Vyhláška o pravidlech pro výpočet kapitálové přiměřenosti obchodníka s cennými papíry, který není bankou, na individuálním základě
Kapitálový požadavek k obecnému úrokovému riziku je roven součtu kapitálových požadavků pro každou jednotlivou měnu včetně zbytkových měn spočtených podle metody splatností podle § 23 nebo metody durací podle § 24 a kapitálového požadavku k úrokovým futures spočteného podle metody marží podle § 25.
HLAVA VII
KAPITÁLOVÝ POŽADAVEK K AKCIOVÉMU RIZIKU
§ 27
(1) Kapitálový požadavek k akciovému riziku obchodník stanoví pouze u akciových nástrojů obchodního portfolia. Akciové nástroje jsou nástroje, které mají alespoň jednu akciovou pozici. Tyto nástroje představují zejména akcie, depozitní poukázky, například globální depozitní certifikáty (GDR), a deriváty.
(2) V případě, že depozitní poukázky jsou pro účely vypořádání zaměnitelné, je možné je konvertovat do podkladových akcií, které obchodník zařazuje do akciových pozic daného národního trhu podle § 29.
§ 28
Kompenzace nástrojů
(1) Obchodník může před stanovením kapitálového požadavku k akciovému riziku kompenzovat opačné akciové nástroje kromě derivátů, jestliže je emitoval týž emitent, jsou si v případě likvidace nebo konkurzu emitenta rovnocenné a jsou ve stejné měně.
(2) V případě akciových derivátů lze kompenzovat deriváty stejného druhu, které byly sjednány mezi dvěma stejnými osobami, mají stejnou splatnost a stejné podkladové nástroje.
§ 29
Akciové pozice
(1) Dlouhé akciové pozice nástrojů včetně podkladových nástrojů pevných derivátů obchodník označuje kladným znaménkem a krátké akciové pozice nástrojů včetně podkladových nástrojů derivátů označuje záporným znaménkem. Dlouhými a krátkými pozicemi pevných termínových operací se rozumí dlouhé a krátké pozice podkladových nástrojů těchto operací.
(2) Akciové pozice, jejichž emitenti jsou zapsáni v obchodním rejstříku nebo v jiném ekvivalentním seznamu v jedné zemi, představují akciové pozice národního trhu.
(3) Hrubá akciová pozice je rovna součtu absolutních hodnot všech akciových pozic. Čistá akciová pozice daného národního trhu je rovna součtu dlouhých a krátkých akciových pozic tohoto trhu.
(4) Převody akciových nástrojů v rámci reverzních rep a rep, půjček cenných papírů a komodit nemění původní akciové pozice převáděných akciových nástrojů protistran. Hotovost, kterou obchodník poskytne v budoucnosti, představuje krátkou úrokovou pozici a hotovost, kterou obchodník přijme v budoucnosti, představuje dlouhou úrokovou pozici.
(5) U akciových forwardů, futures a swapů obchodník akciové pozice použije pro výpočet kapitálového požadavku ke specifickému a obecnému akciovému riziku, úrokové pozice použije pro výpočet kapitálového požadavku ke specifickému a obecnému úrokovému riziku, měnové pozice obchodník použije pro propočet kapitálového požadavku k měnovému riziku.
(6) Obchodník může vyloučit pro stanovení kapitálového požadavku k akciovému riziku dlouhé akciové pozice vyplývající ze zprostředkování úpisu akcií v případě, že tyto akcie jsou bezpodmínečně upsány třetí osobou.
(7) Obchodník může vyloučit pro stanovení kapitálového požadavku k akciovému riziku části dlouhých akciových pozic podle tabulky č. 10 v příloze k této vyhlášce vyplývajících ze zprostředkování úpisu akcií v případě, že nedošlo k upsání předmětných akcií třetí osobou do stanoveného pracovního dne dle tabulky č. 10 v příloze k této vyhlášce ode dne, ke kterému se obchodník zavázal sám předmětné akcie upsat za předem pevně stanovenou cenu.
§ 30
Kapitálový požadavek ke specifickému akciovému riziku
(1) Kapitálový požadavek ke specifickému akciovému riziku se rovná součinu koeficientu 0,04 a hrubé akciové pozice podle § 29 odst. 3 snížené o hrubou akciovou pozici vybraného portfolia podle odstavce 2.
(2) Vybrané portfolio musí splňovat tyto podmínky:
- a) nezahrnuje akcie emitenta, v jehož případě by byl použit koeficient 0,08 podle tabulky č. 5 v příloze k této vyhlášce pro účely stanovení kapitálového požadavku ke specifickému úrokovému riziku,
- b) je sestaveno z akcií obsažených v akciových indexech podle seznamu v tabulce č. 9 v příloze k této vyhlášce,
- c) podíl kterékoliv absolutní hodnoty akciové pozice v tomto portfoliu nesmí převyšovat 5 % hrubé akciové pozice, nebo podíl kterékoliv absolutní hodnoty akciové pozice nesmí převyšovat 10 % hrubé akciové pozice a
- d) součet absolutních hodnot akciových pozic s podílem od 5 % do 10 % hrubé akciové pozice nepřevyšuje 50 % hrubé akciové pozice tohoto portfolia.
(3) Kapitálový požadavek ke specifickému akciovému riziku vybraného portfolia je roven součinu koeficientu 0,02 a hrubé akciové pozice tohoto portfolia.
(4) Kapitálový požadavek ke specifickému akciovému riziku je roven součtu kapitálových požadavků podle odstavce 1 a 2.
§ 31
Kapitálový požadavek k obecnému akciovému riziku
(1) Kapitálový požadavek k obecnému akciovému riziku se rovná součtu součinů koeficientu 0,08 a absolutních hodnot čistých akciových pozic národních trhů podle § 29 odst. 3.
(2) Obchodník může pro účely stanovení kapitálového požadavku k obecnému akciovému riziku akciové futures obchodované na uznaných burzách vyjmout z akciových pozic (metoda marží). Kapitálový požadavek k obecnému akciovému riziku je potom roven součtu kapitálového požadavku podle odstavce 1 a kapitálového požadavku k akciovým futures obchodovaným na uznaných burzách, který je roven součtu marží odpovídajících akciovým futures. Metoda marží musí poskytovat odpovídající měření rizika spojeného s akciovými futures. Tímto způsobem stanovený kapitálový požadavek je větší nebo roven kapitálovému požadavku podle odstavce 1. Pro účely stanovení kapitálového požadavku k měnovému riziku obchodník akciové pozice v cizích měnách akciových futures nezařazuje do pozic podle § 34, které jsou základem pro stanovení měnových pozic obchodníka.
§ 32
Akciové indexy
Obchodník může rozložit akciové indexy podle seznamu v tabulce č. 9 v příloze k této vyhlášce na jednotlivé podkladové akciové nástroje, nebo je může považovat za samostatné akciové nástroje. Akciovou pozici v akciovém indexu obchodník stanoví buď jako vážený součet reálných hodnot podkladových akciových nástrojů nebo jako reálnou hodnotu akciového indexu. Akciové indexy uvedené v tabulce č. 9 v příloze k této vyhlášce obchodník pro účely stanovení kapitálového požadavku ke specifickému akciovému riziku do příslušných akciových pozic nezařazuje.
HLAVA VIII
KAPITÁLOVÝ POŽADAVEK K MĚNOVÉMU RIZIKU
§ 33
(1) Kapitálový požadavek k měnovému riziku obchodník stanoví u vybraných nástrojů obchodního a investičního portfolia obsahujících úrokové, akciové nebo komoditní pozice v cizích měnách, včetně pozic majících charakter cizí měny. Tyto pozice jsou měnovými pozicemi v cizích měnách. Ostatní pozice jsou měnovými pozicemi v korunách. Měnové pozice jsou měnové pozice v cizích měnách a měnové pozice v korunách. Vybranými nástroji jsou rozvahové nástroje, spotové operace a pevné termínové operace. Měnové nástroje jsou nástroje, které mají alespoň jednu měnovou pozici v cizí měně. Z měnových pozic v cizích měnách obchodník vyjímá pozice
- a) nástrojů v cizích měnách, jejichž kurzové rozdíly nejsou zachycovány na účtech nákladů nebo výnosů, a
- b) podkladových nástrojů derivátů sjednaných za účelem zajišťování (§ 4 odst. 5) se proti měnovému riziku plynoucího z nástrojů v cizích měnách, jejichž kurzové rozdíly nejsou zachycovány na účtech nákladů nebo výnosů.
(2) Za cizí měnu se rovněž považuje měnové zlato.
(3) Zúčtovací jednotka, například SDR, se považuje pro účely této vyhlášky za zvláštní měnu, kterou je možné rozdělit na jednotlivé měny podle platného poměru složení.
§ 34
Měnové pozice
(1) Dlouhé měnové pozice nástrojů včetně podkladových nástrojů derivátů obchodník označuje kladným znaménkem a krátké měnové pozice nástrojů včetně podkladových nástrojů derivátů označuje záporným znaménkem. Dlouhými a krátkými měnovými pozicemi pevných termínových operací se rozumí dlouhé a krátké měnové pozice podkladových nástrojů těchto derivátů.
(2) Čistá měnová pozice v cizí měně je součet dlouhých a krátkých měnových pozic v této měně. Tato pozice je dlouhá, je-li uvedený součet kladný, nebo krátká, je-li uvedený součet záporný.
(3) Čistá měnová pozice v korunách je součin koeficientu mínus jedna a čisté měnové pozice v cizích měnách, která je součtem jednotlivých čistých měnových pozic v cizích měnách. Tato pozice je dlouhá, pokud je tento součet záporný, nebo krátká, je-li tento součet kladný.
(4) Celková měnová pozice je součet
- a) větší z hodnot vyjadřujících součet všech dlouhých čistých měnových pozic v cizích měnách, nebo součet všech absolutních hodnot krátkých čistých měnových pozic v cizích měnách (čistá měnová pozice ve zlatě se do těchto součtů nezahrnuje) a
- b) absolutní hodnoty čisté měnové pozice ve zlatě.
§ 35
Silně korelované měny
(1) Obchodník může považovat dvě měny za silně korelované v případě, že ke ztrátě, vypočtené na základě denních kurzů České národní banky cizích měn v každém pracovním dnu předchozích 3 nebo 5 let, u kompenzovaných měnových pozic během následujících 10 pracovních dnů ve výši 4 % nebo méně hodnoty kompenzovaných měnových pozic v daných měnách vyjádřené ve vykazující měně, může dojít s pravděpodobností alespoň 99 % v případě kalkulace provedené na základě tříletého sledování nebo alespoň 95 % v případě kalkulace provedené na základě pětiletého sledování. Dvě měny nelze považovat za silně korelované ode dne, kdy tato podmínka pozbývá platnosti. Korelace měn musí obchodník doložit.
(2) Kompenzovanou měnovou pozicí dvou měn se rozumí menší z absolutních hodnot dlouhé měnové pozice v jedné měně a krátké měnové pozice v druhé měně. Součet dlouhé a krátké měnové pozice se nazývá nekompenzovanou měnovou pozicí. Nekompenzovaná měnová pozice se považuje za čistou měnovou pozici v té měně, jejíž absolutní hodnota měnové pozice před provedením kompenzace je větší. Obchodník zahrnuje tuto nekompenzovanou měnovou pozici do dlouhých čistých měnových pozic nebo krátkých čistých měnových pozic pro účely výpočtu celkové měnové pozice podle § 34 odst. 4.
§ 36
Výpočet kapitálového požadavku k měnovému riziku
(1) Kapitálový požadavek k měnovému riziku se rovná součtu součinu koeficientu 0,04 a kompenzovaných pozic silně korelovaných měn a součinu koeficientu 0,08 a celkové měnové pozice.
(2) Obchodník může pro účely stanovení kapitálového požadavku k měnovému riziku vyjmout měnové pozice v cizích měnách měnových futures obchodovaných na uznaných burzách z měnových pozic (metoda marží). Metoda marží musí poskytovat odpovídající měření rizika spojeného s měnovými futures. Tímto způsobem stanovený kapitálový požadavek je větší nebo roven kapitálovému požadavku podle odstavce 1. Kapitálový požadavek k měnovému riziku je potom roven součtu kapitálového požadavku podle odstavce 1 a kapitálového požadavku k měnovým futures obchodovaným na uznaných burzách, který je součtem marží odpovídajících těmto futures.
HLAVA IX
KAPITÁLOVÝ POŽADAVEK KE KOMODITNÍMU RIZIKU
Díl 1
Komoditní nástroje a jejich pozice
§ 37
Kapitálový požadavek ke komoditnímu riziku obchodník stanoví z komoditních nástrojů obchodního a investičního portfolia. Komoditními nástroji se rozumí nástroje, které mají alespoň jednu komoditní pozici, zejména nástroje, které představují fyzické držení komodit, a deriváty.
§ 38
Kompenzace nástrojů
(1) Obchodník může před stanovením kapitálového požadavku ke komoditnímu riziku kompenzovat opačné komoditní nástroje, pokud jde o stejnou komoditu, jsou ve stejné měně a mají stejnou splatnost a stejné protistrany v případě derivátů.
(2) Obchodník může dále kompenzovat opačné komoditní nástroje v silně korelovaných komoditách podle § 41.
(3) Obchodník může dále kompenzovat opačné komoditní nástroje, se kterými se obchoduje na trhu s denními dodávkami a pokud se jejich zbytkové splatnosti liší nejvýše o 10 dnů.
§ 39
Komoditní pozice
(1) Dlouhé komoditní pozice nástrojů včetně podkladových nástrojů derivátů obchodník označuje kladným znaménkem a krátké komoditní pozice nástrojů včetně podkladových nástrojů derivátů označuje záporným znaménkem. Dlouhými a krátkými pozicemi pevných termínových operací se rozumí dlouhé a krátké pozice podkladových nástrojů těchto operací.
(2) Převody komoditních nástrojů v rámci reverzních rep a rep, půjček komodit nemění původní komoditní pozice převáděných komoditních nástrojů protistran. Hotovost, kterou obchodník poskytne v budoucnosti, představuje krátkou úrokovou pozici a hotovost, kterou obchodník přijme v budoucnosti, představuje dlouhou úrokovou pozici.
(3) U komoditních forwardů, futures a swapů obchodník komoditní pozice použije pro výpočet kapitálového požadavku ke komoditnímu riziku a úrokové pozice použije pro výpočet kapitálového požadavku ke specifickému a obecnému úrokovému riziku, měnové pozice obchodník použije pro výpočet kapitálového požadavku k měnovému riziku.
(4) Pokud krátká komoditní pozice je splatná před dlouhou komoditní pozicí, je třeba, aby obchodník přijal kroky k zabezpečení se proti riziku nedostatečné likvidity, která může nastat na některých trzích.
Díl 2
Kapitálový požadavek ke komoditnímu riziku
§ 40
(1) Obchodník zvolí pro každou komoditu zjednodušenou metodu podle § 42 nebo metodu splatností podle § 43. Obchodník může použít u silně korelovaných komodit podle § 41 společné schéma splatností.
(2) Obchodník může pro komoditní futures obchodované na uznaných burzách použít metodu marží podle § 44, přičemž komoditní pozice těchto nástrojů obchodník nezařazuje do komoditních pozic pro účely kapitálového požadavku ke komoditnímu riziku podle zjednodušené metody i metody splatností, měnové pozice obchodník nezařazuje do měnových pozic pro propočet kapitálového požadavku k měnovému riziku.
§ 41
Silně korelované komodity
(1) Silně korelovanými komoditami se rozumí
- a) komodity, které jsou podle dohody protistran zaměnitelné, nebo
- b) podobné komodity, které jsou blízkými substituty a korelace změn cen těchto komodit v průběhu posledních 12 měsíců před sjednáním kontraktu je vyšší než 0,9.
(2) Silně korelované komodity se považují pro účely stanovení kapitálového požadavku ke komoditnímu riziku s využitím zjednodušené metody podle § 42 a metody splatností podle § 43 za jednu komoditu.
§ 42
Zjednodušená metoda
Kapitálový požadavek ke komoditnímu riziku dané komodity je roven součtu 15 % absolutní hodnoty součtu dlouhých a krátkých komoditních pozic příslušné komodity a 3 % součtu absolutních hodnot krátkých a dlouhých komoditních pozic příslušné komodity.
§ 43
Metoda splatností
(1) Obchodník sestaví pro každou komoditu schéma splatností s časovými pásmy 0 až 1 měsíc včetně, 1 až 3 měsíce včetně, 3 až 6 měsíců včetně, 6 až 12 měsíců včetně, 1 až 2 roky včetně, 2 až 3 roky včetně a nad 3 roky, ve které má alespoň jednu komoditní pozici. Každou komoditní pozici zařadí do příslušného časového pásma. Fyzické zásoby komodity obchodník zařadí do prvního časového pásma.
(2) Obchodník postupně kompenzuje dlouhé a krátké komoditní pozice v jednotlivých časových pásmech od nejnižšího časového pásma s tím, že zbytkovou pozici z nižšího časového pásma postupně přenáší do nejbližšího vyššího časového pásma. V každém vyšším časovém pásmu obchodník opět provádí kompenzace dlouhých a krátkých komoditních pozic včetně přenesené zbytkové pozice. Výsledkem postupných kompenzací je výsledná dlouhá nebo krátká komoditní pozice.
(3) Kapitálový požadavek ke komoditnímu riziku dané komodity je dán součtem
- a) 1,5 % součtu dvojnásobku kompenzovaných pozic v každém časovém pásmu,
- b) 0,6 % součtu absolutních hodnot zbytkových pozic přenášených mezi sousedními časovými pásmy a
- c) 15 % absolutní hodnoty výsledné komoditní pozice.
§ 44
Metoda marží
(1) Kapitálový požadavek ke komoditním futures obchodovaným na uznaných burzách je roven součtu marží odpovídajících těmto komoditním futures. Metoda marží musí poskytovat odpovídající měření rizika spojeného s těmito futures a zároveň tímto způsobem stanovený kapitálový požadavek je větší nebo roven kapitálovému požadavku podle § 42 nebo § 43.
(2) Pro účely stanovení kapitálového požadavku k měnovému riziku obchodník komoditní pozice v cizích měnách komoditních futures nezařazuje do měnových pozic podle § 34, které jsou základem pro stanovení měnových pozic obchodníka.
§ 45
Výpočet kapitálového požadavku ke komoditnímu riziku
Kapitálový požadavek ke komoditnímu riziku je roven součtu kapitálových požadavků pro každou jednotlivou komoditu spočtených podle zjednodušené metody podle § 42, metody splatností podle § 43 nebo metody marží podle § 44.
HLAVA X
KAPITÁLOVÝ POŽADAVEK K OPCÍM
Díl 1
Kompenzace a pozice opcí
§ 46
Kapitálový požadavek k opcím obchodník stanoví z opcí včetně warrantů zařazených do obchodního portfolia a měnových a komoditních opcí včetně warrantů zařazených do investičního portfolia.
§ 47
Kompenzace opcí
Obchodník může před stanovením kapitálového požadavku k opcím kompenzovat opačné opce, jestliže jsou stejného druhu, byly sjednány mezi dvěmi stejnými osobami, mají stejnou realizační cenu a zbytkovou splatnost a mají stejné podkladové nástroje.
§ 48
Pozice opcí
Úrokové, akciové, měnové a komoditní pozice opcí obchodník vyjadřuje v delta ekvivalentech opcí. Delta ekvivalenty opcí se rovnají delta ekvivalentům reálných hodnot podkladových nástrojů. Delta ekvivalent reálné hodnoty podkladové pohledávky obchodník označuje kladným znaménkem a delta ekvivalent reálné hodnoty podkladového závazku záporným znaménkem.
Díl 2
Kapitálový požadavek k opcím
§ 49
Obchodník zvolí pro každou opci zjednodušenou metodu podle § 50, metodu delta plus podle § 51 nebo metodu marží podle § 52.
§ 50
Zjednodušená metoda
(1) Obchodník použije zjednodušenou metodu pouze v případě, že v jeho portfoliu jsou jen nakoupené opce nebo pokud všechny prodané opce jsou dokonale kompenzovány stejnými nakoupenými opcemi.
(2) Obchodník nezahrnuje při použití zjednodušené metody pozice nástrojů zajištěných opcí a pozice podkladových nástrojů opcí do pozic podle § 20, § 29, § 34 a § 39 pro účely stanovení kapitálových požadavků k úrokovému, akciovému, měnovému a komoditnímu riziku.
(3) Kapitálový požadavek k opci je roven rozdílu součinu reálné hodnoty podkladového nástroje a koeficientu podle odstavce 4 a vnitřní hodnoty opce (pokud je kladný), pokud obchodník má v portfoliu zajištěný nástroj a zajišťovací opci. Pokud obchodník nemá ve svém portfoiu zajištěný nástroj, avšak má v portfoliu nakoupenou opci, kapitálový požadavek k opci je roven menší z hodnot, kterými jsou
- a) reálná hodnota podkladového nakupovaného nebo prodávaného nástroje násobená koeficientem podle odstavce 4,
- b) reálná hodnota opce.
(4) Obchodník zvolí koeficient v závislosti na druhu opce. V případě
- a) úrokových opcí je koeficient roven součtu koeficientu, který odpovídá koeficientu specifického úrokového rizika podle tabulky č. 5 v příloze k této vyhlášce, a koeficientu 0,08,
- b) akciových opcí je koeficient roven součtu koeficientu specifického akciového rizika podle § 30 a koeficientu 0,08,
- c) měnových opcí je koeficient roven 0,08,
- d) komoditních opcí je koeficient roven 0,15.
(5) Kapitálový požadavek k opcím je roven součtu kapitálových požadavků stanovených podle odstavce 3.
(6) Kapitálový požadavek k opcím podle odstavce 5 obchodník přičítá podle druhu opcí (úrokové, akciové, měnové a komoditní) k odpovídajícím kapitálovým požadavkům k úrokovému, akciovému, měnovému a komoditnímu riziku. Kapitálový požadavek k úrokovým opcím obchodník rozdělí na dvě části v poměru, který odpovídá poměru koeficientu specifického úrokového rizika podle tabulky č. 5 v příloze k této vyhlášce a koeficientu 0,08. Část kapitálového požadavku k úrokovým opcím odpovídající koeficientu specifického rizika obchodník přičte ke kapitálovému požadavku ke specifickému úrokovému riziku podle § 21. Druhou část kapitálového požadavku k úrokovým opcím odpovídající koeficientu 0,08 obchodník přičítá ke kapitálovému požadavku k obecnému úrokovému riziku podle § 26. V případě kapitálového požadavku k akciovým opcím obchodník postupuje stejným způsobem, což znamená že kapitálový požadavek k akciovým opcím rozdělí na dvě části v poměru, který odpovídá poměru koeficientu specifického akciového rizika podle § 30 a koeficientu 0,08. První část kapitálového požadavku k akciovým opcím obchodník přičte ke kapitálovému požadavku ke specifickému akciovému riziku podle § 30 a druhou část k obecnému akciovému riziku podle § 31. Kapitálový požadavek k měnovým opcím obchodník přičte ke kapitálovému požadavku k měnovému riziku podle § 36. Kapitálový požadavek ke komoditním opcím obchodník přičte kapitálovému požadavku ke komoditnímu riziku podle § 45.
§ 51
Metoda delta plus
(1) Obchodník stanoví delta ekvivalenty opcí. Tyto delta ekvivalenty pak zařadí do pozic podle § 20, § 29 a § 39, které jsou základem pro výpočet kapitálového požadavku ke specifickému úrokovému riziku podle § 21 a obecnému úrokovému riziku podle § 26, kapitálového požadavku ke specifickému akciovému riziku podle § 30 a obecnému akciovému riziku podle § 31 a kapitálového požadavku ke komoditnímu riziku podle § 45.
(2) Obchodník zařadí delta ekvivalenty v cizích měnách opcí do pozic podle § 34, které jsou základem pro výpočet kapitálového požadavku k měnovému riziku podle § 36.
(3) Při použití metody delta plus obchodník dále stanoví kapitálový požadavek k riziku gama a vega.
(4) Kladné a záporné hodnoty gama obchodník sečte pro jednotlivé opce, jejichž podkladový nástroj je stejný. Pokud je tento součet záporný, počítá obchodník kapitálový požadavek k riziku gama, který je roven součinu jedné poloviny absolutní hodnoty gama a druhé mocniny změny reálné hodnoty podkladového nástroje. Pro účely tohoto ustanovení se rozumí
- a) stejnými podkladovými nástroji v případě
-
- úrokových měr nástroje, které jsou zařazeny do jednoho časového pásma podle tabulky č. 7 v příloze k této vyhlášce nebo tabulky č. 8 v příloze k této vyhlášce v závislosti na tom, jaká metoda stanovení kapitálového požadavku k obecnému úrokovému riziku byla zvolena,
-
- akcií a akciových indexů nástroje akciové pozice, které jsou zařazeny do jednoho národního trhu podle § 29,
-
- cizích měn a zlata jednotlivé měny a zlato,
-
- komodit jednotlivé komodity,
- b) změnou reálné hodnoty podkladového nástroje v případě
-
- úrokových opcí, pokud je podkladovým nástrojem dluhopis, součin reálné hodnoty tohoto dluhopisu a koeficientu podle tabulky č. 7 v příloze k této vyhlášce. Pokud je podkladovým nástrojem úroková míra, hodnota podkladového aktiva obchodník násobí předpokládanou změnou úrokové míry podle tabulky č. 7 v příloze k této vyhlášce,
-
- akciových a měnových opcí součin reálné hodnoty podkladového nástroje a koeficientu 0,08,
-
- komoditních opcí součin reálné hodnoty podkladového nástroje a koeficientu 0,15.
(5) Kapitálový požadavek k riziku gama obchodník stanoví jako součet kapitálových požadavků k riziku gama spočtených pro opce se stejnými podkladovými nástroji.
(6) Kapitálový požadavek k riziku vega obchodník počítá pro každou opci a je roven součinu hodnoty vega, volatility reálné hodnoty podkladového nástroje (druh volatility, například denní, měsíční nebo implikovanou, obchodník zvolí v závislosti na charakteru opce) a koeficientu 0,25. Kapitálový požadavek k riziku vega se rovná součtu kapitálových požadavků k riziku vega spočtených pro každou opci.
(7) Kapitálové požadavky k riziku gama a vega obchodník přičítá podle druhu opcí (úrokové, akciové, měnové a komoditní) ke kapitálovému požadavku k obecnému úrokovému riziku podle § 26, kapitálovému požadavku k obecnému akciovému riziku podle § 31, kapitálovému požadavku k měnovému riziku podle § 36 nebo kapitálovému požadavku ke komoditnímu riziku podle § 45.
§ 52
Metoda marží
(1) Obchodník může použít metodu marží pouze pro stanovení kapitálového požadavku k opcím obchodovaným na uznaných burzách. Kapitálový požadavek takové opce je roven marži. Metoda marží musí poskytovat odpovídající měření rizika spojeného s opcemi. Tímto stanovený kapitálový požadavek je větší nebo roven kapitálovému požadavku podle § 50 nebo § 51.
(2) Kapitálový požadavek ke specifickému riziku opcí obchodník počítá, pokud podkladovými nástroji jsou úrokové nebo akciové nástroje. Kapitálový požadavek ke specifickému riziku takových opcí je roven součtu součinů delta ekvivalentů úrokových nebo akciových opcí a koeficientů specifického rizika podle tabulky č. 5 v příloze k této vyhlášce, nebo koeficientů podle § 30. Kapitálový požadavek ke specifickému riziku opcí obchodník přičte ke kapitálovému požadavku ke specifickému úrokovému riziku podle § 21 nebo ke kapitálovému požadavku ke specifickému akciovému riziku podle § 30 v závislosti na podkladovém nástroji.
(3) Marže obchodník přičítá podle druhu opcí (úrokové, akciové, měnové a komoditní) ke kapitálovému požadavku k obecnému úrokovému riziku podle § 26, kapitálovému požadavku k obecnému akciovému riziku podle § 31, kapitálovému požadavku k měnovému riziku podle § 36 nebo kapitálovému požadavku ke komoditnímu riziku podle § 45.
(4) Pro účely stanovení kapitálového požadavku k měnovému riziku obchodník delta ekvivalenty v cizích měnách opcí do pozic podle § 34 nezařazuje.
HLAVA XI
KAPITÁLOVÁ PŘIMĚŘENOST
§ 53
Limit kapitálové přiměřenosti
(1) Kapitálová přiměřenost obchodníka se rovná součinu 8 % a podílu, v jehož čitateli je kapitál obchodníka podle § 7 odst. 5 a ve jmenovateli je součet kapitálového požadavku A podle § 3 odst. 2 a kapitálového požadavku B podle § 3 odst. 3.
(2) Kapitálová přiměřenost nevyužitého tier 3 podle § 7 odst. 13 se rovná součinu 8 % a podílu, v jehož čitateli je nevyužitý tier 3 a ve jmenovateli je součet kapitálového požadavku A a kapitálového požadavku B.
(3) Kapitálová přiměřenost obchodníka podle odstavce 1 musí dosahovat nejméně 8 %.
ČÁST TŘETÍ
KAPITÁLOVÁ PŘIMĚŘENOST NA KONSOLIDOVANÉM ZÁKLADĚ
§ 53a
Metody konsolidace dat osob, které jsou součástí regulovaného konsolidačního celku
Ovládající obchodník nebo finanční holdingová společnost, jejíchž konsolidační celek podléhá dozoru Komise na konsolidovaném základě (dále jen „ovládající osoba“), používá pro konsolidaci dat osob, které jsou součástí regulovaného konsolidačního celku, pouze metody konsolidace podle mezinárodních účetních standardů, a to
- a) plnou pro konsolidaci dat ovládající osoby a ovládaných osob,
- b) poměrnou pro konsolidaci dat ovládající osoby a společně řízených osob.
§ 53b
Pravidla kapitálové přiměřenosti na konsolidovaném základě
(1) Pro účely vymezení pravidel kapitálové přiměřenosti ovládajících osob se postupuje přiměřeně podle části druhé, pokud není v této části stanoveno jinak.
(2) Osobou, která je součástí konsolidačního celku a jejíž zahrnutí do konsolidačního celku není vhodné nebo může zkreslit výsledky dozoru na konsolidovaném základě [§ 152 odst. 2 písm. c) zákona], je ovládaná osoba nebo společně řízená osoba, pokud prokazatelně
- a) ovládaná osoba nebo společně řízená osoba sídlí v zemi, kde existují právní překážky pro poskytování potřebných informací nebo existují překážky pro převod zisků,
- b) hodnota aktiv jednotlivé ovládané osoby nebo jednotlivé společně řízené osoby je menší než 1 % včetně celkové hodnoty aktiv ovládající osoby. Pokud však celkový součet aktiv takových osob přesáhne 1 % celkové hodnoty aktiv ovládající osoby, tyto ovládané osoby a společně řízené osoby se do regulovaného konsolidačního celku zahrnují,
- c) podíl na ovládané osobě, přidružené společnosti nebo na společně řízené osobě je držen se záměrem prodeje v blízké budoucnosti; nedojde-li k prodeji do jednoho roku od nabytí podílu, tato výjimka neplatí a ovládaná osoba nebo společně řízená osoba se do regulovaného konsolidačního celku zahrne, nebo
- d) ovládaná osoba nebo společně řízená osoba je v likvidaci nebo je na její majetek prohlášen konkurs.
(3) Kapitálem regulovaného konsolidačního celku se rozumí součet kapitálu odvozeného z konsolidované rozvahy sestavené ovládající osobou za regulovaný konsolidační celek, vymezený podle § 7 odst. 5 a části menšinového vlastního kapitálu (kreditní zůstatek) zahrnující podíl menšinových společníků na
- a) splaceném základním kapitálu,
- b) splaceném emisním ážiu,
- c) povinných rezervních fondech,
- d) ostatních rezervních fondech vytvořených ze zisku s výjimkou rezervních fondů účelově vytvořených,
- e) nerozděleném zisku z předchozích období po zdanění, pokud zisk příslušných období byl potvrzen auditorem v auditu účetní závěrky, společníci nebo valná hromada tuto roční závěrku schválili a rozhodli o výši nerozděleného zisku,
- f) hospodářském výsledku ve schvalovacím řízení v případě, že tento výsledek odsouhlasený auditorem představuje zisk, do kterého byly promítnuty předpokládané dividendy a další platby z předpokládaného rozdělení zisku,
snížený o podíl menšinových společníků na vlastním kapitálu (debetní zůstatek), včetně jejich podílu na neuhrazené ztrátě z předchozích let, a dále na hospodářském výsledku ve schvalovacím řízení, pokud tento výsledek představuje ztrátu.
§ 53c
Kapitálové požadavky
(1) Kapitálovým požadavkem se rozumí hodnota v korunách českých propočtená podle § 7 odst. 5 a vyjadřující potřebu odpovídajícího kapitálového krytí podstupovaných rizik regulovaného konsolidačního celku. Kapitálový požadavek je složen z kapitálového požadavku A a kapitálového požadavku B.
(2) Kapitálový požadavek A se rovná kapitálovému požadavku k úvěrovému riziku investičního portfolia podle části druhé hlavy třetí.
(3) Kapitálový požadavek B se rovná součtu kapitálových požadavků
- a) k úvěrovému riziku obchodního portfolia podle části druhé hlavy čtvrté,
- b) k riziku angažovanosti obchodního portfolia podle části druhé hlavy páté,
- c) k obecnému úrokovému riziku podle části druhé hlavy šesté,
- d) k obecnému akciovému riziku podle části druhé hlavy sedmé,
- e) k měnovému riziku podle části druhé hlavy osmé a
- f) ke komoditnímu riziku podle části druhé hlavy deváté.
Kapitálový požadavek k opcím se přičítá ke kapitálovému požadavku ke specifickému a obecnému úrokovému riziku, kapitálovému požadavku ke specifickému a obecnému akciovému riziku, kapitálovému požadavku k měnovému riziku a kapitálovému požadavku ke komoditnímu riziku.
(4) Pro konsolidaci úrokových a akciových pozic nástrojů obchodního portfolia a měnových a komoditních pozic nástrojů investičního a obchodního portfolia ovládající osoby a ovládané osoby nebo společně řízeného podniku může ovládající osoba použít metodu plné konsolidace nebo poměrné konsolidace, pokud
- a) ovládající osoba řídí rizika na konsolidovaném základě,
- b) ovládaná osoba nebo společně řízená osoba jsou povinny dodržovat stanovený limit kapitálové přiměřenosti na individuálním základě podle zvláštního právního předpisu nebo zahraniční právní úpravy odpovídající právu Evropských společenství a tento limit splňují, a
- c) právo země sídla ovládající osoby, ovládané osoby anebo společně řízeného podniku nezakazuje převod jednotlivých složek kapitálu v rámci regulovaného konsolidačního celku.
(5) Pokud kritéria uvedená v odstavci 4 nejsou splněna, použije se pro stanovení kapitálových požadavků k úrokovému, akciovému a úvěrovému riziku obchodního portfolia nebo měnovému a komoditnímu riziku nástrojů investičního a obchodního portfolia regulovaného konsolidačního celku metoda agregace plus.
(6) Metodou agregace plus se rozumí metoda, podle které se kapitálové požadavky stanovené na individuálním základě podle části druhé nebo zahraniční právní úpravy odpovídající příslušným požadavkům práva Evropských společenství ovládající osobou, ovládanou osobou a společně řízenou osobou sečtou. Kompenzace dlouhých a krátkých pozic nástrojů není možná. Metoda agregace plus se nepovažuje za metodu konsolidace.
§ 53d
Limit kapitálové přiměřenosti na konsolidovaném základě
(1) Kapitálová přiměřenost ovládající osoby na konsolidovaném základě se rovná součinu 8 % a podílu, v jehož čitateli je kapitál regulovaného konsolidačního celku podle § 53b odst. 3 a ve jmenovateli je součet kapitálového požadavku A regulovaného konsolidačního celku podle § 53c odst. 2 a kapitálového požadavku B regulovaného konsolidačního celku podle § 53c odst. 3. Pokud byla použita metoda agregace plus podle § 53c odst. 5 a 6, ve jmenovateli se uvádí součet kapitálového požadavku A regulovaného konsolidačního celku a součtu kapitálových požadavků B osob, které jsou součástí regulovaného konsolidačního celku, které byly stanoveny na individuálním základě.
(2) Kapitálová přiměřenost ovládající osoby na konsolidovaném základě nevyužitého tier 3 se rovná součinu 8 % a podílu, v jehož čitateli je nevyužitý tier 3 regulovaného konsolidačního celku podle § 7 odst. 13 a ve jmenovateli je součet kapitálového požadavku A regulovaného konsolidačního celku a kapitálového požadavku B regulovaného konsolidačního celku. Pokud byla použita metoda agregace plus podle § 53c odst. 5 a 6, ve jmenovateli se uvádí součet kapitálového požadavku A regulovaného konsolidačního celku a součtu kapitálových požadavků B osob, které jsou součástí regulovaného konsolidačního celku, které byly stanoveny na individuálním základě.
(3) Kapitálová přiměřenost ovládající osoby na konsolidovaném základě podle odstavce 1 musí dosahovat alespoň 8 %.
§ 53e
Limity čisté angažovanosti investičního portfolia na konsolidovaném základě
(1) Čistá angažovanost investičního portfolia (§ 13 odst. 9) regulovaného konsolidačního celku vůči jedné osobě nebo jedné ekonomicky spjaté skupině osob (§ 14) s výjimkou osob uvedených v odstavci 2 nesmí přesáhnout 25 % kapitálu regulovaného konsolidačního celku podle § 53b odst. 3 sníženého o využitý tier 3 regulovaného konsolidačního celku podle § 7 odst. 12.
(2) Čistá angažovanost investičního portfolia regulovaného konsolidačního celku nesmí přesáhnout 20 % kapitálu regulovaného konsolidačního celku podle § 53b odst. 3 sníženého o využitý tier 3 regulovaného konsolidačního celku vůči
- a) osobě, která je osobou propojenou s obchodníkem^7),
- b) ekonomicky spjaté skupině osob, v níž alespoň jedna osoba je osobou propojenou s obchodníkem,
- c) ekonomicky spjaté skupině osob s tím, že alespoň na jedné osobě má kvalifikovanou účast osoba propojená s obchodníkem,
- d) právnickým osobám, ve kterých má obchodník kvalifikovanou účast, nebo
- e) ekonomicky spjaté skupině osob, v níž alespoň jedna osoba je právnickou osobou, ve které má obchodník kvalifikovanou účast.
(3) Úhrn čistých angažovaností investičního portfolia regulovaného konsolidačního celku vůči osobám nebo ekonomicky spjatým skupinám osob podle odstavců 1 a 2, vůči nimž čistá angažovanost dosahuje 10 a více procent kapitálu regulovaného konsolidačního celku sníženého o využitý tier 3, nesmí přesáhnout 800 % kapitálu regulovaného konsolidačního celku podle § 53b odst. 3 sníženého o využitý tier 3. Pokud je osoba zařazena ve více ekonomicky spjatých skupinách osob, zahrne pro účely tohoto limitu ovládající osoba čistou angažovanost investičního portfolia vůči této osobě pouze do jedné ekonomicky spjaté skupiny. Pro účely sledování limitu 800 % ovládající osoba zahrnuje i čistou angažovanost investičního portfolia vůči skupině, jejíž objem klesl pod 10 % kapitálu regulovaného konsolidačního celku podle § 53b odst. 3, sníženého o využitý tier 3.
(4) Limitům čisté angažovanosti investičního portfolia regulovaného konsolidačního celku nepodléhá angažovanost vůči subjektům uvedeným v § 15 odst. 4.
ČÁST ČTVRTÁ
ROZSAH, ZPŮSOB A LHŮTY PRO PŘEDÁVÁNÍ INFORMACÍ
HLAVA I
OBCHODNÍCI S CENNÝMI PAPÍRY DODRŽUJÍCÍ KAPITÁLOVOU PŘIMĚŘENOST NA INDIVIDUÁLNÍM ZÁKLADĚ
§ 53f
(1) Obchodník, který dodržuje kapitálovou přiměřenost na individuálním základě, bez zbytečného odkladu ohlásí Komisi pokles kapitálové přiměřenosti podle § 53 pod 8 % a překročení limitů čisté angažovanosti investičního portfolia obchodníka podle § 15.
(2) Informace podle odstavce 1 obchodník Komisi zašle spolu se standardizovaným datovým formulářem určeným k hlášení kapitálové přiměřenosti a angažovanosti obchodníka s údaji ke dni poklesu kapitálové přiměřenosti, případně překročení limitů čisté angažovanosti investičního portfolia, a s účetními doklady a daty potřebnými pro výpočet kapitálové přiměřenosti a čisté angažovanosti investičního portfolia k danému dni.
HLAVA II
OSOBY ZAHRNUTÉ DO KONSOLIDAČNÍHO CELKU
§ 53g
Rozsah informací
(1) Ovládající osoba a smíšená holdingová společnost [§ 151 odst. 1 písm. e) zákona] předloží Komisi grafické znázornění struktury konsolidačního celku a seznam jí ovládaných osob a přidružených společností s tím, že u každé z nich uvede
- a) obchodní firmu nebo název a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
- b) výši upsaného a výši splaceného základního kapitálu,
- c) výši přímého a nepřímého podílu ovládající osoby nebo smíšené holdingové společnosti na základním kapitálu a hlasovacích právech, případně jiný způsob, kterým vykonává rozhodující nebo významný vliv v ovládaných osobách nebo přidružených společnostech,
- d) údaje o osobách [§ 2 písm. b) zákona], které jsou statutárním orgánem, členem statutárního orgánu, členem dozorčí rady nebo jiného kontrolního orgánu obchodních společností, a předmět podnikání těchto společností,
- e) předmět podnikání nebo činnosti zapsaný v obchodním rejstříku a vymezení činností skutečně prováděných,
- f) název a adresu orgánu, který v zahraničí vykonává dohled nad poskytováním služeb na finančním trhu ovládané osoby nebo přidružené společnosti,
- g) přehled služeb poskytovaných ovládající osobě a smíšené holdingové společnosti,
- h) seznam dalších osob, které mají kvalifikovanou účast na ovládané osobě, s uvedením výše jejich přímého nebo nepřímého podílu na základním kapitálu a hlasovacích právech, případně jiného způsobu, jakým tyto osoby vykonávají v ovládané osobě významný vliv, a
- i) informaci, zda a který auditor provádí audit.
(2) Ovládající osoba a smíšená holdingová společnost předloží Komisi informace o sobě v rozsahu podle odstavce 1 písm. a), b), d), e), f) a i).
(3) Ovládající osoba předloží Komisi dále
- a) grafické znázornění struktury regulovaného konsolidačního celku s uvedením používané metody konsolidace podle § 53a, popřípadě uvede, zda bude využívána metoda agregace plus podle § 53c odst. 5 a 6, a to u každé jednotlivé ovládané osoby, přidružené společnosti a společně řízené osoby,
- b) údaje o osobách [§ 2 písm. b) zákona], které jsou statutárním orgánem, členem statutárního orgánu, členem dozorčí rady nebo jiného kontrolního orgánu ovládané osoby, přidružené společnosti a společně řízené osoby nebo jiné obchodní společnosti, a předmět podnikání těchto společností,
- c) seznam dalších osob, které mají kvalifikovanou účast na ovládané osobě, přidružené společnosti a společně řízené osobě s uvedením výše jejich přímého nebo nepřímého podílu na základním kapitálu a hlasovacích právech, případně jiného způsobu, jakým tyto osoby vykonávají v ovládané osobě, přidružené společnosti a společně řízené osobě, významný vliv,
- d) seznam ovládaných osob, přidružených společností a společně řízených osob nezahrnutých do regulovaného konsolidačního celku spolu s průkazným odůvodněním,
- e) seznam osob s kvalifikovanou účastí na ovládající osobě s uvedením výše jejich přímého a nepřímého podílu na základním kapitálu a hlasovacích právech, případně jiného způsobu, jakým je vykonáván rozhodující nebo významný vliv v ovládající osobě,
- f) přehled služeb poskytovaných ovládající osobou dalším osobám, které jsou součástí konsolidačního celku, a přehled služeb vzájemně poskytovaných mezi osobami, které jsou součástí konsolidačního celku, a
- g) další informace, jsou-li zapotřebí k objasnění struktury a vazeb konsolidačního celku a regulovaného konsolidačního celku.
(4) Ovládající osoba doloží zprávou auditora, že informace předkládané podle odstavců 1 až 3 jsou úplné a správné, a to vždy o stavu k 31. prosinci.
§ 53h
Informování o kapitálové přiměřenosti
(1) Obchodník, který je součástí regulovaného konsolidačního celku, informuje Komisi o dodržování pravidel kapitálové přiměřenosti ovládajícími osobami regulovaného konsolidačního celku v elektronické podobě ve formě datové zprávy^8) vypracované podle standardizovaného datového formuláře, jehož vzor je přílohou této vyhlášky, a to o stavu k 30. červnu a k 31. prosinci kalendářního roku, vždy nejpozději do 1 měsíce po uplynutí těchto termínů. Standardizovaný datový formulář uveřejňuje Komise způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2) Systém sestavování informace podle odstavce 1 musí být ověřen interním auditorem nebo auditorem. Při ověřování informací od osob zahrnutých do regulovaného konsolidačního celku lze využít interního auditora těchto osob nebo auditora. Ovládající osoba doloží zprávou auditora, že informace podle odstavce 1 jsou úplné a správné, a to vždy o stavu k 31. prosinci.
§ 53i
Způsob a lhůty pro předávání informací
(1) Ovládající osoba a smíšená holdingová společnost předkládají informace v elektronické podobě ve formě datové zprávy^8)vypracované podle standardizovaného datového formuláře, jehož vzor je přílohou č. 2 této vyhlášky, podle stavu k 31. prosinci vždy nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku.
(2) Osoba, která se stane ovládající osobou nebo smíšenou holdingovou společností, předloží první informace podle § 53g, včetně informace podle § 53b odst. 2, které prokazují důvody pro nezahrnutí osoby do konsolidačního celku, v podobě podle odstavce 1 do 30 dnů ode dne, kdy se stala ovládající osobou nebo smíšenou holdingovou společností, a to s údaji ke dni, kdy se stala ovládající osobou nebo smíšenou holdingovou společností. Ovládající osoba a smíšená holdingová společnost informují Komisi neprodleně o všech změnách údajů, které jsou předmětem informační povinnosti. Pokud se změna týká struktury konsolidačního celku nebo regulovaného konsolidačního celku, přikládají nové grafické znázornění struktury tohoto celku.
(3) Informace podle § 53h a podle odstavců 1 a 2 ovládající osoba a smíšená holdingová společnost zasílají Komisi elektronickou poštou, na záznamovém médiu nebo na základě připojení prostřednictvím pevného telekomunikačního okruhu^9). Informace musí být opatřena zaručeným elektronickým podpisem^10) založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb^11).
ČÁST PÁTÁ
VNITŘNÍ KONTROLNÍ MECHANISMY
HLAVA I
OBCHODNÍCI DODRŽUJÍCÍ KAPITÁLOVOU PŘIMĚŘENOST NA INDIVIDUÁLNÍM ZÁKLADĚ
§ 53j
(1) Obchodník uchovává data potřebná pro výpočet kapitálové přiměřenosti a sledování všech limitů stanovených touto vyhláškou nejméně po dobu 5 let; tím nejsou dotčena pravidla stanovená zvláštními právními předpisy o archivnictví, která obsahují lhůtu delší.
(2) Obchodník používá pro účely výpočtů podle této vyhlášky pozice, které zohledňují veškeré operace sjednané do 24. hodiny daného dne.
(3) S nástroji, které nejsou uvedeny v § 18, 27 a 37 a se složenými nástroji nakládá obchodník podle postupů, které vycházejí z postupů pro účtování. Komise může požádat o předložení těchto postupů a jejich úpravu, pokud to vyžaduje zejména charakter podstupovaných rizik.
§ 53k
(1) Obchodník vytvoří systém řízení rizik, který odpovídá rozsahu a složitosti činností tak, aby poskytl nezkreslený obraz o míře podstupovaných rizik obchodníka. Systém musí rovněž soustavně na denní bázi poskytovat informace o pozicích zaujímaných obchodníkem, o jeho angažovanosti vůči jednotlivým osobám či ekonomicky spjatým skupinám.
(2) Obchodník upraví v souladu s touto vyhláškou vnitřním předpisem zásady řízení rizik. Tento předpis musí obsahovat alespoň
- a) typy činností, které budou při řízení rizik obchodníkem prováděny,
- b) postupy pro identifikaci, měření, sledování a omezování rizik,
- c) postupy stanovení reálných hodnot nástrojů podle § 5,
- d) soustavu limitů používanou při řízení rizik, včetně postupů při překročení limitů,
- e) způsob organizování toku informací zejména o výsledných pozicích z realizovaných operací a o vyhodnocení vnitřních limitů,
- f) vymezení pravomocí a povinností odpovědných zaměstnanců při řízení rizik a
- g) povinnosti útvaru interního auditu při prověřování systému řízení rizik.
(3) Vnitřní předpis podle odstavce 2 musí být schválen statutárním orgánem obchodníka. Obchodník zabezpečí, aby na jeho dodržování dohlížela dozorčí rada obchodníka.
(4) Statutární orgán obchodníka musí být pravidelně a spolehlivě informován o dodržování postupů a zásad definovaných ve vnitřním předpisu podle odstavce 3, včetně dodržování limitů kapitálové přiměřenosti a dalších vnitřních limitů stanovených obchodníkem.
HLAVA II
OSOBY ZAHRNUTÉ DO KONSOLIDAČNÍHO CELKU
§ 53l
(1) Ovládající osoba zajistí, aby u všech osob, které jsou součástí regulovaného konsolidačního celku, existovaly dostatečné vnitřní kontrolní mechanismy zajišťující úplnost a správnost veškerých údajů a informací předávaných Komisi. Postupy uplatňované v systému pro předávání těchto údajů a informací v rámci regulovaného konsolidačního celku musí být dostatečně transparentní.
(2) Ovládající osoba vytvoří systém řízení rizik, který odpovídá rozsahu a složitosti činností tak, aby poskytl nezkreslený obraz o míře podstupovaných rizik regulovaného konsolidačního celku. Systém musí zejména soustavně poskytovat informace o pozicích zaujímaných osobami, které jsou součástí regulovaného konsolidačního celku, a o angažovanosti vůči jednotlivým osobám a ekonomicky spjatým skupinám osob, včetně angažovanosti z titulu úpisu cenných papírů.
(3) Ovládající osoba vytvoří v rámci řízení rizik takový systém vlastních limitů, který zajistí soustavné dodržování limitů stanovených touto vyhláškou. Ovládající osoba musí dodržování limitů na vyžádání Komise věrohodně doložit.
(4) Ovládající osoba uchovává data potřebná pro sledování dodržování limitů stanovených touto vyhláškou nejméně po dobu pěti let; tím nejsou dotčena pravidla stanovená zvláštními právními předpisy o archivnictví, která stanoví lhůtu delší.
(5) Ovládající osoba zajistí existenci a funkčnost dostatečných kontrolních mechanismů při sestavování informace podle § 53h odst. 1.
ČÁST ŠESTÁ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 54
Společná ustanovení
(1) Obchodník je povinen Komisi oznámit bez zbytečného odkladu pokles kapitálové přiměřenosti podle § 53 pod 8 % a překročení limitů čisté angažovanosti investičního portfolia obchodníka podle § 15.
(2) Oznámení podle odstavce 1 obchodník Komisi zašle spolu se standardizovaným datovým formulářem určeným k hlášení kapitálové přiměřenosti a angažovanosti obchodníka sestaveným ke dni poklesu kapitálové přiměřenosti, případně překročení limitů čisté angažovanosti investičního portfolia, a s účetními doklady a daty potřebnými pro výpočet kapitálové přiměřenosti a čisté angažovanosti investičního portfolia k danému dni.
§ 55
(1) Obchodník dodržuje limity stanovené touto vyhláškou soustavně. Dodržování limitů musí obchodník věrohodně doložit.
(2) Obchodník uchovává účetní doklady a data potřebná pro výpočet kapitálové přiměřenosti a sledování všech limitů stanovených touto vyhláškou nejméně po dobu 5 let.
(3) Obchodník používá pro účely výpočtů podle této vyhlášky pozice, které zohledňují veškeré operace sjednané do 24. hodiny daného dne.
(4) S nástroji, které nejsou uvedeny v § 18, § 27 a § 37 a se složenými nástroji obchodník nakládá podle vlastních postupů, které vycházejí z postupů pro účtování. Komise může požádat o předložení těchto vlastních postupů a jejich úpravu, pokud to bude vyžadovat zejména charakter podstupovaných rizik.
§ 56
(1) Obchodník zabezpečí, aby byla zajištěna úplnost a správnost výpočtů požadovaných touto vyhláškou a údajů předávaných Komisi.
(2) Obchodník vytvoří systém řízení rizik, který odpovídá rozsahu a složitosti činností tak, aby poskytl nezkreslený obraz o míře podstupovaných rizik obchodníka. Systém musí mimo jiné soustavně (na denní bázi) poskytovat informace o pozicích zaujímaných obchodníkem, o jeho angažovanosti vůči jednotlivým osobám či ekonomicky spjatým skupinám.
(3) Obchodník vydá vnitřní předpis, kterým v souladu s touto vyhláškou upraví zásady řízení rizik. Tento předpis musí obsahovat alespoň
- a) typy činností, které budou obchodníkem prováděny,
- b) postupy pro identifikaci, měření, sledování a omezování rizik,
- c) postupy stanovení reálných hodnot nástrojů podle § 5,
- d) soustavu limitů používanou při řízení rizik, včetně postupů při překročení limitů,
- e) způsob organizování toku informací zejména o výsledných pozicích z realizovaných operací a o vyhodnocení vnitřních limitů,
- f) vymezení pravomocí a povinností odpovědných zaměstnanců při řízení rizik a
- g) povinnosti útvaru interního auditu při prověřování systému řízení rizik.
(4) Vnitřní předpis podle odstavce 3 musí být schválen statutárním orgánem obchodníka. Obchodník zabezpečí, aby na jeho dodržování dohlížela dozorčí rada obchodníka.
(5) Obchodník zajistí pravidelné a spolehlivé informování statutárního orgánu o dodržování postupů a zásad definovaných ve vnitřním předpisu podle odstavce 3, včetně dodržování limitů kapitálové přiměřenosti a dalších vnitřních limitů stanovených obchodníkem.
§ 57
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem, kdy nabývá účinnosti zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu.
Člen prezidia vykonávající funkci předsedy:
Ing. Šimáček v. r.
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 262/2004 Sb.
Tabulka č. 1 až 10
Tabulka č. 1 Rizikové váhy aktiv
| riziková váha | druh rozvahového aktiva |
|---|---|
| 0 | 1. pokladní hodnoty, |
| 2. pohledávky za centrálními vládami států zóny A, popřípadě přímo za těmito státy, včetně pohledávek, které jsou těmito vládami, popřípadě státy zaručeny, například pohledávky | |
| a) pojištěné Exportní garanční a pojišťovací společností, a.s., podle § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou, nebo pojištěné jinou osobou, pokud rizikovou váhu 0 přiznává pojištění poskytovanému touto osobou příslušný zahraniční orgán bankovního dohledu, | |
| b) za Českou exportní bankou, a.s., které jsou zaručeny zárukou státu podle § 8 odst. 1 písm. b) zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou, | |
| c) za Fondem národního majetku, které jsou zaručeny zárukou státu podle § 24 odst. 2 zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění zákona č. 120/1995 Sb., | |
| d) za Českou konsolidační agenturou, | |
| 3. pohledávky za Evropskými společenstvími, | |
| 4. pohledávky za centrálními bankami států zóny A, | |
| 5. pohledávky za centrálními vládami států zóny B denominované a splácené v národní měně osoby, pokud nedošlo k restrukturalizaci státního dluhu daného státu - příloha č. 2, | |
| 6. pohledávky za centrálními bankami států zóny B denominované a splácené v národní měně osoby, pokud nedošlo k restrukturalizaci státního dluhu daného státu - příloha č. 2, | |
| 7. reálné hodnoty derivátů, | |
| 8. aktiva, která jsou odečitatelnou položkou podle § 7, | |
| 9. pohledávky zajištěné zástavním právem k dluhopisům, vkladním listům podle § 9 odst. 13, | |
| 10. pohledávky za vládami územních celků států zóny A a za orgány územní samosprávy států zóny A, pokud těmto vládám a orgánům přiznává rizikovou váhu 0 příslušný zahraniční orgán bankovního dohledu a tuto skutečnost oznámil Evropské komisi, | |
| 0,20 | 1. pohledávky za bankami se sídlem ve státech zóny A kromě pohledávek, které jsou součástí kapitálových investic odečítaných podle § 7 a kromě pohledávek, kterým přísluší riziková váha 1,00, |
| 2. pohledávky za bankami se sídlem ve státech zóny B s původní splatností nejvýše 1 rok kromě pohledávek, kterým přísluší riziková váha 1,00, | |
| 3. pohledávky za mezinárodními finančními institucemi, | |
| 4. pohledávky za vládami územních celků států zóny A, | |
| 5. pohledávky za orgány územní samosprávy států zóny A, | |
| 6. pohledávky za obchodníky s cennými papíry se sídlem ve státech zóny A (§ 2) kromě pohledávek, které jsou součástí kapitálových investic odečítaných podle § 7, a kromě pohledávek, kterým přísluší riziková váha 1,00, | |
| 7. pohledávky za uznanými clearingovými centry a uznanými burzami se sídlem ve státech zóny A, | |
| 8. finanční nástroje v procesu inkasa, | |
| 1,00 | Všechna ostatní aktiva, která nejsou uvedena výše, zejména |
| 1. kapitálové investice do bank a finančních institucí, které nejsou odečitatelnou položkou podle § 7, | |
| 2. kapitálové investice do právnických osob kromě bank a finančních institucí, | |
| 3. pohledávky za bankami se sídlem ve státech zóny A a obchodníky s cennými papíry se sídlem ve státech zóny A (§ 2), u kterých byl prohlášen konkurz nebo byla odebrána licence a nezačalo vyrovnání nebo bylo povoleno vyrovnání nebojsou v likvidaci nebo u kterých byla zavedena nucená správa. Zahrnují se pohledávky, které nejsou odečitatelnou položkou podle § 7; | |
| 4. pohledávky za právnickými osobami kromě bank a obchodníků s cennými papíry, kromě pohledávek odečítaných podle § 7, a pohledávky za fyzickými osobami, | |
| 5. pohledávky za centrálními vládami států zóny B, kterým nepřísluší riziková váha 0, a za institucemi podporovanými centrálními vládami států zóny B, | |
| 6. pohledávky za centrálními bankami států zóny B, kterým nepřísluší riziková váha 0, | |
| 7. pohledávky za vládami územních celků států zóny B a za orgány územní samosprávy států zóny B, | |
| 8. pohledávky za bankami se sídlem ve státech zóny B s původní splatností nejvýše 1 rok, u kterých byla zavedena nucená správa, prohlášen konkurz nebo povoleno vyrovnání nebojsou v likvidaci, | |
| 9. pohledávky za bankami se sídlem ve státech zóny B s původní splatností delší než 1 rok, které nejsou odečitatelnou položkou podle § 7, | |
| 10. pohledávky za právnickými osobami - finančními institucemi, kterým nepřísluší riziková váha 0,2, | |
| 11. hmotný majetek, který je poskytnutou nemovitou zástavou, | |
| 12. pohledávky za vládou podporovanými institucemi (§ 2). |
Tabulka č. 2 Konverzní faktory podrozvahových aktiv
| konverzní faktor | Vybrané podrozvahové aktivum |
|---|---|
| 0 | poskytnuté odvolatelné úvěrové přísliby včetně příslibů k uložení vkladu, s původní splatností do 1 roku včetně, odvolatelné bezpodmínečně, kdykoliv a bez výpovědní lhůty, |
| 0,50 | poskytnuté úvěrové přísliby včetně příslibů k uložení vkladu, kterým nepřísluší konverzní faktor 0 |
| 1,00 | 1. poskytnuté záruky z prodaných směnek, |
| 2. poskytnutá směnečná rukojemství, | |
| 3. poskytnutá přijetí směnek, | |
| 4. pohledávky z vkladů a úvěrů zpěvných termínových operací a delta ekvivalenty pohledávek z vkladů a úvěrů opcí, pohledávky na dluhopisy, směnky a akcie z pevných termínových operací a delta ekvivalenty pohledávek na dluhopisy, směnky a akcie z opcí. |
Tabulka č. 3 Konverzní faktory derivátů
| | deriváty | | | | | | | | úrokové2 | měnové včetně derivátů na měnové zlato | akciové a úvěrové | na drahé kovy kromě derivátů na měnové zlato | na ostatní komodity3 | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | zbytková splatnost1: | | | | | | | | | 1. do 1 roku včetně | 0 | 0,01 | 0,06 | 0,07 | 0,10 | | 2. od 1 roku do 5 let | 0,005 | 0,05 | 0,08 | 0,07 | 0,12 | | | 3. nad 5 let | 0,015 | 0,075 | 0,10 | 0,08 | 0,15 | |
^1 U derivátů, u kterých dochází k vypořádání v určitých přesně stanovených datech a kde podmínky vypořádání jsou takové, že reálná hodnota derivátů k těmto datům je nulová, se za zbytkovou splatnost považuje doba do následujícího takového data. U těchto derivátů v případě úrokových nástrojů se zbytkovou splatností nad jeden rok konverzní faktor nemůže být nižší než 0,005. Důvodem pro toto spodní omezení je, že i když výše uvedené charakteristiky derivátů omezují potenciální cenové pohyby dlouhodobých derivátů do nejbližšího data vypořádání, takový derivát přesto představuje dlouhodobý závazek a tudíž větší riziko než derivát s krátkou zbývající splatností. Spodní hranice zajišťuje, že kapitálový požadavek k takovému derivátu není nikdy nulový.
^2 U úrokových swapů typu proměnlivá úroková míra/proměnlivá úroková míra v jedné měně je propočet úvěrového ekvivalentu založen pouze na stanovení reálné hodnoty nástroje a konverzní faktory se považují za nulové.
^3 Do této kategorie derivátů se zařazují deriváty na komodity kromě měnového zlata a drahých kovů.
Tabulka č. 4 Úvěrové riziko obchodního portfolia - konverzní faktory vypořádacího rizika
| počet pracovních dnů po stanoveném dnu vypořádání | sloupec A | sloupec B |
|---|---|---|
| 5-15 | 0,08 | 0,005 |
| 16-30 | 0,50 | 0,040 |
| 31-45 | 0,75 | 0,090 |
| 46 a více | 1,00 | - |
Tabulka č. 5 Specifické úrokové riziko – koeficienty
| nástroj | koeficient |
|---|---|
| Vládní nástroje | 0 |
| Kvalifikované nástroje se zbytkovou splatností nižší než 6 měsíců včetně | 0,0025 |
| Kvalifikované nástroje se zbytkovou splatnosti od 6 do 24 měsíců včetně | 0,01 |
| Kvalifikované nástroje se zbytkovou splatností vyšší než 24 měsíců | 0,016 |
| Ostatní nástroje | 0,08 |
Tabulka č. 6 Kapitálový požadavek k riziku angažovanosti obchodního portfolia – korekční faktor
| převýšení podle § 17 odst. 7 v den vykazování | korekční faktor | | | | A | B | | --- | --- | --- | | do 40 % kapitálu obchodníka | 2 | 2 | | od 40 do 60 % kapitálu obchodníka | 3 | 2 | | od 60 do 80 % kapitálu obchodníka | 4 | 2 | | od 80 do 100 % kapitálu obchodníka | 5 | 2 | | od 100 do 250 % kapitálu obchodníka | 6 | 2 | | nad 250 % kapitálu obchodníka | 9 | 2 |
Tabulka č. 7 Obecné úrokové riziko, metoda splatností – koeficienty
| | časové pásmo | koeficient | předpokládaná změna úrokových měr v % | | | kuponová míra 3 % a vyšší | kuponová míra nižší než 3 % | | | | | --- | --- | --- | --- | --- | | zóna 1 | do 1 měsíce včetně | do 1 měsíce včetně | 0 | 1,00 | | 1 až 3 měsíce včetně | 1 až 3 měsíce včetně | 0,002 | 1,00 | | | 3 až 6 měsíců včetně | 3 až 6 měsíců včetně | 0,004 | 1,00 | | | 6 až 12 měsíců včetně | 6 až 12 měsíců včetně | 0,007 | 1,00 | | | zóna 2 | 1 až 2 roky včetně | 1,0 až 1,9 roky včetně | 0,0125 | 0,90 | | 2 až 3 roky včetně | 1,9 až 2,8 roky včetně | 0,0175 | 0,80 | | | 3 až 4 roky včetně | 2,8 až 3,6 roky včetně | 0,0225 | 0,75 | | | zóna 3 | 4 až 5 let včetně | 3,6 až 4,3 let včetně | 0,0275 | 0,75 | | 5 až 7 let včetně | 4,3 až 5,7 let včetně | 0,0325 | 0,70 | | | 7 až 10 let včetně | 5,7 až 7,3 let včetně | 0,0375 | 0,65 | | | 10 až 15 let včetně | 7,3 až 9,3 let včetně | 0,045 | 0,60 | | | 15 až 20 let včetně | 9,3 až 10,6 let včetně | 0,0525 | 0,60 | | | nad 20 let | 10,6 až 12 let včetně | 0,06 | 0,60 | | | | 12 až 20 let včetně | 0,08 | 0,60 | | | | nad 20 let | 0,125 | 0,60 | |
Tabulka č. 8 Obecné úrokové riziko, metoda durací – předpokládané změny úrokových měr
| modifikované durace | předpokládaná změna úrokových měr v % | modifikované durace | předpokládaná změna úrokových měr v % | |
|---|---|---|---|---|
| zóna 1 | zóna 3 | |||
| do 1 měsíce včetně | 1,00 | 3,3 až 4,0 roky včetně | 0,75 | |
| 1 až 3 měsíce včetně | 1,00 | 4,0 až 5,2 roky včetně | 0,70 | |
| 3 až 6 měsíců včetně | 1,00 | 5,2 až 6,8 roky včetně | 0,65 | |
| 6 až 12 měsíců včetně | 1,00 | 6,8 až 8,6 roky včetně | 0,60 | |
| 8,6 až 9,9 roky včetně | 0,60 | |||
| zóna 2 | 9,9 až 11,3 roky včetně | 0,60 | ||
| 1,0 až 1,8 let včetně | 0,90 | |||
| 1,8 až 2,6 let včetně | 0,80 | 11,3 až 16,6 roky včetně | 0,60 | |
| 2,6 až 3,3 let včetně | 0,75 | |||
| nad 16,6 let | 0,60 |
Tabulka č. 9 Akciové riziko - indexy
| Austrálie | All Ords | Mexiko | Price and Quotat. Index |
|---|---|---|---|
| Belgie | BEL 20 | Polsko | WIG |
| Česká republika | PX-50 | Portugalsko | BVL General Index |
| Francie | CAC 40 | Rakousko | ATX |
| Hong Kong | Hang Seng | Řecko | General Price Index |
| Irsko | ISEQ Index | Singapore | SES All Share Price Index |
| Itálie | MIB-30 | Španělsko | IBEX 35 |
| Japonsko | Nikkei 225 | Švédsko | OMX |
| Kanada | TSE 35 | Švýcarsko | SMI |
| Lucembursko | Share Price Index | Velká Británie | FTSE 100 |
| Německo | DAX | Spojené státy americké | S&P 500 |
| Nizozemí | EOE 25 | neuvedené státy OECD | oficiální akciové indexy organizovaných trhů |
| Maďarsko | BUX |
Tabulka č.10 Upisování akcií a dluhopisů
| Počet pracovních dnů po dni, ke kterému se obchodní zavázal sám předmětné nástroje upsat | Dluhopisy | Akcie |
|---|---|---|
| 0 dnů | 0% | 10% |
| 1 den | 10% | 10% |
| 2 dny | 25% | 25% |
| 3 dny | 25% | 25% |
| 4 dny | 50% | 50% |
| 5 dny | 75% | 75% |
| 6 a více dnů | 100% | 100% |
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 262/2004 Sb.
[image omitted]
^1) Směrnice Rady 93/6/EHS ze dne 15. března 1993 o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 98//31/ES, 98/33/ES a 2002/87/ES. Směrnice Rady 93/22/EHS ze dne 10. května 1993 o investičních službách v oblasti cenných papírů, ve znění směrnic 95/26/ES, 97/9/ES a 2000/64/ES.
^2) § 5 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu.
^2a) Čl. 1 bod 19 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES ze dne 20. března 2000 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu, ve znění směrnice 2004/69/ES.
^3) § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů.
^4) § 3 odst. 3 zákona o podnikání na kapitálovém trhu.
^5) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
^6) Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech.
^7) § 66a odst. 9 obchodního zákoníku.
^8) § 2 písm. c) zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 440/2004 Sb.
^9) § 2 odst. 16 zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 167/2004 Sb.
^10) § 2 písm. b) zákona o elektronickém podpisu, ve znění zákona č. 440/2004 Sb.
^11) § 11 zákona o elektronickém podpisu, ve znění zákona č. 226/2002 Sb. a zákona č. 440/2004 Sb.
Čtení tohoto dokumentu nenahrazuje čtení příslušného vydání Sbírky zákonů. Neneseme odpovědnost za případné nepřesnosti vyplývající z převodu originálu do tohoto formátu.
Tento text je zveřejněn za vlastních podmínek opětovného použití zdroje e-Sbírka, nikoli pod licencí Legalize ani pod licencí volného díla.
e-Sbírka
volné dílo (úřední díla podle § 3 písm. a) zákona č. 121/2000 Sb., autorského zákona)