Nařízení vlády, kterým se stanoví technické požadavky na měřidla

• b) schválenou změnu podle druhého odstavce bodu 8.2.5,

• c) sdělení a zprávy notifikované osoby podle bodů 8.2.5, 8.3.3 a 8.3.4.

• 8.6 Každá notifikovaná osoba pravidelně poskytuje Úřadu seznam vydaných schválení systémů jakosti, jakož i seznam systémů jakosti, pro něž nebylo schválení vydáno, a neprodleně Úřad informuje o jakémkoliv zrušení schválení systému jakosti.

• 8.7 Zplnomocněný zástupce

Povinnosti výrobce obsažené v bodech 8.2.1, 8.2.5, 8.4.2 a 8.5 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost plněny jeho zplnomocněným zástupcem.

• 1. Postup E1 – Prohlášení o shodě založené na zabezpečování jakosti výstupní kontroly výrobku a zkoušení

Prohlášení o shodě založené na zabezpečování jakosti výstupní kontroly a zkoušení je postup posouzení shody, kterým výrobce plní povinnosti stanovené v této části přílohy a zaručuje a prohlašuje, že daná měřidla splňují příslušné technické požadavky tohoto nařízení.

• 9.1 Technická dokumentace

• 9.1.1 Výrobce vypracuje technickou dokumentaci popsanou v příloze č. 13 k tomuto nařízení. Tato dokumentace musí umožňovat posouzení shody měřidla s příslušnými technickými požadavky tohoto nařízení. Technická dokumentace musí v míře nezbytné pro takové posouzení zahrnovat návrh, výrobu a funkci měřidla.

• 9.1.2 Výrobce uchovává technickou dokumentaci po dobu 10 let po vyrobení posledního měřidla, aby byla dostupná orgánům dozoru.

• 9.2 Výroba

Výrobce používá schválený systém jakosti pro výstupní kontrolu výrobku a zkoušení daného měřidla podle bodu 9.3 a podléhá dohledu podle bodu 9.4.

• 9.3 Systém jakosti

• 9.3.1 Výrobce podá u jím zvolené notifikované osoby žádost o posouzení systému jakosti. Žádost musí obsahovat

• a) všechny příslušné informace o kategorii měřidel, pro kterou se žádá provedení posuzování shody,

• b) dokumentaci systému jakosti,

• c) technickou dokumentaci podle bodu 9.1.1.

• 9.3.2 Systém jakosti musí zaručovat shodu měřidel s příslušnými technickými požadavky tohoto nařízení.

Všechny podklady, požadavky a předpisy používané výrobcem musí být systematicky a řádně dokumentovány ve formě písemných opatření, postupů a návodů. Tato dokumentace systému jakosti musí umožňovat jednoznačný výklad programů jakosti, plánů jakosti, příruček jakosti a záznamů o jakosti.

Tato dokumentace musí obsahovat zejména přiměřený popis

• a) cílů jakosti a organizační struktury, odpovědností a pravomocí vedení, pokud jde o jakost výrobků,

• b) kontrol a zkoušek, které budou provedeny po výrobě,

• c) záznamů o jakosti, například protokolů o kontrolách, výsledků zkoušek, údajů o kalibraci, zpráv o kvalifikaci příslušných pracovníků,

• d) prostředků umožňujících dohled nad efektivním fungováním systému jakosti.

• 9.3.3 Notifikovaná osoba posoudí systém jakosti s cílem určit, zda splňuje požadavky podle bodu 9.3.2. U systému jakosti, který splňuje odpovídající specifikace harmonizované české technické normy, se shoda s těmito požadavky předpokládá od okamžiku, kdy na ni byly zveřejněny odkazy.

Kromě zkušeností se systémem řízení jakosti musí mít skupina auditorů zkušenosti v příslušné oblasti metrologie a technologie výroby daného měřidla a znalosti příslušných technických požadavků tohoto nařízení. Součástí hodnocení musí být kontrolní návštěva v provozních prostorách výrobce.

Sdělení o výsledku hodnocení musí být oznámeno výrobci. Toto oznámení musí obsahovat závěry kontrol a odůvodněné závěry plynoucí z posouzení.

• 9.3.4 Výrobce se zaváže, že bude plnit povinnosti vyplývající ze schváleného systému jakosti a bude jej udržovat, aby byl i nadále přiměřený a účinný.

• 9.3.5 Výrobce informuje notifikovanou osobu, která schválila systém jakosti, o každé zamýšlené změně systému jakosti.

Notifikovaná osoba zhodnotí navrhované změny a rozhodne, zda změněný systém jakosti bude i nadále splňovat požadavky podle bodu 9.3.2, nebo zda je nezbytné nové posouzení.

Sdělení o výsledku hodnocení musí být oznámeno výrobci. Toto oznámení musí obsahovat závěry kontrol a odůvodněné závěry plynoucí z posouzení.

• 9.4 Dohled, za který odpovídá notifikovaná osoba

• 9.4.1 Účelem dohledu je zjistit, zda výrobce řádně plní povinnosti vyplývající ze schváleného systému jakosti.

• 9.4.2 Výrobce umožní notifikované osobě za účelem kontroly vstup do prostor určených pro výrobu, kontrolu, zkoušení a skladování a poskytne mu všechny potřebné informace, zejména

• a) dokumentaci systému jakosti,

• b) technickou dokumentaci podle bodu 9.1.1,

• c) záznamy o jakosti, například protokoly o kontrolách, výsledky zkoušek, údaje o kalibraci, zprávy o kvalifikaci příslušných pracovníků.

• 9.4.3 Notifikovaná osoba pravidelně provádí audity, aby se ujistila, že výrobce udržuje a používá systém jakosti, a předává výrobci zprávu o auditu.

• 9.4.4 Kromě toho může notifikovaná osoba provádět neohlášené kontrolní návštěvy u výrobce. Při těchto kontrolních návštěvách může notifikovaná osoba v případě potřeby provést nebo nechat provést zkoušky, aby ověřil, zda systém jakosti řádně funguje. Notifikovaná osoba poskytne výrobci zprávu o kontrole a při provedení zkoušek rovněž protokol o zkoušce.

• 9.5 Písemné prohlášení o shodě

• 9.5.1 Výrobce opatří každé měřidlo, které splňuje příslušné technické požadavky tohoto nařízení, označením „CE“ a doplňkovým metrologickým označením a na odpovědnost notifikované osoby uvedené v bodě 9.3.1 jejím identifikačním číslem.

• 9.5.2 Prohlášení o shodě se vypracuje pro každý model měřidla a uchovává se po dobu 10 let po vyrobení posledního měřidla, aby bylo k dispozici orgánům dozoru. V tomto prohlášení musí být určen model měřidla, pro který je toto prohlášení vypracováno.

Kopie prohlášení se dodává s každým měřidlem, které se uvádí na trh. V případě, že je předmětem dodávky větší počet měřidel, může se dodavatel s odběratelem dohodnout, že bude dodán menší počet kopií prohlášení o shodě na celou dávku nebo zásilku měřidel.

• 9.6 Výrobce uchovává pro potřebu orgánů dozoru po dobu 10 let po vyrobení posledního měřidla

• a) dokumentaci uvedenou v bodu 9.3.1 písmeno b),

• b) schválenou změnu podle druhého odstavce bodu 9.3.5,

• c) sdělení a zprávy notifikované osoby podle posledního odstavce bodu 9.3.5 a podle bodů 9.4.3 a 9.4.4.

• 9.7 Každá notifikovaná osoba pravidelně poskytuje Úřadu seznam vydaných schválení systémů jakosti, jakož i seznam systémů jakosti, pro něž nebylo schválení vydáno, a neprodleně Úřad informuje o jakémkoliv zrušení schválení systému jakosti.

• 9.8 Zplnomocněný zástupce

Povinnosti výrobce obsažené v bodech 9.1.2, 9.3.1, 9.3.5, 9.5.2 a 9.6 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost plněny jeho zplnomocněným zástupcem.

• 1. Postup F – Prohlášení o shodě s typem založené na ověřování výrobku

Prohlášení o shodě s typem založené na ověřování výrobku je část postupu posouzení shody, kterým výrobce plní povinnosti stanovené v této části přílohy, zaručuje a prohlašuje, že měřidla jsou podle ustanovení bodu 10.2 ve shodě s typem popsaným v certifikátu ES přezkoušení typu a splňují příslušné technické požadavky tohoto nařízení.

• 10.1 Výroba

Výrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby zajistil shodu vyráběných měřidel s typem popsaným v certifikátu ES přezkoušení typu a s příslušnými technickými požadavky tohoto nařízení.

• 10.2 Ověřování

Výrobcem zvolená notifikovaná osoba provede nebo nechá provést příslušné kontroly a zkoušky s cílem ověřit shodu měřidel s typem popsaným v certifikátu ES přezkoušení typu a s příslušnými technickými požadavky tohoto nařízení.

Kontroly a zkoušky provedené za účelem ověření shody s metrologickými požadavky se provedou, podle volby výrobce, buď kontrolou a zkoušením každého měřidla podle bodu 10.3, nebo kontrolou a zkouškami měřidel na základě statistických metod podle bodu 10.4.

• 10.3 Ověřování shody s metrologickými požadavky kontrolou a zkoušením každého měřidla.

• 10.3.1 Každé měřidlo musí být jednotlivě zkontrolováno a musí být provedeny odpovídající zkoušky stanovené v příslušných harmonizovaných českých technických normách nebo určených normách podle § 3 odst. 2 tohoto nařízení nebo musí být provedeny rovnocenné zkoušky s cílem ověřit shodu s metrologickými požadavky, které se na něj vztahují. Pokud takové harmonizované české technické normy nebo určené normy neexistují, rozhodne daná notifikovaná osoba o provedení odpovídajících zkoušek.

• 10.3.2 Notifikovaná osoba vydá certifikát shody vztahující se k provedeným kontrolám a zkouškám a opatří nebo nechá na svou odpovědnost opatřit každé schválené měřidlo svým identifikačním číslem.

Výrobce uchovává certifikáty shody po dobu 10 let od provedení certifikace daného měřidla pro účely kontroly prováděné orgány dozoru.

• 10.4 Statistické ověřování shody s metrologickými požadavky

• 10.4.1 Výrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby výrobní proces zajišťoval stejnorodost každé vyrobené dávky, a předkládá svá měřidla k ověřování ve formě stejnorodých dávek.

• 10.4.2 Z každé výrobní dávky se podle požadavků bodu 10.4.3 náhodným výběrem odebere vzorek. Všechna měřidla ve vzorku se jednotlivě zkontrolují a provedou se odpovídající zkoušky stanovené v příslušných harmonizovaných českých technických normách nebo určených normách podle § 3 odst. 2 tohoto nařízení nebo rovnocenné zkoušky s cílem ověřit shodu s metrologickými požadavky, které se na ně vztahují, a rozhodnout, zda bude výrobní dávka přijata, nebo zamítnuta. Pokud takové harmonizované české technické normy nebo určené normy neexistují, rozhodne daná notifikovaná osoba o provedení odpovídajících zkoušek.

• 10.4.3 Požadavky, které musí splňovat statistický postup

Je používána statistická kontrola srovnáváním. Systém výběru vzorků musí zajišťovat

• a) úroveň jakosti odpovídající pravděpodobnosti přijetí 95 % s podílem neshody menším než 1 %,

• b) mezní jakost odpovídající pravděpodobnosti přijetí 5 % s podílem neshody menším než 7 %.

• 10.4.4 Pokud je výrobní dávka přijata, všechna měřidla z této dávky jsou schválena s výjimkou těch měřidel ze vzorku, která nevyhověla při zkouškách.

Notifikovaná osoba vydá certifikát shody vztahující se k provedeným kontrolám a zkouškám a na svou odpovědnost opatří nebo nechá opatřit každé schválené měřidlo svým identifikačním číslem.

Výrobce uchovává certifikáty shody po dobu 10 let od provedení certifikace daného měřidla, aby byly dostupné orgánům dozoru pro účely kontroly.

• 10.4.5 Pokud je výrobní dávka zamítnuta, přijme notifikovaná osoba příslušná opatření (§ 11 odst. 3 zákona), která zabrání uvedení této výrobní dávky na trh. V případě častého zamítnutí výrobních dávek může notifikovaná osoba statistické ověřování pozastavit a přijmout vhodná opatření.

• 10.5 Písemné prohlášení o shodě

• 10.5.1 Výrobce opatří každé měřidlo, které je ve shodě s typem popsaným v certifikátu ES přezkoušení typu a splňuje příslušné požadavky tohoto nařízení, označením „CE“ a doplňkovým metrologickým označením.

• 10.5.2 Prohlášení o shodě se vypracuje pro každý model měřidla a je uchováváno po dobu 10 let po vyrobení posledního měřidla, aby bylo k dispozici orgánům dozoru. V tomto prohlášení musí být určen model měřidla, pro který bylo toto prohlášení vypracováno.

Kopie prohlášení se dodává s každým měřidlem, které se uvádí na trh. V případě, že je předmětem dodávky větší počet měřidel, může se dodavatel s odběratelem dohodnout, že bude dodán menší počet kopií prohlášení o shodě na celou dávku nebo zásilku měřidel.

Po odsouhlasení notifikovanou osobou specifikovanou v bodu 10.2 výrobce opatří měřidla identifikačním číslem této osoby na její odpovědnost.

• 10.6 Výrobce opatří se souhlasem notifikované osoby a na její odpovědnost měřidla již během výrobního procesu identifikačním číslem dané notifikované osoby.

• 10.7 Zplnomocněný zástupce

Povinnosti výrobce mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost plněny jeho zplnomocněným zástupcem s výjimkou povinností uvedených v bodech 10.1 a 10.4.1.

• 1. Postup F1 – Prohlášení o shodě založené na ověřování výrobků

Prohlášení o shodě založené na ověřování výrobků je postup posouzení shody, kterým výrobce plní povinnosti stanovené v této části přílohy a zaručuje a prohlašuje, že měřidla podle ustanovení bodu 11.3 splňují příslušné technické požadavky tohoto nařízení.

• 11.1 Technická dokumentace

• 11.1.1 Výrobce vypracuje technickou dokumentaci popsanou v příloze č. 13 k tomuto nařízení. Tato dokumentace musí umožňovat posouzení shody měřidla s příslušnými technickými požadavky tohoto nařízení. Technická dokumentace musí v míře nezbytné pro takové posouzení zahrnovat návrh, výrobu a funkci měřidla.

• 11.1.2 Výrobce uchovává tuto technickou dokumentaci po dobu 10 let po vyrobení posledního měřidla, aby byla dostupná orgánům dozoru.

• 11.2 Výroba

• 11.2.1 Výrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby zajistil shodu vyráběných měřidel s příslušnými technickými požadavky tohoto nařízení.

• 11.3 Ověřování

Výrobcem zvolená notifikovaná osoba provede nebo nechá provést příslušné kontroly a zkoušky s cílem ověřit shodu měřidel s příslušnými technickými požadavky tohoto nařízení.

Kontroly a zkoušky provedené za účelem ověření shody s metrologickými požadavky se provedou, podle volby výrobce, buď kontrolou a zkoušením každého měřidla podle bodu 11.4, nebo kontrolou a zkouškami měřidel na základě statistických metod podle bodu 11.5.

• 11.4 Ověřování shody s metrologickými požadavky kontrolou a zkoušením každého měřidla.

• 11.4.1 Každé měřidlo musí být jednotlivě zkontrolováno a musí být provedeny odpovídající zkoušky uvedené v příslušných harmonizovaných českých technických normách nebo určených normách podle § 3 odst. 2 tohoto nařízení nebo musí být provedeny rovnocenné zkoušky s cílem ověřit shodu s metrologickými požadavky, které se na něj vztahují. Pokud takové harmonizované české technické normy nebo určené normy neexistují, rozhodne daná notifikovaná osoba o provedení odpovídajících zkoušek.

• 11.4.2 Notifikovaná osoba vydá certifikát shody vztahující se k provedeným kontrolám a zkouškám a na svou odpovědnost opatří každé schválené měřidlo svým identifikačním číslem.

Výrobce uchovává certifikáty shody po dobu 10 let od provedení certifikace daného měřidla, aby byly dostupné orgánům dozoru pro účely kontroly.

• 11.5 Statistické ověřování shody s metrologickými požadavky

• 11.5.1 Výrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby výrobní proces zajišťoval stejnorodost každé výrobní dávky, a předkládá svá měřidla pro ověřování ve formě stejnorodých dávek.

• 11.5.2 Z každé výrobní dávky se podle požadavků bodu 11.5.3 náhodným výběrem odebere vzorek. Všechna měřidla ve vzorku se jednotlivě zkontrolují a provedou se odpovídající zkoušky stanovené v příslušných harmonizovaných českých technických normách nebo určených normách podle § 3 odst. 2 tohoto nařízení nebo rovnocenné zkoušky s cílem ověřit shodu s metrologickými požadavky, které se na ně vztahují, a rozhodnout, zda bude výrobní dávka přijata, nebo zamítnuta. Pokud takové harmonizované české technické normy nebo určené normy neexistují, rozhodne daná notifikovaná osoba o provedení odpovídajících zkoušek.

• 11.5.3 Požadavky, které musí splňovat statistický postup

Je používána statistická kontrola srovnáváním. Systém výběru vzorků musí zajišťovat:

• a) úroveň jakosti odpovídající pravděpodobnosti přijetí 95 % s podílem neshody menším než 1 %,

• b) mezní jakost odpovídající pravděpodobnosti přijetí 5 % s podílem neshody menším než 7 %.

• 11.5.4 Pokud je výrobní dávka přijata, všechna měřidla z této dávky jsou schválena s výjimkou těch měřidel ze vzorku, která nevyhověla při zkouškách.

Notifikovaná osoba vydá certifikát shody vztahující se k provedeným kontrolám a zkouškám a na svou odpovědnost opatří nebo nechá opatřit každé schválené měřidlo svým identifikačním číslem.

Výrobce uchovává certifikáty shody po dobu 10 let od provedení certifikace daného měřidla, aby byly dostupné orgánům dozoru pro účely kontroly.

• 11.5.5 Pokud je výrobní dávka zamítnuta, přijme notifikovaná osoba příslušná opatření (§ 11 odst. 3 zákona), která zabrání uvedení této výrobní dávky na trh. V případě častého zamítnutí výrobních dávek může notifikovaná osoba statistické ověřování pozastavit a přijmout vhodná opatření.

• 11.6 Písemné prohlášení o shodě

• 11.6.1 Výrobce opatří každé měřidlo, které splňuje příslušné technické požadavky tohoto nařízení, označením „CE“ a doplňkovým metrologickým označením.

• 11.6.2 Prohlášení o shodě se vypracuje pro každý model měřidla a uchovává se po dobu 10 let po vyrobení posledního měřidla, aby bylo k dispozici orgánům dozoru. V tomto prohlášení musí být určen model měřidla, pro který bylo toto prohlášení vypracováno.

Kopie prohlášení se dodává s každým měřidlem, který se uvádí na trh. V případě, že je předmětem dodávky větší počet měřidel, může se dodavatel s odběratelem dohodnout, že bude dodán menší počet kopií prohlášení o shodě na celou dávku nebo zásilku měřidel.

Po odsouhlasení notifikovanou osobou specifikovanou v bodu 11.3 výrobce opatří měřidla identifikačním číslem této osoby na její odpovědnost.

• 11.7 Výrobce opatří se souhlasem notifikované osoby a na její odpovědnost měřidla již během výrobního procesu identifikačním číslem dané notifikované osoby.

• 11.8 Zplnomocněný zástupce

Povinnosti výrobce mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost plněny jeho zplnomocněným zástupcem s výjimkou povinností uvedených v bodech 11.2 a 11.5.1.

• 1. Postup G – Prohlášení o shodě založené na ověřování jednotlivého výrobku

Prohlášení o shodě založené na ověřování jednotlivého výrobku je postup posouzení shody, kterým výrobce plní povinnosti stanovené v této části přílohy a zaručuje a prohlašuje, že měřidlo podle ustanovení bodu 12.3 splňuje příslušné technické požadavky tohoto nařízení.

• 12.1 Technická dokumentace

Výrobce vypracuje technickou dokumentaci popsanou v příloze č. 13 a poskytne ji notifikované osobě uvedené v bodě 12.3. Tato technická dokumentace musí umožňovat posouzení shody měřidla s příslušnými technickými požadavky tohoto nařízení a, v míře nezbytné pro takové posouzení, musí zahrnovat návrh, výrobu a funkci měřidla.

Výrobce uchovává tuto technickou dokumentaci po dobu 10 let, aby byla dostupná orgánům dozoru.

• 12.2 Výroba

Výrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby zajistil shodu vyráběného měřidla s příslušnými technickými požadavky tohoto nařízení.

• 12.3 Ověřování

Výrobcem zvolená notifikovaná osoba provede nebo nechá provést příslušné kontroly a zkoušky stanovené v příslušných harmonizovaných českých technických normách nebo určených normách podle § 3 odst. 2 nebo rovnocenné zkoušky s cílem ověřit shodu měřidla s příslušnými technickými požadavky tohoto nařízení. Pokud takové harmonizované české technické normy nebo určené normy neexistují, rozhodne daná notifikovaná osoba o provedení odpovídajících zkoušek.

Notifikovaná osoba vydá certifikát shody vztahující se k provedeným kontrolám a zkouškám a na svou odpovědnost opatří nebo nechá opatřit schválené měřidlo svým identifikačním číslem.

Výrobce uchovává certifikáty shody po dobu 10 let od provedení certifikace daného měřidla, aby byly dostupné orgánům dozoru pro účely kontroly.

• 12.4 Písemné prohlášení o shodě

• 12.4.1 Výrobce opatří měřidlo, které splňuje příslušné technické požadavky tohoto nařízení, označením „CE“ a doplňkovým metrologickým označením a na odpovědnost notifikované osoby uvedené v odstavci 12.3 jejím identifikačním číslem.

• 12.4.2 Vypracuje se prohlášení o shodě a uchovává se po dobu 10 let po vyrobení měřidla, aby bylo k dispozici orgánům dozoru. V tomto prohlášení musí být určeno měřidlo, pro které bylo prohlášení o shodě vypracováno.

Kopie tohoto prohlášení se dodává s měřidlem.

• 12.5 Zplnomocněný zástupce

Povinnosti výrobce obsažené v bodech 12.1 a 12.3 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost plněny jeho zplnomocněným zástupcem.

• 1. Postup H – Prohlášení o shodě založené na komplexním zabezpečování jakosti

Prohlášení o shodě založené na komplexním zabezpečování jakosti je postup posouzení shody, kterým výrobce plní povinnosti stanovené v této části přílohy a zaručuje a prohlašuje, že daná měřidla splňují příslušné technické požadavky tohoto nařízení.

• 13.1 Výroba

Výrobce používá schválený systém jakosti pro návrh, výrobu, výstupní kontrolu a zkoušení měřidla podle bodu 13.2 a podléhá dohledu podle bodu 13.3.

• 13.2 Systém jakosti

• 13.2.1 Výrobce podá u jím zvolené notifikované osoby žádost o posouzení systému jakosti. Žádost musí obsahovat

• a) všechny příslušné informace o kategorii měřidel, pro kterou se žádá provedení posuzování shody,

• b) dokumentaci systému jakosti.

• 13.2.2 Systém jakosti musí zajišťovat shodu měřidel s příslušnými technickými požadavky tohoto nařízení.

• 13.2.3 Všechny podklady, požadavky a předpisy přijaté výrobcem musí být systematicky a řádně dokumentovány ve formě písemných opatření, postupů a návodů.

Tato dokumentace systému jakosti musí umožňovat jednoznačný výklad programů jakosti, plánů jakosti, příruček jakosti a záznamů o jakosti. Musí obsahovat zejména přiměřený popis

• a) cílů jakosti a organizační struktury, odpovědností a pravomocí vedení, pokud jde o jakost výrobků,

• b) technických specifikací návrhu včetně norem, které budou použity, a v případě, kdy harmonizované české technické normy nebo určené normy podle § 3 odst. 2 tohoto nařízení plně nepokrývají návrh, popis prostředků, které budou použity, aby bylo zajištěno splnění technických požadavků tohoto nařízení, které se na měřidlo vztahují,

• c) metod kontroly a ověřování návrhu, postupů a systematických opatření, které budou použity při navrhování měřidel spadajících do příslušných kategorií měřidel,

• d) odpovídajících metod, postupů a systémových opatření, které budou použity při výrobě, a při řízení a zabezpečování jakosti,

• e) kontrol a zkoušek, které budou provedeny před výrobou, během výroby a po výrobě, s uvedením jejich četnosti,

• f) záznamů o jakosti, například protokolů o kontrolách, výsledků zkoušek, údajů o kalibraci, zpráv o kvalifikaci příslušných pracovníků,

• g) prostředků umožňujících dohled nad dosahováním požadované jakosti návrhu a výrobků a efektivním fungováním systému jakosti.

• 13.2.4 Notifikovaná osoba posoudí systém jakosti s cílem určit, zda splňuje požadavky podle bodu 13.2.3. U systému jakosti, který splňuje odpovídající specifikace harmonizované české technické normy se shoda s těmito požadavky předpokládá od okamžiku, kdy na ni byly zveřejněny odkazy.

Kromě zkušeností se systémem řízení jakosti musí mít skupina auditorů zkušenosti v příslušné oblasti metrologie a technologie výroby daného měřidla a znalosti příslušných technických požadavků tohoto nařízení. Součástí hodnocení musí být kontrolní návštěva v provozních prostorách výrobce.

Sdělení o výsledku hodnocení musí být oznámeno výrobci. Toto oznámení musí obsahovat závěry kontrol a odůvodněné závěry plynoucí z posouzení.

• 13.2.5 Výrobce se zaváže, že bude plnit povinnosti vyplývající ze schváleného systému jakosti a bude jej udržovat, aby byl i nadále přiměřený a účinný.

• 13.2.6 Výrobce informuje notifikovanou osobu, která schválila systém jakosti, o každé zamýšlené změně systému jakosti. Notifikovaná osoba zhodnotí navrhované změny a rozhodne, zda změněný systém jakosti bude i nadále splňovat požadavky uvedené v bodě 13.2.3, nebo je nezbytné nové posouzení.

Sdělení o výsledku hodnocení musí být oznámeno výrobci. Toto oznámení musí obsahovat závěry kontrol a odůvodněné závěry plynoucí z posouzení.

• 13.3 Dohled, za který odpovídá notifikovaná osoba

• 13.3.1 Účelem dohledu je zjistit, zda výrobce řádně plní povinnosti vyplývající ze schváleného systému jakosti.

• 13.3.2 Výrobce umožní notifikované osobě za účelem kontroly vstup do prostor určených pro výrobu, kontrolu, zkoušení a skladování a poskytne mu všechny potřebné informace, zejména

• a) dokumentaci systému jakosti,

• b) záznamy o jakosti požadované v části systému jakosti týkající se návrhu, například výsledky analýz, výpočtů, zkoušek,

• c) záznamy o jakosti požadované v části systému jakosti týkající se výroby, například protokoly o kontrolách, výsledky zkoušek, údaje o kalibraci, zprávy o kvalifikaci příslušných pracovníků.

• 13.3.3 Notifikovaná osoba pravidelně provádí audity, aby se ujistila, že výrobce udržuje a používá systém jakosti, a předává výrobci zprávu o auditu.

• 13.3.4 Kromě toho může notifikovaná osoba provádět neohlášené kontrolní návštěvy u výrobce. Při těchto kontrolních návštěvách může notifikovaná osoba v případě potřeby provést nebo na vlastní odpovědnost nechat provést zkoušky, aby ověřila, zda systém jakosti správně funguje. Notifikovaná osoba poskytne výrobci zprávu o kontrole a při provedení zkoušek rovněž protokol o zkoušce.

• 13.4 Písemné prohlášení o shodě

• 13.4.1 Výrobce opatří každé měřidlo, které splňuje příslušné technické požadavky tohoto nařízení, označením „CE“ a doplňkovým metrologickým označením a na odpovědnost notifikované osoby uvedené v bodě 13.2.1 jejím identifikačním číslem.

• 13.4.2 Prohlášení o shodě se vypracuje pro každý model měřidla a je uchováváno po dobu 10 let po vyrobení posledního měřidla, aby bylo k dispozici orgánům dozoru. V tomto prohlášení musí být určen model měřidla, pro který bylo vypracováno.

Kopie prohlášení se dodává s každým měřidlem, které je uváděno na trh. V případě, že je předmětem dodávky větší počet měřidel, může se dodavatel s odběratelem dohodnout, že bude dodán menší počet kopií prohlášení o shodě na celou dávku nebo zásilku měřidel.

• 13.5 Výrobce uchovává pro potřebu orgánů dozoru po dobu 10 let po vyrobení posledního měřidla

• a) dokumentaci týkající se systému jakosti uvedenou v bodu 13.2.1 písmeni b),

• b) schválenou změnu podle bodu 13.2.6,

• c) sdělení notifikované osoby podle bodů 13.2.6, 13.3.3 a 13.3.4.

• 13.6 Každá notifikovaná osoba pravidelně poskytuje Úřadu seznam vydaných schválení systémů jakosti, jakož i seznam systémů jakosti, pro něž nebylo schválení vydáno, a neprodleně Úřad informuje o jakémkoliv zrušení schválení systému jakosti.

• 13.7 Zplnomocněný zástupce

Povinnosti výrobce obsažené v bodech 13.2.1, 13.2.6, 13.4.2 a 13.5 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost plněny jeho zplnomocněným zástupcem.

• 1. Postup H1 – Prohlášení o shodě založené na komplexním zabezpečování jakosti a přezkoumání návrhu

Prohlášení o shodě založené na komplexním zabezpečování jakosti a přezkoumání návrhu je postup posouzení shody, kterým výrobce plní povinnosti stanovené v této části přílohy a zaručuje a prohlašuje, že daná měřidla splňují příslušné technické požadavky tohoto nařízení.

• 14.1 Výroba

Výrobce používá schválený systém jakosti pro návrh, výrobu, výstupní kontrolu a zkoušení měřidla podle bodu 14.2 a podléhá dohledu podle bodu 14.4. Přiměřenost technického návrhu měřidla musí být přezkoumána podle ustanovení bodu 14.3.

• 14.2 Systém jakosti

• 14.2.1 Výrobce podá u jím zvolené notifikované osoby žádost o posouzení systému jakosti. Žádost musí obsahovat

• a) všechny příslušné informace o kategorii měřidel, pro kterou se žádá provedení postupu posuzování shody,

• b) dokumentaci systému jakosti.

• 14.2.2 Systém jakosti musí zabezpečovat shodu měřidel s příslušnými technickými požadavky tohoto nařízení.

Všechny podklady, požadavky a předpisy používané výrobcem musí být systematicky a řádně dokumentovány ve formě písemných opatření, postupů a návodů. Tato dokumentace systému jakosti musí umožňovat jednoznačný výklad programů jakosti, plánů jakosti, příruček jakosti a záznamů o jakosti. Musí obsahovat zejména přiměřený popis

• a) cílů jakosti a organizační struktury, odpovědností a pravomocí vedení, pokud jde o jakost výrobků,

• b) technických specifikací návrhu včetně norem, které budou použity, a v případě, kdy harmonizované české technické normy nebo určené normy podle § 3 odst. 2 tohoto nařízení plně nepokrývají návrh, popis prostředků, které budou použity, aby bylo zajištěno splnění technických požadavků tohoto nařízení, které se na měřidlo vztahují,

• c) metod kontroly a ověřování návrhu, postupů a systematických opatření, které budou použity při navrhování měřidel spadajících do příslušné kategorie měřidel,

• d) odpovídajících metod, postupů a systematických opatření, které budou použity při výrobě, a při řízení a zabezpečování jakosti,

• e) kontrol a zkoušek, které budou provedeny před výrobou, během výroby a po výrobě, s uvedením jejich četnosti,

• f) záznamů o jakosti, například protokolů o kontrolách, výsledků zkoušek, údajů o kalibraci, zpráv o kvalifikaci příslušných pracovníků,

• g) prostředků umožňujících dohled nad dosahováním požadované jakosti návrhu a výrobků a efektivním fungováním systému jakosti.

• 14.2.3 Notifikovaná osoba posoudí systém jakosti s cílem určit, zda splňuje požadavky podle bodu 14.2.2. U systému jakosti, který splňuje odpovídající specifikace harmonizované české technické normy, se shoda s touto normou předpokládá od okamžiku, kdy na ni byly zveřejněny odkazy.

Kromě zkušeností se systémem řízení jakosti musí mít skupina auditorů zkušenosti v příslušné oblasti metrologie a technologie výroby daného měřidla a znalosti příslušných technických požadavků tohoto nařízení. Součástí hodnocení musí být kontrolní návštěva v provozních prostorách výrobce.

Sdělení o výsledku hodnocení musí být oznámeno výrobci. Toto oznámení musí obsahovat závěry kontrol a odůvodněné závěry plynoucí z posouzení.

• 14.2.4 Výrobce se zaváže, že bude plnit povinnosti vyplývající ze schváleného systému jakosti a bude jej udržovat, aby byl i nadále přiměřený a účinný.

• 14.2.5 Výrobce informuje notifikovanou osobu, která schválila systém jakosti, o každé zamýšlené změně systému jakosti.

Notifikovaná osoba zhodnotí navrhované změny a rozhodne, zda změněný systém jakosti bude i nadále splňovat požadavky uvedené v bodě 14.2.2 nebo zda je nezbytné nové posouzení.

Sdělení o výsledku hodnocení musí být oznámeno výrobci. Toto oznámení musí obsahovat závěry kontrol a odůvodněné závěry plynoucí z posouzení.

• 14.2.6 Každá notifikovaná osoba pravidelně poskytuje Úřadu seznam vydaných schválení systémů jakosti, jakož i seznam systémů jakosti, pro něž nebylo schválení vydáno, a neprodleně Úřad informuje o jakémkoliv zrušení schválení systému jakosti.

• 14.3 Přezkoumání návrhu

• 14.3.1 Výrobce podá žádost o přezkoumání návrhu u notifikované osoby podle bodu 14.2.1.

• 14.3.2 Žádost musí umožňovat pochopení návrhu, výroby a funkce měřidla a musí umožňovat posouzení shody s příslušnými technickými požadavky tohoto nařízení. Tato žádost musí obsahovat

• a) identifikaci výrobce,

• b) písemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u jiné notifikované osoby,

• c) technickou dokumentaci popsanou v příloze č. 13 tohoto nařízení. Tato dokumentace musí umožňovat posouzení shody měřidla s odpovídajícími požadavky tohoto nařízení. V míře nezbytné pro takové posouzení musí zahrnovat návrh, výrobu a funkci měřidla,

• d) podpůrné důkazy o přiměřenosti technického návrhu. Tyto podpůrné důkazy musí uvádět všechny dokumenty, které byly použity, zejména pokud příslušné harmonizované české technické normy nebo určené normy uvedené v § 3 odst. 2 tohoto nařízení nebyly použity zcela, a v případě nutnosti musí zahrnovat výsledky zkoušek provedených příslušnou laboratoří výrobce nebo jinou zkušební laboratoří jeho jménem a na jeho odpovědnost.

• 14.3.3 Notifikovaná osoba žádost přezkoumá, a pokud návrh splňuje technické požadavky tohoto nařízení, které se na něj vztahují, vydá výrobci certifikát ES přezkoumání návrhu. Tento certifikát musí obsahovat identifikaci výrobce, závěry přezkoumání, podmínky jeho platnosti a údaje nezbytné pro identifikaci schváleného měřidla.

• 14.3.3.1 K certifikátu musí být přiloženy všechny podstatné části technické dokumentace.

• 14.3.3.2 Certifikát nebo jeho přílohy musí obsahovat všechny potřebné informace pro posouzení shody a kontrolu za provozu. Tyto informace musí zejména umožňovat posouzení shody vyrobených měřidel s přezkoumaným návrhem z hlediska reprodukovatelnosti jejich metrologických vlastností, jestliže jsou správně seřízeny a nastaveny pomocí vhodných určených prostředků. Certifikát musí obsahovat

• a) metrologické vlastnosti daného návrhu měřidla,

• b) opatření nezbytná pro zajištění integrity měřidel (plombování, identifikaci softwaru),

• c) informace o dalších částech nezbytných pro identifikaci měřidel a pro vnější vizuální kontrolu shody s návrhem,

• d) v případě potřeby jakékoliv další specifické informace nezbytné k ověření vlastností vyrobených měřidel,

• e) u samostatných podsestav všechny nezbytné informace pro zabezpečení kompatibility s dalšími samostatnými podsestavami nebo měřidly.

• 14.3.3.3 Notifikovaná osoba vystaví zprávu o hodnocení v tomto smyslu a uchovává ji k dispozici orgánům dozoru. Aniž jsou dotčeny požadavky přílohy č. 14 k tomuto nařízení, může notifikovaná osoba zveřejnit obsah této zprávy, jako celek nebo její část, pouze se souhlasem výrobce.

Certifikát má platnost 10 let ode dne vydání a jeho platnost může být prodloužena na další období po 10 letech.

Pokud notifikovaná osoba odmítne výrobci vydat certifikát přezkoumání návrhu, musí tato osoba uvést podrobné důvody pro toto zamítnutí.

• 14.3.4 Výrobce informuje notifikovanou osobu, která vydala certifikát ES přezkoumání návrhu, o každé změně schváleného návrhu. Změny schváleného návrhu musí být dodatečně schváleny notifikovanou osobou, která vydala certifikát ES přezkoumání návrhu, jestliže mohou ovlivnit shodu se základními technickými požadavky tohoto nařízení, podmínky platnosti certifikátu nebo podmínky předepsané pro použití měřidla. Toto dodatečné schválení má formu dodatku k původnímu certifikátu ES přezkoumání návrhu.

• 14.3.5 Každá notifikovaná osoba pravidelně poskytuje Úřadu

• a) vydané certifikáty ES přezkoumání návrhu a přílohy,

• b) dodatky a změny týkající se již vydaných certifikátů.

Každá notifikovaná osoba neprodleně informuje Úřad o zrušení certifikátu ES přezkoumání návrhu.

• 14.3.6 Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce uchovává kopii certifikátu ES přezkoumání návrhu, jeho přílohy a dodatky spolu s technickou dokumentací po dobu 10 let po vyrobení posledního měřidla.

Není-li výrobce ani jeho zplnomocněný zástupce usazen v členském státě Evropské unie, má povinnost uchovávat technickou dokumentaci k dispozici osoba určená výrobcem.

• 14.4 Dohled, za který odpovídá notifikovaná osoba

• 14.4.1 Účelem dohledu je zjistit, zda výrobce řádně plní povinnosti vyplývající ze schváleného systému jakosti.

• 14.4.2 Výrobce umožní notifikované osobě za účelem kontroly vstup do prostor určených pro výrobu, kontrolu, zkoušení a skladování a poskytne jí všechny potřebné informace, zejména

• a) dokumentaci systému jakosti,

• b) záznamy o jakosti požadované v části systému jakosti týkající se návrhu, například výsledky analýz, výpočtů, zkoušek,

• c) záznamy o jakosti požadované v části systému jakosti týkající se výroby, například protokoly o kontrolách, výsledky zkoušek, údaje o kalibraci, zprávy o kvalifikaci příslušných pracovníků.

• 14.4.3 Notifikovaná osoba pravidelně provádí audity, aby se ujistila, že výrobce udržuje a používá systém jakosti, a předává výrobci zprávu o auditu.

• 14.4.4 Kromě toho může notifikovaná osoba provádět neohlášené kontrolní návštěvy u výrobce. Při těchto kontrolních návštěvách může notifikovaná osoba v případě potřeby provést nebo na vlastní odpovědnost nechat provést zkoušky, aby ověřila, zda systém jakosti správně funguje. Notifikovaná osoba poskytne výrobci zprávu o kontrole a při provedení zkoušek rovněž protokol o zkoušce.

• 14.5 Písemné prohlášení o shodě

• 14.5.1 Výrobce opatří každé měřidlo, které splňuje příslušné technické požadavky tohoto nařízení, označením „CE“ a doplňkovým metrologickým označením a na odpovědnost notifikované osoby uvedené v bodě 14.2.1 jejím identifikačním číslem.

• 14.5.2 Prohlášení o shodě se vypracuje pro každý model měřidla a uchovává se po dobu 10 let po vyrobení posledního měřidla, aby bylo k dispozici orgánům dozoru. V tomto prohlášení musí být určen model měřidla, pro který bylo toto prohlášení vypracováno a uvedeno číslo certifikátu přezkoumání návrhu.

Kopie prohlášení se dodává s každým měřidlem, který se uvádí na trh. V případě, že je předmětem dodávky větší počet měřidel, může se dodavatel s odběratelem dohodnout, že bude dodán menší počet kopií prohlášení o shodě na celou dávku nebo zásilku měřidel.

• 14.6 Výrobce uchovává pro potřebu orgánů dozoru po dobu 10 let po vyrobení posledního měřidla

• a) dokumentaci uvedenou v bodu 14.2.1 písm. b),

• b) schválenou změnu podle bodu 14.2.5,

• c) sdělení a zprávy notifikované osoby podle bodů 14.2.5, 14.4.3 a 14.4.4.

• 14.7 Zplnomocněný zástupce

Povinnosti výrobce obsažené v bodech 14.2.1, 14.2.5, 14.5.2 a 14.6 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost plněny jeho zplnomocněným zástupcem.

Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 464/2005 Sb.

SPECIFICKÉ TECHNICKÉ POŽADAVKY NA VODOMĚRY

• 1. Pro účely této přílohy se zavádějí následující definice:

• a) Minimální průtok (Q1)

Nejmenší průtok, při němž vodoměr poskytuje údaje, které splňují požadavky na největší dovolené chyby (MPE).

• b) Přechodový průtok (Q2)

Přechodový průtok je hodnota, která leží mezi trvalým a minimálním průtokem a kterou se rozsah průtoku dělí na dvě pásma, „horní pásmo“ a „dolní pásmo“. Pro každé pásmo platí určitá největší dovolená chyba (MPE).

• c) Trvalý průtok (Q3)

Největší průtok, při němž vodoměr funguje vyhovujícím způsobem za stanovených podmínek použití, tj. za ustálených nebo proměnlivých podmínek proudění.

• d) Přetěžovací průtok (Q4)

Přetěžovací průtok je největší průtok, při kterém vodoměr funguje vyhovujícím způsobem po krátký časový úsek bez poškození.

• 1. Stanovené pracovní podmínky

Výrobce musí pro vodoměr určit stanovené pracovní podmínky, zejména

• a) Rozsah průtoku vody

Hodnoty pro rozsah průtoku musí splňovat následující podmínky:

Q3/Q1 ≥ 10

Q2/Q1 = 1,6

Q4/Q3 = 1,25.

• b) Rozsah teploty vody

Hodnoty pro rozsah teploty musí splňovat následující podmínky:

od 0,1 °C do 30 °C (přinejmenším), nebo

od 30 °C do 90 °C (přinejmenším).

Vodoměr může být navržen tak, aby pracoval v obou rozsazích.

• c) Rozsah relativního tlaku vod

Tento rozsah je při Q3 od 0,3 barů do nejméně 10 barů.

• d) Pro napájecí zdroj: jmenovitou hodnotu zdroje střídavého napětí nebo mezní hodnoty stejnosměrného napájení.

• 1. Největší dovolené chyby (MPE)

• 3.1 Největší dovolená chyba (MPE), kladná nebo záporná, u proteklých objemů při průtoku v rozsahu od přechodového průtoku (Q2) (včetně) do přetěžovacího průtoku (Q4) je

2 % pro vodu o teplotě ≤ 30 °C,

3 % pro vodu o teplotě > 30 °C.

• 3.2 Největší dovolená chyba (MPE), kladná nebo záporná, u proteklých objemů při průtocích v rozsahu od minimálního průtoku (Q1) do přechodového průtoku (Q2) (vyjma) je 5 % pro vodu libovolné teploty.

• 3.3 U vodoměru nesmí docházet ke zneužívání největší dovolené chyby (MPE) ani k systematickému zvýhodňování jedné ze stran.

• 1. Přípustný vliv rušení

• 4.1 Odolnost proti elektromagnetickému rušení

• 4.1.1 Elektromagnetické rušení může ovlivnit vodoměr jen do té míry, že

• a) změna výsledku měření není větší než hodnota kritické změny definovaná v bodě 4.1.3, nebo

• b) indikovaný údaj výsledku měření není možné vzít jako platný výsledek, ale jako okamžitý výkyv, který nelze interpretovat, zaznamenat nebo odeslat jako výsledek měření.

• 4.1.2 Po vystavení vlivu elektromagnetického rušení musí vodoměr

• a) obnovit svou činnost v rozmezí největší dovolené chyby (MPE),

• b) mít chráněny všechny měřicí funkce,

• c) umožňovat obnovení všech hodnot měření provedených bezprostředně před výskytem rušení.

• 4.1.3 Hodnota kritické změny odpovídá menší hodnotě ze dvou následujících hodnot

• a) množství odpovídající polovině velikosti největší dovolené chyby (MPE) v horním pásmu měřeného objemu,

• b) množství odpovídající největší dovolené chybě (MPE) pro množství vody proteklé za jednu minutu při průtoku Q3.

• 1. Stálost

Po provedení příslušné zkoušky, přičemž je třeba vzít v úvahu dobu trvání zkoušky předpokládanou výrobcem, musí být splněny následující podmínky

• 5.1 Změna výsledku měření po dokončení zkoušky stálosti vzhledem k počátečnímu výsledku měření nesmí být větší než

• a) 3 % objemu měřeného v rozsahu od Q1 (včetně) do Q2 (vyjma),

• b) 1,5 % objemu měřeného v rozsahu od Q2 (včetně) do Q4 (včetně).

• 5.2 Chyba indikace objemu naměřeného po dokončení zkoušky stálosti nesmí být větší než

• a) ±6 % objemu měřeného v rozsahu od Q1 (včetně) do Q2 (vyjma),

• b) ±2,5 % objemu měřeného v rozsahu od Q2 (včetně) do Q4 (včetně) pro vodoměry určené pro měření vody teploty v rozsahu od 0,1 °C do 30 °C,

• c) ±3,5 % objemu měřeného v rozsahu od Q2 (včetně) do Q4 (včetně) pro vodoměry určené pro měření vody teploty v rozsahu od 30 °C do 90 °C.

• 1. Použitelnost

• 6.1 Vodoměr musí být možné instalovat tak, aby pracoval v libovolné poloze, pokud není jasně vyznačeno jinak.

• 6.2 Výrobce stanoví, zda je vodoměr určen pro měření zpětného toku. V takovém případě se musí zpětný tok buď odečítat od celkového objemu, nebo musí být zaznamenáván samostatně. Pro přívodní i zpětné proudění musí platit stejné největší dovolené chyby (MPE).

• 6.3 Vodoměry, které nejsou navrženy pro měření zpětného toku, musí buď zpětnému toku zabránit, nebo musí vydržet náhodný zpětný tok bez poškození nebo změny metrologických vlastností.

• 1. Jednotky měření

Naměřený objem musí být indikován v krychlových metrech.

• 1. Uvedení do provozu

Musí být zajištěno, aby požadavky bodu 2 písmena a), b) c) byly distributorem nebo osobou smluvně zajišťující instalaci vodoměru stanoveny tak, aby byl vodoměr vhodný pro přesné měření předpokládané nebo předvídatelné spotřeby.

Příloha č. 4 k nařízení vlády č. 464/2005 Sb.

SPECIFICKÉ TECHNICKÉ POŽADAVKY NA PLYNOMĚRY A PŘEPOČÍTÁVAČE MNOŽSTVÍ PLYNU

• 1. Pro účely této přílohy se zavádějí následující definice:

• a) Přepočítávač množství plynu

Zařízení připojené k plynoměru, které automaticky přepočítává množství naměřené za podmínek měření na množství za základních podmínek.

• b) Minimální průtok (Qmin)

Nejmenší průtok, při kterém plynoměr poskytuje údaje, které splňují požadavky na největší dovolenou chybu (MPE).

• c) Maximální průtok (Qmax)

Největší průtok, při němž plynoměr poskytuje údaje, které splňují požadavky na největší dovolenou chybu (MPE).

• d) Přechodový průtok (Qt)

Přechodový průtok je hodnota, která leží mezi maximálním a minimálním průtokem a kterou se rozsah průtoků dělí na dvě pásma, „horní pásmo“ a „dolní pásmo“. Pro každé pásmo platí určitá největší dovolená chyba (MPE).

• e) Přetěžovací průtok (Qr)

Přetěžovací průtok je největší průtok, při kterém plynoměr funguje krátký časový úsek bez poškození.

• f) Základní podmínky

Stanovené podmínky, na které se naměřené množství tekutiny přepočítává.

• 1. Plynoměry

• 2.1 Stanovené pracovní podmínky

Výrobce musí specifikovat stanovené pracovní podmínky plynoměru, přičemž musí vzít v úvahu tato hlediska:

• a) Rozsah průtoku plynu musí splňovat alespoň tyto podmínky:

Třída	Qmax/Qmin	Qmax/Qt	Qr/Qmax
1,5	≥ 150	≥ 10	1,2
1,0	≥ 20	≥ 5	1,2

• b) Rozsah teploty plynu: minimální rozsah je 40 °C.

• c) Podmínky vztahující se na plyn

Plynoměr musí být konstruován pro rozsah plynů a vstupních tlaků, které odpovídají zemi určení. Výrobce musí uvést zejména skupinu nebo typ plynu a maximální pracovní tlak.

• d) Minimální rozsah teploty je 50 °C pro vnější prostředí.

• e) Jmenovitou hodnotu zdroje střídavého napětí nebo mezní hodnoty stejnosměrného napájení.

• 2.2 Největší dovolené chyby (MPE)

• 2.2.1 Plynoměr indikující objem za podmínek měření nebo hmotnost

Tabulka 1

Třída	1,5	1,0
Qmin ≤ Q < Qt	3 %	2 %
Q1 ≤ Q ≤ Qmax	1,5 %	1 %

U plynoměru nesmí docházet ke zneužívání největší dovolené chyby (MPE) ani k systematickému zvýhodňování jedné ze stran.

• 2.2.2 U plynoměru s teplotní kompenzací, který indikuje pouze přepočítaný objem, v rozsahu teploty o velikosti 30 °C rozloženém symetricky kolem teploty stanovené výrobcem, která leží v rozsahu od 15 °C do 25 °C, se největší dovolená chyba (MPE) zvýší o 0,5 %. Mimo tento rozsah je v každém dalším rozsahu intervalu o velikosti 10 °C povoleno další zvýšení chyby o 0,5 %.

• 2.3 Přípustný vliv rušení

• 2.3.1 Odolnost proti elektromagnetickému rušení

• 2.3.1.1 Elektromagnetické rušení může ovlivnit plynoměr nebo přepočítávač množství plynu jen do té míry, že

• a) změna výsledku měření není větší než hodnota kritické změny definovaná v bodě 2.3.1.3, nebo

• b) indikovaný údaj výsledku měření je takový, že jej není možné interpretovat jako platný výsledek, ale jako okamžitý výkyv, který nelze interpretovat, zaznamenat nebo odeslat jako výsledek měření.

• 2.3.1.2 Po vystavení vlivu elektromagnetického rušení musí plynoměr

• a) obnovit svou činnost v rozmezí největší dovolené chyby (MPE),

• b) mít chráněny všechny měřicí funkce,

• c) umožňovat obnovení všech hodnot měření provedených bezprostředně před výskytem rušení.

• 2.3.1.3 Hodnota kritické změny odpovídá menší hodnotě ze dvou následujících hodnot

• a) množství odpovídající polovině velikosti největší dovolené chyby (MPE) v horním pásmu měřeného objemu,

• b) množství odpovídající největší dovolené chybě (MPE) pro množství plynu proteklého za jednu minutu při maximálním průtoku.

• 2.3.2 Vliv poruch průtoku na vstupu a výstupu

Za podmínek instalace stanovených výrobcem nesmí být vliv poruch průtoku větší než jedna třetina největší dovolené chyby (MPE).

• 2.4 Stálost

Po provedení příslušné zkoušky, přičemž je třeba vzít v úvahu dobu trvání zkoušky předpokládanou výrobcem, musí být splněny následující podmínky

• a) Plynoměry třídy 1,5

Změna výsledku měření po dokončení zkoušky stálosti vzhledem k počátečnímu výsledku měření pro průtoky v rozsahu od Qt do Qmax nesmí překročit výsledek měření o více než 2 %.

Chyba indikace po dokončení zkoušky stálosti nesmí být větší než dvojnásobek největší dovolené chyby (MPE) uvedené v bodě 2.2.

• b) Plynoměry třídy 1,0

Změna výsledku měření po dokončení zkoušky stálosti vzhledem k počátečnímu výsledku měření nesmí být větší než jedna třetina největší dovolené chyby (MPE) uvedené v bodě 2.2.

Chyba indikace po dokončení zkoušky stálosti nesmí být větší než největší dovolená chyba (MPE) uvedená v bodě 2.2.

• 2.5 Použitelnost

• 2.5.1 Plynoměr napájený ze sítě (střídavým nebo stejnosměrným napětím) musí být vybaven záložním napájecím zdrojem nebo jinými prostředky, které zajistí, že během selhání základního zdroje budou všechny měřicí funkce zajištěny.

• 2.5.2 Přiřazený zdroj energie musí mít životnost alespoň 5 let. Po uplynutí 90 % jeho životnosti se musí objevit příslušné upozornění.

• 2.5.3 Indikační zařízení musí mít odpovídající počet číslic, aby bylo zajištěno, že množství proteklé za 8 000 hodin při průtoku Qmax nevrátí číslice na jejich počáteční hodnoty.

• 2.5.4 Plynoměr musí být možné instalovat tak, aby pracoval v libovolné poloze uvedené výrobcem v návodu k instalaci.

• 2.5.5 Plynoměr musí mít kontrolní prvek, který musí umožňovat provádění zkoušek v přiměřeném časovém úseku.

• 2.5.6 Plynoměr musí dodržovat největší dovolenou chybu (MPE) v libovolném směru proudění nebo jen v tom směru proudění, který je jasně vyznačen.

• 2.6 Jednotky

Měřené množství musí být indikováno v krychlových metrech nebo v kilogramech.

• 1. Přepočítávače množství plynu

Přepočítávač množství plynu tvoří podle tohoto nařízení samostatnou podsestavou.

Pro přepočítávače množství plynu platí, pokud se dají použít, základní technické požadavky. Kromě nich platí následující požadavky.

• 3.1 Základní podmínky pro přepočítávané veličiny

Výrobce musí specifikovat základní podmínky pro přepočítávané veličiny.

• 3.2 Největší dovolené chyby (MPE)

• a) 0,5 % při teplotě okolí (20 ±3) °C, relativní vlhkosti okolního prostředí (60 ±15) %, při jmenovitých hodnotách napájecího zdroje,

• b) 0,7 % pro teplotní přepočítávač množství plynu při stanovených pracovních podmínkách,

• c) 1 % pro jiné přepočítávače množství plynu při stanovených pracovních podmínkách.

Poznámka: Chyba plynoměru se nebere v úvahu.

U přepočítávače množství plynu nesmí docházet ke zneužívání největší dovolené chyby (MPE) ani k systematickému zvýhodňování jedné ze stran.

• 3.3 Použitelnost

• 3.3.1 Elektronický přepočítávač množství plynu musí být schopen zaznamenat, že je mimo pracovní rozsah (rozsahy), jehož (jejichž) parametry stanovil výrobce jako zásadní pro přesnost měření. V takovém případě musí přepočítávač množství plynu přestat načítat přepočítávanou veličinu a může ji samostatně načítat pouze po dobu, kdy je mimo pracovní rozsah (rozsahy).

• 3.3.2 Elektronický přepočítávač množství plynu musí být schopen indikovat všechny odpovídající hodnoty měření bez přídavného zařízení.

• 1. Uvedení do provozu

• 4.1 Při měření pro potřeby obytných prostor je povoleno, aby tato měření byla prováděna libovolným měřidlem třídy 1,5 a měřidly třídy 1,0, které mají poměr Qmax/Qmin větší nebo roven 150.

• 4.2 Při měření v obchodních prostorách nebo v lehkém průmyslu je povoleno, aby tato měření byla prováděna libovolným měřidlem třídy 1,5.

• 4.3 Musí být zajištěno, aby požadavky podle bodu 2.1 písmene b) a c) byly distributorem nebo osobou smluvně zajišťující instalaci měřidla stanoveny tak, aby bylo měřidlo vhodné pro přesné měření předpokládané nebo předvídatelné spotřeby.

Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 464/2005 Sb.

SPECIFICKÉ TECHNICKÉ POŽADAVKY NA ELEKTROMĚRY K MĚŘENÍ ČINNÉ ENERGIE

• 1. Pro účely této přílohy se zavádějí následující definice:

I = elektrický proud procházející elektroměrem

In = stanovený referenční proud, pro který byl elektroměr s transformátorem navržen

Ist = nejmenší stanovená hodnota proudu I, při níž elektroměr zaznamenává činnou elektrickou energii při účiníku rovném 1 (u vícefázových elektroměrů se symetrickou zátěží)

Imin = hodnota proudu I, nad kterou leží chyba elektroměru v mezích největší dovolené chyby (MPE) (u vícefázových elektroměrů se symetrickou zátěží)

Itr = hodnota proudu I, nad kterou leží chyba elektroměru v mezích nejmenší hodnoty největší dovolené chyby (MPE) odpovídající označení třídy elektroměru

Imax = maximální hodnota proudu I, pro kterou chyba elektroměru leží v mezích největších dovolených chyb (MPE)

U = elektrické napětí přiváděné do elektroměru

Un = stanovené referenční napětí

ƒ = kmitočet napětí přiváděného do elektroměru

ƒn = stanovený referenční kmitočet

PF = účiník = cosφ = cosinus úhlu fázového posunu φ mezi I a U

Elektroměry k měření činné energie se mohou v závislosti na použité metodě měření používat v kombinaci s externími měřicími transformátory,

• 1. Přesnost

Výrobce musí stanovit třídu elektroměru. Třídy jsou označeny jako třída A, B a C.

• 1. Stanovené pracovní podmínky

Výrobce musí stanovit pro elektroměr stanovené pracovní podmínky, a to:

• a) hodnoty ƒn, Un, In, Ist, Imin, Itr a Imax. Pro stanovené proudy musí elektroměr splňovat podmínky uvedené v tabulce 1:

Tabulka 1

	Třída A	Třída B	Třída C
Přímo zapojené elektroměry
Ist	≤ 0,05.Itr	≤ 0,04.Itr	≤ 0,04.Itr
Imin	≤ 0,5.Itr	≤ 0,5.Itr	≤ 0,3.Itr
Imax	≥ 50.Itr	≥ 50.Itr	≥ 50.Itr
Elektroměry s měřicím transformátorem
Ist	≤ 0,06.Itr	≤ 0,04.Itr	≤ 0,02.Itr
Imin	≤ 0,4.Itr	≤ 0,2.Itr	≤ 0,2.Itr
In	= 20.Itr	= 20.Itr	= 20.Itr
Imax	≥ 1,2.In	≥ 1,2.In	≥ 1,2.In

Pro elektromechanické elektroměry třídy B musí být Imin ≤ 0,4 Itr.

• b) elektroměr musí splňovat požadavky na největší dovolené chyby (MPE) v rozsazích napětí, kmitočtu a účiníku, které jsou uvedeny v tabulce 2. Tyto rozsahy musí respektovat typické parametry elektrické energie dodávané veřejnou distribuční sítí,

• c) rozsahy napětí a kmitočtu musí být alespoň

0,9.Un ≤ U ≤ 1,1.Un

0,98.ƒn ≤ ƒ ≤ 1,02.ƒn,

• d) rozsah účiníku alespoň od cosφ = 0,5 induktivní do cosφ = 0,8 kapacitní.

• 1. Největší dovolené chyby (MPE)

Vlivy různých měřených veličin a ovlivňujících veličin (a, b, c,...) se vyhodnocují samostatně, přičemž všechny ostatní měřené veličiny a ovlivňující veličiny se udržují relativně konstantní na svých referenčních hodnotách. Chyba měření, která nesmí být větší než největší dovolená chyba (MPE) uvedená v tabulce 2, se vypočítá takto:

Chyba měření = a2 + b2 + c2 + ……

Pokud elektroměr pracuje při proměnné proudové zátěži, nesmějí chyby v procentech překročit mezní hodnoty uvedené v tabulce 2.

Tabulka 2

Největší dovolená chyba (MPE) v procentech při stanovených pracovních podmínkách a při definovaných úrovních proudové zátěže a pracovní teplotě

| | Pracovní teploty | Pracovní teploty | Pracovní teploty | Pracovní teploty | | | | | | | | | | | | –10 °C ... +5 °C | –25 °C ... –10 °C | –40 °C ...–25 °C | | | | | | | | | | +5°C ... +30°C | nebo | nebo | nebo | | | | | | | | | | | | +30 °C ... +40 °C | +40 °C ... +55 °C | +55 °C ... +70 °C | | | | | | | | | | | Třída elektroměru | A | B | C | A | B | C | A | B | C | A | B | C | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | Jednofázový elektroměr; vícefázový elektroměr se symetrickou zátěží | | | | | | | | | | | | | | Imin ≤ I < Itr | 3,5 | 2 | 1 | 5 | 2,5 | 1,3 | 7 | 3,5 | 1,7 | 9 | 4 | 2 | | Itr ≤ I ≤ Imax | 3,5 | 2 | 0,7 | 4,5 | 2,5 | 1 | 7 | 3,5 | 1,3 | 9 | 4 | 1,5 | | Vícefázový elektroměr s jednofázovou zátěží | | | | | | | | | | | | | | Itr ≤ I ≤ Imax, viz níže uvedená výjimka | 4 | 2,5 | 1 | 5 | 3 | 1,3 | 7 | 4 | 1,7 | 9 | 4,5 | 2 | | Pro elektromechanické vícefázové elektroměry je rozsah proudu pro jednofázovou zátěž omezen na 5Itr ≤ I < Imax | | | | | | | | | | | | |

Jestliže elektroměr pracuje v různých rozsazích teploty, pak se musí používat odpovídající hodnoty největší dovolené chyby (MPE).

U elektroměru nesmí docházet ke zneužívání největší dovolené chyby (MPE) ani k systematickému zvýhodňování jedné ze stran.

• 1. Přípustný vliv rušení

• 5.1 Obecně

• 5.1.1 Protože jsou elektroměry přímo připojeny k napájecí síti a jednou z měřených veličin je také proud, platí pro elektroměry speciální elektromagnetické prostředí.

• 5.1.2 Elektroměr musí vyhovovat elektromagnetickému prostředí třídy E2 a kromě toho musí splňovat požadavky uvedené v bodech 5.2 a 5.3.

• 5.1.3 Elektromagnetické prostředí a jeho přípustný vliv odpovídá stavu, kdy prostředí má charakter dlouhodobé poruchy, a pak nesmí ovlivnit přesnost více než činí hodnoty kritické změny, anebo charakter přechodového jevu, který může způsobit dočasné zhoršení nebo ztrátu funkce nebo provozuschopnosti; po jeho doznění se ale musí funkce elektroměru a jeho provozuschopnost obnovit a přesnost nesmí být ovlivněna více než činí hodnoty kritické změny.

• 5.1.4 Tam, kde existuje nebezpečí častého výskytu bouřek nebo kde převládá nadzemní elektrické vedení, musí být metrologické vlastnosti elektroměru zajištěny.

• 5.1 Vliv dlouhodobých poruch

Tabulka 3

Hodnoty kritické změny pro dlouhodobé poruchy

| Porucha | Hodnoty kritické změny v procentech pro třídu elektroměru | | | | | A | B | C | | --- | --- | --- | --- | | Obrácený sled fází | 1,5 | 1,5 | 0,3 | | Nesymetrie napětí (platí pouze pro vícefázové elektroměry) | 4 | 2 | 1 | | Harmonické složky v proudových obvodech1 | 1 | 0,8 | 0,5 | | Stejnosměrná složka a harmonické složky v proudovém obvodu 1 | 6 | 3 | 1,5 | | Rychlé přechodové jevy | 6 | 4 | 2 | | Magnetická pole; vysokofrekvenční (vyzařované vysokofrekvenční) elektromagnetické pole; poruchy indukované vysokofrekvenčními poli; a odolnost proti oscilačním vlnám | 3 | 2 | 1 |

^1 U elektromechanických elektroměrů nejsou pro harmonické složky v proudových obvodech ani pro stejnosměrnou složku a harmonické složky v proudovém obvodu definovány žádné hodnoty kritické změny.

• 5.2 Přípustný vliv přechodových elektromagnetických jevů

• 5.3.1 Při výskytu elektromagnetického rušení a bezprostředně po jeho ukončení

• a) nesmí žádný z výstupů určený pro zkoušení přesnosti elektroměru vysílat impulsy nebo signály odpovídající elektrické energii větší, než je hodnota kritické změny,

• b) a v přiměřeném časovém úseku po skončení působení poruchy elektroměr

– musí obnovit svoji funkci v mezích největší dovolené chyby (MPE),

– musí zajišťovat všechny měřicí funkce,

– musí umožnit obnovu všech hodnot naměřených bezprostředně před začátkem působení poruchy,

– nesmí indikovat změnu zaznamenané elektrické energie větší než je hodnota kritické změny.

Hodnota kritické změny v kWh je m · Un · Imax · 10^-6

(kde m je počet měřicích prvků elektroměru, Un je ve voltech a Imax v ampérech).

• 5.3.2 Pro proudové přetížení činí hodnota kritické změny 1,5 %.

• 1. Použitelnost

• 6.1 Pro napětí menší než je stanovené referenční napětí nesmí být kladná chyba elektroměru větší než 10 %.

• 6.2 Počitadlo celkové elektrické energie musí mít dostatečný počet míst, aby bylo zajištěno, že se indikovaný údaj nevrátí na svou počáteční hodnotu, jestliže bude elektroměr v provozu po dobu 4 000 hodin při plném zatížení (I = Imax, U = Un a PF = 1). Počitadlo nesmí být možné za provozu vynulovat.

• 6.3 V případě výpadku proudu musí hodnota naměřené elektrické energie zůstat zjistitelná po dobu alespoň 4 měsíců.

• 6.4 Chod naprázdno

Jestliže se na elektroměr přivede napětí a proudové obvody jsou bez proudu (proudové obvody musí být otevřené), nesmí elektroměr zaznamenávat elektrickou energii při žádném napětí od 0,8 · Un do 1,1 · Un.

• 6.5 Náběh

Elektroměr musí začít zaznamenávat a pokračovat v zaznamenávání energie při Un a PF = 1 (vícefázový elektroměr se symetrickou zátěží) a proudu, který je roven Ist.

• 1. Jednotky

Naměřená elektrická energie musí být indikována v kilowatthodinách nebo v megawatthodinách.

• 1. Uvedení do provozu

• 8.1 Při měření pro potřeby obytných prostor je povoleno, aby byla tato měření prováděna libovolným elektroměrem třídy A.

• 8.2 Při měření v obchodních prostorách nebo v lehkém průmyslu je povoleno, aby byla tato měření prováděna libovolným elektroměrem třídy B.

• 8.3 Musí být zajištěno, aby byl rozsah proudu určen distributorem nebo osobou smluvně zajišťující instalaci elektroměru tak, aby byl elektroměr vhodný pro přesná měření předpokládané nebo předvídatelné spotřeby.

Příloha č. 6 k nařízení vlády č. 464/2005 Sb.

SPECIFICKÉ TECHNICKÉ POŽADAVKY NA MĚŘIDLA TEPLA

• 1. Pro účely této přílohy se zavádějí následující definice:

θ = teplota teplonosné kapaliny

θin = hodnota θ na přívodu k výměníku

θout = hodnota θ na výstupu výměníku

Δθ = teplotní rozdíl θin – θout, přičemž platí Δθ ≥ 0

θmax = horní mez θ, při níž měřidlo tepla pracuje správně v mezích největší dovolené chyby (MPE)

θmin ^= dolní mez θ, při níž měřidlo tepla pracuje správně v mezích největší dovolené chyby (MPE)

Δθmax = horní mez Δθ, při níž měřidlo tepla pracuje správně v mezích největší dovolené chyby (MPE)

Δθmin = dolní mez Δθ, při níž měřidlo tepla pracuje správně v mezích největší dovolené chyby (MPE)

q = průtok teplonosné kapaliny

qs = nejvyšší přípustná hodnota q, při níž bude měřidlo tepla pracovat správně po krátké časové intervaly

qp = nejvyšší přípustná hodnota q, při níž bude měřidlo tepla nepřetržitě pracovat správně

qi = nejnižší přípustná hodnota q, při níž bude měřidlo tepla pracovat správně

P = tepelný výkon výměny tepla

Ps = horní přípustná mez P, při níž bude měřidlo tepla pracovat správně

Měřidlo tepla je buď kompaktní přístroj nebo kombinovaný přístroj skládající se ze samostatných podsestav, kterými jsou snímač průtoku, snímač teploty a kalorimetrické počitadlo, nebo z kombinace těchto samostatných podsestav.

• 1. Stanovené pracovní podmínky

Hodnoty stanovených pracovních podmínek musí být stanoveny výrobcem takto:

• a) pro teplotu kapaliny: θmax, θmin,

• b) pro teplotní rozdíly: Δθmax, Δθmin,

při těchto omezeních: Δθmax/Δθmin ≥10; Δθmin = 3 K nebo 5 K nebo 10 K.

• c) pro tlak kapaliny: maximální kladný vnitřní tlak, kterému může měřidlo tepla dlouhodobě odolávat při horní mezní teplotě,

• d) pro průtoky kapaliny: qs, qp, qi, přičemž hodnoty qp a qi podléhají následujícímu omezení: qp/qi ≥ 10,

• e) pro tepelný výkon: Ps.

• 1. Třídy přesnosti

Pro měřidla tepla jsou definovány tyto třídy přesnosti: 1, 2, 3.

• 1. Největší dovolené chyby (MPE) použitelné pro kompaktní měřidla tepla

Největší dovolené chyby použitelné pro kompaktní měřidla tepla pro jednotlivé třídy přesnosti vyjádřené v procentech konvenčně pravé hodnoty jsou:

• a) Pro třídu 1: E = Ef + Et + Ec, hodnoty Ef, Et, Ec se stanoví podle bodů 8.1 až 8.3.

• b) Pro třídu 2: E = Ef + Et + Ec, hodnoty Ef, Et, Ec se stanoví podle bodů 8.1 až 8.3.

• c) Pro třídu 3: E = Ef + Et + Ec, hodnoty Ef, Et, Ec se stanoví podle bodů 8.1 až 8.3.

U kompaktního měřidla tepla nesmí docházet ke zneužívání největší dovolené chyby (MPE) ani k systematickému zvýhodňování jedné ze stran.

• 1. Přípustné vlivy elektromagnetického rušení

• 5.1 Měřidlo nesmí být vystaveno vlivu statických magnetických polí a elektromagnetických polí o kmitočtu sítě.

• 5.2 Vliv elektromagnetického rušení musí být pouze takový, aby změna výsledku měření nebyla větší než hodnota kritické změny stanovená podle požadavku v bodě 5.3, nebo aby indikace výsledku měření byla taková, že ji nelze interpretovat jako platný výsledek měření.

• 5.3 Hodnota kritické změny pro kompaktní měřidlo tepla je rovna absolutní hodnotě největší dovolené chyby (MPE) použitelné pro měřidlo tepla podle bodu 4.

• 1. Stálost

Po provedení příslušné zkoušky, přičemž je třeba vzít v úvahu dobu trvání zkoušky předpokládanou výrobcem, musí být splněny následující podmínky:

• a) Snímače průtoku: Změna výsledku měření po dokončení zkoušky stálosti vzhledem k počátečnímu výsledku měření nesmí být větší než hodnota kritické změny.

• b) Snímače teploty: Změna výsledku měření po dokončení zkoušky stálosti vzhledem k počátečnímu výsledku měření nesmí být větší než 0,1 °C.

• 1. Nápisy na měřidle tepla

• a) Třída přesnosti

• b) Mezní hodnoty průtoku

• c) Mezní hodnoty teploty

• d) Mezní hodnoty teplotního rozdílu

• e) Místo instalace snímače průtoku: přívodní nebo vratná větev

• f) Znázornění směru proudění.

• 1. Samostatné podsestavy

Ustanovení pro samostatné podsestavy se mohou používat pro samostatné podsestavy vyrobené stejným výrobcem nebo různými výrobci. Jestliže se měřidlo tepla skládá ze samostatných podsestav, vztahují se základní technické požadavky pro měřidla tepla odpovídajícím způsobem na jednotlivé samostatné podsestavy. Kromě toho platí následující požadavky:

• 8.1 Relativní největší dovolená chyba (MPE) snímače průtoku vyjádřená v % pro jednotlivé třídy přesnosti:

• a) třída 1: Ef = (1 + 0,01 qp/q), ale ne větší než 5 %,

• b) třída 2: Ef = (2 + 0,02 qp/q), ale ne větší než 5 %,

• c) třída 3: Ef = (3 + 0,05 qp/q), ale ne větší než 5 %,

přičemž chyba Ef vyjadřuje vztah mezi indikovanou a konvenčně pravou hodnotou, který vyplývá ze vztahu mezi výstupním signálem snímače průtoku a hmotností nebo objemem.

• 8.2 Relativní největší dovolená chyba (MPE) snímače teploty vyjádřená v %:

Et = (0,5 + 3 Δθmin/Δθ),

přičemž chyba Et vyjadřuje vztah mezi indikovanou a konvenčně pravou hodnotou, který vyplývá ze vztahu mezi výstupem snímače teploty a rozdílem teplot.

• 8.3 Relativní největší dovolená chyba (MPE) kalorimetrického počitadla vyjádřená v %:

Ec = (0,5 + Δθmin/Δθ),

přičemž chyba Ec vyjadřuje vztah mezi indikovanou a konvenčně pravou hodnotou tepla.

• 8.4 Hodnota kritické změny pro samostatnou podsestavu měřidla tepla je rovna příslušné absolutní hodnotě největší dovolené chyby (MPE) použitelné pro danou samostatnou podsestavu podle bodů 8.1, 8.2 nebo 8.3.

• 8.5 Nápisy na jednotlivých samostatných podsestavách měřidla

Snímač průtoku:	Třída přesnosti
Mezní hodnoty průtoku
Mezní hodnoty teploty
Jmenovitý koeficient měřidla (například litry/impulsy) nebo odpovídající výstupní signál)
Znázornění směru proudění
Snímač teploty:	Identifikace typu (například Pt 100)
Mezní hodnoty teploty
Mezní hodnota teplotního rozdílu
Kalorimetrické počitadlo:	Typ snímačů teploty
Mezní hodnoty teploty
Mezní hodnota teplotního rozdílu
Požadovaný jmenovitý koeficient měřidla (například litry/impulsy) nebo odpovídající vstupní signál ze snímače průtoku
Místo instalace snímače průtoku: v přívodní nebo vratné větvi

• 1. Uvedení do provozu

• 9.1 Při měření pro potřeby obytných prostor je povoleno provádět měření jakýmkoliv měřidlem třídy 3.

• 9.2 Při měření v obchodních prostorách nebo v lehkém průmyslu je požadováno použití měřidla třídy 2.

• 9.3 Požadavky podle jednotlivých ustanovení bodu 2 této přílohy musí být distributorem nebo osobou smluvně zajišťující instalaci měřidla stanoveny tak, aby bylo měřidlo vhodné pro přesné měření předpokládané nebo předvídatelné spotřeby.

Příloha č. 7 k nařízení vlády č. 464/2005 Sb.

SPECIFICKÉ TECHNICKÉ POŽADAVKY NA KONTINUÁLNÍ A DYNAMICKÉ MĚŘENÍ MNOŽSTVÍ KAPALIN JINÝCH NEŽ VODA

• 1. Pro účely této přílohy se zavádějí následující definice:

• a) Počitadlo

Část měřidla, která přijímá výstupní signály ze snímače (snímačů) měřené hodnoty a případně z připojených měřidel a indikuje výsledky měření.

• b) Připojené měřidlo

Měřidlo připojené k počitadlu pro měření určitých veličin, které jsou charakteristické pro danou kapalinu, s cílem provést korekci nebo přepočítání.

• c) Přepočítávací zařízení

Část počitadla, která bere v úvahu vlastnosti kapaliny (teplota, hustota atd.) naměřené pomocí připojených měřidel nebo uložené v paměti a automaticky přepočítává objem kapaliny naměřené za podmínek měření na objem při základních podmínkách nebo na hmotnost, nebo hmotnost kapaliny naměřené za podmínek měření na objem za podmínek měření nebo objem při základních podmínkách.

Poznámka: Přepočítávací zařízení zahrnuje příslušná připojená měřidla.

• d) Základní podmínky

Stanovené podmínky, na které se převádí množství kapaliny naměřené za podmínek měření.

• e) Měřicí systém

Systém, který obsahuje měřidlo samotné a všechna zařízení nezbytná k zajištění správného měření nebo určená ke zjednodušení měřicích činností.

• f) Výdejní stojan

Měřicí systém určený pro doplňování paliva do motorových vozidel, malých lodí a malých letadel.

• g) Samoobslužné uspořádání

Uspořádání, které umožňuje zákazníkovi používat měřicí systém k získávání kapaliny pro své vlastní použití.

• h) Samoobslužné zařízení

Specifické zařízení, které je součástí samoobslužného uspořádání a které umožňuje činnost jednoho nebo více měřicích systémů v samoobslužném uspořádání.

• i) Nejmenší odměr (dále jen „mmq“)

Nejmenší množství kapaliny, pro které je měření v daném měřicím systému metrologicky přijatelné.

• j) Přímá indikace

Indikace objemu nebo hmotnosti odpovídající měřené veličině, kterou je měřidlo schopno fyzikálně měřit.

Poznámka: Přímou indikaci lze pomocí přepočítávacího zařízení převést na indikaci jiné veličiny.

• k) Přerušitelný/nepřerušitelný měřicí systém

Měřicí systém lze považovat za přerušitelný/nepřerušitelný, jestliže proudění kapaliny lze/nelze snadno a rychle zastavit.

• l) Rozsah průtoku

Rozsah mezi minimálním průtokem (Qmin) a maximálním průtokem (Qmax).

• 1. Stanovené pracovní podmínky

Výrobce musí pro měřidlo určit stanovené pracovní podmínky, zejména:

• 2.1 Rozsah průtoku, který musí splňovat následující podmínky:

• a) rozsah průtoku měřicího systému musí být v mezích rozsahu průtoku každého jeho prvku, zejména pak měřidla,

• b) měřidlo a měřicí systém:

Tabulka 1

Druh měřícího systému	Druh kapaliny	Minimální poměr Qmax : Qmin
Výdejní stojany	Jiné než zkapalněné plyny	10:1
Zkapalněné plyny	5:1
Měřicí systém	Kryogenní kapaliny	5:1
Měřicí systémy na potrubí a systémy pro nakládku lodí	Všechny kapaliny	Podle podmínek použití
Všechny ostatní měřicí systémy	Všechny kapaliny	4:1

• 2.2 Vlastnosti kapaliny, která se má měřit měřidlem, uvedením názvu nebo druhu kapaliny nebo určité její vlastnosti, například

• a) rozsah teploty,

• b) rozsah tlaku,

• c) rozsah hustoty,

• d) rozsah viskozity.

• 2.3 Jmenovitou hodnotu napětí střídavého zdroje a mezní hodnoty napětí stejnosměrného zdroje.

• 2.4 Základní podmínky pro přepočítávané hodnoty.

• 1. Klasifikace přesnosti a největší dovolené chyby (MPE)

• 3.1 U objemů rovnajících se dvěma litrům nebo větších jsou největší dovolené chyby (MPE) pro indikované hodnoty tyto:

Tabulka 2

| | Třída přesnosti | | | | | | 0,3 | 0,5 | 1,0 | 1,5 | 2,5 | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | Měřicí systémy (A) | 0,3 % | 0,5 % | 1,0 % | 1,5 % | 2,5 % | | Měřidla (B) | 0,2 % | 0,3 % | 0,6 % | 1,0 % | 1,5 % |

• 3.2 U objemů rovnajících se nebo menších než 2 litry jsou největší dovolené chyby (MPE) pro indikované hodnoty tyto:

Tabulka 3

Měřený objem V	Největší dovolené chyby (MPE)
V < 0,1 l	4 × hodnota v tabulce 2 použitá na 0,1 l
0,1 l ≤ V < 0,2 l	4 × hodnota v tabulce 2
0,2 l ≤ V < 0,4 l	2 × hodnota v tabulce 2 použitá na 0,4 l
0,4 l ≤ V < 1 l	2 × hodnota v tabulce 2
1 l ≤ V < 2 l	hodnota v tabulce 2 použitá na 2 l

• 3.3 Bez ohledu na měřené množství je však velikost největší dovolené chyby (MPE) dána větší z následujících dvou hodnot:

• a) absolutní hodnota největší dovolené chyby (MPE) uvedené v tabulce 2 nebo v tabulce 3,

• b) absolutní hodnota největší dovolené chyby (MPE) pro nejmenší odměr (Emin).

• 3.4 Nejmenší odměry

• 3.4.1 Pro nejmenší odměry rovné dvěma litrům nebo větší platí následující podmínky:

Podmínka 1

Emin musí splňovat podmínku: Emin ≥ 2R, kde R je nejmenší dílek stupnice indikačního zařízení.

Podmínka 2

Emin je dáno vztahem: Emin = (2 mmq) × (A/100), kde

mmq je nejmenší odměr,

A je číselná hodnota uvedená v řádku A tabulky 2.

• 3.4.2 Pro nejmenší odměry menší než dva litry platí výše uvedená podmínka 1 a Emin je rovno dvojnásobku hodnoty uvedené v tabulce 3 a vztahuje se k řádku A tabulky 2

• 3.5 Přepočítaný indikovaný údaj

V případě přepočítávaného indikovaného údaje platí největší dovolená chyby (MPE) z řádku A tabulky 2.

• 3.6 Přepočítávací zařízení

Největší dovolená chyba (MPE) přepočítávaných indikovaných údajů způsobená přepočítávacím zařízením je rovna ±(A – B), kde A a B jsou hodnoty uvedené v tabulce 2.

Části přepočítávacího zařízení, které lze zkoušet odděleně:

• a) počitadlo

Největší dovolená chyba (MPE) indikovaných hodnot veličin kapaliny platná pro výpočet, kladná nebo záporná, se rovná jedné desetině největší dovolené chyby (MPE) definované v řádku A tabulky 2.

• b) připojená měřidla