Zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců

• g) sdělit orgánu úrazového pojištění, že v souvislosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání bylo zahájeno správní řízení o přestupku nebo trestní řízení, a informovat jej o průběhu a výsledku řízení, pokud se o těchto skutečnostech dozví,

• h) uschovávat záznamy a podklady potřebné pro provádění úrazového pojištění po dobu 30 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají,

• i) uschovávat účetní záznamy o údajích potřebných pro stanovení a odvod pojistného po dobu 10 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají.

(2) Zaměstnavatel, u něhož je odsouzený zařazen k výkonu prací, je povinen odvádět za každý kalendářní měsíc příslušné věznici spolu se mzdou za práci odsouzeného i pojistné. Věznice odvede pojistné na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení.

(3) Není-li stanoveno v tomto zákoně jinak, je zaměstnavatel povinen splnit příslušnou povinnost bez zbytečného odkladu.

(4) Zaměstnavatel, který zaměstnává méně než 26 zaměstnanců, je povinen na výzvu okresní správy sociálního zabezpečení se dostavit na tuto správu, popřípadě na jiné určené místo, ve stanovený den za účelem provedení kontroly plnění povinností v úrazovém pojištění, pokud se předem z vážných důvodů neomluví.

(5) Oznámení na předepsaném formuláři podle odstavce 1 písm. c) a e) lze učinit též v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem^11).

(6) Orgán úrazového pojištění může rozhodnutím uložit pořádkovou pokutu až do výše 50 000 Kč zaměstnavateli, který

• a) neumožní orgánu úrazového pojištění kontrolu placení pojistného, plnění povinností, ověření údajů nebo neposkytne orgánu úrazového pojištění potřebnou součinnost podle odstavce 1 písm. d),

• b) se nedostaví na výzvu okresní správy sociálního zabezpečení podle odstavce 4.

(7) Pořádkovou pokutu vybírá ten orgán úrazového pojištění, který pokutu uložil.

§ 85

Oznamovací povinnost a poskytování zpráv

(1) Příslušný lékař, jiný poskytovatel zdravotních služeb, popřípadě státní orgán oznámí okresní správě sociálního zabezpečení do 8 dnů ode dne zjištění okolnosti nasvědčující tomu, že poškození zdraví, které zaměstnanec nebo jeho zaměstnavatel uvedl jako následek pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, nebylo zaměstnanci způsobeno pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.

(2) Pro účely úrazového pojištění jsou orgány ochrany veřejného zdraví povinny poskytnout na vyžádání České správě sociálního zabezpečení zprávy o výsledcích epidemiologických a jiných šetření, která jsou tyto orgány povinny provádět podle zvláštních právních předpisů.

(3) Pro účely úrazového pojištění jsou orgány inspekce práce a orgány státní báňské správy povinny poskytnout na vyžádání České správě sociálního zabezpečení zprávy o vyšetřování příčin pracovních úrazů.

(4) Příslušný lékař a jiný poskytovatel zdravotních služeb poskytují údaje podle odstavce 1 pro účely úrazového pojištění bezplatně.

HLAVA II

SDĚLOVÁNÍ ÚDAJŮ

§ 86

Povinnost osob zachovávat mlčenlivost

(1) Zaměstnanci orgánů úrazového pojištění mají povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při plnění povinností v oblasti úrazového pojištění nebo v souvislosti s nimi; tato povinnost trvá i po skončení pracovního vztahu, zaměstnaneckého vztahu nebo výkonu funkce.

(2) Povinnost zachovávat mlčenlivost mají fyzické osoby, které byly jakkoliv zúčastněny na řízení v úrazovém pojištění, jde-li o skutečnosti, se kterými se seznámily při takovém řízení nebo v souvislosti s ním. Tato povinnost trvá i po skončení tohoto řízení. Fyzické osoby zúčastněné na řízení v úrazovém pojištění musí být orgánem úrazového pojištění poučeny o své povinnosti zachovávat mlčenlivost a o právních důsledcích porušení této povinnosti.

(3) Fyzické osoby vázané povinností mlčenlivosti podle odstavců 1 a 2 mohou sdělovat údaje, na něž se tato povinnost vztahuje,

• a) jen jestliže to stanoví tento zákon nebo zvláštní zákon, nebo

• b) se souhlasem toho, v jehož zájmu povinnost mlčenlivosti mají, pokud je ten, v jehož zájmu tuto povinnost mají, této povinnosti zbaví, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu, pro který mohou být takové údaje sděleny.

(4) Zobecněné informace a souhrnné údaje, které orgány úrazového pojištění získají při své činnosti, mohou být bez uvedení konkrétních údajů, zejména jmenných, využívány při vědecké, publikační a pedagogické činnosti.

§ 87

Sdělování údajů mezi orgány úrazového pojištění, nemocenského pojištění a důchodového pojištění

(1) Orgány úrazového pojištění si na žádost vzájemně sdělují údaje nezbytné k plnění jejich úkolů v oblasti úrazového pojištění, a to včetně údajů o jednotlivých pojištěncích. Dožádaný orgán úrazového pojištění je povinen žádosti dožadujícího orgánu úrazového pojištění vyhovět ve lhůtě do 8 dnů ode dne, kdy žádost obdržel, nestanovil-li orgán, který údaje vyžaduje, lhůtu delší. Požadované údaje lze poskytovat v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2) Údaje, které získaly o pojištěncích orgány provádějící nemocenské a důchodové pojištění, lze použít i pro provádění úrazového pojištění; to platí též naopak.

§ 88

Sdělování údajů orgány úrazového pojištění jiným subjektům

(1) Orgány úrazového pojištění na žádost sdělují správním úřadům, orgánům územních samosprávných celků, soudům, notářům, soudním exekutorům, orgánům činným v trestním řízení, Nejvyššímu státnímu zastupitelství, zpravodajským službám, orgánům oprávněným ke kontrole činnosti orgánů úrazového pojištění, jiným fyzickým nebo právnickým osobám, které na základě zákona vykonávají působnost v oblasti veřejné správy, a zahraničním orgánům v souladu s mezinárodními smlouvami údaje nezbytné k plnění úkolů v jejich působnosti podle zvláštních zákonů, a to včetně údajů o jednotlivých zaměstnancích. Orgán úrazového pojištění poskytne požadovanou informaci, pokud subjekt, který informaci požaduje, v žádosti uvede ustanovení zákona, o který svůj požadavek na poskytnutí informace opírá, rozsah údajů, jejichž poskytnutí požaduje, a účel, pro který dané informace požaduje.

(2) Orgány úrazového pojištění sdělují zdravotním pojišťovnám, provádějícím zdravotní pojištění konkrétního zaměstnance, případy uložení sankce poskytovateli zdravotních služeb za neplnění povinností vůči orgánům úrazového pojištění.

(3) Orgány úrazového pojištění sdělují na žádost orgánům poskytujícím dávky státní sociální podpory údaje o výši jednotlivých dávek zúčtovaných ve stanoveném období a o přeplatcích a nedoplatcích na dávkách.

(4) Údaje podle odstavců 2 a 3 se sdělují v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup, písemnou formou nebo předáváním dat na médiích, a to podle dohody orgánu úrazového pojištění se zdravotní pojišťovnou a s orgánem poskytujícím dávky státní sociální podpory; nedojde-li k této dohodě, určí způsob předávání údajů orgán úrazového pojištění, který údaje sděluje.

(5) Orgány úrazového pojištění sdělují do Národního registru nemocí z povolání^25) údaje o míře poškození zdraví stanovené při zjišťovacích lékařských prohlídkách zaměstnanců, u nichž příčinou dlouhodobého poškození zdraví je nemoc z povolání.

(6) Jiným subjektům sdělují orgány úrazového pojištění údaje na jejich žádost

• a) v případech uvedených v § 86 odst. 3,

• b) jde-li o poskytnutí údajů osobě, které se týkají, nebo

• c) jde-li o fyzickou nebo právnickou osobu, která prokáže, že má vůči jiné osobě podle pravomocného vykonatelného rozhodnutí splatnou pohledávku, údaje o tom, zda tato jiná osoba je poživatelem dávky a zda vyplácená dávka dosahuje výše podléhající výkonu rozhodnutí, a údaj o rodném čísle této jiné osoby.

§ 89

Sdělování údajů orgánům úrazového pojištění jinými subjekty

(1) Orgány úrazového pojištění jsou oprávněny v rozsahu své působnosti vyžadovat od fyzických nebo právnických osob sdělení údajů potřebných pro provádění úrazového pojištění, a to včetně údajů o jednotlivých fyzických osobách a právnických osobách. Údaje potřebné pro provádění úrazového pojištění sdělují fyzické osoby a právnické osoby orgánům úrazového pojištění na žádost.

(2) Úřad práce České republiky – generální ředitelství sděluje orgánům úrazového pojištění bez žádosti údaje o cizích státních příslušnících zaměstnaných na území České republiky^26).

(3) Příslušní lékaři a jiní poskytovatelé zdravotních služeb jsou povinni pro účely regresní náhrady bez žádosti sdělit příslušnému orgánu úrazového pojištění poškození zdraví osob, kterým poskytli zdravotní služby, pokud mají důvodné podezření, že poškození zdraví bylo způsobeno jednáním jiné fyzické osoby, než je zaměstnanec, nebo právnické osoby.

(4) Orgány Policie České republiky, státní zastupitelství, soudy, správní úřady a orgány územních samosprávných celků jsou povinny bez žádosti sdělit orgánům úrazového pojištění

• a) okolnosti zjištěné v rámci své činnosti, které by mohly vést k zániku nároku na dávku, ke snížení či odnětí této dávky, popřípadě k zastavení její výplaty,

• b) okolnosti zjištěné v rámci své činnosti, které nasvědčují neplnění povinností v oblasti úrazového pojištění,

• c) okolnosti zjištěné v rámci své činnosti nasvědčující tomu, že v důsledku zaviněného protiprávního jednání osoby nebo právnické osoby došlo k poškození zdraví,

• d) skutečnost, že v rámci svého pravomocného rozhodnutí konstatovaly, že fyzická osoba nebo právnická osoba způsobila vznik poškození zdraví tím, že svým zaviněným protiprávním jednáním porušila právní předpis.

(5) Jsou-li správní úřady povinny sdělovat podle tohoto zákona údaje, mohou tak učinit v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 90

Sdělování údajů orgány inspekce práce a národním zdravotnickým informačním systémem

(1) Orgán inspekce práce sděluje na žádost orgánu úrazového pojištění údaje o osobách, které utrpěly pracovní úraz, údaje o jejich zaměstnavatelích a o pracovních úrazech.

(2) Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky^27) sděluje na žádost orgánu úrazového pojištění údaje o osobách, u kterých byla zjištěna nemoc z povolání, o zaměstnavatelích, u kterých nemoc z povolání vznikla, a o nemocech z povolání.

(3) Sdělení se provádí v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.

HLAVA III

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

§ 91

Obecné ustanovení

Jestliže vznikl nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti před 1. lednem 2017, uskuteční se kontrolní lékařská prohlídka podle § 55 odst. 2 nejdříve dne 1. ledna 2027.

§ 92

Převod zákonného pojištění zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání

(1) Zaměstnavatelé a pojišťovny ukončí poskytování náhrad ze zákonného pojištění dnem 31. prosince 2016. Tuto skutečnost oznámí poživateli náhrady nejpozději do dne 31. prosince 2016 spolu s informací, že ode dne 1. ledna 2017 přechází poskytování náhrady škody při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání na orgány úrazového pojištění.

(2) Zaměstnavatelé předají České správě sociálního zabezpečení nejpozději do dne

• a) 1. září 2012 kopii své evidence o pracovních úrazech a nemocech z povolání, kterou vedou pro účely zákonného pojištění, pokud poskytování náhrad trvalo i po 30. červnu 2012,

• b) 31. prosince 2016 kopii své evidence o pracovních úrazech a nemocech z povolání, kterou vedou pro účely zákonného pojištění, pokud poskytování náhrad trvalo i po 30. listopadu 2016,

• c) 15. ledna 2017 kopii své evidence o pracovních úrazech a nemocech z povolání, kterou vedou pro účely zákonného pojištění, pokud náleží nárok na dávky z téhož důvodu i po 31. prosinci 2016,

a to v písemné i elektronické podobě.

(3) Pojišťovny předají České správě sociálního zabezpečení nejpozději do dne

• a) 1. září 2012 kopii své evidence o zákonném pojištění ve stavu ke dni 30. června 2012,

• b) 31. prosince 2016 kopii své evidence o zákonném pojištění ve stavu ke dni 30. listopadu 2016,

• c) 15. ledna 2017 kopii své evidence o zákonném pojištění ve stavu ke dni 31. prosince 2016,

a to v písemné i elektronické podobě.

(4) Evidencí o pracovních úrazech a nemocech z povolání se rozumí záznamy a dokumentace o pracovních úrazech a nemocech z povolání vedené podle zvláštních právních předpisů a doklady o jejich odškodnění.

(5) Evidencí zákonného pojištění se rozumí zejména

• a) seznam plátců pojistného, včetně identifikačních údajů,

• b) seznam poškozených, včetně identifikačních údajů (§ 8), kterým jsou poskytovány opakovaně náhrady a ze stejného důvodu jim budou po účinnosti tohoto zákona náležet dávky úrazového pojištění,

• c) výši náhrad uvedených v písmenu b) a údaje o jejich výpočtu a době vyplácení,

• d) spisový materiál k pojistným událostem, které vznikly přede dnem účinnosti tohoto zákona, ale před účinností k plnění nedošlo nebo bylo plněno částečně nebo k plnění dochází opakovaně i po dni účinnosti tohoto zákona,

• e) exekuční tituly na dlužné pojistné, pokud dluh nebyl splacen přede dnem účinnosti tohoto zákona,

• f) na vyžádání orgánu úrazového pojištění další údaje potřebné pro provádění úrazového pojištění v individuálních případech.

§ 93

Povinnosti zaměstnavatele

(1) Zaměstnavatelé jsou povinni vydat České správě sociálního zabezpečení na její žádost bez zbytečného odkladu kopii své evidence o pracovních úrazech a nemocech z povolání i v jiných případech, než jsou uvedeny v § 92 odst. 2.

(2) Zaměstnavatel, který zaniká bez právního nástupce, je povinen nejpozději do dne svého zániku předat České správě sociálního zabezpečení svoji evidenci o pracovních úrazech a nemocech z povolání.

§ 94

Ukončení placení pojistného a vymáhání dluhů na pojistném ze zákonného pojištění

(1) Pojistné ze zákonného pojištění je naposledy splatné za měsíc prosinec 2016.

(2) Vymáhání dlužného pojistného na základě exekučních titulů předaných pojišťovnami České správě sociálního zabezpečení přechází dnem 1. ledna 2017 na Českou správu sociálního zabezpečení.

§ 95

Ukončení zákonného pojištění

Pojišťovny sdělí ekonomické výsledky provozu zákonného pojištění za rok 2016 Ministerstvu financí nejpozději do 31. března 2017 a ve stejném termínu odvedou přebytky pojistného do státního rozpočtu. Vznikne-li pojišťovnám provozováním zákonného pojištění za rok 2016 majetková újma, mají právo na úhradu této újmy ze státního rozpočtu. Ministerstvo financí uhradí vykázanou majetkovou újmu za rok 2016 nejpozději do 31. března 2017.

HLAVA IV

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 96

Projednání soudem

Na návrh zaměstnance nebo oprávněného (§ 6) rozhodují soudy spory o určení, zda následky na zdraví zaměstnance vznikly v příčinné souvislosti s pracovním úrazem (§ 10) nebo nemocí z povolání (§ 11) a že nenastaly skutečnosti uvedené v § 29 odst. 4 nebo 5.

§ 97

Zmocňovací ustanovení

(1) Ministerstvo zdravotnictví stanoví v dohodě s ministerstvem vyhláškou způsob posuzování bolesti a ztížení společenského uplatnění v jednotlivých případech pro účely stanovení dávek úrazového pojištění.

(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou

• a) způsob posuzování dlouhodobého poškození zdraví a procentní míry poškození zdraví pro účely úrazového vyrovnání a úrazové renty,

• b) okruh poškození zdraví vyžadující zvýšené náklady na dietní stravování, vzniklých v příčinné souvislosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, částky potřebné k hrazení zvýšených nákladů, způsob a výše hrazení zvýšených nákladů a dobu jejich poskytování,

• c) podrobnosti poskytování rehabilitace v úrazovém pojištění, maximální úhrady za provádění rehabilitace v úrazovém pojištění, způsob jejich hrazení a seznam specializovaných rehabilitačních zařízení.

§ 98

Zrušovací ustanovení

Zrušuje se:

• 1. Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání.

• 1. Vyhláška č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání.

• 1. Zákon č. 183/1994 Sb., o zvýšení vyplácených důchodů a důchodů přiznávaných v roce 1994 a v roce 1995.

• 1. Vyhláška č. 43/1995 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva financí č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání.

• 1. Vyhláška č. 98/1996 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva financí č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění vyhlášky č. 43/1995 Sb.

• 1. Vyhláška č. 74/2000 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva financí č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění pozdějších předpisů.

• 1. Vyhláška č. 487/2001 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva financí č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění pozdějších předpisů.

§ 99

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017, s výjimkou § 38 a 43, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2020, a s výjimkou § 92 a 93, které nabývají účinnosti dnem vyhlášení tohoto zákona.

v z. Kasal v. r.

Klaus v. r.

Paroubek v. r.

Příloha č. 1 k zákonu č. 266/2006 Sb.

Seznam nemocí z povolání

Kapitola I

- Nemoci z povolání způsobené chemickými látkami

Položka	Nemoc z povolání	Podmínky vzniku nemoci z povolání
1.	Nemoc z olova nebo jeho sloučenin	K položkám č. 1. - 57.: Nemoci vznikají při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (dále jen „při práci“),při němž je prokázána taková expozice uvedeným chemickým látkám, která je podle současných lékařských poznatků příčinou nemoci z povolání
2.	Nemoc ze rtuti nebo jejích sloučenin
3.	Nemoc z arzénu nebo jeho sloučenin
4.	Nemoc z antimonu nebo jeho sloučenin
5.	Nemoc z berylia nebo jeho sloučenin
6.	Nemoc z kadmia nebo jeho sloučenin
7.	Nemoc z chrómu nebo jeho sloučenin
8.	Nemoc z manganu nebo jeho sloučenin
9.	Nemoc z niklu nebo jeho sloučenin
10.	Nemoc z fosforu nebo jeho sloučenin
11.	Nemoc z vanadu nebo jeho sloučenin
12.	Nemoc z fluóru nebo jeho sloučenin
13.	Nemoc z chlóru nebo jeho sloučenin
14.	Nemoc z ostatních halogenů a jejich sloučenin
15.	Nemoc ze zinku nebo jeho sloučenin
16.	Nemoc z mědi nebo jejích sloučenin
17.	Nemoc z oxidu uhelnatého
18.	Nemoc z oxidů dusíku
19.	Nemoc z oxidů síry
20.	Nemoc z kyanovodíku nebo kyanidů
21.	Nemoc z izokyanátů
22.	Nemoc z fosgénu
23.	Nemoc z boranů
24.	Nemoc ze sirouhlíku
25.	Nemoc ze sirovodíku a sulfidů
26.	Nemoc z amoniaku
27.	Nemoc z halogenovaných uhlovodíků
28.	Nemoc z alifatických nebo alicyklických uhlovodíků
29.	Nemoc z alkoholů
30.	Nemoc z glykolů
31.	Nemoc z éterů a ketonů
32.	Nemoc z formaldehydu a jiných alifatických aldehydů
33.	Nemoc z akrylonitrilu a jiných nitrilů
34.	Nemoc z alifatických nitroderivátů
35.	Nemoc z benzenu
36.	Nemoc z homologů benzenu
37.	Nemoc z naftalenu nebo jeho homologů
38.	Nemoc z vinylbenzenu nebo divinylbenzenu
39.	Nemoc z fenolů, jejich homologů nebo jejich halogenových derivátů
40.	Nemoc z aromatických nitro nebo amino sloučenin
41.	Nemoc z polychlorovaných bifenylů, dibenzodioxinů a dibenzofuranů
42.	Nemoc z polycyklických kondenzovaných uhlovodíků
43.	Nemoc ze syntetických pyretroidů
44.	Nemoc z dipyridilů
45.	Nemoc z karbamátů
46.	Nemoc ze sloučenin kovů platinové skupiny
47.	Nemoc z thalia nebo jeho sloučenin
48.	Nemoc z barya nebo jeho sloučenin
49.	Nemoc ze sloučenin cínu
50.	Nemoc ze sloučenin selenu a teluru
51.	Nemoc z uranu nebo jeho sloučenin
52.	Nemoc z esterů kyseliny dusičné
53.	Nemoc z anorganických kyselin
54.	Nemoc z etylenoxidu a jiných oxiranů
55.	Nemoc z halogenových alkyleterů nebo aryleterů (bischlormetyleter)
56.	Nemoc z organických kyselin
57.	Nemoc z louhů

Kapitola II

- Nemoci z povolání způsobené fyzikálními faktory

Položka	Nemoc z povolání	Podmínky vzniku nemoci z povolání
1.	Nemoc způsobená ionizujícím zářením	Nemoc vzniká při práci, u níž je prokázána taková expozice ionizujícímu záření, která je podle současných lékařských poznatků příčinou nemoci
2.	Nemoc způsobená elektromagnetickým zářením	Nemoc vzniká při práci, u níž je prokázána taková expozice elektromagnetickému záření která je podle současných lékařských poznatků příčinou nemoci
3.	Zákal čočky způsobený tepelným zářením	Nemoc vzniká při práci, u níž je prokázána taková expozice tepelnému záření, která je podle současných lékařských poznatků příčinou nemoci
4.	Porucha sluchu způsobená hlukem. U osob mladších 30 let při celkové ztrátě sluchu dosahující hranici 40 % dle Fowlera. U osob nad 30 let se hranice zvyšuje o 1 % za každé 2 roky věku. U osob nad 50 let celková ztráta sluchu dosahující hranici 50 % dle Fowlera.	Nemoc vzniká při práci, u níž je prokázána nadměrná expozice hluku. Za nadměrnou se zpravidla pokládá taková expozice, při které ekvivalentní hladina hluku po běžnou dobu trvání pracovní směny překračuje 85 dB nebo špičková hladina frekvenčně neváženého akustického tlaku překračuje 200 Pa (140 dB)
5.	Nemoc způsobená atmosférickým přetlakem a podtlakem	Nemoc vzniká při práci v prostředí atmosférického přetlaku nebo v podtlakových komorách
6.	Nemoci cév rukou při práci s vibrujícími nástroji a zařízeními. Objektivně prokázané zbělení nejméně čtyř článků prstů v chladu ověřené pletysmografickým vyšetřením nebo vazoparalytické stádium nemoci	K položkám č. 6. - 8.: Nemoci vznikají při práci s pneumatickým nářadím ručně ovládaným nebo při práci vibrujícími nástroji s takovými hodnotami zrychlení vibrací, které jsou podle současných lékařských poznatků příčinou nemoci
7.	Nemoci periferních nervů horních končetin charakteru ischemických a úžinových neuropatií při práci s vibrujícími nástroji a zařízeními. Ischemické poškození n. mediani, n. ulnari nebo obou nervů, s klinickými iritačními a zánikovými příznaky a patologickým nálezem v EMG vyšetření, odpovídajícími nejméně středně těžké poruše. Poškození nervů horních končetin charakteru úžinového syndromu s klinickými iritačními a zánikovými příznaky a s patologickým nálezem v EMG vyšetření, odpovídajícími nejméně středně těžké poruše.
8.	Nemoci kostí a kloubů rukou nebo zápěstí nebo loktů při práci s vibrujícími nástroji a zařízeními. Aseptické nekrózy zápěstních nebo záprstních kůstek nebo izolovaná artróza kloubů ručních, zápěstních nebo loketních, spojené se závažnou poruchou funkce vedoucí k výraznému omezení pracovní schopnosti.
9.	Nemoci šlach, šlachových pochev nebo úponů nebo svalů nebo kloubů končetin z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování. Objektivními vyšetřovacími metodami potvrzené vleklé formy nemoci vedoucí k výraznému omezení pracovní schopnosti.	K položkám č. 9. - 10.: Nemoci vznikají při práci, při které jsou příslušné svalové skupiny nebo nervy přetěžovány natolik, že přetěžování nebo tlak, tah nebo torze je podle současných lékařských poznatků příčinou nemoci
10.	Nemoci periferních nervů končetin charakteru úžinového syndromu z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování nebo z tlaku, tahu nebo torze, s klinickými iritačními a zánikovými příznaky a s patologickým nálezem v EMG vyšetření, odpovídajícími nejméně středně těžké poruše.
11.	Nemoci tíhových váčků z tlaku	Nemoci vznikají při práci vykonávané v takové pracovní poloze, při které dochází po převážnou část pracovní směny k tlaku na postiženou oblast
12.	Poškození menisku	Nemoc vzniká při práci vykonávané po převažující část pracovní směny v poloze v kleče a v podřepu

Kapitola III

- Nemoci z povolání týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice

Položka	Nemoc z povolám	Podmínky vzniku nemoci z povolání
1.	Pneumokoniózy způsobené prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého: silikóza, silikotuberkulóza, pneumokonióza uhlokopů a pneumokonióza uhlokopů ve spojení s a) s typickými rtg znaky prašných změn od četnosti znaků p3, q2, r2 a výše a všechny formy komplikované pneumokoniózy (A, B, C) dle klasifikace ILO, b) ve spojení s aktivní tuberkulózou (mykobakteriózou), rtg znaky prašných změn od četnosti znaků p1, q1, r1 a výše dle klasifikace ILO, c) s přihlédnutím k dynamice vývoje, rtg znaky prašných změn od četnosti znaků p2, q1, r1 a výše dle klasifikace ILO, d) rakovina plic ve spojení s pneumokoniózou s typickým rtg znaky prašných změn od četnosti znaků p3, q2, r2 a výše a všechny formy komplikované pneumokoniózy (A, B, C).	Nemoci vznikají při práci, u níž je prokázána taková expozice prachu s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého, která je podle současných lékařských poznatků příčinou nemoci
2.	Nemoci plic, pohrudnice nebo pobřišnice způsobené prachem azbestu: a) azbestóza, rtg znaky prašných změn od četnosti znaků s2, t2, u2 a výše dle klasifikace ILO, b) hyalinóza pohrudnice s poruchou plicních funkcí, c) mezoteliom pohrudnice nebo pobřišnice, d) rakovina plic ve spojení s azbestózou od četnosti znaků s1, t1, u1 dle klasifikace ILO nebo hyalinózou pleury	Nemoci vznikají při práci, u níž je prokázána taková expozice azbestu, která je podle současných lékařských poznatků příčinou nemoci
3.	Pneumokonióza způsobená prachem při výrobě a zpracování tvrdokovů	Nemoc vzniká při práci, u níž je prokázána taková expozice prachu tvrdokovů, která je podle současných lékařských poznatků příčinou nemoci
4.	Pneumokonióza ze svařování, rtg znaky prašných změn od četnosti znaků p3, q2, r2 a výše dle klasifikace ILO	Nemoc vzniká při práci, u níž je prokázána taková expozice dýmům vznikajícím při svařování elektrickým obloukem, která je podle současných lékařských poznatků příčinou nemoci
5.	Nemoci dýchacích cest a plic způsobené vdechováním kobaltu, cínu, barya, grafitu, gama oxidu hlinitého, berylia, antimonu nebo oxidu titaničitého	Nemoci vznikají při práci, u níž je prokázána taková expozice uvedeným chemickým látkám, která je podle současných lékařských poznatků příčinou nemoci
6.	Rakovina plic z radioaktivních látek	Nemoc vzniká při práci, u níž je prokázána taková inhalační expozice radioaktivním látkám, která je podle současných lékařských poznatků příčinou nemoci
7.	Rakovina dýchacích cest a plic způsobená koksárenskými plyny	Nemoc vzniká při práci, u níž je prokázána taková expozice koksárenským plynům, která je podle současných lékařských poznatků příčinou nemoci
8.	Rakovina sliznice nosní nebo vedlejších dutin nosních	Nemoc vzniká při práci, u níž je prokázána taková expozice prachu dřeva, která je podle současných lékařských poznatků příčinou nemoci
9.	Exogenní alergická alveolitida	Nemoc vzniká při práci spojené s vdechováním prachu s antigenním a infekčním účinkem
10.	Astma bronchiale a alergická onemocnění horních cest dýchacích	Nemoc vzniká při práci, u níž je prokázána expozice prachu nebo plynným látkám s alergizujícími nebo iritujícími účinky
11.	Bronchopulmonální nemoci způsobené prachem bavlny, lnů, konopí, juty, sisalu nebo cukrové třtiny	Nemoc vzniká při práci, u níž je prokázána expozice uvedenému prachu

Kapitola IV

- Nemoci z povolání kožní

Položka	Nemoc z povolání	Podmínky vzniku nemoci z povolání
1.	Nemoci kůže způsobené fyzikálními, chemickými nebo biologickými faktory	Nemoci vznikají při práci, u níž se uvedené faktory vyskytují a jsou podle současných lékařských poznatků příčinou nemoci

Kapitola V

- Nemoci z povolání přenosné a parazitární

Položka	Nemoc z povolání	Podmínky vzniku nemoci z povolání
1.	Nemoci přenosné a parazitární	K položkám č. 1. - 2.: Nemoci vznikají při práci, u níž je prokázáno riziko nákazy
2.	Nemoci přenosné ze zvířat na člověka buď přímo nebo prostřednictvím přenašečů
3.	Tropické nemoci přenosné a parazitární	Nemoci vznikají při práci v epidemiologicky obtížných oblastech s rizikem nákazy

Kapitola VI

- Nemoci z povolání způsobené ostatními faktory a činiteli

Položka	Nemoc z povolání	Podmínky vzniku nemoci z povolání
1.	Těžká hyperkinetická dysfonie, uzlíky na hlasivkách, těžká nedomykavost hlasivek a těžká fonastenie, pokud jsou trvalé a znemožňují výkon povolání kladoucího zvýšené nároky na hlas	Nemoci vznikají při práci spojené s vysokou profesionálně podmíněnou hlasovou námahou

Příloha č. 2 k zákonu č. 266/2006 Sb.

Sazby pojistného podle převažující činnosti vykonávané zaměstnavatelem

OKEČ - kód	Ekonomická činnost (OKEČ - název)	Z vyměřovacího základu v procentech
10.1	Dobývání černého uhlí včetně výroby černouhelných briket	5,04
12	Dobývání a úprava uranových a thoriových rud
13	Dobývání rud
15.1	Výroba masa a masných výrobků (vč. drůbeže)	0,98
15.2	Zpracování ryb a rybích výrobků (vč. konzervování)
15.4	Výroba rostlinných a živočišných olejů a tuků
20.1	Výroba pilařská a impregnace dřeva
24.11	Výroba technických plynů
26.11	Výroba plochého skla
26.7	Zpracování přírodního kamene
27.5	Odlévání kovů (slévárenství)
37.1	Zpracování kovového odpadu a šrotu
45	Stavebnictví
75.25	Protipožární ochrana a ostatní záchranné práce
02	Lesnictví, těžba dřeva a přidružené služby	0,84
10.2	Dobývání hnědého uhlí včetně výroby hnědouhelných briket
11	Dobývání ropy a zemního plynu a související služby
14.1	Dobývání a úprava kameniva
15.5	Úprava a zpracování mléka
15.83	Výroba cukru
15.9	Výroba nápojů
17.14	Úprava a spřádání lnářských vláken
17.25.4	Tkaní jutařských tkanin
17.53	Výroba netkaných textilií a výrobků z nich (kromě oděvů)
20.2	Výroba dýh, překližkových výrobků a aglomerovaných dřevařských výrobků
20.3	Výroba stavebně truhlářská a tesařská
20.4	Výroba dřevěných obalů
21.1	Výroba vlákniny, papíru a lepenky
24.3	Výroba nátěrových hmot, laků a podobných ochranných vrstev, tiskařských černí a tmelů
24.64	Výroba chemických výrobků pro fotografické účely
24.7	Výroba chemických vláken
25.11	Výroba pryžových pneumatik
24.12	Protektorování a opravy pryžových pneumatik
26.13	Výroba dutého skla
26.26	Výroba žáruvzdorných keramických výrobků
26.3	Výroba keramických obkládaček a dlaždic
26.5	Výroba cementu, vápna a sádry
26.6	Výroba výrobků z betonu, cementu a sádry
26.81	Výroba brusiv
27.1 - 27.4	Výroba kovů (kromě slévárenství)
28	Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků kromě výroby strojů a nářadí
29	Výroba strojů a přístrojů
31.3	Výroba kabelů a vodičů
35.1	Stavba lodí a člunů (včetně oprav)
36.1	Výroba nábytku
37.2	Zpracování nekovového starého materiálu a zbytkového materiálu
60.2	Pozemní doprava (mimo potrubní a železniční) vč. MHD
85.2	Veterinární činnosti
90	Odstraňování odpadu a odvod odpadních vod
01	Zemědělství	0,7
16	Zpracování tabáku	0,42
17.23	Tkaní česaných vlnařských tkanin
17.24	Tkaní hedvábných tkanin
17.25.3	Tkaní lnářských tkanin
17.25.5	Tkaní vigoňových tkanin
17.4	Výroba konfekčního textilního zboží (kromě oděvů) - koberce, ložní prádlo aj.
17.52.1	Výroba provaznická
17.54.1	Výroba stuh a prýmků
17.54.2	Výroba tylů, krajek, záclon a výšivek
17.6	Výroba pletených materiálů
17.7	Výroba pleteného zboží
18	Oděvní průmysl, zpracování a barvení kožešin
19	Výroba usní a úprava kůží; výroba brašnářského a sedlářského zboží a obuvi
26.21	Výroba keramických a porcelánových výrobků pro domácnost a ozdobných předmětů
26.22	Výroba keramických výrobků pro sanitární účely
30.02	Výroba počítačů aj. přístrojů a zařízení na zpracování dat
32	Výroba rádiových, televizních a spojovacích zařízení a přístrojů
33	Výroba zdravotnických, přesných a optických přístrojů a hodin
35.3	Výroba letadel a kosmických lodí
36.2	Výroba zlatnických a šperkařských předmětů
41	Výroba a rozvod vody
55	Pohostinství a ubytování
60.3	Potrubní doprava
61.11	Námořní doprava
62	Letecká doprava
63.3	Cestovní kanceláře, průvodcovská činnost
64.2	Telekomunikace
70	Činnosti v oblasti nemovitostí (nákup, prodej, pronájem, správa, realitní agentury)
73.1	Výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd
74.1	Právní, daňové a podnikatelské poradenství; Účetnictví a jeho revize;
	Výzkum trhu a veřejného mínění; Správa cenných papírů
74.2	Architektonické a inženýrské poradenství a podobné technické služby
75 (kromě 72.25)	Veřejná správa; Obrana; Povinné sociální pojištění (kromě protipožární ochrany a ostatních záchranářských prací)
80	Školství
85.1	Zdravotnictví
85.3	Sociální činnosti
91	Činnosti organizací společenských
92.2	Provoz rozhlasu a televize
22.1	Vydavatelské činnosti	0,28
65	Peněžnictví
66	Pojišťovnictví kromě povinného sociálního zabezpečení
67	Činnosti související s úvěry a pojišťovnictvím
72	Zpracování dat a související činnosti (poradenská činnost, opravy, databanky aj.)
73.2	Výzkum a vývoj v oblasti humanitních, společenských věd a nauk o literatuře
74.4	Reklamní činnosti
74.81	Fotografické služby
92.1	Výroba, půjčování a distribuce filmů a videa
92.5 (kromě 92.53)	Činnosti knihoven, veřejných archivů muzeí a jiných kulturních zařízení (kromě činnosti botanických a zoologických zahrad a přírodních rezervací)
93.02	Kadeřnictví a jiné služby pro ošetření těla (manikura, pedikura, kosmetické úkony)
	Činnosti nezařazené do jiných sazbových skupin (s výjimkou skupiny „Ostatní ekonomické činnosti“), ve kterých se zejména pracuje s výbušninami, radioaktivními látkami, radonem, infekčním materiálem, jedy, činnosti ve velkých výškách nebo hloubkách	1,05
	Ostatní ekonomické činnosti	0,56

^1) Například nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství, nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, nařízení Rady (ES) č. 859/2003, kterým se rozšiřují ustanovení nařízení (EHS) č. 1408/71 a nařízení (EHS) č. 574/72 na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato ustanovení ještě nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti.

^2) Zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

^3) § 4a písm. b) a c) a § 47i zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.

^5) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

^6) Vyhláška č. 342/1997 Sb., kterou se stanoví postup při uznávání nemocí z povolání a vydává seznam zdravotnických zařízení, která tyto nemoci uznávají, ve znění vyhlášky č. 38/2005 Sb.

^7) Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách.

^8) Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), ve znění pozdějších předpisů.

^9) Zákon č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

^10) § 47 a 48 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^11) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů.

^12) § 349 odst. 1 a 2 zákoníku práce.

^13) § 2 písm. a) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů.

^14) § 118 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

^15) § 5 a 6 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

^16) Sdělení č. 486/2003 Sb., o vydání Odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ).

^17) Například zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících předpisů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.

^18) § 16a zákona č. 582/1991 Sb., ve znění zákona č. 501/2004 Sb.

^19) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.

^20) § 77 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.

^21) Vyhláška č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů.

^22) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů.

^23) § 151 až 189 zákoníku práce.

^24) § 105 odst. 1 zákoníku práce.

^25) § 67c a 67d zákona č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^26) § 102 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.

^27) § 67c zákona č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů.