Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 439/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vedení oddělené evidence tržeb, nákladů a výnosů pro účely regulace a pravidla pro rozdělení nákladů, tržeb a výnosů z vloženého kapitálu v energetice

• 2.1 Přímo přiřaditelné náklady

• 2.1.1 Opravování – sloupec „b“

Zahrnují se výdaje a náklady vynaložené na zachování produktivní kapacity zařízení distribuce.

Hlavní pracovní činnosti zahrnují zejména:

• a) opravy,

• b) odstraňování menších závad a poruch zařízení včetně výměn součástí a seřizování zařízení,

• c) výměny vodičů a zemních lan o stejném průřezu,

• d) výměny stožárů, obnovy nátěrů, uzemnění a betonových základů,

• e) výměny izolátorů, svorek, rozpěr, armatur,

• f) výměny kabelů, koncovek a ostatního příslušenství,

• g) opravy kabelových kanálů,

• h) opravy stavební části rozvodny,

• i) nátěry konstrukce rozvodny včetně příslušenství,

• j) výměny přípojnic, vypínačů, řídících skříní, odpojovačů, odpínačů, uzemnění, bleskojistek,

• k) výměny ochran, automatik a měřících přístrojů,

• l) výměny jednotlivých částí řídící a dispečerské techniky,

• m) opravy zařízení dispečerské a řídící techniky,

• n) opravy transformátorů,

• o) odstraňování poruch – opravy zařízení v havarijním stavu a jeho uvádění do provozuschopného stavu,

• p) plánované opravy – opravy většího rozsahu.

Náklady na opravy zahrnují zejména:

• a) přímý materiál spotřebovaný při realizaci oprav,

• b) osobní náklady pracovníků, kteří realizují činnost oprav (mzdové náklady, sociální a zdravotní pojištění, případně další osobní náklady), a to buď ve formě přímého nákladu nebo sekundárního nákladu (výkonu) pracovní čety,

• c) režijní náklady pracovníků zabezpečujících opravy (režijní a kancelářský materiál, cestovní a dopravní náklady apod.),

• d) náklady související s vybavením (nástroje, nářadí) pracovníků zajišťujících opravy,

• e) náklady jiných vnitropodnikových útvarů, které se podílejí na realizaci oprav (např. doprava, mechanizace),

• f) střediskovou režii, která představuje náklady na přímé řízení pracovníků zabezpečujících opravu v případě, že tyto náklady nejsou obsahem některé z výše uvedených položek (osobní náklady vedoucích pracovníků, kancelářský materiál, společné náklady přímého řízení, náklady administrativy, náklady kancelářských prostor apod.),

• g) zásobovací režii, která zahrnuje náklady vznikající při činnostech zásobování a skladování, a to zejména náklady na nákup, opatření, skladování, přejímání, vydávání skladových zásob a manipulaci s nimi,

• h) náklady na nákup externích oprav.

• 2.1.2 Provozování a obsluha – sloupec „c“

Zahrnují se výdaje a náklady na práci, materiály a služby všech činností souvisejících s provozováním a obsluhou distribučního zařízení.

Hlavní pracovní činnosti zahrnují zejména:

• a) dozor nad vedením,

• b) kontrolování a zkoušení bleskosvodů, spínačů a jističů vedení,

• c) zkoušky zatížení obvodů,

• d) pravidelné hlídání linek,

• e) pravidelné zkoušky napětí ke stanovení stavu nebo efektivnosti systému,

• f) převádění zatížení, přepínání a spojování obvodů a zařízení,

• g) přezkušování a seřizování linkových zkušebních zařízení,

• h) pochůzkové a lezecké prohlídky, prohlídky ocelových konstrukcí, měření uzemnění,

• i) pravidelné kontroly a čištění vstupních šachet, přivaděčů, síťových a transformátorových kobek,

• j) regulování a dodávání oleje do vysokonapěťových kabelových systémů,

• k) dohled nad operacemi stanice,

• l) seřizování staničních zařízení pro udržování výkonnosti stanice,

• m) inspekce, zkoušení a kalibrace staničních zařízení pro zjištění výkonnosti,

• n) operování přepínacích a jiných zařízení,

• o) sledování a hlídání stanice,

• p) pochůzkové kontroly, kontroly proudových spojů, kontroly a drobná údržba jednotlivých druhů zařízení,

• q) cejchování měřidel,

• r) evidence měřidel,

• s) instalace měřidel,

• t) nastavení časových kontrol, kontrolování odběrových měřidel a jiných měřících zařízení,

• u) alokace a přepínání zátěže,

• v) řízení přepínání,

• w) dálkové ovládání rozvoden,

• x) ovládání automatiky hromadné dálkové obsluhy,

• y) zařizování a kontrolování povolení pro výstavbu, údržbářské, zkušební a nouzové účely,

• z) kontrolování systémového napětí:

(1) zaznamenávání napětí,

(2) připravování operačních zpráv a údajů pro fakturaci a rozpočet,

(3) získávání zpráv o počasí a zvláštních událostech,

(4) řízení rádiové sítě,

(5) řízení a operování telekomunikačního systému,

(6) řízení a operování pomocných elektronických zařízení.

Náklady na provozování a obsluhu zahrnují zejména:

• a) osobní náklady pracovníků, kteří zajišťují provoz a obsluhu zařízení (mzdové náklady, sociální a zdravotní pojištění, případně další osobní náklady), a to buď ve formě přímého nákladu nebo sekundárního nákladu (výkonu) pracovní čety,

• b) náklady na materiál, který byl spotřebován při zajištění provozu a obsluze zařízení,

• c) náklady související s vybavením a režijními náklady pracovníků obsluhy zařízení (režijní a kancelářský materiál, cestovní a dopravní náklady, ostatní režijní náklady),

• d) náklady na nákup ostatních externích služeb, které souvisí se zajištěním obsluhy a provozu zařízení,

• e) zásobovací režii, která zahrnuje náklady vznikající při činnostech zásobování a skladování, a to zejména náklady na nákup, opatření, skladování, přejímání, vydávání skladových zásob a manipulaci s nimi,

• f) střediskovou režii, která představuje náklady na přímé řízení pracovníků zabezpečujících obsluhu a provozování v případě, že tyto náklady nejsou obsahem některé z výše uvedených položek (osobní náklady vedoucích pracovníků, kancelářský materiál, společné náklady přímého řízení, náklady administrativy, náklady kancelářských prostor apod.).

• 2.1.3 Ostatní provozní náklady – sloupec „d“

Ostatní provozní náklady obsahují náklady, které nejsou obsaženy v žádné z výše uvedených položek (většinou se účetně objevují přímo na objektu technologie). Jedná se zejména o nákup ostatních externích služeb, pojištění majetku, poradenství, servis a údržbu, software, daně a poplatky, náhrady škod na cizích pozemcích, vlastní spotřebu elektřiny, případně další povolené náklady. Tvorba rezerv na opravy DHM je vykázána v tomto sloupci snížená o zúčtování rezervy ve vykazovaném období. Zúčtování rezervy není vykázáno ve výnosech.

Jako výnosy snižující související provozní náklady se vykazují zejména výnosy za:

• a) opětné připojení po neplacení,

• b) neúspěšné reklamace měření,

• c) odstranění poruch na zařízení odběratele,

• d) náhrady za škody způsobené na distribučním zařízení,

• e) zúčtování opravných položek,

• f) zúčtování rezerv na opravy DHM.

Tyto výnosy snižují „ostatní provozní náklady“.

• 2.1.4 Odpisy DHM a DNM – sloupce „e“ a „f“ (viz odstavec 7.1)

• 2.1.5 Rozsah zařízení – sloupec „g“

Ve sloupci „rozsah zařízení (délka, počet)“ se vyplní rozvinuté délky vedení v km na jedno desetinné místo a počet stanic jako celek. Součtové řádky za napěťovou úroveň, řádky DŘT a elektroměrová služba jsou bez obsahu. Do řádku odečtů se vyplní počet odběrných míst.

• 2.2 Podpůrné náklady distribuce – sloupce „b“ a „c“, řádek 20

Do řádku 20 tabulky N4–12 podklady sloupce „podpůrné náklady distribuce“ se uvádí náklady provozu, které zahrnují:

– náklady, které souvisí s přímým řízením distribuční činnosti;

– náklady, které jsou vynaloženy přímo na distribuční činnost, avšak mají charakter společných nákladů, přičemž není možné přiřazení na konkrétní činnost ani objektivní přímé rozvržení na jednotlivé činnosti.

Do sloupce „b“ se uvádí podpůrné náklady se zahrnutím odpisů v účetní hodnotě. Do sloupce „c“ se uvádí podpůrné náklady se zahrnutím odpisů v přepočtené hodnotě.

Hlavní pracovní činnosti zahrnují zejména:

• a) řízení distribučního systému,

• a) sledování efektivnosti distribuce elektřiny,

• b) přípravu a přezkoumání rozpočtů a plánů distribuce elektřiny,

• c) přípravu pokynů pro provozování, obsluhu a opravy zařízení distribuce elektřiny,

• d) přezkoumávání a analyzování výsledků distribuce elektřiny,

• e) vývoj organizace distribuce elektřiny,

• f) formulování a přezkoumávání pracovních náplní pracovníků distribuce elektřiny,

• g) výcvik a instrukce zaměstnanců útvarů distribuce elektřiny,

• h) administrativní práce zajišťované v rámci útvarů distribuce elektřiny,

• i) udržování záznamů o fyzických charakteristikách linek a stanic,

• j) udržování geografických informačních systémů a technické dokumentace,

• k) záznamy o elektrické energii - práci a napětí,

• l) licenční poplatky a poplatky spojené s regulací,

• m) technický a investiční rozvoj distribučního systému,

• n) opravy budov, služeben a provozních správ,

• o) opravy zařízení dílen útvarů distribuce,

• p) opravy vybavení kanceláří útvarů distribuce,

• q) opravy nástrojů a přístrojů útvarů distribuce,

• r) opravy dopravní a mechanizační techniky.

Podpůrné náklady distribuce zahrnují zejména:

• a) osobní náklady řídících, ekonomických a jiných administrativních pracovníků výrobních jednotek a provozních částí držitele licence (mzdové náklady, sociální a zdravotní pojištění, případně další osobní náklady),

• b) spotřebu režijního a kancelářského materiálu,

• c) odpisy majetku, který není možné objektivně přiřadit na konkrétní licencované činnosti (společné prostory, jiný společně využívaný majetek, dopravní prostředky řídících pracovníků),

• d) náklady kancelářských prostor,

• e) ostatní společné náklady sloužící pro licencovanou činnost (zejména nákup společných externích služeb – např. úklid, opravy společných prostor apod.).

V případě, že držitel licence používá přímé zúčtování výše uvedených nákladů na jednotlivé technologie relevantním podnikovým klíčem, uvede se do tohoto údaje nezúčtované reziduum (neodúčtovaný zbytek) těchto nákladů.

• 2.3 Společné náklady držitele licence – sloupce „b“ a „c“, řádek 21

Do řádku 21 tabulky N4–12 podklady sloupce „společné náklady“ držitele licence se uvádí náklady, jež představují společné náklady související se správou a řízením držitele licence jako celku, snížené o výnosy této činnosti. Do sloupce „b“ se uvádí společné náklady držitele licence se zahrnutím odpisů v účetní hodnotě. Do sloupce „c“ se uvádí společné náklady držitele licence se zahrnutím odpisů v přepočtené hodnotě.

Hlavní pracovní činnosti zahrnují zejména:

• a) řízení držitele licence jako celku,

• b) sledování efektivnosti držitele licence,

• c) přípravu a přezkoumání rozpočtů a plánů držitele licence,

• d) přezkoumávání a analyzování výsledků držitele licence,

• e) vývoj organizace držitele licence,

• f) řízení lidských zdrojů držitele licence,

• g) právní služby,

• h) vedení účetnictví držitele licence,

• i) opravy budov a vybavení kanceláří vedení držitele licence.

Do položky společných nákladů držitele licence jsou zahrnuty zejména náklady na prezentaci držitele licence na veřejnosti, náklady finančního řízení souvisejícího s licencovanými a ostatními činnostmi držitele licence, společné náklady řízení informačních technologií, společné náklady řízení lidských zdrojů, případně další náklady společného charakteru.

Společné náklady držitele licence zahrnují zejména:

• a) osobní náklady (mzdové náklady, sociální a zdravotní pojištění, případně další osobní náklady),

• b) spotřebu režijního a kancelářského materiálu,

• c) odpisy majetku, který je využíván při výkonu správních činností (společné prostory, jiný společně využívaný majetek, dopravní prostředky řídících pracovníků, informační systém),

• d) náklady kancelářských prostor,

• e) náklady na nákup externích služeb,

• f) ostatní náklady správního charakteru, které je možné považovat za oprávněné.

Do společných nákladů držitele licence nepatří daň z příjmů právnických osob (výkaz zisků a ztrát).

• 2.4 Ostatní výnosy distribuce – sloupec „b“, řádky 25, 26 a 27

Ve sloupci „ostatní výnosy“ se uvádějí, mimo jiné, výnosy držitele licence na distribuci elektřiny za časově rozlišený podíl na účelně vynaložených nákladech podle napěťových úrovní.

• 1. Rozdělení podpůrných nákladů distribuce a společných nákladů držitele licence

• 3.1 Rozdělení podpůrných nákladů distribuce

Podpůrné náklady distribuce se skládají z nákladů DŘT (ř. 19), nákladů společné části stanic VVN/VN – podpůrný majetek I (ř. 7) a podpůrných nákladů – podpůrný majetek II (ř. 20).

• 3.1.1 Náklady DŘT – tabulka N4-12 podklady, řádek 19

Náklady DŘT budou za celou společnost rozděleny na jednotlivé úrovně rozvrhovým klíčem Úřadu (není-li rozvrhový klíč uveden, platí poměr rozdělení 32/68/0).

• 3.1.2 Ostatní podpůrné náklady

Ostatní podpůrné náklady distribuce budou dále rozděleny ve dvou fázích:

• a) rozdělení řádků 6, 7 a 8 tabulky N4–12 podklady

• 1. v případě, že je vyplněn pouze ř. 7, budou společné náklady stanic VVN/VN rozděleny v poměru 20/80,

• 1. v případě, že je držitel licence schopen rozdělit náklady stanic VVN/VN na části VVN a VN, uvede údaje přímo do ř. 6 a současně i do ř. 8,

• 1. pokud držitel licence rozdělí pouze část do ř. 6 a současně i do ř. 8 a zbytek do ř. 7, rozdělí se ř. 7 v poměru účetních odpisů z řádků 6 a 8,

• b) ostatní podpůrné náklady distribuce – řádek 20 tabulky N4–12 podklady, budou rozděleny v poměru účetních odpisů.

• 3.2 Rozdělení společných nákladů držitele licence – tabulka N4–12 podklady, řádek 21

Rozdělení je provedeno v několika fázích:

• a) celkové společné náklady držitele licence (ř. 21, tab. N4–12 podklady) jsou rozděleny na distribuci, obchod s oprávněnými zákazníky a dodávku chráněným zákazníkům (obchodní aktivity), nelicencované činnosti v poměru účetních pořizovacích hodnot přímo přiřaditelných provozních aktiv,

• b) u distribuce je další dělení provedeno podle účetních odpisů,

• c) u obchodu a dodávky je nejprve provedeno rozdělení na jednotlivé napěťové úrovně v rámci obchodních aktivit (obchod, dodávka a odbyt distribučních služeb) v poměru mezd a sociálního zabezpečení; následuje rozdělení mezi distribuci a obchod s elektřinou (obchod a dodávka) provedené podle klíče Úřadu nastaveného v poměru 50/50; v poslední fázi přistupuje obchod s oprávněnými zákazníky a dodávka chráněným zákazníkům v poměru odběrných míst v rámci jednotlivých napěťových úrovní.

• 1. Úprava nákladů spojených s majetkem pořízeným na finanční leasing

Údaje potřebné pro tuto úpravu jsou uvedeny v kapitole A odst. 6.2.

Nejprve se sníží náklady proúčtované ve vykazovaném roce na účtu služby účetním předpisem „má dáti“ a na účtu náklady příštích období účetním předpisem „dal“, a to na příslušné činnosti; zároveň se do stejné činnosti zahrnou náklady na odpisy propočtené za vykazovaný rok.

• 1. Tabulka N7-12, 14 podklady: Tabulka nákladů a výnosů – dodávka a obchod s elektrickou energií

• 5.1 Přímo přiřaditelné náklady

• 5.1.1 Mzdy, sociální a zdravotní pojištění – sloupec „b“

Do sloupce „mzdy, sociální a zdravotní pojištění“ budou zahrnuty mzdové náklady, které představují součet mzdových nákladů (výkaz zisků a ztrát, řádek 13) a náklady na sociální a zdravotní zabezpečení (výkaz zisků a ztrát, řádek 15).

Mzdové náklady slouží jako základna pro alokaci podpůrného a společného majetku obchodních aktivit, proto tedy neobsahují odměny členů orgánů držitele licence a sociální náklady.

• 5.1.2 Ostatní náklady – sloupec „d“

Zde budou obsaženy všechny ostatní náklady s výjimkou mezd, sociálního a zdravotního pojištění a odpisů.

Patří sem zejména:

• a) spotřeba materiálu,

• b) spotřeba energií,

• c) cestovné,

• d) běžné opravy a udržování,

• e) servis a údržba softwaru,

• f) poradenské služby,

• g) služby výpočetní techniky,

• h) vlastní spotřeba energie,

• i) zásobovací režie.

Tyto náklady budou přímo sníženy o případné tržby.

• 5.1.3 Odpisy DHM a DNM – sloupec „e“ a „f“

Platí stejná pravidla, která jsou uvedena v kapitole A odst. 7.1.

• 5.2 Podpůrné náklady – sloupce „b“ a „c“, řádek 10

Položka podpůrné náklady obchodu zahrnuje zejména:

• a) osobní náklady řídících, ekonomických a jiných administrativních pracovníků útvarů obchodu (mzdové náklady, sociální a zdravotní pojištění, případně další osobní náklady),

• b) spotřebu režijního a kancelářského materiálu,

• c) odpisy majetku, který není možné objektivně přiřadit na konkrétní činnosti obchodu (společné prostory, jiný společně využívaný majetek, dopravní prostředky řídících pracovníků),

• d) náklady kancelářských prostor,

• e) ostatní náklady sloužící pro všechny činnosti obchodu (zejména nákup společných externích služeb – např. úklid, opravy společných prostor apod.).

Do sloupce „b“ se uvádí podpůrné náklady se zahrnutím odpisů v účetní hodnotě. Do sloupce „c“ se uvádí podpůrné náklady se zahrnutím odpisů v přepočtené hodnotě.

Rozdělení podpůrných nákladů

Základnou pro rozdělení podpůrných nákladů obchodu jsou mzdy, sociální a zdravotní pojištění.

• 5.3 Výnosy

V sloupci „ostatní“ budou uvedeny další tržby, které nejsou za elektřinu a nemají ani charakter dobropisu.

• 1. Výkaz HV2-12, 14: Kontrola hospodářského výsledku

• 6.1 Licencované činnosti – ř. 1 až 6

Uvádí se všechny licencované činnosti po jednotlivých licencích.

• 6.2 Nepovolené náklady – ř. 7

Uvádí se nepovolené náklady držitele licence podle definice vyhlášky.

• 6.3 Nelicencované činnosti – ř. 8 až 29

Zde jsou uvedeny všechny nelicencované činnosti. Postup použitý při klíčování případných nerozúčtovaných nákladů na obslužných činnostech je uveden v komentáři.

• 6.4 Redukce leasingu v nákladech – ř. 35

Vyplňuje se tak, že se odečítají odpisy z finančního leasingu a přičítají se náklady na služby eliminované při převodu (viz kapitola A odst. 6.2).

• 6.5 Daň z příjmu právnických osob – ř. 36

Do řádku se převezmou údaje z výkazu zisků a ztrát.

• 6.6 Hospodářský výsledek společnosti – ř. 37

Do řádku se převezmou údaje z výkazu zisků a ztrát, řádek 62. Otestuje se shoda hospodářského výsledku regulačních výkazů s výkazem zisků a ztrát. Případný rozdíl je uveden v řádku 38.

• 1. Výkaz OP1-12: Výkaz výpočtu opravných položek

Výkaz zahrnuje výpočet opravných položek ke krátkodobým pohledávkám z obchodního styku za silovou elektřinu a služby spojené s dodávkou podle přílohy č. 8, v členění na oprávněné a chráněné zákazníky.

• 1. Výkaz I2-12: Výkaz plánu investičních výdajů

Výkaz plánu investičních výdajů v distribuční soustavě.

• C) TECHNICKÉ VÝKAZY

• 1. Výkaz B2-12: Roční bilance elektřiny provozovatele distribuční soustavy

Výkaz se předkládá za uplynulý kalendářní rok a jako plán na regulovaný rok „i“.

• 1.1 Objemy energií se vyplňují v požadovaném dělení ve všech relevantních položkách tak, že kontrolní součet bilance je nula. Je nutné dodržet některé následující zásady.

• 1.2 Vychází se z fyzikálních toků ročních objemů elektrické energie v distribučních sítích po napěťových hladinách se zohledněním jednotlivých směrů dodávek mezi držiteli licencí na distribuci navzájem, a také mezi držiteli licencí na distribuci a držitelem licence na přenos.

• 1.3 Jedná se o bilanci provozovatele distribuční soustavy, ne o bilanci elektřiny zobchodované obchodním útvarem daného provozovatele.

• 1.4 Uvádí se skutečné objemy energie a velikosti výkonů dodávané do jednotlivých napěťových hladin, včetně toků mezi sousedními držiteli licence na distribuci odebírané z napěťových hladin a tekoucí přes transformátory mezi napěťovými hladinami v obou směrech včetně rozhraní PS/110 kV (ne bilanční salda).

Dodržují se následující zásady:

• a) Řádek 1: Vstup ze sítě PPS/VVN zahrnuje též dodávku ze sítě 110 kV PPS do sítě PDS na hladině 110 kV (tj. nejen dodávku přes transformaci PS/110 kV).

V některých případech jsou elektrárny vyvedeny do distribuční soustavy přes 110 kV vývodová vedení, která jsou v majetku ČEPS, a. s. V tomto případě se dodávka z těchto zdrojů zahrnuje do řádku 1. Dodávka by se měla vztahovat k předávacímu místu mezi PPS a PDS. Pokud toto místo není vybaveno měřením (např. měření je na začátku vývodových vedení, na prahu elektrárny, popř. na svorkách generátoru), musí se hodnoty přepočítat na hodnoty vztažené k předávacímu místu (snížení, event. zvýšení o ztráty). Na způsobu přepočtu měřených hodnot se musí provozovatelé dohodnout mezi sebou.

• b) Řádek 2: Dodávka zdrojů ČEZ do sítě PDS – uvádí se skutečná celková dodávka z elektráren ČEZ do sítě PDS na příslušné napěťové hladině.

• c) Řádek 12: Týká se zdrojů, které jsou ve vlastnictví PDS – uvádí se skutečná celková dodávka z těchto zdrojů do sítě PDS na příslušné napěťové hladině.

• d) Řádek 13: Týká se ostatních zdrojů (teplárny, malé vodní elektrárny (dále jen „MVE“), velké podniky s vlastní výrobou dodávající do sítě) - uvádí se skutečná celková dodávka z těchto zdrojů do sítě PDS na příslušné napěťové hladině. Pro samovýrobce se na straně vstupu uvádí energie skutečně dodaná do sítě. Energie odebraná ze sítě samovýrobcem se uvede na straně výstupu v ř. 18 nebo ř. 19 podle statutu samovýrobce.

• e) Řádek 15: Držitelé licence na distribuci - 1 (lokální DS) - uvádí se energie dodávaná do sítě PDS od držitelů licence na distribuci, kteří nejsou připojeni k síti PPS (lokální držitelé licence na distribuci) a kteří mají právo volby dodavatele podle zvláštního právního předpisu^6).

• f) Řádek 16: Držitelé licence na distribuci - 2 (lokální DS) - uvádí se energie dodávaná do sítě PDS od držitelů licence na distribuci, kteří nejsou připojeni k síti PPS (lokální držitelé licence na distribuci) a kteří nemají právo volby dodavatele podle zvláštního právního předpisu^6).

• g) Řádek 18: Chránění zákazníci - podle postupného otevírání trhu podle zvláštního právního předpisu^6).

• h) Řádek 19: Oprávnění zákazníci - nelze sčítat odběry z různých napěťových hladin a uvádět je do jedné hladiny, např. VVN. To se týká zákazníků odebírajících elektřinu z více odběrných míst, např. dopravní městské podniky.

• i) Řádek 20: Uvádí se energie odebraná výrobci ze sítí PDS do areálu výrobny včetně elektřiny na výrobu elektřiny nebo na výrobu elektřiny a tepla. Odběr výrobců mimo areál výrobny se uvede na straně výstupu v ř. 18 nebo ř. 19 podle velikosti roční spotřeby výrobce v daném odběrném místě. V případě dodávky výrobce pro vlastní potřebu a pro potřebu ovládaných společností podle zvláštního právního předpisu^6), bude PDS posuzovat všechna taková předávací a odběrná místa jako oprávněná, i když nesplňují velikost spotřeby pro přístup k sítím.

• j) Řádek 33: Držitelé licence na distribuci - 1 (lokální DS) - uvádí se agregovaně objem energie odebíraný držiteli licence na distribuci, kteří nejsou připojeni k přenosové soustavě (lokální držitelé licence na distribuci) a kteří mají právo volby dodavatele podle zvláštního právního předpisu^6).

• k) Řádek 34: Držitelé licence na distribuci - 2 (lokální DS) - uvádí se agregovaně objem energie odebíraný držiteli licence na distribuci, kteří nejsou připojeni k přenosové soustavě (lokální držitelé licence na distribuci) a kteří nemají právo volby dodavatele podle zvláštního právního předpisu^6).

• l) Řádek 36: Do vlastní spotřeby PDS se uvádí spotřeba v rozvodnách PDS, spotřeba v provozních a administrativních budovách PDS.

• 1.5 V žádném případě nesmí dojít ke dvojímu vykazování toků energie, tj. například u lokálních držitelů licence na distribuci a oprávněných zákazníků, u dodávky zdrojů ostatních výrobců do sítě PDS a dodávky držitelů licence na distribuci (lokální DS).

• 1. Výkazy B7-12

Vykazují se maxima výkonů na rozhraních mezi držitelem licence na distribuci a ostatními subjekty. Údaje týkající se maxim výkonů na rozhraních je nutné předem vzájemně konzultovat s příslušnými partnery, aby nedošlo k disproporcím ve vykazovaných hodnotách.

• 2.1 Výkaz B7-12 a)

Držitelé licence na distribuci vyplňují měsíční hodinová maxima součtu bilančního salda výkonu na rozhraní sítě PPS a PDS na hladině 110 kV. Maxima výkonů na rozhraní PPS/PDS zahrnují též výkony mezi PPS a PDS na hladině 110 kV (tj. nejen dodávku přes transformaci PS/110 kV).

• 2.2 Výkaz B7-12 b)

Uvádí se měsíční hodinová maxima výkonů na rozhraní mezi provozovateli distribučních soustav připojenými k přenosové soustavě (regionální držitelé licence na distribuci) na hladině VVN.

• 2.3 Výkaz B7-12 c)

Vyplní se roční čtvrthodinová maxima výkonů (technická maxima) na rozhraní mezi regionálními držiteli licence na distribuci, kteří jsou připojeni k přenosové soustavě, a lokálními držiteli licence na distribuci, kteří nejsou připojeni k přenosové soustavě.

Výkaz se vyplňuje v členění na:

• a) držitele licence na distribuci - 1 – mají právo volby dodavatele podle zvláštního právního předpisu^6) a

• b) držitele licence na distribuci - 2 – nemají právo volby dodavatele podle zvláštního právního předpisu^6).

Výkaz se předkládá za uplynulý kalendářní rok a jako plán na regulovaný rok „i“.

• 2.4 Výkaz B7-12 d)

Uvádí se roční hodinová maxima výkonů pro zahraniční export a import PDS na napěťových úrovních DS.

• 1. Výkaz D1-12

Výkaz povinného výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů a z kombinované výroby elektrické a tepelné energie.

Výkaz se předkládá za uplynulý kalendářní rok a jako plán na regulovaný rok „i“. Pro regulovaný rok „i“ se vyplní předpokládaný plán povinného výkupu na základě uplatněných hodnot v roce „i-1“a podle předpokládaného odhadu.

• 1. Výkaz D11-12R - Lokální spotřeba výrobců a samovýrobců připojených k sítím regionálních a lokálních distributorů

Agregované údaje za systémové služby týkající se výrobců a samovýrobců připojených k síti regionálního PDS.

Do výkazu se uvádí lokální spotřeby výrobců a samovýrobců podle zvláštního právního předpisu^1), kteří jsou připojeni k síti regionálního PDS. Lokální spotřeba se uvádí souhrnně za všechny výrobny v členění na ostatní spotřebu a cizí spotřebu v areálu výroben. Výkaz se vyplňuje na základě výkazu D6 - 11 od výrobců 1. kategorie a na základě výkazu D7 - 11 od výrobců 2. kategorie.

V případě, že je výkon elektrárny vyveden do sítě PPS a přitom existuje i připojení do sítě PDS, uvede výrobce hodnoty do výkazu provozovatele přenosové soustavy. Hodnoty se pak ve výkazech provozovatelů distribučních soustav neuvádí.

• 1. Výkaz D12-12R - Lokální spotřeba lokálních distributorů

Agregované údaje za systémové služby týkající se lokálních držitelů licence na distribuci.

Tyto výkazy vyplňuje provozovatel regionální distribuční soustavy na základě měřených hodnot na rozhraní s provozovatelem lokální distribuční soustavy, na základě výkazu D10-12L od provozovatele lokální distribuční soustavy a na základě výkazu D8 - 11 od výrobců nebo samovýrobců připojených k síti lokálního provozovatele distribuční soustavy.

Výkaz je rozdělen na tři části:

1) údaje týkající se provozovatelů lokální distribuční soustavy, kteří nevykazují konečnou spotřebu svých konečných zákazníků,

2) údaje týkající se provozovatelů LDS, kteří tuto spotřebu vykazují,

3) výsledné souhrnné údaje za LDS. Hodnoty se nevyplňují, automaticky se dopočítávají.

• 1. Výkazy T1 - 12: Technická maxima, rezervovaná kapacita a roční spotřeba elektřiny konečných zákazníků z hladiny VVN a VN a tarifní statistiky na hladině NN

• a) VVN a VN,

ve výkazu se uvádí technická maxima, rezervovaná kapacita a roční spotřeba elektřiny konečných zákazníků pro napěťovou hladinu VVN a VN v členění na oprávněné a chráněné zákazníky. V předpokladu na příští období se v členění na oprávněné a chráněné zákazníky postupuje podle zvláštního právního předpisu^6).

Nelze sečítat odběry z různých napěťových hladin a uvádět je do jedné hladiny, např. VVN;

do výkazu se nevyplňují hodnoty týkající se výrobců a lokálních provozovatelů distribučních soustav. Technická maxima pro trvalý odběr samovýrobců a odběr energie samovýrobců se uvádí do řádku samovýrobci;

odběrná místa se uvádí samostatně pro každou hladinu napětí zvlášť. Např. má-li odběratel odběrné místo z VVN, ale pro případ potřeby i z VN, uvedou se odběrná místa samostatně pro VVN a pro VN;

ročním technickým maximem a rezervovanou kapacitou se rozumí pro chráněné zákazníky nejvyšší hodnota měsíčního technického maxima ve vykazovaném roce uvedená ve smlouvě o dodávce elektřiny a pro oprávněného zákazníka hodnota rezervované kapacity uvedená ve smlouvě o distribuci;

kumulativním technickým maximem a rezervovanou kapacitou se rozumí součet 12 měsíčních technických maxim, eventuelně součet 12 měsíčních rezervovaných kapacit ve vykazovaném roce i-2;

pokud nejsou známy hodnoty odběru v členění na špičkový, vysoký a nízký tarif, uvedou se hodnoty souhrnně do jednoho z těchto sloupců,

• b) NN – maloodběr podnikatelé,

• c) NN – maloodběr obyvatelstvo.

• D) PODKLADOVÁ TABULKA KRYCÍCH PŘÍSPĚVKŮ – Tabulka KPI - 12 podklady

Výkaz krycích příspěvků je založen na propočtu obchodního rozpětí pro jednotlivé produkty, kterými jsou obchodníci, oprávnění zákazníci, přeshraniční obchod společnosti, ztráty a vlastní spotřeba regionální distribuční společnosti a chránění zákazníci.

Základem je vykazování nákladů na pořízení elektrické energie a výnosů z prodeje elektrické energie. Ve výkaze krycích příspěvků je sledována bilance silové elektřiny, bilance služeb spojených s obchodem a dodávkou silové elektřiny a dále rezervace kapacity a užití sítě.

Položky služeb jsou zejména:

• systémové služby,

• decentrální výroba,

• obnovitelné zdroje a kogenerace,

• operátor trhu.

Data z tohoto výkazu jsou přenášena do výkazů N4 – 12 a N7 – 12,14.

• E) PŘÍLOHA K REGULAČNÍM VÝKAZŮM

Příloha k regulačním výkazům obsahuje důležité a doplňující informace k regulačním výkazům. Informace jsou vzájemně provázané s účetními výkazy a Výroční zprávou. Komentář slouží držiteli licence i jako podání žádosti o uznání finančních nákladů podle § 9 odst. 5. Držitel licence dodrží dále popsaný obsah přílohy k regulačním výkazům i v případě, že nebude mít pro některé body náplň.

Obsah

A. Identifikace držitele licence a vykazovaného období

Obchodní firma

Sídlo/bydliště.

Vykazované období.

B. Majetek

• 1. Zařazení majetku:

• dodrženo zařazení podle této přílohy,

• změny v zařazení majetku (v porovnání s předchozím rokem).

• 1. Výkaz investičních výdajů (I2 – 12):

• doložení souhlasu mezi výkazem I2 - 12, Výroční zprávou, resp. výkazem peněžních toků,

• ve výkazu budou uvedeny údaje bez finančních investic a bez majetku pořizovaného na finanční leasing.

• 1. Finanční leasing

V tomto bodě držitel licence popíše úpravy provedené podle přílohy č. 6 ve výkazech aktiv. Je nezbytné uvést celkové částky, o které byly zvýšeny pořizovací i zůstatkové hodnoty vykazovaných aktiv, a dále rozpis těchto částek s uvedením řádků, do kterých byly v tabulce aktiv zadány.

• 1. Přecenění majetku

• dodržení metodiky přecenění uvedené v příloze č. 5.

C. Náklady a výnosy

• 1. Rozpis sald nákladů a výnosů použitých ve výkaznictví podle přílohy č. 7. Tento rozpis je nutné uvést podle jednotlivých položek do tabulky.

Vzor tabulky

Název položky	Náklad	Související výnos	Vykázané saldo
Celkem

• 1. Komentář k nepovoleným nákladům.

• 1. Žádost o uznání finančních nákladů

V tomto bodě držitel licence rozepíše částku finančních nákladů, kterou požaduje zahrnout do povolených nákladů v členění na nákladové úroky, výnosové úroky, finanční marže leasingových splátek, poplatky za vedení účtu, pojištění a další náklady, resp. výnosy (nutno podrobně rozepsat). Uveďte ke každé položce účet, na který byly náklady, resp. výnosy proúčtovány.

Důležité upozornění: Regulační výkazy odevzdávané k 30. 4. nesmí obsahovat výše uvedené finanční náklady, resp. výnosy.

• 1. Odpisový plán

• rozdíly proti doporučení v části 3 kapitoly A této přílohy.

• 1. Finanční leasing

V tomto bodě držitel licence popíše úpravy provedené podle přílohy č. 6 ve výkazech nákladů. Je nezbytné uvést celkové částky leasingových splátek, o které byly sníženy náklady, a celkové částky, o které byly náklady zvýšeny (odpisy a finanční marže). Tyto částky dále rozepsat s uvedením řádků a sloupců, ve kterých byly tyto úpravy v tabulce nákladů provedeny.

• 1. Příspěvky od odběratelů (podíl na oprávněných nákladech).

• 1. Komentář ostatních licencovaných i nelicencovaných činností (významné položky).

D. Technické výkazy

Komentář, resp. vysvětlivky k technickým výkazům.

E. Další informace

Držitel licence uvede informace, které nebyly vyžadovány v předcházejících bodech a jsou podle jeho mínění důležité pro cenová rozhodnutí Úřadu.

^1) Vyhláška č. 373/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro organizování trhu s elektřinou a zásady tvorby cen za činnosti operátora trhu.

^2) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

^3) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů.

^4) Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmu, ve znění pozdějších předpisů.

^5) Vyhláška č. 252/2001 Sb., o způsobu výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů a z kombinované výroby elektřiny a tepla.

^6) Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon).

^7) Vyhláška č. 438/2001 Sb., kterou se stanoví obsah ekonomických údajů a postupy pro regulaci cen v energetice.“.

• 1. Příloha č. 3 zní:

„Příloha č. 3 k vyhlášce č. 439/2001 Sb.

Plynárenství

• 1. Licence – přeprava plynu, uskladňování plynu a obchod s plynem

Pravidla vedení oddělené evidence pro držitele licence: přeprava plynu – skupina 23, obchod s plynem – skupina 24, uskladňování plynu – skupina 25

Pravidla stanoví způsob vyplňování regulačních výkazů, kterými jsou:

a) Výkaz A5–23, 24, 25:	Výkaz provozních aktiv,
b) Výkaz A10–25:	Výkaz provozních aktiv,
c) Výkaz N5–23, 24, 25:	Výkaz nákladů a výnosů,
d) Výkaz N10–25:	Výkaz nákladů a výnosů,
e) Výkaz HV3–23, 24, 25:	Kontrola hospodářského výsledku,
f) Výkaz HV7–25:	Kontrola hospodářského výsledku,
g) Výkaz I3–23, 24, 25:	Výkaz plánu investičních výdajů,
h) Výkaz I7–25:	Výkaz plánu investičních výdajů,
i) Výkaz D3–24 SK:	Výkaz skutečných nákladů na nákup zemního plynu,
j) Výkaz D3–24 Plán:	Výkaz plánovaných nákladů na nákup zemního plynu,
k) Výkaz D5–24 SK:	Výkaz skutečných nákladů na uskladnění plynu v cizích podzemních zásobnících,
l) Výkaz D5–24 Plán:	Výkaz plánovaných nákladů na uskladnění plynu v cizích podzemních zásobnících,
m) Výkaz B3–23, 24, 25 (SK, Plán):	Bilance zemního plynu,
n) Výkaz B8–23, 25 (SK, Plán):	Skutečné (Smluvní) denní maximum,
o) Výkaz B9–23:	Využití tranzitního systému podle smluvního ujednání,
p) Výkaz B10–25 (SK, Plán):	Bilance zemního plynu,
q) Výkaz B12-23, 25 SK:	Výkaz skutečných nákladů na přepravu a uskladňování,
r) Výkaz SP1-24 (SK, Plán):	Statistika parametrů - komodita,
s) Výkaz SP2-23, 25 (SK, Plán):	Statistika parametrů - kapacita.

Regulační výkazy jsou zveřejněny způsobem umožňujícím dálkový přístup (internetové stránky Úřadu) nebo si je příslušný držitel licence od Úřadu písemně vyžádá.

Regulační výkazy se předkládají v termínech uvedených v seznamu výkazů v příloze č. 1, a to v elektronické podobě a v písemné podobě podepsané statutárním zástupcem.

Držitel licence vyplňuje regulační výkazy podle dále uvedených pravidel.

• 1. Výkazy A5–23, 24, 25 a A10–25: Výkazy provozních aktiv

• 1.1 Přímo přiřaditelný majetek

Přímo přiřaditelný majetek u tranzitní a vnitrostátní přepravy má převážně technologický charakter a zahrnuje zejména tyto položky:

• Tranzitní přeprava:

• 1. tranzitní plynovody se jmenovitými průměry od DN 800 do DN 1 400,

• 1. hraniční předávací stanice,

• 1. kompresní stanice.

• Vnitrostátní přeprava:

• 1. vnitrostátní plynovody se jmenovitými průměry od DN 65 do DN 700,

• 1. vnitrostátní předávací stanice.

• 1.2 Podpůrný majetek

Podpůrný majetek I slouží činnostem tranzitní přeprava, vnitrostátní přeprava a uskladnění plynu a zahrnuje zejména:

• podnikový dispečink,

• technický systém,

• vedení provozního úseku.

Podpůrný majetek I je rozvrhován podle účetních odpisů přímo přiřaditelného majetku uvedeného v odst. 1.1.

Podpůrný majetek II slouží činnostem tranzitní přeprava, vnitrostátní přeprava a zahrnuje zejména:

• vedení provozu a údržby liniových částí (z ředitelství),

• vedení provozů liniových částí,

• netechnologické objekty, sklady, dopravu,

• čety údržby,

• středisko speciálních prací včetně čet speciálních prací.

Podpůrný majetek II je rozvrhován podle účetních odpisů provozů liniových částí.

• 1.3 Společný majetek

Společný majetek je rozvrhován v poměru účetních odpisů přímo přiřaditelného majetku na licencované a nelicencované činnosti.

• 1. Výkazy N5–23, 24, 25 a N10–25: Výkaz nákladů a výnosů

Výkaz nákladů přiřazuje náklady jednotlivým licencovaným a nelicencovaným činnostem.

• 2.1 Licence 23, 25 – přeprava a uskladňování zemního plynu (ř. 1, 2, 3)

• 2.1.1 Externí opravy (sloupec „c“)

Obsahují externí náklady na opravy technologických zařízení.

• 2.1.2 Provozování a údržba (sloupec „d“)

Obsahují náklady spojené s provozováním a údržbou technologických zařízení:

Položky - zejména:

• přímá spotřeba materiálu, energie a služeb, které slouží pro provozování a údržbu (bez externích oprav) a osobních nákladů pracovníků vedených v nákladových střediscích podle technologií,

• náklady pomocných nákladových středisek (čet), které jsou na střediska technologií zúčtovávány pomocí výkonu (hodinová sazba x skutečně odpracované hodiny).

• 2.1.3 Účetní odpisy (sloupec „e“)

Obsahují odpisy přímo přiřaditelného majetku.

• 2.1.4 Ostatní provozní náklady (sloupec „f“)

Obsahují všechny ostatní povolené provozní náklady z nákladových středisek technologií, které nejsou uvedeny v žádné z výše uvedených položek.

• 2.1.5 Podpůrné náklady (sloupec „g“)

Podpůrné náklady I obsahují náklady vedení provozu, které jsou rozvrhovány podle přímo přiřaditelných nákladů na jednotlivé licencované činnosti.

Podpůrné náklady II obsahují náklady dispečinku, které jsou rozvrhovány kvótou podle objemu přepravovaného plynu.

• 2.1.6 Společné náklady (sloupec „h“)

Obsahují náklady vedení společnosti, které jsou rozvrhovány na licencované a nelicencované činnosti podle přímo přiřaditelných a podpůrných nákladů.

• 2.1.7 Výnosy (sloupec „i“)

Licencovaná činnost tranzitní přeprava obsahuje tržby za tranzitní přepravu a všechny související ostatní výnosy.

• 2.2 Licence 24 – obchod s plynem (ř. 4)

• 2.2.1 Pořízení plynu (sloupec „b“)

Obsahuje přímé náklady spojené s nákupem a pořízením plynu (smluvní přeprava a smluvní uskladnění plynu v podzemních zásobnících plynu (dále jen „PZP“).

• 2.2.2 Ostatní provozní náklady (sloupec „f“)

Obsahují povolené provozní náklady spojené s obchodní činností.

• 2.2.3 Výnosy (sloupec „i“)

Obsahují tržby z prodeje plynu, změnu stavu zásob a aktivaci plynu do podušky PZP.

• 2.3 Ostatní licencované činnosti – výroba tepelné energie (druhotné teplo, ř. 5)

• 2.3.1 Ostatní provozní náklady (sloupec „f“)

Obsahují náklady alokované kvótou (0,5 %) z vybraných nákladových středisek kompresních stanic v rámci licencované činnosti tranzitní přeprava.

• 2.3.2 Výnosy (sloupec „i“)

Obsahují výnosy z prodeje druhotného tepla externím zákazníkům.

• 1. Výkazy HV3-23, 24, 25 a HV7-25: Kontrola hospodářského výsledku

Ve výkazu se vyplňují náklady a výnosy všech licencovaných i nelicencovaných činností, přičemž ve zvláštním řádku se uvádějí nepovolené náklady držitele licence. Výkaz slouží ke kontrole hospodářských výsledků jednotlivých činností v návaznosti na výkaz zisku a ztrát sestavený podle zákona o účetnictví.

• 1. Výkazy I3–23, 24, 25 a I7–25: Výkaz plánu investičních výdajů

Výkaz plánu investičních výdajů za jednotlivé licencované činnosti.

• 1. Výkaz D3–24 SK: Výkaz skutečných nákladů na nákup zemního plynu

Výkaz skutečných nákladů na nákup zemního plynu se vyplňuje za příslušné čtvrtletí daného kalendářního roku „i-1“. Výkaz musí být předložen k datům uvedeným v tabulce viz bod 6.

• 1. Výkaz D3–24 Plán: Výkaz plánovaných nákladů na nákup zemního plynu

Výkaz plánovaných nákladů na nákup zemního plynu se vyplňuje za příslušná čtvrtletí daného kalendářního roku „i-1“ a regulovaného roku „i“. Výkaz musí být předložen k datům uvedeným v následující tabulce:

Termín předložení	D3-24 SK	D3-24 Plán
30. 4. daného kalendářního roku	I. Q.	II. Q., III. Q., IV. Q.
31. 7. daného kalendářního roku	II. Q.	III. Q., IV. Q., I. Q.
15. 10. daného kalendářního roku	III. Q.	IV. Q., I. Q., II. Q.
31. 1. regulovaného roku	IV. Q.	I. Q., II. Q., III. Q.

• 1. Výkaz D5–24 SK: Výkaz skutečných nákladů na uskladnění plynu v cizích podzemních zásobnících

Do výkazu se vyplňují náklady na uskladnění zemního plynu v podzemních zásobnících, které nejsou v majetku provozovatele přepravní soustavy.

Výkaz se vyplňuje hodnotami převzatými z platných smluvních vztahů. Výkaz se vyplňuje za uplynulý kalendářní rok „i–2“ a musí být předložen do 30. dubna daného kalendářního roku.

• 1. Výkaz D5–24 Plán: Výkaz plánovaných nákladů na uskladnění plynu v cizích podzemních zásobnících

Do výkazu se vyplňují náklady na uskladnění zemního plynu v podzemních zásobnících, které nejsou v majetku provozovatele přepravní soustavy.

Výkaz se vyplňuje hodnotami převzatými z platných smluvních vztahů pro regulovaný rok „i“ a musí být předložen do 15. srpna daného kalendářního roku.

• 1. Výkaz B3–23, 24, 25 SK: Bilance zemního plynu

Výkaz se vyplňuje za příslušné čtvrtletí skutečnými údaji daného kalendářního roku „i-1“ a musí být předložen k datům uvedeným v tabulce viz bod 10.

Výkazy předložené k 30. dubnu 2003 budou vyplněny rovněž za jednotlivá čtvrtletí skutečnými údaji uplynulého kalendářního roku „i-2“.

• 1. Výkaz B3-23, 24, 25 Plán: Bilance zemního plynu

Výkaz se vyplňuje plánovanými údaji za příslušná čtvrtletí daného kalendářního roku „i-1“ a regulovaného roku „i“, musí být předložen k datům uvedeným v následující tabulce:

Termín předložení	B3-23, 24, 25 SK	B3-23, 24, 25 Plán
30. 4. daného kalendářního roku	I. Q.	II. Q., III. Q., IV. Q.
31. 7. daného kalendářního roku	II. Q.	III. Q., IV. Q., I. Q.
15. 10. daného kalendářního roku	III. Q.	IV. Q., I. Q., II. Q.
31. 1. regulovaného roku	IV. Q.	I. Q., II. Q., III. Q.

• 1. Výkaz B8–23, 25 SK: Skutečné denní maximum

Výkaz se vyplňuje ročně hodnotou smluvního denního maxima za uplynulý kalendářní rok „i-2“ a musí být předložen do 30. dubna daného kalendářního roku.

• 1. Výkaz B8–23, 25 Plán: Smluvní denní maximum

Výkaz se vyplňuje ročně hodnotou plánovaného smluvního denního maxima pro regulovaný rok „i“ a musí být předložen do 15. srpna daného kalendářního roku.

• 1. Výkaz B9–23: Využití tranzitního systému podle smluvního ujednání

Výkaz se vyplňuje pro účely rozvržení nákladů tranzitního přepravního systému mezi zahraniční zákazníky a zákazníky českého plynárenského trhu.

Rozvrhovou základnou je celkové smluvní roční množství zemního plynu v uplynulém roce vstupující do přepravní soustavy. Výkaz musí být předložen do 30. dubna daného kalendářního roku.

• 1. Výkaz B10–25 SK: Bilance zemního plynu

Výkaz se vyplňuje za jednotlivá čtvrtletí skutečnými údaji uplynulého kalendářního roku „i-2“ a za první čtvrtletí daného kalendářního roku „i-1“, musí být předložen do 30. dubna daného kalendářního roku.

• 1. Výkaz B10–25 Plán: Bilance zemního plynu

Výkaz se vyplňuje plánovanými údaji za druhé, třetí a čtvrté čtvrtletí daného kalendářního roku „i-1“ a musí být předložen do 30. dubna daného kalendářního roku.

• 1. Výkaz SP 1–24 SK: Statistika parametrů - komodita

Výkaz se vyplňuje skutečnými parametry vstupujícími do propočtu ceny za komoditu za příslušné čtvrtletí daného kalendářního roku „i-1“ a musí být předložen k datům uvedeným v tabulce, viz bod 17.

Výkazy předložené k 30. dubnu 2003 budou vyplněny rovněž za jednotlivá čtvrtletí skutečnými údaji uplynulého kalendářního roku „i-2“.

• 1. Výkaz SP 1–24 Plán: Statistika parametrů - komodita

Výkaz se vyplňuje plánovanými parametry vstupujícími do propočtu ceny za komoditu za příslušná čtvrtletí daného kalendářního roku „i-1“ a regulovaného roku „i“, musí být předložen k datům uvedeným v následující tabulce:

Termín předložení	T3-24 SK	T3-24 Plán
30. 4. daného kalendářního roku	I. Q.	II. Q., III. Q., IV. Q.
31. 7. daného kalendářního roku	II. Q.	III. Q., IV. Q., I. Q.
15. 10. daného kalendářního roku	III. Q.	IV. Q., I. Q., II. Q.
31. 1. regulovaného roku	IV. Q.	I. Q., II. Q., III. Q.

• 1. Výkaz SP 2–23, 25 SK: Statistika parametrů - kapacita

Výkaz se vyplňuje ročně skutečnými parametry vstupujícími do propočtu ceny za kapacitu uplynulého kalendářního roku „i-2“ a musí být předložen do 30. dubna daného kalendářního roku.

• 1. Výkaz SP 2–23, 25 Plán: Statistika parametrů -kapacita

Výkaz se vyplňuje ročně plánovanými parametry vstupujícími do propočtu ceny za kapacitu na regulovaný rok „i“ a musí být předložen do 15. srpna daného kalendářního roku.

• 1. Licence – distribuce plynu a obchod s plynem

Pravidla pro vedení oddělené evidence pro držitele licence: distribuce plynu – skupina 22, obchod s plynem – skupina 24

Pravidla stanoví způsob vyplňování regulačních výkazů, kterými jsou:

a)	Výkaz A6–22:	Výkaz provozních aktiv distribuce plynu,
b)	Tabulka A6–22, 24 podklady:	Tabulka provozních aktiv m) podklady,
c)	Výkaz A9–24:	Výkaz provozních aktiv obchodu s plynem,
d)	Výkaz N6–22:	Výkaz nákladů a výnosů distribuce plynu,
e)	Tabulka N6–22, 24 podklady:	Tabulka nákladů a výnosů - podklady,
f)	Výkaz N9–24:	Výkaz nákladů a výnosů obchodu s plynem,
g)	Výkaz HV4–22:	Výkaz kontroly hospodářského výsledku,
h)	Výkaz I4–22:	Plán investičních výdajů,
i)	Výkaz OP2–22:	Výkaz výpočtu opravných položek,
j)	Výkaz D2–22:	Výkaz nákladů na nákup zemního plynu,
k)	Výkazy B4–22 (SK, Plán):	Bilance distribuce zemního plynu,
l)	Výkaz T2–22 (SK, Plán):	Tarifní statistika,
m)	Výkaz CP2–22:	Cenový průkaz.

Program pro vyplnění regulačních výkazů a samotné regulační výkazy jsou zveřejněny způsobem umožňujícím dálkový přístup (internetové stránky Úřadu) nebo si je příslušný držitel licence od Úřadu písemně vyžádá.

V programu se vyplňují pouze podkladové tabulky, které se automaticky sestavují do požadovaných regulačních výkazů.

Regulační výkazy se předkládají do 30. dubna, a to v elektronické podobě a v písemné podobě podepsané statutárním zástupcem.

Držitel licence vyplňuje regulační výkazy podle dále uvedených pravidel.

• 1. Tabulka A6–22, 24 podklady: Tabulka provozních aktiv

Provozními aktivy se pro účely této vyhlášky rozumí aktiva podle § 4 odstavce 3.

Tato tabulka slouží jako podklad pro automatické sestavení výkazů A6–22 a A9–24. Tabulka se vyplňuje daty v členění na rozvod dálkovody, rozvod místními sítěmi a obchodní činnosti.

• 1.1 Přímo přiřaditelný majetek

Je zjišťován pro tyto činnosti:

• rozvod dálkovody (ř.1),

• rozvod místními sítěmi (ř. 5),

• obchodní činnosti (ř. 9).

Jako přímo přiřaditelný majetek jsou zahrnovány položky, které mají charakter technologického majetku (kromě obchodních činností).

Regulační stanice jsou přiřazeny dálkovodům nebo místním sítím podle výstupního tlaku.

Činnosti týkající se rozvodu dálkovody a místními sítěmi jsou dále členěny na plynovody, regulační stanice a měření.

• 1.1.1 Rozvod plynu dálkovody

Majetek pro provoz dálkovodního rozvodného systému tvoří předávací stanice sloužící k nákupu plynu od přepravce, vysokotlaké plynovody a jejich katodická ochrana a regulační stanice. K tomu náleží příslušná měřicí zařízení a přepočítávače. Patří sem i plynoměry pro zákazníky odebírající plyn přímo z dálkovodu.

Přímo přiřaditelný majetek, který je součástí velmi vysokotlaké a vysokotlaké plynovodní soustavy, se člení do tří skupin:

• plynovody (ř. 2):

• 1. VVTL a VTL plynovody,

• 1. katodová ochrana,

• regulační stanice (ř. 3):

• 1. předávací stanice,

• 1. regulační stanice

• 1. odorizační stanice,

• měření (ř. 4):

měřící technika umístěná na dálkovodech.

• 1.1.2 Rozvod plynu místními sítěmi

Majetek pro provoz rozvodu plynu místními sítěmi tvoří středotlaké a nízkotlaké plynovody, regulační stanice a plynoměry.

Přímo přiřaditelný majetek, který je součástí středotlaké a nízkotlaké plynovodní soustavy, se člení do tří skupin:

• plynovody (ř. 6):

STL a NTL plynovody,

• regulační stanice (ř. 7):

• 1. regulační stanice,

• 1. odorizační stanice,

• měření (ř. 8):

měřící technika umístěná na místních sítích.

• 1.1.3 Obchodní činnosti (ř. 9)

Do této části patří majetek, který slouží pouze pro dodávku a obchod s plynem.

Zejména:

• hmotný majetek (budovy),

• výpočetní technika (hardware, software),

• zařízení, inventář.

Majetek určený pro obchodní činnosti se člení na dodávku a obchod v poměru počtu odběrných míst, dále se člení na dálkovody a místní sítě podle alokačního klíče stanoveného Úřadem.

• 1.2 Podpůrný majetek

Slouží pouze pro licencované činnosti a nelze ho přímo přiřadit na dílčí činnosti. Vzhledem k určení ho členíme do tří skupin.

• 1.2.1 Podpůrný majetek I (ř. 11 a 12)

Jde o majetek, který slouží buď provozu dálkovodů, nebo místních sítí a nelze ho zařadit do plynovodů, regulačních stanic nebo měření. Patří sem např. dopravní prostředky používané pracovní skupinou na místní sítě. Tento majetek se přiřazuje na příslušné činnosti přímo.

• 1.2.2 Podpůrný majetek II (ř. 13)

Do této skupiny patří majetek, který slouží oběma činnostem rozvodu - dálkovodům i místním sítím.

Zejména:

• podnikový dispečink,

• telekomunikační zařízení,

• zabezpečovací systémy,

• řídící technika (rozvrhuje se pouze na činnost dálkovod a místní sítě, netýká se dodávky).

Tento majetek bude rozvržen na dílčí licencované činnosti, tj. na rozvod dálkovodem a rozvod místními sítěmi v poměru účetních odpisů přiřazených těmto činnostem na tabulce N6-22 podklady.

• 1.2.3 Podpůrný majetek III (ř. 14)

Jde o majetek užívaný pro rozvod, dodávku a obchod s plynem.

Zejména:

• hardware, software,

• budovy, stavby, pozemky,

• zařízení, inventář,

• studie, projekty a poradenství.

Tento majetek bude rozvržen na dílčí činnosti, tj rozvod a obchodní činnost v poměru pořizovacích cen přímo přiřaditelného majetku a podpůrného majetku I a II.

Na rozvod dálkovodem a rozvod místními sítěmi bude rozvržen v poměru účetních odpisů přiřazených těmto činnostem v tabulce N6-22 podklady.

Majetek přiřazený obchodní činnosti se člení na dodávku a obchod v poměru počtu odběrných míst, dále se člení na dálkovody a místní sítě podle alokačního klíče stanoveného Úřadem.

• 1.3 Společný majetek (ř. 15)

Slouží držiteli licence jak pro licencované, tak nelicencované činnosti.

Tento majetek bude rozvržen na dílčí činnosti, tj. rozvod, dodávku, obchod s plynem a nelicencované činnosti v poměru pořizovacích cen přímo přiřaditelného majetku a podpůrného majetku I, II a III.

Majetek přiřazený obchodní činnosti se člení na dodávku a obchod v poměru počtu odběrných míst. Dále se člení na dálkovody a místní sítě podle alokačního klíče stanoveného Úřadem.

Zejména:

• společné administrativní budovy,

• informační systém.

• 1.4 Pořizovací cena přepočtená (sloupec „c“ a „e“)

Přepočtená pořizovací cena je vypočtena podle postupu uvedeného v příloze č. 5.

• 1.5 Finanční leasing (ř. 16)

Do stálých aktiv je nutné zařadit i majetek pořízený prostřednictvím finančního leasingu podle přílohy č. 6.

Pro potřeby regulačního výkaznictví je majetek pořízený prostřednictvím finančního leasingu zadáván do tabulky A6 – 22, 24 - P stejně jako majetek pořízený nákupem.

• 1.6 Nezahrnovaná stálá aktiva (ř. 17)

V této položce se uvádějí stálá aktiva, která se nezahrnují do výpočtu provozních aktiv podle § 4 odst. 3.

• 1.7 Majetek ostatních licencovaných a nelicencovaných činností (ř. 18)

V tomto řádku se uvádí majetek určený pro činnosti, které nejsou předmětem licencí 22 a 24. Tento údaj je zadáván bez podílu společného majetku.

• 1.8 Kontrola správnosti vykázaných provozních aktiv

Údaj v ř. 19 je dopočten ze zadaných údajů a musí souhlasit s řádkem 003 rozvahy držitele licence k příslušnému datu.

• 1.9 Majetek nevykázaný v rozvaze

V ř. 21 a ř. 22 je uveden majetek užívaný distributorem pro licencovanou činnost, který není vykázán v rozvaze a je veden v operativní evidenci držitele licence. Tento majetek není obsažen v údajích základní tabulky. Může se jednat o majetek pronajatý od obcí, ale ne o majetek leasovaný (ř. 21) nebo o majetek pořízený z dotací (ř. 22).

• 1. Tabulka N6–22, 24 podklady: Tabulka nákladů a výnosů

Tato tabulka slouží jako podklad pro automatické sestavení výkazů N6–22 a N9–24. Tabulka se vyplňuje daty v členění na rozvod dálkovody, rozvod místními sítěmi a obchodní činnosti.

• 2.1 Členění činností

• 2.1.1 Rozvod plynu

Rozvod plynu dálkovody

Rozvod plynu dálkovody obsahuje provoz dálkovodního systému včetně kontroly, komplexní údržby a oprav zařízení. Dílčí činnost plynovody zahrnuje i činnosti související s provozem a údržbou katodové ochrany. Do činnosti měření patří instalace plynoměrů a jejich výměna pro zákazníky zásobované z tohoto systému, včetně odečtů.

Činnost se sleduje ve třech položkách:

– plynovody,

– regulační stanice,

– měření.

Rozvod plynu místními sítěmi

Rozvod plynu místními sítěmi obsahuje provoz systému místních sítí včetně kontroly, komplexní údržby a oprav zařízení. Do činnosti měření patří instalace plynoměrů a jejich výměna pro zákazníky zásobované z tohoto systému, včetně odečtů.

Činnost se sleduje ve třech položkách:

– plynovody,

– regulační stanice,

– měření.

• 2.1.2 Obchodní činnosti (dodávka a obchod s plynem)

Přímo přiřaditelné externí a vnitropodnikové náklady vedené na nákladových střediscích a zakázkách související s obchodní činností - styk s dodavatelem a se zákazníkem, poskytování obchodních služeb.

Výnosy z prodeje plynu jsou do této činnosti zahrnovány v členění na prodej přímým odběratelům z dálkovodu a prodej z místních sítí podle evidence držitele licence.

Zejména tyto činnosti:

– uzavírání smluvních vztahů,

– fakturace, vyřizování reklamací,

– marketing.

• 2.2 Členění nákladů a výnosů

• 2.2.1 Náklady na opravování (sloupec „b“)

Obsahují náklady vynaložené na odstraňování zjištěných závad a poruch zařízení včetně výměny poškozených součástí a kontroly výsledku opravy.

Jde zejména o následující činnosti:

– opravy plynovodů a stanic katodové ochrany včetně výměny poškozených součástí a kontroly výsledku opravy,

– opravy regulačních stanic, předacích stanic a odorizačních stanic včetně výměny poškozených součástí a kontroly výsledku opravy,

– opravy plynoměrů a přepočítávačů včetně výměny poškozených součástí a kontroly výsledku opravy,

– odstraňování zjištěných úniků, závad a poruch dalších zařízení včetně výměny poškozených součástí a kontroly výsledku opravy.

Zejména následující nákladové druhy:

Přímá spotřeba materiálu na realizaci opravy

– náklady na materiál, který byl přímo spotřebován při realizaci opravy (hlavní materiál, pomocný materiál).

Osobní náklady střediska provádějícího opravu

– osobní náklady pracovníků, kteří realizují činnost oprav zařízení (mzdové náklady, sociální a zdravotní pojištění, případně další osobní náklady).

Přímé režijní náklady střediska provádějícího opravu

– režijní náklady střediska přímo se podílejícího na opravě (pomocný materiál, ochranné pomůcky, poplatky za telefon, doprava, příp. za jiné služby, kancelářský materiál, náklady kancelářských prostor apod.),

– cestovní a dopravní náklady pracovníků, kteří realizují opravy (cestovné, spotřeba pohonných hmot, nájemné za pronajatý dopravní prostředek zahrnující pojištění, dálniční známku apod.),

– náklady související s vybavením (nástroje, nářadí) pracovníků zajišťujících opravy.

Nakoupené externí služby

– náklady na nákup ostatních externích služeb, které souvisí se zajištěním opravy zařízení,

– náklady na nákup externích oprav a ostatních nakoupených služeb souvisejících s jejich zajištěním.

Náklady středisek spolupracujících na provádění opravy

– zásobovací režie, která obsahuje náklady vznikající při činnostech zásobování a skladování a zahrnuje zejména náklady na nákup a opatření, skladování, přejímání, vydávání a manipulaci skladových zásob v souvislosti s realizací opravy,

– náklady jiných vnitropodnikových útvarů, které se podílí na realizaci opravy (např. doprava, mechanizace).

Všechny uvedené náklady mohou být do příslušného řádku sloupce přiřazeny buď ve formě přímých nákladů, nebo jako součást sazby za provedenou práci ve formě sekundárních nákladů.

• 2.2.2 Náklady na provozování a obsluhu (sloupec „c“)

Zahrnují náklady vynaložené na kontrolu a údržbu distribučního zařízení, včetně měřících zařízení.

Zejména následující činnosti:

– komplexní kontrola, kontrola těsnosti, proměřování tlakových poměrů, diagnostika, prováděné revize plynovodních sítí,

– preventivní údržba, inspekce protikorozní ochrany, prováděné revize zařízení odorizačních stanic,

– preventivní údržba, prováděné revize zařízení a kontroly předávacích míst a regulačních stanic, obsluha předávacích míst a regulačních stanic,

– montáž, demontáž, ostatní manipulace a zkoušky měřidel a regulační techniky a měsíční odečty v předávacích a regulačních stanicích.

Zejména následující nákladové druhy:

Přímá spotřeba materiálu na realizaci provozování a obsluhy

– náklady na materiál, který byl přímo spotřebován při realizaci provozování a obsluhy (hlavní materiál, pomocný materiál).

Osobní náklady střediska provádějícího provozování a obsluhu

– osobní náklady pracovníků, kteří realizují činnost provozování a obsluhu zařízení (mzdové náklady, sociální a zdravotní pojištění, případně další osobní náklady).

Přímé režijní náklady střediska provádějícího provozování a obsluhu

– režijní náklady střediska přímo se podílejícího na provozování a obsluze (pomocný materiál, ochranné pomůcky, poplatky za telefon, doprava, příp. za jiné služby, kancelářský materiál, náklady kancelářských prostor apod.),

– cestovní a dopravní náklady pracovníků, kteří realizují provozování a obsluhu (cestovné, spotřeba PHM, nájemné za pronajatý dopravní prostředek zahrnující pojištění, dálniční známku apod.),

– náklady související s vybavením (nástroje, nářadí) pracovníků zajišťujících provozování a obsluhu.

Nakoupené externí služby

– náklady na nákup ostatních externích služeb, které souvisí se zajištěním provozování a obsluhy zařízení,

– náklady na nákup externích služeb souvisejících s provozováním a obsluhou.

Náklady středisek spolupracujících na provádění provozování a obsluhy

– zásobovací režie, která obsahuje náklady vznikající při činnostech zásobování a skladování a zahrnuje zejména náklady na nákup a opatření, skladování, přejímání, vydávání a manipulaci skladových zásob v souvislosti s realizací provozování a obsluhy,

– náklady jiných vnitropodnikových útvarů, které se podílí na realizaci provozování a obsluhy (např. doprava, mechanizace).

Všechny uvedené náklady mohou být do příslušného řádku sloupce přiřazeny buď ve formě přímých nákladů, nebo jako součást sazby za provedenou práci ve formě sekundárních nákladů.

• 2.2.3 Ostatní přímé náklady (sloupec „d“)

Obsahují přímo přiřaditelné náklady, které nejsou zahrnuty do žádné předchozí položky, a lze je určit na některou ze sledovaných činností.

Jde zejména o tyto druhy nákladů:

– pojištění majetku (pokud je účtováno v provozních nákladech),

– poradenství, servis a údržba software,

– daně a poplatky,

– náhrady škod na cizích pozemcích,

– vlastní spotřeba plynu,

– saldo tvorby a zúčtování rezerv na opravy,

– saldo opravných položek k pohledávkám z obchodního styku,

– ostatní externí služby (nájemné, geodetické práce, věcná břemena apod.),

– náklady na odečty u zákazníků,

– ostatní přímo přiřaditelné náklady neuvedené ve sl. b) a c).

Pro obchodní činnost (ř. 9) jsou v této položce zahrnuty veškeré přímo přiřaditelné náklady. Tyto náklady jsou rozvrhovány na dodávku a obchod s plynem podle počtu odběrných míst. Uvnitř těchto dílčích činností jsou dále členěny na dálkovody a místní sítě podle alokačního klíče stanoveného Úřadem.

• 2.2.4 Odpisy (sloupce „e“, „f“)

Odpisy jsou v tabulkách sledovány jednak jako odpisy z účetní pořizovací ceny majetku a jednak z přepočtené pořizovací ceny. Pravidla účetního odepisování vychází ze zákona o účetnictví. U licencované činnosti distribuce jsou pravidla odepisování pro účely regulace pro část přímo přiřaditelných aktiv sjednocena pro všechny společnosti. Závazný odpisový plán určuje pro vybrané položky majetku maximální odpisové sazby v procentech. Tyto jednotné odpisové sazby určují minimální dobu životnosti vyjmenovaných skupin majetku.

Jednotné odpisové sazby

Standardní klasifikace produktů	Název	Roční odpisová sazba (%)
332063	Plynoměry	12,5
332065	Stanice katodové ochrany	12,5
332071	Regulační stanice – technologie	12,5
332083	Přepočítávače	12,5
462113	Budovy průmyslové a skladové	2,0
462114	Budovy pro obchod a služby	2,0
462131	VTL plynovody	3,3
462142	NTL a STL plynovody	3,3
462143	Elektropřípojky nadzemní	3,3
462144	Elektropřípojky podzemní	3,3
462151	Regulační stanice – stavební část	4,0
462164	Oplocení	7,0
462311	Komunikace	3,3

Odpisové sazby ostatních stálých aktiv vycházejí z odpisových plánů jednotlivých držitelů licencí. Odpisy jsou zadávány do podkladové tabulky ve sloupci „e“ (účetní) a „f“ (přepočtené).

Odpisy jsou zadávány podle zařazení majetku, ke kterému se vztahují. Jsou tedy rozděleny na přímo přiřaditelné odpisy (odpisy technologického majetku), podpůrné (odpisy majetku, který není možné přímo přiřadit, ale slouží výhradně pro distribuci) a společné (odpisy majetku, který slouží jak distribuci, tak ostatním činnostem).

• 2.2.5 Podpůrné náklady

Jde o náklady, které se týkají pouze distribuční činnosti a obchodu, ale nelze je jednoznačně přiřadit na některou sledovanou činnost. Člení se na tři části:

• a) Podpůrné náklady I (ř. 10, 11)

Do této části se zahrnují náklady zjistitelné na dálkovody a místní sítě, které nelze přímo přiřadit na plynovody, regulační stanice nebo měření. Tyto náklady jsou přímo přiřazeny na jednotlivé činnosti.

Dálkovody:

• externí a vnitropodnikové náklady, které nelze přímo přiřadit na plynovody, regulační stanice nebo měření – jedná se o náklady středisek vedení dálkovodů, vedení čet provádějících opravy a udržování dálkovodů, střediska speciálních služeb (navrtávací soupravy apod.) a náklady čet dálkovodů, které nejsou přímo zahrnuty do ř. 2.

Místní sítě:

• externí a vnitropodnikové náklady, které nelze přímo přiřadit na plynovody, regulační stanice nebo měření – jedná se o náklady středisek vedení čet provádějících opravy a udržování místních sítí, střediska speciálních služeb (balonovací soupravy apod.), kontroly zapáchavosti a náklady čet místních sítí, které nejsou přímo zahrnuty do ř. 6.

• b) Podpůrné náklady II (ř. 12)

Do této části se zahrnují externí a vnitropodnikové náklady zjistitelné na činnost „rozvod“, které nelze přímo přičlenit na dálkovody a místní sítě. Jsou rozděleny na náklady bez odpisů, které se člení v poměru přímo přiřaditelných provozních nákladů, a na odpisy, které se člení podle přímo přiřaditelných odpisů.

Jedná se o náklady středisek vedení rozvodu, vedení úseku údržby, vedení regulačních stanic, vedení úseku měření, vedení plynoměrové služby, dispečink, údržby elektronických systémů, technologická rezerva měřidel a měřící techniky, náklady čet regulačních a odorizačních stanic, které nejsou zahrnuty v ř. 2 a ř. 6.

• c) Podpůrné náklady III (ř. 13)

Do této části se zahrnují externí a vnitropodnikové náklady zjistitelné na činnost „rozvod“, „dodávka“ a „obchod“, které nelze přímo přičlenit na rozvod dálkovody a místní sítě a obchodní činnost. Jsou rozděleny na náklady bez odpisů, které se člení v poměru přímo přiřaditelných provozních nákladů, a na odpisy, které se člení podle přímo přiřaditelných odpisů.

Podíl těchto nákladů na obchodní činnost se dále člení na „dodávku“ a „obchod“ podle počtu chráněných a oprávněných zákazníků, dále na „dálkovod“ a „místní síť“ podle alokačního klíče stanoveného Úřadem.

• 2.2.6 Společné náklady držitele licence (ř. 14)

Jde o náklady, které se týkají držitele licence celkem, tj. i nelicencovaných činností. Zahrnují se sem náklady na řízení společnosti jako celku. Jsou rozděleny na náklady bez odpisů, které se člení v poměru přímo přiřaditelných nákladů a podpůrných nákladů I, II., III, a na odpisy, které se člení podle přímo přiřaditelných odpisů a podpůrných odpisů I, II, III.

Podíl těchto nákladů na obchodní činnost se dále člení na „dodávku“ a „obchod“ podle počtu chráněných a oprávněných zákazníků, dále na „dálkovod“ a „místní síť“ podle alokačního klíče stanoveného Úřadem.

Držitel licence uvádí náklady, které představují společné náklady související se správou a řízením držitele licence jako celku.

Do položky společných nákladů držitele licence jsou zahrnuty zejména náklady prezentace držitele licence na veřejnosti, náklady finančního řízení souvisejícího s licencovanými a ostatními činnostmi držitele licence, společné náklady řízení informačních technologií, společné náklady řízení lidských zdrojů, případně další náklady společného charakteru.

Zejména tyto činnosti:

– řízení držitele licence jako celku,

– sledování efektivnosti držitele licence,

– příprava a přezkoumání rozpočtů a plánů držitele licence,

– přezkoumávání a analyzování výsledků držitele licence,

– vývoj organizace držitele licence,

– řízení lidských zdrojů držitele licence,

– právní služby,

– vedení účetnictví držitele licence,

– opravy budov a vybavení kanceláří vedení držitele licence.

Zejména tyto náklady:

– osobní náklady (mzdové náklady, sociální a zdravotní pojištění, případně další osobní náklady),

– spotřeba režijního a kancelářského materiálu,

– náklady kancelářských prostor,

– náklady na nákup externích služeb,

– ostatní náklady správního charakteru, které je možné považovat za oprávněné.

Do společných nákladů držitele licence nepatří daň z příjmů právnických osob (výkaz zisků a ztrát).

• 2.2.7 Vlastní spotřeba zemního plynu

Vlastní spotřeba zemního plynu je pro potřeby regulačního výkaznictví chápána stejně jako jiné vykazované náklady. Do výpočtu průměrné ceny vchází jako součást povolených nákladů.

Pro její zadání do tabulky nákladů platí stejná pravidla jako pro jiné náklady. Podle použití je přičleněna jednotlivým činnostem buď přímo (sloupec „d“ – Ostatní přímé náklady), nebo prostřednictvím podpůrných nebo společných nákladů.

Vlastní spotřeba, která se netýká distribuce plynu, je zadávána do výkazu HV4 – 22, 24 do nákladů nelicencovaných činností. Celková výše vlastní spotřeby v tisících Kč musí souhlasit s údajem ve výkazu D2 – 22 (buňka „c17“). Způsob zadání vlastní spotřeby držitel licence popíše v komentáři k regulačním výkazům.

• 2.2.8 Leasing

Majetek pořízený na leasing je pro potřeby regulace vykazován jako odepisovaný majetek v aktivech. Je tedy potřebné z tohoto důvodu upravit i náklady. Tyto úpravy budou provedeny v souladu s postupem uvedeným v příloze č. 6.

Z nákladů budou odečteny leasingové splátky. Místo toho budou přičteny odpisy vypočtené z pořizovací ceny bez finanční marže na základě regulačního odpisového plánu. Finanční marže bude zařazena do finančních nákladů ve stejném režimu jako úrok (distribuční společnost tedy bude žádat Úřad o uznání – není automaticky povoleným nákladem).

• 2.2.9 Finanční náklady

Do tabulky budou zadány saldem nákladové a výnosové úroky a finanční marže do řádku 15 a ostatní finanční náklady (pojištění a bankovní poplatky) do řádku 16. Oba řádky jsou klíčovány stejným způsobem jako podpůrné náklady III.

Ostatní finanční náklady jsou považovány za nepovolené a jsou zadávány do výkazu kontroly hospodářského výsledku HV4–22, 24. Finanční náklady budou podrobně popsány v komentáři k výkazům, který slouží zároveň jako žádost o uznání finančních nákladů.

• 1. Výkaz HV4-22: Výkaz kontroly hospodářského výsledku

Tento výkaz slouží k ověření správnosti údajů uvedených v tabulkách nákladů a výnosů vzhledem k výkazu zisku a ztrát.

Do řádku 1 a 2 jsou automaticky načteny částky nákladů a výnosů z výkazů N6 – 22 a N9 - 24. Do buňky 1b je k povoleným provozním nákladům bez odpisů přičten nákup plynu. Od hodnoty nákupu plynu je odečtena vlastní spotřeba, která je již obsažena v nákladech.

Do řádku 3 jsou zadány nepovolené náklady distribuce plynu.

Do řádků 4 – 7 jsou zadávány náklady a výnosy za ostatní licencované činnosti. Jednotlivě by měly být uvedeny činnosti většího rozsahu, ostatní mohou být shrnuty do jedné položky.

V řádku 8 a 9 jsou vyplňovány náklady a výnosy související s obchodem s cennými papíry a prodejem dlouhodobého majetku a zásob. Vzhledem k velkým obratům a malému saldu jsou tyto náklady odečteny ze základny pro klíčování společných nákladů.

Do řádků 10 – 15 jsou zadávány náklady a výnosy ostatních nelicencovaných činností. Samostatně jsou uvedeny významnější činnosti, zbývající náklady a výnosy, které nebyly zadány výše, jsou uvedeny souhrnně do jednoho řádku.

Do řádku 22 (redukce leasingu v nákladech) je uvedeno saldo vzniklé z provedení úpravy vykazovaných nákladů souvisejících s leasingem. Je zde zadáván rozdíl mezi náklady, které byly při úpravě přičteny (vypočtené odpisy a finanční marže), a mezi náklady, které byly odečteny (leasingové splátky). Pokud je vypočtené saldo záporné, je uvedeno s mínusem. Řádek je v algoritmu odčítán.

V řádku 24 je uvedena daň z příjmu právnických a fyzických osob a v řádku 26 hospodářský výsledek společnosti. Oba tyto údaje jsou převzaty z výkazu zisku a ztrát společnosti.

• 1. Výkaz I4–22: Plán investičních výdajů

Výkaz obsahuje přehled plánovaných investičních výdajů v distribuci plynu.

• 1. Výkaz D2–22: Výkaz nákladů na nákup zemního plynu

Výkaz udává množství nakoupeného zemního plynu celkem a podle jednotlivých dodavatelů, v technických jednotkách a v tisících Kč, a maximální denní odběr. Vypočítává průměrnou nákupní cenu. Dále se uvádí ztráty v dálkovodech a místních sítích a vlastní spotřeba v technických jednotkách a v tisících Kč (při použití průměrné nákupní ceny).

• 1. Výkaz B4–22 SK: Bilance distribuce zemního plynu

Výkaz bilancuje množství plynu distribuovaného distribuční soustavou pro chráněné zákazníky a ostatní účastníky trhu s plynem a vlastní spotřebu v technických jednotkách (MWh) v členění na dálkovody a místní sítě. Dále uvádí počet odběrných míst v členění na dálkovody a místní sítě a podle druhu zákazníků, a maximální denní odběr. Výkaz se vyplňuje za jednotlivá čtvrtletí skutečnými údaji uplynulého kalendářního roku „i–2“.

• 1. Výkaz B4–22 Plán: Bilance distribuce zemního plynu

Výkaz bilancuje množství plynu distribuovaného distribuční soustavou pro chráněné zákazníky a ostatní účastníky trhu s plynem a vlastní spotřebu v technických jednotkách (MWh) v členění na dálkovody a místní sítě. Dále uvádí počet odběrných míst v členění na dálkovody a místní sítě a podle druhu zákazníků, a maximální denní odběr. Výkaz se vyplňuje údaji daného kalendářního roku „i-1“, regulovaného roku „i“ a jako plán na rok „i+1“.

• 1. Výkaz T2–22 SK: Tarifní statistika