Zákon, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

• a) opravných položek podle odstavce 1 písm. a) nesmí přesáhnout výši 2 % ze základu, kterým je průměrný stav rozvahové hodnoty nepromlčených pohledávek z úvěrů bez příslušenství v ocenění nesníženém o opravné položky a rezervy již vytvořené a sníženém o tu část průměrného stavu rozvahové hodnoty nepromlčených pohledávek z úvěrů, která je zajištěna přijatými bankovními zárukami,

• b) rezerv podle odstavce 1 písm. b) nesmí přesáhnout výši 2 % průměrného stavu poskytnutých bankovních záruk za úvěry poskytnuté bankami.

Opravné položky musí být vždy přiřazeny k jednotlivým pohledávkám, rezervy k jednotlivým zárukám. Průměrné stavy se počítají z měsíčních zůstatků k poslednímu dni v měsíci a zůstatku k 1. lednu příslušného zdaňovacího období.

(3) Pohledávkou z úvěru se pro účely tvorby opravných položek rozumí pohledávka, pokud vznikla z úvěru poskytnutého bankou^4) nebankovnímu subjektu nebo vznikla plněním z bankovní záruky, za subjektem se sídlem nebo bydlištěm na území členského státu Evropské unie a smlouva byla sjednána jako smlouva o úvěru nebo smlouva o bankovní záruce podle ustanovení obchodního zákoníku^21) nebo podle srovnatelného právního předpisu členského státu Evropské unie, podle kterého se sjednává poskytování úvěrů, s výjimkou případu, kdy bude pro sjednání smlouvy o úvěru a jeho poskytnutí použito právo státu, který není členem Evropské unie, a to i přesto, že použití tohoto práva umožňuje právo příslušného členského státu Evropské unie.

(4) Bankovní zárukou se pro účely tvorby rezerv rozumí bankovní záruka, která byla poskytnuta subjektu se sídlem nebo bydlištěm na území členského státu Evropské unie v případě, bude-li použito pro její sjednání a poskytnutí právo státu, který je členem Evropské unie, s výjimkou případu, kdy bude v souvislosti s bankovní zárukou použito právo státu, který není členem Evropské unie, a to i přesto, že použití tohoto práva umožňuje právo příslušného členského státu Evropské unie.

(5) Pokud je sjednán nebo poskytnut úvěr nebo bankovní záruka prostřednictvím třetí osoby se sídlem mimo území členského státu Evropské unie, nebo ve smluvním vztahu s touto osobou je využito práva státu, který není členem Evropské unie, a to i přesto, že použití tohoto práva umožňuje právo příslušného členského státu Evropské unie, nejedná se o pohledávku z úvěru nebo bankovní záruku ve smyslu ustanovení odstavců 1 a 2.

(6) Subjekty uvedené v odstavci 1 mohou k nepromlčeným pohledávkám z úvěrů podle odstavce 1 písm. a) vytvářet opravné položky až do výše 100 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky bez příslušenství, a to za splnění všech následujících podmínek:

• a) rozvahová hodnota pohledávky bez příslušenství v okamžiku jejího vzniku nepřekročí částku 30 000 Kč,

• b) od konce sjednané lhůty splatnosti pohledávky uplynulo více jak 12 měsíců,

• c) ke dni tvorby opravné položky nepřesahuje celková výše pohledávek (bez příslušenství) poplatníka vzniklých vůči témuž dlužníkovi z úvěrů částku 30 000 Kč.

O pohledávkách, k nimž byly vytvořeny opravné položky podle tohoto ustanovení, jsou subjekty povinny vést samostatnou evidenci.

(7) Pokud banka prokáže na základě údajů obchodní dokumentace^5) a účetnictví^6) odůvodněnost vyšší tvorby opravných položek a rezerv, než je uvedeno v odstavci 2, může správce daně na základě žádosti banky tvorbu opravných položek a rezerv uznat v takto prokázané výši. Rozhodnutí o žádosti vydá správce daně podle zvláštního zákona.^16)

(8) Opravná položka podle odstavce 1 písm. a) se zruší, pokud pominou důvody pro její existenci, nebo pokud pohledávka, k níž byla vytvořena, byla promlčena. Opravnou položku banka použije ke krytí ztrát z odpisu nebo postoupení pohledávky. Rezerva podle odstavce 1 písm. b) slouží ke krytí ztrát souvisejících s realizací poskytnutých bankovních záruk za úvěry.“.

• 1. § 5a včetně poznámky pod čarou č. 6g) zní:

㤠5a

(1) Jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů^1) mohou spořitelní a úvěrní družstva^6a) a ostatní finanční instituce vytvářet ve zdaňovacím období opravné položky k nepromlčeným pohledávkám vzniklým z úvěrů nebo půjček (dále jen „úvěry“), poskytnutých těmito subjekty fyzickým osobám s bydlištěm na území členského státu Evropské unie na základě smlouvy o úvěru^6b) nebo smlouvy o půjčce.^6g) Opravné položky nelze vytvářet u:

• a) pohledávek vzniklých mezi spojenými osobami vymezenými v zákoně o daních z příjmů,^13g)

• b) pohledávek nabytých postoupením,

• c) pohledávek vzniklých na základě dohody o nahrazení dosavadního závazku závazkem novým^6c) a dohody o narovnání.^6d)

Opravné položky nelze vytvářet v tom zdaňovacím období, v němž dojde ke vstupu do likvidace nebo k prohlášení konkursu, a dále v průběhu likvidace a v průběhu konkursu.

(2) Ostatními finančními institucemi se pro účely tohoto zákona rozumějí právnické osoby, které splňují všechny následující podmínky:

• a) poskytují úvěry jako své podnikání^6e) na základě živnostenského oprávnění^6f) k této činnosti,

• b) výnosy, včetně úroků z prodlení, z poskytnutých úvěrů podle odstavce 1 u nich dosáhnou alespoň jedné poloviny celkových výnosů v příslušném zdaňovacím období,

• c) jejich základní kapitál k poslednímu dni zdaňovacího období činí alespoň 2 000 000 Kč.

Výnosy podle písmene b) se rozumí výnosy zaúčtované v souladu se zvláštním právním předpisem.^1a) Ostatními finančními institucemi pro účely tohoto ustanovení nejsou banky.^4)

(3) Opravné položky se tvoří k základu, kterým je průměrný stav rozvahové hodnoty nepromlčených pohledávek z úvěrů bez příslušenství v ocenění nesníženém o opravné položky již vytvořené. Do tohoto základu se nezapočítávají částky:

• a) pohledávek přesahující 1 500 000 Kč u jednotlivého úvěru,

• b) pohledávek vzniklých mezi spojenými osobami vymezenými v zákoně o daních z příjmů,^13g)

• c) pohledávek nabytých postoupením,

• d) pohledávek vzniklých na základě dohody o nahrazení dosavadního závazku závazkem novým^6c) a dohody o narovnání,^6d)

• e) pohledávek, k nimž byly ve zdaňovacím období vytvořeny opravné položky podle odstavce 5.

Průměrný stav se počítá z měsíčních zůstatků k poslednímu dni v měsíci a zůstatku k prvnímu dni příslušného zdaňovacího období.

(4) Celková výše tvorby opravných položek podle odstavce 3 za zdaňovací období nesmí přesáhnout:

• a) 1,5 % ze základu podle odstavce 3, a to u spořitelních a úvěrních družstev, a u těch ostatních finančních institucí, u nichž výše základního kapitálu k poslednímu dni zdaňovacího období činí alespoň 20 000 000 Kč,

• b) 0,6 % ze základu podle odstavce 3, a to u ostatních finančních institucí, u nichž výše základního kapitálu k poslednímu dni zdaňovacího období činí alespoň 10 000 000 Kč,

• c) 0,2 % ze základu podle odstavce 3, a to u ostatních finančních institucí, u nichž výše základního kapitálu k poslednímu dni zdaňovacího období činí alespoň 2 000 000 Kč.

(5) Opravné položky se tvoří také k nepromlčeným pohledávkám vzniklým z úvěrů až do výše 100 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky bez příslušenství, a to za splnění všech následujících podmínek:

• a) rozvahová hodnota pohledávky bez příslušenství v okamžiku jejího vzniku nepřekročí částku 30 000 Kč,

• b) od konce sjednané lhůty splatnosti pohledávky uplynulo více jak 12 měsíců.

O pohledávkách, k nimž byly vytvořeny opravné položky podle tohoto odstavce, jsou subjekty povinny vést samostatnou evidenci. Opravné položky lze uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů^1d) za zdaňovací období, ve kterém byly vytvořeny, pokud pohledávka, ke které byly vytvořeny, je ke konci zdaňovacího období zaúčtována v účetnictví poplatníka podle zvláštního právního předpisu^1a) a k poslednímu dni příslušného zdaňovacího období nepřesahuje celková hodnota pohledávek bez příslušenství zaúčtovaných v účetnictví poplatníka podle zvláštního právního předpisu^1a) vzniklých vůči témuž dlužníkovi z úvěrů částku 30 000 Kč.

(6) Vytvořené opravné položky se použijí ke krytí ztrát z odpisu nebo postoupení pohledávek uvedených v odstavci 1, s výjimkou pohledávek podle odstavce 1 písm. a) až písm. c). Ztráty z odpisu nebo postoupení pohledávek do výše kryté použitím opravných položek vytvořených podle tohoto ustanovení jsou výdajem (nákladem) vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení příjmů.^1d)

(7) Opravné položky ve výši podle odstavce 4 je ostatní finanční instituce za příslušné zdaňovací období oprávněna vytvořit za podmínky, že v následujících dvou zdaňovacích obdobích nesníží základní kapitál na takovou výši, které odpovídá nižší tvorba opravných položek nebo která tvorbu opravných položek neumožňuje. Snížení základního kapitálu se pro účely tohoto ustanovení posuzuje k poslednímu dni příslušného zdaňovacího období. Za zdaňovací období, v němž dojde ke snížení základního kapitálu, se základ daně zvýší nebo daňová ztráta sníží nebo daňová povinnost ve výši nula upraví o rozdíl mezi výší vytvořených opravných položek a tvorbou opravných položek odpovídající výši základního kapitálu po jeho snížení.

^6g) § 657 a 658 občanského zákoníku.“.

• 1. V § 7 odst. 1 se slovo „šest“ nahrazuje slovem „pět“.

• 1. V § 7 odst. 8 se za slovo „příjmů“ vkládá odkaz na poznámku pod čarou č. 1c).

• 1. V § 8 se odstavec 3 zrušuje.

Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.

• 1. V § 8a odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „hospodářského výsledku“ nahrazují slovy „výsledku hospodaření“.

• 1. V § 8a odst. 3 písm. a) se slova „upsané vlastní jmění“ nahrazují slovy „upsaný vlastní kapitál“.

• 1. V § 8a odst. 3 se na konci písmene b) čárka nahrazuje tečkou a písmeno c) se včetně poznámky pod čarou č. 13a) zrušuje.

• 1. V § 8b odst. 1 se slova „účtující v soustavě podvojného účetnictví,“ nahrazují slovy „, kteří vedou účetnictví a“.

Čl. V

Přechodná ustanovení

• 1. Ustanovení § 2 odst. 2 zákona č. 593/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije i pro pohledávky vzniklé do 31. prosince 2004.

• 1. Pro uplatnění § 3 odst. 3 zákona č. 593/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se za počáteční stav v prokazatelné evidenci považuje u

• a) pohledávek rozvahová hodnota pohledávek zaúčtovaná podle zvláštního právního předpisu,^1a)

• b) opravných položek stav opravných položek vytvořených podle zákona č. 593/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zaúčtovaných podle zvláštního právního předpisu,^1a)

• c) rezerv stav rezerv vytvořených podle zákona č. 593/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zaúčtovaných podle zvláštního právního předpisu,^1a)

a to k poslednímu dni účetního období, za které poplatník sestavil účetní závěrku podle zvláštního právního předpisu,^1a) a po jehož uplynutí je mu poprvé zvláštním právním předpisem^1a) stanoveno použít pro účtování a sestavení účetní závěrky Mezinárodní účetní standardy upravené právem Evropských společenství.

• 1. Ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 593/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze použít i za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, započaté v roce, v němž vstoupila smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.

ČÁST PÁTÁ

Změna zákona o dani z nemovitostí

Čl. VIII

Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění zákona č. 315/1993 Sb., zákona č. 242/1994 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 65/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 576/2002 Sb. a zákona č. 237/2004 Sb., se mění takto:

• 1. V § 3 odstavec 2 zní:

„(2) Poplatníkem daně z pozemků u pronajatých pozemků je nájemce, jde-li o pozemky

• a) evidované v katastru nemovitostí zjednodušeným způsobem,^1)

• b) spravované Pozemkovým fondem České republiky nebo Správou státních hmotných rezerv, nebo

• c) převedené na Fond národního majetku České republiky.“.

• 1. V § 13a se doplňuje odstavec 7, který zní:

„(7) Byl-li podán návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí, o kterém nebylo do 31. ledna zdaňovacího období rozhodnuto, je poplatník povinen podat daňové přiznání nejpozději do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž byl zapsán vklad práva do katastru nemovitostí. Daňové přiznání poplatník podává za zdaňovací období následující po roce, v němž vznikly právní účinky vkladu.“.

ČÁST SEDMÁ

Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o podnikání na kapitálovém trhu, zákona o kolektivním investování a zákona o dluhopisech

Čl. X

V části třinácté čl. XVI zákona č. 257/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o podnikání na kapitálovém trhu, zákona o kolektivním investování a zákona o dluhopisech, se bod 1 zrušuje.

ČÁST OSMÁ

Změna zákona, kterým se mění zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, a zákon o daních z příjmů

Čl. XI

V části druhé čl. IV zákona č. 280/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, se bod 2 zrušuje.

ČÁST DEVÁTÁ

Změna zákona o dani z přidané hodnoty

Čl. XII

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, se mění takto:

• 1. V § 5 se doplňuje odstavec 5, který zní:

„(5) Za veřejnoprávní subjekt se pro účely tohoto zákona považují také odborové organizace, církve a náboženské společnosti nebo církevní instituce, které jsou církevní právnickou osobou při výkonu činností podle svého statutu, stanov nebo základního dokumentu.

• 1. V § 48 odst. 1 se za slova „rodinného domu a bytu“ vkládají slova „nedokončeného rodinného domu a bytu“.

ČÁST JEDENÁCTÁ

Změna zákona o účetnictví

Čl. XIV

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb. a zákona č. 437/2003 Sb., se mění takto:

• 1. V § 1 odst. 2 písmeno e) včetně poznámky pod čarou č. 1a) zní:

• „e) ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli, pokud jejich obrat podle zákona o dani z přidané hodnoty,^1a) včetně plnění osvobozených od této daně, jež nejsou součástí obratu, v rámci jejich podnikatelské činnosti přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 15 000 000 Kč, a to od prvního dne kalendářního roku.

^1a) § 6 odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.“.

• 1. Za § 38 se vkládá nový § 38a, který zní:

㤠38a

Občanská sdružení, jejich organizační jednotky,^8) které mají právní subjektivitu, církve a náboženské společnosti^8a) nebo církevní instituce, které jsou církevní právnickou osobou^9) a honební společenstva,^10) které ke dni 31. prosince 2004 vedly účetnictví v soustavě jednoduchého účetnictví, mohou vést účetnictví podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb. a zákona č. 437/2003 Sb., až od 1. ledna 2007; do této doby se na ně vztahují ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví a jeho prováděcích právních předpisů, která upravují účtování v soustavě jednoduchého účetnictví ve znění účinném k 31. prosinci 2003.“.

Čl. XV

Přechodná ustanovení

• 1. Fyzické osoby, které se do dne účinnosti tohoto zákona staly účetní jednotkou podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. e) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb. a zákona č. 437/2003 Sb., se považují za účetní jednotku až ode dne účinnosti tohoto zákona, není-li dále stanoveno jinak. Pokud obrat těchto účetních jednotek podle § 1 odst. 2 písm. e) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, přesáhl 15 000 000 Kč, mají povinnost vést účetnictví od 1. ledna 2006; uvedené fyzické osoby, jejichž obrat nepřesáhl 15 000 000 Kč, se nepovažují za účetní jednotku a povinnost vést účetnictví jim nevzniká. K dřívějšímu vzniku povinnosti vést účetnictví se nepřihlíží, s výjimkou vzniku povinnosti na základě ustanovení § 1 odst. 2 písm. d), f) a h) zákona č. 563/1991 Sb., v účinném znění.

• 1. Fyzické osoby, které se do dne účinnosti tohoto zákona staly účetní jednotkou podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. g) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb. a zákona č. 437/2003 Sb., protože alespoň jeden z účastníků sdružení bez právní subjektivity podle zvláštního právního předpisu se stal účetní jednotkou podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. e) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., se považují za účetní jednotku až ode dne účinnosti tohoto zákona, není-li dále stanoveno jinak. Pokud je důvodem vzniku povinnosti vést účetnictví skutečnost, že obrat alespoň jednoho z členů tohoto sdružení, který je účetní jednotkou podle § 1 odst. 2 písm. e) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb. a zákona č. 437/2003 Sb., a tento obrat přesáhl 15 000 000 Kč, mají uvedené fyzické osoby povinnost vést účetnictví od 1. ledna 2006; nepřesáhl-li zmíněný obrat 15 000 000 Kč, uvedené fyzické osoby se nepovažují za účetní jednotku a povinnost vést účetnictví jim nevzniká. K dřívějšímu vzniku povinnosti vést účetnictví se nepřihlíží, s výjimkou vzniku povinnosti na základě ustanovení § 1 odst. 2 písm. d), f) a h) zákona č. 563/1991 Sb., v účinném znění.

• 1. Pro účely stanovení okamžiku, od kterého se fyzická osoba stává účetní jednotkou podle § 1 odst. 2 písm. e) zákona č. 563/1991 Sb., ve znění tohoto zákona, se při zjišťování výše obratu použije znění zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění účinném ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni uskutečnění plnění.

ČÁST DVANÁCTÁ

ÚČINNOST

Čl. XVI

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2005, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 46 a 49, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2007, a bodů 47 a 50, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2009.

Zaorálek v. r.

Klaus v. r.

Gross v. r.