Vyhláška o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka

(1) Po poražení skotu uvedeného v § 159 odst. 1 a před repopulací musí být stáje a s nimi související prostory, zařízení, nádoby a ostatní předměty používané pro zvířata pod dohledem a podle pokynů úředního veterinárního lékaře vyčištěny a dezinfikovány.

(2) Všechny dopravní prostředky, zařízení a nádoby musí být po přepravě zvířat z infikovaného stáda, jakož i po přepravě předmětů, materiálů či látek, které byly s těmito zvířaty ve styku, vyčištěny a dezinfikovány. Prostory sloužící k nakládání těchto zvířat musí být po použití vyčištěny a dezinfikovány.

(3) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona určí, který dezinfekční prostředek a v jaké koncentraci má být použit.

§ 161

Po poražení skotu uvedeného v § 159 odst. 1

• a) nesmí žádný skot opustit stádo s výjimkou krajskou veterinární správou v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona povoleného přemístění za účelem neprodlené porážky; ustanovení § 162 odst. 2 až 4 tím nejsou dotčena,

• b) se ve stádě provádějí zdravotní zkoušky na tuberkulózu za účelem potvrzení vyloučení nákazy,

• c) nesmí být prováděna repopulace, dokud zvířata starší 6 týdnů, která zůstala ve stádě, nebyla podrobena jedné nebo více zdravotním zkouškám na tuberkulózu s negativním výsledkem.

§ 162

(1) Ve stádech typu T 1 a T 2 se provádějí u veškerého skotu staršího 6 týdnů nejméně každých 6 měsíců pod dohledem úředního veterinárního lékaře intradermální tuberkulinace, a to do doby, než tato stáda dosáhnou statusu T 3.

(2) Jakékoli zvíře ze stáda typu T 1, určené do stáda typu T 2, musí být

• a) během 30 dnů před přemístěním podrobeno intradermální tuberkulinaci s negativním výsledkem a provázeno veterinárním osvědčením,

• b) bezprostředně po přemístění na dobu nejméně 60 dnů izolováno a před zařazením do stáda typu T 2 podrobeno další intradermální tuberkulinaci s negativním výsledkem.

(3) Jakékoli zvíře ze stáda typu T 2, určené do jiného stáda typu T 2,

• a) musí být během 30 dnů před přemístěním podrobeno intradermální tuberkulinaci s negativním výsledkem a provázeno veterinárním osvědčením,

• b) nesmí přijít během přemísťování do styku se zvířaty ze stád s horším zdravotním (nákazovým) statusem.

(4) Přemísťování zvířat mezi stády typu T 3 se provádí v souladu s přílohou č. 23 k této vyhlášce.

§ 163

Ustanovení § 155 platí pro opatření týkající se tuberkulózy obdobně.

Díl 3

Enzootická leukóza

§ 164

Veškeré léčení enzootické leukózy, jakož i očkování proti enzootické leukóze jsou zakázány.

§ 165

(1) Nehledě na opatření přijatá v případě podezření z výskytu enzootické leukózy skotu krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. a) zákona nařídí, byl-li výskyt této nákazy ve stádě potvrzen a není-li stanoveno jinak, tato ochranná a zdolávací opatření:

• a) zákaz veškerého přemísťování zvířat z tohoto stáda s výjimkou krajskou veterinární správou v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona povoleného přemístění za účelem neprodlené porážky;

• b) oddělené držení stáda tak, aby skot z tohoto stáda nemohl přijít do styku se skotem, který do tohoto stáda nepatří;

• c) používání mléka nakažených dojnic jen pro účely krmení zvířat po vhodném tepelném ošetření, anebo jeho dodávání do podniku pro ošetření mléka pro účely takového tepelného ošetření. Zkrmování tohoto mléka, pokud nebylo tepelně ošetřeno, může být povoleno jen ve stádech, v nichž mají být všechna zvířata poražena podle § 166 odst. 1;

• d) ošetření jatečně opracovaných těl, půlek, čtvrtí, menších částí masa a drobů nakažených zvířat, určených jako krmivo pro zvířata, způsobem bránícím kontaminaci.

(2) Neškodné odstraňování a další zpracovávání vedlejších živočišných produktů v asanačních podnicích musí probíhat tak, aby bylo vyloučeno nebezpečí šíření enzootické leukózy výrobky těchto podniků.

§ 166

Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona nařídí, není-li stanoveno jinak, poražení

• a) veškerého skotu ve stádě, v němž byl potvrzen výskyt enzootické leukózy, a to ve lhůtě jí stanovené, nebo

• b) pouze těch zvířat, u nichž byl potvrzen výskyt enzootické leukózy a zvířat považovaných krajskou veterinární správou za nakažená. Tato zvířata jsou poražena pod dohledem úředního veterinárního lékaře do 30 dnů po seznámení chovatele s výsledky vyšetření a s povinností porazit v dané lhůtě tato zvířata v rámci plnění ochranných a zdolávacích opatření.

§ 167

Po poražení zvířat podle § 166 odst. 2

• a) nesmí žádný skot opustit stádo s výjimkou krajskou veterinární správou v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona povoleného přemístění za účelem neprodlené porážky,

• b) se ve stádě provádějí zdravotní zkoušky na enzootickou leukózu za účelem potvrzení vyloučení nákazy,

• c) může být prováděna repopulace pouze s použitím zvířat ze stád, která krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona považuje za neinfikovaná enzootickou leukózou.

§ 168

(1) Po poražení skotu uvedeného v § 166 a před repopulací musí být stáje a s nimi související prostory, zařízení, nádoby a ostatní předměty používané pro zvířata pod dohledem a podle pokynů úředního veterinárního lékaře vyčištěny a dezinfikovány.

(2) Všechny dopravní prostředky, zařízení a nádoby musí být po přepravě zvířat z infikovaného stáda, jakož i po přepravě předmětů, materiálů či látek, které byly s těmito zvířaty ve styku, vyčištěny a dezinfikovány. Prostory sloužící k nakládání těchto zvířat musí být po použití vyčištěny a dezinfikovány.

(3) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona určí, který dezinfekční prostředek a v jaké koncentraci má být použit.

§ 169

Skot ze stáda klasifikovaného jako nepodezřelé nesmí přijít do styku se skotem ze stád takto neklasifikovaných.

HLAVA II

BRUCELÓZA OVCÍ A KOZ (B. MELITENSIS)

§ 170

(1) Veškeré léčení brucelózy ovcí a koz je zakázáno.

(2) Provádí-li se očkování proti brucelóze ovcí a koz, musí být provedeno pod dohledem úředního veterinárního lékaře. Musí být co nejdříve zastaveno, aby se stáda mohla zařadit ke stádům úředně prostým brucelózy ovcí a koz.

(3) Je-li ve stádě zvíře podezřelé z brucelózy ovcí a koz, krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona zahájí neprodleně šetření k potvrzení nebo vyloučení výskytu této nákazy, sledování tohoto stáda a

• a) zakáže veškeré přemísťování zvířat ze stáda nebo do stáda s výjimkou krajskou veterinární správou povoleného přemístění za účelem neprodlené porážky zvířat,

• b) nařídí karanténu podezřelých zvířat.

(4) Ochranná a zdolávací opatření uvedená v odstavci 3 nemohou být ukončena, dokud nejsou výskyt brucelózy ovcí a koz nebo podezření z výskytu této nákazy ve stádě vyloučeny.

§ 171

Kritéria pro klasifikaci hospodářství ovcí nebo koz jako úředně prostého nebo prostého brucelózy ovcí a koz jsou uvedena v příloze č. 24 k této vyhlášce.

HLAVA III

KLASICKÝ MOR DOMÁCÍCH PRASAT

§ 172

Pro účely této hlavy se rozumí pod pojmem

• a) hospodářství úředně prosté moru prasat – hospodářství, v němž

• 1. a v okruhu o poloměru nejméně 2 km v předcházejících alespoň 12 měsících nebyl zjištěn klasický mor prasat,

• 1. se nenacházejí žádná prasata očkovaná v průběhu předcházejících 12 měsíců proti klasickému moru prasat,

• 1. po dobu předcházejících alespoň 12 měsíců nebylo povoleno očkování proti klasickému moru prasat,

• b) stát úředně prostý moru prasat – stát, v němž

• 1. v předcházejících alespoň 12 měsících nebyl zjištěn klasický mor prasat,

• 1. po dobu předcházejících alespoň 12 měsíců nebylo povoleno očkování proti klasickému moru prasat,

• 1. se nenacházejí v hospodářstvích žádná prasata očkovaná v průběhu předcházejících 12 měsíců proti klasickému moru prasat,

a který byl jako úředně prostý moru prasat uznán Komisí,

• c) region úředně prostý moru prasat – region, v němž

• 1. v předcházejících alespoň 12 měsících nebyl zjištěn klasický mor prasat,

• 1. po dobu předcházejících alespoň 12 měsíců nebylo povoleno očkování proti klasickému moru prasat,

• 1. se nenacházejí v hospodářstvích žádná prasata očkovaná v průběhu předcházejících 12 měsíců proti klasickému moru prasat,

a který byl jako úředně prostý moru prasat uznán Komisí,

• d) stát nebo region prostý moru prasat – stát nebo region, v němž v předcházejících alespoň 12 měsících nebyl zjištěn klasický mor prasat.

§ 173

(1) Nebude-li Česká republika úředně prostá moru prasat, vypracuje Státní veterinární správa plán eradikace této nákazy a předloží jej ke schválení Komisi.

(2) Plán uvedený v odstavci 1 musí obsahovat podle potřeby:

• a) datum zákazu očkování chovných prasat,

• b) datum zákazu očkování prasat ve výkrmu, popřípadě omezení tohoto očkování v prvních 2 letech provádění plánu,

• c) datum zahájení šetření ke zjištění přítomnosti klasického moru prasat, pokud se ukáže nezbytným,

• d) opatření, zdroje a časový průběh, navržené za účelem dosažení cíle stanoveného v odstavci 1.

(3) Plán uvedený v odstavci 1 může být realizován na regionálním základě, pokud lze zaručit, že zdravotní status dotčených regionů bude chráněn a udržován. V tomto případě se údaje požadované podle odstavce 2 musí vztahovat na každý z regionů uvedených v plánu.

(4) Státní veterinární správa

• a) předloží v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona plán uvedený v odstavci 1 Komisi,

• b) sdělí v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi roční výdaje související s klasickým morem prasat v každém z uplynulých 3 let spolu s rozpisem těchto výdajů, jakož i předpokládané roční výdaje na plán uvedený v odstavci 1.

§ 174

Ztratí-li Česká republika status státu úředně prostého moru prasat, vypracuje se nový plán, jenž podle potřeby obsahuje:

• a) v případě regionů, v nichž se provádí očkování déle než 12 měsíců,

• 1. počet hospodářství vybraných pro získávání vzorků, které jsou reprezentativní pro příslušný region, a počet prasat v každém hospodářství,

• 1. počet selat, která se narodila očkovaným prasnicím v těchto hospodářstvích a která nebudou očkována,

• 1. počet a typ zdravotních zkoušek, které tato selata podstoupí v průběhu období 6 měsíců, aby se zjistilo, zda je přítomný virus klasického moru prasat,

• 1. zda musí být očkování přerušeno, pokud se zdravotními zkouškami uvedenými v bodě 3 zjistí, že virus klasického moru prasat není přítomen, a datum, kdy zákaz pravděpodobně vstoupí v platnost;

• b) v případě regionů, v nichž se provádí očkování méně než 12 měsíců,

• 1. datum zahájení očkování,

• 1. pravděpodobné datum, k němuž budou zavedena opatření uvedená pod písmenem a);

• c) v případě České republiky nebo části jejího území, v nichž bylo očkování přerušeno, ale jež dosud nejsou úředně prosté moru prasat,

• 1. počet stád (plemenná, rozmnožovací, smíšená a výkrmová stáda), v nichž budou prováděny namátkové kontroly,

• 1. celkový počet a druh zdravotních zkoušek prováděných v těchto stádech každý rok,

• 1. počet namátkových sérologických vyšetření, která budou provedena každý rok u jatečných prasat v době porážení.

§ 175

(1) O uznání České republiky jako státu úředně prostého moru prasat lze požádat Komisi, jestliže jsou splněny podmínky uvedené v § 172 písm. b).

(2) O uznání části území státu jako úředně prostého moru prasat lze požádat nejdříve 3 měsíce po splnění podmínek pro uznání státu jako úředně prostého moru prasat za předpokladu, že budou poskytnuty záruky, že status této části území státu bude udržen, zejména že bude prokázána existence ochranných a zdolávacích opatření

• a) zakazujících vstup prasat z hospodářství, která nejsou úředně prostá moru prasat, do této části území státu, nebo

• b) zakazujících očkovaným prasatům opouštět hospodářství nacházející se v části území státu, která není úředně prostá moru prasat nebo která není prostá moru prasat, s výjimkou jejich opouštění za účelem okamžitého poražení nebo vstupu do jiného hospodářství se stejným statusem.

ČÁST ČTVRTÁ

ÚČINNOST

§ 176

(1) Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.

(2) Ustanovení § 104 písm. b) až e) a § 108 pozbývají platnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.

Ministr:

Ing. Palas v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 299/2003 Sb.

Nákazy, při jejichž výskytu se uplatňují obecná opatření podle této vyhlášky

Nákaza	Nejdelší doba inkubace
mor skotu	21 dnů
mor malých přežvýkavců	21 dnů
vezikulární choroba prasat	28 dnů
katarální horečka ovcí	40 dnů
epizootické hemoragické onemocnění jelenovitých	40 dnů
neštovice ovcí a neštovice koz	21 dnů
vezikulární stomatitida	21 dnů
africký mor prasat	40 dnů
nodulární dermatitida skotu	28 dnů
horečka Údolí Rift	30 dnů

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 299/2003 Sb.

Informace uváděné v rámci povinného hlášení nákaz podle ustanovení § 10 odst. 2 zákona v souvislosti s primárními a sekundárními ohnisky

A.

• 1. datum odeslání,

• 1. čas odeslání,

• 1. stát původu,

• 1. název nákazy, popřípadě typ viru,

• 1. pořadové číslo ohniska,

• 1. typ ohniska,

• 1. referenční číslo ohniska souvisejícího s tímto ohniskem,

• 1. oblast a zeměpisná poloha hospodářství,

• 1. další oblasti, pro něž byla stanovena omezující opatření,

• 1. datum potvrzení výskytu nákazy,

• 1. datum vzniku podezření z výskytu nákazy,

• 1. odhadované datum první infekce,

• 1. původ nákazy,

• 1. opatření přijatá pro tlumení nákazy;

• 1. počet zvířat vnímavých na nákazu v příslušném areálu:

• a) skot,

• b) prasata,

• c) ovce,

• d) kozy,

• e) drůbež,

• f) koňovití,

• g) v případě nákaz živočichů pocházejících z akvakultury s uvedením hmotnosti nebo počtu × 1 000 vnímavých živočichů,

• h) volně žijící druhy zvířat,

• i) v případě nákaz včel se uvede počet úlů vnímavých na nákazu;

• 1. počet zvířat s klinickými příznaky nákazy v příslušném areálu:

• a) skot,

• b) prasata,

• c) ovce,

• d) kozy,

• e) drůbež,

• f) koňovití,

• g) v případě nákaz živočichů pocházejících z akvakultury s uvedením hmotnosti nebo počtu × 1 000 živočichů s klinickými příznaky,

• h) volně žijící druhy zvířat,

• i) v případě nákaz včel se uvede počet úlů s klinickými příznaky;

• 1. počet uhynulých zvířat v příslušném areálu:

• a) skot,

• b) prasata,

• c) ovce,

• d) kozy,

• e) drůbež,

• f) koňovití,

• g) v případě nákaz živočichů pocházejících z akvakultury s uvedením hmotnosti nebo počtu × 1 000 uhynulých živočichů,

• h) volně žijící druhy zvířat;

• 1. počet poražených zvířat:

• a) skot,

• b) prasata,

• c) ovce,

• d) kozy,

• e) drůbež,

• f) koňovití,

• g) v případě nákaz živočichů pocházejících z akvakultury (týká se pouze korýšů a ryb) je případně třeba uvést hmotnost nebo počet × 1 000 poražených živočichů,

• h) volně žijící druhy zvířat;

• 1. počet neškodně odstraněných těl mrtvých zvířat:

• a) skot,

• b) prasata,

• c) ovce,

• d) kozy,

• e) drůbež,

• f) koňovití,

• g) v případě nákaz živočichů pocházejících z akvakultury je případně třeba uvést hmotnost nebo počet × 1 000 živočichů, kteří byli odstraněni a likvidováni,

• h) v případě nákaz včel je třeba uvést počet odstraněných úlů.

• 1. Případné (odhadované) datum dokončení utrácení.

• 1. Případné (odhadované) datum dokončení neškodného odstranění.

B.

V případě moru prasat se uvádějí tyto doplňující informace:

• 1. vzdálenost od nejbližšího hospodářství s chovem prasat,

• 1. počet a kategorie prasat (plemenná, na výkrm a selata, za něž se považují zvířata mladší 3 měsíců) v areálu s nákazou,

• 1. počet a kategorie prasat (plemenná, na výkrm a selata, za něž se považují zvířata mladší 3 měsíců) s klinickými příznaky nákazy v areálu s nákazou,

• 1. diagnostická metoda,

• 1. nebyla-li nákaza potvrzena v příslušném areálu, zda byla potvrzena na jatkách nebo v dopravním prostředku,

• 1. potvrzení primárních případů u volně žijících prasat (primárními případy u volně žijících prasat se rozumějí případy výskytu nákazy v pásmech prostých nákazy, tzn. mimo pásmo s omezením pro klasický mor prasat u volně žijících prasat).

V případě primárních ohnisek nebo případů klasického moru prasat na jatkách či v dopravních prostředcích se uvádějí také následující informace:

• 1. počet podezřelých prasat v ohnisku, na jatkách či v dopravních prostředcích;

• 1. počet uhynulých prasat z každé kategorie v hospodářství, na jatkách či v dopravních prostředcích;

• 1. u každé kategorie počet prasat, u kterých byl zjištěn klasický mor prasat, a počet prasat, u kterých byl klasický mor prasat potvrzen;

• 1. počet prasat utracených v ohnisku, na jatkách či v dopravních prostředcích;

• 1. počet neškodně odstraněných (zpracovaných) kadáverů;

• 1. v případě ohniska jeho vzdálenost od nejbližšího hospodářství s chovem prasat;

• 1. v případě, že byl klasický mor prasat zjištěn na jatkách či v dopravních prostředcích, umístění jednoho nebo více hospodářství původu nakažených prasat nebo kadáverů.

Po předání informací v souvislosti s jakýmkoli ohniskem nebo případem klasického moru prasat v hospodářství, na jatkách či v dopravních prostředcích, následuje co nejdříve písemná zpráva Komisi a ostatním členským státům, uvádějící:

• 1. datum utracení prasat v hospodářství, na jatkách či v dopravních prostředcích a neškodného odstranění (zpracování) kadáverů;

• 1. výsledky laboratorního vyšetření vzorků odebraných při utracení prasat;

• 1. v případech odlišného postupu podle § 42 odst. 1 této vyhlášky počet utracených prasat a neškodně odstraněných (zpracovaných) kadáverů, počet prasat, která se porazí později, a časový limit stanovený pro jejich porážku;

• 1. jakékoli informace související s možným původem nákazy nebo původ nákazy, pokud byl zjištěn;

• 1. v případě primárního ohniska nebo v případě výskytu klasického moru prasat na jatkách či v dopravních prostředcích genetický typ viru odpovědného za vznik ohniska nebo případu;

• 1. pokud byla prasata utracena v kontaktních hospodářstvích nebo v hospodářstvích s prasaty podezřelými z nákazy virem klasického moru prasat, poskytují se také informace o datu utracení a počtu utracených zvířat z každé kategorie v každém hospodářství, o epizootologické souvislosti mezi ohniskem nebo případem klasického moru prasat a každým kontaktním hospodářstvím, anebo o důvodech, které vyvolaly podezření z výskytu klasického moru prasat v každém podezřelém hospodářství, a o výsledcích laboratorního vyšetření vzorků odebraných prasatům v hospodářství a při jejich utracení. Jestliže nebyla prasata v kontaktních hospodářstvích utracena, je nutno podat zprávu o důvodech takového postupu.

C.

V případě nákaz suchozemských živočichů uvedených pod písmenem A.2 přílohy I směrnice 82/894/EHS, ve znění rozhodnutí Komise 2012/737/EU, se uvádějí tyto doplňující informace:

• 1. potvrzení všech ohnisek, infekcí či přítomnosti původce nákazy ve stádě, jak je stanoveno v částech I až III přílohy č. 23 k této vyhlášce, nebo v hospodářství, jak je stanoveno v příloze č. 24 k této vyhlášce, nebo odnětí statusu stáda nebo hospodářství úředně prostého nákazy v případě takového stáda nebo hospodářství na základě laboratorního vyšetření nebo epizootologického šetření, jak je stanoveno v částech I až III přílohy č. 23 k této vyhlášce nebo v příloze č. 24 k této vyhlášce, v členském státě nebo jeho oblasti úředně prosté nákazy podle této vyhlášky, nesouvisejících z epizootologického hlediska s předchozím ohniskem, je hlášeno jako primární ohnisko podle § 2 písm. b) Komisi a členským státům do jednoho týdne,

• 1. jakékoliv jiné potvrzení ohniska, infekce či přítomnosti původce nákazy nebo odnětí statusu stáda nebo hospodářství úředně prostého nákazy v případě jakéhokoliv stáda nebo hospodářství na základě laboratorního vyšetření nebo epizootologického šetření, jak je stanoveno v částech I až III přílohy č. 23 k této vyhlášce nebo v příloze č. 24 k této vyhlášce, v členském státě nebo jeho oblasti úředně prosté nákazy podle této vyhlášky je hlášeno jako sekundární ohnisko podle § 8 odst. 1,

• 1. sekundární ohniska jsou hlášena Komisi a členským státům jednou měsíčně,

• 1. v případě tuberkulózy skotu, brucelózy skotu a brucelózy ovcí a koz jsou v hlášení uvedeny také názvy patogenních druhů, jsou-li známy.

D.

V případě nákaz živočichů pocházejících z akvakultury uvedených pod písmenem B v příloze I směrnice 82/894/EHS, ve znění rozhodnutí Komise 2012/737/EU, se uvádějí tyto doplňující informace:

• 1. potvrzení všech ohnisek exotických nákaz a ohnisek neexotických nákaz ve státě prostém nákaz, oblastech nebo jednotkách, jak jsou stanoveny ve vyhlášce č. 290/2008 Sb., o veterinárních požadavcích na živočichy pocházející z akvakultury a na produkty akvakultury, o opatřeních pro předcházení a zdolávání některých nákaz vodních živočichů, ve znění pozdějších předpisů, je hlášeno jako primární ohnisko,

• 1. jiná ohniska než ta, která jsou uvedena v bodě 1, jsou hlášena jako sekundární ohniska v souladu s § 8 odst. 1,

• 1. sekundární ohniska jsou hlášena jednou měsíčně Komisi a členským státům; v hlášení se uvede dále název a popis oblasti nebo jednotky.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 299/2003 Sb.

Minimální kritéria pro pohotovostní plány

Pohotovostní plány splňují alespoň následující kritéria:

• 1. vytvoření celostátního krizového centra, které koordinuje všechna opatření k tlumení nákazy v České republice;

• 1. sestavení seznamu krajských krizových jednotek, dostatečně vybavených pro koordinaci opatření k tlumení nákazy na místní úrovni;

• 1. podrobné údaje o osobách pověřených prováděním opatření k tlumení nákazy, jejich kvalifikaci a odpovědnosti;

• 1. možnost rychlého kontaktu krajských krizových jednotek s osobami nebo organizacemi, které jsou přímo nebo nepřímo dotčeny výskytem nákazy;

• 1. dostupnost vybavení a materiálů pro řádné provedení opatření k tlumení nákazy;

• 1. podrobné pokyny pro opatření, která mají být provedena v případě podezření a potvrzení nákazy nebo kontaminace, včetně způsobů neškodného odstraňování kadáverů;

• 1. vzdělávací a výcvikové programy pro udržování a prohlubování praktických a administrativních zkušeností;

• 1. možnost pitev a obdobných histologických, sérologických a jiných vyšetření a aktualizace technik rychlé diagnózy v diagnostických laboratořích (zajištění rychlého převozu vzorků);

• 1. údaje o předpokládaném nezbytném množství očkovací látky pro případné nouzové očkování;

• 1. zajištění právních předpokladů nezbytných k provedení pohotovostních plánů.

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 299/2003 Sb.

Nákazy, proti nimž nelze zvířata preventivně očkovat

• 1. slintavka a kulhavka,

• 1. vezikulární stomatitida,

• 1. vezikulární choroba prasat,

• 1. mor skotu,

• 1. mor malých přežvýkavců,

• 1. plicní nákaza skotu,

• 1. nodulární dermatitida skotu,

• 1. horečka Údolí Rift,

• 1. katarální horečka ovcí,

• 1. neštovice ovcí a koz,

• 1. mor koní,

• 1. africký mor prasat,

• 1. klasický mor prasat,

• 1. aviární influenza (vysokopatogenní),

• 1. infekční nekróza krvetvorné tkáně,

• 1. enzootické hemoragické onemocnění jelenovitých,

• 1. Aujeszkyho choroba, pokud jde o prasata domácí,

• 1. paratuberkulóza,

• 1. brucelóza skotu,

• 1. tuberkulóza skotu,

• 1. enzootická leukóza skotu,

• 1. brucelóza ovcí,

• 1. brucelóza ovcí a koz,

• 1. brucelóza prasat,

• 1. virová hemoragická septikémie,

• 1. infekční anémie lososů,

• 1. další nákazy, o nichž předpisy Evropské unie stanoví, že proti nim nelze zvířata preventivně očkovat.

Příloha č. 7 k vyhlášce č. 299/2003 Sb.

Čištění a dezinfekce kontaminovaných budov

(vezikulární choroba prasat)

Kromě opatření uvedených v § 21 této vyhlášky se uplatňují tato opatření:

• 1. Postup při předběžném čištění a dezinfekci:

• a) Jakmile jsou těla zvířat neškodně odstraněna, vystříkají se prostory, v nichž byla zvířata ustájena, a jiné prostory, které byly kontaminovány během porážky, dezinfekční látkou schválenou podle § 21 této vyhlášky v koncentraci vhodné pro vezikulární chorobu prasat. Použitá dezinfekční látka se nechá působit na povrchu alespoň 24 hodin.

• b) Tkáň nebo krev z porážky se opatrně seberou a neškodně odstraní s těly zvířat (porážka se vždy provádí na nepropustném povrchu).

• 1. Postup při dalším čištění a dezinfekci:

• a) Kontaminovaný hnůj, podestýlka, krmivo apod. se odstraní z budov, shromáždí a postříkají schválenou dezinfekční látkou. Kejda se zpracuje metodou vhodnou pro zneškodnění viru.

• b) Veškeré movité příslušenství se odstraní z objektu a čistí a dezinfikuje odděleně.

• c) Mastnota a jiná nečistota se odstraní z celého povrchu odmašťovacím prostředkem a poté mytím vodou pod tlakem.

• d) Všechny plochy se pak opět postříkají dezinfekční látkou.

• e) Utěsnitelné místnosti se vydenzifikují výpary dezinfekčních prostředků.

• f) Opravy podlah, stěn a dalších poškozených částí podléhají souhlasu úředního veterinárního lékaře, danému po provedené kontrole, a provádějí se ihned.

• g) Po dokončení oprav se provede kontrola zjišťující, zda byly tyto opravy provedeny dostatečně.

• h) Všechny části objektu, ve kterých se nenacházejí žádné hořlaviny, mohou být ošetřeny žárem s použitím plamenometu.

• i) Všechny plochy se postříkají alkalickou dezinfekční látkou s pH větším než 12,5 nebo jinou schválenou dezinfekční látkou. Dezinfekční látka se smyje po 48 hodinách.

• 1. Postup při závěrečném čištění a dezinfekci:

Ošetření plamenometem nebo alkalickou dezinfekční látkou podle bodu 2 písm. h) nebo i) se po 14 dnech opakuje.

Příloha č. 8 k vyhlášce č. 299/2003 Sb.

Hlavní kritéria a rizikové faktory, na jejichž základě se rozhoduje o utracení prasat v kontaktních hospodářstvích (klasický mor prasat)

| Kritéria | Rozhodnutí | | | pro utracení | proti utracení | | | --- | --- | --- | | klinické příznaky svědčící o klasickém moru prasat v kontaktních hospodářstvích | ano | ne | | přemístění prasat z ohniska nákazy do kontaktních hospodářství po pravděpodobné době zavlečení viru do kontaminovaného hospodářství | ano | ne | | umístění kontaktních hospodářství v oblasti s vysokou hustotou výskytu prasat | ano | ne | | pravděpodobné šíření viru z ohniska nákazy před uplatněním eradikačních opatření | velká pravděpodobnost/ není známo | omezená pravděpodobnost | | umístění kontaktních hospodářství ve vzdálenosti do 500 m od ohniska nákazy (v oblastech s mimořádně vysokým výskytem prasat je nutno uvažovat o větší vzdálenosti) | ano | ne | | blízkost kontaktních hospodářství více než jednomu ohnisku | ano | ne | | počet prasat v ohnisku nákazy nebo v kontaktním hospodářství | vysoký | nízký |

Příloha č. 9 k vyhlášce č. 299/2003 Sb.

Čištění a dezinfekce (klasický mor prasat)

• 1. Obecné zásady:

• a) postupy čištění a dezinfekce a v případě nutnosti opatření k likvidaci hlodavců a hmyzu se provádějí pod státním veterinárním dozorem a podle pokynů úředního veterinárního lékaře;

• b) použité dezinfekční prostředky a jejich koncentrace jsou schváleny krajskou veterinární správou, aby se zajistilo zničení viru klasického moru prasat;

• c) působení dezinfekčních prostředků je nutno před použitím zkontrolovat, protože účinnost některých z těchto prostředků se při dlouhém skladování snižuje;

• d) výběr dezinfekčních prostředků a postupů dezinfekce se provádí se zřetelem na druh objektu a dopravního prostředku, jakož i na vlastnosti předmětů, které mají být ošetřeny;

• e) podmínky použití odmašťovacích a dezinfekčních prostředků musí zajišťovat, aby jejich účinnost nebyla narušena. Zejména musí být dodrženy technické parametry stanovené výrobcem, jako jsou tlak, minimální teplota a nutná doba působení;

• f) bez ohledu na použitý dezinfekční prostředek musí být splněny tyto požadavky:

• úplné nasáknutí podestýlky a hnoje a stejně tak i výkalů dezinfekčním prostředkem,

• umytí a vyčištění zemní plochy, podlah, ramp a stěn pečlivým vykartáčováním a vydrhnutím, a to po předchozím odstranění nebo rozebrání zařízení či vybavení tam, kde je to možné, aby se předešlo oslabení účinku čistících a dezinfekčních procesů,

• další aplikace dezinfekčního prostředku nejméně po dobu doporučenou výrobcem,

• likvidace vody použité k čištění způsobem, který zabrání jakémukoli riziku šíření viru, podle pokynů úředního veterinárního lékaře;

• g) provádí-li se mytí tekutinami použitými pod tlakem, je nutno předejít rekontaminaci dříve vyčištěných ploch;

• h) zařízení, vybavení, předměty či místa, u nichž je pravděpodobná kontaminace, musí být umyty a dezinfikovány, anebo zlikvidovány;

• i) po provedení dezinfekčních prostupů je nutno zabránit nové kontaminaci;

• j) záznamy o čištění a dezinfekci musí být k dispozici v dokumentaci hospodářství nebo dopravního prostředku a v případech, v nichž je nutné úřední schválení, jsou schváleny krajskou veterinární správou.

• 1. Zvláštní ustanovení ohledně čištění a dezinfekce infikovaných hospodářství:

• a) předběžné čištění a dezinfekce:

• v průběhu utracování zvířat je třeba dodržovat veškerá nezbytná opatření k zamezení či minimalizaci šíření viru klasického moru prasat. Mezi ně spadá mj. instalace dočasného dezinfekčního zařízení, zajištění ochranného oděvu, sprch, dekontaminace použitého zařízení, vybavení a nástrojů a přerušení dodávky proudu pro ventilaci;

• kadávery utracených zvířat se musí pokropit dezinfekčním prostředkem;

• musí-li být kadávery odvezeny z hospodářství k neškodnému odstranění, musí být k jejich přepravě použity uzavřené a nepropustné kontejnery;

• ihned po odvozu kadáverů k neškodnému odstranění musí být části hospodářství, v nichž byla ustájena prasata, a veškeré budovy, výběhy apod., kontaminované během utrácení, porážky nebo prohlídky po poražení, ošetřeny dezinfekčními postřiky, schválenými k použití v souladu s § 46 této vyhlášky,

• všechny tkáně nebo krev, které unikly v průběhu porážení nebo při prohlídce po poražení, jakož i hrubé nečistoty z budov, výběhů, nářadí apod., musí být pečlivě shromážděny a neškodně odstraněny spolu s kadávery;

• použitý dezinfekční prostředek musí zůstat na ošetřených plochách po dobu nejméně 24 hodin;

• b) závěrečné čištění a dezinfekce:

• použitá podestýlka a hnůj se odstraní a ošetří v souladu s bodem 3 písm. a);

• mastnota a nečistota se odstraní ze všech povrchů pomocí odmašťovacího přípravku a omytím vodou;

• po omytí vodou se provede další postřik dezinfekčním prostředkem;

• po 7 dnech se prostory ošetří odmašťovacím přípravkem, opláchnou vodou, pokropí dezinfekčním prostředkem a znovu opláchnou vodou.

• 1. Dezinfekce kontaminované podestýlky, hnoje a kejdy:

• a) použitá podestýlka a hnůj musí být nahromaděny na určeném místě k samozahřátí, pokropeny dezinfekčním prostředkem a ponechány po dobu nejméně 42 dnů, anebo zlikvidovány spálením či zakopáním;

• b) kejda musí být skladována po dobu nejméně 42 dnů ode dne, kdy byl posledně přidán infikovaný materiál, pokud krajská veterinární správa nepovolí kratší dobu skladování u kejdy, která byla účinně ošetřena v souladu s pokyny krajské veterinární správy k zajištění zničení viru klasického moru prasat.

• 1. Odchylně od bodů 1 a 2 však může krajská veterinární správa stanovit pro hospodářství s chovem pod širým nebem zvláštní postupy čištění a dezinfekce se zřetelem na typ hospodářství a klimatické podmínky.

Příloha č. 10 k vyhlášce č. 299/2003 Sb.

Hlavní kritéria a rizikové faktory, na jejichž základě se rozhoduje o provedení nouzového očkování (klasický mor prasat)

| Kritéria | Svědčí | | | pro očkování | proti očkování | | | --- | --- | --- | | počet/křivka incidence ohnisek nákazy v předchozích 10 až 20 dnech | vysoký/ rychle stoupající | nízký/ rostoucí mírně či pomalu | | umístění hospodářství, v nichž by mohlo být provedeno očkování, v oblasti s vysokou hustotou výskytu prasat | ano | ne | | pravděpodobnost dalších ohnisek v oblasti v příštích 2 měsících či v delším období | vysoká | nízká | | nedostatek zpracovatelské kapacity | ano | ne |

Příloha č. 11 k vyhlášce č. 299/2003 Sb.

Kritéria pro vypracování pohotovostních plánů (klasický mor prasat)

Pohotovostní plány pro případ výskytu klasického moru prasat musí splňovat přinejmenším následující kritéria:

• a) musí obsahovat ustanovení k zajištění pravomocí nutných k provádění pohotovostního plánu a k umožnění rychlého a účinného zdolání nákazy;

• b) musí obsahovat ustanovení k zajištění přístupu k fondům pro mimořádné situace, rozpočtovým prostředkům a finančním zdrojům za účelem finančního krytí všech opatření proti rychle se šířící nákaze;

• c) musí být ustavena řídící struktura, která zajistí, aby rozhodování v případě výskytu nákazy bylo rychlé a účinné. Je-li to nutné, musí být tato řídící struktura podřízena Ministerstvu zemědělství. Ústřední ředitel Státní veterinární správy musí být členem této struktury a zprostředkovat spolupráci mezi centrálním rozhodováním a celostátním centrem pro tlumení nákazy, ustaveným podle § 57 odst. 1;

• d) musí obsahovat ustanovení umožňující zajistit dostatek prostředků pro zajištění rychlého a účinného postupu, včetně personálu laboratoře, vybavení a infrastruktury;

• e) musí být vydána instruktážní příručka obsahující úplný a podrobný popis všech pokynů, postupů a opatření, jež budou v případě výskytu nákazy zavedeny;

• f) v případě nutnosti musí být k dispozici podrobné plány nouzového očkování;

• g) musí být pravidelně organizovány:

• školení v oblasti klinických příznaků, epizootologického šetření a zdolávání nákazy,

• poplachový nácvik (nejméně dvakrát ročně),

• nácvik komunikačních technik ke zvládnutí organizace informačních kampaní o probíhající nákaze, zaměřených na místní orgány, osoby podnikající a pracující v zemědělství a veterinární lékaře.

Příloha č. 12 k vyhlášce č. 299/2003 Sb.

Podmínky pro přemísťování vajec z hospodářství v případě podezření z newcastleské choroby

Krajská veterinární správa může povolit přepravu vajec z hospodářství, v němž vzniklo podezření z newcastleské choroby (§ 80 této vyhlášky), do podniku určeného k výrobě vaječných výrobků podle předpisů Evropské unie (dále jen „určený podnik“), jsou-li splněny následující podmínky:

• 1. vejce jsou odeslána přímo z podezřelého hospodářství do určeného podniku. Každá zásilka je před odesláním zapečetěna úředním veterinárním lékařem vykonávajícím v podezřelém hospodářství státní veterinární dozor a zůstane zapečetěna po celou dobu přepravy až do určeného podniku;

• 1. úřední veterinární lékař vykonávající státní veterinární dozor v podezřelém hospodářství informuje o záměru zaslat vejce do určeného podniku krajskou veterinární správu příslušnou pro určený podnik;

• 1. krajská veterinární správa uvedená v bodě 2 zajistí, aby

• a) vejce uvedená v bodě 1 byla oddělena od ostatních vajec od doby jejich příchodu až do doby jejich ošetření,

• b) skořápky těchto vajec byly neškodně odstraněny v souladu s předpisy Evropské unie o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu,

• c) obalový materiál, dopravní prostředky použité pro přepravu vajec uvedených v bodě 1 a všechna místa, s nimiž vejce přišla do styku, byla vyčištěna a dezinfikována takovým způsobem, aby došlo ke zničení viru newcastleské choroby,

• d) úřední veterinární lékař uvedený v bodě 2 byl informován o všech zásilkách vajec uvedených v bodě 1.

Příloha č. 13 k vyhlášce č. 299/2003 Sb.

Čištění a dezinfekce (newcastleská choroba)

• 1. Předběžné čištění a dezinfekce:

• a) Co nejdříve po odsunu kadáverů drůbeže za účelem jejich neškodného odstranění se části prostoru, kde byla drůbež umístěna, a všechny části ostatních budov, ohrad apod., kontaminované během porážky nebo při prohlídce po poražení, ošetří dezinfekčním prostředkem schváleným pro použití v souladu s § 88 této vyhlášky.

• b) Veškeré části drůbeže a vajec, které by mohly kontaminovat budovy, ohrady, nářadí apod., se pečlivě sesbírají a neškodně odstraní spolu s kadávery.

• c) Použitý dezinfekční prostředek zůstane na ošetřovaném povrchu nejméně 24 hodin.

• 2 Závěrečné čištění a dezinfekce:

• a) Tuk a špína musí být odstraněny ze všech povrchů pomocí odmašťujícího prostředku a omyty vodou.

• b) Po omytí vodou se vše znovu kropí dezinfekčním prostředkem.

• c) Po 7 dnech musí být místa ošetřena odmašťujícím prostředkem, opláchnuta studenou vodou, pokropena dezinfekčním prostředkem a znovu opláchnuta vodou.

• d) Použitá podestýlka a hnůj musí být ošetřeny způsobem, který je schopen zničit virus. Tato metoda musí obsahovat nejméně jeden z následujících postupů:

• spálení, anebo ošetření párou při teplotě 70 °C,

• zakopání do takové hloubky, aby se zabránilo v přístupu hmyzu a volně žijícím ptákům, nebo

• narovnání do hromad, které jsou zvlhčeny (pokud je to nezbytné pro usnadnění fermentace) a přikryty tak, aby v nich byla udržována teplota dosahující 20 °C. Zůstávají přikryty 42 dnů tak, aby se zabránilo v přístupu hmyzu a volně žijícím ptákům.

Příloha č. 20 k vyhlášce č. 299/2003 Sb.

TUBERKULÓZA

• 1. IDENTIFIKACE PŮVODCE

Přítomnost Mycobacterium bovis (dále jen „M. bovis“), původce tuberkulózy skotu, v klinických a pitevních vzorcích lze prokázat vyšetřením obarvených nátěrů nebo imunoperoxidázovými technikami a potvrdit kultivací mikroorganismu na primární izolační půdě.

Pitevní materiál pro potvrzení M. bovis by se měl odebírat z patomorfologicky změněných mízních uzlin a parenchymatózních orgánů jako jsou plíce, játra, slezina, atd. Nevykazuje-li zvíře patomorfologické změny, vzorky k vyšetření a kultivaci by se měly brát ze zahltanových mízních uzlin, z mízních uzlin průdušnico-průduškových, meziplicních, povrchových tříselných, tj. nadvemenních, mízních uzlin spodní čelisti a některých okružních mízních uzlin a jater.

Určování izolovaných mykobakterií může být obvykle prováděno zjišťováním kultivačních a biochemických vlastností. Lze také použít polymerázovou řetězovou reakci (PCR) k detekci komplexu M. tuberculosis. Metody analýzy DNA mohou být rychlejší a spolehlivější než biochemické metody pro odlišení M. bovis od ostatních členů komplexu M. tuberculosis. Genetické stopy umožňují rozlišování různých kmenů M. bovis a popsání vzorců původu, přenosu a rozšíření M. bovis.

Použité metody a půdy, jejich standardizace a vyhodnocení výsledků musí vyhovovat Příručce norem pro vyšetřovací metody a očkovací látky OIE, čtvrtému vydání, 2000, kapitole 2.3.3. (tuberkulóza skotu).

• 1. INTRADERMÁLNÍ TUBERKULINACE

Tuberkulín purifikovaný proteinový derivát (dále jen „tuberkulín PDD“), bovinní nebo aviární, který splňuje normy stanovené v odstavci 2.1, se používá k provádění úředně stanovené intradermální tuberkulinace, a to podle postupů uvedených v odstavci 2.2.

• 2.1 Normy pro bovinní a aviární tuberkulín

• 2.1.1 Definice

Tuberkulín PPD, bovinní nebo aviární, je preparát získaný z teplem ošetřených produktů růstu a rozkladu Mycobacterium bovis nebo Mycobacterium avium (podle potřeby), které jsou schopny odhalit pozdní alergickou reakci u zvířete senzibilizovaného k mikroorganismům stejného druhu.

• 2.1.2 Výroba

Získává se z frakcí rozpustných ve vodě, připravených záhřevem ve volně proudící páře a následně filtrováním kultur M. bovis nebo M. avium (podle potřeby) vyrostlých v tekuté syntetické půdě. Aktivní frakce filtrátu, skládající se hlavně z proteinu, se izoluje srážením, promyje se a znovu rozpustí. Může se přidat antimikrobiální konzervační prostředek, který nezpůsobuje falešné pozitivní reakce, jako je fenol. Konečný sterilní preparát, prostý mykobakterií, se asepticky přenese do sterilních kontejnerů ze skla odolného proti poškození, které se poté uzavřou tak, aby se zabránilo kontaminaci. Přípravek lze lyofilizovat.

• 2.1.3 Zkouška výrobku

Injekčně se aplikují řady po sobě jdoucích ředění intradermálně na různá místa přiměřeně senzibilizovaným morčatům albínům, z nichž každé váží nejméně 250 g. Po 24 až 28 hodinách se objeví reakce ve formě edémů se zarudnutím kůže, též s nekrózou nebo bez nekrózy v místech vpichu. Velikost a síla reakcí jsou různé podle dávky. Nesenzibilizovaná morčata nevykazují na podobné aplikace žádné reakce.

• 2.1.4 Testování

• 2.1.4.1 pH: pH je 6,5 až 7,5.

• 2.1.4.2 Fenol: Jestliže preparát k vyšetření obsahuje fenol, jeho koncentrace není vyšší než 5 g/l.

• 2.1.4.3 Senzibilizační účinek: použije se skupina tří morčat, která nebyla ošetřena žádným materiálem, jenž by zkresloval výsledky vyšetření. Třikrát v intervalech pěti dní se injekčně intradermálně aplikuje každému morčeti dávka testovaného preparátu, která odpovídá 500 MJ v 0,1 ml. 15 až 21 dní po třetí injekci se aplikuje stejná dávka, tj. 500 MJ, intradermálně těmto zvířatům a kontrolní skupině tří morčat stejné hmotnosti, která předtím nedostávala injekce tuberkulínu. Za 24 až 28 hodin po posledních aplikacích by se reakce těchto dvou skupin neměly nijak významně lišit.

• 2.1.4.4 Toxicita: použijí se dvě morčata, z nichž každé váží alespoň 250 g, kterým nebyl podán žádný materiál, jenž by zkresloval výsledky vyšetření. Podkožně se každému morčeti aplikuje 0,5 ml testovaného preparátu. Zvířata se sledují po dobu sedmi dnů. Během doby sledování by se neměly vyskytnout žádné abnormální účinky.

• 2.1.4.5 Sterilita: shoduje se s testem sterility, který je předepsaný v monografii o Očkovacích látkách k veterinárnímu použití, 4. vydání Evropského lékopisu 2002.

• 2.1.5 Účinnost

Účinnost tuberkulínu PPD, bovinního nebo aviárního, se určuje srovnáním reakcí senzibilizovaných morčat po intradermálních injekcích řady roztoků testovaného preparátu s reakcemi vzniklými na základě podání známých koncentrací referenčního preparátu tuberkulínu PPD, bovinního nebo aviárního (podle potřeby), kalibrovaného v mezinárodních jednotkách.

Za účelem testování účinnosti se senzibilizuje alespoň devět morčat albínů, z nichž každé váží 400 až 600 g, a to intramuskulární injekcí 0,0001 mg vlhké hmoty živého kmene M. bovis AN5 rozptýleného v 0,5 ml 9 g/l roztoku chloridu sodného R u bovinního tuberkulínu nebo přiměřenou dávkou inaktivovaného nebo živého M. avium u aviárního tuberkulínu hluboko do svalu. Nejdříve za čtyři týdny po senzibilizování morčat se jejich boky oholí, aby bylo připraveno místo pro maximálně čtyři místa vpichu na každé straně. Připraví se ředění testovaného preparátu a referenčního preparátu v izotonickém fyziologickém roztoku ve fosfátovém pufru (pH 6,5-7,5) s obsahem 0,005 g/l polysorbátu 80 R. Použijí se minimálně tři dávky referenčního preparátu a minimálně tři dávky testovaného preparátu. Dávky se zvolí tak, aby vzniklé změny měly v průměru alespoň 8 mm a maximálně 25 mm. Ředění se rozdělí nahodile na místa s použitím latinského čtvercového rozdělení. Každá dávka se vstříkne intradermálně ve stálém objemu 0,1 až 0,2 ml. Průměry změn se změří po 24 až 28 hodinách a vypočítá se výsledek testu za použití obvyklých statistických metod a za předpokladu, že průměry změn jsou přímo úměrné logaritmu koncentrace tuberkulínů.

Test je platný pouze pokud předpokládané limity chyby (P = 0,95) jsou v rozmezí 50 % až 200 % odhadované účinnosti. U bovinního tuberkulínu by odhadovaná účinnost neměla být menší než 66 % a větší než 150 % stanovené účinnosti. U aviárního tuberkulínu by odhadovaná účinnost neměla být menší než 75 % a větší než 133 % stanovené účinnosti. U obou tuberkulínů, bovinního i aviárního, by stanovená účinnost by neměla být menší než 20000 MJ/ml.

• 2.1.6 Skladování

Skladujte při teplotě 5 ± 3 °C a chraňte před světlem.

• 2.1.7 Označování

Označení uvádí:

– účinnost v mezinárodních jednotkách na mililitr,

– název a množství všech přidaných látek,

– u lyofilizovaných přípravků:

– název a objem rozpouštědla, které se má přidat,

– že výrobek má být použit ihned po rozpuštění.

• 2.2 Vyšetřovací metody

• 2.2.1 Za úředně stanovené intradermální tuberkulinace se uznávají:

– jednoduchá intradermální tuberkulinace: toto vyšetření vyžaduje jednu aplikaci bovinního tuberkulínu,

– simultánní intradermální tuberkulinace: toto vyšetření vyžaduje jednu intradermální injekci bovinního tuberkulínu a jednu intradermální injekci aviárního tuberkulínu, které jsou podávány současně.

• 2.2.2 Dávky injekčně podaného tuberkulínu:

– nejméně 2000 MJ bovinního tuberkulínu,

– nejméně 2000 MJ aviárního tuberkulínu.

• 2.2.3 Objem každé injekčně podané dávky nepřesahuje 0,2 ml.

• 2.2.4 Tuberkulinace se provádí injekcemi tuberkulínu(ů) do kůže na krku. Místa vpichů se nacházejí na hranici předních a středních třetin krku. Pokud se aviární a bovinní tuberkulíny podávají témuž zvířeti, místo pro injekce aviárních tuberkulínů se nachází asi 10 cm od nejvyššího bodu krku a místo pro injekce bovinního tuberkulínu je asi o 12,5 cm níže na čáře, která je přibližně rovnoběžná s linií plece nebo na různých stranách krku; u mláďat, kde není místo k tomu, aby se místa na jedné straně krku dostatečně oddělila, se provede injekce na každé straně krku ve stejných místech ve středu střední třetiny krku.

• 2.2.5 Tuberkulinace a vyhodnocení reakcí se provádí takto:

• 2.2.5.1 Postup:

Místa vpichu se ostříhají a očistí. Kožní řasa v každé ostříhané oblasti se uchopí mezi ukazováčkem a palcem, změří se posuvným měřítkem a zaznamená se. Poté se injekčně aplikuje dávka tuberkulínu postupem, který zajistí, aby byl tuberkulín vpraven intradermálně. Lze použít krátkou sterilní jehlu, jejíž zkosená hrana směřuje ven, s kalibrovanou injekční stříkačkou naplněnou tuberkulínem, která se šikmo vpíchne do hlubších vrstev kůže. Správná aplikace se potvrdí nahmatáním zduření ve tvaru hrášku v každém místě vpichu. Tloušťka kožní řasy v každém místě vpichu se opětovně změří po 72 hodinách (± 4 hodiny) po injekci a zaznamená se.

• 2.2.5.2 Vyhodnocení reakcí

Vyhodnocení reakcí se zakládá na klinických sledováních a zaznamenaném zvýšení tloušťky kožní řasy v místech vpichu za 72 hodin po injekcích tuberkulínu(ů).

• a) Negativní reakce: pokud je pozorováno pouze omezené zduření se zvýšením tloušťky kožní řasy nejvýše 2 mm, bez klinických příznaků, jako je difúzní nebo rozsáhlý otok, výpotek, nekróza, bolestivost nebo zánět mízních cév v této oblasti nebo mízních uzlin.

• b) Dubiózní reakce: jestliže nejsou nalezeny žádné klinické příznaky uvedené v písmenu a) a jestliže je zvýšení tloušťky kožní řasy větší než 2 mm a menší než 4 mm.

• c) Pozitivní reakce: jestliže jsou nalezeny klinické známky uvedené v písmenu a) a jestliže je tloušťka kožní řasy v místě vpichu vyšší o 4 mm nebo více.

• 2.2.5.3 Vyhodnocení úředně stanovené intradermální tuberkulinace:

• 2.2.5.3.1 Jednoduchá intradermální tuberkulinace:

• a) Pozitivní: pozitivní reakce skotu, jak je definována v odst. 2.2.5.2 písm. c);

• b) Dubiózní: dubiózní reakce, jak je definována v odst. 2.2.5.2 písm. b);

• c) Negativní: negativní reakce skotu, jak je definována v odst. 2.2.5.2 písm. a);

Zvířata, u nichž je jednoduchá intradermální tuberkulinace dubiózní, jsou vyšetřena další intradermální tuberkulinací nejméně po 42 dnech.

Zvířata, která nejsou v tomto druhém testu negativní, jsou v tomto testu považována za pozitivní.

Pokud existuje podezření z falešné pozitivní reakce nebo zkreslené reakce, lze zvířata, u nichž je jednoduchá intradermální tuberkulinace pozitivní, vyšetřit simultánní intradermální tuberkulinací.

• 2.2.5.3.2 Simultánní intradermální tuberkulinace pro stanovení a zachování statutu stáda úředně prostého tuberkulózy:

• a) Pozitivní: pozitivní reakce na bovinní tuberkulin, která je o více než 4 mm větší než reakce na aviární tuberkulín, nebo přítomnost klinických příznaků;

• b) Dubiózní: pozitivní nebo dubiózní reakce na bovinní tuberkulin, která je o 1 až 4 mm větší než reakce na aviární tuberkulín, a nepřítomnost klinických příznaků;

• c) Negativní: negativní reakce na bovinní tuberkulin nebo pozitivní nebo dubiózní reakce na bovinní tuberkulin, která se rovná nebo je menší než pozitivní nebo dubiózní reakce na aviární tuberkulín, a v obou případech nepřítomnost klinických příznaků.

Zvířata, u nichž je simultánní intradermální tuberkulinace dubiózní, jsou vyšetřena další intradermální tuberkulinací nejméně po 42 dnech. Zvířata, která nejsou v tomto druhém testu negativní, jsou v tomto testu považována za pozitivní.

• 2.2.5.3.3 Statut stáda úředně prostého tuberkulózy lze dočasně pozastavit a obchodování uvnitř Společenství se zvířaty ze stáda není povoleno do doby, než se vyřeší statut těchto zvířat:

• a) zvířat, u nichž byla jednoduchá intradermální tuberkulinace považována za dubiózní;

• b) zvířat, u nichž byla jednoduchá intradermální tuberkulinace považována za pozitivní, ale mají být opětovně vyšetřena simultánní intradermální tuberkulinací;

• c) zvířat, u nichž byla simultánní intradermální tuberkulinace považována za dubiózní.

• 2.2.5.3.4 Pokud právní předpisy Společenství vyžadují, aby byla zvířata vyšetřena intradermální tuberkulinací před přesunem, výsledek vyšetření se vyhodnotí tak, že se nepovolí obchodování uvnitř Společenství se žádným zvířetem, které vykazuje zvýšení tloušťky kožní řasy o více než 2 mm nebo které vykazuje klinické příznaky.

• 2.2.5.3.5 Státní veterinární správa může za účelem umožnění zjištění co nejvyššího počtu nakažených a nemocných zvířat ve stádě nebo v regionu upravit kritéria pro hodnocení výsledků vyšetření tak, aby se dosáhlo zvýšení jeho citlivosti, přičemž se všechny dubiózní reakce uvedené v odst. 2.2.5.3.1 písm. b) a v odst. 2.2.5.3.2 písm. b) považují za pozitivní.

• 1. DOPLŇKOVÉ TESTY

Státní veterinární správa může kromě tuberkulinace za účelem umožnění zjištění co nejvyššího počtu nakažených a nemocných zvířat ve stádě nebo v regionu schválit použití testu na interferon gama uvedeného v Příručce norem pro vyšetřovací metody a očkovací látky OIE, 4. vydání, 2000, kapitola 2.3.3 (bovinní tuberkulóza).

Příloha č. 23 k vyhlášce č. 299/2003 Sb.

Stádo, stát nebo jeho část úředně prosté tuberkulózy, prosté nebo úředně prosté brucelózy a enzootické leukózy skotu

I.

Tuberkulóza

• 1. Stádo skotu je úředně prosté tuberkulózy, jestliže

• a) všechna zvířata jsou prostá klinických příznaků tuberkulózy;

• b) veškerý skot starší 6 týdnů byl vyšetřen s negativním výsledkem nejméně 2 intradermálními tuberkulinacemi provedenými podle přílohy č. 20 této vyhlášky, přičemž první byla provedena za 6 měsíců po vyloučení jakékoli infekce ze stáda a druhá za 6 měsíců po první tuberkulinaci. Pokud však jsou ve stádě výhradně zvířata, která pocházejí ze stád úředně prostých tuberkulózy, provede se první tuberkulinace alespoň 60 dnů po shromáždění zvířat a druhá se již nepožaduje;

• c) po provedení první tuberkulinace nebyl žádný skot starší 6 týdnů zařazen do stáda, pokud nereagoval negativně na intradermální tuberkulinaci, provedenou a posouzenou podle přílohy č. 20 této vyhlášky a provedenou během 30 dnů před nebo během 30 dnů po datu vstupu zvířete do stáda. V tomto případě se zvíře fyzicky izoluje (zvířata izolují) od ostatních zvířat stáda takovým způsobem, aby se předešlo jakémukoli přímému nebo nepřímému styku s ostatními zvířaty do té doby, než je potvrzeno, že zvíře je (zvířata jsou) negativní. Provedení této tuberkulinace však nemusí být požadováno pro přemístění zvířat v rámci území státu, jestliže přemístěná zvířata pocházejí ze stáda úředně prostého tuberkulózy a nejde o přemístění mezi stády zařazenými do systému sítí epizootologického sledování.

• 1. Stádo skotu má i nadále status stádo úředně prosté tuberkulózy, jestliže

• a) jsou nadále plněny podmínky uvedené v bodě 1 písm. a) a c);

• b) všechna zvířata vstupující do hospodářství přicházející ze stád se statusem stádo úředně prosté tuberkulózy;

• c) všechna zvířata v hospodářství, s výjimkou telat narozených v hospodářství a mladších 6 týdnů jsou podrobena v ročních intervalech běžné tuberkulinaci v souladu s přílohou č. 20 této vyhlášky. Státní veterinární správa však může pro stát nebo jeho část, kde jsou všechna stáda skotu podrobena úřednímu programu boje proti tuberkulóze, změnit frekvenci běžných testů takto:

• aa) není-li k 31. prosinci každého roku stanovený průměr ročního procenta stád skotu, která jsou potvrzena jako nakažená tuberkulózou, během 2 posledních ročních kontrolních období vyšší než 1 % ze všech stád v dané oblasti, může být interval mezi běžným testováním stáda zvýšen na 2 roky. Samci k výkrmu v izolované epizootologické jednotce mohou být zproštěni tuberkulinací, pokud přicházejí ze stád úředně prostých tuberkulózy a pokud je zaručeno, že nebudou použiti k plemenitbě a půjdou přímo na porážku;

• bb) není-li k 31. prosinci každého roku stanovený průměr ročního procenta stád skotu, která jsou potvrzena jako nakažená tuberkulózou, během 2 posledních dvouletých kontrolních období vyšší než 0,2 % ze všech stád v dané oblasti, může být interval mezi běžným testováním zvýšen na 3 roky, anebo může být věk, ve kterém jsou zvířata podrobena těmto testům, zvýšen na 24 měsíců;

• cc) není-li k 31. prosinci každého roku stanovený průměr ročního procenta stád skotu, která jsou potvrzena jako nakažená tuberkulózou, během 2 posledních tříletých kontrolních období vyšší než 0,1 % ze všech stád v dané oblasti, může být interval mezi běžným testováním zvýšen na 4 roky, anebo může Státní veterinární správa upustit od tuberkulinací stád, jestliže

• před vstupem do stáda je veškerý skot podroben intradermální tuberkulinaci s negativními výsledky, nebo

• veškerý poražený skot je vyšetřen na tuberkulózní změny a každá z těchto změn je podrobena histopatologickému a bakteriologickému vyšetření na průkaz tuberkulózy.

Státní veterinární správa také může, se zřetelem na stát nebo jeho část, zvýšit frekvenci tuberkulinací, jestliže došlo ke zvýšení výskytu tuberkulózy.

• 1. Pozastavení nebo odejmutí statusu stádo úředně prosté tuberkulózy

• 3a. Status stádo úředně prosté tuberkulózy se pozastaví, jestliže

• a) podmínky uvedené v bodě 2 nejsou dodržovány, nebo

• b) jedno nebo více zvířat je považováno za reagující pozitivně na tuberkulinaci, anebo bylo vysloveno podezření na tuberkulózu při vyšetření po poražení. Je-li nějaké zvíře považováno za pozitivního reagenta, vyřadí se ze stáda a porazí. U pozitivního reagenta nebo u poraženého podezřelého zvířete se provedou vhodná postmortální a laboratorní vyšetření a epizootologická šetření. Status stáda zůstane pozastavený až do doby dokončení všech laboratorních vyšetření. Není-li přítomnost tuberkulózy potvrzena, může být pozastavení statusu stádo úředně prosté tuberkulózy zrušeno poté, když je provedena s negativními výsledky tuberkulinace všech zvířat starších 6 týdnů, a to nejméně 42 dnů po odstranění reagujícího zvířete (reagujících zvířat), nebo

• c) ve stádě jsou zvířata neurčeného statusu, jak je popsáno v příloze č. 20 této vyhlášky (v bodě 2.2.5.3.3). V tomto případě zůstane status stádo úředně prosté tuberkulózy pozastavený až do doby, než je vyřešen status těchto zvířat. Tato zvířata se izolují od ostatních zvířat stáda až do doby, kdy je jejich status objasněn buď další tuberkulinací po 42 dnech, anebo postmortálním a laboratorním vyšetřením. Jsou-li však prováděny běžné tuberkulinace stáda pomocí srovnávací tuberkulinace popsané v příloze č. 20 této vyhlášky a jde-li o stádo, v němž nebyl potvrzen žádný reagent po dobu nejméně 3 let, může Státní veterinární správa rozhodnout, že nebude omezeno přemísťování ostatních zvířat ve stádě s podmínkou, že status všech dubiózních reagentů je objasněn další tuberkulinací po 42 dnech a že až do jeho objasnění žádné zvíře z hospodářství nevstoupí do obchodování v rámci Unie. Má-li při této další tuberkulinaci jakékoli zvíře buď pozitivní nebo dubiózní reakci, postupuje se podle písmene b). Je-li výskyt nákazy následně potvrzen, všechna zvířata opouštějící hospodářství od doby posledního jasného testování stáda se vyhledají a vyšetří.

• 3b. Status stádo úředně prosté tuberkulózy se odejme, jestliže je výskyt tuberkulózy potvrzen izolací M. bovis při laboratorním vyšetření. Státní veterinární správa může odejmout tento status, jestliže

• a) podmínky uvedené v bodě 2 nejsou nadále plněny, nebo

• b) při postmortálním vyšetření jsou zjištěny klasické tuberkulózní změny, nebo

• c) epizootologickým šetřením je stanovena pravděpodobnost nákazy, nebo

• d) existuje nějaký jiný důvod, pro který je odejmutí statusu nezbytné se zřetelem na tlumení tuberkulózy.

V těchto případech Státní veterinární správa zahájí sledování a vyšetřování každého stáda, o kterém se domnívá, že má epizootologickou souvislost se stádem, o jehož status se jedná. Status stádo úředně prosté tuberkulózy zůstane odebrán až do doby, než jsou dokončeny čištění a dezinfekce budov a nářadí a než všechna zvířata starší 6 týdnů reagují negativně na nejméně 2 po sobě provedené tuberkulinace, z nichž první se provede nejdříve po 60 dnech a druhá nejdříve po 4 měsících a nejpozději za 12 měsíců po odstranění posledního pozitivního reagenta.

• 1. Na základě informací poskytovaných každoročně Komisi o výskytu nákaz mohou být stát nebo jeho část prohlášeny úředně prostými tuberkulózy, jestliže splňují následující podmínky:

• a) každoročně v 6 po sobě následujících letech procento stád skotu potvrzených jako nakažená tuberkulózou nebylo vyšší než 0,1 % ze všech stád a nejméně 99,9 % stád skotu dosáhlo status stádo úředně prosté tuberkulózy, přičemž výpočet tohoto druhého procentního ukazatele se provádí k 31. prosinci každého kalendářního roku;

• b) veškerý skot je identifikován v souladu s předpisy Evropské unie;

• c) veškerý poražený skot je podroben úřednímu vyšetření po poražení;

• d) jsou dodržovány postupy pro pozastavení nebo odejmutí statusu stádo úředně prosté tuberkulózy.

• 1. Stát nebo jeho část si ponechají status úředně prosté tuberkulózy, jestliže se nadále uplatňují podmínky uvedené v bodě 4. Jestliže však existuje důkaz o významné změně situace, pokud se týká tuberkulózy ve státě nebo jeho části, které byly uznány úředně prostými tuberkulózy, může Komise přijmout rozhodnutí, kterým pozastaví nebo odejme uvedený status až do doby, kdy jsou splněny požadavky stanovené jejím rozhodnutím.

Poznámka: Pro účely části I se výrazem „skot“ rozumí veškerý skot, s výjimkou zvířat podílejících se na kulturních nebo sportovních událostech.

II.

Brucelóza

• 1. Stádo skotu je úředně prosté brucelózy, jestliže

• a) není v něm žádný skot, který byl očkován proti brucelóze, s výjimkou samic, které byly očkovány nejméně před 3 lety;

• b) veškerý skot je nejméně po dobu posledních 6 měsíců prostý klinických příznaků brucelózy;

• c) veškerý skot starší 12 měsíců byl v souladu s přílohou C směrnice 64/432/EHS o veterinárních problémech ovlivňujících obchodování se skotem a prasaty uvnitř Společenství, ve znění směrnice 97/12/ES (dále jen „směrnice 64/432/EHS“) podroben jednomu z následujících režimu testování s negativními výsledky:

• aa) 2 sérologickým testům uvedeným v bodě 10 v intervalech více než 3 měsíce a méně než 12 měsíců, nebo

• bb) 3 testům se vzorky mléka v intervalech 3 měsíců, následovaným nejméně za 6 týdnů sérologickým testem uvedeným v bodě 10;

• d) veškerý skot vstupující do stáda přichází ze stáda, které má status stádo úředně prosté brucelózy a, v případě skotu staršího 12 měsíců, měl titr nižší než 30 mj aglutinace/ml, pokud byl aglutinační test se sérem proveden podle přílohy C směrnice 64/432/EHS, anebo měl negativní reakci při vyšetření jiným testem schváleným Komisí a provedeným během 30 dnů před nebo během 30 dnů po datu jeho vstupu do stáda. Ve druhém případě se zvíře fyzicky izoluje (zvířata izolují) od ostatních zvířat stáda takovým způsobem, aby se předešlo jakémukoli přímému nebo nepřímému styku s ostatními zvířaty až do doby, než je vyšetřeno (jsou vyšetřena) s negativním výsledkem.

• 1. Stádo skotu má i nadále status stádo úředně prosté brucelózy, jestliže

• a) je každoročně prováděn v souladu s přílohou C směrnice 64/432/EHS jeden z následujících režimů testování s negativním výsledkem:

• aa) 3 kroužkové testy s mlékem provedené v intervalech nejméně 3 měsíců,

• bb) 3 ELISA testy s mlékem provedené v intervalech nejméně 3 měsíců,

• cc) 2 kroužkové testy s mlékem provedené v intervalu nejméně 3 měsíců, následované nejméně za 6 týdnů sérologickým testem uvedeným v bodě 10,

• dd) 2 ELISA testy s mlékem provedené v intervalu nejméně 3 měsíců, následované nejméně za 6 týdnů sérologickým testem uvedeným v bodě 10,

• ee) 2 sérologické testy provedené v intervalu nejméně 3 měsíců a nejvíce 12 měsíců.

Státní veterinární správa však může, pokud nejsou stát nebo jeho část úředně prosté brucelózy, ale všechna stáda skotu jsou podrobena úřednímu programu boje proti brucelóze, změnit frekvenci běžných testů takto:

• není-li nakaženo více než 1 % stád skotu, stačí provádět každý rok 2 kroužkové testy s mlékem nebo 2 ELISA testy s mlékem v intervalu nejméně 3 měsíců, anebo jeden sérologický test,

• bylo-li nejméně 99,8 % stád skotu uznáno za úředně prostá brucelózy nejméně po dobu 4 let, může být interval mezi kontrolním testováním prodloužen na 2 roky, jestliže jsou vyšetřována všechna zvířata starší 12 měsíců, anebo – provádí-li se vyšetřování stád každý rok – může být omezeno na zvířata starší 24 měsíců. Kontrolní testování se provádí pomocí jednoho ze sérologických testů uvedených v bodě 10;

• b) veškerý skot vstupující do stáda přichází ze stád, která mají status stádo úředně prosté brucelózy a, v případě skotu staršího 12 měsíců, měl titr nižší než 30 mj aglutinace/ml, pokud byl aglutinační test se sérem proveden podle přílohy C směrnice 64/432/EHS, anebo měl negativní reakci při vyšetření jiným testem schváleným Komisí a provedeným během 30 dnů před nebo během 30 dnů po datu jeho vstupu do stáda. Ve druhém případě se zvíře fyzicky izoluje (zvířata izolují) od ostatních zvířat stáda takovým způsobem, aby se předešlo jakémukoli přímému nebo nepřímému styku s ostatními zvířaty až do doby, než je vyšetřeno (jsou vyšetřena) s negativním výsledkem. Provedení tohoto testu však nemusí být vyžadováno ve státě nebo jeho části, v nichž procento stád skotu nakažených brucelózou nepřesahuje za nejméně poslední 2 roky 0,2 % a v nichž zvíře přichází ze stáda skotu úředně prostého brucelózy ve státě nebo jeho části a nepřišlo během přepravy do styku se skotem s nižším statusem;

• c) odchylně od písmene b) může být skot ze stáda skotu prostého brucelózy zařazen do stáda úředně prostého brucelózy, jestliže je stár nejméně 18 měsíců, a pokud byl očkován proti brucelóze, bylo očkování provedeno více než před rokem. Podmínkou je, že tato zvířata mají ve 30 dnech předcházejících jejich zařazení do stáda titr nižší než 30 mj aglutinace/ml a negativní výsledek reakce vazby komplementu nebo jiného testu schváleného Komisí.

Je-li však samice skotu ze stáda prostého brucelózy takto zařazena do stáda úředně prostého brucelózy, považuje se toto stádo za prosté brucelózy po 2 roky od data, ke kterému bylo do stáda zařazeno poslední očkované zvíře.

• 1. Pozastavení nebo odejmutí statusu stádo úředně prosté brucelózy

• 3a. Status stádo úředně prosté brucelózy se pozastaví, jestliže

• a) podmínky uvedené v bodech 1 a 2 nejsou nadále plněny, nebo

• b) na základě výsledků laboratorních testů nebo na základě klinických příznaků je jeden nebo více kusů skotu považováno za podezřelé z brucelózy a podezřelá zvířata byla poražena nebo izolována takovým způsobem, aby se zabránilo jakémukoli přímému nebo nepřímému styku s ostatními zvířaty. Jestliže bylo zvíře poraženo a není nadále k dispozici pro vyšetřování, může být pozastavení odvoláno, jestliže byl 2 aglutinačními testy se sérem, provedenými podle přílohy C směrnice 64/432/EHS u veškerého skotu ve stádě staršího 12 měsíců, zjištěn titr nižší než 30 mj aglutinace/ml. První test se provede nejméně 30 dnů po odstranění zvířete a druhý nejméně za dalších 60 dnů. Bylo-li zvíře izolováno od zvířat ve stádě, může být znovu zařazeno do stáda a status stádo úředně prosté brucelózy může být obnoven, jestliže byl aglutinačním testem se sérem prokázán titr nižší než 30 mj aglutinace/ml a výsledek reakce vazby komplementu je negativní, anebo jestliže je zjištěn negativní výsledek jakékoli jiné kombinace testů schválených pro tento účel Komisí.

• 3b. Status stádo úředně prosté brucelózy se odejme, jestliže na základě výsledků laboratorních testů nebo epizootologických šetření byla ve stádě potvrzena infekce brucelami. Tento status se neobnoví až do doby, kdy veškerý skot přítomný ve stádě v době vzplanutí nákazy je poražen, anebo kdy stádo bylo podrobeno kontrolnímu vyšetření, při němž všechna zvířata starší 12 měsíců mají negativní výsledky 2 po sobě následujících testů v intervalu 60 dnů, z nichž první se neprovede dříve než za 30 dnů po odstranění pozitivního zvířete (pozitivních zvířat). V případě samic skotu, které byly březí v době vzplanutí nákazy, provede se konečné kontrolní vyšetření alespoň 21 dnů po otelení posledního z těchto zvířat.

• 1. Stádo skotu je prosté brucelózy, jestliže splňuje podmínky uvedené v bodě 1 písm. b) a c) a bylo provedeno očkování takto:

• a) samice skotu byly očkovány

• před dosažením věku 6 měsíců živým očkovacím kmenem 19, nebo

• před dosažením věku 15 měsíců inaktivní adjuvantní očkovací látkou 45/20, která byla registrována, nebo

• jinými očkovacími látkami registrovanými a schválenými Komisí;

• b) skot mladší 30 měsíců, který byl očkován živým očkovacím kmenem 19, přičemž může mít výsledek aglutinačního testu se sérem vyšší než 30 mj, ale nižší než 80 mj aglutinace/ml, a to s podmínkou, že v případě samic očkovaných méně než před 12 měsíci má při reakci vazby komplementu výsledek nižší než 30 jednotek EHS, ve všech ostatních případech méně než 20 jednotek EHS.

• 1. Stádo skotu má i nadále status stádo prosté brucelózy, jestliže

• a) je podrobeno jednomu z testovacích režimů uvedených v bodě 2 písm. a),

• b) skot vstupující do stáda splňuje požadavky uvedené v bodě 2 písm. b), nebo přichází

• ze stád, která mají status stádo prosté brucelózy a, v případě skotu staršího 12 měsíců, měl ve 30 dnech předcházejících vstupu do stáda nebo v izolaci po přemístění při vyšetření aglutinačním testem se sérem, provedeným v souladu s přílohou C směrnice 64/432/EHS, méně než 30 mj aglutinace/ml a negativní výsledek reakce vazby komplementu, nebo

• ze stád, která mají status stádo prosté brucelózy, je mladší 30 měsíců a byl očkován živým očkovacím kmenem 19. Může mít výsledek aglutinačního testu se sérem vyšší než 30 mj, ale nižší než 80 mj aglutinace/ml, a to s podmínkou, že v případě samic očkovaných méně než před 12 měsíci má při reakci vazby komplementu výsledek nižší než 30 jednotek EHS, ve všech ostatních případech méně než 20 jednotek EHS.

• 1. Pozastavení nebo odejmutí statusu stádo prosté brucelózy

• 6a. Status stádo prosté brucelózy se pozastaví, jestliže

• a) podmínky uvedené v bodech 4 a 5 nejsou nadále plněny, nebo

• b) na základě výsledků laboratorních testů nebo na základě klinických příznaků je jeden nebo více kusů skotu staršího 30 měsíců považováno za podezřelé z brucelózy a podezřelá zvířata byla poražena nebo izolována takovým způsobem, aby se zabránilo jakémukoli přímému nebo nepřímému styku s ostatními zvířaty. Jestliže bylo zvíře izolováno, může být znovu zařazeno do stáda a status stádo prosté brucelózy může být obnoven, pokud se následně prokáže aglutinací titr nižší než 30 mj/ml a pokud výsledek reakce vazby komplementu nebo jiného testu schváleného Komisí je negativní. Jestliže bylo zvíře poraženo a není nadále k dispozici pro vyšetřování, může být pozastavení odvoláno, jestliže byl 2 aglutinačními testy se sérem, provedenými podle přílohy C směrnice 64/432/EHS u veškerého skotu v hospodářství staršího 12 měsíců, zjištěn titr nižší než 30 mj aglutinace/ml. První test se provede nejméně 30 dnů po odstranění zvířete a druhý nejméně za dalších 60 dnů. Jsou-li zvířata k vyšetření mladší než 30 měsíců a byla-li očkována živým očkovacím kmenem 19, mohou být považována za negativní, jestliže mají výsledek aglutinačního testu se sérem vyšší než 30 mj, ale nižší než 80 mj aglutinace/ml, a to s podmínkou, že v případě samic očkovaných méně než před 12 měsíci bude při reakci vazby komplementu výsledek nižší než 30 jednotek EHS, ve všech ostatních případech méně než 20 jednotek EHS.

• 6b. Status stádo prosté brucelózy se odejme, jestliže na základě výsledků laboratorních testů nebo epizootologických šetření byla ve stádě potvrzena infekce brucelami. Tento status se neobnoví až do doby, kdy buď veškerý skot přítomný ve stádě v době vzplanutí nákazy je poražen, anebo kdy stádo bylo podrobeno kontrolnímu vyšetření, při němž všechna neočkovaná zvířata starší 12 měsíců měla negativní výsledky dvou po sobě následujících testů v intervalu 60 dnů, z nichž první test se neprovede dříve než za 30 dnů po odstranění pozitivního zvířete (pozitivních zvířat). Jsou-li zvířata k vyšetření mladší než 30 měsíců a byla-li očkována živým očkovacím kmenem 19, mohou být považována za negativní, jestliže mají titr vyšší než 30 mj aglutinace/ml, ale nižší než 80 mj aglutinace/ml, a to s podmínkou, že v případě samic očkovaných méně než před 12 měsíci bude při reakci vazby komplementu výsledek nižší než 30 jednotek EHS, ve všech ostatních případech méně než 20 jednotek EHS. V případě samic skotu, které byly březí v době vzplanutí nákazy, provede se konečné kontrolní vyšetření alespoň 21 dnů po otelení posledního z těchto zvířat.

• 1. Stát nebo jeho část mohou být prohlášeny úředně prostými brucelózy, jestliže splňují následující podmínky:

• a) žádný případ potratu způsobený infekcí brucelami a žádná izolace B. abortus nebyly zaznamenány po dobu nejméně 3 let a nejméně 99,8 % stád skotu mělo status stádo úředně prosté brucelózy 5 po sobě následujících let, přičemž výpočet tohoto procentního ukazatele se provádí k 31. prosinci každého kalendářního roku. Jestliže však bude rozhodnuto o poražení celého stáda a stáda, jejichž status stádo úředně prosté brucelózy byl pozastaven nebo odebrán z jiných důvodů než pro podezření z nákazy, neberou se v úvahu pro účely výše uvedeného výpočtu izolované výskyty prokázané epizootologickým šetřením a způsobené přemístěním zvířat z území ležícího mimo stát a jeho část, jestliže Státní veterinární správa provede roční součet těchto případů a informuje o nich v rámci každoročně poskytovaných informací o nákazové situaci Komisi;

• b) veškerý skot je identifikován v souladu s předpisy Evropské unie;

• c) hlášení případů potratu je povinné a tyto případy jsou vyšetřeny krajskou veterinární správou.

• 1. Stát nebo jeho část si ponechají status úředně prosté brucelózy, jestliže jsou nadále plněny podmínky uvedené v bodě 9 a

• a) podmínky uvedené v bodě 7 písm. a) a b) jsou stále dodržovány, hlášení případů potratu s podezřením na brucelózu je povinné a tyto případy jsou vyšetřeny krajskou veterinární správou;