Vyhláška o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady

• 1. Odpady s výjimkou sedimentů mohou být využity k rekultivaci vytěžených lomů, jestliže:

• a) ve zkouškách akutní toxicity, prováděných ekotoxikologickými testy v souladu se zvláštními právními předpisy,^17) jsou splněny požadavky stanovené v příloze č. 10, tabulce č. 10.2, sloupec II a ve svrchní rekultivační vrstvě v mocnosti minimálně 1 m od povrchu terénu splňují požadavky stanovené v sloupci I tabulky č. 10.2 přílohy č. 10 (stimulace růstu řas a semene není omezujícím faktorem), nebo ve zkouškách akutní toxicity, prováděných ekotoxikologickými testy podle tabulky č. 10.4 přílohy č. 10, jsou splněny požadavky stanovené ve sloupci II této tabulky a ve svrchní rekultivační vrstvě v mocnosti minimálně 1 m od povrchu terénu splňují požadavky stanovené v sloupci I této tabulky,

• b) obsahy škodlivin v sušině odpadů nepřekročí nejvýše přípustné hodnoty anorganických a organických škodlivin uvedené v tabulce č. 10.1 přílohy č. 10,

• c) odpady využívané do svrchní rekultivační vrstvy určené pro ozelenění (rekultivační vrstvy schopné zúrodnění - biologická rekultivace) splňují podmínky stanovené v písm. a) a b) a pokud jsou využívány biologicky rozložitelné odpady jako nositelé živin (např. kaly z čistíren odpadních vod), musí být prokazatelně upraveny ve smyslu odstranění nebezpečné vlastnosti infekčnosti technologií, jejíž účinnost se prokazuje podle přílohy č. 5 k vyhlášce č. 341/2008 Sb.

• 1. Odpady s výjimkou sedimentů mohou být využity na povrchu terénu k terénním úpravám nebo rekultivacím lidskou činností postižených pozemků (s výjimkou rekultivace skládek), jestliže:

• a) ve zkouškách akutní toxicity, prováděných ekotoxikologickými testy v souladu se zvláštními právními předpisy,^17) jsou splněny požadavky stanovené v příloze č. 10, tabulce č. 10.2, sloupec II a ve svrchní vrstvě (rekultivační, terénní úpravy apod.) v mocnosti minimálně 1 m od povrchu terénu splňují požadavky stanovené v sloupci I tabulky č. 10.2 přílohy č. 10 (stimulace růstu řas a semene není omezujícím faktorem), nebo ve zkouškách akutní toxicity, prováděných ekotoxikologickými testy podle tabulky č. 10.4 přílohy č. 10, jsou splněny požadavky stanovené ve sloupci II této tabulky a ve svrchní rekultivační vrstvě v mocnosti minimálně 1 m od povrchu terénu splňují požadavky stanovené v sloupci I této tabulky,

• b) obsahy škodlivin v sušině odpadů nepřekročí nejvýše přípustné hodnoty anorganických a organických škodlivin uvedené v tabulce č. 10.1 přílohy č. 10,

• c) do svrchní rekultivační vrstvy určené pro ozelenění (rekultivační vrstvy schopné zúrodnění - biologická rekultivace) jsou využívány pouze odpady splňující podmínky stanovené v písm. a) a b) a biologicky rozložitelné odpady využívané jako nositelé živin, musí být prokazatelně upraveny ve smyslu odstranění nebezpečné vlastnosti infekčnosti technologií, jejíž účinnost se prokazuje podle přílohy č. 5 k vyhlášce č. 341/2008 Sb.

• 1. V případě využívání odpadů podle bodů 2 a 3 v daném místě v množství větším než 1 000 t musí být pro toto místo zpracováno hodnocení rizika v dané lokalitě v souladu se zvláštním právním předpisem^19).

• 1. Překročení nejvýše přípustných hodnot jednotlivých ukazatelů uvedených v bodech 1 až 3 a 6 se toleruje v případě, že jejich zvýšení odpovídá podmínkám charakteristickým pro dané místo a geologické a hydrogeologické charakteristice místa a jeho okolí, pokud využívané odpady při normálních klimatických podmínkách nepodléhají žádné významné fyzikální, chemické nebo biologické přeměně, která by vedla k uvolňování škodlivin do životního prostředí, a pokud jsou upravené limitní hodnoty, včetně kritických ukazatelů neuvedených v bodech 1 až 3, s výjimkou využívání sedimentů, stanoveny v provozním řádu příslušného zařízení. V případě využívání odpadů podle bodů 2 a 3 musí být navíc vždy splněny požadavky stanovené v bodě 4 a v § 12 odst. 4.

• 1. Sedimenty mohou být využity na povrchu terénu, pouze pokud obsahy škodlivin v sušině sedimentu nepřekročí nejvýše přípustné hodnoty anorganických a organických škodlivin uvedené v tabulce č. 10.3 přílohy č. 10, s výjimkou případů, kdy jsou překročeny nejvýše přípustné hodnoty anorganických a organických škodlivin u nejvýše tří ukazatelů. V těchto případech mohou být sedimenty využity na povrchu terénu, pokud

• a) ve zkouškách akutní toxicity prováděných ekotoxikologickými testy v souladu se zvláštními právními předpisy,^17) jsou splněny požadavky stanovené v příloze č. 10, tabulce č. 10.2, sloupec II a ve svrchní vrstvě (rekultivační, terénní úpravy apod.) v mocnosti minimálně 1 m od povrchu terénu splňují požadavky stanovené v sloupci I tabulky č. 10.2 přílohy č. 10 (stimulace růstu řas a semene není omezujícím faktorem), nebo

• b) ve zkouškách akutní toxicity, prováděných ekotoxikologickými testy podle tabulky č. 10.4 přílohy č. 10, jsou splněny požadavky stanovené ve sloupci II této tabulky a ve svrchní rekultivační vrstvě v mocnosti minimálně 1 m od povrchu terénu splňují požadavky stanovené v sloupci I této tabulky.

Příloha č. 12 k vyhlášce č. 294/2005 Sb.

Technické normy pro metody k provádění zkoušek

K rozborům lze použít i jiných srovnatelných metod.

Příloha č. 13 k vyhlášce č. 294/2005 Sb.

Zvláštní požadavky na uložení odpadní rtuti

A. Kritéria a postup pro přijímání odpadní rtuti k uložení

• 1. Složení odpadní rtuti

Odpadní rtuť musí splňovat tyto specifikace:

• a) obsah rtuti vyšší než 99,9 % hmotnostních,

• b) absence nečistot schopných vyvolat korozi uhlíkové nebo nerezové oceli, například roztoku kyseliny dusičné nebo roztoků chloridových solí.

• 1. Požadavky na shromažďovací prostředky

Kontejnery užívané pro uložení odpadní rtuti musí být odolné vůči korozi a nárazu. Nesmí na nich být svary. Kontejnery musí splňovat tyto specifikace:

• a) materiál kontejneru: uhlíková ocel (minimálně ASTM A36) nebo nerezová ocel (AISI 304, 316L),

• b) kontejnery nesmí propouštět plyny a kapaliny,

• c) vnější stěna kontejneru musí být odolná vůči podmínkám uložení,

• d) konstrukce kontejneru musí úspěšně absolvovat zkoušku volným pádem a zkoušku těsnosti podle přílohy A kapitol 6.1.5.3 a 6.1.5.4 Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR)^25).

Maximální stupeň naplnění je 80 % objemových, aby byl zajištěn dostatečný expanzní prostor a aby následkem expanze kapaliny v důsledku vysoké teploty nemohlo dojít k úniku ani trvalému porušení kontejneru.

• 1. Přijímání odpadní rtuti k uložení

Přijímat lze pouze kontejnery s osvědčením prokazujícím splnění požadavků uvedených v části A této přílohy. Osvědčení vydává dodavatel odpadu, jímž se rozumí původce nebo oprávněná osoba, tj. osoba za odpad odpovědná až do doby jeho předání další oprávněné osobě. Osvědčení nenahrazuje základní popis odpadu podle přílohy č. 1.

Postupy při přijímání musí splňovat tyto požadavky:

• a) přijímá se pouze odpadní rtuť, která splňuje minimální kritéria pro přijetí uvedená v bodě 1,

• b) kontejnery musí být před uskladněním vizuálně zkontrolovány; poškozené nebo zkorodované kontejnery nebo kontejnery vykazující únik se nepřijmou,

• c) na kontejnerech musí být vyražena trvalá značka uvádějící identifikační číslo kontejneru, výrobní materiál, prázdnou hmotnost, odkaz na výrobce a datum výroby,

• d) na kontejnery musí být trvale připevněna tabulka uvádějící identifikační číslo osvědčení.

• 1. Obsah osvědčení

Osvědčení uvedené v bodě 3 obsahuje tyto údaje:

• a) identifikační údaje dodavatele odpadu (název, sídlo, adresa, IČ, bylo-li přiděleno),

• b) identifikační údaje osoby odpovědné za plnění kontejnerů (název, sídlo, adresa, IČ, bylo-li přiděleno),

• c) místo a datum plnění kontejnerů,

• d) množství rtuti,

• e) čistotu rtuti a případně popis nečistot, včetně analytické zprávy,

• f) čestné prohlášení, že kontejnery byly používány výlučně pro přepravu a uložení rtuti,

• g) identifikační čísla kontejnerů,

• h) případné zvláštní poznámky.

B. Požadavky na uložení odpadní rtuti

Při uložení odpadní rtuti musí být splněny tyto požadavky:

• 1. odpadní rtuť se skladuje odděleně od ostatních odpadů,

• 1. kontejnery se skladují ve sběrných nádržích s vhodným povrchem bez prasklin a štěrbin a nepropustným pro kovovou rtuť, se zadržovacím objemem odpovídajícím množství skladované rtuti,

• 1. jako úložiště mohou sloužit pouze zařízení, která splňují technické požadavky stanovené zákonem a zvláštními právními předpisy na ochranu životního prostředí a zdraví lidí^2) a která byla zřízena k tomuto účelu v souladu se zvláštními právními předpisy na úseku územního plánování a stavebního řádu^10).

• 1. úložiště svým provedením a organizací provozu musí zabezpečit, že nedojde k ohrožení zdraví člověka a poškození žádné ze složek životního prostředí podle zvláštních právních předpisů na ochranu životního prostředí a zdraví lidí^2),

• 1. úložiště musí splňovat stejné technické a bezpečnostní požadavky jako sklady látek, přípravků a výrobků stejných nebezpečných vlastností, jaké má odpadní rtuť, která je odpadem,

• 1. úložiště musí být vybaveno umělými nebo přírodními zábranami, které dostatečně zaručují ochranu životního prostředí před emisemi rtuti, a musí mít zadržovací objem odpovídající celkovému množství skladované rtuti,

• 1. podlahy úložiště musí být pokryty těsnicími materiály odolnými vůči rtuti, vyspádované a vybavené sběrnou jímkou,

• 1. úložiště splňuje požadavky zvláštního právního předpisu na úseku požární ochrany^26),

• 1. uložený materiál musí být uspořádán tak, aby veškeré kontejnery bylo možné snadno vyjmout.

C. Požadavky na monitorování, kontrolu a postupy v případě havárie a na vedení záznamů při uložení odpadní rtuti

• 1. Požadavky na monitorování, kontrolu a postupy v případě havárie

V úložišti se instaluje systém trvalého monitorování výparů rtuti s citlivostí nejméně 0,02 mg rtuti/m^3. Senzory se umístí na úroveň podlahy a ve výšce 160-180 cm nad úrovní podlahy. Součástí je vizuální a akustický výstražný systém. Údržba systému se provádí každý rok.

Provozovatel úložiště a kontejnery nejméně jednou měsíčně vizuálně zkontroluje. Při zjištění úniku provozovatel okamžitě přijme nezbytná opatření bránící emisím rtuti do životního prostředí a obnoví bezpečnost úložiště rtuti. Při tom postupuje v souladu s opatřeními pro případ havárie, která jsou součástí schváleného provozního řádu, a se schváleným havarijním plánem podle vodního zákona^27). Tyto dokumenty, stejně jako nutné vybavení pro bezpečnou manipulaci s kovovou rtutí, musí být po celou dobu provozu v prostorách úložiště. U veškerých úniků se má za to, že mají nepříznivé vlivy na zdraví lidí nebo životní prostředí ve smyslu § 20 písm. i) zákona.

• 1. Vedení záznamů

Veškeré dokumenty obsahující informace uvedené v částech A a C této přílohy, včetně osvědčení doprovázejícího kontejner a záznamů týkajících se vyskladnění a odeslání odpadní rtuti po ukončení uložení, místa určení a zamýšleného zpracování, se uchovávají nejméně tři roky po ukončení uložení, nestanoví-li § 21 odst. 1 písm. e) zákona povinnost uchovávat tyto dokumenty po dobu delší.

^1) Směrnice Rady 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852 ze dne 17. května 2017 o rtuti a o zrušení nařízení (ES) č. 1102/2008.

^2) Například zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.

^3) Vyhláška č. 93/2016 Sb., o Katalogu odpadů.

^4) Například vyhláška č. 376/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, ve znění vyhlášky č. 502/2004 Sb.

^5) § 14 odst. 1 písm. b) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

^6) § 40 a 41 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. § 19 a 21 nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění pozdějších předpisů. § 5 vyhlášky č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli.

^7) § 21 odst. 6 písm. c) nařízení vlády č. 178/2001 Sb.

^8) § 41 zákona č. 258/2000 Sb.

^9) Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zajištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

^10) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

^10a) Vyhláška č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a o změně vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, (vyhláška o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady).

^11) § 21 vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění vyhlášky č. 41/2005 Sb.

^12) Vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění vyhlášky č. 41/2005 Sb.

^13) Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů.

^14) Příloha č. 5 nařízení č. 850/2004/ES, o perzistentních organických znečišťujících látkách a o změně směrnice 79/117/EHS.

^15) Například vyhláška č. 356/2002 Sb., kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší podmínky jejich uplatňování.

^16) § 57 odst. 1 písm. e) vyhlášky Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně.

^17) Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 207/2004 Sb.,o ochraně, chovu a využití pokusných zvířat.

^19) Vyhláška č. 99/1992 Sb., o zřizování, provozu, zajištění a likvidaci zařízení pro ukládání odpadů v podzemních prostorech, ve znění vyhlášky č. 300/2005 Sb.

^20) Zákon č. 254/2001 Sb.

^21) Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

^22) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 273/2004 ze dne 11. února 2004 o prekursorech drog. Nařízení Rady (ES) č. 111/2005 ze dne 22. prosince 2004, kterým se stanoví pravidla pro sledování obchodu s prekursory drog mezi společenstvím a třetími zeměmi. Nařízení Komise (ES) č. 1277/2005 ze dne 27. července 2005, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 273/2004 o prekursorech drog.

^23) Čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004 o perzistentních organických znečišťujících látkách a o změně směrnice 79/117/EHS.

^24) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852 ze dne 17. května 2017 o rtuti a o zrušení nařízení (ES) č. 1102/2008.

^25) Vyhláška č. 64/1987 Sb., o Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR) a sdělení Ministerstva zahraničních č. 13/2009 Sb. m. s., kterým se doplňují sdělení č. 159/1997 Sb., č. 186/1998 Sb., č. 54/1999 Sb., č. 93/2000 Sb. m. s., č. 6/2002 Sb. m. s., č. 65/2003 Sb. m. s., č. 77/2004 Sb. m. s., č. 33/2005 Sb. m. s., č. 14/2007 Sb. m. s. a č. 21/2008 Sb. m. s. o vyhlášení přijetí změn a doplňků „Přílohy A - Všeobecná ustanovení a ustanovení týkající se nebezpečných látek a předmětů“ a „Přílohy B -Ustanovení o dopravních prostředcích a o přepravě“ Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR).

^26) Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.

^27) § 39 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb.