nejpozději do 30 dnů ode dne jejich zjištění. Do 30 dnů od odstranění závady způsobující netěsnost zajistí provozovatel následnou kontrolu těsnosti zařízení.

(4) Provozovatel zařízení obsahujícího nejméně 3 kg regulovaných látek je povinen vést evidenční knihu zařízení a uchovat ji pro účely kontroly v místě provozu zařízení po dobu 5 let. Do evidenční knihy zařízení se zaznamená množství náplně a druh regulované látky, datum servisních činností, úkony údržby a revize spojené se zařízením, včetně kontroly úniku regulované látky, registrační číslo osoby provádějící servisní činnost, nebylo-li registrační číslo přiděleno, potom jméno osoby a kontaktní adresu, stručný popis provedené činnosti, včetně stručného popisu závady, výsledek provedené revize, množství uniklé regulované látky zjištěné výpočtem, množství a druh doplněné regulované látky, množství a druh doplněného oleje, množství odčerpané regulované látky nebo oleje a jeho další použití nebo při předání třetí osobě číslo jejího povolení, jméno a adresu, a při přechodu zařízení na jinou regulovanou látku označení této nové regulované látky a její množství. Vzor evidenční knihy zařízení stanoví prováděcí právní předpis.

§ 27

(1) Výrobce, dovozce, vývozce z České republiky a přepravce regulovaných látek a výrobků, které obsahují regulované látky, jsou povinni tyto látky a výrobky označit. Způsob označení regulované látky a výrobku, který ji obsahuje, stanoví prováděcí právní předpis.

(2) Výrobce, dovozce a přepravce výrobků, které obsahují regulované látky, jsou povinni v průvodní dokumentaci uvádět název a označení regulované látky, její množství a upozornění na nebezpečí pro ozonovou vrstvu Země.

(3) Prodejce regulovaných látek a výrobků, které obsahují regulované látky, je povinen je označit podle odstavce 1, pokud označení nemají a z průvodní dokumentace je zřejmé, že výrobek tyto látky obsahuje. Tuto povinnost prodejce nemá, pokud prokáže, že v průvodní dokumentaci nebyl obsah těchto látek uveden.

(4) Dovozce a vývozce z České republiky regulovaných látek a výrobků, které obsahují regulované látky, jsou povinni uvádět v celním prohlášení název a označení regulované látky a kód kombinované nomenklatury a předložit celnímu úřadu příslušné oprávnění podle přímo použitelného předpisu Evropské unie^1a).

(5) Výrobce, dovozce, vývozce z České republiky, prodejce a přepravce regulovaných látek a výrobků, které obsahují regulované látky, jsou povinni na vyžádání ministerstva, inspekce, České obchodní inspekce nebo příslušného celního úřadu předložit dodací list, případně celní doklady k jejich kontrole.

§ 28

(1) Osoba oprávněná k používání methylbromidu pro karanténní a dezinfekční účely ochrany zboží před přepravou je povinna písemně oznámit ministerstvu množství používaného methylbromidu a účel takového používání do 31. března za uplynulý kalendářní rok.

(2) Osoba, která použije regulovanou látku jako vstupní surovinu nebo technologické činidlo, je povinna písemně oznámit ministerstvu množství použité látky, typ použití a výpočet nebo odhad emisí regulovaných látek, ke kterým během takového používání došlo. Oznámení osoba podává do 31. března za uplynulý kalendářní rok.

(3) Osoba, která skladuje halony nebo vlastní systémy požární ochrany a hasicí přístroje s halony, je povinna oznámit ministerstvu jejich počet a množství v nich obsažených halonů, opatření ke snižování jejich emisí a odhad těchto emisí do 31. března za uplynulý kalendářní rok. Údaje lze oznámit písemně, prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí nebo prostřednictvím datové schránky ministerstva určené k plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí^18). Vzor formuláře pro oznámení údajů stanoví prováděcí právní předpis.

§ 29

(1) Výrobce regulovaných látek a výrobků, které je obsahují, je povinen platit poplatek za vyrobené látky nebo výrobky ve výši 400 Kč za kilogram regulované látky.

(2) Poplatek je příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky a je účelově vázán pro použití k ochraně ozonové vrstvy Země.

(3) Poplatku nepodléhají

• a) regulované látky použité jako vstupní suroviny pro přepracování na jiné chemické sloučeniny,

• b) vyrobené regulované látky sloužící pouze pro účely zajištění ochrany zdraví a života lidí v rámci základní potřeby^1b).

(4) Výrobce regulovaných látek nebo výrobků, které je obsahují, je povinen si poplatek sám vypočítat a uhradit jej Státnímu fondu životního prostředí České republiky nejpozději do 30 dnů po vyskladnění výrobků včetně použití výrobků pro vlastní potřebu. Neuhrazené poplatky vymáhá inspekce.

§ 30

Označování výrobků a zařízení obsahujících fluorované skleníkové plyny

Výrobky a zařízení, u kterých přímo použitelné předpisy Evropské unie^1b) vyžadují jejich označení, lze na území České republiky uvést na trh jen, pokud je jejich označení uvedeno v českém jazyce.

Společná ustanovení

§ 31

(1) Jen certifikovaná osoba může vykonávat činnosti,

• a) u kterých to stanoví přímo použitelné předpisy Evropské unie^1b),

• b) spočívající v servisu zařízení obsahujícího regulované látky,

• c) spočívající v kontrole těsnosti chladicích a klimatizačních zařízení obsahujících regulované látky,

• d) spočívající v kontrole těsnosti systémů požární ochrany obsahujících regulované látky,

• e) spočívající ve znovuzískávání regulovaných látek při recyklaci výrobků, nebo

• f) spočívající ve zneškodňování regulovaných látek.

(2) Certifikát vydává ministerstvo nebo jím pověřená osoba.

(3) Certifikát k činnostem podle odstavce 1 písm. a) až d) se vydá osobě, která splňuje požadavky stanovené přímo použitelnými předpisy Evropské unie^1b).

(4) Certifikát k činnostem podle odstavce 1 písm. e) a f) se vydá osobě, která předloží

• a) rozhodnutí krajského úřadu o udělení souhlasu k provozování zařízení k využívání nebo odstraňování odpadů,

• b) doklad o školení fyzických osob vykonávajících znovuzískávání nebo zneškodňování regulovaných látek; rozsah požadovaných znalostí k znovuzískávání nebo zneškodňování regulovaných látek stanoví prováděcí právní předpis,

• c) popis použité technologie a

• d) v případě žádosti o certifikát k činnosti podle odstavce 1 písm. f) způsob zneškodnění regulovaných látek.

(5) Při výkonu činnosti podle odstavce 1 musí certifikovaná osoba dodržovat závazné postupy pro nakládání s regulovanými látkami nebo fluorovanými skleníkovými plyny anebo zařízeními obsahujícími tyto látky. Závazné postupy spočívající v kontrole těsnosti chladicích nebo klimatizačních zařízení anebo systémů požární ochrany, obsahujících fluorované skleníkové plyny, upravují přímo použitelné předpisy Evropské unie^1b). Závazné postupy pro další činnosti uvedené v odstavci 1 stanoví prováděcí právní předpis.

(6) Ministerstvo může zrušit certifikát v případě, že dojde k podstatné změně podmínek, za kterých byl certifikát vydán, při závažném porušení podmínek uvedených v certifikátu nebo povinností stanovených tímto zákonem anebo povinností stanovených přímo použitelnými předpisy Evropské unie^1a)^,^1b).

§ 32

(1) Osoba, která v kalendářním roce

• a) získá od osoby z jiného členského státu Evropské unie více než 100 kg fluorovaných skleníkových plynů,

• b) předá osobě do jiného členského státu Evropské unie více než 100 kg fluorovaných skleníkových plynů,

• c) zneškodní více než 100 kg fluorovaných skleníkových plynů, nebo

• d) uvede poprvé na trh na území České republiky, znovuzíská, recykluje, regeneruje nebo zneškodní regulované látky,

podá nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku ministerstvu zprávu, ve které uvede názvy a množství získaných, předaných nebo zneškodněných fluorovaných skleníkových plynů, s uvedením členského státu, ze kterého byly látky získány nebo do kterého byly předány, původ látek, které byly zneškodněny, nebo názvy a množství regulovaných látek uvedených na trh, znovuzískaných, recyklovaných, regenerovaných nebo zneškodněných, s uvedením původu látek, které byly zneškodněny.

(2) Zprávu podle odstavce 1 a podle přímo použitelných předpisů Evropské unie^1b) podává osoba prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí^18) nebo datové schránky ministerstva určené k plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí. Vzor formuláře zprávy stanoví prováděcí právní předpis.

§ 33

Osoba oprávněná k uznání odborné kvalifikace podle zákona o uznávání odborné kvalifikace^19) se považuje za certifikovanou osobu, pokud prokáže, že splňuje kvalifikační požadavky stanovené jiným členským státem Evropské unie k výkonu činností podle § 25 odst. 1 nebo má certifikát vydaný jiným členským státem Evropské unie podle přímo použitelných předpisů Evropské unie^1b) a je zapsána v seznamu certifikovaných osob podle § 34.

§ 34

Ministerstvo vede a uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam certifikovaných osob. Seznam obsahuje název nebo jméno a příjmení certifikované osoby, její sídlo nebo místo podnikání, telefon nebo adresu elektronické pošty.

HLAVA V

ZPŘÍSTUPŇOVÁNÍ INFORMACÍ VEŘEJNOSTI A MEZINÁRODNÍM ORGANIZACÍM

§ 36

Zpřístupňování informací veřejnosti

(1) Orgány ochrany ovzduší zpřístupňují veřejnosti informace o úrovni znečištění ovzduší a další informace o stavu ovzduší. Zpřístupňování informací podle zvláštních právních předpisů^20) není tímto ustanovením dotčeno.

(2) Orgány ochrany ovzduší dále zpřístupní veřejnosti podle odstavce 1

• a) programy ke zlepšování kvality ovzduší a vymezení oblastí podle § 7 odst. 4,

• b) programy snižování emisí podle § 6 odst. 2 a 5,

• c) žádosti o povolení a stanoviska orgánu ochrany ovzduší podle § 17, 23 až 25, 27, 30 a 31 a na základě nich vydaná povolení a stanoviska,

• d) povolení ke zvýšení obsahu síry v kapalných palivech určených pro stacionární zdroje.

(3) Ministerstvo zabezpečuje prostřednictvím jím zřízené právnické osoby pravidelné informování veřejnosti o kvalitě ovzduší a o aktuálním stavu ozonové vrstvy nad územím České republiky zejména v pravidelných relacích veřejných sdělovacích prostředků.

(4) Ministerstvo zpřístupňuje informace o souhrnné roční výrobě, dovozu a vývozu regulovaných látek v České republice a o plnění mezinárodních závazků České republiky v oblasti ochrany ozonové vrstvy a klimatického systému Země v jeho informačních materiálech.

(5) Prováděcí právní předpis stanoví způsob a rozsah zpřístupňování informací o úrovni znečištění ovzduší a o stavu ovzduší.

§ 37

Zpřístupňování informací mezinárodním organizacím

(1) Ministerstvo a další ústřední správní úřady poskytují příslušným orgánům Evropské komise a orgánům uvedeným v mezinárodních smlouvách, jimiž je Česká republika vázána, v požadovaném rozsahu a formátu a v požadovaných intervalech informace o stavu ovzduší v České republice, o zdrojích jeho znečišťování a o opatřeních přijatých k jeho zlepšení a informace týkající se ochrany ozonové vrstvy a klimatického systému Země.

(2) Ministerstvo zajistí vzájemné poskytování informací o stavu ovzduší, ke kterému se Česká republika zavázala v rámci přistoupení k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší překračujícím hranice států a které vyplývá z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána.

(3) Ministerstvo zemědělství předkládá Evropské komisi a vládě každoročně do 1. července příslušného kalendářního roku informaci zpracovanou ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Generálním ředitelstvím cel o

• a) opatřeních, která byla přijata na podporu používání biopaliv nebo jiných paliv z obnovitelných zdrojů pro dopravní účely místo motorové nafty nebo motorových benzinů,

• b) národních zdrojích určených pro výrobu biomasy pro jiné použití než v dopravě a

• c) celkovém prodeji pohonných hmot a podílu biopaliv, čistých i smíchaných, a jiných paliv z obnovitelných zdrojů na trhu v předcházejícím roce, případně informaci o všech výjimečných stavech v dodávkách ropy nebo ropných výrobků, které měly vliv na prodej biopaliv a jiných paliv z obnovitelných zdrojů.

HLAVA VI

OPATŘENÍ K NÁPRAVĚ A SANKCE

§ 38

Opatření k nápravě a zákaz provozu stacionárního zdroje

(1) Provozovateli, který neplní povinnosti stanovené tímto zákonem nebo zvláštními právními předpisy upravujícími povinnosti při ochraně ovzduší, uloží orgán ochrany ovzduší opatření ke zjednání nápravy. Opatření ke zjednání nápravy uloží orgán ochrany ovzduší rovněž výrobci, dovozci a prodejci výrobků s limitním obsahem těkavých organických látek, poruší-li povinnosti stanovené tímto zákonem.

(2) O omezení nebo zastavení provozu stacionárního zdroje rozhodne orgán ochrany ovzduší v případech, kdy provozovatel

• a) provozuje stacionární zdroj, na který nebylo vydáno stanovisko nebo povolení podle § 17 odst. 1 nebo 2, nebo

• b) neplní při vážném a bezprostředním ohrožení nebo poškození kvality ovzduší povinnosti podle § 11 odst. 1 písm. g) nebo k), nebo

• c) nedodržuje emisní limit nebo přípustnou tmavost kouře nebo plán snížení emisí znečišťujících nebo pachových látek nebo nedodržuje přípustnou míru obtěžování zápachem a nezjednal opatření k nápravě uložené orgánem ochrany ovzduší podle odstavce 1, nebo

• d) opětovně poruší povinnosti, za jejichž porušení mu byla uložena pokuta podle § 40 odst. 2 nebo 3.

(3) Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 2 písm. a) a b) nemá odkladný účinek.

§ 39

Opatření k nápravě při porušení povinností souvisejících s ochranou ozonové vrstvy Země a klimatického systému Země

(1) Při zjištění závažného porušení povinností vyplývajících z ustanovení hlavy III nebo z ustanovení přímo použitelných předpisů Evropské unie^1a)^,1b) inspekce uloží právnické nebo fyzické osobě porušující tyto povinnosti opatření k nápravě nebo navrhne zrušení certifikátu, včetně odejmutí regulovaných látek, fluorovaných skleníkových plynů nebo výrobků, které obsahují regulované látky nebo fluorované skleníkové plyny, na náklady této osoby.

(2) Inspekce může uložit osobě uvedené v odstavci 1, aby učinila na svůj náklad opatření směřující k nezávadnému zneškodnění, případně recyklaci nebo regeneraci regulovaných látek, fluorovaných skleníkových plynů nebo výrobků, které obsahují regulované látky nebo fluorované skleníkové plyny. Podání odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

Sankce

§ 40

(1) Pokutu ve výši od 20 000 do 10 000 000 Kč uloží

• a) Česká obchodní inspekce^21) výrobci, dovozci a prodejci paliv, poruší-li povinnosti uvedené v § 3 odst. 2 nebo 3,

• b) inspekce provozovateli zvláště velkého, velkého nebo středního stacionárního zdroje, pokud provozuje tento zdroj bez povolení podle § 17 odst. 1 písm. b) nebo c) nebo d), nebo bez platného rozhodnutí o autorizaci podle tohoto zákona v případech uvedených v § 15 odst. 1 písm. c) nebo bez povolení u činností uvedených v § 17 odst. 2,

• c) inspekce výrobci, dovozci a prodejci výrobků s limitním obsahem těkavých organických látek, poruší-li povinnosti uvedené v § 3 odst. 3,

• d) celní úřad osobě uvedené v § 3a odst. 1, nesplní-li povinnost podle § 3b odst. 1,

• e) inspekce osobě, která vydala prohlášení nebo dílčí prohlášení v rozporu s § 3c odst. 7 nebo 9, a pěstiteli biomasy, který vydal samostatné prohlášení v rozporu s § 3c odst. 8.

(2) Pokutu ve výši od 10 000 do 2 000 000 Kč uloží inspekce provozovateli zvláště velkého nebo velkého stacionárního zdroje, který poruší alespoň jednu z povinností uvedených v § 3 odst. 2, 3, 4, 6, 7, 9 nebo v § 11 odst. 1 písm. c), d), g), i) až n) a s) nebo v § 11 odst. 2.

(3) Pokutu ve výši od 5 000 do 1 000 000 Kč uloží inspekce provozovateli středního stacionárního zdroje, poruší-li alespoň jednu z povinností stanovených v § 3 odst. 2, 3, 4, 7, 9 nebo v § 11 odst. 1 písm. c), d), g), i) až n) a s).

(4) Pokutu ve výši od 500 do 150 000 Kč uloží obecní úřad provozovateli malého stacionárního zdroje, poruší-li alespoň jednu z povinností stanovených v § 3 odst. 3, 4, 9 nebo v § 12 odst. 1.

(5) Pokutu ve výši od 500 do 20 000 Kč uloží orgán ochrany ovzduší provozovateli stacionárního zdroje za nesplnění oznamovací povinnosti podle § 19 odst. 10, 14, 16 nebo v § 20 nebo § 22 odst. 1.

(6) Pokutu ve výši od 5 000 do 5 000 000 Kč uloží inspekce provozovateli zvláště velkého, velkého nebo středního stacionárního zdroje, který

• a) nesplnil opatření orgánu ochrany ovzduší vyplývající ze smogového regulačního systému podle § 8 odst. 7, nebo

• b) nesplnil pravomocné rozhodnutí vydané podle § 38 odst. 2 o omezení nebo zastavení provozu stacionárního zdroje.

(7) Pokutu od 10 000 do 10 000 000 Kč uloží inspekce provozovateli zvláště velkého, velkého nebo středního stacionárního zdroje, který

• a) porušil alespoň jednu z povinností stanovených v § 11 odst. 1 písm. a), b), f), h), o), p), nebo r), nebo

• b) nesplnil opatření ke zjednání nápravy uložené orgánem ochrany ovzduší podle § 38 odst. 1, nebo

• c) neplní program zlepšování kvality ovzduší, nebo

• d) neplní povinnosti při ochraně klimatického systému Země podle § 35,

• e) nesplnil povinnost podle § 13 odst. 4 nebo 5.

(8) Pokutu ve výši od 1 000 do 10 000 Kč uloží obecní úřad provozovateli malého stacionárního zdroje, který nesplnil

• a) opatření ke zjednání nápravy podle § 38 odst. 1, nebo

• b) pravomocné rozhodnutí o omezení nebo zastavení provozu stacionárního zdroje.

(9) Pokutu do 2 000 000 Kč uloží inspekce osobě, která

• a) poruší alespoň jednu z povinností uvedených v § 25 až 28, § 29 odst. 1 a 4, § 31 odst. 1 a 5 nebo § 32 odst. 1,

• b) poruší alespoň jednu z povinností uvedených v ustanoveních přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího podmínky ochrany ozonové vrstvy Země^1a),

• c) poruší alespoň jednu z povinností uvedených v ustanoveních přímo použitelných předpisů Evropské unie^1b).

(10) Pokutu ve výši od 500 do 150 000 Kč uloží obecní úřad osobě, která poruší alespoň jednu z povinností uloženou podle § 3 odst. 5.

(11) Pokutu ve výši od 1 000 do 5 000 Kč uloží inspekce osobě, která vykonává činnosti podle § 15 odst. 1 bez platné autorizace.

(12) Pokutu ve výši od 1 000 do 5 000 Kč uloží inspekce osobě, která provádí činnost podle § 15 odst. 1 v rozporu s § 15 odst. 17 až 19 nebo 20.

(13) Pokutu až do výše 100 000 Kč uloží celní úřad osobě uvedené v § 3a odst. 1, nesplní-li povinnost podle § 3a odst. 5, 8 nebo 12 nebo § 3b odst. 3 nebo 4.

(14) Pokutu ve výši do 1 000 000 Kč uloží inspekce provozovateli zvláště velkého, velkého nebo středního zdroje, který v rozporu s § 11 odst. 1 písm. e) nevede provozní evidenci nebo nepředá souhrnnou provozní evidenci příslušným orgánům ochrany ovzduší, anebo v souhrnné provozní evidenci uvede nesprávné údaje.

(15) V případě, že došlo u jednoho provozovatele k souběhu porušení více povinností podle tohoto zákona, uloží mu příslušný orgán ochrany ovzduší pokutu podle ustanovení, v nichž jsou jednotlivá porušení zákona uvedena s tím, že pokuty za tato porušení zákona uvedené v jednotlivých ustanoveních se sčítají.

(16) Pokuty uložené inspekcí za porušení povinností podle ustanovení hlavy II vybírá inspekce a jsou z 50 % příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky a z 50 % příjmem obcí, na jejichž území k porušení povinnosti došlo.

(17) Pokuty uložené krajským úřadem, obecním úřadem a obecním úřadem obce s rozšířenou působností podle ustanovení hlavy II tyto orgány vybírají a vymáhají. Pokuty uložené krajským úřadem a obecním úřadem jsou příjmem toho orgánu, který o pokutě rozhodl, a musí být použity k ochraně ovzduší na území svěřeném do jeho působnosti.

(18) Pokuty uložené inspekcí nebo celním úřadem za porušení povinností podle § 3a, 3b a 3c vybírají a vymáhají celní úřady. Pokuty uložené inspekcí za porušení povinností podle ustanovení hlavy III vybírá inspekce. Pokuty jsou příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky.

§ 41

(1) Řízení o uložení pokuty lze zahájit nejpozději do 1 roku ode dne, kdy orgán ochrany ovzduší zjistil porušení povinnosti, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti nebo zákazu došlo.

(2) Dojde-li v době do 1 roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty k opětovnému porušení povinnosti, za které již byla uložena pokuta, a provozovatel nezjednal nápravu uloženou orgánem ochrany ovzduší, uloží mu tento orgán pokutu až do výše dvojnásobku horní hranice sazby.

(3) Při rozhodování o výši pokuty přihlíží orgán ochrany ovzduší k závažnosti porušení zákonné povinnosti, době trvání protiprávního stavu, k výši vzniklé nebo hrozící škody a k případným následkům protiprávního stavu.

HLAVA VII

VÝKON SPRÁVNÍ ČINNOSTI NA ÚSEKU OCHRANY OVZDUŠÍ, OZONOVÉ VRSTVY A KLIMATICKÉHO SYSTÉMU ZEMĚ

§ 42

Orgány ochrany ovzduší vykonávající správní činnosti na úseku ochrany ovzduší, ozonové vrstvy a klimatického systému Země

Správní činnosti na úseku ochrany ovzduší, ozonové vrstvy a klimatického systému Země vykonávají tyto orgány ochrany ovzduší:

• a) ministerstvo,

• b) Ministerstvo zdravotnictví,

• c) Ministerstvo zemědělství,

• d) inspekce,

• e) Česká obchodní inspekce,

• f) celní úřady,

• g) kraje,

• h) obecní úřady obcí s rozšířenou působností,

• i) obce.

§ 42a

(1) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky poskytuje orgánům ochrany ovzduší vykonávajícím správní činnosti na úseku ochrany ovzduší, ozonové vrstvy a klimatického systému Země

• a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,

• b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,

• c) údaje z agendového informačního systému cizinců.

(2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou

• a) jméno, popřípadě jména, příjmení,

• b) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

• c) datum a místo úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,

• d) adresa místa pobytu,

• e) státní občanství, popřípadě více státních občanství.

(3) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou

• a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

• b) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

• c) rodné číslo,

• d) adresa místa trvalého pobytu,

• e) státní občanství, popřípadě více státních občanství.

(4) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou

• a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

• b) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

• c) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

• d) druh a adresa místa pobytu,

• e) počátek pobytu, případně datum ukončení pobytu.

(5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.

(6) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.

§ 43

Ministerstvo životního prostředí

Ministerstvo

• a) vykonává působnost ústředního správního úřadu v oblasti ochrany ovzduší, ozonové vrstvy a klimatického systému Země před emisemi fluorovaných skleníkových plynů a na těchto úsecích řídí výkon státní správy,

• b) vykonává vrchní státní dozor na úseku ochrany ovzduší, ochrany ozonové vrstvy a klimatického systému Země před emisemi fluorovaných skleníkových plynů,

• c) zaujímá stanoviska k záměrům, které mohou výrazně ovlivnit čistotu ovzduší, zejména ke strategiím rozvoje jednotlivých oborů, odvětví a územních celků,

• d) koordinuje výzkum a sleduje technický rozvoj v rámci ochrany ovzduší, ochrany ozonové vrstvy a klimatického systému Země před emisemi fluorovaných skleníkových plynů a podporuje rozšiřování technologií omezujících znečišťování ovzduší,

• e) zajišťuje sledování kvality ovzduší podle § 6 odst. 8 a provoz základní sítě imisního monitoringu na celém území České republiky a sledování úrovně znečištění ovzduší podle § 7 odst. 5,

• f) zabezpečuje jednotný registr informačního systému kvality ovzduší (ISKO) a registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší podle § 13 odst. 3,

• g) zabezpečuje inventarizaci emisí a propadů látek ovlivňujících klimatický systém Země prostřednictvím Národního inventarizačního systému podle § 13 odst. 2,

• h) poskytuje odbornou pomoc při přípravě programů ke zlepšení kvality ovzduší,

• i) vymezuje oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší a zveřejňuje seznam zón a aglomerací podle § 7,

• j) připravuje a předkládá vládě ke schválení národní programy snižování emisí vybraných znečišťujících látek nebo jejich stanovených skupin podle § 6 odst. 2,

• k) odpovídá za zpracování emisních inventur a ročních emisních projekcí podle § 6 odst. 9,

• l) uplatňuje stanovisko obsahující podmínky ochrany ovzduší podle § 17 odst. 1 písm. a) k politice územního rozvoje a k zásadám územního rozvoje a povolení ke zvýšenému obsahu síry v kapalných palivech podle § 17 odst. 2 písm. h),

• m) kontroluje a hodnotí dodržování imisních limitů a sledování a hodnocení depozic,

• n) rozhoduje o odvolání proti rozhodnutím vydaným inspekcí, krajskými úřady a osobou pověřenou k vydávání certifikátů podle hlavy III,

• o) vydává a ruší certifikáty podle hlavy III,

• p) vyhlašuje prostřednictvím pověřené právnické osoby meteorologickou předpověď vzniku smogových situací, vznik a ukončení smogové situace a pro zdroje znečišťování podléhající regulaci regulační opatření podle § 8 odst. 1 a 3,

• q) vede seznam subjektů, kterým byl autorizovanou osobou udělen certifikát podle § 3c odst. 5 a registr osob podle § 3c odst. 9,

• r) poskytuje odbornou pomoc krajům a obcím při zpracování regulačních řádů,

• s) zpřístupňuje informace na základě tohoto zákona a zvláštních právních předpisů,

• t) navrhuje emisní stropy pro vymezená území, pro skupiny stacionárních zdrojů nebo pro jednotlivé stacionární zdroje,

• u) vydává a ruší rozhodnutí o autorizaci podle § 15 odst. 1, 14 nebo 15; provádí kontrolu výkonu této činnosti,

• v) kontroluje správnost výsledků rozptylových studií,

• w) rozhoduje o kategorii zdroje v případech zcela nových technologií a jejich zařízení podle § 4 odst. 11,

• x) vede a zveřejňuje seznam certifikovaných osob podle hlavy III,

• y) je příslušným orgánem pro podávání zpráv podle článku 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006^1b),

• z) určuje hodnotící orgán podle přímo použitelných předpisů Evropské unie^1b),

• za) zajišťuje výrobu a distribuci emisních plaket podle § 7a odst. 4,

• zb) vede seznam vyhlášených nízkoemisních zón a zpřístupňuje veřejnosti informace z tohoto seznamu způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 44

Vrchní státní dozor

(1) Ministerstvo dozírá v rámci vrchního státního dozoru, jak orgány ochrany ovzduší dodržují ustanovení tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho provedení a ustanovení právních předpisů Evropské unie upravujících podmínky ochrany ozonové vrstvy Země.^13a)

(2) Ministerstvo v rozsahu své působnosti podle tohoto zákona je v rámci vrchního státního dozoru oprávněno též dozírat, jak jsou dodržována ustanovení tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho provedení a ustanovení právních předpisů Evropské unie upravujících podmínky ochrany ozonové vrstvy Země^13a) právnickými a fyzickými osobami a jak jsou plněny povinnosti vyplývající z rozhodnutí orgánů ochrany ovzduší. Zjistí-li závady, může uložit opatření k jejich odstranění.

§ 45

Ministerstvo zdravotnictví

Ministerstvo zdravotnictví

• a) předkládá ministerstvu návrhy ke zpřísnění imisních limitů v případech odůvodněné potřeby na základě zhodnocení zdravotních rizik,

• b) zpracovává a vede seznamy referenčních koncentrací znečišťujících látek pro hodnocení a řízení zdravotních rizik,

• c) provádí sledování zdravotního stavu obyvatelstva a hodnocení zdravotních rizik v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší a sídelních seskupeních pro potřeby zpracování programů zlepšení kvality ovzduší,

• d) provádí účelová měření ovzduší ve vybraných sídlech z hlediska ochrany veřejného zdraví pro potřeby monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí, hodnocení a řízení zdravotních rizik podle zvláštního právního předpisu;^2) v rozsahu dohodnutém s ministerstvem a na jeho žádost se rovněž podílí na měření v základní imisní síti,

• e) zaujímá stanoviska z hlediska ochrany zdraví lidí k záměrům, které mohou výrazně ovlivnit čistotu ovzduší, zejména ke strategiím rozvoje jednotlivých oborů, odvětví a územních celků,

• f) přijímá opatření zaměřená na snižování spotřeby regulovaných látek pro zajištění ochrany života a zdraví s ohledem na dostupné náhrady a požadavky zabezpečení zdravotních služeb; k tomuto účelu získává a zpracovává podklady a hodnocení a předává je ministerstvu.

§ 45a

Ministerstvo zemědělství

Ministerstvo zemědělství kontroluje přesnost, úplnost a pravdivost (dále jen „správnost“) údajů uváděných v prohlášeních podle § 3c odst. 3 a 4. Je-li zjištěna nesprávnost údajů, dá Ministerstvo zemědělství podnět inspekci k uložení pokuty a v řízení o uložení pokuty poskytuje na vyžádání nezbytnou součinnost. Kontrolní činností podle věty první může Ministerstvo zemědělství pověřit právnickou osobu nebo organizační složku státu.

§ 45b

Osoba pověřená Ministerstvem zemědělství

(1) Právnickou osobu, která má provádět kontrolu podle § 45a, vybere Ministerstvo zemědělství na základě výsledku obchodní veřejné soutěže. Může se jí zúčastnit právnická osoba, která prokáže, že

• a) fyzické osoby, které jsou k ní v pracovním poměru nebo obdobném pracovněprávním vztahu a které budou provádět kontrolu, (dále jen „osoba provádějící kontrolu“) splňují kvalifikační požadavky, a to úplné střední odborné vzdělání v oboru zemědělství nebo lesního hospodářství a nejméně 3 roky odborné praxe, nebo vysokoškolské vzdělání v oboru zemědělství nebo lesního hospodářství a nejméně 1 rok odborné praxe,

• b) má technické vybavení odpovídající předpokládanému druhu a rozsahu činnosti.

(2) S právnickou osobou vybranou podle odstavce 1 nebo s organizační složkou státu, která má provádět kontrolu podle § 45a, (dále jen „osoba pověřená Ministerstvem zemědělství“) uzavře Ministerstvo zemědělství veřejnoprávní smlouvu na dobu určitou, nejdéle však na 2 roky. Tato smlouva musí obsahovat výpovědní lhůtu a důvody, za kterých může Ministerstvo zemědělství smlouvu vypovědět; patří k nim zejména nesplnění povinnosti podle § 45c odst. 1, 3 až 5 nebo 6 anebo nesplnění podmínky, za níž byla smlouva uzavřena.

(3) Osoby pověřené Ministerstvem zemědělství se zveřejňují ve Věstníku Ministerstva zemědělství.

§ 45c

Kontrola osobou pověřenou Ministerstvem zemědělství

(1) Osoba pověřená Ministerstvem zemědělství je povinna provádět kontrolní činnost v souladu s tímto zákonem a jeho prováděcím právním předpisem a poskytovat Ministerstvu zemědělství

• a) seznam kontrolovaných osob a kontrolní zprávy, kdykoliv o to Ministerstvo zemědělství požádá,

• b) souhrnnou zprávu o provedených kontrolách a jejích výsledcích, a to v dohodnutém rozsahu vždy k 31. lednu za uplynulý kalendářní rok.

(2) Kontrolovaná osoba je povinna

• a) poskytnout ke kontrole příslušné podklady a jinou nezbytnou součinnost,

• b) umožnit osobě provádějící kontrolu vstup do objektu souvisejícího s předmětem kontroly.

(3) Osoba provádějící kontrolu se při zahájení kontroly prokáže písemným pověřením k výkonu kontroly. Po ukončení kontroly sepíše kontrolní zprávu, která obsahuje popis zjištěných skutečností s označením a podrobným zdůvodněním případné nesprávnosti údaje obsaženého v prohlášení podle § 3c odst. 3 nebo 4, a kopii kontrolní zprávy předá kontrolované osobě.

(4) Osoba pověřená Ministerstvem zemědělství je povinna

• a) předat kontrolní zprávu s označením nesprávnosti údaje obsaženého v prohlášení podle § 3c odst. 3 nebo 4 inspekci,

• b) oznámit Ministerstvu zemědělství kontrolovanou osobu, která vydala prohlášení podle § 3c odst. 3 nebo 4 obsahující nepřesný, neúplný nebo nepravdivý údaj,

• c) v řízení o uložení sankce podle § 40 odst. 1 písm. e) poskytnout inspekci na vyžádání nezbytnou součinnost.

(5) Osoba provádějící kontrolu je povinna šetřit práva a právem chráněné zájmy kontrolované osoby a zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dověděla během výkonu kontroly; to neplatí, jde-li o poskytnutí informace Ministerstvu zemědělství nebo inspekci podle odstavce 4.

(6) Osoba provádějící kontrolu nesmí kontrolovat

• a) osobu, ve které má majetkový podíl, nebo s níž má uzavřený pracovní poměr nebo obdobný pracovněprávní vztah, anebo osobu, ve které má majetkový podíl osoba pověřená Ministerstvem zemědělství,

• b) osoby blízké.

(7) Pro zaměstnance zařazené do organizační složky státu, která provádí kontrolu podle § 45a, platí odstavce 3, 5 a 6 obdobně.

§ 46

Česká inspekce životního prostředí

(1) Inspekce

• a) dozírá na dodržování právních předpisů a rozhodnutí orgánů ochrany ovzduší týkajících se ochrany ovzduší, ochrany ozonové vrstvy a klimatického systému Země před emisemi fluorovaných skleníkových plynů,

• b) provádí u zvláště velkých, velkých a středních stacionárních zdrojů měření znečišťujících látek za účelem kontroly dodržování emisních limitů a emisních stropů,

• c) spolupracuje s místně příslušnými orgány ochrany ovzduší a je oprávněna od nich vyžadovat informace,

• d) rozhoduje v pochybnostech o vymezení stacionárního zdroje a zařazení do příslušné kategorie stacionárních zdrojů podle § 4 odst. 10,

• e) ukládá nápravná opatření a rozhoduje o omezení nebo zastavení provozu stacionárního zdroje podle § 38,

• f) upozorňuje krajský úřad na nedostatky ve způsobu zjišťování emisí znečišťujících látek podle § 9 odst. 1,

• g) ukládá provozovatelům zvláště velkých, velkých a středních stacionárních zdrojů pokuty za porušení povinností podle ustanovení hlavy II,

• h) rozhoduje v případě spalování více druhů paliv v jednom zařízení spadajícím do kategorie zvláště velkých, velkých nebo středních stacionárních zdrojů o emisních limitech a dalších požadavcích na jejich provozování podle § 5 odst. 4,

• i) zpřístupňuje informace na základě tohoto zákona a zvláštních právních předpisů,

• j) shromažďuje a ověřuje informace potřebné pro posouzení vlivu výstavby zařízení i jeho provozu na kvalitu ovzduší v jiném státě v případě, že je příslušným správním úřadům předložen záměr na výstavbu zařízení, a předá je ministerstvu,

• k) vydává závazné stanovisko podle § 17 odst. 1 písm. b), povolení podle § 17 odst. 1 písm. c) a d) a § 17 odst. 2 písm. a) až g) a i) a eviduje oznámení provozovatelů podle § 54 odst. 9 do 31. 12. 2002; po tomto datu je dotčeným orgánem státní správy v řízení o vydání těchto povolení. Ke každému řízení vydává své vyjádření a poskytuje odbornou spolupráci krajským úřadům při udělování těchto povolení. Na vyzvání poskytuje vyjádření do 15 dnů ode dne doručení žádosti, pokud se s krajským úřadem nedohodne jinak. Vyjádření neposkytuje v případech, kdy s vydáním povolení souhlasí,

• l) schvaluje regulační řády provozovatelů zvláště velkých, velkých a středních stacionárních zdrojů pro účely regulace emisí podle § 8,

• m) zajišťuje na základě rozhodnutí ministerstva podle § 39 odst. 1 a 3 odejmutí regulovaných látek a výrobků, které je obsahují,

• n) ukládá pokuty za porušení povinností vyplývající z ustanovení hlavy třetí tohoto zákona nebo právních předpisů Evropské unie upravujících podmínky ochrany ozonové vrstvy Země^1a) a o některých fluorovaných skleníkových plynech^1b),

• o) ukládá pokuty za porušení povinností uvedených v § 3c.

(2) Inspekce kontroluje

• a) dodržování povinností provozovateli zvláště velkých, velkých a středních stacionárních zdrojů,

• b) dodržování emisních limitů, emisních stropů, přípustné tmavosti kouře a přípustné míry obtěžování zápachem u zvláště velkých, velkých a středních stacionárních zdrojů; dodržování limitního obsahu těkavých organických látek ve výrobcích, jejich dovoz, přepravu, prodej, označování, přečerpávání, skladování a používání v souladu s prováděcím právním předpisem,

• c) plnění plánů snížení emisí podle § 5 odst. 6 a plánů zavedení zásad správné zemědělské praxe u zdroje znečišťování podle § 5 odst. 8,

• d) dodržování varovných a regulačních opatření vyhlášených pro stacionární zdroje podléhající regulaci podle § 8 odst. 3 za smogové situace a dodržování regulačních řádů stacionárních zdrojů,

• e) plnění povinností souvisejících s provozní evidencí a souhrnnou provozní evidencí podle § 11 odst. 1 písm. e),

• f) správnost provádění autorizovaného měření emisí a imisí,

• g) činnost autorizovaných osob podle § 16 odst. 3; v případě závažných nedostatků navrhuje ministerstvu zrušení rozhodnutí o autorizaci právnických a fyzických osob podle § 15 odst. 14,

• h) dodržování povinností uvedených v § 3 odst. 2 až 4,

• i) plnění povinností uvedených v ustanoveních hlavy III nebo v přímo použitelných předpisech Evropské unie^1a)^,1b),

• j) správnost údajů uváděných v prohlášeních o shodě s kritérii udržitelnosti podle § 3c odst. 1 a 2; v případě zjištění nesplnění kritérií udržitelnosti informuje místně příslušný celní úřad.

§ 47

Česká obchodní inspekce

Česká obchodní inspekce

• a) kontroluje kvalitu paliv na vnitřním trhu v rozsahu kvalitativních ukazatelů stanovených prováděcím právním předpisem a technickými předpisy a za zjištěné nedostatky ukládá pokuty podle zvláštního právního předpisu^21),

• b) kontroluje označování regulovaných látek v souladu s § 27 odst. 1 a fluorovaných skleníkových plynů v souladu s § 30 a v případě zjištění porušení povinnosti označování dává podnět inspekci k uložení pokuty.

§ 48

Kraje

(1) Krajský úřad

• a) rozhoduje o vyměření poplatku, odkladu nebo prominutí části poplatku za znečišťování ovzduší zvláště velkých a velkých stacionárních zdrojů podle § 19 odst. 4, § 21 odst. 1 a § 22 odst. 3 a 5,

• b) kontroluje a hodnotí dodržování imisních limitů a emisních stropů na základě údajů z informačního systému kvality ovzduší,

• c) provádí dozor na úseku ochrany ovzduší ve své územní působnosti,

• d) ukládá plnění plánu snížení emisí nebo zásad správné zemědělské praxe u stacionárního zdroje podle § 5 odst. 6 a 8,

• e) vypracovává krajský program snižování emisí podle § 6 odst. 5,

• f) vypracovává programy ke zlepšení kvality ovzduší podle § 7 odst. 6,

• g) podílí se na tvorbě národních programů snižování emisí jednotlivých znečišťujících látek,

• h) schvaluje návrhy opatření pro případy havárií u zvláště velkých a velkých stacionárních zdrojů a návrhy na jejich změny,

• i) schvaluje plány snížení emisí u stacionárního zdroje podle § 5 odst. 7,

• j) na žádost ministerstva se podílí na vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší,

• k) poskytuje metodickou pomoc obecním úřadům při vypracování místních programů ke zlepšení kvality ovzduší,

• l) schvaluje plány zásad správné zemědělské praxe u stacionárního zdroje podle § 5 odst. 9,

• m) stanovuje pro zvláště velké, velké a střední stacionární zdroje znečišťující látky nebo jejich stanovené skupiny, pro které budou uplatněny obecné emisní limity podle § 9 odst. 4 a pro ostatní stacionární zdroje emisní stropy podle § 17 odst. 9,

• n) vyhlašuje signál upozornění, signál regulace k omezení emisí ze stacionárních zdrojů, které nepodléhají regulaci podle § 8 odst. 3, a plní úkoly podle § 8 odst. 7,

• o) zpřístupňuje informace na základě tohoto zákona a zvláštních právních předpisů,

• p) vypracovává krajský regulační řád podle § 8 odst. 5,

• r) ode dne 1. ledna 2003 vydává povolení uvedená v § 17, s výjimkou stanoviska podle odstavce 1 písm. a) a povolení podle odstavce 2 písm. h),

• s) ukládá pokuty podle § 40,

• t) vede evidenci oznámení pro zvláště velké a velké stacionární zdroje podle § 54 odst. 9 a údaje z této evidence poskytuje ministerstvu od 1. ledna 2003,

• u) je dotčeným orgánem státní správy v územním, stavebním a jiném řízení podle stavebního zákona a vydává stanovisko pro účely kolaudačního souhlasu z hlediska ochrany ovzduší s výjimkou malých stacionárních zdrojů,

• v) stanovuje v pochybnostech způsob zjišťování emisí znečišťujících látek podle § 9 odst. 1,

• w) uplatňuje stanoviska k územním plánům a k regulačním plánům, obsahující podmínky ochrany ovzduší podle § 17 odst. 1 písm. a), pokud tato územně plánovací dokumentace navrhuje umístění zdrojů znečištění ovzduší.

(2) Kraj

• a) zaujímá stanoviska k místním programům snižování emisí a místním programům ke zlepšení kvality ovzduší,

• b) vyjadřuje se k záměrům, které mohou výrazně ovlivnit čistotu ovzduší, k rozvojovým koncepcím a k programům rozvoje jednotlivých oborů a odvětví ve své územní působnosti^9),

• c) vydává v přenesené působnosti nařízením program ke zlepšení kvality ovzduší.

§ 49

Obecní úřady obcí s rozšířenou působností

Obecní úřad obce s rozšířenou působností v přenesené působnosti

• a) rozhoduje o vyměření poplatku, odkladu nebo prominutí části poplatků za znečišťování ovzduší podle § 19 odst. 5 a podle § 21 odst. 5 a § 22 odst. 3 a 5 u středních stacionárních zdrojů,

• b) ukládá pokuty podle § 40 odst. 5,

• c) vede evidenci oznámení pro střední stacionární zdroje podle § 54 odst. 9 a údaje z této evidence poskytuje ministerstvu.

§ 50

Obce

(1) Obecní úřad

• a) je dotčeným správním orgánem v územním, stavebním a jiném řízení podle stavebního zákona a vydává stanovisko pro účely kolaudačního souhlasu z hlediska ochrany ovzduší u malých stacionárních zdrojů,

• b) zpřístupňuje informace podle tohoto zákona a zvláštních právních předpisů,

• c) rozhoduje o vyměření poplatků za znečišťování ovzduší u malých stacionárních zdrojů podle § 19 odst. 6,

• d) nařizuje odstranění závad u malých spalovacích zdrojů podle § 12 odst. 1 písm. f), ukládá opatření k nápravě těchto závad podle § 38 odst. 1 a ukládá pokuty za nesplnění této uložené povinnosti,

• e) může vypracovat místní program ke zlepšení kvality ovzduší,

• f) může vypracovat místní program snižování emisí znečišťujících látek podle § 6 odst. 5,

• g) vyhlašuje signál upozornění, signál regulace k omezení emisí ze stacionárních zdrojů, které nepodléhají regulaci podle § 8 odst. 3, a k omezení provozu mobilních zdrojů znečišťování; pokud jde o zvláště velké, velké a střední stacionární zdroje, informuje o porušení povinností inspekci,

• h) vede evidenci malých stacionárních zdrojů, u nichž tento zákon stanoví ohlašovací povinnost, a poskytuje údaje z této evidence ministerstvu,

• i) vydává povolení pro činnosti, kde to stanoví zvláštní právní předpis, při kterých vznikají emise těkavých organických látek a které odpovídají kategorii malých ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší. Pro tyto látky může stanovit fugitivní emisní limit v závislosti na kvalitě ovzduší v daném místě.

(2) Obecní úřad kontroluje

• a) dodržování povinností provozovateli malých stacionárních zdrojů podle § 12 a § 19 odst. 16; za nedodržení povinností jim ukládá pokuty a nápravná opatření a rozhoduje o zastavení nebo omezení provozu těchto zdrojů,

• b) dodržování přípustné tmavosti kouře a přípustné míry obtěžování zápachem u provozovatelů malých stacionárních zdrojů a za nedodržení povinností ukládá pokuty,

• c) účinnost spalování, měření množství a rozsahu vypouštěných látek u malých spalovacích zdrojů podle § 12 odst. 1 písm. f); touto činností může pověřit odborně způsobilé právnické nebo fyzické osoby podle zvláštního právního předpisu,^10)

• d) dodržování povinností podle § 3 odst. 5 a za jejich porušení ukládá pokuty.

(3) Obec může obecně závaznou vyhláškou

• a) stanovit podmínky spalování suchých rostlinných materiálů podle § 3 odst. 5 nebo toto spalování zakázat; při stanovení podmínek obec přihlíží zejména ke klimatickým podmínkám, stavu ovzduší ve svém územním obvodu, vegetačnímu období a hustotě zástavby,

• b) zakázat některé druhy paliv pro malé spalovací zdroje znečišťování; seznam těchto paliv je uveden v příloze č. 11 k tomuto zákonu,

• c) v oblasti opatření proti světelnému znečištění regulovat promítání světelných reklam a efektů na oblohu.

(4) Obec může vydat v přenesené působnosti nařízení, kterým stanoví nízkoemisní zónu podle § 7a.

§ 51

Celní úřady

(1) Celní úřady

• a) provádějí kontrolu dovozů, vývozů a uvádění na trh regulovaných látek a výrobků, které je obsahují, podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího podmínky ochrany ozonové vrstvy Země^1a),

• b) provádějí kontrolu při uvádění na trh fluorovaných skleníkových plynů a výrobků, které mohou tyto látky a plyny obsahovat, podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o některých fluorovaných skleníkových plynech^1b),

• c) dávají podněty inspekci, zjistí-li porušení povinností při provádění kontroly podle písmene a) nebo b),

• d) ukládají pokuty za nesplnění povinností podle § 3a odst. 5, 8 a 12 a podle § 3b odst. 3 nebo 4,

• e) kontrolují plnění povinnosti snižování emisí skleníkových plynů z paliv podle § 3b odst. 1 a ukládají pokutu za její nesplnění,

• f) kontrolují splnění podmínky uvedené v § 3c odst. 1 písm. a), § 3c odst. 2 písm. a) a § 3c odst. 3 písm. a),

• g) poskytují ministerstvu do 31. března údaje z celní evidence za předchozí kalendářní rok podle přílohy č. 9 k tomuto zákonu, které se týkají vývozů a dovozů regulovaných látek a výrobků, které je obsahují, a uvádění na trh fluorovaných skleníkových plynů a výrobků, které je obsahují; obdobně poskytují údaje z celní evidence, které se týkají vývozu a dovozu paliv a výrobků, které obsahují těkavé organické látky,

• h) dávají podněty ministerstvu k uplatnění vrchního státního dozoru,

• i) spravují poplatky podle § 3a a 19.

(2) Celní úřady si při kontrole podle tohoto zákona mohou vyžádat odbornou pomoc inspekce.

§ 52

Oprávnění kontrolních orgánů

(1) Pověření zaměstnanci každého orgánu ochrany ovzduší jsou oprávněni při výkonu své činnosti

• a) v nezbytně nutném rozsahu vstupovat, popřípadě vjíždět na cizí pozemky nebo vstupovat do cizích staveb užívaných pro podnikatelskou činnost nebo provozování jiné hospodářské činnosti a vykonávat tam povinnosti stanovené tímto zákonem, pokud k tomu není třeba povolení podle zvláštních zákonů; za škodu při výkonu tohoto oprávnění způsobenou odpovídá stát, který se této odpovědnosti nemůže zprostit,

• b) požadovat potřebné doklady, údaje a písemná nebo ústní vysvětlení týkající se předmětu kontroly,

• c) v případě podezření na porušení tohoto zákona odebírat vzorky za účelem zjištění totožnosti regulovaných látek nebo fluorovaných skleníkových plynů a na náklady kontrolovaných osob provádět nebo zajišťovat jejich rozbory,

• d) zadržet regulované látky, fluorované skleníkové plyny nebo výrobky, které je obsahují, na náklady právnické nebo fyzické osoby oprávněné k podnikání v případě zjištění zakázaných regulovaných látek nebo fluorovaných skleníkových plynů,

• e) zadržet výrobky v případě podezření na přítomnost zakázané regulované látky nebo zakázaného fluorovaného skleníkového plynu může inspekce, a to až do zjištění výsledku provedeného rozboru; náklady s tím spojené hradí kontrolovaná osoba, jestliže se zjistí, že zadržené výrobky regulovanou látku nebo fluorovaný skleníkový plyn obsahují; o zadržení výrobků, prováděném šetření a jejich případném vydání sepíše inspektor protokol.

(2) Proti uloženému rozhodnutí inspekce o zajištění regulovaných látek, fluorovaných skleníkových plynů nebo výrobků, které je obsahují a které neodpovídají požadavkům na kvalitu nebo složení podle tohoto zákona, může kontrolovaná osoba podat do 3 pracovních dnů ode dne seznámení s uloženým opatřením námitky pracovišti inspekce, kterým bylo opatření uloženo. Námitky nemají odkladný účinek. Ředitel inspekce rozhodne o námitkách bez zbytečného odkladu. Jeho rozhodnutí je konečné. Písemné rozhodnutí se doručí kontrolované osobě.

(3) Zajištění regulovaných látek, fluorovaných skleníkových plynů nebo výrobků, které je obsahují, podle odstavce 2 trvá do doby, než bude pravomocně rozhodnuto o jejich propadnutí státu nebo o dočasném zajištění, dokud nebude prokázáno porušení povinnosti podle hlavy III nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie^1b). O vrácení regulovaných látek, fluorovaných skleníkových plynů nebo výrobků, které je obsahují, sepíše inspektor protokol.

(4) Inspektoři nebo pověření zaměstnanci orgánů ochrany ovzduší jsou povinni

• a) při kontrolní činnosti se prokázat služebním průkazem,

• b) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděli v souvislosti s výkonem své činnosti,

• c) při vstupu do cizích objektů informovat provozovatele.

HLAVA VIII

SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ

§ 53

Společná ustanovení

(1) Na rozhodování podle tohoto zákona se vztahuje správní řád,^22) s výjimkou rozhodování podle § 8, § 3a a § 17 odst. 1 písm. a).

(2) Orgán ochrany ovzduší, který povolení nebo rozhodnutí podle tohoto zákona vydal, může na návrh nebo z vlastního podnětu jím vydané povolení nebo rozhodnutí změnit nebo zrušit,

• a) vyžaduje-li to veřejný zájem na ochraně zdraví lidí před působením nepříznivých účinků znečišťujících látek na lidské zdraví, nebo

• b) dojde-li ke změně podmínek rozhodných pro vydání povolení nebo rozhodnutí, zejména ke změně v provozu stacionárního zdroje, nebo změně emisních limitů nebo jiných podmínek provozu stanovených prováděcím právním předpisem či stanovení emisního stropu na vymezeném území, nebo

• c) dojde-li při výkonu povolení nebo rozhodnutí k závažnému nebo opakovanému porušení povinností stanovených tímto zákonem, nebo

• d) nevyužívá-li oprávněný vydaného povolení nebo rozhodnutí bez zvláštního důvodu po dobu delší 2 let.

(3) Při změně povolení podle odstavce 2 písm. b) v případě stanovení emisního stropu na vymezeném území zohlední orgán ochrany ovzduší zejména příspěvek daného stacionárního zdroje k úrovni znečištění.

(4) Rozhodnutí nebo opatření podle § 5 odst. 4, 6, 7, 8, 10 a 11, § 9 odst. 4, § 17 odst. 1 písm. c) a d) a § 17 odst. 2 písm. a) až i) se nevydají podle tohoto zákona, pokud je jejich vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci.^23) Ostatní ustanovení tohoto zákona tím nejsou dotčena.

(5) Ustanovení tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů stanovující technické požadavky a další podmínky vztahující se na výrobky podle zvláštního právního předpisu^4) jsou technickými předpisy podle tohoto zvláštního právního předpisu.^4)

(6) Veškerá opatření k nápravě, zákazy provozu nebo činnosti a další rozhodnutí uložená podle § 38 nebo § 39 provozovatelům stacionárních zdrojů nebo právnickým nebo fyzickým osobám přecházejí na jejich právní nástupce.

§ 54

Přechodná ustanovení

(1) Správní řízení na úseku ochrany ovzduší zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí a sankce uloží podle dosavadních předpisů. Podle dosavadních předpisů se postupuje i v případech, kdy došlo k porušení zákona v době před nabytím účinnosti tohoto zákona.

(2) Oprávnění k autorizovanému měření emisí a imisí vydaná podle právních předpisů platných do účinnosti tohoto zákona pozbývají platnosti dnem 31. prosince 2003.

(3) Ministerstvo předloží vládě ke schválení národní program snižování emisí podle § 6 odst. 3 do 30. června 2003.

(4) Orgány krajů a orgány obcí vypracují nejpozději do 1. ledna 2003 programy ke zlepšování kvality ovzduší podle § 7 odst. 6 a programy snížení emisí podle § 6 odst. 5.

(5) Při stanovení výše poplatku za znečišťování ovzduší podle § 19 na rok 2002 se postupuje podle dosavadních právních předpisů. Poplatkovou evidenci předá inspekce orgánům krajů v inventarizovaném stavu nejpozději do 30. června 2002.

(6) Provozovatelé zvláště velkých spalovacích zdrojů, na které bylo vydáno stavební povolení u prvního objektu zdroje nebo jiné obdobné rozhodnutí (například povolení ke změně stavby u zdroje) 1. ledna 2003 nebo později, jsou povinni plnit emisní limity a další podmínky stanovené v prováděcím právním předpisu pro tyto zdroje od účinnosti tohoto zákona. To platí i pro nové části zdroje o jmenovitém tepelném příkonu 50 MW a více, na něž bylo vydáno stavební povolení a byly uvedeny do provozu 1. ledna 2003 nebo později u spalovacích zdrojů uvedených v odstavcích 7 a 8, kterým budou emisní limity stanoveny jako hodnoty odpovídající celkovému jmenovitému příkonu zdroje.

(7) Provozovatelé zvláště velkých spalovacích zdrojů, na které bylo vydáno stavební povolení u prvního objektu zdroje nebo jiné obdobné rozhodnutí (například povolení ke změně stavby u zdroje) do 1. července 1987, plní emisní limity a další podmínky platné u zdroje před dnem účinnosti tohoto zákona. Provozovatelé jsou povinni do 30. června 2004 předložit plán snižování emisí u stacionárního zdroje s cílem splnit emisní strop a další úkoly vyplývající z národního programu snižování emisí pro zvláště velké spalovací zdroje podle prováděcího právního předpisu, pokud závazně nevyhlásí plán útlumu provozování spalovacího zdroje formou písemného závazku statutárního zástupce provozovatele předaného ministerstvu nejpozději do 30. června 2004. Písemný závazek a plán útlumu musí dokladovat, že zdroj bude provozován po 1. lednu 2008 do 31. prosince 2015, nejvýše však po celkovou dobu 20 000 hodin. Emisní strop bude pro zdroje stanoven na základě skutečných ročních emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého a oxidů dusíku za 5 let provozování zdroje do roku 2000 včetně, a to přepočtem ze skutečně dosahovaných hodnot koncentrací jmenovaných znečišťujících látek v odpadním plynu na hodnoty emisních limitů stanovené prováděcím právním předpisem zdrojům podle § 54 odst. 8 od 1. ledna 2003.

(8) Provozovatelé zvláště velkých spalovacích zdrojů, na které bylo vydáno stavební povolení u prvního objektu zdroje nebo jiné obdobné rozhodnutí (například povolení ke změně stavby u zdroje s výjimkou výstavby odsiřovacího zařízení zajišťujícího stupeň odsíření stanovený prováděcím právním předpisem) od 1. července 1987 do 31. prosince 2002, jsou povinni plnit emisní limity a další podmínky pro tyto zdroje stanovené v prováděcím právním předpisu nejpozději od 1. ledna 2003. Do uvedeného data plní provozovatel emisní limity platné u spalovacího zdroje před dnem účinnosti tohoto zákona. To platí i pro nové části zdroje o jmenovitém tepelném příkonu 50 MW a více, na které bylo vydáno stavební povolení a které byly uvedeny do provozu v období od 1. července 1987 do 31. prosince 2002 u spalovacích zdrojů uvedených v odstavci 7, kterým budou emisní limity stanoveny jako hodnoty odpovídající celkovému jmenovitému příkonu zdroje. Povinnosti uložené tímto zákonem se nevztahují na provozovatele stacionárních zdrojů uvedené ve smlouvě, kterou Česká republika přistupuje k Evropské unii, v rozsahu, který tato smlouva stanoví, a po dobu v ní uvedenou.

(9) Provozovatelé stacionárních zdrojů vypouštějících emise těkavých organických látek, které stanoví prováděcí právní předpis, jsou povinni

• a) u stacionárních zdrojů, na které bylo vydáno kolaudační rozhodnutí nebo jiné obdobné povolení k provozu před dnem 1. dubna 2002 nebo na které se vztahuje odstavec 1 a budou uvedeny do provozu nejpozději 1. dubna 2003, plnit emisní limity a další podmínky provozování těchto zdrojů stanovené prováděcím právním předpisem nejpozději od 31. října 2007 a ve lhůtě do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nebo od data uvedení do provozu oznámit zdroj u příslušného orgánu ochrany ovzduší. Zařízení vybudovaná u těchto zdrojů na základě plánu snižování emisí těkavých organických látek musí splňovat emisní limity a další podmínky provozování nejpozději od 31. října 2007. Do tohoto data jsou povinni plnit emisní limity platné u zdroje do data účinnosti tohoto zákona a další podmínky jeho provozování uvedené v prováděcím právním předpisu,

• b) u stacionárních zdrojů, na které bylo vydáno kolaudační rozhodnutí nebo jiné obdobné povolení k provozu po 1. dubnu 2003 nebo na které se vztahuje odstavec 1 a budou uvedeny do provozu po datu 1. dubna 2003, plnit emisní limity a další podmínky provozování těchto zdrojů včetně oznámení provozu zdroje příslušnému orgánu ochrany ovzduší ve lhůtě do 3 měsíců od data uvedení zdroje do provozu. Tato povinnost se vztahuje i na nové části stacionárních zdrojů podle písmena a) uvedené do provozu po 1. dubnu 2003. U zdrojů, na které bylo vydáno kolaudační rozhodnutí nebo jiné obdobné povolení k provozu od 1. dubna 2001 do 1. dubna 2003, budou plněny tyto podmínky do 31. října 2006.

(10) Provozovatelé všech spaloven odpadů a dalších stacionárních zdrojů provozujících spoluspalování paliva s odpadem jsou povinni plnit emisní limity a další podmínky provozování stacionárních zdrojů stanovené prováděcím právním předpisem a ve lhůtách v něm stanovených podle druhu znečišťujících látek nebo jejich stanovených skupin. Provozovatelé jsou povinni vypracovat a plnit orgánem ochrany ovzduší schválený plán snižování emisí, pokud nejsou u zdroje schopni plnit emisní limity a další podmínky stanovené v prováděcím právním předpisu, nejpozději do 1. ledna 2003. Těchto emisních limitů jsou povinni dosáhnout na základě plánu snižování emisí nejpozději do 28. prosince 2004 nebo ke dni vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost, nastane-li tato skutečnost dříve. Provozovatelé všech spaloven odpadů a dalších stacionárních zdrojů na spoluspalování paliva s odpadem, pro které bude vydáno stavební povolení po 28. prosinci 2002 nebo kolaudační rozhodnutí po 28. prosinci 2004, jsou povinni plnit emisní limity a další podmínky provozování stacionárních zdrojů stanovené prováděcím právním předpisem ode dne uvedení do provozu.

(11) Spalování odpadních olejů ve středních a malých stacionárních zdrojích jsou jejich provozovatelé povinni ukončit nejpozději do 2 let od účinnosti tohoto zákona.

(12) Provozovatelé stacionárních zdrojů, na které se vztahuje ustanovení § 18 odst. 1, jsou povinni požádat inspekci o povolení podle § 17 odst. 2 písm. c) nejpozději do 2 let od účinnosti tohoto zákona.

(13) Stacionární zdroje provozované do účinnosti tohoto zákona se považují za zařazené do kategorií zdrojů ve smyslu § 4 odst. 10, pokud tento zákon nemění jejich zařazení.

(14) Provozovatelé spaloven odpadu, zařízení schválených pro spoluspalování odpadu a zvláště velkých spalovacích zdrojů si opatří autorizaci podle § 15 odst. 1 písm. c) nejpozději do 31. 12. 2003.

(15) Provozovatel dvou nebo více zdrojů uvedených v odstavci 7 může namísto stropů a plánů snižování emisí pro tyto zdroje plnit emisní stropy, které jsou součtem emisních stropů stanovených těmto zdrojům ke dni 1. ledna 2008. Nesmí přitom dojít k navýšení emisí zdroje v aglomeraci. Vyřazením zdroje z národního programu snižování emisí ze stávajících zvláště velkých spalovacích zdrojů postupem stanoveným prováděcím právním předpisem^24) se součet emisních stropů sníží o podíl tohoto zdroje.

(16) Provozovatel, který se rozhodne plnit emisní stropy, které jsou součtem emisních stropů stanovených těmto zdrojům ke dni 1. ledna 2008, oznámí tuto skutečnost správnímu úřadu, který je místně příslušný k vydání integrovaného povolení (dále jen „úřad“) podle zákona o integrované prevenci^23). Na základě tohoto oznámení úřad upraví integrovaná povolení vydaná pro jednotlivé zdroje v souladu s odstavcem 15. Povinnost provozovatele plnit emisní stropy, které jsou součtem emisních stropů stanovených těmto zdrojům ke dni 1. ledna 2008, je účinná ode dne, kdy provozovatel své rozhodnutí plnit tyto emisní stropy oznámí úřadu.

(17) Provozovatel oznámí ministerstvu vždy nejpozději k 31. březnu běžného roku rozložení předpokládaného plnění emisního stropu po jednotlivých zdrojích na daný kalendářní rok a ohlásí případnou změnu tohoto rozložení nejméně 10 dní před jejím uskutečněním.

§ 55

Zmocnění k vydání prováděcích právních předpisů

(1) Vláda vydá nařízení k provedení § 3b odst. 7, § 3c odst. 11, § 4 odst. 12, § 5 odst. 12, § 6 odst. 9 a § 7a odst. 9.

(2) Ministerstvo životního prostředí vydá vyhlášku k provedení § 3 odst. 11, § 4 odst. 12, § 5 odst. 12, § 6 odst. 9, § 8 odst. 12, § 9 odst. 10, § 10 odst. 2, § 11 odst. 4, § 12 odst. 5, § 13 odst. 8, § 15 odst. 22, § 17 odst. 11, § 18 odst. 3, § 23 odst. 7, § 24 odst. 3, § 26 odst. 4, § 27 odst. 1, § 28 odst. 3, § 31 odst. 4 písm. b), § 31 odst. 5, § 32 odst. 2 a § 36 odst. 5.

§ 56

Zrušovací ustanovení

Zrušují se:

• 1. Zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší).

• 1. Zákon č. 389/1991 Sb., o státní správě ochrany ovzduší a poplatcích za jeho znečišťování, s výjimkou § 6, § 7 odst. 1 a 2, § 8 a přílohy k zákonu, které se zrušují k 1. lednu 2003.

• 1. Zákon č. 218/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší).

• 1. Zákon č. 158/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění zákona č. 218/1992 Sb., a zákon č. 389/1991 Sb., o státní správě ochrany ovzduší a poplatcích za jeho znečišťování, ve znění zákona č. 211/1993 Sb., s výjimkou čl. II bodů 7, 8, 9, 10, 11, 12, 15, 16, 17 a 18, které se zrušují k 1. lednu 2003.

• 1. Zákon č. 86/1995 Sb., o ochraně ozonové vrstvy Země.

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů

§ 57

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb. a zákona č. 501/2001 Sb., se mění takto:

• 1. V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 214: Ostatní, se text ve sloupci 1 „Měření emisí a imisí, kromě měření emisí motorových vozidel“ a text ve sloupci 2 „Oprávnění podle § 3 odst. 2 písm. i) zákona ČNR č. 389/1991 Sb., o státní správě ochrany ovzduší a poplatcích za jeho znečišťování, ve znění pozdějších předpisů“ zrušují.

• 1. V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 214: Ostatní, se doplňuje do sloupce 1 text „Měření znečišťujících a pachových látek, zpracování rozptylových studií“, do sloupce 2 text

• „a) vysokoškolské vzdělání získané studiem v příslušném akreditovaném studijním programu nebo

• b) ukončené střední nebo vyšší odborné vzdělání příslušného oboru a 3 roky odborná praxe vykonaná v posledních 10 letech před podáním žádosti“,

do sloupce 3 text „osvědčení o autorizaci vydané Ministerstvem životního prostředí“, do sloupce 4 text „Ministerstvo životního prostředí“ a do sloupce 5 text „§ 15 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší)“.

• 1. V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 214: Ostatní, se doplňuje do sloupce 1 text „Provoz spaloven odpadu a zařízení schválených pro spoluspalování odpadu“, do sloupce 2 text

• „a) vysokoškolské vzdělání získané studiem v příslušném akreditovaném studijním programu nebo

• b) ukončené střední nebo vyšší odborné vzdělání příslušného oboru a 3 roky odborná praxe vykonaná v posledních 10 letech před podáním žádosti“,

do sloupce 3 text „osvědčení o autorizaci vydané Ministerstvem životního prostředí“, do sloupce 4 text „Ministerstvo životního prostředí“ a do sloupce 5 text „§ 15 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší)“.

• 1. V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 214: Ostatní, se doplňuje do sloupce 1 text „Měření účinnosti spalovacího zdroje, měření množství vypouštěných látek a kontrola stavu spalinových cest“, do sloupce 2 text „vyučení v tříletém učebním oboru a 3 roky praxe v oboru kominictví“, do sloupce 3 text „osvědčení o autorizaci vydané Ministerstvem životního prostředí“, do sloupce 4 text „Ministerstvo životního prostředí“ a do sloupce 5 text „§ 12 odst. 1 písm. f) zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší)“.

ČÁST TŘETÍ

Změna zákona č. 71/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, a některé další zákony

§ 58

V zákoně č. 71/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, a některé další zákony, se části šestá a sedmá zrušují.

ČÁST ČTVRTÁ

Změna zákona č. 132/2000 Sb., o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze

§ 59

V zákoně č. 132/2000 Sb., o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze, se část padesátá zrušuje.

ČÁST PÁTÁ

Změna zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

§ 60

Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb. a zákona č. 13/2002 Sb., se mění takto:

• 1. V § 37 odst. 1 se na konci věty druhé tečka nahrazuje středníkem a doplňují se slova, která včetně poznámky pod čarou č. 33b) zní: „hodnocení rizika a minimální ochranná opatření stanoví zvláštní právní předpisy.^33b)