Vyhláška, kterou se stanoví postup zjišťování, vykazování a ověřování množství emisí skleníkových plynů

Emise se zjišťují při procesu karbonizace v koksovací komoře koksovací pece, kdy uhlí je bez přístupu vzduchu konvertováno na koks a surový koksárenský plyn a hlavním zdrojem vstupujícího uhlíku je uhlí, dalšími zdroji může být koksový mour, ropný koks, ropa a procesní plyny zejména vysokopecní plyn. Surový koksárenský plyn jako jeden z výstupů procesu koksování obsahuje mnoho látek jež obsahují uhlík, zejména CO2, CO, CH4, CXHY. Celkové emise CO2 z koksovacích pecí lze vypočítat

Emise CO2 [t CO2] = ∑ (aktivitní údaje VSTUP × emisní faktor VSTUP) - ∑ (aktivitní údaje VÝSTUP × emisní faktor VÝSTUP).

Aktivitní údaje VSTUP zahrnují informace o uhlí, uhelném prachu, ropném koksu, ropě, vysokopecním plynu, koksárenském plynu a dalších. Aktivitní údaje VÝSTUP zahrnují informace o koksu, dehtu, lehkém oleji, koksárenském plynu a dalších.

Paliva použitá jako vstupy do procesu

Úroveň přesnosti 1 - Materiálové toky paliv do a ze zařízení jsou měřeny s maximální přípustnou chybou měření menší než 7,5 %.

Úroveň přesnosti 2 - Materiálové toky paliv do a ze zařízení jsou měřeny s maximální přípustnou chybou měření menší než 5,0 %.

Úroveň přesnosti 3 - Materiálové toky paliv do a ze zařízení jsou měřeny s maximální přípustnou chybou měření menší než 2,5 %.

Úroveň přesnosti 4 - Materiálové toky paliv do a ze zařízení jsou měřeny s maximální přípustnou chybou měření menší než 1,0 %.

Výhřevnost

Úroveň přesnosti 1 - Provozovatel využívá národně specifických hodnot výhřevností pro daná paliva

Úroveň přesnosti 2 - Provozovatel využívá národně specifických hodnot výhřevností pro daná paliva používané při vykazování národní inventarizace skleníkových plynů.

Úroveň přesnosti 3 - Výhřevnost paliv je zjišťována pro každou dodávku paliv ze speciálního měření prováděného pověřenou laboratoří v souladu s ustanoveními v § 13 až 16.

Emisní faktor

Úroveň přesnosti 1 - Jako emisi faktor lze použít referenční hodnoty z tabulky č. 2 nebo z tabulky v příloze č. 3 k této vyhlášce.

Tabulka č. 2 Emisní faktory pro procesní plyny (včetně CO2 jako součásti paliva)

	Emisní faktor [t CO2 / TJ]
Koksárenský plyn (COG)	47,6
Vysokopecní plyn (BFG)	241,8

Úroveň 2 - Specifické emisní faktory lze stanovit dle ustanovení v § 13 až 16.

IV. STANOVENÍ EMISÍ CO2 MĚŘENÍM

Pro měření emisí CO2 ze spalovacích procesů platí ustanovení § 5.

Příloha č. 11 k vyhlášce č. 696/2004 Sb.

Metodické pokyny ke zjišťování emisí CO2 z pražení a slinování kovových rud

I. VYMEZENÍ PŮSOBNOSTI TÉTO PŘÍLOHY

Emise se zjišťují ze zařízení na pražení nebo slinování kovové rudy, které mohou být částí zařízení na výrobu oceli s přímou technickou vazbou na koksárenské pece nebo zařízení na výrobu surového železa a oceli (včetně kontinuálního lití), mezi nimiž dochází při běžném provozu k velkým energetickým a materiálovým tokům zejména vysokopecního plynu, koksárenského plynu, koksu nebo vápence). Pokud povolení k emisím skleníkových plynů vydané podle § 3 až 5 zákona zahrnuje veškeré procesy výroby a zpracování ocele a ne pouze zařízení na pražení nebo slinování kovové rudy, emise CO2 lze sledovat jako celkové emise ze všech procesů výroby a zpracování ocele a emise lze stanovit bilančním výpočtem uvedeným v části III. 1. této přílohy.

Pokud je v rámci zařízení provozováno čištění odpadních plynů a výsledné emise nejsou počítány jako část procesních emisí zařízení, emise se počítají dle přílohy č. 8 k této vyhlášce.

II. URČENÍ ZDROJŮ EMISÍ CO2

V zařízení na pražení nebo slinování kovové rudy emise CO2 pocházejí z těchto zdrojů

• ze surovin (kalcinace vápence či dolomitu),

• tradiční paliva (zemní plyn, koks, koksový mour),

• procesní plyny (koksárenský či vysokopecní plyn),

• ostatní paliva,

• čištění odpadních plynů.

III. STANOVENÍ EMISÍ CO2 VÝPOČTEM

Emise se stanovují pomocí bilančního výpočtu nebo pro každý zdroj zařízení individuálně.

• 1. Bilanční výpočet

Bilanční výpočet analyzuje množství C ve vstupech, výstupech, zásobnících a v produktech za účelem stanovení emisí skleníkových plynů pro dané zařízení dle vztahu

Emise CO2 [t CO2] = (vstupy - produkce - odpad - změna zásob) × konverzní faktor CO2/C

kde se rozumí

vstupy [t C] veškerý uhlík vstupující do zařízení,

produkcí [t C] veškerý uhlík ve výrobcích a materiálech včetně vedlejších produktů opouštějící zařízení,

odpadem [t C] veškerý uhlík opouštějící zařízení například v odpadních vodách, v materiálu ukládaném na skládku nebo jiných ztrátách. Do odpadu se nezapočítávají emise skleníkových plynů do atmosféry.

změnou zásob [t C] nárůst (+) či pokles (-) zásob uhlíku v rámci zásob zařízení.

Výpočet lze popsat rovnicí

Emise CO2 [t CO2] = (∑ (aktivitní údaje VSTUP × obsah uhlíku VSTUP) − ∑(aktivitní údaje PRODUKTY × obsah uhlíku PRODUKTY) − ∑(aktivitní údaje ODPAD × obsah uhlíku ODPAD) − ∑(aktivitní údaje ZMĚNA ZÁSOB × obsah uhlíku ZMĚNA ZÁSOB)) × 3,664

Aktivitní údaje

Hmotnostní toky z a do zařízení a změny zásob všech důležitých paliv a materiálů se analyzují a vykazují odděleně.

Úroveň přesnosti 1 - Část palivo-materiálových toků do a ze zařízení je měřena s maximální přípustnou chybou měření menší než 7,5 %. Všechny ostatní palivo-materiálové toky do a ze zařízení jsou měřeny s maximální přípustnou chybou měření menší než 2,5 %.

Úroveň přesnosti 2 - Část palivo-materiálových toků do a ze zařízení je měřena s maximální přípustnou chybou měření menší než 5,0 %. Všechny ostatní palivo-materiálové toky do a ze zařízení jsou měřeny s maximální přípustnou chybou měření menší než 2,5 %.

Úroveň přesnosti 3 - Materiálové toky do a ze zařízení jsou měřeny s max. přípustnou chybou měření menší než 2,5 %.

Úroveň přesnosti 4 - Materiálové toky do a ze zařízení jsou měřeny s max. přípustnou chybou měření menší než 1,0 %.

Obsah uhlíku

Při výpočtech bilanční metodou se dodržují ustanovení § 13 až 16 vztahující se k odběru vzorků paliv, produktů, vedlejších produktů, stanovení obsahu uhlíku a podílu biomasy.

Energetický obsah

Za účelem zachování konzistence vykazování dat, energetický obsah všech paliv a látek vyjádřený jako výhřevnost musí být stanoven.

• 1. Emise ze spalovacích procesů

Spalovací procesy realizované v zařízení na pražení nebo slinování kovové rudy jsou stanovovány dle metodických pokynů pro sledování emisí ze spalovacích zdrojů v příloze č. 8 k této vyhlášce.

• 1. Procesní emise

Při procesu kalcinace na roštu je CO2 uvolňován z výchozích surovin (převážně z CaCO3) a ze znovu použitých odpadů. Pro každý typ vstupující látky lze množství CO2 vypočítat jako

Emise CO2 [t CO2] = ∑ (aktivitní údaje × emisní faktor × konverzní faktor).

Aktivitní údaj

Úroveň přesnosti 1 - Množství [t] uhličitanů ve výchozích surovinách [t CaCO3, t MgCO3, t CaCO3−MgCO3] a procesních odpadech použitých jako vstupní suroviny stanovené vážením s maximální přípustnou chybou měření menší než 5,0 %.

Úroveň přesnosti 2 - Množství [t] uhličitanů ve výchozích surovinách [t CaCO3, t MgCO3, t CaCO3−MgCO3] a procesních odpadech použitých jako vstupní suroviny stanovené vážením s maximální přípustnou chybou měření menší než 2,5 %.

Emisní faktor

Úroveň 1 - Pro uhličitany lze použít stechiometrické koeficienty uvedené v tabulce č. 3.

Tabulka č. 3 Stechiometrické emisní faktory

	emisní faktor
CaCO3	0,440 t CO2/t CaCO3
MgCO3	0,522 t CO2/t MgCO3

Tyto hodnoty se upravují dle obsahu vody a hlušiny ve výchozím materiálu. Pro procesní odpady se používají specifické faktory stanovené podle § 13 až 16.

Konverzní faktor

Úroveň přesnosti 1 - Konverzní faktor = 1,0.

Úroveň přesnosti 2 - Konverzní faktor specifický pro danou činnost lze určit v souladu s ustanoveními § 13 až 16, stanovuje množství C v prachu pocházejícího ze slinování a zachyceného na filtrech. Pokud je zachycený prach z filtru znovu použit v procesu slinování, v něm obsažené množství C se nepočítá z důvodu vyloučení dvojího započítání.

IV. STANOVENÍ EMISÍ CO2 MĚŘENÍM

Pro měření emisí CO2 ze spalovacích procesů platí ustanovení § 5.

Příloha č. 12 k vyhlášce č. 696/2004 Sb.

Metodické pokyny ke zjišťování emisí CO2 ze zařízení na výrobu železa a oceli včetně kontinuálního lití

I. VYMEZENÍ PŮSOBNOSTI TÉTO PŘÍLOHY

Příloha obsahuje metodické pokyny pro stanovení emisí ze zařízení na výrobu surového železa a oceli včetně kontinuálního lití zejména na primární výrobu železa a oceli ve vysokých pecích, kyslíkových konvertorech a sekundární výrobu v elektrických obloukových pecích.

Emise se zjišťují ze zařízení na výrobu surového železa a oceli včetně kontinuálního lití, které jsou částí zařízení na výrobu oceli s přímou technickou vazbou na koksárenské pece a zařízení na pražení nebo slinování kovové rudy, mezi nimiž dochází při běžném provozu k velkým energetickým a materiálovým tokům zejména vysokopecním plynem, koksárenským plynem, koksem, vápencem. Pokud povolení k emisím skleníkových plynů vydané podle § 3 až 5 zákona zahrnuje veškeré procesy výroby a zpracování ocele a nikoliv pouze vysoké pece, emise CO2 lze sledovat jako celkové emise ze všech procesů výroby a zpracování ocele a lze je stanovit bilančním výpočtem uvedeným v části III. 1. této přílohy.

Pokud je v rámci zařízení provozováno čištění odpadních plynů a výsledné emise nejsou počítány jako část procesních emisí zařízení, emise se počítají dle přílohy č. 8 k této vyhlášce

II. URČENÍ ZDROJŮ EMISÍ CO2

V zařízení na výrobu surového železa a oceli včetně kontinuálního lití emise CO2 pocházejí z těchto zdrojů

• a) ze surovin (kalcinace vápence nebo dolomitu),

• b) tradiční paliva (zemní plyn, koks),

• c) redukční činidla (zejména koks, uhlí, plasty),

• d) procesní plyny (koksárenský či vysokopecní plyn, konvertorový plyn),

• e) spotřeba grafitových elektrod,

• f) ostatní paliva,

• g) čištění odpadních plynů.

III. STANOVENÍ EMISÍ CO2 VÝPOČTEM

Emise se stanovují pomocí bilančního výpočtu nebo pro každý zdroj zařízení.

• 1. Bilanční výpočet

Bilanční výpočet analyzuje množství C ve vstupech, výstupech, zásobnících a v produktech za účelem stanovení emisí skleníkových plynů pro dané zařízení dle vztahu

Emise CO2 [t CO2] = (vstupy − produkce − odpad − změna zásob) × konverzní faktor CO2/C

kde se rozumí

vstupy [t C] veškerý uhlík vstupující do zařízení,

produkcí [t C] veškerý uhlík ve výrobcích a materiálech včetně vedlejších produktů opouštějící zařízení,

odpadem [t C] veškerý uhlík opouštějící zařízení například v odpadních vodách, v materiálu ukládaném na skládku nebo jiných ztrátách. Do odpadu se nezapočítávají emise skleníkových plynů do atmosféry.

změnou zásob [t C] nárůst (+) či pokles (-) zásob uhlíku v rámci zásob zařízení.

Výpočet lze popsat rovnicí

Emise CO2 [t CO2] = (∑ (aktivitní údaje VSTUP × obsah uhlíku VSTUP) - ∑(aktivitní údaje PRODUKTY × obsah uhlíku PRODUKTY) - ∑(aktivitní údaje ODPAD × obsah uhlíku ODPAD) - ∑(aktivitní údaje změna zásob × obsah uhlíku ZMĚNA ZÁSOB)) × 3,664

Aktivitní údaje

Hmotnostní toky z a do zařízení a změny zásob všech důležitých paliv a materiálů se analyzují a vykazují odděleně.

Úroveň přesnosti 1 - Část palivo-materiálových toků do a ze zařízení je měřena s maximální přípustnou chybou měření menší než 7,5 %. Všechny ostatní palivo-materiálové toky do a ze zařízení jsou měřeny s maximální přípustnou chybou měření menší než 2,5 %.

Úroveň přesnosti 2 - Část palivo-materiálových toků do a ze zařízení je měřena s maximální přípustnou chybou měření menší než 5,0 %. Všechny ostatní palivo-materiálové toky do a ze zařízení jsou měřeny s maximální přípustnou chybou měření menší než 2,5 %.

Úroveň přesnosti 3 - Materiálové toky do a ze zařízení jsou měřeny s max. přípustnou chybou měření menší než 2,5 %.

Úroveň přesnosti 4 - Materiálové toky do a ze zařízení jsou měřeny s max. přípustnou chybou měření menší než 1,0 %.

Obsah uhlíku

Při výpočtech bilanční metodou se dodržují ustanovení v § 13 až 16 vztahující se k odběru vzorků paliv, produktů, vedlejších produktů, stanovení obsahu uhlíku a podílu biomasy.

Energetický obsah

Za účelem zachování konzistence vykazování dat, energetický obsah všech paliv a látek vyjádřený jako výhřevnost musí být stanoven.

• 1. Emise ze spalovacích procesů

Spalovací procesy realizované v zařízení na výrobu surového železa a oceli včetně kontinuálního lití, kde paliva (například koks, uhlí a zemní plyn) nejsou použity jako redukční činidla nebo nepocházejí z metalurgických reakcí, jsou stanovovány dle metodických pokynů pro sledování emisí ze spalovacích zdrojů dle přílohy č. 8 k této vyhlášce.

• 1. Emise z procesů

Emise se zjišťují ze zařízení na výrobu surového železa a oceli včetně kontinuálního lití, která obvykle zahrnují návazná zařízení (vysoká pec, kyslíkový konvertor, teplá válcovna) a tato zařízení mohou být technologicky propojena s dalšími zařízeními (koksovací pec, zařízení na pražení nebo slinování kovové rudy, energetický zdroje). V těchto zařízeních je mnoho různých paliv používáno jako redukční činidla. Tato zařízení mohou produkovat procesní plyny různého složení (například koksárenský plyn, vysokopecní plyn, konvertorový plyn).

Celkové emise ze zařízení na výrobu železa a ocele včetně kontinuálního lití jsou počítány jako

Emise CO2 [t CO2] = ∑ (aktivitní údaj VSTUP × emisní faktor VSTUP) - ∑ (aktivitní údaj VÝSTUP × emisní faktor VÝSTUP)

Aktivitní údaje - Paliva

Úroveň přesnosti 1 - Materiálové toky do a ze zařízení jsou měřeny s maximální přípustnou chybou měření menší než 7,5 %.

Úroveň přesnosti 2 - Materiálové toky do a ze zařízení jsou měřeny s maximální přípustnou chybou měření menší než 5,0 %.

Úroveň přesnosti 3 - Materiálové toky do a ze zařízení jsou měřeny s maximální přípustnou chybou měření menší než 2,5 %.

Úroveň přesnosti 4 - Materiálové toky do a ze zařízení jsou měřeny s maximální přípustnou chybou měření menší než 1,0 %.

Aktivitní údaje - Výhřevnost (pokud se využívá)

Úroveň přesnosti 1 - Provozovatel využívá národně specifických hodnot výhřevností pro daná paliva.

Úroveň přesnosti 2 - Provozovatel využívá národně specifických hodnot výhřevností pro daná paliva používané při vykazování národní inventarizace skleníkových plynů.

Úroveň přesnosti 3 - Výhřevnost paliv je zjišťována pro každou dodávku paliv ze speciálního měření prováděného v souladu s ustanoveními v § 13 až 16.

Emisní faktor

Pro aktivitní údaj VÝSTUP se vztahuje k množství C obsaženého v látkách s výjimkou CO2 ve výstupech z daného procesu a vyjadřuje se jako t CO2 / t výstupu za účelem zachování porovnatelnosti.

Úroveň přesnosti 1 - Jako referenční hodnoty pro vstupující a vystupující látky lze použít hodnoty z tabulek č. 4 a 5 a nebo z tabulky v příloze č. 3 k této vyhlášce.

Tabulka č. 4 Referenční emisní faktory pro vstupující materiály

	Emisní faktor
Koksárenský plyn	47,7 t CO2/TJ
Vysokopecní plyn	241,8 t CO2 / TJ
Konvertorový plyn	186,6 t CO2 / TJ
Grafitová elektroda	3,60 t CO2 / t elektrody
PET	2,24 t CO2 / PET
PE	2,85 t CO2 / PE
CaCO3	0,44 t CO2 / CaCO3
CaCO3 - MgCO3	0,477 t CO2 / CaCO3 - MgCO3

Tabulka č. 5 Referenční emisní faktory pro produkty (založeno na obsahu C)

	Emisní faktor [t CO2 / t]
Ruda	0
Surové železo, železné výrobky	0,1467
Ocel, výrobky z ocele	0,0147

Úroveň přesnosti 2 - Specifické emisní faktory [t CO2 / t VSTUP nebo t VÝSTUP] ve vstupujících a vystupující látkách lze stanovit v souladu s ustanoveními § 13 až 16.

IV. STANOVENÍ EMISÍ CO2 MĚŘENÍM

Pro měření emisí CO2 ze spalovacích procesů platí ustanovení § 5.

Příloha č. 13 k vyhlášce č. 696/2004 Sb.

Metodické pokyny ke zjišťování emisí CO2 ze zařízení na výrobu cementového slínku

I. VYMEZENÍ PŮSOBNOSTI TÉTO PŘÍLOHY

Pokud je v rámci zařízení provozováno čištění odpadních plynů a výsledné emise nejsou počítány jako část procesních emisí zařízení, emise se počítají dle přílohy č. 8 k této vyhlášce.

II. URČENÍ ZDROJŮ EMISÍ CO2

V zařízení na výrobu cementu emise CO2 pocházejí z těchto zdrojů

• a) kalcinace vápence v surovinách,

• b) tradičních fosilních paliv pece,

• c) alternativních paliv (na bázi fosilního uhlíku) a surovin,

• d) spalování biomasy (odpadní biomasa),

• e) ostatní paliva, která nejsou používána k vytápění pece,

• f) čištění odpadních plynů.

III. STANOVENÍ EMISÍ CO2 VÝPOČTEM

• 1. Emise ze spalovacích procesů

Spalovací procesy v zařízeních na výrobu cementářského slínku zahrnují různé druhy paliv (například uhlí, ropný koks, topný olej, zemní plyn a široké spektrum odpadů). Tyto procesy a emise ze spalování organického C a alternativních paliv jsou zjišťovány a vykazovány podle pravidel pro spalovací procesy dle přílohy č. 8 k této vyhlášce.

V cementářských pecích je proces nedokonalého spalování fosilních paliv zanedbatelný v důsledku velmi vysokých spalovacích teplot, velké době zdržení v peci a minimálnímu obsahu C ve slínku. Uhlík z paliv spalovaných v těchto pecích je počítán jako plně oxidovaný (oxidační faktor je 1,0).

• 1. Emise z procesů

V průběhu kalcinace v peci, CO2 z karbonátů je uvolňován z materiálového mixu. Kalcinace CO2 je přímo spojena s výrobou slínku.

• 2.1. Emise CO2 z výroby slínku

Emise CO2 z kalcinace je počítána na základě množství produkovaného slínku a obsahu CaO a MgO ve slínku. Emisní faktor se upravuje dle obsahu Ca a Mg vstupujících do pece, například jako polétavý prach nebo v alternativních palivech a surovinách s případným obsahem CaO (zejména odpadní kaly).

Emise se počítají na základě obsahu karbonátů ve vstupujících surovinách (výpočetní metoda A) anebo na základě množství vyrobeného slínku (výpočetní metoda B). Oba tyto přístupy se uvažují jako ekvivalentní.

Výpočetní metoda A: Karbonátová

Výpočet je založen na obsahu uhličitanů ve výchozích surovinách. Emise CO2 jsou počítány dle následující rovnice:

Emise CO2 SLÍNEK = aktivitní údaje × emisní faktor × konverzní faktor

Aktivitní údaje

Úroveň přesnosti 1 - množství 100% uhličitanů (například vápence) [t] ve výchozích surovinách použitých v průběhů sledovaného období stanoveného vážením s maximální přípustnou chybou měření menší než 5,0 %. Složení příslušných surovin je stanoveno pomocí nejlepších dostupných informací.

Úroveň přesnosti 2 - množství 100% uhličitanů (například vápence) [t] ve výchozích surovinách použitých v průběhů sledovaného období stanoveného vážením s maximální přípustnou chybou měření menší než 2,5 %. Složení příslušných surovin se určuje dle ustanovení v § 13 až 16.

Emisní faktor

Úroveň přesnosti 1 - stechiometrický koeficient dle typu uhličitanů ve výchozích surovinách (viz Tabulka č. 6)

Tabulka č. 6 Stechiometrické emisní faktory pro metodu A

Uhličitan
CaCO3	0,440 [t CO2/t CaCO3]
MgCO3	0,522 [t CO2/t MgCO3]

Konverzní faktor

Konverzní faktor = 1,0

Výpočetní metoda B: Výroba slínku

Výpočet je založen na množství vyrobeného slínku. Emise CO2 jsou počítány dle rovnice

Emise CO2 SLÍNEK = aktivitní údaje × emisní faktor × konverzní faktor

Pokud je odhad emisí založen na informacích o výrobě slínku, emise CO2 uvolněné při kalcinaci pecního prachu musí být vzaty v úvahu, pokud však tento prach není zachycen.

Emise z výroby slínku a z cementářského prachu se pak sčítají dle vztahu

Emise CO2 CELKOVÉ [t] = Emise CO2 SLÍNEK [t] + Emise CO2 PRACH [t]

Emise vztahující se k množství vyrobeného slínku

Aktivitní údaj

Množství vyrobeného slínku [t] v daném období

Úroveň přesnosti 1 - množství vyrobeného slínku [t] stanoveno vážením s maximální přípustnou chybou měření menší než 5,0 %.

Úroveň přesnosti 2a - množství vyrobeného slínku [t] stanoveno vážením s maximální přípustnou chybou měření menší než 2,5 %.

Úroveň přesnosti 2b - odvození výroby slínku z výroby cementu, množství vyrobeného cementu je stanoveno vážením s maximální přípustnou chybou měření menší než 1,5 %, přepočet je proveden pomocí následujícího vztahu (materiálová bilance beroucí v úvahu nákup, prodej a změnu zásob slínku.)

Výroba slínku [t] = (výroba cementu [t] x přepočítacího koeficientu slínek-cement [t slínku / t cementu]) - dovoz [t] + vývoz [t] - změna zásob [t]

Poměr cement / slínek se počítá a používá pro jednotlivé druhy cementu vyráběné v jednom zařízení odděleně. Množství prodaného a nakoupeného slínku se stanovuje vážením s maximální přípustnou chybou měření menší než 2,5 %. Stanovení změna zásob v průběhu sledovaného období má nižší chybou měření než 10 %.

Emisní faktor

Úroveň přesnosti 1 - emisní faktor = 0,525 t CO2 / t slínku.

Úroveň přesnosti 2 - emisní faktor je stanoven na základě bilance CaO a MgO za předpokladu, že část z tohoto množství nepochází z přeměny uhličitanů, ale z výchozích surovin. Složení slínku a příslušných vstupujících surovin se stanovuje v souladu s ustanoveními v § 13 až 16.

Emisní faktor se počítá dle rovnice

Emisní faktor [t CO2 / t slínku] = 0,785 × (výstup CaO [t CaO / t slínku] - vstup CaO [t CaO / t vstupujících surovin] + 1,092 × (výstup MgO [t MgO / t slínku] - vstup MgO [t MgO / t vstupujících surovin]

Tato rovnice využívá stechiometrických koeficientů CaO / CO2 a MgO / CO2 prezentovaných v tabulce č. 7.

Tabulka č. 7 Stechiometrické emisní faktory pro metodu B

Oxid
CaO	0,785 [t CO2/t CaO]
MgO	1,092 [t CO2/t MgO]

Konverzní faktor

Úroveň 1 - konverzní faktor = 1,0

Emise vztahující se k prachu

Emise CO2 z úniků prachu z bypassu nebo z pecního prachu je počítán na základě množství uniklého prachu a emisního faktoru pro slínek, upravený o částečnou kalcinaci cementářského prachu. Unikající prach z bypassu je v porovnání s CKD plně kalcinován. Emise se počítají dle:

Emise CO2 PRACH = Aktivitní údaje × emisní faktor × konverzní faktor

Aktivitní údaj

Úroveň přesnosti 1 - množství pecního prachu nebo prachu z bypassu [t] uniklého v průběhu sledované periody stanoveno vážením s maximální přípustnou chybou měření menší než 10 %.

Úroveň přesnosti 2 - množství pecního prachu nebo prachu z bypassu [t] uniklého v průběhu sledované periody stanoveno vážením s maximální přípustnou chybou měření menší než 5 %.

Emisní faktor

Úroveň přesnosti 1 - referenční hodnota 0,525 t CO2 /t slínku lze také použít pro CKD.

Úroveň přesnosti 2 - emisní faktor [t CO2 / t CKD ] se stanoví výpočtem založeným na stupni kalcinace CKD. Vztah mezi stupněm kalcinace CKD a emisí CO2 na t CKD je nelineární. Přibližně je vyjádřen následující rovnicí:

EFCKD=EFCli1+EFClid1-EFCli1+EFClid,

EFCKD ^= emisní faktor částečně kalcinovaného CKD [t CO2 /t CKD]

EFCli = specifický emisní faktor pro dané zařízení a výrobu slínku [t CO2 /t slínku]

D = stupeň kalcinace CKD (vyjádřený jako % uvolněného CO2 z celkového obsaženého CO2 v materiálu)

Konverzní faktor

Konverzní faktor = 1,0

IV. STANOVENÍ EMISÍ CO2 MĚŘENÍM

Pro měření emisí CO2 ze spalovacích procesů platí ustanovení § 5.

Příloha č. 14 k vyhlášce č. 696/2004 Sb.

Metodické pokyny ke zjišťování emisí CO2 ze zařízení na výrobu vápna

I. VYMEZENÍ PŮSOBNOSTI TÉTO PŘÍLOHY

Pokud je v rámci zařízení provozováno čištění odpadních plynů a výsledné emise nejsou počítány jako část procesních emisí zařízení, emise se počítají dle přílohy č. 8 k této vyhlášce.

II. URČENÍ ZDROJŮ EMISÍ CO2

V zařízení na výrobu vápna emise CO2 pocházejí z těchto zdrojů

• a) kalcinace vápence a dolomitu v surovině,

• b) tradičních fosilních paliv pece,

• c) alternativních paliv (na bázi fosilního uhlíku) a surovin,

• d) spalování biomasy (odpadní biomasa),

• e) ostatních paliv,

• f) čištění odpadních plynů.

III. STANOVENÍ EMISÍ CO2 VÝPOČTEM

• 1. Emise ze spalovacích procesů

Spalovací procesy v zařízeních na výrobu vápna zahrnují různé druhy paliv (například uhlí, ropný koks, topný olej, zemní plyn a široké spektrum odpadů). Tyto procesy a emise ze spalování organického uhlíku (z alternativních paliv) jsou zjišťovány a vykazovány dle pravidel pro spalovací procesy dle přílohy č. 8 k této vyhlášce.

• 1. Emise z procesů

V průběhu kalcinace v peci, CO2 z karbonátů je uvolňován z materiálového mixu. Kalcinace CO2 je přímo spojena s výrobou vápna. Na úrovni zařízení emise CO2 z kalcinace lze stanovit na základě celkového množství karbonátů v surovém materiálu (převážně vápenec, dolomit), jež projdou procesem kalcinace (výpočetní metoda A) nebo na množství alkalických oxidů ve vyrobeném vápně (výpočetní metoda B). Oba tyto přístupy se uvažují jako ekvivalentní.

Výpočetní metoda A: Karbonátová

Výpočet je založen na obsahu uhličitanů ve spotřebovaných surovinách, lze počítat i s vnitřní recyklací prachu. K výpočtu lze použít rovnici

CO2 emise [t CO2] = ∑ {(Aktivitní údajeKarbonáty-VSTUP - Aktivitní údajeKarbonáty VÝSTUP) × emisní faktor × konverzní faktor}

Aktivitní údaje

Údaje o obsahu uhličitanů v surovinách a v produktech (aktivitní údajeKarbonáty-vstup a Aktivitní údajeKarbonáty výstup) se udávají v [t] CaCO3, MgCO3 nebo ostatních uhličitanů alkalických kovů nebo kovů alkalických zemin použitých ve sledovaném období.

Úroveň přesnosti 1 - množství čistých (100%) uhličitanů (například vápence) [t] ve výchozích surovinách použitých v průběhu sledovaného období stanoveného vážením s maximální přípustnou chybou měření menší než 5,0 %. Složení příslušných surovin je stanoveno pomocí nejlepších dostupných informací.

Úroveň přesnosti 2 - množství čistých (100%) uhličitanů (například vápence) [t] ve výchozích surovinách použitých v průběhů sledovaného období stanoveného vážením s maximální přípustnou chybou měření menší než 2,5 %. Složení příslušných surovin se určuje s souladu s ustanoveními v § 13 až 16.

Emisní faktor

Úroveň přesnosti 1 - stechiometrické koeficienty dle typu uhličitanů ve výchozích surovinách a výsledných produktech uvádí tabulka č. 8.

Tabulka č. 8 Stechiometrické emisní faktory pro metodu A

Uhličitan	Emisní faktor [t CO2 / t Ca-, Mg- nebo jiných uhličitanů]	Poznámka
CaCO3	0,440
MgCO3	0,522
Obecně XY(CO3)Z	Emisní faktor = MCO2YMX+ZMCO32-	X = alkalický kov, kov alkalických zemin MX = molekulová hmotnost prvku X [g/mol] MCO2 = molekulová hmotnostCO2=44 [g/mol] MCO32- = molekulová hmotnost CO32- =60 [g/mol] Y = stechiometrické číslo prvku X = 1 pro kov alkalických zemin = 2 pro alkalický kov Z = stechiometrické číslo CO32-=1

Konverzní faktor

Úroveň přesnosti 1 - konverzní faktor = 1,0

Výpočetní metoda B: Oxidy alkalických kovů

Emise CO2 lze počítat na základě množství CaO, MgO a dalších oxidů alkalických kovů nebo oxidů kovů alkalických zemin ve vyrobeném vápně. Uvažuje se veškerý kalcinovaný Ca a Mg vstupující do pece (například v polétavém prachu, alternativních palivech a ostatních surovinách s případným obsahem CaO nebo MgO). Pro výpočet lze použít rovnici

Emise CO2 [t CO2] = ∑ {(Aktivitní údajeAlkalické oxidy - VÝSTUP - Aktivitní údajeAlkalické oxidy VSTUP) × emisní faktor × konverzní faktor}

Aktivitní údaje

Údaje o celkovém množství [t] CaO, MgO a dalších oxidů alkalických kovů nebo oxidů kovů alkalických zemin (Aktivitní údajeAlkalické oxidy-VÝSTUP a Aktivitní údaje Alkalické oxidy VSTUP) vzniklých reakcí z uhličitanů v průběhu sledovaného období.

Úroveň přesnosti 1 - Množství CaO, MgO a dalších oxidů alkalických kovů nebo oxidů kovů alkalických zemin [t] ve výrobcích vyrobených během sledovaného období stanovené metodou vážení s maximální přípustnou chybou měření menší než 5,0 %. Složení příslušných výrobků a vstupních surovin se stanovuje na základě nejlepších dostupných informací.

Úroveň přesnosti 2 - Množství CaO, MgO a dalších oxidů alkalických kovů nebo oxidů kovů alkalických zemin [t] ve výrobcích vyrobených během sledovaného období stanovené metodou vážení s maximální přípustnou chybou měření menší než 2,5 %. Složení příslušných výrobků a vstupních surovin se určuje v souladu s ustanoveními v § 13 až 16.

Emisní faktor

Úroveň přesnosti 1 - stechiometrické poměry oxidů ve vstupujících a vystupujících látkách uvádí Tabulka č. 9.

Tabulka č. 9 Stechiometrické emisní faktory pro metodu B

Oxid	Emisní faktor [t CO2 / t Ca-, Mg- nebo jiných oxidů]	Poznámka
CaO	0,785
MgO	1,092
Obecně XY(O)Z	Emisní faktor=MCO2YMX+ZMo	X = alkalický kov, kov alkalických zemin MX = molekulová hmotnost prvku X [g/mol] MCO2 = molekulová hmotnost CO2=44 [g/mol] MO= molekulová hmotnost O- =16 [g/mol] Y = stechiometrické číslo prvku X = 1 pro kov alkalických zemin = 2 pro alkalický kovY = stechiometrické číslo O = 1

Konverzní faktor

Úroveň přesnosti 1 - konverzní faktor = 1,0

IV. STANOVENÍ EMISÍ CO2 MĚŘENÍM

Pro měření emisí CO2 ze spalovacích procesů platí ustanovení § 5.

Příloha č. 15 k vyhlášce č. 696/2004 Sb.

Metodické pokyny ke zjišťování emisí CO2 ze zařízení na výrobu skla

I. VYMEZENÍ PŮSOBNOSTI TÉTO PŘÍLOHY

Pokud je v rámci zařízení provozováno čištění odpadních plynů a výsledné emise nejsou počítány jako část procesních emisí zařízení, emise se počítají dle přílohy č. 8 k této vyhlášce.

II. URČENÍ ZDROJŮ EMISÍ CO2

V zařízení na výrobu skla emise CO2 pocházejí z těchto zdrojů

• a) tavení uhličitanů alkalických kovů nebo kovů alkalických zemin v surovině,

• b) tradičních fosilních paliv pece,

• c) alternativních paliv (na bázi fosilního uhlíku) a surovin,

• d) spalování biomasy (odpadní biomasy),

• e) ostatních paliv,

• f) přísad obsahujících C, včetně koksu a uhelného prachu,

• g) čištění odpadních plynů.

III. STANOVENÍ EMISÍ CO2 VÝPOČTEM

• 1. Emise ze spalovacích procesů

Spalovací procesy v zařízeních na výrobu skla jsou zjišťovány a vykazovány dle metodických pokynů pro sledování emisí ze spalovacích zdrojů dle přílohy č. 8 k této vyhlášce.

• 1. Emise z procesů

Emise CO2 pochází z procesů rozkladu uhličitanů ze surovin při tavení skla v peci a z neutralizace HF, HCl a SO2 ve zplodinách vápencem či jiným uhličitanem. Emise z rozkladu uhličitanů v tavících procesech a z procesu čištění spalin jsou částí celkových emisí zařízení. Výsledné emise jsou dány jejich součtem, ale pokud je to možné, vykazují se odděleně.

V průběhu tavby skla v peci je CO2, vázaný v uhličitanech ve výchozích surovinách, uvolňován. Tento proces je přímo spojen s výrobou skla a výsledné emise lze spočítat dvěma způsoby založenými na množství výchozích surovin (soda, vápno, vápenec, dolomit a ostatní uhličitany kovů alkalických zemin nebo uhličitan alkalických kovů) doplněných o množství recyklovaného skla (výpočetní metoda A) nebo na základě množství alkalických oxidů ve vyrobeném skle (výpočetní metoda B). Obě tyto výpočetní metody se uvažují jako ekvivalentní.

Výpočetní metoda A: Karbonátová

Výpočet je založen na množství spotřebovaných uhličitanů. Lze počítat i s recyklací prachu.

Pro výpočet lze použít rovnici

Emise CO2 = (∑ {Aktivitní údaje UHLIČITANY x emisní faktor} + ∑ {Přísady x emisní faktor}) × konverzní faktor

Aktivitní údaje

Aktivitní údajeUhličitany je množství [t] CaCO3, MgCO3, Na2CO3, BaCO3 a dalších uhličitanů kovů alkalických zemin nebo uhličitanů alkalických kovů v surovinách (soda, vápno, vápenec, dolomit) zpracovaných ve sledovaném období a množství přísad obsahujících C.

Úroveň přesnosti 1 - množství CaCO3, MgCO3, Na2CO3, BaCO3 a dalších uhličitanů kovů alkalických zemin nebo uhličitanů alkalických kovů ve výchozích surovinách a množství přísad obsahujících C použitých v průběhů sledovaného období stanoveného vážením s maximální přípustnou chybou měření menší než 2,5 %. Složení příslušných surovin je stanoveno pomocí nejlepších dostupných informací pro daný druh výrobku.

Úroveň přesnosti 2 - množství CaCO3, MgCO3, Na2CO3, BaCO3 a dalších uhličitanů kovů alkalických zemin nebo uhličitanů alkalických kovů ve výchozích surovinách a množství přísad obsahujících C použitých v průběhů sledovaného období stanoveného vážením s maximální přípustnou chybou měření menší než 1,0 %. Složení příslušných surovin se určuje v souladu s ustanoveními v § 13 až 16.

Emisní faktor

Úroveň přesnosti 1 - Uhličitany - stechiometrické koeficienty pro vstupy a výstupy z procesů výroby skla uvádí tabulka č. 10.

Tabulka č. 10 Stechiometrické emisní faktory pro metodu A

Uhličitan	Emisní faktor [t CO2 / t Ca-, Mg-, Na-, Ba- nebo jiných uhličitanů]	Poznámka
CaCO3	0,440
MgCO3	0,522
Na2CO3	0,415
BaCO3	0,223
Obecně XY(CO3)Z	Emisní faktor=MCO2YMx+ZMCO32-	X = alkalický kov, kov alkalických zemin MX = molekulová hmotnost prvku X [g/mol] MCO2 = molekulová hmotnost CO2=44 [g/mol] MCO32- = molekulová hmotnost CO32-=60 [g/mol] Y = stechiometrické číslo prvku X = 1 pro kov alkalických zemin = 2 pro alkalický kov Y = stechiometrické číslo CO32-=1

Hodnoty se upravují dle obsahu vody a hlušiny v použitých surovinách.

Přísady

Specifické emisní faktory se odvozují s souladu s pravidly popsanými v § 13 až 16.

Konverzní faktor

Úroveň přesnosti 1 - konverzní faktor = 1,0

Výpočetní metoda B: Alkalické oxidy

Emise CO2 lze také vypočítat na základě množství vyrobeného skla a obsahu CaO, MgO, Na2O, BaO a obsahu dalších oxidů alkalických kovů a oxidů kovů alkalických zemin. Emisní faktor lze korigovat pro Ca, Mg, Na, Ba a ostatní oxidy, které nepocházejí z uhličitanů, ale z recyklovaného skla, alternativních paliv nebo ze surovin s obsahem příslušných oxidů (CaO, MgO, Na2O, BaO a další). Pro výpočet lze použít vzorec

Emise CO2 [t CO2] = ( ∑ {(Aktivitní údajeO-VÝSTUP - Aktivitní údajeO-VSTUP) × emisní faktor + ∑ {Přísady × emisní faktor} ) × konverzní faktor}

Aktivitní údaje

Aktivitní údajeO-VÝSTUP a Aktivitní údajeO-VSTUP jsou informace o množství [t] CaO, MgO, Na2O, BaO a dalších oxidů alkalických kovů a oxidů kovů alkalických zemin přeměněných z uhličitanů během sledovaného období.

Úroveň přesnosti 1 - Množství [t] CaO, MgO, Na2O, BaO a dalších oxidů alkalických kovů nebo oxidů kovů alkalických zemin použitých ve vstupních surovinách a množství ve výrobcích vyrobených během sledovaného období stanovené vážením s maximální přípustnou chybou měření menší než 2,5 %. Složení příslušných výrobků a vstupních surovin se stanovuje na základě nejlepších dostupných informací.

Úroveň přesnosti 2 - Množství [t] CaO, MgO, Na2O, BaO a dalších oxidů alkalických kovů nebo oxidů kovů alkalických zemin použitých ve vstupních surovinách a množství ve výrobcích vyrobených během sledovaného období stanovené vážením s maximální přípustnou chybou měření menší než 1,0 %. Složení příslušných výrobků a vstupních surovin se určuje v souladu s ustanoveními § 13 až 16.

Emisní faktor

Úroveň přesnosti 1 - stechiometrické koeficienty oxidů obsažených ve vstupech a výstupech z procesu výroby skla uvádí tabulka č. 11.

Tabulka č. 11 Stechiometrické emisní faktory pro metodu B

Oxid	Emisní faktor [t CO2 / t Ca-, Mg- nebo jiných oxidů]	Poznámka
CaO	0,785
MgO	1,092
Na2O	0,710
BaO	0,287
Obecně XY(O)Z	Emisní faktor=MCO2YMX+ZMO	X = alkalický kov, kov alkalických zemin MX = molekulová hmotnost prvku X [g/mol] MCO2 = molekulová hmotnost CO2=44 [g/mol] MO = molekulová hmotnost O-=16 [g/mol] Y = stechiometrické číslo prvku X = 1 pro kov alkalických zemin = 2 pro alkalický kov Y = stechiometrické číslo O = 1

Přísady:

Specifické emisní faktory se odvozují s souladu s pravidly uvedenými v § 13 až 16.

Konverzní faktor

Úroveň přesnosti 1 - konverzní faktor = 1,0

IV. STANOVENÍ EMISÍ CO2 MĚŘENÍM

Pro měření emisí CO2 ze spalovacích procesů platí ustanovení § 5.

Příloha č. 16 k vyhlášce č. 696/2004 Sb.

Metodické pokyny ke zjišťování emisí CO2 ze zařízení na výrobu keramických výrobků vypalováním

I. VYMEZENÍ PŮSOBNOSTI TÉTO PŘÍLOHY

Není specifikováno.

II. URČENÍ ZDROJŮ EMISÍ CO2

V zařízení na výrobu keramických výrobků emise CO2 pochází z následujících zdrojů

• a) kalcinací vápence nebo dolomitu v surovinách,

• b) použití vápence v zařízeních na snižování znečištění ovzduší,

• c) tradičních fosilních paliv pece,

• d) alternativních paliv na bázi fosilního uhlíku a surovin,

• e) spalování biomasy (odpadní biomasy),

• f) ostatních paliv,

• g) organického materiálu obsaženého v jílu,

• h) přísad používaných ke snížení porosity, například piliny nebo polystyrol,

• i) čištění odpadních plynů.

III. STANOVENÍ EMISÍ CO2 VÝPOČTEM

• 1. Emise ze spalovacích procesů

Spalovací procesy v zařízeních na výrobu skla jsou zjišťovány a vykazovány dle metodických pokynů pro sledování emisí ze spalovacích zdrojů dle přílohy č. 9 k této vyhlášce.

• 1. Emise z procesů

Emise CO2 pochází z procesů kalcinace surovin v peci a neutralizace HF, HCl a SO2 ve zplodinách vápencem či jiným uhličitanem. Emise z rozkladu uhličitanů při procesu kalcinace a z procesu čištění spalin jsou částí celkových emisí zařízení. Výsledné emise jsou dány jejich součtem, ale pokud je to možné, vykazují se odděleně. Výpočetní postup:

Emise CO2 TOTAL [t] = emise CO2 Vstupující suroviny [t] + Emise CO2 Odsiřování [t]

• 2.1. Emise CO2 ze vstupních surovin

Emise CO2 z rozkladu uhličitanů a ze vstupních látek obsahujících C se počítá buď výpočtem založeným na obsahu uhličitanů ve výchozích surovinách (zejména vápence a dolomitu) (výpočetní metoda A) nebo na obsahu alkalických oxidů ve výrobcích (výpočetní metoda B). Obě výpočetní metody jsou ekvivalentní.

Výpočetní metoda A: Karbonátová

Výpočet je založen na spotřebě uhličitanů, včetně množství vápence použitého k neutralizaci HF, HCl a SO2 ve zplodinách stejně tak z C obsaženého v přísadách. Lze počítat i s interní recyklací prachu. Výpočetní rovnice je:

Emise CO2 [t CO2] = (∑ {Aktivitní údaje Uhličitany × emisní faktor} ∑ {Aktivitní údajePřísady × emisní faktor}) × konverzní faktor}

Aktivitní údaje

Aktivitní údajeUhličitany je množství [t] CaCO3, MgCO3 a dalších uhličitanů alkalických kovů a uhličitanů kovů alkalických zemin spotřebovaných v průběhu sledovaného období v surovinách (vápenec, dolomit) a odpovídající koncentrace CO3^-2 a dále množství C v přísadách.

Úroveň přesnosti 1 - množství CaCO3, MgCO3 a dalších uhličitanů alkalických kovů a uhličitanů kovů alkalických zemin a dále také množství C v přísadách [t] ve výchozích surovinách použitých v průběhů sledovaného období stanoveného provozovatelem zařízení vážením s maximální přípustnou chybou měření menší než 2,5 %. Složení příslušných surovin je stanoveno pomocí nejlepších dostupných informací.

Úroveň přesnosti 2 - množství CaCO3, MgCO3 a dalších uhličitanů alkalických kovů a uhličitanů kovů alkalických zemin a dále množství C v přísadách [t] ve výchozích surovinách použitých v průběhu sledovaného období stanoveného vážením s maximální přípustnou chybou měření menší než 1,0 %. Složení příslušných surovin se určuje v souladu s ustanoveními § 13 až 16.

Emisní faktory

Úroveň přesnosti 1 - Uhličitany - stechiometrické koeficienty uhličitanů ve výchozích surovinách a v produktech uvádí tabulka č. 12.

Tabulka č. 12 Stechiometrické emisní faktory pro metodu A

Uhličitan	Emisní faktor [tCO2/ t Ca-, Mg-, Na-, Ba- nebo jiných uhličitanů]	Poznámka
CaCO3	0,440
MgCO3	0,522
Obecně XY(CO3)Z	Emisní faktor=MCO2YMX+ZMCO32-	X = alkalický kov, kov alkalických zemin MX = molekulová hmotnost prvku X [g/mol] MCO2 = molekulová hmotnost CO2=44 [g/mol] MCO32- = molek. hmotnost CO32-=60 [g/mol] Y = stechiometrické číslo prvku X = 1 pro kov alkalických zemin = 2 pro alkalický kov Y = stechiometrické číslo CO32-=1

Hodnoty se upravují dle obsahu vody a hlušiny v použitých surovinách.

Přísady

Specifické emisní faktory se odvozují s souladu s pravidly uvedenými v § 13 až 16.

Konverzní faktor

Úroveň přesnosti 1 - konverzní faktor = 1,0

Výpočetní metoda B: Alkalické oxidy

Emise CO2 lze vypočítat na základě množství vyrobených keramických výrobků a příslušných obsahů CaO, MgO, Na2O, BaO a obsahu dalších oxidů alkalických kovů a oxidů kovů alkalických zemin v těchto výrobcích. Emisní faktor lze korigovat pro již kalcinované Ca, Mg a ostatní příslušné oxidy vstupující do pece (aktivitní údaje O-VSTUP), které pocházejí zejména z alternativních paliv nebo z surovin s obsahem CaO a/nebo MgO. Emise z čištění spalin od HF, HCl a SO2 se počítají na základě použitých uhličitanů postupem shodným s výpočetní metodou A. Pro výpočet lze použít vzorec:

Emise CO2 [t CO2] = ∑ {(Aktivitní údajeO-VÝSTUP - Aktivitní údajeO-VSTUP) × emisní faktor x konverzní faktor} + (CO2 emise z procesů redukce emisí HF, HCl a SO2)

Aktivitní údaje

Aktivitní údajeO-VSTUP a Aktivitní údajeO-VÝSTUP údaje o množství [t] CaO, MgO a dalších oxidů alkalických kovů a oxidů kovů alkalických zemin vzniklých reakcí z uhličitanů ve sledovaném období.

Úroveň přesnosti 1 - Množství CaO, MgO a dalších oxidů alkalických kovů nebo oxidů kovů alkalických zemin [t] ve vstupních surovinách a výrobcích během sledovaného období stanovené vážením s maximální přípustnou chybou měření menší než 2,5 %. Složení příslušných výrobků a vstupních surovin se stanovuje na základě nejlepších dostupných informací pro daný typ výrobku.

Úroveň přesnosti 2 - Množství CaO, MgO a dalších oxidů alkalických kovů nebo oxidů kovů alkalických zemin [t] ve vstupních surovinách a výrobcích během sledovaného období stanovené vážením s maximální přípustnou chybou měření menší než 1,0 %. Složení příslušných výrobků a vstupních surovin se určuje v souladu s ustanoveními § 13 až 16.

Emisní faktory

Úroveň přesnosti 1 - stechiometrické koeficienty oxidů pro vstupy a výstupy uvádí tabulka č. 13.

Tabulka č. 13 Stechiometrické emisní faktory pro metodu B

Oxid	Emisní faktor [t CO2 / t Ca-, Mg- nebo jiných oxidů]	Poznámka
CaO	0,785
MgO	1,092
Obecně XY(O)Z	Emisní faktor=MCO2YMX+ZMO	X = alkalický kov, kov alkalických zemin MX = molekulová hmotnost prvku X [g/mol] MCO2 = molekulová hmotnost CO2=44 [g/mol] MO= molekulová hmotnost O-=16 [g/mol] Y = stechiometrické číslo prvku X = 1 pro kov alkalických zemin = 2 pro alkalický kov Y = stechiometrické číslo O = 1

Konverzní faktor

Úroveň 1 - konverzní faktor = 1,0.

• 2.2. CO2 emise z čištění spalin

Emise CO2 z čištění spalin se počítají z množství použitého CaCO3 dle rovnice

Emise CO2 [t CO2] = aktivitní údaje × emisní faktor × konverzní faktor

Aktivitní údaje

Úroveň přesnosti 1 - množství použitého [t] suchého CaCO3 stanovené metodou vážení s maximální přípustnou chybou měření 2,5 %

Úroveň přesnosti 2 - množství použitého [t] suchého CaCO3 stanovené metodou vážení s maximální přípustnou chybou měření 1,0 %

Emisní faktor

Úroveň přesnosti 1 - stechiometrický koeficient 0,440 t CO2 / t suchého CaCO3.

Konverzní faktor

Úroveň přesnosti 1 - konverzní faktor = 1,0.

IV. STANOVENÍ EMISÍ CO2 MĚŘENÍM

Pro měření emisí CO2 ze spalovacích procesů platí ustanovení § 5.

Příloha č. 17 k vyhlášce č. 696/2004 Sb.

Metodické pokyny ke zjišťování emisí CO2 ze zařízení na výrobu papíru a buničiny

I. VYMEZENÍ PŮSOBNOSTI TÉTO PŘÍLOHY

Pokud zařízení produkuje (a dále prodává) látku s obsahem C pocházejícího z fosilních paliv, například vysrážený uhličitan vápenatý, tato produkce se nezapočítává do emisní bilance tohoto zařízení.

Pokud je v rámci zařízení provozováno čištění odpadních plynů a výsledné emise nejsou počítány jako část procesních emisí zařízení, emise se počítají dle přílohy č. 8 k této vyhlášce.

II. URČENÍ ZDROJŮ EMISÍ CO2

V zařízení na výrobu buničiny a papíru emise CO2 mohou pocházet z následujících zdrojů:

• a) kotle, plynové turbíny a jiná spalovací zařízení produkující páru nebo energii pro papírnu,

• b) regenerační kotel a další zařízení spalující použité roztoky při výrobě buničiny,

• c) zařízení na spalování odpadu,

• d) pece na vápno a pražící pece,

• e) čištění odpadních plynů,

• f) sušičky na plyn nebo spalující jiná fosilní paliva (například infračervené sušičky).

Čištění odpadních vod a skládkování, včetně anaerobního čištění vod a vyhnívání kalů a skládkování využívané pro ukládání odpadů z drcení nespadají mezi činnosti vyjmenované v příloze č. 1 zákona a nevztahuje se na ně povinnost vykazování podle § 7 zákona.

III. STANOVENÍ EMISÍ CO2 VÝPOČTEM

• 1. Emise ze spalovacích procesů

Spalovací procesy v zařízeních na výrobu skla jsou zjišťovány a vykazovány dle metodických pokynů pro sledování emisí ze spalovacích zdrojů dle přílohy č. 8 k této vyhlášce.

• 1. Emise z procesů

Emise jsou výsledkem používání uhličitanů jako látek pro úpravu chemických vlastností, přičemž uhlík obsažený ve sloučeninách CaCO3 a Na2CO3 je obvykle fosilního původu, ačkoli v některých případech (například Na2CO3 získávaný v papírnách vyrábějících polochemickou vlákninu na sodíkové bázi) může pocházet z biomasy. Předpokládá se, že uhlík obsažený v těchto látkách je emitován jako CO2 z vápencové pece nebo regeneračního zařízení. Tyto emise se uskutečňují za předpokladu, že veškerý uhlík obsažený v CaCO3 a Na2CO3 použitý k regeneraci a neutralizaci je uvolněn do atmosféry.

Úprava uhličitanem je vyžadována v důsledku ztrát v oblasti žíravin, většina z nich je prováděna na CaCO3.

Výpočet emisí je následující:

Emise CO2 = ∑ (Aktivitní údaj UHLIČITANY × emisní faktor × konverzní faktor)

Aktivitní údaj

Aktivitní údaj UHLIČITANY je množství použitého CaCO3 nebo Na2CO3.

Úroveň přesnosti 1 - množství [t] použitého CaCO3 nebo Na2CO3 v procesu stanovené metodou vážení s maximální přípustnou chybou měření menší než 2,5 %.

Úroveň přesnosti 2 - množství [t] použitého CaCO3 nebo Na2CO3 v procesu stanovené s maximální přípustnou chybou měření menší než 1,0 %.

Emisní faktor

Úroveň přesnosti 1 - stechiometrický poměr tCO2/tCaCO3 a tCO2/tNa2CO3 z uhličitanů, které nepocházejí z biomasy uvádí Tabulka č. 14. Pro uhličitany biogenního původu se používá emisní faktor 0 tCO2/uhličitanů.

Tabulka č. 14 Stechiometrické emisní faktory

Typ uhličitanu a původ	Emisní faktor [tCO2 / t uhličitanů]
Pulp mill make-up CaCO3	0,440
Pulp mill make-up Na2CO3	0,415
CaCO3 biogenního původu	0,0
Na2CO3 biogenního původu	0,0

Tyto hodnoty se upravují dle obsahu vody a hlušiny v použitých látkách.

Konverzní faktor

Úroveň přesnosti 1 - Konverzní faktor = 1,0.

IV. STANOVENÍ EMISÍ CO2 MĚŘENÍM

Pro měření emisí CO2 ze spalovacích procesů platí ustanovení § 5.

^1) Rozhodnutí Komise 2004/156/ES ze dne 29. ledna 2004, kterým se ustavují základní pravidla pro zjišťování a vykazování emisí skleníkových plynů podle směrnice 2003/87/ES Evropského Parlamentu a Rady.

^2) „Všeobecné zásady zjišťování“ z června 2003.

^3) § 15 odst. 1 písm. e) zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění zákona č. 92/2004 Sb.

^4) Rozhodnutí Komise 2000/532/ES, „Evropský seznam odpadů“.

^5) Zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

^12) V souladu s Rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady ze dne 11. února 2004 č. 280/2004/ES obsahujícím mechanismy pro monitorování skleníkových plynů ve Společenství a implementaci Kjótského protokolu.

^13) Příloha č. 1 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci).

^14) U plynů se obvykle používají m^3, přičemž je třeba brát ohled na to, že měření plynů může probíhat za jiných podmínek (teplota, tlak) než za standardních podmínek, ke kterým se vztahuje údaj o výhřevnosti.

^15) Bezpečnostní hořáky

^16) V procesu Flexicoking je koks vyrobený koksováním ve fluidní vrstvě zplyňován tak, aby produktem byl koksový plyn.