Vyhláška o způsobu regulace cen v energetických odvětvích a postupech pro regulaci cen

(1) Skutečné vícenáklady provozovatele regionální distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy spojené s podporou elektřiny z obnovitelných zdrojů, kombinované výroby elektřiny a tepla a z druhotných energetických zdrojů v roce i-2 jsou stanoveny ze skutečných nákladů vynaložených na podporu elektřiny uplatněním minimálních výkupních cen, zelených bonusů a pevných cen stanovených Úřadem pro rok i-2, po odečtení nákladů daných součinem skutečného množství vykoupené elektřiny z obnovitelných zdrojů a průměrných individuálních cen silové elektřiny stanovených Úřadem pro rok i-2 pro provozovatele regionální distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy.

(2) Skutečné výnosy provozovatele regionální distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy spojené s podporou elektřiny z obnovitelných zdrojů, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných energetických zdrojů jsou dány součinem ceny na krytí vícenákladů spojených s podporou elektřiny z obnovitelných zdrojů, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných energetických zdrojů stanovené Úřadem pro rok i-2 a skutečných hodnot odběrů konečných zákazníků, samovýrobců, ostatní spotřeby provozovatele regionální distribuční soustavy nebo přenosové soustavy a lokální spotřeby výrobců v roce i-2.

(3) Korekční faktor spojený s podporou elektřiny z obnovitelných zdrojů, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných energetických zdrojů j-tého provozovatele regionální distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy je stanoven jako rozdíl mezi skutečnými vícenáklady podle odstavce 1 se zahrnutím platby pro vyrovnání vícenákladů podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných energetických zdrojů provozovatele regionální distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy stanovené pro rok i-2 a korekčního faktoru za rok i-4 a skutečnými výnosy j-tého provozovatele regionální distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy podle odstavce 2. Korekční faktor je přičítán k plánovaným vícenákladům provozovatele regionální distribuční soustavy nebo přenosové soustavy spojeným s podporou elektřiny z obnovitelných zdrojů, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných energetických zdrojů pro regulovaný rok se zohledněním časové hodnoty peněz.

Korekční faktor za decentrální výrobu

(1) Skutečné náklady provozovatele regionální distribuční soustavy spojené s hrazením příspěvku pro decentrální výrobu jsou stanoveny z ceny těchto příspěvků a ze skutečných hodnot dodávky elektřiny z decentrální výroby v roce i-2, ke kterým je přičten korekční faktor pro rok i-4.

(2) Skutečné výnosy provozovatele regionální distribuční soustavy spojené s decentrální výrobou jsou stanoveny součinem kompenzace příspěvků pro decentrální výrobu dosažené v roce i-2 a skutečných hodnot odběrů konečných zákazníků včetně exportu z distribuční soustavy, odběru přečerpávacích vodních elektráren v čerpadlovém provozu připojených do distribuční soustavy, provozovatelů lokálních distribučních soustav a odběru výrobců včetně jejich odběru na výrobu elektřiny nebo na výrobu elektřiny a tepla v roce i-2.

(3) Korekční faktor spojený s krytím decentrální výroby provozovatele regionální distribuční soustavy je stanoven jako rozdíl mezi skutečnými náklady podle odstavce 1 a skutečnými výnosy podle odstavce 2. Korekční faktor je po zohlednění časové hodnoty peněz přičítán k nákladům provozovatele regionální distribuční soustavy při výpočtu kompenzace příspěvků pro decentrální výrobu pro regulovaný rok.

V průběhu výpočtů není prováděno zaokrouhlování.

Vstupní hodnoty jsou v závislosti na jednotce uváděny v zaokrouhlení

• Kč v celých korunách,

• MW a MWh na tři desetinná místa,

• Kč/MWh na dvě desetinná místa,

• procenta na tři desetinná místa,

• procentní míra na pět desetinných míst.

Konečná cena je zaokrouhlena na dvě desetinná místa.

Příloha č. 10 k vyhlášce č. 150/2007 Sb.

Postup stanovení cen za přepravu plynu

Povolené celkové tržby PTpi v Kč provozovatele přepravní soustavy jsou stanoveny vztahem

PTpi = PVUpi + NCPpi × (PZTpi + FGpi) + SDpi + CBKpi + Kpi

kde

i je pořadové číslo regulovaného roku,

PVUpi [Kč] je hodnota povolených výnosů provozovatele přepravní soustavy pro regulovaný rok po zahrnutí faktoru souvisejícího s otevíráním trhu stanovena vztahem

PVUpi = PVpi +Upi

kde

PVpi [Kč] je hodnota povolených výnosů provozovatele přepravní soustavy pro regulovaný rok stanovena vztahem

PVpi = PNpi + Opi + Zpi

kde

PNpi [Kč] jsou povolené náklady provozovatele přepravní soustavy pro regulovaný rok stanovené vztahem

PNpi=PNp0×100-Xp100i×∏t=1l+i-1pMIp×MIt-1+1-pMIp×Nt100

kde

PNp0 [Kč] je výchozí hodnota povolených nákladů provozovatele přepravní soustavy zahrnující náklady na přepravu stanovená analyticky Úřadem,

Xp [%] je roční hodnota faktoru efektivity pro činnost přeprava plynu stanovená analyticky Úřadem,

l je letopočet roku předcházejícího prvnímu regulovanému roku regulačního období,

pMIp [-] je koeficient mzdového eskalačního faktoru vyjadřující míru vlivu mzdového eskalačního faktoru pro činnost přeprava plynu stanovený analyticky Úřadem,

MIt-1 [-] je mzdový eskalační faktor stanovený na základě indexu průměrné měsíční mzdy v průmyslu celkem vykázaného Českým statistickým úřadem v tabulce 3106 01-02-02 za 1. - 4. čtvrtletí roku t-1,

Nt [-] je průmyslový eskalační faktor stanovený na základě podílu klouzavých průměrů bazických indexů cen průmyslových výrobců za posledních 12 měsíců a předchozích 12 měsíců vykázaného Českým statistickým úřadem v tabulce indexů cen průmyslových výrobců 7004 za měsíc duben roku t; pokud je hodnota takto zjištěného podílu klouzavých průměrů menší než 100, použije se pro účely výpočtu hodnota 100,

Opi [Kč] jsou odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku provozovatele přepravní soustavy na přepravu plynu pro regulovaný rok stanovené vztahem

Opi=Op0+∑t=ll+i-2ZHOpt

kde

Op0 [Kč] je výchozí úroveň odpisů dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku provozovatele přepravní soustavy na přepravu plynu stanovená analyticky Úřadem,

ZHOpt [Kč] je roční změna hodnoty odpisů dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku provozovatele přepravní soustavy na přepravu plynu v roce t; pro první regulovaný rok je ZHOpt = 0,

Zpi [Kč] je zisk provozovatele přepravní soustavy na přepravu plynu pro regulovaný rok stanovený vztahem

Zpi=RABpi×MVpi100

kde

RABpi [Kč] je hodnota regulační báze aktiv provozovatele přepravní soustavy na přepravu plynu pro regulovaný rok stanovená vztahem

RABpi=RABp0+∑t=ll+i-2ZHApt

kde

RABp0 [Kč] je výchozí hodnota regulační báze aktiv provozovatele přepravní soustavy na přepravu plynu zahrnující aktiva na přepravu stanovená analyticky Úřadem,

ZHApt [Kč] je změna regulační báze aktiv na přepravu v roce t; pro první regulovaný rok regulačního období je ZHApt = 0,

MVpi [%] je míra výnosnosti pro činnost přeprava plynu pro regulovaný rok, jedná se o vážené průměrné náklady kapitálu stanovené analyticky Úřadem,

Upi [Kč] je faktor související s otevíráním trhu pro regulovaný rok stanovený analyticky Úřadem,

NCPpi [Kč/MWh] je povolená nákupní cena energie plynu pro krytí ztrát a pro ocenění povoleného množství energie plynu pro pohon kompresních stanic v přepravní soustavě pro regulovaný rok, která je určená podle ceny platné v měsíci červenci roku i-1, přičemž ztrátami v přepravní soustavě se rozumí úbytek objemu plynu vyjádřeného v energetické jednotce, ke kterému dochází netěsnostmi technologických zařízeních přepravní soustavy, při opravách a čištění,

PZTpi [MWh] je povolené množství ztrát v přepravní soustavě pro regulovaný rok stanovené vztahem

PZTpi=∑t=l+i-4l+i-2SMZpt3

kde

SMZpt [MWh] je skutečné množství ztrát v přepravní soustavě v roce t,

FGpi [MWh] je povolené množství energie plynu pro pohon kompresních stanic přepravní soustavy pro regulovaný rok, které je stanovené na základě skutečného množství energie plynu pro pohon kompresních stanic přepravní soustavy v roce i-2,

SDpi [Kč] je plánovaná spotřební daň pro regulovaný rok za množství energie plynu pro pohon kompresních stanic v přepravní soustavě,

CBKpi [Kč] jsou plánované náklady na službu poskytování flexibility obchodníkem s plynem nebo provozovatelem podzemního zásobníku plynu, se kterým má provozovatel přepravní soustavy uzavřenou smlouvu na poskytování flexibility pro regulovaný rok,

Kpi [Kč] je korekční faktor provozovatele přepravní soustavy pro regulovaný rok stanovený podle přílohy č. 12.

Ceny za přepravu plynu

• A) Pevná cena za denní rezervovanou pevnou kapacitu ve vstupním domácím bodě cdeni v Kč/tis. m^3 je stanovena analyticky Úřadem.

• B) Pevná cena za denní rezervovanou pevnou kapacitu ve výstupním bodě virtuálního zásobníku plynu czexi v Kč/tis. m^3 je stanovena analyticky Úřadem.

• C) Pevná cena za denní rezervovanou pevnou kapacitu ve výstupním hraničním bodě chexi v Kč/tis. m^3 je stanovena analyticky Úřadem.

• D) Pevná cena za denní rezervovanou pevnou kapacitu ve vstupním hraničním bodě cheni v Kč/tis. m^3 je stanovena regulačním vzorcem

cheni=UPTpi×ei100×PDKheni

kde

UPTpi [Kč] jsou upravené povolené celkové tržby pro regulovaný rok stanovené vztahem

UPTpi = PTpi - (cdeni × PDKdeni) – VOBpi

kde

PDKdeni [tis. m^3] je plánovaná rezervovaná pevná kapacita ve vstupních domácích bodech pro regulovaný rok stanovená analyticky Úřadem,

VOBpi [Kč] jsou plánované tržby provozovatele přepravní soustavy za odchylky nad povolenou toleranci a plánované tržby za vyvažovací plyn po odečtení nákladů na jeho pořízení pro regulovaný rok,

ei [%] je koeficient rozdělení upravených povolených celkových tržeb provozovatele přepravní soustavy připadající na vstupní hraniční body pro regulovaný rok stanovený analyticky Úřadem,

PDKheni [tis. m^3] je plánovaná rezervovaná pevná kapacita ve vstupních hraničních bodech pro přepravu pro regulovaný rok.

• E) Pevná cena za denní rezervovanou pevnou kapacitu ve vstupním bodě do virtuálního zásobníku plynu czeni v Kč/tis. m^3 je stanovena regulačním vzorcem

czeni=UPTpi×fi100×PDKzeni

kde

fi [%] je koeficient rozdělení upravených povolených celkových tržeb provozovatele přepravní soustavy připadající na vstup do přepravní soustavy z virtuálního zásobníku plynu pro regulovaný rok stanovený analyticky Úřadem,

PDKzeni [tis. m^3] je plánovaná rezervovaná pevná kapacita ve vstupním bodě do virtuálního zásobníku plynu pro regulovaný rok.

• F) Pevná cena za denní rezervovanou pevnou kapacitu ve výstupních domácích bodech cdexi v Kč/tis. m^3 je stanovena regulačním vzorcem

cdexi=UPTpi×100-fi-ei100×PDKdexi

kde

PDKdexi [tis. m^3] je plánovaná rezervovaná pevná kapacita ve výstupních domácích bodech pro regulovaný rok.

V průběhu výpočtů není prováděno zaokrouhlování.

Vstupní hodnoty jsou v závislosti na jednotce uváděny v zaokrouhlení

• Kč v celých tisících,

• v tis. m^3 v celých hodnotách,

• MWh na dvě desetinná místa,

• procenta na tři desetinná místa,

• procentní míra na pět desetinných míst,

• Kč/MWh na dvě desetinná místa,

• Kč/tis. m^3 na dvě desetinná místa a na jednu platnou číslici.

Konečná cena je zaokrouhlena na dvě desetinná místa.

Příloha č. 11 k vyhlášce č. 150/2007 Sb.

Postup stanovení cen za distribuci plynu

Průměrná cena za distribuci plynu sdpi v v Kč/MWh je stanovena regulačním vzorcem

sdpi=PVUdi+NZdi+PNDdi+KdiRMDPdi

kde

i je pořadové číslo regulovaného roku,

PVUdi [Kč] je hodnota povolených výnosů provozovatele distribuční soustavy po zahrnutí faktoru souvisejícího s otevíráním trhu pro regulovaný rok stanovená vztahem

PVUdi = PVdi + Udi

kde

PVdi [Kč] je hodnota povolených výnosů provozovatele distribuční soustavy pro regulovaný rok stanovená vztahem

PVdi = PNdi + Odi + Zdi

kde

PNdi [Kč] jsou povolené náklady provozovatele distribuční soustavy pro regulovaný rok stanovené vztahem

PNdi=PNd0×100-Xd100i×1+p×rdi-1∏t=ll+i-1pMId×MIt-1+1-pMId×Nt100

kde

PNd0 [Kč] je výchozí úroveň povolených nákladů provozovatele distribuční soustavy stanovená analyticky Úřadem,

Xd [%] je roční hodnota faktoru efektivity pro činnost distribuce plynu stanovená analyticky Úřadem,

p [-] je koeficient faktoru odběrných míst zohledňující míru vlivu faktoru odběrných míst stanovený analyticky Úřadem,

rdi [-] je faktor odběrných míst pro regulovaný rok zohledňující změnu počtu odběrných míst stanovený vztahem

rdi=PZdiPZd0

kde

PZdi [-] je plánovaný počet odběrných míst, jimž poskytuje provozovatel distribuční soustavy distribuci plynu pro regulovaný rok,

PZd0 [-] je plánovaný počet odběrných míst provozovatele distribuční soustavy v roce 1,

l je letopočet roku předcházejícího prvnímu regulovanému roku regulačního období,

pMId [-] je koeficient mzdového eskalačního faktoru vyjadřující míru vlivu mzdového eskalačního faktoru pro činnost distribuce plynu stanovený analyticky Úřadem,

MIt-1 [-] je mzdový eskalační faktor stanovený na základě indexu průměrné měsíční mzdy v průmyslu celkem vykázaného Českým statistickým úřadem v tabulce 3106 01-02-02 za 1. - 4. čtvrtletí roku t-1,

Nt [-] je průmyslový eskalační faktor stanovený na základě podílu klouzavých průměrů bazických indexů cen průmyslových výrobců za posledních 12 měsíců a předchozích 12 měsíců vykázaného Českým statistickým úřadem v tabulce indexů cen průmyslových výrobců 7004 za měsíc duben roku t; pokud je hodnota takto zjištěného podílu klouzavých průměrů menší než 100, použije se pro účely výpočtu hodnota 100,

Odi [Kč] jsou odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku provozovatele distribuční soustavy pro regulovaný rok stanovené vztahem

Odi=Od0×1+p×rdi-1×∏t=ll+i-1Nt100

kde

Od0 [Kč] je výchozí hodnota odpisů dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku provozovatele distribuční soustavy stanovená analyticky Úřadem,

Zdi [Kč] je zisk provozovatele distribuční soustavy pro regulovaný rok stanovený vztahem

Zdi=RABdi×MVdi100+KIdi

kde

RABdi [Kč] je hodnota regulační báze aktiv provozovatele distribuční soustavy pro regulovaný rok stanovená vztahem

RABdi=RABd0+∑t=ll+1ZHAdt

kde

RABd0 [Kč] je výchozí hodnota regulační báze aktiv provozovatele distribuční soustavy stanovená analyticky Úřadem,

ZHAdt [Kč] je změna regulační báze aktiv v roce t,

MVdi [%] je míra výnosnosti pro činnost distribuce plynu pro regulovaný rok, jedná se o vážené průměrné náklady kapitálu stanovené analyticky Úřadem,

KIdi [Kč] je investiční korekce provozovatele distribuční soustavy pro regulovaný rok zohledňující rozdíl mezi plánovanou změnou hodnoty regulační báze aktiv a mezi skutečnou změnou zůstatkových hodnot provozních aktiv za účetně ukončený kalendářní rok korigovanou o rozdíl mezi účetními a Úřadem stanovenými odpisy v roce i-2,

Udi [Kč] je faktor související s otevíráním trhu pro regulovaný rok stanovený analyticky Úřadem,

NZdi [Kč] jsou náklady na krytí povolených ztrát v distribuční soustavě pro regulovaný rok stanovené vztahem

NZdi = NCPdi × PZTdi

kde

NCPdi [Kč/MWh] je plánovaná průměrná nákupní cena dodávky plynu pro krytí povolených ztrát v distribuční soustavě, která nezahrnuje cenu za distribuci plynu, pro regulovaný rok stanovená analyticky Úřadem, přičemž ztrátami v distribuční soustavě se rozumí rozdíl mezi množstvím energie plynu na vstupu do distribuční soustavy a množstvím energie plynu na výstupu z distribuční soustavy snížený o vlastní spotřebu provozovatele distribuční soustavy,

PZTdi [MWh] je povolené množství ztrát v distribuční síti pro regulovaný rok stanovené vztahem

PZTdi=kzdi100-kzdi×RMDPdi+VSdi

kde

kzdi [%] je povolená míra ztrát v distribuční soustavě pro regulovaný rok stanovená analyticky Úřadem,

RMDPdi [MWh] je plánované množství energie plynu distribuované příslušným držitelem licence pro regulovaný rok zahrnující celkové množství energie plynu distribuované do odběrných míst konečných zákazníků, předávacích míst souběžných držitelů licence na distribuci plynu a licence na obchod s plynem, do předávacích míst jiných provozovatelů regionálních distribučních soustav, do předávacích míst přeshraničních plynovodů a množství energie plynu vstupující do soustavy z výroben plynu a předávacích míst přeshraničních plynovodů obchodovaného na virtuálním prodejním bodě,

VSdi [MWh] je plánované množství energie plynu pro vlastní spotřebu distribuční soustavy pro regulovaný rok,

PNDdi [Kč] jsou plánované náklady na nákup distribuce pro regulovaný rok od jiných provozovatelů distribučních soustav stanovené jako parametr pro výpočet průměrné ceny za distribuci plynu na základě objemu nakupovaných distribučních služeb v předchozích letech,

Kdi [Kč] je korekční faktor provozovatele distribuční soustavy pro regulovaný rok vypočtený podle přílohy č. 12.; korekční faktor je použit pouze v případě, že jeho hodnota překročí povolený rámec rozptylu povolených výnosů pro činnost distribuce plynu; Úřad na základě žádosti provozovatele distribuční soustavy může uplatnění korekčního faktoru rozložit do více než jednoho regulovaného roku s uplatněním principu časové hodnoty peněz.

V průběhu výpočtů není prováděno zaokrouhlování.

Vstupní hodnoty jsou v závislosti na jednotce uváděny v zaokrouhlení

• Kč v celých tisících,

• MWh na dvě desetinná místa,

• procenta na tři desetinná místa,

• procentní míra na pět desetinných míst,

• Kč/MWh na dvě desetinná místa.

Konečná cena je zaokrouhlena na dvě desetinná místa.

Příloha č. 12 k vyhlášce č. 150/2007 Sb.

Stanovení korekčních faktorů v plynárenství

Korekční faktor Kpi v Kč je stanoven vztahem

Kpi=PTpi-2-Tpi-2+Kzi-2 Kfi-2+Ksi-2+Kui-2×pi-2100×pi-1100

kde

i je pořadové číslo regulovaného roku,

PTpi-2 [Kč] jsou povolené celkové tržby držitele licence za rok i-2,

Tpi-2 [Kč] jsou skutečné tržby za přepravu plynu v roce i-2 po zahrnutí skutečných tržeb provozovatele přepravní soustavy za odchylky nad povolenou toleranci v roce i-2 a skutečných tržeb za vyvažovací plyn po odečtení nákladů na jeho pořízení v roce i-2,

Kzi-2 [Kč] je korekce nákladů na pořízení plynu pro krytí ztrát v přepravní soustavě za rok i-2 stanovená vztahem

Kzi-2 = (NCPspi-2 × PZTspi-2) – (NCPpi-2 × PZTpi-2)

kde

NCPspi-2 [Kč/MWh] je skutečná nákupní cena energie plynu pro krytí ztrát a pro ocenění skutečného množství energie plynu pro pohon kompresních stanic v přepravní soustavě v roce i-2,

PZTspi-2 [MWh] je skutečné množství ztrát v přepravní soustavě v roce i-2,

NCPpi-2 [Kč/MWh] je plánovaná nákupní cena energie plynu pro krytí ztrát a pro ocenění plánovaného množství energie plynu pro pohon kompresních stanic v přepravní soustavě použitá pro výpočet cen v roce i-2,

PZTpi-2 [MWh] je povolené množství ztrát v přepravní soustavě použité pro výpočet v roce i-2,

Kfi-2 [Kč] je korekce nákladů na pořízení plynu pro pohon kompresních stanic za rok i-2 stanovená vztahem

Kfi-2 = (NCPspi-2 × FGspi-2) – (NCPpi-2 × FGpi-2)

kde

FGspi-2 [MWh] je skutečné množství energie plynu pro pohon kompresních stanic v roce i-2,

FGpi-2 [MWh] je plánované množství energie plynu pro pohon kompresních stanic, které bylo použito pro výpočet cen pro rok i-2,

Ksi-2 [Kč] je korekce spotřební daně za rok i-2 stanovená vztahem

Ksi-2 = SDspi-2 – SDpi-2

kde

SDspi-2 [Kč] je skutečná spotřební daň za množství energie plynu pro pohon kompresních stanic v přepravní soustavě v roce i-2,

SDpi-2 [Kč] je plánovaná spotřební daň za množství energie plynu pro pohon kompresních stanic v přepravní soustavě, která byla použita pro výpočet cen pro rok i-2,

Kui-2 [Kč] je korekce nákladů na nákup služby poskytování flexibility za rok i-2 stanovená vztahem

Kui-2 = CBKspi-2 – ^CBKpi-2

kde

CBKspi-2 [Kč] jsou skutečné náklady na nákup služby poskytování flexibility obchodníkem s plynem nebo provozovatelem podzemního zásobníku s plynem, se kterým má provozovatel přepravní soustavy uzavřenou smlouvu na poskytování flexibility, pro rok i-2,

CBKpi-2 [Kč] jsou plánované náklady na nákup služby poskytování flexibility, které byly použity pro výpočet cen pro rok i-2,

pi-2 [-] je podíl klouzavých průměrů bazických indexů spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců a předchozích 12 měsíců, vykázaný Českým statistickým úřadem v tabulce indexů spotřebitelských cen 7101 za měsíc duben roku i-2,

pi-1 [-] je podíl klouzavých průměrů bazických indexů spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců a předchozích 12 měsíců, vykázaný Českým statistickým úřadem v tabulce indexů spotřebitelských cen 7101 za měsíc duben roku i-1.

Korekční faktor za činnost distribuce plynu Kdi v Kč je stanoven vztahem

Kdi=PVUdi-2+Kdi-2+NCPsdi-2×PZTsdi-2+NDsdi-2-CTi-2×pi-2100×pi-1100

kde

PVUdi-2 [Kč] je hodnota povolených výnosů v roce i-2 po zahrnutí faktoru souvisejícího s otevíráním trhu,

Kdi-2 [Kč] je celkový korekční faktor za činnost distribuce plynu pro rok i-2,

NCPsdi-2 [Kč/MWh] je skutečná průměrná nákupní cena dodávky plynu pro krytí povolených ztrát v distribuční soustavě, která nezahrnuje cenu za distribuci plynu, v roce i-2,

PZTsdi-2 [MWh] je skutečné povolené množství ztrát v distribuční soustavě pro rok i-2 stanovené vztahem

PZTsdi-2=kzdi-2100-kzdi-2×SMDPdi-2+VSsdi-2

kde

kzdi-2 [%] je povolená míra ztrát v distribuční soustavě použitá pro výpočet ceny pro rok i-2,

SMDPdi-2 [MWh] je skutečné množství energie distribuovaného plynu provozovatelem distribuční soustavy za rok i-2 zahrnující celkové množství energie plynu distribuované do odběrných míst konečných zákazníků, předávacích míst souběžných držitelů licence na distribuci plynu a licence na obchod s plynem, do předávacích míst jiných regionálních distribučních soustav, do předávacích míst přeshraničních plynovodů a množství energie plynu vstupujícím do soustavy z výroben plynu a předávacích míst přeshraničních plynovodů obchodovaného na virtuálním prodejním bodě,

VSsdi-2 [MWh] je skutečné množství energie plynu pro vlastní spotřebu distribuční soustavy v regulovaném roce i-2,

NDsdi-2 [Kč] jsou skutečné náklady na nákup distribučních služeb od jiných držitelů licence na distribuci plynu v roce i-2,

CTi-2 [Kč] jsou celkové tržby za činnost distribuce plynu v roce i-2 vykázané podle zvláštního právního předpisu^8).

V průběhu výpočtů není prováděno zaokrouhlování.

Vstupní hodnoty jsou v závislosti na jednotce uváděny v zaokrouhlení

• Kč v celých tisících,

• MWh na dvě desetinná místa,

• procenta na tři desetinná místa,

• Kč/MWh na dvě desetinná místa.

Konečná hodnota korekčního faktoru je zaokrouhlena na celé tisíce.

Příloha č. 13 k vyhlášce č. 150/2007 Sb.

Postup pro dělení společných nákladů při kombinované výrobě elektřiny a tepla

Postup pro dělení společných nákladů při kombinované výrobě elektřiny a tepla se použije pro energetické výrobny, v nichž se vyrábí současně tepelná energie a elektřina, tj. pro kotelny vybavené kogeneračními jednotkami s pístovým motorem, pro teplárny s parními i plynovými turbínami a pro tepelné elektrárny s dodávkou tepla, provozované výrobci, kteří vyrábějí elektřinu a tepelnou energii pro prodej, popř. též pro účelovou spotřebu, tj. spotřebu objektů, které slouží jiné činnosti výrobce, např. průmyslové, administrativní a obchodní budovy, sportovní haly či bazény.

Postup se nevztahuje na energetické výrobny, které dodávají pouze tepelnou energii a veškerá v nich vyráběná elektřina slouží pouze ke krytí vlastní spotřeby zdroje tepelné energie a není dodávána do distribuční soustavy, přímo cizím subjektům ani pro účelovou spotřebu výrobce. V těchto zdrojích vlastní výroba elektřiny snižuje nebo eliminuje náklady na odběr ze sítě pro výrobu tepelné energie, která je jediným finálním produktem.

Celkové výrobní náklady se dělí na elektřinu a tepelnou energii, popř. tlakový vzduch, po jednotlivých položkách formou tabulky podle vzoru:

| Položka | Celkové výrobní náklady Ni | Náklady na elektřinu | Náklady na teplo | Náklady na tlakový vzduch | | | | | | βei | Nei | βti | Nti | βvzi | □Nvzi | | | | | tis. Kč | | tis. Kč | | tis. Kč | | tis. Kč | | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | Palivo | | | | | | | | | | Elektrická energie (vlastní spotřeba elektřiny) | | | | | | | | | | Voda technologická | | | | | | | | | | Voda chladicí | | | | | | | | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | Ekologie (emise, odpady) | | | | | | | | | | Popeloviny (odstranění tuhých zbytků) | | | | | | | | | | Ostatní proměnné náklady | | | | | | | | | | Mzdy a zákonné pojištění | | | | | | | | | | Opravy a údržba | | | | | | | | | | Odpisy | | | | | | | | | | Nájem | | | | | | | | | | Leasing | | | | | | | | | | Zákonné rezervy | | | | | | | | | | Výrobní režie | | | | | | | | | | Správní režie | | | | | | | | | | Úroky z úvěru | | | | | | | | | | Ostatní stálé náklady | | | | | | | | | | ∑Ni | | ∑Nei | | ∑Nti | | ∑Nvzi | | | | Jednotkové náklady na dodávku | [Kč/kWh] | | JNE | | JNT | | JNVZ | | | [Kč/GJ] | | | | JNT | | JNVZ | | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- |

V případě potřeby je možno doplnit další nákladové položky.

Podíl připadající na elektřinu Nei a na tepelnou energii Nti, popř. na tlakový vzduch Nvzi, se stanoví v každé položce podle vztahů:

na elektřinu	Nei = Ni × βei	[tis.Kč]
na tepelnou energii	Nti = Ni × βti	[tis.Kč]
na tlakový vzduch	Nvzi = Ni × βvzi	[tis.Kč]
přitom vždy	βei + βti + βvzi = 1	[-]

kde

Ni	nákladová položka před dělením	[tis.Kč]
βei	rozdělovací koeficient pro dělení položky na elektřinu	[-]
βti	rozdělovací koeficient pro dělení položky na tepelnou energii	[-]
βvzi	rozdělovací koeficient pro dělení položky na tlakový vzduch	[-]

Výroba tlakového vzduchu se týká jen dmychadel nebo kompresorů poháněných parní turbínou, obvykle v hutních teplárnách. V ostatních případech se náklady dělí jen mezi elektřinu a tepelnou energii a pro rozdělovací koeficienty platí vztah:

βei + βti = 1

Koeficienty βei, βti, βvzi mají hodnotu menší nebo rovnou 1. Určí se podle vztahů uvedených v částech A až D.

Jednotkové výrobní náklady JNE, JNT, JNVZ (Kč/kWh, Kč/GJ) se stanoví v závislosti na skladbě výrobního zařízení a provozního režimu podle vztahů uvedených v částech A až D.

Část A

Postup při dělení nákladů ve zdrojích tepla s kogeneračními jednotkami

• 1. Podrobný výpočet

Výpočet se použije tam, kde lze rozlišit podíl KJ a kotlů na spotřebě paliva, popř. též na údržbě a servisu a na odpisech nebo na úroku z úvěru.

• 1.1. Rozdělovací koeficienty se stanoví podle vztahů:

na elektřinu	βekj=3,6×EkjQdkj+3,6×Ekj	[-]
na tepelnou energii	βtkj=QdkjQdkj+3,6×Ekj	[-]
---	---	---

kde

Ekj	svorková výroba elektřiny v KJ	[MWh]
Qdkj	užitečná dodávka tepelné energie z KJ	[GJ]

Koeficienty βekj,βtkj se použijí k dělení položky palivo z KJ. Dále se použijí k dělení položek údržba a opravy, odpisy, pokud lze v nich spolehlivě oddělit náklady na KJ a na kotle (viz 1.2.).

na elektřinu	βer=3,6×EkjQvyt+3,6×Ekj	[-]
na tepelnou energii	βtr=QvytQvyt+3,6×Ekj	[-]
---	---	---

kde

Qvyt	užitečná dodávka tepelné energie na prahu zdroje (kotelny)	[GJ]

Koeficienty βer, βtr se použijí k dělení ostatních položek, kde nelze spolehlivě oddělit náklady na KJ a na kotle (viz 1.2. – ostatní položky). V položce energie se rozdělí spotřeba elektřiny z výroby v KJ s použitím koeficientů βer, βtr a elektřina odebraná ze sítě se započítá jen na teplo s koeficientem 1. Elektřina z vlastní výroby se oceňuje výkupní cenou (jako dodávka do sítě), odběr ze sítě nákupní cenou, vždy bez DPH.

na elektřinu	βeo=0,95×βer+0,05>βer	[-]
na tepelnou energii	βto=0,95×βtr	[-]

Koeficienty βeo, βto se použijí k alternativnímu dělení položek údržba a opravy, odpisy, pokud nelze spolehlivě oddělit náklady na KJ a na kotle (viz 1.2. – alternativní dělení).

• 1.2. Vzor podrobného dělení položek

| Položky | Rozdělovací koeficienty | | | | na elektřinu | na teplo | | | | --- | --- | --- | --- | | Palivo | spálené v KJ | βekj | βtkj | | spálené v kotlích | | 1 | | | --- | --- | --- | --- | | Elektrická energie | elektřina z vlastní výroby | βer | βtr | | elektřina ze sítě | | 1 | | | --- | --- | --- | --- | | Opravy a údržba | podíl údržby a oprav KJ | βekj | βtkj | | podíl údržby a oprav kotlů | | 1 | | | --- | --- | --- | --- | | Servis | servis KJ | βekj | βtkj | | Odpisy | odpisy KJ | βekj | βtkj | | odpisy kotlů | | 1 | | | --- | --- | --- | --- | | Ostatní položky | KJ + kotle | βer | βtr |

Alternativní dělení

Opravy a údržba	KJ + kotle	βeo	βto
Odpisy	KJ + kotle	βeo	βto

• 1. Zjednodušený výpočet pro jednotky středního výkonu - varianta a

Tento výpočet se použije pro výrobny se součtovým elektrickým výkonem do 300 kW včetně, nebo při elektrickém výkonu jedné KJ do 142 kW v případě, že na straně tepelné energie je měřena jen celková dodávka z kotelny, tzn. není znám podíl KJ a kotlů a odpadní teplo je plně využíváno.

Pro dělení dílčí položky palivo spálené v KJ se použijí koeficienty βekj, βtkj v závislosti na jednotkovém elektrickém výkonu:

| Jednotkový elektrický výkon v KJ | Rozdělovací koeficienty | | | na elektřinu βekj | na teplo βtkj | | | --- | --- | --- | | menší než 45 kW | 0,35 | 0,65 | | 45 až 142 kW | 0,4 | 0,6 |

Pro dělení položek odpisy, údržba a opravy se použije alternativní způsob (viz 1.2.) s koeficienty βeo, βto, ostatní položky mimo palivo a elektřinu ze sítě se dělí pomocí koeficientů βer,βtr.

• 1. Zjednodušený výpočet pro jednotky středního výkonu - varianta b

Použije se pro výrobny se součtovým elektrickým výkonem do 300 kW včetně, při elektrickém výkonu jedné KJ do 142 kW v případě, že je měřena jen celková výroba elektřiny, dodávka tepla z kotelny a součtová spotřeba paliva pro KJ a kotle.

Pro položky odpisy, údržba a opravy se použije alternativní způsob dělení (viz 1.2.) s koeficientyβeo,βto, ostatní položky včetně paliva se dělí pomocí koeficientů βer, βtr.

• 1. Zjednodušený výpočet pro jednotky malého výkonu

Lze ho použít pro výrobny se součtovým elektrickým výkonem KJ do 100 kW včetně, při elektrickém výkonu jedné KJ 22 až 63 kW. Všechny položky včetně paliva se dělí pomocí koeficientů βez, βtz stanovených podle vztahů:

na elektřinu	βez=ee+ket	[-]
na tepelnou energii	βtz=kete+ket	[-]
---	---	---
teplárenský modul	e=3,6×EkjQvyt	[-]
---	---	---

kde

ket	koeficient vyjadřující poměr jednotkových nákladů na tepelnou energii JNT a na elektřinu JNE vztažených na stejnou jednotku (Kč/kWh); nestanoví-li Energetický regulační úřad jinak, dosadí se ket = 0,97

• 1. Výpočet jednotkových nákladů

Jednotkové náklady na dodávku elektřiny JNE a na dodávku tepelné energie JNT se stanoví podle vztahů:

na elektřinu	JNE=ΣNeiEkj	[Kč/kWh]
na tepelnou energii	JNT=ΣNti×1000Qvyt	[Kč/GJ]
---	---	---

kde

∑Nei	součet nákladových položek na elektřinu	[tis.Kč]
∑Nti	součet nákladových položek na tepelnou energii	[tis.Kč]

Část B

Postup při dělení nákladů sdružené výroby v teplárnách a elektrárnách s parními turbínami

Postup platí pro soubor sestávající se z teplárenských parních kotlů a parních protitlakých či kondenzačních odběrových, popř. též čistě kondenzačních turbín. Může být doplněn výtopenskými parními nebo horkovodními kotli, v hutních teplárnách parními turbínami pro pohon turbodmychadel či turbokompresorů (TD).

Provozní režim zahrnuje provoz teplárenské části celoročně samostatně nebo po část roku souběžně s výtopnou, střídavý provoz teplárenské a výtopenské části nebo provoz teplárny střídavě s turbínou a bez turbíny, s dodávkou tepla přes redukční stanice.

• 1. Výpočet základních rozdělovacích koeficientů

• 1.1. Základní rozdělovací koeficienty slouží k dělení nákladů tepláren a elektráren s dodávkou tepla, bez výtopenských kotlů. Stanoví se podle vztahů:

na elektřinu	βe=QelQel+Qtep	[-]
na tepelnou energii	βt=QtepQel+Qtep	[-]
---	---	---

kde

Qel	teplo spotřebované v parní turbíně k výrobě elektřiny	[GJ]
Qtep	užitečné dodávkové teplo na prahu teplárny (jen z teplárenských kotlů)	[GJ]

• 1.2. Spotřeba tepla v páře k výrobě elektřiny Qel v parních turbínách teplárny se stanoví podle vztahu:

Qel = ∑Mad × iad - ∑Mo × io - ∑Mpt × ipt - ∑Mk × ik - ∑Mu × iu	[GJ]

kde

Mad	průtok admisní páry (na vstupu do turbín)	[t]
Mk	průtok turbínového kondenzátu	[t]
Mo	průtok páry do odběrů turbín	[t]
Mpt	průtok páry do protitlaku turbín	[t]
Mu	množství ucpávkové páry (je-li využíváno její teplo)	[t]
iad	entalpie páry na vstupu do turbíny (admisní, ostré páry)	[GJ/t]
ik	entalpie turbínového kondenzátu	[GJ/t]
io	entalpie páry do jednotlivých odběrů	[GJ/t]
ipt	entalpie páry do protitlaku turbín	[GJ/t]
iu	entalpie ucpávkové páry	[GJ/t]

Pokud není teplo ucpávkové páry využíváno, neodečítá se. Není-li známa některá hodnota průtoku (např. Mo nebo Mu), dopočítá se z rovnice:

∑Mad = ∑Mo + ∑Mpt + ∑Mk + ∑Mu	[GJ]

• 1.3. Užitečné dodávkové teplo na prahu teplárny se stanoví podle vztahu:

Qtep = ∑Mhv x (ivy – ivs) + ∑(Mp × ip – Mvk × ivk)	[GJ]

kde

Mhv	průtok horké vody na prahu kotelny	[t]
Mvk	průtok vratného kondezátu na prahu kotelny	[t]
Mp	průtok páry určitých parametrů na prahu kotelny	[t]
ip	entalpie páry určitých patrametrů v místě měření průtoku	[GJ/t]
ivk	entalpie vratného kondenzátu v místě měření průtoku	[GJ/t]
ivs	entalpie vratné horké vody v místě měření průtoku	[GJ/t]
ivy	entalpie výstupní horké vody v místě měření průtoku	[GJ/t]

Stejným způsobem se stanoví užitečné teplo na prahu výtopny Qvyt (jen z výtopenských kotlů).

• 1. Dělení nákladových položek v teplárnách a elektrárnách vybavených jen teplárenskými kotli, s celoročním provozem turbín

Pokud lze u položek energie, voda, opravy a údržba spolehlivě určit společné náklady a specifické náklady strojovny a kotelny, provede se to podle vzoru:

Položky	na elektřinu	na teplo
Elektrická energie, voda, opravy a údržba	společné náklady	βe	βt
specifické náklady strojovny	1
specifické náklady kotelny		1
---	---	---	---
Palivo a ostatní	teplárna	βe	βt

Do specifických nákladů strojovny se zahrnují náklady na zařízení, které by nebylo instalováno, kdyby se nevyráběla elektřina. Jedná se zejména o soustrojí turbogenerátorů (TG) včetně kondenzátorů, čerpadla turbínového kondenzátu, chladicí čerpadla, vývěvy, chladicí věže a potrubí.

Do specifických nákladů kotelny se zahrnují náklady na zařízení, které by nebylo instalováno, kdyby se vyráběla jen elektřina (zejména čerpadla kondenzátu z topné páry, čerpadla topné vody, ohříváky a redukční stanice). Náklady na kotle, jejich příslušenství a pomocná zařízení patří do společných nákladů.

Nelze-li spolehlivě stanovit společné a specifické náklady uvedených položek, použijí se rozdělovací koeficienty βe, βt pro všechny položky včetně paliva.

Nestačí-li vlastní výroba elektřiny pro krytí vlastní spotřeby teplárny a část se dokupuje ze sítě, použijí se rozdělovací koeficienty βe, βt pro všechny položky včetně elektřiny z vlastní výroby. Pouze náklady na elektřinu odebranou ze sítě se přičtou k teplu s koeficientem 1. Přitom se elektřina z vlastní výroby oceňuje výkupní cenou (jako dodávka do sítě), odběr ze sítě nákupní cenou, obojí bez DPH.

• 1. Výpočet rozdělovacích koeficientů při kombinaci teplárenské a výtopenské výroby

Postup platí pro teplárnu doplněnou výtopenskými kotli nebo elektrárnu doplněnou např. horkovodními kotli, které jsou provozovány v souběžném nebo střídavém režimu a pro teplárnu provozovanou po část roku výtopenským způsobem, např. při letním provozu s odstavenou turbínou.

Rozdělovací koeficienty pro položky, u nichž nelze spolehlivě oddělit podíl teplárenského a výtopenského souboru nebo podíl teplárenského a výtopenského provozního režimu, se stanoví podle vztahů:

na elektřinu	βer=Mpalk×βeMpalk+Mpalv	[-]
na tepelnou energii	βtr=Mpalk×βt+MpalvMpalk+Mpalv	[-]
---	---	---

kde

Mpalk		spotřeba paliva v teplárenských kotlích, resp. při teplárenském režimu	[GJ]
Mpalv		spotřeba paliva ve výtopenských kotlích, resp. při výtopenském režimu	[GJ]

• 1. Dělení nákladových položek v teplárnách doplněných výtopenskými kotli

Pokud lze u položek palivo, spotřeba elektřiny z vlastní výroby, ekologie, popeloviny, odpisy, opravy a údržba spolehlivě stanovit podíl teplárenského a výtopenského souboru, použijí se pro dělení teplárenského podílu rozdělovací koeficienty βe, βt. Výtopenský podíl se přičte k tepelné energii s koeficientem 1. Ostatní položky se dělí pomocí koeficientů βer, βtr podle vzoru:

Položky	na elektřinu	na teplo
Palivo	teplárenské	βe	βt
výtopenské		1
---	---	---	---
Elektrická energie (vlastní spotřeba elektřiny)	z vlastní výroby	βe	βt
odběr ze sítě		1
---	---	---	---
Ekologie, popeloviny, opravy a údržba, odpisy	teplárenské	βe	βt
výtopenské		1
---	---	---	---
Ostatní položky	teplárenské a výtopenské	βer	βtr

Nelze-li spolehlivě stanovit podíl teplárenského a výtopenského souboru nebo provozního režimu, použijí se koeficienty βe, βt jen pro dělení položek palivo a energie, ostatní položky se rozdělí pomocí koeficientů βer,βtr.

• 1. Výpočet rozdělovacích koeficientů u tepláren s výrobou elektřiny, tepelné energie a tlakového vzduchu

Rozdělovací koeficienty se stanoví podle vztahů:

na elektřinu	βe=QelQel+Qtep+Qvz	[-]
na tepelnou energii	βt=QtepQel+Qtep+Qvz	[-]
---	---	---
na tlakový vzduch	βvz=QvzQel+Qtep+Qvz	[-]
---	---	---

kde

Qel	teplo spotřebované v parní turbíně k výrobě elektřiny	[GJ]
Qtep	užitečné dodávkové teplo na prahu teplárny	[GJ]
Qvz	teplo spotřebované k výrobě tlakového vzduchu v TD	[GJ]

• 1. Dělení nákladových položek v teplárnách s výrobou elektřiny, tepelné energie a tlakového vzduchu

Pokud lze u položek energie, voda, opravy a údržba spolehlivě určit společné náklady a specifické náklady strojovny a kotelny, provede se to podle vzoru:

Položky	na elektřinu	na teplo	na tlakový vzduch
Palivo	teplárna	βe	βt	βvz
Elektrická energie, voda, opravy, údržba, odpisy	společné náklady	βe	βt	βvz
specifické náklady kotelny	—	1	—
specifické náklady strojovny	1	—	—
specifické náklady na tlakový vzduch	—	—	1
Ostatní položky	teplárna	βe	βt	βvz

Specifické náklady strojovny a kotelny jsou popsány v bodě 2. Ke specifickým nákladům na tlakový vzduch patří náklady na zařízení, které by nebylo instalováno, kdyby se nevyráběl tlakový vzduch (zejména soustrojí TD včetně kondenzátorů a čerpadel kondenzátu z TD, příslušenství a potrubí).

Nelze-li u položek energie, voda, opravy a údržba, odpisy oddělit spolehlivě společné a specifické náklady, použijí se rozdělovací koeficienty βe, βt, βvz pro všechny položky.

• 1. Výpočet jednotkových nákladů

Jednotkové náklady na dodávku elektřiny, tepelné energie a tlakového vzduchu se stanoví podle vztahů:

na elektřinu	JNE=ΣNetΣEsv-Evse	[Kč/kWh]

na tepelnou energii

teplárna nebo elektrárna s výtopnou podle bodu 4	JNT=ΣNti×3,6Qtep	[Kč/GJ]
	JNT=ΣNti×3,6Qtep+Qvyt	[Kč/kWh]
---	---	---
teplárna a elektrárna podle b. 2, bez výtopenských kotlů	JNT=ΣNti×1000Qtep+Qvyt	[Kč/GJ]
---	---	---
	JNT=ΣNti×3,6Qtep+Qvyt	[Kč/kWh]
---	---	---
na tlakový vzduch	JNVZ=ΣNvzi×3,6W=ΣNvzi×3,6Vvz×ivy-ivs	[Kč/kWh]
---	---	---
	JNVZ=ΣNvzi×1000Vvz×ivy-ivs	[Kč/GJ]
---	---	---
	JNVZ=ΣNvziVvz×1000	[Kč/m3]
---	---	---

kde

∑Esv	celková výroba elektřiny v teplárně měřená na svorkách TG	[MWh]
Evse	část vlastní spotřeby elektřiny připadající na výrobu elektř.	[MWh]
∑Nei	součet nákladových položek připadajících na elektřinu	[tis.Kč]
∑Nvzi	součet nákladových položek připadajících na tlakový vzduch	[tis.Kč]
Vvz	celkové množství tlakového vzduchu dodaného z TD	[mil.m3]
W	energie dodaná tlakovému vzduchu (nto)	[GJ]
ivs	entalpie vzduchu na vstupu do TD	[kJ/m3]
ivy	entalpie dodávaného tlakového vzduchu z TD	[kJ/m3]

Část C

Postup při dělení nákladů sdružené výroby v teplárnách s plynovými turbínami

Postup platí pro soubor sestávající z plynové turbíny nebo spalovací turbíny na kapalné palivo (dále jen „plynová turbína“) a spalinového kotle, obvykle s přitápěním, popř. doplněný o další palivové parní nebo horkovodní kotle.

Provozní režim zahrnuje jak teplárenský provoz turbíny se spalinovým kotlem, tak výrobu elektřiny bez využití tepla, popř. střídavý provoz teplárenský a výtopenský (bez plynové turbíny).

• 1. Výpočet základních rozdělovacích koeficientů

Základní rozdělovací koeficienty platí pro všechny varianty provozních souborů a provozního režimu. Slouží k dělení dílčí nákladové položky palivo spálené v plynové turbíně při plném využití tepla. Dále se používají k výpočtu souhrnných rozdělovacích koeficientů pro dělení ostatních položek. Stanoví se podle vztahů:

na elektřinu	βes=3,6×Esvs3,6×Esvs+Qvs	[-]
na tepelnou energii	βts=Qvs3,6×Esvs+Qvs	[-]
---	---	---

kde

Esvs	svorková výroba elektřiny při provozu se spalinovým kotlem	[MWh]
Qvs	teplo vyrobené ve spalinovém kotli ze spalin za turbínou	[GJ]

Teplo vyrobené ve spalinovém kotli ze spalin za turbínou Qvsv se stanoví jako součin měřeného průtoku teplonosné látky a rozdílu její výstupní a vstupní entalpie. U kotle s přitápěním se z měřených údajů stanoví celkové teplo vyrobené ve spalinovém kotli Qvsd pro které platí vztahy:

Qvs=Qvsd-Qvd	[GJ]
Qvd=Mpald×ηd100	[GJ]
---	---

kde

Mpald	spotřeba paliva k přitápění spalinového kotle	[GJ]
Qvd	teplo vyrobené ve spalinovém kotli z přitápěcího paliva	[GJ]
ηd	porovnávací účinnost přitápění ve spalinovém kotli	[%]

Při teplotě spalin za kotlem (do komína) nad 180 °C lze dosadit ηd = 88 %, při nižší teplotě ηd = 90 %, u kotle s nízkoteplotním ohřívákem ηd = 92 %.

Alternativně lze s využitím dokumentace dodavatele zařízení nebo provozních záznamů stanovit hodnotu Qvs ze závislosti tepelného výkonu kotle bez přitápění na elektrickém výkonu turbíny a z výroby elektřiny podle vztahu:

Qvs=3,6×PtPe×Esvs	[GJ]

kde

Pe	elektrický výkon soustrojí s plynovou turbínou	[MW]
Pt	tepelný výkon spalinového kotle bez přitápění	[MW]

• 1. Dělení nákladových položek palivo, energie, technologická voda

Vzor dělení položek palivo, energie a technologická voda:

Položky		na elektřinu	na teplo
Palivo	spálené v turbíně - provoz s kotlem	βes	βts
spálené v turbíně - provoz do obchozu	1
přitápěcí a spálené ve spalinovém kotli		1
spálené v palivových kotlích (ve výtopně)		1
Elektrická energie (vlastní spotřeba elektřiny)	z vlastní výroby		1
odběr ze sítě		1
Voda technologická	teplárna, výtopna		1
---	---	---	---

V nákladové položce palivo se vyskytuje vždy dílčí položka odpovídající provozu s kotlem, ostatní dílčí položky podle skladby provozního souboru a podle provozního režimu.

Náklady na přitápěcí palivo se přičtou celé k tepelné energii s koeficientem 1.

Náklady na palivo spálené v turbíně při provozu do obchozu (bez využití tepla spalin) se přičtou celé k elektřině s koeficientem 1.

Náklady na palivo spálené ve výtopenských kotlích se přičtou celé k tepelné energii s koeficientem 1.

Nákladová položka energie se přičte celá k tepelné energii s koeficietem 1, přitom se elektřina z vlastní výroby oceňuje výkupní cenou (jako dodávka do sítě), elektřina odebraná ze sítě nákupní cenou, obojí bez DPH. Ve výjimečném případě může být chladicí ventilátor turbíny poháněn elektromotorem. V tom případě by se náklady na spotřebu energie k jeho pohonu rozdělily pomocí koeficientů βes, βts.

Nákladová položka technologická voda se přičte celá k tepelné energii s koeficientem 1 za teplárenský i výtopenský soubor či provozní režim.

• 1. Výpočet rozdělovacích koeficientů u souboru plynová turbína - spalinový kotel s přitápěním, střídavý provoz turbíny s využitím tepla a do obchozu

K dělení položek mimo palivo, energii a vodu se použijí souhrnné rozdělovací koeficienty podle vztahů:

na elektřinu	βex=Mpals×βes+MpaloMpals+Mpalo+Mpald	[-]
na tepelnou energii	βtx=Mpals×βts+MpaldMpals+Mopal+Mpald	[-]
---	---	---
na elektřinu	βer=Mpals×βes+MpaloMpals+Mpalo+Mpald+Mpalv	[-]
---	---	---
na tepelnou energii	βtr=Mpals×βts+Mpald+MpalvMpals+Mpalo+Mpald+Mpalv	[-]
---	---	---

kde

Mpald	spotřeba paliva k přitápění spalinového kotle	[GJ]
Mpalo	spotřeba paliva v plynové turbíně při provozu do obchozu	[GJ]
Mpals	spotřeba paliva v plynové turbíně při provozu s kotlem	[GJ]
Mpalv	spotřeba paliva ve výtopenských palivových kotlích	[GJ]

U souboru bez přitápění odpadá veličinaMpald, u provozního režimu s trvalým využitím tepla veličina Mpalo, u souboru bez výtopenských kotlů veličinaMpalv.

Souhrnné rozdělovací koeficienty βex,βtx slouží k dělení teplárenských položek mimo palivo, energii, vodu.

Souhrnné rozdělovací koeficienty βer,βtr slouží k dělení položek mimo palivo, energii a vodu, u nichž nelze spolehlivě určit podíl teplárenského souboru a výtopenských kotlů.

• 1. Dělení nákladových položek mimo palivo, energii a vodu u souboru bez výtopenských palivových kotlů

U souboru s plným využitím tepla, bez přitápění a bez výtopenských palivových kotlů se pro dělení všech ostatních nákladových položek mimo energii a vodu použijí základní rozdělovací koeficienty βes,βts.

U souborů s přitápěním nebo střídavým provozem turbíny s kotlem a do obchozu, popř. s jejich kombinací se pro dělení všech ostatních nákladových položek mimo energii a vodu použijí souhrnné rozdělovací koeficienty βex, βtx.

• 1. Dělení nákladových položek mimo palivo, energii a vodu u souboru s výtopenskými palivovými kotli

Pokud lze spolehlivě určit podíl teplárenského souboru (plynová turbína - spalinový kotel) a výtopenského souboru (palivové kotle), dělí se nákladové položky ekologie, opravy a údržba, odpisy podle vzoru:

Položky		na elektřinu	na teplo
Ekologie, odpisy, opravy, údržba	teplárna	βex	βtx
výtopna		1
---	---	---	---
Ostatní položky	teplárna, výtopna	βer	βtr

Pokud nelze spolehlivě určit podíl teplárenského souboru a výtopenského souboru, použijí se k dělení všech nákladových položek mimo palivo, energii a vodu souhrnné rozdělovací koeficienty βer, βtr.

• 1. Výpočet jednotkových nákladů

Jednotkové náklady na dodávku elektřiny JNE a na dodávku tepelné energie JNT se stanoví podle vztahů:

při trvalém provozu turbíny s kotlem	JNE=ΣNeiEsvs-Evse	[Kč/kWh]
při střídavém provozu turbíny s kotlem a do obchozu	JNE=ΣNeiEsvs+Esvo-Evse	[Kč/kWh]
---	---	---
teplárna bez palivových výtopenských kotlů	JNT=ΣNti×3,6Qtep	[Kč/kWh]
---	---	---
	JNT=ΣNti×1000Qtep	[Kč/GJ]
teplárna s palivovými výtopenskými kotli	JNT=ΣNti×3,6Qtep+Qvyt	[Kč/kWh]
---	---	---
	JNT=ΣNti×1000Qtep+Qvyt	[Kč/GJ]

kde

Esvo	svorková výroba elektřiny z plynové turbíny - provoz do obchozu		[MWh]
Esvs	svorková výroba elektřiny z plynové turbíny - provoz s kotlem		[MWh]
Evse	část vlastní spotřeby elektřiny připadající na výrobu elektřiny		[MWh]
Qtep	užitečné dodávkové teplo na prahu teplárny		[GJ]
Qvyt	užitečné dodávkové teplo na prahu výtopny		[GJ]
∑Nei	součet nákladových položek připadajících na elektřinu		[tis.Kč]
∑Nti	součet nákladových položek připadajících na tepelnou energii		[tis.Kč]

Část D

Postup při dělení nákladů sdružené výroby v teplárnách s paroplynovým cyklem

Postup platí pro paroplynový cyklus (PPC), tj. soubor sestávající z plynové turbíny, spalinového kotle a parní protitlaké nebo kondenzační odběrové turbíny, popř. doplněný o další palivové parní nebo horkovodní kotle. Spalinový kotel bývá vybaven přitápěním a intenzivním vychlazením spalin pomocí koncového nízkoteplotního ohříváku vody pro otopné nebo jiné účely.

Provozní režim zahrnuje jak provoz úplného PPC, tak i občasný provoz jeho částí (plynové turbíny se spalinovým kotlem nebo palivových kotlů s parní turbínou), popř. střídavý provoz PPC a výtopenských kotlů.

• 1. Výpočet základních rozdělovacích koeficientů pro plynovou část cyklu

Základní rozdělovací koeficienty platí pro všechny varianty provozních souborů a provozního režimu. Slouží k dělení dílčí nákladové položky palivo spálené v plynové turbíně při plném využití tepla. Dále se používají k výpočtu souhrnných rozdělovacích koeficientů pro dělení ostatních položek. Stanoví se podle vztahů:

na elektřinu	βes=3,6×Esvs3,6×Esvs+Qvs+Qvov	[-]
na tepelnou energii	βms=Qvs+Qvov3,6×Esvs+Qvs+Qvov	[-]
---	---	---

kde

Esvs	svorková výroba elektřiny při provozu se spalinovým kotlem	[MWh]
Qvs	teplo vyrobené ve spalinovém kotli ze spalin za turbínou	[GJ]
Qvov	teplo vyrobené v nízkoteplotním ohříváku vody spalinového kotle	[GJ]

Teplo Qvov se stanoví jako součin měřeného průtoku teplonosné látky a rozdílu její výstupní a vstupní entalpie. Není-li kotel vybaven nízkoteplotním ohřívákem vody, člen Qvov ve vzorcích odpadá. Teplo Qvs se stanoví podle části C, bodu 1.

• 1. Výpočet rozdělovacích koeficientů pro parní část cyklu

Základní rozdělovací koeficienty βe, βt sloužící k dalšímu výpočtu se stanoví podle části B, bodu 1., spotřeba tepla k výrobě elektřiny v parní turbíně Qel podle části B, bodu 1.1.

• 1. Výpočet kombinovaných rozdělovacích koeficientů

Kombinované rozdělovací koeficienty βec, βtc se použijí k dělení dílčích položek palivo spálené v plynové turbíně, opravy a údržba plynové turbíny. Stanoví se podle vztahů:

na elektřinu	βec=βes+βms×βe=βes+βe-βes×βe	[-]
na tepelnou energii	βtc=βms×βt=βt-βes×βt	[-]

• 1. Dělení nákladových položek palivo, energie, technologická voda

Vzor dělení nákladových položek:

Položky		na elektřinu	na teplo
Palivo	spálené v turbíně - provoz s kotlem	βec	βtc
spálené v turbíně - provoz do obchozu	1
přitápěcí spálené ve spalinovém kotli	βe	βt
spálené v teplárenských paliv. kotlích	βe	βt
spálené ve výtopenských kotlích		1
Elektrická energie (vlastní spotřeba elektřiny)	z vlastní výroby	βe	βt
odběr ze sítě		1
Voda technologická	teplárna	βe	βt
výtopna		1
Ekologie	teplárna	βex	βtx
výtopna		1

Palivové kotle se instalují buď v teplárenském nebo výtopenském provedení. Provoz plynové turbíny do obchozu je výjimečným případem.

Pro dělení nákladů na palivo spálené v turbíně se použijí rozdělovací koeficienty βec,βtc.

Náklady na palivo spálené v turbíně při provozu do obchozu (bez využití tepla) se přičtou celé k elektřině s koeficientem 1.

Náklady na přitápěcí palivo a na palivo spálené v teplárenských palivových kotlích se dělí pomocí koeficientů βe, βt.

Náklady na palivo spálené ve výtopenských palivových kotlích se přičtou celé k tepelné energii s koeficientem 1.

Dílčí nákladová položka vlastní spotřeba elektřiny z vlastní výroby se dělí pomocí koeficientů βe, βt, oceňuje se výkupní cenou (jako dodávka do sítě), bez DPH. Dílčí nákladová položka elektřina odebraná ze sítě se přičte celá k tepelné energii s koeficientem 1, oceňuje se nákupní cenou, bez DPH.

Alternativní dělení položky ekologie:

Ekologie	teplárna, výtopna	βer	βtr

Náklady na technologickou vodu a na ekologii se u teplárenského souboru dělí pomocí koeficientů βe, βt, u výtopenských kotlů se přičtou celé k teplu s koeficientem 1.

• 1. Výpočet souhrnných rozdělovacích koeficientů souboru bez výtopenských kotlů

Souhrnné rozdělovací koeficienty se stanoví podle vztahů:

na elektřinu	βex=Mpals×βec+Mpalo+Mpald+Mpalk×βeMpals+Mpalo+Mpald+Mpalk	[-]
na tepelnou energii	βtx=Mpals×βtc+Mpald+Mpalk×βtMpals+Mpalo+Mpald+Mpalk	[-]
---	---	---
na elektřinu	βer=Mpals×βec+MpaloMpald+Mpalk×βeMpals+Mpalo+Mpald+Mpalk+Mpalv	[-]
---	---	---
na tepelnou energii	βtr=Mpals×βtc+Mpald+Mpalk×βt+MpalvMpals+Mpalo+Mpald+Mpalk+Mpalv	[-]
---	---	---

kde

Mpald		spotřeba paliva k přitápění spalinového kotle	[GJ]
Mpalk		spotřeba paliva v palivových teplárenských kotlích	[GJ]
Mpalo		spotřeba paliva v plynové turbíně při provozu do obchozu	[GJ]
Mpals		spotřeba paliva v plynové turbíně při provozu s kotlem	[GJ]
Mpalv		spotřeba paliva ve výtopenských palivových kotlích	[GJ]

U souboru bez přitápění odpadá veličina Mpald, u souboru bez palivových teplárenských kotlů veličina Mpalk, u provozního režimu s trvalým využitím tepla veličina Mpalo, u souboru bez výtopenských kotlů veličina Mpalv.

Souhrnné rozdělovací koeficienty βex,βtx slouží k dělení teplárenských položek mimo palivo, energii, vodu.

Souhrnné rozdělovací koeficienty βer,βtr slouží k dělení položek mimo palivo, energii a vodu, u nichž nelze spolehlivě určit podíl teplárenského souboru a výtopenských kotlů.

• 1. Dělení nákladových položek mimo palivo, energii a vodu u souboru bez výtopenských palivových kotlů

U souboru s plným využitím tepla, bez přitápění a palivových teplárenských kotlů se pro dělení všech ostatních položek použijí kombinované rozdělovací koeficienty βec, βtc.

U souborů s přitápěním, s palivovými teplárenskými kotli nebo střídavým provozem turbíny s kotlem a do obchozu, popř. s jejich kombinací se pro dělení všech ostatních položek použijí souhrnné rozdělovací koeficienty βex,βtx.

• 1. Dělení nákladových položek mimo palivo, energii a vodu u souboru s výtopenskými palivovými kotli

Pokud lze spolehlivě určit podíl teplárenského souboru a výtopenských palivových kotlů, dělí se nákladové položky opravy a údržba, odpisy a ostatní položky podle vzoru:

Položky	na elektřinu	na teplo
Opravy a údržba, odpisy	teplárna	βex	βtx
výtopna		1
Ostatní položky	teplárna, výtopna	βer	βtr

Pokud nelze spolehlivě určit podíl teplárenského souboru a výtopenských palivových kotlů, dělí se všechny nákladové položky kromě paliva, energie, ekologie a vody pomocí souhrnných rozdělovacích koeficientů βer,βtr.

• 1. Výpočet jednotkových nákladů

Jednotkové náklady na dodávku elektřiny JNE a na dodávku tepelné energie JNT se stanoví podle vztahů:

při trvalém provozu PPC	JNE=ΣNeiEsvs+Esv-Evse	[Kč/kWh]
při střídavém provozu plynové turbíny s využitím tepla a do obchozu	JNE=ΣNeiEsvs+Esvo+Esv-Evse	[Kč/kWh]
---	---	---
teplárna s PPC bez výtopenských kotlů	JNT=ΣNti×3,6Qtep+Qvov	[Kč/kWh]
---	---	---
	JNT=ΣNti×1000Qtep+Qvov	[Kč/GJ]
teplárna s PPC a s výtopenskými kotli	JNT=ΣNti×3,6Qtep+Qvov+Qvyt	[Kč/kWh]
---	---	---
	JNT=ΣNti×1000Qtep+Qvov+Qvyt	[Kč/GJ

kde

Esv	svorková výroba elektřiny z parní turbíny	[MWh]
Esvo	svorková výroba elektřiny z plynové turbíny - provoz do obchozu	[MWh]
Esvs	svorková výroba elektřiny z plynové turbíny - provoz s kotlem	[MWh]
Evse	část vlastní spotřeby elektřiny připadající na výrobu elektřiny	[MWh]
Qtep	užitečné dodávkové teplo na prahu teplárny	[GJ]
Qovv	teplo vyrobené v nízkoteplotním ohříváku vody spalinového kotle	[GJ]
Qvyt	užitečné dodávkové teplo na prahu výtopny	[GJ]
∑Nei	součet nákladových položek připadajících na elektřinu	[tis.Kč]
∑Nti	součet nákladových položek připadajících na tepelnou energii	[tis.Kč]

^1) Zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů). Vyhláška č. 475/2005 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů.

^2) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

^3) § 69a odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

^4) § 69a odst. 1 obchodního zákoníku.

^5) § 69b obchodního zákoníku.

^6) § 69c obchodního zákoníku.

^7) Vyhláška č. 541/2005 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou, zásadách tvorby cen za činnosti operátora trhu s elektřinou a provedení některých dalších ustanovení energetického zákona.

^8) Vyhláška č. 404/2005 Sb., o náležitostech a členění regulačních výkazů včetně jejich vzorů a pravidlech pro sestavování regulačních výkazů.

^9) Vyhláška č. 153/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti určení účinnosti užití energie při přenosu, distribuci a vnitřním rozvodu elektrické energie.

^10) Vyhláška č. 580/1990 Sb., kterou se provádí zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.