Vyhláška, kterou se stanoví podmínky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při svislé dopravě a chůzi

ČÁST PRVNÍ

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

(1) Vyhláška stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu (dále jen „bezpečnost práce a provozu“) při zřizování, provozu a kontrole těžního zařízení a jámy používaných při svislé dopravě a chůzi a požadavky na kvalifikaci a odbornou způsobilost zaměstnanců při zřizování, provozu a kontrole těžního zařízení a jámy při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem^1) v podzemí. Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES.

(2) Vyhláška se nevztahuje na svislou dopravu

• a) strojním dopravním zařízením jednočinným^2) při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí do hloubky 50 m s povolenou rychlostí menší než 1 m.s^-1,

• b) při havárii^3) v jámě.

§ 2

Výklad pojmů

Pro účely této vyhlášky se považuje za

• a) dopravní nádobu – těžní klec, skip, okov, kontejner nebo jiná nádoba obvykle zavěšená na laně, která je určena k dopravě osob nebo hmot při svislé dopravě; za dopravní nádobu se považuje také protizávaží,

• b) dosedací rošt – konstrukce v jámě pod nejníže položeným provozovaným nárazištěm sloužící k zachycení sil vyvozených dopravní nádobou při jejím přejetí volné hloubky a k případnému zachycení dopravní nádoby,

• c) elektrickou část těžního zařízení – elektrické zařízení těžního stroje a části související s jeho řídicím, kontrolním a zabezpečovacím zařízením, ovládáním a regulací, napájení z rozvodny, osvětlení strojovny těžního stroje (dále jen „strojovna“) a nárazišť a elektrické zařízení násypné a výsypné stanice bezprostředně navazující na provoz těžního stroje,

• d) havarijní dopravní zařízení – strojní zařízení k nouzové dopravě osob, popřípadě i materiálu v jámě,

• e) jámovou stolici – konstrukce v nárazišti sloužící pro uchycení jámové výstroje,

• f) jámovou tůň – úsek jámy nad jejím dnem pod dosedacím roštem, kde se shromažďuje voda, popřípadě i materiál z propadu (dále jen „propad“),

• g) jámu – svislé důlní dílo a důlní dílo s úklonem od vodorovné roviny větším než 45° sloužící k jakékoliv dopravě těžním zařízením, k chůzi, k větrání dolu nebo jiným účelům nebo již nepoužívané; součástí jámy je i jámová tůň,

• h) jízdu – řízený pohyb dopravní nádoby v jámě nebo jen těžního lana s úvazkem a závěsem, popřípadě i s břemenem,

• 1. řádnou jízdu – doprava osob v dopravní nádobě v úseku jámy s povolenou řádnou jízdou v době vymezené organizací v Řádu o jízdě na laně pro řádnou jízdu,

• 1. mimořádnou jízdu – doprava osob v dopravní nádobě v úseku jámy s povolenou řádnou jízdou v době nevymezené pro řádnou jízdu,

• 1. výjimečnou jízdu – doprava osob v dopravní nádobě v úseku jámy, ve kterém není povolena řádná jízda,

• 1. samojízdu – doprava jedné nebo více osob v dopravní nádobě, při níž je dáváno návěští z dopravní nádoby,

• 1. zajišťovací jízdu – jízda dopravní nádoby ověřující průjezdnost jámy,

• 1. zkušební jízdu – jízda dopravní nádoby ověřující provozuschopnost těžního zařízení a jámy,

• 1. kontrolní jízdu – jízda při prohlídce a kontrole jámy a jejího vybavení,

• 1. těžbu – jízda dopravní nádoby pouze s hmotami, s výjimkou dopravy břemen nadměrné hmotnosti a břemen nadměrných rozměrů,

• i) lezní oddělení – prostor v jámě vymezený pro lezení po žebříku,

• j) malé těžní zařízení – těžní zařízení s povolenou rychlostí nepřesahující 4 m.s^-1,

• k) nakládání lana – práce spojené s montáží lana a jeho zařazením do používání nebo s výměnou lana,

• l) nárazníkový rošt – konstrukce v těžní věži sloužící k zachycení sil vyvozených dopravní nádobou při jejím přejetí volné výšky a k zabránění případnému nárazu úvazku nebo dopravní nádoby do lanovnice,

• m) náraziště – vodorovné důlní dílo stýkající se s jámou vybavené pro nástup osob do dopravní nádoby a výstup z ní, popřípadě i pro narážení a vyrážení důlních vozů a pro manipulaci s materiálem, z něhož jsou dávána návěští pro provoz těžního zařízení,

• n) návěští – zvukový nebo světelný pokyn obsluze těžního zařízení k provedení požadovaného úkonu nebo k jeho předání strojníkovi,

• 1. rázové návěští – zvukový pokyn daný tak, aby jednotlivé rázy byly od sebe zřetelně odděleny,

• 1. složené návěští – návěští, které sestává z návěští určujícího jeho význam a z návěští určujícího cílové místo jízdy v jámě,

• 1. součtové návěští – návěští vysílané do strojovny z náraziště a hlavní odnímací plošiny nezávisle na sobě; zařízení pro součtové návěští může umožnit i zpětné volání,

• 1. přímé návěští „Stůj“ – zvukový pokyn k nouzovému zastavení těžního stroje,

• o) nejvyšší a nejnižší provozní polohu – koncová poloha dopravní nádoby při jízdě určená v dokumentaci těžního zařízení a jámy (dále jen „Spis o jízdě na laně“) s tím, že při určení nejvyšší provozní polohy se při jízdě nahoru berou v úvahu nejvýše umístěné části zařízení dopravní nádoby (úvazek, pevně zabudovaná ochranná stříška, vodicí zařízení apod.) a při určení nejnižší provozní polohy se při jízdě dolů berou v úvahu podlaha nejspodnější etáže, dno dopravní nádoby, popřípadě spodní hrana výsypného otvoru dopravní nádoby se spodním vyprazdňováním,

• p) odkládání lana – práce spojené s demontáží lana a jeho vyřazením z používání,

• q) odnímací plošinu – plošina na nárazišti a na ohlubni, popřípadě i nad úrovní ohlubně vybavená pro narážení a vyrážení důlních vozů z dopravní nádoby,

• r) ohlubeň – místo vyústění jámy na povrch nebo slepé jámy na výjezdní patro vybavené pro nástup osob do dopravní nádoby a výstup z ní, popřípadě i pro narážení a vyrážení důlních vozů a pro manipulaci s materiálem, z něhož jsou dávána návěští do strojovny; při prohlubování a rekonstrukci jámy též místo vyústění jámy na náraziště, z něhož se jáma prohlubuje nebo rekonstruuje,

• s) podstatnou změnu na těžním zařízení a v jámě – záměrně provedená změna na těžním zařízení nebo v jámě, která negativně ovlivní základní statické nebo dynamické parametry těžního zařízení, jako je zvýšení nejvyšší povolené rychlosti, užitečného zatížení, zrychlení nebo zpoždění a povolení jízdy na další náraziště nebo v dalším uceleném úseku jámy; za podstatnou změnu na těžním zařízení se považuje také dodatečné zabudování jiného brzdicího zařízení, nahrazení původního brzdicího zařízení brzdicím zařízením jiného typu nebo změna v bezpečnostním obvodu, která má za následek zvýšení proudu nebo úbytku napětí na kontaktech bezpečnostních prvků. Za podstatnou změnu na těžním zařízení se nepovažuje náhrada opotřebené části za typově sice odlišnou část, avšak stejných nebo příznivějších technických parametrů,

• t) pomocný vrat – druh vratu s motorovým pohonem^4) určený organizací (dále jen „určený“) k opravám a výměnám částí těžního zařízení, k napínání vodicích lan a k zavěšování a přemisťování povalu, bednění, kabelů, potrubí, luten a jiných břemen,

• u) praxi v oboru – výkon činnosti v oblastech praktické aplikace technických znalostí v příslušném oboru,

• v) programovou rychlost – předem naprogramovaná rychlost pohybu dopravní nádoby v jámě zajišťující bezpečný provoz těžního zařízení za daných místních podmínek,

• w) přejezdovou rychlost – nejvyšší rychlost, kterou může dopravní nádoba projet přes svou nejvyšší a nejnižší provozní polohu; přejezdová rychlost nemůže být vyšší než 2 m.s^-1,

• x) překládání dopravní nádoby – přestavování vzájemné polohy dopravních nádob dvoububnového těžního stroje s tím, že jedna dopravní nádoba zůstává na místě a druhá se ustaví do nové polohy,

• y) revizi těžního zařízení – souhrn úkonů, kterými se ověřuje stav těžního zařízení a jámy pro zhodnocení, zda těžní zařízení a jáma jsou schopny bezpečného provozu,

• z) těžní věž – kovová nebo betonová konstrukce s lanovnicemi a dalším vybavením postavená nad jámou umožňující prodloužení dopravy z jámy nad ohlubeň; u slepé jámy (šibíku) plní funkci těžní věže konstrukce zabudovaná v důlním díle. Při hloubení, prohlubování a rekonstrukci jámy může být těžní věž nahrazena těžní konstrukcí,^5)

• aa) těžní zařízení – soubor zařízení^6) sloužících k dopravě osob, těžených hmot nebo materiálu v jámě a k zajištění bezpečnosti práce a provozu při svislé dopravě,

• bb) volnou hloubku – dráha, kterou může projet dopravní nádoba od své nejnižší provozní polohy až do začátku brzdění brzdicími průvodnicemi,

• cc) volnou výšku – dráha, kterou může projet dopravní nádoba od své nejvyšší provozní polohy až do začátku brzdění brzdicími průvodnicemi. Při hloubení, prohlubování a rekonstrukci jámy je to dráha, kterou může projet nejvyšší konstrukční prvek závěsu nebo vodicích saní dopravní nádoby přes nejvyšší provozní polohu, aniž narazí na pevnou překážku v těžní věži,

• dd) vzdělání strojního směru – absolvování školy nebo jiného vzdělávacího zařízení poskytujícího vzdělání zejména v oboru konstrukce, výroby a provozu strojů,

• ee) vzdělání elektrotechnického směru – absolvování školy nebo jiného vzdělávacího zařízení poskytujícího vzdělání zejména v oboru konstrukce, výroby a provozu elektrických zařízení,

• ff) vzdělání báňského směru – absolvování školy nebo jiného vzdělávacího zařízení poskytujícího vzdělání zejména v oboru hornictví a hornické geologie.

§ 2a

Vybrané důlní zařízení

Těžní zařízení je vybraným důlním zařízením^6a).

§ 3

Doprava osob

Doprava osob se zavede alespoň tehdy, je-li výškový rozdíl mezi ohlubní a nárazištěm nejbližšího patra, popřípadě mezi dvěma patry větší než 50 m.

ČÁST DRUHÁ

TĚŽNÍ ZAŘÍZENÍ A JÁMA

HLAVA I

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

§ 4

Uvádění těžního zařízení a jámy do provozu a povolování řádné jízdy

(1) Po vybudování těžního zařízení podle projektu se těžní zařízení a jáma uvedou do zkušebního provozu a po jeho ukončení a vyhodnocení, pokud při něm byly těžní zařízení a jáma shledány schopným bezpečného provozu, do trvalého provozu podle této vyhlášky, pokud zvláštní právní předpis^7) nestanoví jinak. Po provedení podstatné změny na těžním zařízení nebo v jámě a v případě, že se některá část těžního zařízení požadovaná touto vyhláškou nahrazuje zařízením jiného typu, postupuje se obdobně, avšak v tom případě se uvede do zkušebního provozu jen příslušná část těžního zařízení. Zvláštní požadavky na projekt těžního zařízení a jámy stanoví příloha č. 1.

(2) Těžní zařízení a jámu před jejich uvedením do zkušebního i trvalého provozu posoudí komise odborníků, v nichž jsou zastoupeny profese báňská, strojní a elektrotechnická. Komisi určí na dole zavodní dolu, v ostatních případech vedoucí organizace (dále jen „závodní dolu“). Je-li součástí těžního zařízení betonová těžní věž, určí závodní dolu členem komise také znalce^8) z oboru stavebnictví. Práce komise se zúčastní také zaměstnanci uvedení v § 6 odst. 2 až 5, popřípadě další zaměstnanci určení závodním dolu. Pro účely této vyhlášky se za odborníka profese báňské, strojní nebo elektrotechnické považuje jen absolvent magisterského studijního programu v příslušném oboru, který byl po dobu alespoň 5 let pověřen dozorem podle § 6 odst. 3, 4 nebo 5 a složil zkoušku odborné způsobilosti před orgány státní báňské správy podle zvláštního právního předpisu^9). Za odborníka profese báňské, strojní nebo elektrotechnické v příslušném oboru se považuje také odborný znalec^9a).

(3) Zkušební provoz povoluje závodní dolu za podmínek uvedených v odstavci 2. Na těžním zařízení, které je jako celek ve zkušebním provozu, nemůže být povolena řádná jízda.

(4) Po uvedení jámy nebo její příslušné části a těžního zařízení do trvalého provozu může závodní dolu povolit řádnou jízdu na těžním zařízení.

(5) Na těžním zařízení, na kterém závodní dolu povolil výjimečnou jízdu, mohou zaměstnanci organizace,^10) popřípadě i zaměstnanci dodavatelské organizace provádějící práce v jámě nebo montáž a seřizování těžního zařízení, konat výjimečnou jízdu, pokud byli seznámeni s Řádem o jízdě na laně. Za doprovodu takového zaměstnance mohou výjimečnou jízdu konat i jiné osoby; tato podmínka se nevztahuje na báňské záchranáře.

(6) Úprava těžního zařízení nemající charakter podstatné změny smí být provedena se souhlasem technika pověřeného dozorem (§ 6 odst. 3, 4 a 5).

(7) Uvedení těžního zařízení a jámy do provozu, provedení podstatné změny na těžním zařízení nebo v jámě podle odstavce 1 nebo úpravy podle odstavce 6, povolení řádné jízdy, povolení výjimečné jízdy a změny těchto povolení ohlásí organizace neprodleně obvodnímu báňskému úřadu. V ohlášení se uvede označení a základní parametry těžního zařízení a jámy, druh jámy z hlediska tvaru a větrání, umístění a typ těžního stroje a těžní věže, druh pohonu a výkon motoru těžního stroje a parametry a druh lan; v ohlášení podstatné změny na těžním zařízení a úpravy se jeho obsah přiměřeně upraví.

§ 4a

Trvalý provoz těžního zařízení

(1) Uvedení těžního zařízení nového typu nebo těžního zařízení, na němž byla provedena podstatná změna, do používání, tedy do trvalého provozu, povoluje^10a) Český báňský úřad. Provedením podstatné změny na těžním zařízení se původní typ těžního zařízení mění na nový typ.

(2) Před vydáním povolení trvalého provozu těžního zařízení se posoudí informace o těžním zařízení podle § 4 odst. 7, vyhodnocení zkušebního provozu těžního zařízení a posudky odborných znalců.

§ 5

Spis o jízdě na laně

(1) O těžním zařízení a jámě vede organizace Spis o jízdě na laně.

(2) Spis o jízdě na laně obsahuje vždy

• a) Knihu o jízdě na laně,

• b) Řád o jízdě na laně,

• c) Pomocnou knihu prohlídek těžního zařízení a jámy,

• d) popis těžního zařízení a jámy a jejich technického vybavení s charakteristickými technickými údaji,

• e) prohlášení o shodě, popřípadě ES prohlášení o shodě včetně certifikátů, na jejichž základě bylo vydáno prohlášení o shodě, popřípadě označení CE, osvědčení o jakosti materiálu hřídele těžního stroje, lanovnic a jejich os, nosných částí závěsů, úvazků a lan, doklad o charakteristice pružin záchytů a výsledky nedestruktivních kontrol závěsů a úvazků,

• f) výpočet bezpečnosti lana, přehled o vadách na laně, výsledky nedestruktivních kontrol lana a údaje o naložení a odložení lana,

• g) projekty, výpočty a výkresy těžního zařízení a jámy a schémata strojních, elektrických, hydraulických a pneumatických částí těžního zařízení,

• h) doklady o výsledcích měření v jámě, a to akcelerografického měření, měření svislosti jámy, měření přímosti průvodnicových tahů a měření korozních a jiných úbytků kovových částí výztuže a výstroje jámy,

• i) rozhodnutí obvodního báňského úřadu a závazné příkazy báňského inspektora vztahující se k provozu těžního zařízení a k jámě,

• j) záznamy o řádných a mimořádných prohlídkách a zkouškách včetně funkčních zkoušek těžního stroje (§ 63) a zprávy o revizích (§ 70) včetně záznamů a protokolů o provedených měřeních,

• k) opatření vydaná závodním dolu vztahující se k provozu těžního zařízení a k zajištění bezpečnosti práce a provozu při jízdě včetně seznamů zaměstnanců, kterým byla povolena samojízda,

• l) vzory formulářů na záznamy o provedení a výsledku stanovených prohlídek a měření, lhůty pro jejich provedení a harmonogram případných oprav,

• m) pracovní postupy pro jednotlivé činnosti při prohlídkách a údržbě těžního zařízení a jámy,

• n) návod k používání^11) nebo návod k obsluze^12) jednotlivých částí těžního zařízení,

• o) doklady a záznamy o uvedení těžního zařízení a jámy nebo jejich částí do zkušebního a trvalého provozu, doklady o povolení řádné jízdy a výjimečné jízdy a kopie ohlášení obvodnímu báňskému úřadu.

(3) Do Knihy o jízdě na laně se zapisují jména osob vykonávajících činnosti spojené s provozem těžního zařízení a jámy, výsledky jejich zkoušek a přezkoušení, výsledky ověření jejich zdravotní a jiné způsobilosti, výsledky stanovených prohlídek, měření, zkoušek a revizí těžního zařízení a jámy, pokud nejsou zapisovány do Pomocné knihy prohlídek těžního zařízení a jámy, důležité provozní záznamy, jako jsou povolení řádné a výjimečné jízdy, naložení a odložení lana, údaje o dopravní nádobě, číslo závěsu a úvazku a doba jejich použití, provedené opravy těžního zařízení a jámy, výměny částí těžního zařízení, změny a úpravy na těžním zařízení a v jámě a záznamy o úrazech a mimořádných událostech na těžním zařízení a při jeho provozu a v jámě.

(4) Změna na těžním zařízení a v jámě musí být předem, a není-li to možné, pak neprodleně po jejím provedení zaznamenána do Spisu o jízdě na laně. Výkresová dokumentace těžního zařízení musí být neustále v souladu se skutečným provedením těžního zařízení a jámy.

(5) Pro provoz těžního zařízení a jámy vydá organizace Řád o jízdě na laně, ve kterém kromě základních provozních údajů o jízdě uvede i význam návěští, nejvyšší povolené rychlosti, nejvyšší dovolené hmotnosti a rozměry dopravovaných břemen, při jejichž překročení se dopravované břemeno považuje za břemeno nadměrné hmotnosti nebo břemeno nadměrných rozměrů,^13) a bezpečnostní zásady a opatření pro dopravu břemen nadměrné hmotnosti nebo břemen nadměrných rozměrů.

§ 6

Odborné řízení svislé dopravy

(1) K zajištění koordinace, odborného řízení svislé dopravy a vedení Spisu o jízdě na laně určí závodní dolu, pokud tuto činnost nebude zajišťovat sám, zaměstnance splňujícího požadavky odstavce 2 (dále jen „koordinační technik“). Koordinační technik může být pověřen i některou z činností podle odstavců 3 až 5.

(2) Koordinačním technikem těžního zařízení může být zaměstnanec, který má vysokoškolské vzdělání získané řádným ukončením alespoň bakalářského studijního programu v oblasti hornictví a hornické geologie, strojírenství nebo elektrotechniky a alespoň dvouletou praxi při provozu těžního zařízení, nebo zaměstnanec s alespoň úplným středním odborným vzděláním báňského, strojního nebo elektrotechnického směru a tříletou praxí při provozu těžního zařízení, z toho alespoň jeden rok ve funkci podle odstavce 3, 4 nebo 5.

(3) Dozorem nad strojní částí těžního zařízení může být pověřen jen zaměstnanec, který má vysokoškolské vzdělání získané řádným ukončením alespoň bakalářského studijního programu v oblasti strojírenství a alespoň dvouletou praxi při provozu těžního zařízení, nebo zaměstnanec s alespoň úplným středním odborným vzděláním strojního směru a tříletou praxí při provozu těžního zařízení (dále jen „technik pověřený dozorem nad strojní částí těžního zařízení“).

(4) Dozorem nad elektrickou částí těžního zařízení může být pověřen jen zaměstnanec, který má vysokoškolské vzdělání získané řádným ukončením alespoň bakalářského studijního programu v oblasti elektrotechniky a alespoň dvouletou praxi při provozu těžního zařízení, nebo zaměstnanec s alespoň úplným středním odborným vzděláním elektrotechnického směru a tříletou praxí při provozu těžního zařízení (dále jen „technik pověřený dozorem nad elektrickou částí těžního zařízení“).

(5) Dozorem nad udržováním jámy a jejího vybavení může být pověřen jen zaměstnanec, který má vysokoškolské vzdělání získané řádným ukončením alespoň bakalářského studijního programu v oblasti hornictví a hornické geologie a alespoň dvouletou praxi při provozu těžního zařízení nebo při údržbě jámy nebo v oblasti strojírenství a alespoň čtyřletou praxi při provozu těžního zařízení, nebo zaměstnanec s alespoň úplným středním odborným vzděláním báňského směru a tříletou praxí při provozu těžního zařízení nebo při údržbě jámy nebo strojního směru a pětiletou praxí při provozu těžního zařízení (dále jen „technik pověřený dozorem nad udržováním jámy“).

(6) Zaměstnanci uvedení v odstavcích 3 až 5 mohou být závodním dolu pověřeni touto činností, pokud úspěšně vykonali zkoušku odborné způsobilosti před orgány státní báňské správy podle zvláštního právního předpisu^9). Současně s pověřením určí závodní dolu i jejich zástupce.

(7) Zastupováním zaměstnanců uvedených v odstavcích 3 až 5 může závodní dolu pověřit jen zaměstnance s kvalifikací požadovanou pro příslušnou činnost, kteří úspěšně vykonali zkoušku odborné způsobilosti před orgány státní báňské správy podle zvláštního právního předpisu^9).

(8) Zaměstnance uvedené v odstavcích 2 až 5 a jejich zástupce zapíše koordinační technik do Knihy o jízdě na laně s uvedením rozsahu jejich pověření dozorem.

§ 7

Strojník

(1) K řízení těžního stroje smí být určen jen zaměstnanec, který je zdravotně způsobilý, splňuje odborné předpoklady a úspěšně absolvoval psychotechnickou zkoušku (dále jen „strojník“).

(2) Zdravotní způsobilost prokazuje strojník lékařským posudkem.^14)

(3) Odborné předpoklady jsou:

• a) potřebné strojní nebo elektrotechnické znalosti získané alespoň vyučením v oboru,

• b) alespoň 4 roky praxe v oboru strojním nebo elektrotechnickém, z toho alespoň 6 měsíců u těžního zařízení,

• c) zácvik v řízení těžního stroje po dobu 2 až 6 měsíců; délku a rozsah zácviku určí závodní dolu v závislosti na složitosti těžního stroje,

• d) ověření odborné způsobilosti před orgány státní báňské správy podle zvláštního právního předpisu^14a).

(4) Zdravotní způsobilost podle odstavce 2 a úspěšné absolvování psychotechnické zkoušky prokazuje strojník opakovaně ve lhůtě ne delší než 2 roky.

(5) Odborné znalosti strojníka ověřuje komise určená závodním dolu

• a) při změně na těžním zařízení, která ovlivňuje způsob řízení těžního stroje,

• b) před jeho prvním pověřením řízením těžního stroje jiného typu nebo na jiném dole,

• c) přeruší-li strojník svou činnost na dobu delší než půl roku a má být znovu pověřen řízením těžního stroje,

• d) do 3 let od posledního přezkoušení,

• e) při změně předpisů pro svislou dopravu.

Ověření odborných znalostí musí v případech uvedených pod písmeny a) až c) předcházet opakovaný zácvik v rozsahu určeném závodním dolu v závislosti na složitosti těžního stroje.

(6) Ustanovení odstavců 1 až 5 se nevztahuje na obsluhu těžního stroje ovladatelného tlačítky.

§ 8

Narážeč

(1) K samostatné obsluze zařízení náraziště smí být určen zaměstnanec, který je zdravotně způsobilý, splňuje odborné předpoklady a úspěšně absolvoval psychotechnickou zkoušku (dále jen „narážeč“).

(2) Zdravotní způsobilost narážeč prokazuje lékařským posudkem.

(3) Odborné předpoklady jsou:

• a) alespoň 2 roky praxe v důlní dopravě, z toho alespoň 3 měsíce u těžního zařízení,

• b) zácvik v obsluze zařízení náraziště po dobu 1 měsíce v rozsahu určeném závodním dolu,

• c) úspěšné složení zkoušky odborné způsobilosti před komisí určenou závodním dolu.

(4) Zdravotní způsobilost podle odstavce 2 a úspěšné absolvování psychotechnické zkoušky prokazuje narážeč opakovaně ve lhůtě ne delší než 2 roky.

(5) Odbornou způsobilost narážeče ověřuje opakovaně ve lhůtě ne delší než 2 roky komise určená závodním dolu.

(6) Pracuje-li na ohlubni nebo na nárazišti skupina dvou a více narážečů, určí organizace jednoho z nich jako hlavního narážeče, který plní také povinnosti stanovené zvláštním právním předpisem.^15) Hlavním narážečem může být určen jen zaměstnanec, který má alespoň 6 měsíců praxe jako narážeč.

(7) Obsluhovat těžní stroj ovladatelný tlačítky může jen narážeč, pokud

• a) má alespoň 6 měsíců praxe jako narážeč,

• b) prošel určeným zácvikem v řízení tohoto typu těžního stroje po dobu alespoň 1 týdne,

• c) vykonal úspěšně zkoušku před komisí určenou závodním dolu.

§ 9

Prohlížitel a údržbář

(1) Prohlídku a údržbu těžního zařízení a jámy smí provádět jen zaměstnanec, který

• a) má potřebné báňské, strojní nebo elektrotechnické znalosti získané alespoň vyučením v oboru,

• b) má alespoň 3 roky praxe v oboru, ve kterém získal odborné vzdělání,

• c) prošel zácvikem po dobu alespoň 1 roku při prohlídce a údržbě těžního zařízení, popřípadě jámy v rozsahu určeném závodním dolu,

• d) vykonal úspěšně zkoušku před komisí určenou závodním dolu.

(2) Odbornou způsobilost prohlížitele a údržbáře těžního zařízení a jámy ověřuje opakovaně ve lhůtě ne delší než 2 roky komise podle odstavce 1 písm. d).

§ 10

Podmínky provozu těžního zařízení

(1) Organizace udržuje těžní zařízení a jámu v řádném a bezpečném stavu a provádí takové úpravy, aby bylo dosaženo nejúčinnějšího a nejpokročilejšího stupně bezpečnosti provozu. Povinnosti zaměstnanců uvedených v § 6 až 9 při prohlídkách a údržbě těžního zařízení a jámy určí provozní dokumentace.^16)

(2) Při jízdě mezi ohlubní a nárazištěm je hlavní odnímací plošina na ohlubni. Je-li na ohlubni více odnímacích nebo nástupních plošin, určí Řád o jízdě na laně jednu z nich jako hlavní odnímací plošinu. Řád o jízdě na laně určí hlavní odnímací plošinu i při jízdě mezi dvěma nárazišti.

(3) Po dobu, kdy je na těžním zařízení konána řádná nebo mimořádná jízda, těžba nebo pravidelná doprava materiálu, musí být na hlavní odnímací plošině a na nárazišti, z něhož nebo kam se dopravuje, narážeč.

(4) Používá-li se pro nástup osob do dopravní nádoby více nástupních plošin nebo sklípky (dále jen „nástupní plošina“), musí být pro každou nástupní a výstupní stranu nástupních plošin, s výjimkou hlavní odnímací plošiny a náraziště, určen narážeč nebo jiný určený zaměstnanec, který vykonává vymezenou část činnosti narážeče určenou Řádem o jízdě na laně.

(5) Při řádné jízdě je současná těžba v téže jámě zakázána. Samojízda v téže jámě se nesmí konat současně v obou dopravních nádobách téhož těžního zařízení. Vykonávají-li samojízdu spolu s narážečem další osoby, smí být obsazeny i další etáže. Při kontrolní jízdě konané na střeše dopravní nádoby smí být v téže jámě buď provozováno jen jedno těžní zařízení nebo, pokud je prohlídka konána ze střech dopravních nádob různých těžních zařízení, musí být zajištěn pohyb těchto dopravních nádob ve stejné úrovni s přípustnou tolerancí nejvíce 2 m. Postup při kontrolní jízdě konané ze střech dopravních nádob různých těžních zařízení určí provozní dokumentace.

(6) Konstrukce uzavírající vstup do dopravní nádoby (dále jen „dvířka dopravní nádoby“) musí být při dopravě osob uzavřena. Při dopravě osob je dovoleno současně dopravovat jen nářadí, předměty a pomůcky, pokud jsou zajištěny proti vypadnutí a vysunutí z dopravní nádoby a proti ohrožení jedoucích osob.

(7) Při dopravě osob a při kontrolní jízdě není dovoleno používat stavítka. Páky stavítek se po ukončení těžby zajistí tak, aby stavítka zůstala v otevřené poloze po celou dobu, kdy se netěží.

(8) Je-li náraziště vybaveno sklápěcími můstky, je dovoleno nastupovat a vystupovat z dopravní nádoby při řádné a mimořádné jízdě, jen jsou-li sklápěcí můstky sklopeny.

(9) Narážecí zařízení musí být při dopravě osob a při kontrolní jízdě zajištěno proti uvedení do provozu.

(10) Narážeč před opuštěním svého stanoviště zajistí strojní vybavení náraziště proti nežádoucí manipulaci. Současně zajistí, aby manipulační prostor mezi zarážkou a jámou byl prázdný.

(11) Při poruše těžního zařízení se započatá jízda dokončí jen v případě, že tím nebude ohrožena bezpečnost práce a provozu. Až do odstranění poruchy ohrožující bezpečnost práce a provozu musí být zabráněno dalšímu rozjezdu těžního stroje.

(12) Překládány smějí být pouze prázdné dopravní nádoby.

(13) Doprava osob při rozpojených bubnech těžního stroje je možná jen při záchraně zaměstnanců a při zdolávání nehod, pokud

• a) je volný buben spolehlivě zajištěn proti pohybu,

• b) rychlost nepřekročí 3 m.s^-1,

• c) je na stanovišti strojníka přítomen druhý strojník nebo alespoň osoba znalá zastavení těžního stroje,

• d) jsou určena opatření k zajištění bezpečnosti práce a provozu.

(14) Vložené průvodnice v nárazištích se smějí vkládat nebo odebírat a vodicí a odrazová lana se smějí uvolňovat, napínat nebo odpojovat od kotvicí konstrukce jen v případě, je-li dopravní nádoba v klidu.

(15) Pro dopravu břemen nadměrné hmotnosti a břemen nadměrných rozměrů zpracuje koordinační technik provozní dokumentaci. Při této dopravě smí být zatížení dopravní nádoby nejvíce o 25 % vyšší než dovolené, avšak bezpečnost lana určená před zahájením této dopravy se zohledněním zlomů, koroze a otěru drátů při tom nesmí být menší než 4,5násobná a statická jistota jízdní a pojistné brzdy menší než 2,5násobná. O nakládání, vykládání a dopravě břemene nadměrné hmotnosti a břemene nadměrných rozměrů musí být předem uvědoměn strojník a narážeči. Břemeno smí nakládat, vykládat a doprovázet jen nutný počet zvlášť k tomu určených zkušených zaměstnanců s nejméně tříletou praxí při svislé dopravě. Nakládání a vykládání takového břemene a jeho doprava se provádí za stálého dozoru.^17) Před dopravou takových břemen a po jejím ukončení provede prohlížitel prohlídku těch částí těžního zařízení, které budou, popřípadě byly při dopravě mimořádně namáhány, a to u břemene nadměrných rozměrů za účasti určeného technika, u břemene nadměrné hmotnosti pod vedením technika pověřeného dozorem nad strojní částí těžního zařízení.

(16) V jámové tůni lze pracovat jen při zastavení provozu všech těžních zařízení v téže jámě, kromě zařízení, které se používá k čištění jámové tůně. Při jízdě tohoto zařízení se zaměstnanci pracující v jámové tůni zdržují v bezpečném úkrytu.

(17) Strojník před opuštěním svého stanoviště, není-li v řízení těžního stroje vystřídán jiným strojníkem, zabrzdí těžní stroj jízdní a pojistnou brzdou, zajistí jej proti zásahu nepovolaných osob a nežádoucímu uvedení do chodu a vypne přívod energie pro těžní stroj. Svůj odchod ze strojovny oznámí narážeči na hlavní odnímací plošině a na místo určené organizací a strojovnu uzamkne.

§ 11

Návěští

(1) Strojník uvede těžní stroj do chodu na základě návěští. Při tom se řídí návěštím zvukovým dávaným do strojovny

• a) z hlavní odnímací plošiny dvojčinného těžního zařízení, u kterého je jedna dopravní nádoba na ohlubni a druhá na úrovni některého náraziště; návěští z jiné odnímací plošiny nebo náraziště jsou kontrolní. Není-li na hlavní odnímací plošině nebo na nárazišti narážeč, lze po předchozím hovorovém upozornění strojníka vyslat návěští pouze z jednoho místa a toto návěští je pak pro strojníka směrodatné,

• b) z ohlubně nebo z náraziště, na kterém se nachází dopravní nádoba jednočinného těžního zařízení a toho dvojčinného těžního zařízení, na které se nevztahuje písmeno a).

(2) Rázové návěští „Stát“ a návěští z dopravní nádoby mají přednost před ostatními návěštími. Zazní-li návěští „Stát“ za jízdy, zastaví strojník neprodleně chod těžního stroje; do chodu jej smí uvést, až dostane jiné návěští z téhož místa nebo po domluvě s tím, kdo návěští k zastavení dal. Zazní-li návěští „Stát“ za klidu, smí strojník uvést těžní stroj do chodu po návěští daném z místa, odkud bylo dáno návěští „Stát“.

(3) Návěští ke strojníkovi v případě uvedeném v odstavci 1 písm. a) dává jen narážeč hlavní odnímací plošiny, a to až po návěští daném z příslušného náraziště (kromě součtového návěští) a až po zjištění, že dopravní nádoba je připravena k jízdě. V případě, že se do víceetážové dopravní nádoby nastupuje a vystupuje současně z několika nástupních plošin, dává narážeč návěští k jízdě teprve tehdy, kdy narážeči, popřípadě jiní určení zaměstnanci ostatních plošin téhož náraziště dali znamení, že jízda může bezpečně začít.

(4) Není-li při provádění prohlídek a údržby těžního zařízení a jámy přítomen narážeč, dává návěští strojníkovi určený zaměstnanec, který je seznámen s obsluhou návěštního zařízení, významem návěští a povinnostmi při dávání návěští a je zapsán v Knize o jízdě na laně.

(5) Zaměstnanec, který dal návěští, odpovídá za jeho správnost a sleduje, zda danému návěští bylo správně porozuměno; není-li tomu tak, dá ihned návěští „Stát“.

(6) Strojník po obdržení návěští k dopravě osob smí uvést těžní stroj do chodu po uplynutí alespoň 5 s. Neprovedl-li strojník úkon požadovaný návěštím do 30 s, vyčká opakování návěští nebo si vyžádá návěští nové. V případě nejednoznačného, nesprávného nebo nezřetelného návěští znamená toto návěští „Stát“; strojník si v tomto případě vyžádá nové návěští.

(7) Vstoupit do dopravní nádoby nebo vystoupit z ní se může až po návěští „Stát“; tím není dotčeno ustanovení § 12 odst. 3.

(8) Přímé návěští „Stůj“ smí být použito jen při nebezpečí. Toto návěští má přednost přede všemi ostatními návěštími. Zaměstnanec, který dal toto návěští, musí strojníkovi ihned oznámit místo a důvod vyslání návěští.

(9) Po přímém návěští „Stůj“ musí být chod těžního stroje neprodleně zastaven. Do chodu smí strojník uvést těžní stroj jen na rázové návěští vydané narážečem z hlavní odnímací plošiny nebo po dohodě s tím, kdo přímé návěští „Stůj“ dal. Narážeč hlavní odnímací plošiny smí dát návěští až po zjištění, že důvod, pro nějž bylo použito přímé návěští „Stůj“, pominul. Není-li přítomen narážeč, smí dát v tomto případě návěští jiný určený zaměstnanec.

(10) Chod těžního stroje musí být neprodleně zastaven také po přímém návěští „Stůj“ sousedního těžního zařízení téže jámy a při zapůsobení pojistné brzdy sousedního těžního zařízení v téže jámě [§ 32 odst. 3 písm. o) a r)]. Do chodu smí být těžní stroj uveden až po domluvě se strojníkem sousedního těžního zařízení téže jámy.

§ 12

Samojízda

(1) Samojízdu mohou vykonávat jen určení narážeči, technici a ti určení zaměstnanci, kteří byli přezkoušeni ze znalostí předpisů o samojízdě a významu návěští a ze znalostí povinností při dávání návěští a byli k vykonávání samojízdy určeni závodním dolu. Ostatní osoby mohou vykonat samojízdu jen v doprovodu narážeče nebo technika určeného podle věty první; tato podmínka se nevztahuje na báňské záchranáře.

(2) Samojízdu lze vykonat jen po předchozí domluvě se strojníkem.

(3) Nelze-li před nástupem do dopravní nádoby dát návěští „Stát“, lze do ní vstoupit jen po domluvě se strojníkem.

HLAVA II

POŽADAVKY NA TĚŽNÍ ZAŘÍZENÍ A JÁMU

Díl 1

Těžní věž a lanovnice

§ 13

Těžní věž

(1) Konstrukce těžní věže musí být nehořlavá, prostorově tuhá a odolná proti všem i výjimečným silám vznikajícím při provozu těžního zařízení. Musí být stabilní a umožňovat vyrovnání případného náklonu těžní věže a montáž zařízení pro soustružení drážky lanovnice.

(2) Zvláštní požadavky na návrh a výpočet konstrukce těžní věže stanoví příloha č. 1.

(3) Dovolené odchylky a mezery mezi dopravní nádobou a konstrukcí těžní věže a jejím vybavením stanoví příloha č. 2.

(4) Kolem základu těžní věže se nad úrovní terénu udržuje volný prostor alespoň 0,6 m široký a 1,8 m vysoký.

§ 14

Volná výška a bezpečnostní zařízení ve věži

(1) Nad nejvyšší provozní polohou dopravní nádoby se zřizuje volná výška.

(2) V těžní věži se zřizují tato bezpečnostní zařízení:

• a) brzdicí průvodnice, popřípadě doplněné jiným brzdicím zařízením,

• b) nárazníkový rošt,

• c) koncové vypínače nebo jiné zařízení plnící jejich funkci (dále jen „koncový vypínač“) podle § 24,

• d) ochranné koryto pod lanovnicí nebo konstrukce je nahrazující (dále jen „ochranné koryto“).

§ 15

Brzdicí průvodnice a jiné brzdicí zařízení

(1) Brzdicí průvodnice je vyrobena z jednoho kusu tvrdého dřeva o celkové délce větší než 3,25 m při vedení dopravní nádoby pevnými vodítky a 4,75 m při kolovém vedení. Boční úkos na každém boku brzdicí průvodnice je v poměru 1 : 75, aby účinná dráha brzdění pevnými vodítky dopravní nádoby i při jejich největším dovoleném opotřebení byla alespoň 2,5 m.

(2) Brzdicí průvodnice se opírá o nárazníkový rošt nebo jiný dostatečně pevný nosník.

(3) Brzdicí průvodnice se použijí i při lanovém vedení. Nájezd do průvodnic se v tomto případě upravuje pomocným vedením (např. rohovým).

(4) Bude-li použito jiné brzdicí zařízení, musí být schopno i při nejvyšší povolené rychlosti zastavit dopravní nádobu před jejím najetím do brzdicích průvodnic.

§ 16

Nárazníkový rošt

(1) Nárazníkový rošt se zhotoví tak, aby dopravní nádoba na něj mohla narazit pouze hlavou; přitom však úvazek nesmí narazit do lanovnice. Nárazníkový rošt a nosník, o který se opírá brzdicí průvodnice, se navrhuje podle přílohy č. 3.

(2) Spodní hrana dřevěného obložení umístěného pod nosníky nárazníkového roštu se považuje za spodní hranu nárazníkového roštu.

§ 17

Plošiny, lávky a výstupy na těžní věž

(1) Na těžní věži se zřizuje plošina nebo lávka umožňující přístup

• a) ke koncovému vypínači, lanovnici, odtlačné lanovnici nebo soustavě kladek nahrazujících odtlačnou lanovnici a k ochrannému korytu,

• b) k výsypné skipové stanici,

• c) k úvazkům lanového vedení dopravní nádoby a odrazového lana.

(2) Pro výstup na těžní věž se zřizuje schodiště od ohlubně až na plošinu umožňující přístup k lanovnici, a to o šířce alespoň 0,6 m, s možností přístupu na každou plošinu nebo lávku uvedenou v odstavci 1. Vstup na schodiště se uzavře dveřmi bránícími vstupu nepovolaných osob.

(3) V těžní věži se strojovnou v hlavě těžní věže se schodiště podle odstavce 2 zřizuje od úrovně ohlubně až na úroveň podlahy strojovny, a to o šířce alespoň 0,9 m. Schodiště musí být odděleno od ostatních prostorů těžní věže požárně dělící konstrukcí podle technické normy.^18) Kromě schodiště se pro dopravu zaměstnanců a hmot zřizuje z úrovně ohlubně až na úroveň podlahy strojovny výtah.

(4) Plošina a lávka se na volných stranách opatřují zábradlím^19) a u podlahy ochrannou lištou o výšce alespoň 0,1 m přiléhající k podlaze, není-li pádu předmětů z ní zabráněno jinak.

(5) Pro hlavní odnímací plošinu a nástupní plošinu platí § 55 odst. 5.

§ 18

Lanovnice

(1) Poměr jmenovitého průměru lanovnice k jmenovitému průměru těžního lana musí být u těžního zařízení na povrchu alespoň 80, u odtlačné lanovnice a u těžního zařízení v podzemí alespoň 50; má-li být použito lano uzavřené konstrukce, musí být tento poměr v obou případech alespoň 100. Hloubka drážky lanovnice musí být taková, aby její bočnice přesahovaly lano alespoň o 1,5násobek jmenovitého průměru lana. Poloměr zakřivení drážky musí být alespoň 0,56, avšak nejvíce 0,60 jmenovitého průměru lana.

(2) Je-li místo odtlačné lanovnice použita soustava kladek, musí být poměr jmenovitého průměru kladky k jmenovitému průměru těžního lana alespoň 7. Kladky musí být při tomto poměru uspořádány tak, aby úhel opásání na jedné kladce byl nejvíce 4°. Se zvětšujícím se poměrem jmenovitého průměru kladky k jmenovitému průměru těžního lana může být úhel opásání na jedné kladce úměrně zvětšen. Ustanovení předposlední a poslední věty odstavce 1 platí i pro tyto kladky.

(3) Lanovnice, její osa a ložiska se počítají na zatížení při přetržení těžního lana, přičemž napětí v lanovnici a její ose nesmí překročit 90 % meze kluzu materiálu. Odtlačná lanovnice, její osa a ložiska a lanovnice, její osa a ložiska pro jiné lano než těžní se počítají na největší statické zatížení; tyto lanovnice, osy a ložiska musí vykazovat alespoň 5násobnou bezpečnost vůči mezi pevnosti materiálu.

(4) Úhel odklonu lana od roviny souměrnosti lanovnice vedené středem její drážky nesmí přesahovat při navíjení lana na buben v jedné a ve dvou vrstvách 1° 30´, ve třech a více vrstvách a u třecího kotouče 1°.

(5) Ochranné koryto musí mít v nejnižším místě otvor pro odtok vody; voda se z ochranného koryta odvádí tak, aby nestékala do jámy.

Díl 2

Těžní stroj a strojovna

§ 19

Všeobecná ustanovení

(1) U těžní věže se strojovnou v hlavě těžní věže nesmí odchylka od projektovaného osazení základového rámu těžního stroje ve směru osy jeho hřídele přesahovat ± 5 mm, ve směru kolmém na osu hřídele ± 20 mm.

(2) Nejvyšší přípustnou hodnotu denivelace osy těžního stroje určuje jeho výrobce; není-li výrobce znám nebo neexistuje-li, určí ji znalec.

(3) Části těžního zařízení stanovené tímto dílem vyhlášky mohou být nahrazeny jiným typem, popřípadě i sloučeny do jednoho celku, pokud nahrazené části, popřípadě tento celek bude plnit všechny podmínky a funkce těch částí těžního zařízení, které nahrazuje.

(4) Zrychlení při rozjezdu a zpoždění při dojezdu nesmí být při dopravě osob větší než 1,0 m.s^-2; tím není dotčeno ustanovení § 21 odst. 2 a § 22 odst. 5 a 7.

(5) Konstrukce těžního stroje nesmí umožnit změnu jeho pracovního režimu za chodu.

(6) Otáčení bubnu a třecího kotouče musí být souhlasné se směrem vychýlení řídicí páky. U jednočinného těžního zařízení je nutné, aby při vychýlení řídicí páky směrem od strojníka sjížděla dopravní nádoba dolů; u dvoububnového těžního stroje platí stejná podmínka pro dopravní nádobu zavěšenou na těžním laně pevného bubnu.

(7) Pokud nelze při poruše těžního zařízení dopravit zaměstnance z podzemí jiným těžním zařízením za dobu určenou havarijním plánem, zajistí se napájení těžního stroje a jeho příslušenství dvojím nezávislým přívodním vedením; tím není dotčeno ustanovení § 72.

(8) Má-li být v blízkosti těžního zařízení provozováno elektrické zařízení, které by svým účinkem, například vysokofrekvenční energií nebo proudovými nárazy, mohlo nepříznivě ovlivnit bezpečný provoz těžního zařízení, určí závodní dolu na základě posudku vypracovaného před zahájením provozu takového zařízení znalcem z příslušného oboru opatření k zajištění bezpečného provozu těžního zařízení před možnými nepříznivými účinky tohoto elektrického zařízení.

(9) Je zakázáno používat ve strojovně audiovizuální techniku nesouvisející s provozem těžního zařízení, radiopřijímač a mobilní telefon. Na stanovišti strojníka může být používána jen určená audiovizuální technika a dorozumívací zařízení podle § 45. Provozní dokumentace určí činnosti a podmínky, za kterých je možné použít při řízení těžního stroje hovorová dorozumívací zařízení.

§ 20

Buben a třecí kotouč

(1) Poměr nejmenšího navíjecího průměru bubnu a třecího kotouče ke jmenovitému průměru těžního lana musí být u těžního zařízení na povrchu alespoň 80, u těžního zařízení v podzemí alespoň 50; má-li být použito lano uzavřené konstrukce, musí být tento poměr v obou případech alespoň 100.

(2) Brzdový věnec a brzdový kotouč musí být pevně spojen s bubnem nebo třecím kotoučem těžního stroje.

(3) Průvlečný otvor pro lano v plášti bubnu a třecího kotouče se upraví tak, aby poloměr ohybu lana činil alespoň 20násobek jmenovitého průměru lana. Upevnění lana k bubnu musí vykazovat při ovinutí bubnu třemi závity lana při největším statickém zatížení alespoň 7násobnou bezpečnost proti jeho vytažení; stejnou bezpečnost musí vykazovat i upevnění lana k třecímu kotouči. Pro upevnění lana k bubnu a třecímu kotouči úvazkem platí § 39 odst. 2. Upevnění lana musí být snadno kontrolovatelné.

(4) Obložení pláště bubnu se opatřuje drážkami pro navíjení lana. Třecí kotouč se opatřuje obložením s drážkou zajištěným proti posunutí. Těžní stroj vícelanového těžního zařízení se vybavuje zařízením pro kontrolu a soustružení drážek.

(5) Lano navíjené na buben musí být ukládáno pravidelně a rovnoměrně ve všech vrstvách.

(6) Bočnice bubnu a třecího kotouče musí přesahovat poslední vrstvu lana alespoň o 2násobek jmenovitého průměru lana.

(7) Buben a třecí kotouč těžního stroje včetně ložisek a kotvení se počítají na zatížení při přetržení těžního lana. Napětí v nich při tomto zatížení nesmí překročit 90 % meze kluzu materiálu. Kromě toho se všechny uvedené části posuzují jako dynamicky a cyklicky namáhané části a řeší podle pevnosti materiálu a svarů, tvarů a jakosti povrchu, přičemž se uvažuje i vliv pružnosti lana a hřídele. Při výpočtu pláště bubnu se obložení bubnu neuvažuje.

(8) Součásti spojovacího zařízení volného bubnu s pevným bubnem a součásti pro upevnění lana k bubnu a třecímu kotouči musí mít při největším statickém zatížení alespoň 7násobnou bezpečnost k mezi pevnosti materiálu.

(9) Poloha spojovacího zařízení volného bubnu s pevným bubnem musí být kontrolovatelná ze stanoviště strojníka. Vysunutí spojovacího zařízení volného bubnu s pevným bubnem musí být vázáno na předchozí zabrzdění brzdy nebo použití jiného zařízení k zadržení volného bubnu při rozpojení bubnů.

(10) Těžní stroj musí být vybaven zařízením kontrolujícím průvěs těžního lana mezi bubnem a lanovnicí u bubnového těžního stroje a zařízením kontrolujícím skluz lana u těžního stroje s třecím kotoučem.

§ 21

Jistota proti skluzu lana na třecím kotouči

(1) Statická jistota proti skluzu lana na třecím kotouči při nejnepříznivějším provozním zatížení nesmí být menší než 2,5.

(2) Největší přípustné zrychlení a zpoždění při provozu těžního stroje musí být alespoň o 15 % menší než vypočtená mez zrychlení a zpoždění, při které by došlo ke skluzu těžního lana na třecím kotouči.

(3) Součinitel tření obložení drážky třecího kotouče udává jeho výrobce. Součinitel tření se ověřuje zkouškou; ověření zkouškou se provede i v případě, je-li provedena výměna více než 25 % obložení za obložení jiného druhu, a při změně typu lana.

§ 22

Brzdy

(1) Těžní stroj se vybavuje jízdní a pojistnou brzdou a brzdou nebo jiným zařízením k zadržení volného bubnu při rozpojení bubnů. Jízdní a pojistná brzda mohou být provedeny tak, že působí na společné brzdové čelisti. Současné použití obou brzd nesmí vyvolat větší brzdicí sílu, než je síla účinnější brzdy. Ovládání brzd těžního stroje se provede tak, aby při ztrátě napájecí energie pojistná brzda neprodleně zastavila těžní stroj.

(2) Pojistná brzda musí působit nezávisle na pohonu těžního stroje, na poloze řídicí páky a na činnosti jízdní brzdy. Je-li pojistná brzda vyřazena z činnosti, nesmí být těžní stroj provozován. Na záchranu zaměstnanců nebo při zdolávání nehod se požadavek druhé věty nevztahuje, pokud

• a) činnost jízdní brzdy nebude ovlivněna vyřazením pojistné brzdy z činnosti,

• b) rychlost nepřekročí 2 m.s^-1,

• c) na stanovišti strojníka bude přítomen druhý strojník.

(3) Brzdicí síla jízdní brzdy musí být plynule měnitelná úměrně s vychýlením brzdové páky.

(4) Jízdní a pojistná brzda bubnového těžního stroje musí být tak účinné, aby každá z nich za klidu těžního stroje udržela samostatně největší převahu při těžbě s jistotou alespoň 2,5násobnou, při dopravě osob s jistotou alespoň 3násobnou. Při rozpojených bubnech musí každá z nich udržet prázdnou dopravní nádobu pevného bubnu v její nejnižší provozní poloze s jistotou alespoň 1,5násobnou.

(5) Jízdní i pojistná brzda těžního stroje s třecím kotoučem musí zajistit zpoždění uvedené v § 21 odst. 2, přitom však zpoždění nesmí být menší než 1,5 m.s^-2. Statická jistota jízdní a pojistné brzdy musí být pro největší statickou převahu alespoň 2násobná. Při výměně těžního lana, úvazku, závěsu a dopravní nádoby musí brzda udržet prázdnou dopravní nádobu v její nejnepříznivější poloze s jistotou alespoň 1,5násobnou.

(6) Zajištění volného bubnu brzdou nebo jiným zařízením k zadržení volného bubnu musí být tak účinné, aby při překládání dopravní nádoby udrželo prázdnou dopravní nádobu v nejnepříznivější poloze s jistotou alespoň 1,5násobnou. Nejnepříznivější poloha je stanovena projektem. Není-li projektem stanovena, určí ji odborný znalec^9a).

(7) Jízdní i pojistná brzda bubnového těžního stroje při svém plném zapůsobení při jízdě se zátěží odpovídající zatížení při řádné jízdě musí způsobit průměrné zpoždění zjištěné v časovém úseku od počátku snižování rychlosti do zastavení alespoň 1,8 m.s^-2, přičemž v časovém úseku od 1,0 s po zahájení brzdění do okamžiku, kdy rychlost jízdy poklesne na úroveň přejezdové rychlosti, nesmí největší hodnota zpoždění překročit 5 m.s^-2.

(8) Účinnost brzd se ověřuje výpočtem, a to pro nejmenší přípustný tlak brzdného média, při jehož snížení dojde k zapůsobení pojistné brzdy, popřípadě pro nejmenší přípustný přítlačný tlak vytvořený pružinami. Při výpočtu se bere v úvahu nejnepříznivější provozní zatížení. Účinnost brzd se ověří také zkouškou statické jistoty brzd a charakteristiky zpoždění; ověření zkouškou se provede i v případě, je-li provedena výměna brzdového obložení, a po opravě a po seřízení brzd.

(9) Ve výpočtu statické jistoty brzd se uvažuje součinitel tření udaný výrobcem brzdového obložení.

(10) Brzdicí síla pojistné brzdy se vyvolává závažím nebo tlačnými pružinami. Do doby plného působení pojistné brzdy smí být brzdicí síla vyvozována stlačeným vzduchem nebo jiným brzdovým médiem. Jsou-li zdrojem brzdné síly tlačné pružiny, mohou být využívány i pro jízdní brzdu, avšak jen za podmínky, že řídicí a regulační prvky jízdní a pojistné brzdy jsou na sobě nezávislé. Brzdové čelisti působí rovnoměrně na brzdový věnec nebo brzdový kotouč.

(11) K zapůsobení pojistné brzdy musí dojít rozpojením bezpečnostního obvodu. U kotoučové brzdy s pružinami a hydraulickým ovládáním musí pojistná brzda vyvodit nejpozději do 0,6 s od rozpojení bezpečnostního obvodu alespoň dvě třetiny brzdné síly vyvolané tlakem 1. stupně pojistného brzdění určeného výrobcem. U ostatních brzd nesmí být doba od rozpojení bezpečnostního obvodu do začátku snižování rychlosti delší než 0,7 s. Konstrukce pojistné brzdy musí umožnit regulaci časového průběhu jejího zapůsobení.

(12) Odbrzdění pojistné brzdy smí být možné jen při zabrzděné jízdní brzdě, řídicí páce v poloze zamezující rozjezd těžního stroje a při zapnutém přívodu napájecí energie do motoru těžního stroje. Zapůsobí-li pojistná brzda, musí být před dalším provozováním těžního stroje zjištěna příčina jejího zapůsobení a výsledek zapsán do Pomocné knihy prohlídek těžního zařízení a jámy.

(13) Brzdový stroj musí být vybaven nezávislým zařízením, které svým provedením zajistí, aby k zapůsobení pojistné brzdy při rozpojení bezpečnostního obvodu došlo i při poruše spouštěcího mechanizmu pojistné brzdy.

(14) Brzdový stroj těžního stroje musí při brzdění pojistnou brzdou zajistit, aby v časovém úseku od 1,0 s po zahájení brzdění do okamžiku, kdy rychlost jízdy poklesne na úroveň přejezdové rychlosti, byla docílena stálá hodnota průměrného zpoždění s dovolenou odchylkou ± 25 %.

(15) Použití jednoho závaží pro jízdní a pojistnou brzdu je možné jen s podmínkou, že při působení jízdní brzdy se pohybuje závaží ve stejném smyslu jako při působení pojistné brzdy a že plný účinek pojistné brzdy není rušen jakoukoliv činností jízdní brzdy.

(16) Součásti jízdní i pojistné brzdy včetně kotevních šroubů a jejich závitů musí vykazovat při největší působící statické síle alespoň 7násobnou bezpečnost k mezi pevnosti materiálu.

(17) Při použití kotoučových brzd musí být čidlem hlídána nejvyšší přípustná teplota brzdového kotouče.

(18) Radiální házivost brzdových věnců a axiální házivost brzdových kotoučů a jejich přípustnou toleranci při provozu těžního stroje určí průvodní dokumentace.

(19) Brzdové kotouče, pasy a čelisti nesmí být znečišťovány, aby se nesnižoval koeficient tření.

§ 23

Bezpečnostní obvod

(1) Těžní stroj nemůže být provozován bez funkčního bezpečnostního obvodu, jehož součástí musí být alespoň dva výstupní prvky uvádějící nezávisle na sobě do činnosti pojistnou brzdu při rozpojení bezpečnostního obvodu některým z čidel nebo prvků uvedených v odstavci 2.

(2) V bezpečnostním obvodu jsou sériově zapojeny kontakty alespoň těchto čidel a prvků:

• a) havarijního tlačítka „STOP“ na stanovišti strojníka,

• b) reagujícího na pokles napětí a snížení napájecí energie do motoru těžního stroje pod hranici zajišťující bezpečný provoz těžního stroje,

• c) reagujícího na nežádoucí přetížení motoru těžního stroje,

• d) sledujícího, zda budící proud stejnosměrného motoru těžního stroje s konstantním buzením neklesne pod hranici zajišťující bezpečný provoz těžního stroje, nebo zda nedojde ke ztrátě budícího proudu,

• e) sledujícího přítomnost napětí v bezpečnostním a řídících obvodech a obvodu návěštního zařízení,

• f) reagujícího na pokles tlaku v brzdové soustavě pod hranici umožňující bezpečnou funkci jízdní brzdy,

• g) reagujícího na pokles tlaku v brzdové soustavě pod hranici umožňující zvednutí brzdového závaží nebo stlačení brzdových pružin,

• h) všech koncových vypínačů,

• i) zařízení pro kontrolu programové a přejezdové rychlosti,

• j) digitálního hloubkoměru, provádí-li kontrolní funkce podle § 27 odst. 3,

• k) reagujícího na odbrzdění jízdní brzdy v případě, kdy má být zabráněno rozjezdu těžního stroje,

• l) reagujícího na změnu polohy zařízení proti tvoření smyček a vybočení vyrovnávacího lana kteréhokoliv těžního zařízení v téže jámě,

• m) reagujícího na stoupnutí hladiny vody nebo propadu v jámové tůni do úrovně určené projektem; pokud tuto úroveň neurčil projekt, určí ji závodní dolu,

• n) reagujícího na podnět zařízení kontrolujícího průvěs těžního lana mezi bubnem a lanovnicí u bubnového těžního stroje.

(3) Kontakty čidel a prvků zapojených v bezpečnostním obvodu musí být vyvedeny do společné svorkovnice bezpečnostního obvodu. Tato svorkovnice musí být označena a barevně odlišena od ostatních svorkovnic.

(4) Bezpečnostní obvod i nezávislé zařízení brzdového stroje (§ 22 odst. 13) musí být zapojeny na stálý proud a musí být napájeny ze samostatného oddělovacího transformátoru. Napěťová soustava musí být provozována jako izolovaná s hlídačem izolačního stavu se signalizací.

(5) Nežádoucímu rozjezdu těžního stroje musí být technicky zabráněno alespoň v těchto případech:

• a) dojde-li k zastavení těžního stroje pojistnou brzdou,

• b) při signalizaci sníženého izolačního odporu bezpečnostního nebo řídících obvodů pod mez uvedenou v provozní dokumentaci,

• c) dojde-li k poruše mazání ložisek nebo převodovky,

• d) neproběhlo-li řádné naplnění a vyprázdnění skipu,

• e) dojde-li k nepřípustnému opotřebení brzdového obložení,

• f) je-li u kotoučových brzd signalizováno překročení nejvýše přípustné teploty brzdového kotouče,

• g) při poruše výstupního prvku uvedeného v odstavci 1 a při zjištěné nestejné činnosti těchto prvků.

(6) U všech bezpečnostních a kontrolních zařízení, která uvádějí do činnosti pojistnou, popřípadě jízdní a pojistnou brzdu nebo blokují rozjezd těžního stroje, musí být umožněna kontrola jejich funkce, nejsou-li tato zařízení uzpůsobena k samočinnému ověřování bezporuchového stavu.

§ 24

Koncový vypínač

(1) Přejetí dopravní nádoby přes nejvyšší a nejnižší provozní polohu se brání koncovým vypínačem:

• a) ve volné výšce proti přejetí přes nejvyšší provozní polohu,

• b) na hloubkoměru proti přejetí přes nejvyšší a nejnižší provozní polohu. Koncový vypínač proti přejetí přes nejnižší provozní polohu nemusí být použit v případě, je-li přejetí přes nejnižší provozní polohu jedné dopravní nádoby zabráněno koncovým vypínačem proti přejetí přes nejvyšší provozní polohu druhé dopravní nádoby,

• c) na hloubkoměru proti přejetí přes nejvyšší provozní polohu při dopravě osob, je-li tato poloha nižší než nejvyšší provozní poloha při těžbě.

(2) Koncový vypínač musí rozpojit bezpečnostní obvod při přejetí dopravní nádoby přes nejvyšší nebo nejnižší provozní polohu nejvíce o 1 m.

(3) Koncové vypínače podle odstavce 1 písm. b) mohou být nahrazeny dalšími koncovými vypínači ve volné výšce a volné hloubce.

(4) Po přejetí dopravní nádoby přes koncový vypínač musí zůstat koncový vypínač vypnutý; může být zapnut jen vracející se dopravní nádobou nebo ručně.

§ 25

Zařízení pro kontrolu programové a přejezdové rychlosti

(1) Těžní stroj musí být vybaven zařízením pro kontrolu programové rychlosti v celé dopravní dráze a přejezdové rychlosti, které

• a) je nezávislé na ostatních zařízeních pro řízení a regulaci těžního stroje,

• b) je vybaveno vlastním hloubkoměrem,

• c) vyhodnocuje rychlost a směr jízdy a polohu dopravních nádob v závislosti na pracovním režimu těžního stroje,

• d) zabrání, aby nad nejvyšší provozní polohou, u jednočinného těžního zařízení také pod nejnižší provozní polohou, byl těžní stroj uveden do pohybu vyšší než přejezdovou rychlostí,

• e) nesmí bránit strojníkovi v brzdění motorem ani v jízdě sníženou rychlostí.

(2) Zařízení pro kontrolu programové a přejezdové rychlosti musí pro činnost vlastního hloubkoměru využívat alespoň dvě nezávislá čidla zjišťující polohu dopravní nádoby, jejichž údaje jsou vzájemně porovnávány a rektifikovány proti snímači v jámě během každého dopravního cyklu.

(3) Je-li u těžního stroje použit digitální hloubkoměr využívající pro vyhodnocování polohy dopravní nádoby jen jedno čidlo, musí zařízení pro kontrolu programové a přejezdové rychlosti průběžně porovnávat údaje hloubkoměru těžního stroje s hloubkoměrem vlastním.

(4) Zařízení pro kontrolu programové a přejezdové rychlosti zajistí rozpojení bezpečnostního obvodu těžního stroje při zjištění, že

• a) došlo k překročení povolené rychlosti nejvíce o 15 % při dopravě osob a při těžbě a nejvíce o 30 % při povolené rychlosti menší než 3 m.s^-1,

• b) došlo k překročení přejezdové rychlosti,

• c) rozdíl mezi údajem vlastního hloubkoměru a polohou snímače v jámě podle odstavce 2 pro kontrolu zahájení dojezdu je větší než 5 m,

• d) rozdíl mezi údaji dvou čidel zjišťujících polohu dopravní nádoby podle odstavce 2 je větší než 5 m,

• e) rozdíl mezi údaji hloubkoměrů podle odstavce 3 je větší než 5 m.

(5) Je-li zařízení pro kontrolu programové a přejezdové rychlosti, popřípadě zařízení pro zabezpečení přejezdové rychlosti pro poruchu mimo provoz, smí být na nezbytně nutnou dobu povolena doprava osob při rychlosti nejvýše 4 m.s^-1; v tomto případě musí být na stanovišti strojníka při dopravě osob přítomen druhý strojník nebo alespoň osoba znalá zastavení těžního stroje.

§ 26

Řididlo jízdy

(1) Těžní stroj musí být vybaven řididlem jízdy s tím, že u těžního stroje s asynchronním motorem může funkci řididla jízdy plnit zařízení, které splňuje podmínky odstavce 2 písm. a) a c) až h), kontroluje dodržení programové rychlosti a při překročení této rychlosti o hodnoty uvedené v odstavci 2 písm. b) zajistí snížení rychlosti, a to popřípadě až na nulovou hodnotu.

(2) Řididlo jízdy musí mít tyto vlastnosti:

• a) je nezávislé na zařízení pro kontrolu programové a přejezdové rychlosti,

• b) reguluje průběh rychlosti tak, aby nedošlo k překročení povolené rychlosti o 10 % při dopravě osob a při těžbě a o 25 % při povolené rychlosti menší než 3 m.s^-1,

• c) zajistí, aby zrychlení při rozjezdu a zpoždění při dojezdu nepřekročilo při dopravě osob 1 m.s^-2,

• d) zabrání nežádoucímu rozjezdu těžního stroje po jeho zastavení, které bylo vyvoláno tímto řididlem,

• e) zabrání, aby nad nejvyšší provozní polohou, u jednočinného těžního zařízení také pod nejnižší provozní polohou, byl těžní stroj uveden do pohybu vyšší než přejezdovou rychlostí,

• f) je přestavitelné společně s hloubkoměrem těžního stroje, pokud je jím těžní stroj vybaven,

• g) umožní změnu pracovního režimu těžního stroje jen v případě, že těžní stroj je v klidu a zabrzděn,

• h) nesmí bránit strojníkovi v brzdění motorem ani v jízdě nižší než přejezdovou rychlostí.

(3) Nastavení pracovního režimu těžního stroje musí být zřejmé jak pro strojníka, tak i pro narážeče hlavní odnímací plošiny.

(4) Je-li řididlo jízdy mimo provoz a je-li těžní stroj vybaven funkčním zařízením pro kontrolu programové a přejezdové rychlosti, určí podmínky možného provozu těžního stroje závodní dolu.

§ 27

Hloubkoměr

(1) Těžní stroj s výjimkou těžního stroje ovladatelného tlačítky musí být vybaven hloubkoměrem. Hloubkoměr musí umožnit odečtení polohy dopravní nádoby v jámě s přesností alespoň ± 0,2 % hloubky jámy.

(2) Hloubkoměr musí být vybaven:

• a) koncovým vypínačem podle § 24 odst. 1 písm. b) a c); ustanovení § 24 odst. 3 tím není dotčeno,

• b) návěštním zařízením, které dá zřetelně slyšitelné a nezaměnitelné znamení v době, kdy řididlo jízdy započne s řízením dojezdu těžního stroje,

• c) zařízením pro kontrolu celistvosti náhonu mechanického hloubkoměru a u těžního stroje s třecím kotoučem také zařízením pro kontrolu rozpojení rektifikačního zařízení ukazatelů hloubkoměru za pohybu stroje, pokud není tomuto rozpojení zabráněno jiným způsobem.

Požadavky uvedené pod písmeny a) a b) musí být u digitálního hloubkoměru splněny programově.

(3) Digitální hloubkoměr může pro vyhodnocování polohy dopravní nádoby využívat buď jedno čidlo, avšak v tom případě musí být splněn požadavek § 25 odst. 3, nebo dvě čidla, jejichž údaje digitální hloubkoměr vzájemně porovnává a zároveň tyto údaje porovnává s polohou snímače v jámě. Pokud se údaje čidel nebo údaj hloubkoměru při porovnání s polohou snímače v jámě liší o více než 5 m, zajistí hloubkoměr rozpojení bezpečnostního obvodu.

(4) Při pohledu ze stanoviště strojníka patří levý ukazatel hloubkoměru levé dopravní nádobě, nebo jsou-li těžní lana za sebou, dopravní nádobě, která je blíže strojníkovi. Ukazatel hloubkoměru se musí pohybovat ve smyslu pohybu dopravní nádoby. U digitálního hloubkoměru se údaj polohy zvětšuje při pohybu dopravní nádoby směrem dolů.

(5) U dvoububnového těžního stroje musí být každý ukazatel hloubkoměru s mechanickým náhonem poháněn samostatně od svého bubnu a samostatně nastavitelný.

(6) Hloubkoměr musí být vždy nastaven tak, aby poloha ukazatele při zohlednění tolerancí podle odstavců 1 a 3 odpovídala skutečné poloze dopravní nádoby.

(7) Mechanický hloubkoměr těžního stroje s třecím kotoučem a digitální hloubkoměr musí mít zařízení pro samočinnou rektifikaci hloubkoměru. Rektifikace musí být provedena během každého dopravního cyklu.

(8) Digitální hloubkoměr musí uchovat údaj o poloze dopravních nádob i při výpadku elektrické energie.

§ 28

Rychloměr a záznamové zařízení

(1) Těžní stroj s výjimkou těžního stroje ovladatelného tlačítky musí být vybaven rychloměrem s rozsahem stupnice alespoň do 120 % nejvyšší povolené rychlosti ukazujícím s přesností alespoň ± 5 % nejvyšší povolené rychlosti. Povolenou rychlost při dopravě osob a při těžbě označuje na stupnici rychloměru červená ryska.

(2) Těžní stroj musí být vybaven záznamovým zařízením zaznamenávajícím

• a) datum a čas s přesností alespoň na pět setin sekundy,

• b) rychlost,

• c) pracovní režim těžního stroje,

• d) u těžního stroje s automatickým řízením také režim řízení, každý impuls k jeho rozjezdu a čas uvedení do pohybu a čas zastavení,

• e) daná návěští včetně návěští z dopravní nádoby,

• f) použití havarijního tlačítka „STOP“,

• g) uvedení jízdní a pojistné brzdy do činnosti.

(3) U těžního stroje ovladatelného tlačítky nemusí být zaznamenány impulsy k rozjezdu těžního stroje.

(4) Záznam záznamového zařízení se označuje datem a názvem těžního zařízení. Záznam o kontrolní jízdě při prohlídce podle § 58 odst. 1 písm. c) a § 64 odst. 2 písm. c) a odstavce 5 se uchovává po dobu alespoň tří měsíců, ostatní záznamy alespoň po dobu jednoho měsíce.

§ 29

Těžní stroj s automatickým řízením

(1) Těžní stroj s automatickým řízením lze použít jen pro těžbu.

(2) Těžní stroj s automatickým řízením musí mít i ruční ovládání. Při přepnutí na ruční řízení se těžní stroj s automatickým řízením považuje za těžní stroj bez automatického řízení.

(3) Volba automatického řízení a jeho přepnutí na ruční řízení strojníkem může být možná jen za klidu těžního stroje a je-li přitom dopravní nádoba ve své nejvyšší nebo nejnižší provozní poloze. Při zapůsobení pojistné brzdy těžního stroje se automatické řízení samočinně zruší.

(4) Automatické řízení zabezpečí dodržení rychlosti v toleranci ± 10 % programové rychlosti.

(5) Těžní stroj s automatickým řízením musí být zabezpečen proti současnému ovládání z více míst.

(6) Těžní stroj s automatickým řízením musí mít u brzdového stroje snímač, kterým je snímána poloha odpovídající stavu „zabrzděno“ a „odbrzděno“.

(7) Řídicí program těžního stroje s automatickým řízením zajistí, aby se při poruše těžního zařízení započatá jízda dokončila jen v případě, že tím nebude ohrožena bezpečnost provozu těžního zařízení, a aby po jejím dokončení bylo do odstranění poruchy zabráněno dalšímu rozjezdu těžního zařízení.

(8) Při poruše zařízení pro kontrolu programové a přejezdové rychlosti nebo řididla jízdy nesmí být těžní stroj s automatickým řízením provozován v automatickém režimu řízení.

(9) V automatickém režimu řízení musí být při plnění a vyprazdňování dopravní nádoby těžní stroj zabrzděn.

(10) Dojde-li u těžního zařízení provozovaného v automatickém režimu ke skluzu lana, nesmí být do doby odstranění příčiny skluzu zahájena nová jízda v automatickém režimu.

§ 30

Bezpečnostní zařízení těžního stroje s automatickým řízením

Těžní stroj s automatickým řízením musí být vybaven bezpečnostním zařízením, které při automatickém provozu uvede do činnosti pojistnou brzdu také při

• a) poruše funkce relé součtového návěští (§ 44 odst. 1) vzniklé po rozjezdu těžního stroje,

• b) nesprávné poloze páky jízdní brzdy těžního stroje,

• c) neuvedení těžního stroje do chodu do 10 s po obdržení impulzu k rozjezdu zadaným směrem,

• d) ztrátě signálu „odbrzděno“,

• e) přímém návěští „Stůj“,

• f) zapůsobení pojistné brzdy sousedního těžního zařízení v téže jámě.

§ 31

Těžní stroj ovladatelný tlačítky

Těžní stroj ovladatelný tlačítky musí být vybaven

• a) zařízením umožňujícím ovládání těžního stroje jen z jednoho zvoleného místa při současném vyřazení ostatních ovládacích míst, s výjimkou přímého návěští „Stůj“, z činnosti,

• b) ovládacími prvky pro zastavení a rozjezd těžního stroje v kterékoliv provozní poloze dopravní nádoby s tím, že rozjezd těžního stroje je zpožděn oproti vyslání impulsu k rozjezdu alespoň o 5 s a že po dobu od vyslání impulsu do rozjezdu těžního stroje je vysílán výstražný signál na všech místech možného nástupu do dopravní nádoby; zrušit zadaný impuls může být možné jen z dopravní nádoby,

• c) samočinnou signalizací poruchy na místo se stálou obsluhou,

• d) ovládáním z dopravní nádoby určené pro samojízdu.

§ 32

Stanoviště strojníka, signalizace provozního stavu a měření provozních hodnot

(1) Stanoviště strojníka se zřizuje tak, aby strojník byl oddělen od působení vnějších rušivých vlivů.

(2) Stanoviště strojníka musí být vybaveno alespoň ovládacím zařízením pro

• a) rozjezd, zpomalení a uvedení pohonu těžního stroje do klidu (řídicí páka); řídicí páka se umísťuje na pravé straně stanoviště strojníka. Její konstrukce zajistí, aby v nulové poloze byla zajištěna proti samovolnému posunutí,

• b) ovládání jízdní brzdy (brzdová páka),

• c) uvedení pojistné brzdy do činnosti a její odbrzdění,

• d) ovládání spojovacího zařízení volného bubnu s pevným bubnem u dvoububnového těžního stroje,

• e) přepínání pracovního režimu těžního stroje (doprava osob – těžba – kontrola – překládání dopravní nádoby),

• f) přepínání návěštního zařízení umožňujícím zapnutí návěštního zařízení na jednotlivých nárazištích,

• g) překlenutí koncových vypínačů,

• h) přepínání režimu řízení u těžního stroje s automatickým řízením.

(3) Na stanovišti strojníka musí být provozní a poruchová signalizace stavu těžního zařízení poskytující optické informace alespoň o

• a) okamžité rychlosti,

• b) poloze dopravních nádob,

• c) napětí a proudu motoru těžního stroje (statoru a rotoru u stejnosměrného motoru, statoru u asynchronního motoru),

• d) napětí v napájecí síti a v obvodech návěštního zařízení, u jiného než elektrického pohonu informace o hodnotě napájecí energie,

• e) tlaku v brzdové soustavě,

• f) zabrzděné jízdní brzdě,

• g) tom, že bezpečnostní obvod není rozpojen,

• h) zapůsobení pojistné brzdy a o tom, které čidlo nebo prvek bezpečnostního obvodu vyvolal jeho rozpojení; činnost nezávislého zařízení (§ 22 odst. 13) musí být signalizována samostatně,

• i) druhu pracovního režimu těžního stroje,

• j) druhu režimu řízení u těžního stroje s automatickým řízením,

• k) zapnutém návěštním zařízení hlavní odnímací plošiny a příslušného náraziště,

• l) spojení i rozpojení dálkově ovládaného spojovacího zařízení volného bubnu s pevným bubnem,

• m) překlenutí koncového vypínače,

• n) dopravě osob na sousedním těžním zařízení v téže jámě,

• o) vydání přímého návěští „Stůj“ na sousedním těžním zařízení v téže jámě,

• p) překročení povolené rychlosti o více než 10 %,

• q) snížení izolačního odporu bezpečnostního obvodu a obvodů návěštního zařízení pod dovolenou mez,

• r) zapůsobení pojistné brzdy sousedního těžního zařízení v téže jámě,

• s) návěští uvedeném v § 41 až 44 daném z hlavní odnímací plošiny, náraziště, dopravní nádoby nebo z násypné a výsypné stanice, s výjimkou návěští uvedeného v § 44 odst. 4, a návěští uvedeném v § 55 odst. 8,

• t) snížení napětí zdroje nouzového osvětlení strojovny^20) pod mez zajišťující jeho správnou funkci,

• u) činnosti elektrického brzdění, je-li těžní stroj s pohonem asynchronním motorem opatřen elektrickým brzděním stejnosměrným proudem (dynamickým brzděním),

• v) poruše mikroprocesorových řídících a kontrolních systémů těžního stroje.

(4) Signalizace podle odstavce 3 písm. h), p), q), r), s) a v) musí být též akustická. Hodnoty podle odstavce 3 písm. a), b), c), d) a e) musí být měřeny a zobrazeny na ukazatelích umístněných v zorném poli strojníka a trvale osvětlených.

(5) Postup při signalizaci podle odstavce 3 písm. h), q) a v) a při poruše hlídače izolačního stavu určí provozní dokumentace.

(6) Na stanovišti strojníka musí být optické návěští pro kontrolu ustavení dopravní nádoby na hlavní odnímací plošině a v násypné a výsypné stanici.

(7) Na hlavní odnímací plošině a na nárazišti musí být signalizace provozního stavu o

• a) druhu pracovního režimu těžního stroje,

• b) zapnutí automatického řízení u těžního stroje s automatickým řízením,

• c) zapnutém návěštním zařízení.

(8) Ustanovení odstavců 1 až 7 se nevztahuje na těžní stroj ovladatelný tlačítky.

§ 33

Strojovna

(1) Strojovna musí být vybavena pevnými svítidly situovanými tak, aby neoslňovaly strojníka, a to ani odrazem. Kromě toho musí být strojovna na povrchu a schodiště (§ 17 odst. 3) vybavena i nouzovým osvětlením.

(2) Ve strojovně se vyvěsí, popřípadě uloží

• a) Řád o jízdě na laně,

• b) Pomocná kniha prohlídek těžního zařízení a jámy,

• c) dokumentace uvedená v § 5 odst. 2 písm. k),

• d) mazací plán,

• e) tabulka s datem naložení těžního i vyrovnávacího lana,

• f) tabulky se zákazem hovoru se strojníkem při řízení, se zákazem používání audiovizuální techniky nesouvisející s provozem těžního zařízení, mobilního telefonu a radiopřijímače ve strojovně a se zákazem čištění, mazání a oprav těžního stroje za chodu.

(3) Na stanovišti strojníka se vyvěsí

• a) povolení výjimečné jízdy,

• b) význam návěští a význam složených návěští,

• c) tabulka se zákazem používání telefonu při řízení těžního stroje,

• d) jmenný seznam zaměstnanců, kteří mohou konat samojízdu.

Díl 3

Těžní a vyrovnávací lana

§ 34

Těžní lano

(1) Jmenovitý průměr nosného drátu v těžním laně nesmí být menší než 0,8 mm. Požadavky na nosnost těžního lana stanovuje příloha č. 4.

(2) Na vícelanovém těžním stroji se použijí těžní lana stejných nebo alespoň obdobných vlastností s pravým i levým vinutím pramenů, přičemž počty lan se stejným směrem vinutí se mezi sebou nesmějí odlišovat o více než jedno lano. Při použití více než šestipramenných lan nekroutivé konstrukce mohou být všechna lana se stejným smyslem vinutí pramenů.