Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů

(1) Ústav rozhodnutím stanoví maximální cenu nebo stanoví výši a podmínky úhrady, jsou-li splněny podmínky pro jejich stanovení podle tohoto zákona. Stanovená výše úhrady se nepoužije, pokud cena léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely pro konečného spotřebitele je nižší, než výše úhrady stanovená Ústavem v rozhodnutí; v takovém případě se hradí úhrada pouze do výše ceny pro konečného spotřebitele. Stanovená výše a podmínky úhrady se rovněž nepoužije, pokud zdravotní pojišťovna postupuje podle § 39c odst. 6.

(2) Není-li rozhodnutí vydáno ve lhůtách stanovených tímto zákonem, může osoba která podala žádost o stanovení maximální ceny, uvést léčivý přípravek nebo potravinu pro zvláštní lékařské účely na trh za cenu, kterou navrhla v žádosti.

(3) Rozhodnutí o stanovení maximální ceny a rozhodnutí o stanovení výše a podmínek úhrady, jakož i o jejich změně nebo zrušení je vykonatelné od prvního dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém rozhodnutí nabylo právní moci.

§ 39i

Změny rozhodnutí o stanovení maximální ceny a rozhodnutí o stanovení výše a podmínek úhrady

(1) Ústav rozhodne o změně stanovené maximální ceny nebo výše a podmínek úhrady na žádost osoby uvedené v

• a) § 39f odst. 2 písm. a) a b), pokud jde o maximální cenu,

• b) § 39f odst. 2 písm. a) až c), pokud jde o stanovení výše a podmínek úhrady.

(2) Ústav rozhodne z moci úřední o změně stanovené maximální ceny nebo výše a podmínek úhrady, jestliže vyšly najevo nové, nebo dříve neznámé skutečnosti, které jsou způsobilé ovlivnit stanovenou maximální cenu nebo výši a podmínky úhrady. Změnu provede Ústav neprodleně, jestliže předpokládaná úspora prostředků zdravotního pojištění pro v zásadě zaměnitelné léčivé přípravky je vyšší než 50 000 000 Kč ročně, jinak v rámci pravidelné revize systému úhrad jedenkrát ročně.

(3) Ústav rozhodne o snížení, popřípadě o změně podmínek úhrady též, je-li toto snížení součástí opatření schválených vládou k zajištění finanční stability systému zdravotního pojištění^42f). Úhradu léčivých přípravků nebo potravin pro zvláštní lékařské účely Ústav upraví v nezbytném rozsahu, postupně od referenčních skupin částečně hrazených, po referenční skupiny léčivých přípravků život zachraňujících.

(4) Při řízení o změně se postupuje podle § 39g a 39h obdobně.

§ 39j

Zrušení rozhodnutí o stanovení maximální ceny a rozhodnutí o stanovení výše a podmínek úhrady

(1) Ústav rozhodne o zrušení stanovené maximální ceny

• a) na žádost osoby uvedené v § 39f odst. 2 písm. a) nebo b),

• b) z moci úřední, pokud byla zrušena registrace léčivého přípravku, nebo u neregistrovaného léčivého přípravku byl ukončen specifický léčebný program,

• c) z moci úřední v případě změny cenové regulace stanovené cenovým předpisem^23c), nebo

• d) z moci úřední, jestliže léčivý přípravek není dodáván déle než 12 měsíců na český trh.

(2) Ústav rozhodne o zrušení výše a podmínek úhrady

• a) na žádost osoby uvedené v § 39f odst. 2 písm. a), b) nebo c),

• b) z moci úřední, pokud byla zrušena registrace léčivého přípravku, u neregistrovaného léčivého přípravku byl ukončen specifický léčebný program, léčivý přípravek není dodáván na český trh více než 12 měsíců, nebo pokud osoba, na jejíž žádost bylo vydáno rozhodnutí, nesplní povinost uvedenou v § 39m odst. 2.

(3) Ústav rozhodne o zrušení stanovené maximální ceny nebo výše a podmínek úhrady podle odstavce 1 nebo 2 nejpozději ve lhůtě 75 dnů ode dne, kdy bylo řízení zahájeno.

§ 39k

Mimořádné prodloužení lhůty

V případě mimořádně velkého počtu žádostí o zvýšení maximální ceny může Ústav lhůtu uvedenou v § 39g odst. 2 prodloužit usnesením o 60 dnů, a to pouze jednou. Žadateli a osobám uvedeným v § 39f odst. 2 písm. a) a b), nejsou-li žadatelem, oznamuje Ústav prodloužení lhůty před jejím uplynutím.

§ 39l

Pravidelná revize systému úhrad

(1) Ústav pravidelně hodnotí nejméně jedenkrát ročně soulad stanovené výše a podmínek úhrad léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely s tímto zákonem, a to zejména splnění očekávaných výsledků a důvodů farmakoterapie [§ 39f odst. 5 písm. f)], účelnost stanovení referenčních skupin, výše základní úhrady, podmínek úhrady, hodnocení klinické a nákladové efektivity a porovnání s původními cíli farmakoterapie.

(2) Ústav pravidelně vyhodnocuje údaje získané z vlastní činnosti a od třetích osob a zjištěný stav úhrad.

(3) Na základě poznatků získaných podle odstavců 1 a 2 Ústav zpracovává revizní zprávu včetně návrhu na úpravu referenčních skupin a postupuje podle § 39f odst. 4, § 39i nebo § 39j odst. 1 písm. b).

§ 39m

Poskytování informací

(1) Po nabytí právní moci rozhodnutí o stanovení maximální ceny nebo rozhodnutí o stanovení výše a podmínek úhrady je osoba, na jejíž žádost bylo rozhodnutí vydáno (dále jen „držitel rozhodnutí“), povinna neprodleně

• a) poskytovat Ústavu informace způsobilé ovlivnit podmínky pro stanovenou maximální cenu nebo výši a podmínky úhrady podle § 39b odst. 2 písm. a), c) a f) až i),

• b) vyhovovat dožádáním Ústavu týkajícím se údajů uvedených v písmenu a),

• c) informovat Ústav o změně údajů nezbytných pro zajištění součinnosti Ústavu s držitelem rozhodnutí (například telefon, fax, adresa elektronické pošty).

(2) Osoba, na jejíž žádost bylo vydáno rozhodnutí o stanovení maximální ceny nebo rozhodnutí o stanovení výše a podmínek úhrady, které nabylo právní moci před 31. lednem 2010, je povinna předložit Ústavu údaje v rozsahu stanoveném v § 39f odst. 5 a 6 do 31. ledna 2013 a poté každých 5 let. Osoba, na jejíž žádost bylo vydáno rozhodnutí o stanovení maximální ceny nebo rozhodnutí o stanovení výše a podmínek úhrady, které nabylo právní moci po 31. lednu 2010, je povinna předložit Ústavu údaje v rozsahu stanoveném v § 39f odst. 5 a 6 do 31. ledna 2018 a poté každých 5 let.

(3) Oznamovací povinnost podle odstavců 1 a 2 platí pro zdravotní pojišťovny obdobně.

§ 39n

Zveřejňování informací

(1) Ústav zveřejňuje, a to i způsobem umožňujícím dálkový přístup,

• a) aktualizovaný seznam léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely hrazených ze zdravotního pojištění; seznam obsahuje jejich úplný výčet spolu s výší stanovené maximální ceny s odůvodněním, jak byly maximální ceny stanoveny, a s výší a podmínkami úhrady s odůvodněním, jak byla výše a podmínky úhrady stanoveny,

• b) seznam léčivých přípravků zařazených do referenčních skupin, výši základních úhrad referenčních skupin nebo výši úhrad nezařazených léčivých látek, nelze-li léčivý přípravek zařadit do referenční skupiny, s odůvodněním, jak byly základní úhrady stanoveny,

• c) revizní zprávu shrnující odůvodněné poznatky a vyhodnocené údaje podle § 39l.

(2) Ústav jedenkrát za rok sděluje Komisi Evropské unie

• a) seznam léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely, jejichž maximální cena byla stanovena ve sledovaném období, s uvedením její výše,

• b) seznam léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely, u kterých byla maximální cena ve sledovaném období zvýšena, s uvedením její výše,

• c) aktualizovaný seznam léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely hrazených ze zdravotního pojištění; seznam obsahuje jejich úplný výčet spolu s výší a podmínkami úhrady s odůvodněním, jak byla výše a podmínky úhrady stanoveny.

(3) Ústav umožní na žádost právnické osoby nebo fyzické osoby nahlížet do dokumentace, která byla předložena s žádostí o stanovení maximální ceny a stanovení výše a podmínek úhrady a která byla pořízena v průběhu řízení o stanovení maximální ceny nebo o stanovení výše a podmínek úhrady. Údaje označené při podání žádosti jako předmět obchodního tajemství Ústav neposkytne ani jinak nezveřejní.

(4) Jestliže žadatel dodatečně zveřejní některé informace, které označil podle § 39f odst. 11 za předmět obchodního tajemství, nelze tyto informace nadále za předmět obchodního tajemství považovat; o tom je povinen žadatel Ústav vyrozumět.

(5) Informace považované za předmět obchodního tajemství podle tohoto zákona může Ústav poskytnout na vyžádání pouze správním orgánům pro potřeby hodnocení cenové regulace, stanovení maximálních cen a výše a podmínek úhrady nebo v souvislosti s jejich správní, kontrolní nebo sankční činností, jakož i soudům a orgánům činným v trestním řízení. Na vyžádání poskytne tyto informace také Komisi Evropské unie.

^42a) Vyhláška č. 288/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o registraci léčivých přípravků, jejích změnách, prodloužení, klasifikaci léčivých přípravků pro výdej, převodu registrace, vydávání povolení pro souběžný dovoz, předkládání a navrhování specifických léčebných programů s využitím neregistrovaných humánních léčivých přípravků, o způsobu oznamování a vyhodnocování nežádoucích účinků léčivého přípravku, včetně náležitostí periodicky aktualizovaných zpráv o bezpečnosti, a způsob a rozsah oznámení o použití neregistrovaného léčivého přípravku (registrační vyhláška o léčivých přípravcích). ^

^42b) Zákon č. 79/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^42c) Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů.

^42d) § 17 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

^42e) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb.

^42f) Například § 8 zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Dosavadní části šestá až dvanáctá se označují jako části sedmá až třináctá.“.

• 1. V § 42 odst. 3 se slova „omezeními stanovenými v příloze č. 2 tohoto zákona“ nahrazují slovy „podmínkami stanovenými v rozhodnutí Ústavu o výši a podmínkách úhrady“.

• 1. V § 43 odstavec 2 zní:

„(2) Zdravotní pojišťovna vede osobní účet pojištěnce jako přehled výdajů na zdravotní péči poskytnutou tomuto pojištěnci a zaplacených regulačních poplatků podle § 16a a doplatků za částečně hrazené léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely, které se započítávají do limitu podle § 16b odst. 1. Na vyžádání pojištěnce je zdravotní pojišťovna povinna písemně bezplatně a bez zbytečného odkladu poskytnout jedenkrát ročně formou výpisu z osobního účtu údaje o zdravotní péči uhrazené za tohoto pojištěnce v období posledních 12 měsíců včetně zaplacených regulačních poplatků podle § 16a a doplatků za částečně hrazené léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely za toto období, popřípadě tyto údaje za počet měsíců, po které byl pojištěnec v průběhu posledních 12 měsíců u této zdravotní pojišťovny pojištěn.“.

• 1. V § 46 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 46a zní:

„(2) Před uzavřením smlouvy o poskytování a úhradě zdravotní péče se koná výběrové řízení. Výběrové řízení se nekoná

• a) pro zdravotnická zařízení lékárenské péče,

• b) pro zdravotnická zařízení Vězeňské služby České republiky^46a),

• c) v případech rozšíření sítě již smluvního zdravotnického zařízení zdravotnické záchranné služby,

• d) při uzavírání nové smlouvy o poskytování a úhradě zdravotní péče, pokud se jedná o smluvní vztah se stejným subjektem a současně nedochází k rozšíření rozsahu poskytované zdravotní péče.

^46a) Zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.

• 1. V § 46 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:

„(3) V případě změny právní formy zdravotnického zařízení se výběrové řízení koná pouze tehdy, dochází-li k rozšíření rozsahu poskytované zdravotní péče.

(4) Konání výběrového řízení mohou navrhnout zdravotní pojišťovna nebo zdravotnické zařízení oprávněné poskytovat zdravotní péči v příslušném oboru.“.

• 1. V § 49 odstavec 2 zní:

„(2) Komise je schopna se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech členů komise. Rozhodnutí je přijato, hlasovala-li pro něj nadpoloviční většina přítomných členů komise. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas zástupce příslušné zdravotní pojišťovny. O průběhu a výsledku výběrového řízení komise vyhotoví zápis, který podepíše předseda a všichni přítomní členové komise. Zápis musí obsahovat jména členů komise a stanovení pořadí přihlášek s uvedením počtu získaných hlasů.“.

• 1. V § 51 odst. 1 se za slova „přístupu k pacientům,“ vkládají slova „k přístupu zdravotnického zařízení v oblasti zvyšování bezpečí pacienta a kvality péče,“.

• 1. V § 52 odstavec 1 zní:

„(1) Vyhlašovatel je povinen zveřejnit výsledek výběrového řízení včetně počtu získaných hlasů podle § 49 odst. 2.“.

• 1. V § 52 odst. 2 větě první se slova „a ke stanoviskům vyhlašovatele“ zrušují a ve větě druhé se slova „a stanovisko vyhlašovatele nezakládají“ nahrazují slovem „nezakládá“.

• 1. V § 53 odst. 1 se za větu první vkládá věta „Ve správním řízení zahajovaném na návrh pojištěnce se rozhoduje též ve sporných případech o hrazení částek podle § 16b; k návrhu pojištěnec přiloží doklady o zaplacení regulačních poplatků, které se započítávají do limitu podle § 16b a doklady o zaplacení doplatků za částečně hrazené léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, které se započítávají do limitu podle § 16b, ze kterých vyplývá, že limit podle § 16b byl překročen.“ a na konci textu věty třetí se doplňují slova „s výjimkou rozhodování o vracení přeplatku na pojistném, snížení záloh na pojistné a hrazení částek podle § 16b“.

Čl. LXV

Přechodná ustanovení

• 1. Maximální ceny stanovené podle dosavadních cenových předpisů pro léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely, které na základě cenového předpisu vydaného podle tohoto zákona podléhají cenové regulaci maximální cenou, platí až do dne nabytí právní moci rozhodnutí Ústavu o stanovení maximální ceny podle tohoto zákona. Maximální ceny stanovené podle dosavadních cenových předpisů pro léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely, které na základě cenového předpisu vydaného podle tohoto zákona nepodléhají cenové regulaci maximální cenou, platí až do vydání cenového předpisu podle tohoto zákona.

• 1. Držitel rozhodnutí, výrobce nebo dovozce léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely je povinen podat žádost o stanovení maximální ceny do 90 dnů od nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely podle cenového předpisu vydaného podle tohoto zákona podléhají regulaci maximální cenou a maximální cena nebyla stanovena podle dosavadních cenových předpisů. Úhrada stanovená pro tento léčivý přípravek nebo potravinu pro zvláštní lékařské účely zaniká prvním dnem po uplynutí 90 dnů od nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud v této lhůtě nebyla podána žádost o stanovení maximální ceny a výše a podmínek úhrady.

• 1. Výše a podmínky úhrady léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely stanovené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle dosavadních předpisů se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považují za výši a podmínky úhrady podle tohoto zákona až do nabytí právní moci rozhodnutí Ústavu o stanovení výše a podmínek úhrady.

• 1. Řízení o stanovení maximální ceny pravomocně neukončená ke dni účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních předpisů.

• 1. Ústav do 180 dnů od nabytí účinnosti tohoto zákona zahájí řízení o snížení maximální ceny u léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely, které k 31. prosinci 2007 překračovaly omezení uvedené v § 39a odst. 2.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ PRVNÍ

Změna zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění

Čl. LXVI

Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 138/2001 Sb., zákona č. 49/2002 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 123/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb. a zákona č. 264/2006 Sb., se mění takto:

• 1. V § 3 odstavec 1 zní:

„(1) Vyměřovacím základem zaměstnance^2) je úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů^3) a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Zúčtovaným příjmem se pro účely věty první rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.“.

• 1. V § 3 odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova „a odměna při skončení funkčního období náležející podle zvláštních právních předpisů^4a)“.

Poznámka pod čarou č. 4a zní:

„^4a) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.“.

• 1. V § 3 odst. 2 písmeno f) zní:

• „f) plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání.“.

• 1. V § 3 se na konci odstavce 4 slova „zakládajícího účast na nemocenském pojištění“ zrušují.

• 1. V § 3 odst. 13 větě prvé se slova „který mu zakládá účast na nemocenském pojištění,“ nahrazují slovy „a to ve výši, ve které jsou nebo by byly předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů^3),“ a za slova „vzniklou v souvislosti s tímto pracovním vztahem“ se vkládají slova „, a příjmů uvedených v odstavci 2 písm. e) a f)“.

• 1. V § 3 se doplňují odstavce 15 až 18, které včetně poznámky pod čarou č. 16b znějí:

„(15) Maximálním vyměřovacím základem zaměstnance je částka ve výši čtyřicetiosminásobku průměrné mzdy. Maximální vyměřovací základ zaměstnance je tvořen součtem vyměřovacích základů zaměstnance zjištěných v kalendářním roce, za který se maximální vyměřovací základ zjišťuje. Za průměrnou mzdu se pro účely tohoto zákona považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu^16b); vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

(16) Přesáhne-li v kalendářním roce úhrn vyměřovacích základů zaměstnance maximální vyměřovací základ podle odstavce 15, neplatí zaměstnanec ani zaměstnavatel, u něhož bylo dosaženo maximálního vyměřovacího základu, v tomto kalendářním roce pojistné z částky, která přesahuje maximální vyměřovací základ podle odstavce 15.

(17) Bylo-li dosaženo maximálního vyměřovacího základu podle odstavce 15 z úhrnu příjmů zúčtovaných více zaměstnavateli, považuje se část pojistného zaplaceného zaměstnancem vypočtená z úhrnu vyměřovacích základů přesahujících maximální vyměřovací základ za přeplatek zaměstnance na pojistném (§ 14). Pokud u některého z více zaměstnavatelů bylo dosaženo maximálního vyměřovacího základu, postupuje se u tohoto zaměstnavatele a zaměstnance podle odstavce 16; pojistné zaplacené zaměstnancem z vyměřovacích základů u ostatních zaměstnavatelů se považuje za přeplatek zaměstnance na pojistném a postupuje se podle věty první.

(18) Zaměstnavatel je povinen písemně potvrdit zaměstnanci na jeho žádost úhrn vyměřovacích základů za kalendářní rok, z nichž bylo za zaměstnance odvedeno pojistné, a to do 8 dnů ode dne obdržení žádosti; zjistil-li zaměstnavatel, že v tomto potvrzení uvedl nesprávné údaje, je povinen neprodleně vydat zaměstnanci nové potvrzení.

^16b) § 17 odst. 2 a 4 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.

• 1. V § 3a odstavec 2 zní:

„(2) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna odvést pojistné z vyměřovacího základu podle odstavce 1, nejvýše však z maximálního vyměřovacího základu. Je-li vyměřovací základ podle odstavce 1 nižší než minimální vyměřovací základ, je osoba samostatně výdělečně činná povinna odvést pojistné z minimálního vyměřovacího základu, není-li dále stanoveno jinak. Minimálním vyměřovacím základem se rozumí dvanáctinásobek 50 % průměrné mzdy (§ 3 odst. 15 věta třetí); maximálním vyměřovacím základem je částka ve výši čtyřicetiosminásobku průměrné mzdy.“.

• 1. V § 3a odst. 4 se na konci textu písmene b) čárka nahrazuje středníkem a doplňují se slova „za pobírání nemocenského z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných se pro účely tohoto zákona považuje též období prvních 3 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény), po které se nemocenské podle zvláštního právního předpisu neposkytuje, pokud se jedná o osobu samostatně výdělečně činnou, která je účastna nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných,“.

• 1. V § 3a se doplňuje odstavec 5, který zní:

„(5) Byla-li osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce též zaměstnancem a součet vyměřovacího základu nebo úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance a vyměřovacího základu osoby samostatně výdělečně činné přesáhl čtyřicetiosminásobek průměrné mzdy, sníží se o tuto přesahující částku nejdříve vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné, a je-li přesahující částka vyšší než tento vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné, sníží se o zbytek přesahující částky vyměřovací základ nebo úhrn vyměřovacích základů zaměstnance.“.

• 1. § 3c včetně poznámek pod čarou č. 37 a 21c zní:

㤠3c

Vyměřovací základ pro pojistné hrazené státem za osobu, za kterou je podle zvláštního právního předpisu plátcem pojistného stát^37), se stanoví pro období kalendářního roku. Vyměřovacím základem je 25 % všeobecného vyměřovacího základu stanoveného nařízením vlády pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, pro který se vyměřovací základ zjišťuje^21c). Vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

^37) Zákon č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^21c) § 17 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.

• 1. V § 14 odst. 2 se za větu třetí vkládají věty „Přeplatek podle § 3 odst. 17 vrátí zdravotní pojišťovna zaměstnanci jen na základě jeho písemné žádosti. Byl-li pojištěnec pojištěn v průběhu kalendářního roku u více zdravotních pojišťoven, je povinen žádost doložit potvrzením zaměstnavatele o výši vyměřovacích základů, z nichž každé z pojišťoven v jednotlivých měsících odváděl pojistné. Přeplatek na jeho žádost vrátí každá ze zdravotních pojišťoven v poměrné výši k součtu doložených vyměřovacích základů. Osoby samostatně výdělečně činné doloží potvrzení ostatních zdravotních pojišťoven, u nichž byly v kalendářním roce pojištěny, o vyměřovacím základu a platbách pojistného v kalendářním roce.“.

• 1. V § 14 odst. 2 větě osmé se za slova „právní nástupce“ vkládají slova „nebo zaměstnanec v případě přeplatku podle § 3 odst. 17“.

• 1. V § 16 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Promlčecí doba neběží po dobu řízení u soudu.“.

• 1. V § 24 odstavec 2 zní:

„(2) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla podle zvláštního zákona podat daňové přiznání^32) za tento kalendářní rok, předložit všem zdravotním pojišťovnám, u kterých byla v tomto období pojištěna, přehled o svých příjmech a výdajích vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, zaplacených zálohách na pojistné, vyměřovacím základu stanoveném podle § 3a, pojistném vypočteném z tohoto vyměřovacího základu. Pokud osobě samostatně výdělečně činné zpracovává daňové přiznání daňový poradce, je povinna tuto skutečnost příslušné zdravotní pojišťovně doložit do 30. dubna kalendářního roku, ve kterém má povinnost podat daňové přiznání za předchozí kalendářní rok. Povinnost podat přehled o příjmech a výdajích příslušné zdravotní pojišťovně do 8. dubna následujícího roku má osoba samostatně výdělečně činná i v případě, kdy není povinna podle zvláštního právního předpisu daňové přiznání podávat.“.

• 1. Za § 26d se vkládá nový § 26e, který včetně nadpisu zní:

㤠26e

Poskytování informací plátcům pojistného

Příslušná zdravotní pojišťovna je povinna vydat na žádost plátce pojistného potvrzení o stavu jeho závazků týkajících se pojistného, penále, pokuty a přirážky k pojistnému. Má-li plátce pojistného dluh, uvede se v tomto potvrzení výše tohoto dluhu a údaj o dluhu na pojistném včetně záloh, dluhu na penále, dluhu na pokutě a dluhu na přirážce k pojistnému; zvlášť se přitom uvede výše zůstatku dluhu, pokud zdravotní pojišťovna povolila jeho placení ve splátkách.“.

Čl. LXVII

Přechodná ustanovení

• 1. Vyměřovací základ pro rok 2008 podle § 3c věty druhé zákona č. 592/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije i pro rok 2009.

• 1. Pro stanovení maximálního vyměřovacího základu osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na všeobecné zdravotní pojištění za rok 2007 se použije zákon č. 592/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ DRUHÁ

Změna zákona o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky

Čl. LXVIII

Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění zákona č. 592/1992 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 69/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 49/2002 Sb., zákona č. 420/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 438/2004 Sb. a zákona č. 117/2006 Sb., se mění takto:

• 1. V § 5 se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které včetně poznámky pod čarou č. 1b zní:

• „f) úhrady částek, přesahujících limit pro regulační poplatky a doplatky za léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely částečně hrazené z veřejného zdravotního pojištění nebo úhrady podílu na těchto částkách v případě změny zdravotní pojišťovny pojištěncem, za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem^1b).“.

^1b) § 16a a 16b zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 261/2007 Sb.“.

• 1. V § 6 odst. 2 písm. b) se za slovo „ověření“ vkládá slovo „návrhu“.

• 1. V § 6 odst. 3 se slova „tomuto ministerstvu prostřednictvím Ministerstva zdravotnictví“ nahrazují slovy „Ministerstvu zdravotnictví a Ministerstvu financí“ a slova „výroční zprávu“ se nahrazují slovy „návrh výroční zprávy“.

• 1. V § 6 odst. 4 se slova „Zdravotně pojistný plán, účetní závěrku a výroční zprávu“ nahrazují slovy „Návrh zdravotně pojistného plánu, účetní závěrku a návrh výroční zprávy“.

• 1. V § 6 se odstavec 8 zrušuje.

Dosavadní odstavce 9 až 11 se označují jako odstavce 8 až 10.

• 1. V § 6 odst. 8 se slova „zdravotně pojistný plán“ nahrazují slovy „návrh zdravotně pojistného plánu“.

• 1. V § 7 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „podle odstavce 3 a k úhradám částek přesahujících limit pro regulační poplatky a doplatky za léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely částečně hrazené z veřejného zdravotního pojištění nebo k úhradám podílu na těchto částkách v případě změny zdravotní pojišťovny pojištěncem, za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem^1b)“.

• 1. V § 8 odst. 3 se na konci textu věty poslední doplňují slova „po dohodě s ministrem financí“.

• 1. § 14 a 15 znějí:

㤠14

(1) Statutárním orgánem Pojišťovny je ředitel. Ředitele Pojišťovny jmenuje a odvolává Správní rada Pojišťovny.

(2) V čele krajské pobočky stojí ředitel krajské pobočky, kterého jmenuje a odvolává ředitel Pojišťovny.

§ 15

(1) Ředitel Pojišťovny je jmenován na dobu 4 let. Ředitele Pojišťovny lze odvolat i před uplynutím období, na které byl jmenován.

(2) Ředitelem Pojišťovny může být jmenován občan České republiky, který

• a) je plně způsobilý k právním úkonům,

• b) je bezúhonný, a

• c) má ukončené vysokoškolské vzdělání.

(3) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin majetkové povahy nebo pro úmyslný trestný čin, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena. Bezúhonnost se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů, který nesmí být starší než 3 měsíce.

(4) Funkci ředitele Pojišťovny nemůže z důvodu střetu zájmů vykonávat osoba, která

• a) je členem statutárního orgánu, dozorčí rady, společníkem právnické osoby, která je dodavatelem zboží či služeb Pojišťovně, nebo je zaměstnancem či v obdobném právním vztahu k této právnické osobě,

• b) jako fyzická osoba podnikající dodává zboží či služby Pojišťovně, nebo

• c) je v postavení osoby blízké k osobám uvedeným v písmenech a) a b).

(5) Výkon funkce ředitele Pojišťovny končí

• a) uplynutím funkčního období,

• b) odvoláním,

• c) dnem doručení písemného prohlášení o vzdání se funkce Správní radě,

• d) dnem nabytí právní moci rozsudku, kterým byl zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo omezen ve způsobilosti k právním úkonům,

• e) dnem nabytí právní moci rozsudku, kterým byl odsouzen pro trestný čin uvedený v odstavci 3, nebo

• f) úmrtím.

(6) Uvolní-li se funkce ředitele Pojišťovny před uplynutím jeho funkčního období, jmenuje Správní rada nového ředitele Pojišťovny nejpozději do 60 kalendářních dnů. Do doby jmenování nového ředitele Pojišťovny vykonává tuto funkci vedoucí zaměstnanec Pojišťovny, kterého výkonem této funkce pověří Správní rada.“.

• 1. V § 20 odst. 1 písm. b) se za slovo „schválení“ a za slova „závěrky a“ vkládá slovo „návrhu“.

• 1. V § 20 odst. 1 písmeno d) zní:

• „d) jmenování a odvolání ředitele Pojišťovny,“.

• 1. V § 20 odst. 1 se na konci textu písmene g) za slovo „nemovitostí“ doplňují slova „v pořizovací ceně vyšší než 5 000 000 Kč“.

• 1. V § 20 odst. 1 písmeno h) zní:

• „h) nákupu hmotného a nehmotného majetku v pořizovací ceně vyšší než 5 000 000 Kč,“.

• 1. V § 20 odst. 5 se za slova „rozhodnutí Správní rady“ vkládají slova „podle odstavce 1 písm. b), d), f), i) a j)“ a na konec odstavce 5 se doplňuje věta „K ostatním rozhodnutím Správní rady podle odstavce 1 je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů.“.

• 1. V § 20 se doplňují odstavce 6 a 7, které znějí:

„(6) Správní rada je usnášeníschopná, jestliže je přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů.

(7) Po ustavující schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu se konají do 90 kalendářních dnů nové volby 20 členů volených Poslaneckou sněmovnou Parlamentu podle odstavce 2 věty první.“.

• 1. V § 21 se doplňuje odstavec 5, který zní:

„(5) Po ustavující schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu se konají do 90 kalendářních dnů nové volby 10 členů volených Poslaneckou sněmovnou Parlamentu podle odstavce 3 písm. b).“.

• 1. V § 22 odst. 2 se za slovo „předložením“ vkládá slovo „návrhu“.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ TŘETÍ

Změna zákona o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách

Čl. LXIX

Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 49/2002 Sb., zákona č. 420/2003 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 117/2006 Sb. a zákona č. 267/2006 Sb., se mění takto:

• 1. V § 10 odst. 2 písmeno a) zní:

• „a) schválení návrhu zdravotně pojistného plánu, účetní závěrky a návrhu výroční zprávy,“.

• 1. V § 10 odst. 2 se na konci textu písmene d) za slovo „nemovitostí“ doplňují slova „v pořizovací ceně vyšší než 1 000 000 Kč“.

• 1. V § 10 odst. 2 písm. e) se slovo „investičního“ nahrazuje slovy „a nehmotného“.

• 1. V § 10 odst. 3 se za větu první vkládá věta „Členy Správní rady jmenované vládou jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra zdravotnictví“.

• 1. V § 10 odst. 4 se ve větě druhé za slova „rozhodnutí Správní rady“ vkládají slova „podle odstavce 2 písm. a), c), f) a g)“ a na konec odstavce se doplňují věty „K ostatním rozhodnutím Správní rady podle odstavce 2 je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů. Správní rada je usnášeníschopná, jestliže je přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů.“.

• 1. V § 10 odst. 13 se věta druhá nahrazuje větou „Členem orgánu zaměstnanecké pojišťovny a vedoucím pracovníkem nesmí být občan, který je v zaměstnaneckém nebo obdobném vztahu k subjektu, se kterým uzavřela zaměstnanecká pojišťovna smlouvu o úhradě zdravotní péče, a poskytování zdravotní péče je převažující činností tohoto subjektu.“.

• 1. V § 13 se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které včetně poznámky pod čarou č. 1b zní:

• „f) úhrady částek, přesahujících limit pro regulační poplatky a doplatky za léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely částečně hrazené z veřejného zdravotního pojištění nebo úhrady podílu na těchto částkách v případě změny zdravotní pojišťovny pojištěncem, za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem^1b).

^1b) § 16a a 16b zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 261/2007 Sb.“.

• 1. V § 15 odst. 1 písm. b) se za slovo „ověření“ vkládá slovo „návrhu“.

• 1. V § 15 odstavec 2 zní:

„(2) Zaměstnanecká pojišťovna je povinna v návaznosti na termíny stanovené Ministerstvem financí pro předkládání návrhu státního rozpočtu a státního závěrečného účtu předložit Ministerstvu zdravotnictví a Ministerstvu financí návrh zdravotně pojistného plánu na následující kalendářní rok, účetní závěrku a návrh výroční zprávy za minulý kalendářní rok a zprávu auditora.“.

• 1. V § 15 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

„(3) Zdravotně pojistný plán obsahuje plán příjmů a výdajů zaměstnanecké pojišťovny včetně členění podle jednotlivých fondů, předpokládaný vývoj struktury pojištěnců, plán provozních nákladů, údaje o rozsahu zdravotní péče hrazené zaměstnaneckou pojišťovnou, způsob zajištění dostupnosti služeb nabízených zaměstnaneckou pojišťovnou včetně předpokládané soustavy zdravotnických zařízení, se kterými zaměstnanecká pojišťovna uzavírá smlouvu o úhradě zdravotní péče.“.

Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 4 až 7.

• 1. V § 15 odst. 4 se slova „zdravotně pojistný plán“ nahrazují slovy „návrh zdravotně pojistného plánu“.

• 1. V § 15 odst. 5 se za slova „posouzení souladu“ vkládá slovo „návrhu“.

• 1. V § 15 odst. 7 větě první se slova „výroční zprávu“ nahrazují slovy „návrh výroční zprávy“ a věta druhá se nahrazuje větou „Schválený zdravotně pojistný plán, schválenou výroční zprávu a schválenou účetní závěrku zaměstnanecká pojišťovna zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.

• 1. V § 15 se doplňuje odstavec 8, který zní:

„(8) Nebude-li zdravotně pojistný plán zaměstnanecké pojišťovny schválen před 1. lednem příslušného kalendářního roku, řídí se činnost zaměstnanecké pojišťovny do schválení zdravotně pojistného plánu provizoriem stanoveným Ministerstvem zdravotnictví v dohodě s Ministerstvem financí. Základem pro stanovení provizoria je návrh zdravotně pojistného plánu na příslušný kalendářní rok.“.

• 1. V § 17 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „a k úhradám částek, přesahujících limit pro regulační poplatky a doplatky za léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely částečně hrazené z veřejného zdravotního pojištění nebo úhradám podílů na těchto částkách v případě změny zdravotní pojišťovny pojištěncem, za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem^1b)“.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ ČTVRTÁ

Změna zákona o elektronických komunikacích

Čl. LXX

Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 290/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb. a zákona č. 110/2007 Sb., se mění takto:

• 1. V § 38 odstavce 3 až 5 znějí:

„(3) Podnikatelům poskytujícím veřejně dostupnou telefonní službu, kteří podali přihlášku a vyhověli podmínkám účasti ve výběrovém řízení, Úřad uloží povinnost umožnit osobám se zvláštními sociálními potřebami v souladu s § 44 a 45 výběr cen nebo cenových plánů, které se liší od cenových plánů poskytovaných za normálních obchodních podmínek, tak, aby tyto osoby měly přístup a mohly využívat dílčí služby a veřejně dostupnou telefonní službu (dále jen „zvláštní ceny“). Pro výběrové řízení se použije přiměřeně ustanovení § 39. Využití zvláštních cen nesmí tyto osoby omezovat ve využívání všech veřejně dostupných služeb elektronických komunikací poskytovaných jinými podnikateli. Zvláštní ceny se poskytují osobě se zvláštními sociálními potřebami, která se prokáže podnikateli poskytujícímu veřejně dostupnou telefonní službu, kterému byla uložena povinnost poskytovat zvláštní ceny, doklady podle § 43 odst. 5. Ztráty vzniklé tomuto podnikateli zvláštními cenami hradí stát prostřednictvím Úřadu. Pro výpočet ztráty a její úhradu se použijí ustanovení § 48 a § 49 odst. 1 a 11 obdobně.

(4) Osobou se zvláštními sociálními potřebami se pro účely tohoto zákona rozumí koncový uživatel, který je zdravotně postiženou osobou podle § 43 odst. 4 písm. a), b), c) nebo d).

(5) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu, který poskytuje zvláštní ceny podle odstavce 3, vede pro účely kontroly čerpání cenového zvýhodnění seznam osob, které nárok na zvláštní cenu uplatnily, a seznam osob, kterým byla zvláštní cena přiznána.“.

• 1. V § 38 se doplňují odstavce 6 až 8, které znějí:

„(6) Poskytovatelem univerzální služby se rozumí osoba, které byla uložena povinnost poskytovat jednu nebo více dílčích služeb uvedených v odstavci 2 nebo poskytovat zvláštní ceny podle odstavce 3.

(7) Osoba, které byla zvláštní cena přiznána, je povinna informovat podnikatele poskytujícího veřejně dostupnou telefonní službu, kterému byla uložena povinnost poskytovat zvláštní ceny, o všech skutečnostech, které mají vliv na podmínky pro poskytnutí zvláštní ceny.

(8) Vláda stanoví nařízením doklady, kterými se osoby se zvláštními sociálními potřebami prokazují podnikateli poskytujícímu veřejně dostupnou telefonní službu, který poskytuje zvláštní ceny podle odstavce 3, výši cenového zvýhodnění pro tyto osoby, náležitosti seznamů osob podle odstavce 5 a dobu uchovávání těchto seznamů.“.

• 1. V § 43 odst. 4 písmeno c) včetně poznámky pod čarou č. 20 zní:

• „c) osoba závislá na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost)^20) nebo, jde-li o nezletilou osobu, účastník, který o ni osobně pečuje, nebo

^20) § 8 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.“.

• 1. V § 118 odst. 6 písmeno d) zní:

• „d) neumožní osobám se zvláštními sociálními potřebami výběr zvláštních cen podle § 38 odst. 3, ačkoliv mu Úřad tuto povinnost uložil,“.

• 1. V § 120 odst. 1 písmeno b) zní:

• „b) neoznámí změnu skutečností podle § 18 odst. 5 nebo § 38 odst. 7,“.

• 1. V § 150 odst. 1 se slova „§ 38 odst. 4“ nahrazují slovy „§ 38 odst. 8“.

Čl. LXXI

Přechodné ustanovení

Rozhodnutí o uložení povinnosti poskytovat zvláštní ceny vydaná Českým telekomunikačním úřadem podle zákona č. 127/2005 Sb., ve znění zákona č. 310/2006 Sb., zůstávají v platnosti do právní moci rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu o uložení povinnosti poskytovat zvláštní ceny podle tohoto zákona. Český telekomunikační úřad vydá rozhodnutí, kterým se ukládá povinnost poskytovat zvláštní ceny podle tohoto zákona, nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ PÁTÁ

DAŇ ZE ZEMNÍHO PLYNU A NĚKTERÝCH DALŠÍCH PLYNŮ

Čl. LXXII

§ 1

Předmět úpravy

(1) V této části jsou zapracovány příslušné předpisy Evropské unie^1) a upraveny podmínky zdaňování zemního plynu a některých dalších plynů (dále jen „plyn“) daní z plynu.

(2) Správu daně vykonávají orgány Celní správy České republiky.

§ 2

Vymezení pojmů

(1) Pro účely této části se rozumí

• a) daňovým územím území České republiky,

• b) dodavatelem právnická nebo podnikající fyzická osoba, která nabývá plyn bez daně za účelem jeho dalšího prodeje,

• c) konečným spotřebitelem fyzická nebo právnická osoba, která není držitelem povolení k nabytí plynu bez daně; konečným spotřebitelem není provozovatel distribuční soustavy^2), provozovatel přepravní soustavy^3) a provozovatel podzemního zásobníku plynu^4),

• d) výrobou i vtláčení plynu do podzemního zásobníku plynu nebo těžba,

• e) kódem nomenklatury číselné označení výrobků uvedené v nařízení Rady o celní a statistické nomenklatuře a o Společném celním sazebníku^5), ve znění platném k 1. lednu 2002,

• f) identifikačními údaji

• 1. obchodní firma nebo jméno,

• 1. sídlo nebo místo pobytu,

• 1. daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno.

(2) Pro účely této části se považuje za

• a) bezúhonného ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen za hospodářský trestný čin, nebo ten, na něhož se hledí, jako by nebyl odsouzen,

• b) den dodání

• 1. první den, kdy může nabyvatel nakládat s plynem jako vlastník, nebo

• 1. v případě plynu dodaného prostřednictvím plynárenského zařízení podle energetického zákona den vyhotovení dokladu o vyúčtování, nejpozději však den uplynutí lhůty pro poskytnutí takového vyúčtování podle energetického zákona, nebo den zjištění skutečné spotřeby plynu, pokud energetický zákon nestanoví povinnost poskytovat takové vyúčtování.

§ 3

Plátce daně

(1) Plátcem daně je

• a) dodavatel, který na daňovém území dodal plyn konečnému spotřebiteli,

• b) provozovatel distribuční soustavy^2), provozovatel přepravní soustavy^3) a provozovatel podzemního zásobníku plynu^4),

• c) fyzická nebo právnická osoba, která použila plyn zdaněný nižší sazbou daně k účelu, kterému odpovídá vyšší sazba daně,

• d) fyzická nebo právnická osoba, která použila plyn osvobozený od daně k jiným účelům, než na které se osvobození od daně vztahuje, nebo

• e) fyzická nebo právnická osoba, která spotřebovala nezdaněný plyn, s výjimkou plynu osvobozeného od daně.

(2) Plátce daně podá návrh na registraci k dani u správce daně nejpozději v den vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit.

(3) Postavení plátce daně bez povinnosti se registrovat má dodavatel a výrobce plynu, kterému nevznikla povinnost daň přiznat a zaplatit.

§ 4

Předmět daně

Předmětem daně je plyn uvedený pod kódy nomenklatury 2711 11, 2711 21, 2711 29 a 2705

• a) určený k použití, nabízený k prodeji nebo používaný pro pohon motorů nebo pro jiné účely, s výjimkou plynu uvedeného v písmenech b) a c),

• b) určený k použití, nabízený k prodeji nebo používaný pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla (dále jen „výroba tepla“), nebo

• c) určený k použití, nabízený k prodeji nebo používaný

• 1. pro stacionární motory,

• 1. v souvislosti s provozy a stroji používanými při stavbách, stavebně inženýrských pracích a veřejných pracích, nebo

• 1. pro vozidla určená k používání mimo veřejné cesty nebo pro vozidla, která nejsou schválená k používání převážně na veřejných silnicích.

§ 5

Vznik povinnosti daň přiznat a zaplatit

(1) Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká dnem

• a) dodání plynu konečnému spotřebiteli na daňovém území,

• b) spotřeby plynu provozovatelem distribuční soustavy^2), provozovatelem přepravní soustavy^3) nebo provozovatelem podzemního zásobníku plynu^4),

• c) spotřeby plynu, u něhož byla uplatněna sazba daně nižší než sazba daně stanovená pro daný účel použití,

• d) spotřeby plynu osvobozeného od daně k jiným účelům, než na které se osvobození od daně vztahuje, nebo

• e) spotřeby nezdaněného plynu, s výjimkou plynu osvobozeného od daně.

(2) Povinnost daň přiznat a zaplatit nevzniká, pokud fyzická nebo právnická osoba, která nabyla zdaněný plyn nebo plyn osvobozený od daně, dodá takový plyn jiné fyzické nebo právnické osobě.

(3) Dodáním plynu konečnému spotřebiteli se rozumí i dodání plynu do prostor čerpací stanice, která dodává plyn pro pohon motorů.

§ 6

Základ a sazba daně

(1) Základem daně je množství plynu v MWh spalného tepla.

(2) Sazby daně jsou stanoveny takto:

• a) 264,80 Kč/MWh spalného tepla pro plyn uvedený pod kódy nomenklatury 2711 29 a 2705, který je předmětem daně podle § 4 písm. a),

• b) v období od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2011 činí sazba daně 0 Kč/MWh spalného tepla pro plyn uvedený pod kódy nomenklatury 2711 11 a 2711 21, který je předmětem daně podle § 4 písm. a),

• c) v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2014 činí sazba daně 34,20 Kč/MWh spalného tepla pro plyn uvedený pod kódy nomenklatury 2711 11 a 2711 21, který je předmětem daně podle § 4 písm. a),

• d) v období od 1. ledna 2015 do 31. prosince 2017 činí sazba daně 68,40 Kč/MWh spalného tepla pro plyn uvedený pod kódy nomenklatury 2711 11 a 2711 21, který je předmětem daně podle § 4 písm. a),

• e) v období od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2019 činí sazba daně 136,80 Kč/MWh spalného tepla pro plyn uvedený pod kódy nomenklatury 2711 11 a 2711 21, který je předmětem daně podle § 4 písm. a),

• f) od 1. ledna 2020 činí sazba daně 264,80 Kč/MWh spalného tepla pro plyn uvedený pod kódy nomenklatury 2711 11 a 2711 21, který je předmětem daně podle § 4 písm. a),

• g) 30,60 Kč/MWh spalného tepla pro plyn, který je předmětem daně podle § 4 písm. b),

• h) 30,60 Kč/MWh spalného tepla pro plyn, který je předmětem daně podle § 4 písm. c).

(3) Nelze-li vyjádřit spalné teplo plynu v MWh, stanoví se spalné teplo ve výši 15 MWh na tunu plynu.

§ 7

Výpočet daně

Výše daně se vypočítá vynásobením základu daně sazbou daně.

§ 8

Osvobození od daně

(1) Od daně je osvobozen plyn určený k použití, nabízený k prodeji nebo použitý

• a) pro výrobu tepla v domácnostech a v domovních kotelnách uvedený pod kódy nomenklatury 2711 11 a 2711 21,

• b) k výrobě elektřiny,

• c) pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla v generátorech s minimální stanovenou účinností podle zvláštního právního předpisu, pokud je teplo z kombinované výroby elektřiny a tepla dodáváno domácnostem,

• d) jako pohonná hmota pro plavby po vodách na daňovém území; toto osvobození se netýká plynu použitého jako pohonná hmota pro soukromá rekreační plavidla vymezená v zákoně o spotřebních daních^7), nebo

• e) k jinému účelu než pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla, i když při takovém použití vzniká technologické teplo.

(2) Od daně je osvobozen plyn určený k použití nebo použitý ozbrojenými silami nebo civilními zaměstnanci je doprovázejícími anebo k zásobování jejich jídelen, pokud jde o ozbrojené síly

• a) jiného členského státu, které se podílejí na obranném úsilí vynakládaném na provádění činnosti Evropské unie v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky,

• b) státu, který je členem Organizace Severoatlantické smlouvy, s výjimkou ozbrojených sil České republiky, nebo

• c) státu, se kterým má Česká republika uzavřenou mezinárodní smlouvu, která je součástí českého právního řádu, a to v rozsahu stanoveném takovou mezinárodní smlouvou.

(3) Nabýt plyn osvobozený od daně podle odstavce 1 písm. b) až e) nebo odstavce 2 jinak než výrobou může pouze konečný spotřebitel, který je držitelem povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně.

(4) Plyn nabytý prostřednictvím plynárenského zařízení^6) je podle odstavce 1 písm. b) až e) nebo odstavce 2 osvobozen pouze tehdy, pokud je odebrán prostřednictvím plynárenského zařízení^6) do odběrného místa^8) vybaveného měřidlem, jehož typ a výrobní číslo je uvedeno v povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně.

(5) Od daně je osvobozen plyn použitý při výrobě nebo zpracování plynu a výrobků, které jsou předmětem daně z minerálních olejů^9) a daně z pevných paliv v prostorách podniku, ve kterém byl tento plyn vyroben. Toto osvobození od daně se však nevztahuje na spotřebu plynu pro účely nesouvisející s výrobou nebo zpracováním uvedených výrobků, zejména pak pro pohon vozidel.

(6) Od daně je osvobozen plyn maximálně do výše technicky zdůvodněných skutečných ztrát při dopravě a skladování. Správce daně je oprávněn posoudit, zda vzniklé ztráty plynu odpovídají charakteru činnosti plátce daně a obvyklé výši ztrát jiných plátců daně při stejné nebo obdobné činnosti, a o zjištěný rozdíl upravit základ daně.

(7) Od daně je osvobozen plyn, který se v okamžiku vstupu na daňové území nachází v běžných nádržích motorových dopravních prostředků, pracovních strojů, klimatizačních, chladírenských a jiných podobných zařízení a slouží k jejich vlastnímu pohonu a provozu. Běžnou nádrží se pro účely této části rozumí nádrž, která umožňuje přímé použití plynu.

(8) Plyn uvedený pod kódem nomenklatury 2711 29 použitý pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla v generátorech s minimální stanovenou účinností podle zvláštního právního předpisu nebo při havarijním pálení při kombinované výrobě elektřiny a tepla se pro účely této části považuje za plyn použitý k výrobě elektřiny.

Povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně

§ 9

(1) O vydání povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně rozhoduje správce daně.

(2) Návrh na vydání povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně obsahuje

• a) identifikační údaje navrhovatele,

• b) předpokládané roční množství odebraného plynu osvobozeného od daně v MWh spalného tepla,

• c) typ a výrobní číslo měřicího zařízení, kterým je osazeno odběrné místo^8), určené pro odběr plynu osvobozeného od daně, je-li plyn nabýván prostřednictvím plynárenského zařízení^6),

• d) výpis z obchodního rejstříku, výpis z živnostenského rejstříku^10) nebo, je-li navrhovatel zahraniční osobou, výpis z jiného obdobného rejstříku, které nesmí být v den podání návrhu starší více než 30 dnů; to neplatí, jsou-li navrhovatelem ozbrojené síly podle § 8 odst. 2.

(3) Návrh na vydání povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně rovněž obsahuje popis účelu a způsobu použití plynu osvobozeného od daně, včetně odkazu na ustanovení této části, podle něhož je plyn osvobozen od daně. Pokud je plyn nabýván prostřednictvím plynárenského zařízení^6), musí návrh obsahovat také schéma zobrazující odběrné plynové zařízení instalované v odběrném místě navrhovatele odpovídající skutečnému stavu, včetně zařízení pro konečné využití plynu osvobozeného od daně.

§ 10

(1) Je-li navrhovatelem, statutárním orgánem navrhovatele nebo členem statutárního orgánu navrhovatele zahraniční fyzická osoba, přikládá navrhovatel k návrhu podle § 9 odst. 2 doklady odpovídající výpisům z evidence Rejstříku trestů vydané státem, jehož je tato osoba občanem, jakož i státem, ve kterém se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců. To platí obdobně i v případě státního občana České republiky, který se v posledních 3 letech zdržoval nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců v zahraničí. Zdržovala-li se zahraniční fyzická osoba v době podle věty první v České republice, vyžádá si správce daně výpis z evidence Rejstříku trestů. V případě právnické osoby si správce daně vyžádá současně výpis z evidence Rejstříku trestů; to neplatí, jsou-li navrhovatelem ozbrojené síly podle § 8 odst. 2.

(2) Správce daně vydá povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně, jsou-li splněny následující podmínky:

• a) návrh na vydání povolení obsahuje všechny náležitosti uvedené v § 9 odst. 2 a 3,

• b) navrhovatel je bezúhonný,

• c) navrhovatel není v úpadku podle insolvenčního zákona a

• d) navrhovateli nebylo v posledním roce zrušeno povolení podle § 11 odst. 4 písm. b) nebo c).

(3) Povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně se vydává na dobu 5 let.

(4) Vydává-li správce daně povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně ozbrojeným silám podle § 8 odst. 2, nezkoumá splnění podmínek podle odstavce 2 písm. b) až d).

§ 11

(1) Držitel povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně je povinen oznámit správci daně každou změnu údajů uvedených v § 9 odst. 2 písm. c) a d) a v § 9 odst. 3 do 15 dnů ode dne jejich změny.

(2) Dojde-li ke změně typu a čísla měřicího zařízení, kterým je osazeno odběrné místo^8) určené pro odběr plynu osvobozeného od daně, správce daně na základě oznámení rozhodne do 30 dnů o změně původního povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně.

(3) Povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně zanikne

• a) uplynutím doby, na kterou bylo povolení vydáno,

• b) zánikem právnické osoby, je-li držitel povolení právnickou osobou,

• c) dnem nabytí právní moci usnesení soudu o prohlášení konkursu na majetek držitele povolení,

• d) dnem nabytí právní moci usnesení soudu o zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku držitele povolení, nebo

• e) dnem zániku živnostenského oprávnění^11) nebo jiného obdobného oprávnění držitele povolení.

(4) Správce daně zruší povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně, jestliže

• a) držitel povolení o zrušení povolení požádá,

• b) držitel povolení použil plyn osvobozený od daně k jiným účelům, než na které se osvobození od daně vztahuje, a nepřiznal daň odpovídající jinému účelu použití plynu, nebo

• c) držiteli povolení byla opakovaně uložena pokuta za nevedení evidence podle § 19.

§ 12

Nabytí plynu bez daně

Nabýt plyn bez daně může na daňovém území pouze dodavatel, a to pouze na základě povolení k nabytí plynu bez daně. To neplatí pro nabytí plynu bez daně výrobou a nabytí plynu operátorem trhu.

Povolení k nabytí plynu bez daně

§ 13

(1) O vydání povolení k nabytí plynu bez daně rozhoduje správce daně.

(2) Návrh na vydání povolení k nabytí plynu bez daně obsahuje

• a) identifikační údaje navrhovatele,

• b) předpokládané roční množství odebraného plynu bez daně v MWh,

• c) výpis z obchodního rejstříku, výpis z živnostenského rejstříku^10), nebo výpis z jiného obdobného rejstříku, je-li navrhovatelem zahraniční osoba; výpis nesmí být v den podání návrhu starší více než 30 dnů,

• d) doklad prokazující, že navrhovatel je držitelem licence na obchod s plynem, pokud bude plyn odebírán převážně prostřednictvím plynárenského zařízení^6).

§ 14

(1) Je-li navrhovatelem, statutárním orgánem navrhovatele nebo členem statutárního orgánu navrhovatele zahraniční fyzická osoba, přikládá navrhovatel k návrhu podle § 13 odst. 2 doklady odpovídající výpisům z evidence Rejstříku trestů vydané státem, jehož je tato osoba občanem, jakož i státem, ve kterém se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců. To platí obdobně i v případě státního občana České republiky, který se v posledních 3 letech zdržoval nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců v zahraničí. Zdržovala-li se zahraniční fyzická osoba v době podle věty první v České republice, vyžádá si správce daně výpis z evidence Rejstříku trestů. V případě právnické osoby si správce daně vyžádá současně výpis z evidence Rejstříku trestů.

(2) Správce daně vydá povolení k nabytí plynu bez daně, jsou-li splněny následující podmínky:

• a) návrh na vydání povolení obsahuje všechny náležitosti uvedené v § 13 odst. 2,

• b) navrhovatel je bezúhonný,

• c) navrhovatel není v úpadku podle insolvenčního zákona a

• d) navrhovateli nebylo v posledním roce zrušeno povolení podle § 15 odst. 2 písm. b) nebo c).

(3) Povolení k nabytí plynu bez daně se vydává na dobu 5 let.

§ 15

(1) Povolení k nabytí plynu bez daně zanikne

• a) uplynutím doby, na kterou bylo povolení vydáno,

• b) zánikem právnické osoby, je-li držitel povolení právnickou osobou,

• c) dnem nabytí právní moci usnesení soudu o prohlášení konkursu na majetek držitele povolení,

• d) dnem nabytí právní moci usnesení soudu o zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku držitele povolení,

• e) dnem zániku nebo zrušení licence podle § 13 odst. 2 písm. d), nebo

• f) dnem zániku živnostenského oprávnění^11) nebo jiného obdobného oprávnění držitele povolení.

(2) Správce daně zruší povolení k nabytí plynu bez daně, jestliže

• a) držitel povolení o zrušení povolení požádá,

• b) držitel povolení nabývá plyn bez daně převážně za jiným účelem než za účelem jeho dalšího prodeje, nebo

• c) držitel povolení opakovaně porušil zákaz stanovený v § 16, nebo povinnost stanovenou v § 17, nebo mu byla opakovaně uložena pokuta za nevedení evidence podle § 18.

§ 16

Zákaz dodání plynu

(1) Dodavatel nesmí na daňovém území dodat plyn osvobozený od daně podle § 8 odst. 1 písm. b) až e) nebo § 8 odst. 2 fyzické nebo právnické osobě, která není držitelem povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně.

(2) Dodavatel nesmí na daňovém území dodat plyn bez daně fyzické nebo právnické osobě, která není držitelem povolení k nabytí plynu bez daně.

§ 17

Daňový doklad a doklad o prodeji

(1) Při dodání plynu konečnému spotřebiteli vystavuje dodavatel daňový doklad. Při dodání plynu bez daně jinému dodavateli vystavuje dodavatel doklad o prodeji.

(2) Daňový doklad podle odstavce 1, který je dodavatel povinen vystavit do 15 dnů ode dne dodání plynu konečnému spotřebiteli, obsahuje tyto údaje:

• a) identifikační údaje dodavatele,

• b) identifikační údaje konečného spotřebitele,

• c) typ a výrobní číslo měřicího zařízení, kterým je osazeno odběrné místo, je-li plyn dodáván prostřednictvím plynárenského zařízení^6),

• d) množství dodaného plynu v MWh spalného tepla, s výjimkou plynu osvobozeného od daně,

• e) množství dodaného plynu osvobozeného od daně v MWh spalného tepla,

• f) účel použití,

• g) výši daně celkem v Kč,

• h) den dodání,

• i) datum vystavení daňového dokladu,

• j) číslo daňového dokladu.

(3) Pokud je konečnému spotřebiteli na základě povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně dodán plyn osvobozený od daně, musí být na daňovém dokladu uvedeno, že se jedná o plyn osvobozený od daně s odkazem na příslušné ustanovení této části, na základě něhož je tento plyn osvobozen od daně. Pokud je dodáván bioplyn osvobozený od daně, musí být tato skutečnost uvedena na daňovém dokladu.

(4) Doklad o prodeji podle odstavce 1, který je dodavatel povinen vystavit do 15 dnů ode dne dodání plynu bez daně jinému dodavateli, obsahuje tyto údaje:

• a) identifikační údaje dodavatele, který dodává plyn,

• b) identifikační údaje dodavatele, který nabývá plyn,

• c) množství dodaného plynu v MWh spalného tepla,

• d) den dodání,

• e) datum vystavení dokladu o prodeji,

• f) číslo dokladu o prodeji.

(5) Daňový doklad nebo doklad o prodeji lze vystavit se souhlasem fyzické nebo právnické osoby, která jej přijímá, v elektronické podobě, pokud je podepsán uznávaným elektronickým podpisem nebo zapečetěn uznávanou elektronickou pečetí dodavatele.

Evidence

§ 18

(1) Dodavatel vede pro daňové účely za jednotlivá zdaňovací období evidenci o množství

• a) nabytého plynu,

• b) dodaného plynu, s výjimkou plynu osvobozeného od daně a plynu dodaného bez daně, s uvedením účelu použití plynu,

• c) dodaného plynu osvobozeného od daně,

• d) dodaného plynu bez daně,

• e) plynu použitého pro vlastní spotřebu, s výjimkou plynu osvobozeného od daně, s uvedením účelu použití plynu, pokud dodavatel dodává takový plyn sám sobě,

• f) plynu osvobozeného od daně použitého pro vlastní spotřebu, pokud dodavatel dodává takový plyn sám sobě.

(2) Evidence podle odstavce 1 se člení podle fyzických nebo právnických osob, od kterých je plyn nabýván a kterým je plyn dodáván, a obsahuje jejich identifikační údaje. Evidence plynu podle odstavce 1 písm. b) nemusí být členěna podle jednotlivých fyzických nebo právnických osob.

(3) Pokud dodavatel nabývá bioplyn osvobozený od daně, vede odděleně evidenci bioplynu přiměřeně podle odstavců 1 a 2.

§ 19

(1) Plátce daně podle § 3 odst. 1 písm. e) a držitel povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně s výjimkou ozbrojených sil podle § 8 odst. 2 vede pro daňové účely za jednotlivá zdaňovací období evidenci o množství

• a) nabytého plynu,

• b) spotřebovaného plynu, s výjimkou plynu osvobozeného od daně, s uvedením účelu použití plynu,

• c) spotřebovaného plynu osvobozeného od daně.

(2) Evidence podle odstavce 1 se člení podle fyzických nebo právnických osob, od kterých je plyn nabýván, a obsahuje jejich identifikační údaje.

§ 20

Provozovatel distribuční soustavy^2), provozovatel přepravní soustavy^3) a provozovatel podzemního zásobníku plynu^4) vede pro daňové účely za jednotlivá zdaňovací období evidenci o množství

• a) plynu použitého pro vlastní spotřebu s výjimkou plynu osvobozeného od daně, s uvedením účelu použití plynu,

• b) plynu osvobozeného od daně použitého pro vlastní spotřebu.

§ 21

Evidence podle § 18 až 20 se uchovává po dobu 10 let od konce zdaňovacího období, ke kterému se evidence vztahuje.

Vracení daně osobám požívajícím výsad a imunit

§ 22

Vracení daně osobě požívající výsad a imunit

(1) Nárok na vrácení daně vzniká na základě principu vzájemnosti těmto osobám požívajícím výsad a imunit:

• a) diplomatické misi nebo konzulárnímu úřadu s výjimkou konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkem (dále jen „konzulární úřad“) akreditovaným pro Českou republiku jako orgány cizích států se sídlem na daňovém území České republiky,

• b) členovi diplomatické mise nebo konzulárního úřadu se sídlem na daňovém území České republiky, který je akreditován pro Českou republiku a není státním občanem České republiky, s výjimkou člena služebního personálu,

• c) zastoupení veřejné instituce založené podle práva cizího státu a zastoupení entity, která z hlediska mezinárodního práva není státem, pokud Ministerstvo zahraničních věcí udělilo souhlas s jejich zřízením podle zákona o zahraniční službě,

• d) členovi zastoupení veřejné instituce založené podle práva cizího státu nebo členovi zastoupení entity, která z hlediska mezinárodního práva není státem, podle písmene c).

(2) Nárok na vrácení daně vzniká na základě mezinárodní smlouvy, která je součástí českého právního řádu, těmto osobám požívajícím výsad a imunit:

• a) mezinárodní organizaci se sídlem na daňovém území České republiky nebo zastoupení mezinárodní organizace umístěnému na daňovém území České republiky,

• b) subjektu Evropské unie; subjektem Evropské unie se pro účely daně z plynu rozumí orgán Evropské unie, Evropské společenství pro atomovou energii, Evropská investiční banka a subjekt založený Evropskou unií,

• c) úředníkovi mezinárodní organizace se sídlem na daňovém území České republiky nebo zastoupení mezinárodní organizace umístěného na daňovém území České republiky akreditovanému pro Českou republiku, který není státním občanem České republiky, pokud je trvale přidělen k výkonu úřední funkce na daňovém území České republiky,

• d) členovi rodiny úředníka mezinárodní organizace se sídlem na daňovém území České republiky nebo zastoupení mezinárodní organizace umístěného na daňovém území České republiky podle písmene c), který není státním občanem České republiky a je registrován Ministerstvem zahraničních věcí.

(3) Nárok na vrácení daně vzniká dnem dodání zdaněného plynu.

(4) Lhůta pro uplatnění nároku na vrácení daně začne běžet dnem vzniku tohoto nároku a skončí

• a) uplynutím prvního kalendářního měsíce kalendářního roku bezprostředně následujícího po kalendářním roce, ve kterém začala běžet, nebo

• b) v případě subjektu Evropské unie uplynutím lhůty pro stanovení daně.

(5) Hodlá-li osoba požívající výsad a imunit podle odstavce 1 uplatnit nárok na vrácení daně, je Ministerstvu zahraničních věcí povinna předložit daňové přiznání pro vrácení daně a seznam členů rodiny, kteří tvoří součást domácnosti této osoby a jsou na daňovém dokladu uvedeni jako osoby, pro které se dodává zdaněný plyn. Ministerstvo zahraničních věcí potvrdí v tomto daňovém přiznání

• a) naplnění principu vzájemnosti, pokud v případě nákupu zdaněného plynu je v cizím státě v souladu s principem vzájemnosti české osobě obdobné této osobě požívající výsad a imunit vracena daň,

• b) skutečnost, že osoby uvedené na tomto seznamu jsou členové rodiny osoby požívající výsad a imunit podle odstavce 1 písm. b) nebo d), kteří tvoří součást domácnosti této osoby.

(6) K daňovému přiznání pro vrácení daně je osoba požívající výsad a imunit povinna přiložit

• a) daňový doklad a

• b) v případě osoby požívající výsad a imunit podle odstavce 1 písm. b) nebo d) seznam členů rodiny, kteří tvoří součást domácnosti této osoby a jsou na daňovém dokladu uvedeni jako osoby, pro které se dodává zdaněný plyn.

(7) Daňové přiznání pro vrácení daně nelze podat elektronicky.

(8) O porušení povinnosti mlčenlivosti nejde, poskytne-li správce daně Ministerstvu zahraničních věcí informace získané při správě daně v oblasti vracení daně osobě požívající výsad a imunit.

§ 23

Vracení daně příslušníkovi ozbrojených sil a dalším osobám podle mezinárodní smlouvy

(1) Nárok na vrácení daně v rozsahu stanoveném mezinárodní smlouvou, která je součástí českého právního řádu, vzniká dnem dodání zdaněného plynu

• a) příslušníkovi ozbrojených sil a členovi jeho rodiny, kteří nakoupí zdaněný plyn, nebo

• b) dalším osobám, o kterých tak stanoví tato mezinárodní smlouva.

(2) Osobě podle odstavce 1 vzniká nárok na vrácení daně dnem dodání zdaněného plynu.

(3) K daňovému přiznání pro vrácení daně je osoba podle odstavce 1 povinna přiložit

• a) daňový doklad a

• b) další písemnost, stanoví-li tak mezinárodní smlouva, která je součástí českého právního řádu.

§ 24

Správa vracení daně

(1) Na správu vracení daně podle § 22 se ustanovení zákona upravujícího spotřební daně upravující vracení daně osobě požívající výsad a imunit použijí obdobně.

(2) Na správu vracení daně podle § 23 se ustanovení zákona upravujícího spotřební daně upravující vracení daně příslušníkovi ozbrojených sil a dalším osobám podle mezinárodní smlouvy použijí obdobně.

§ 25

Zdaňovací období

Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc.

§ 26

Lhůta pro podání dodatečného daňového přiznání na nižší daňovou povinnost

Dodatečné daňové přiznání na nižší daňovou povinnost může plátce daně uplatnit nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy uplynula lhůta pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, jehož se dodatečné daňové přiznání týká. Tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.

Přestupky

§ 27

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako dodavatel dopustí přestupku tím, že

• a) dodá na daňovém území plyn osvobozený od daně fyzické nebo právnické osobě, která není držitelem povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně,

• b) dodá na daňovém území plyn bez daně fyzické nebo právnické osobě, která není držitelem povolení k nabytí plynu bez daně, nebo

• c) nevystaví daňový doklad nebo doklad o prodeji podle § 17.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do

• a) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), nebo

• b) 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo b).

§ 28

K řízení o přestupcích podle této části je příslušný správce daně.

§ 29

Společná ustanovení

Správce daně zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam plátců daně, konečných spotřebitelů, kteří jsou držiteli povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně, a držitelů povolení k nabytí plynu bez daně; to neplatí v případě ozbrojených sil podle § 8 odst. 2. Seznam obsahuje tyto údaje:

• a) identifikační údaje,

• b) typ a výrobní číslo měřicího zařízení, kterým je osazeno odběrné místo^8) určené pro odběr plynu osvobozeného od daně, které je uvedeno v povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně, je-li plyn nabýván prostřednictvím plynárenského zařízení^6),

• c) správce daně příslušného osobě uvedené v tomto seznamu,

• d) datum vydání, zániku a zrušení povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně a povolení k nabytí plynu bez daně.

§ 30

Přechodná ustanovení

(1) Pokud vznikne povinnost daň přiznat a zaplatit v období od 1. ledna 2008 do 31. ledna 2008, podá plátce daně návrh na registraci k dani u celního úřadu nejpozději do 31. ledna 2008.

(2) Pokud právnická nebo podnikající fyzická osoba podá návrh na vydání povolení k nabytí plynu bez daně nebo na vydání povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně nejpozději do 15. ledna 2008, považuje se taková osoba od počátku roku 2008 za držitele povolení k nabytí plynu bez daně nebo za držitele povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně, bylo-li návrhu vyhověno.

(3) Předmětem daně není plyn, který byl prostřednictvím plynárenského zařízení^6) dodán konečnému spotřebiteli do 1. ledna 2008. U konečných spotřebitelů vybavených měřením typu A nebo B podle zvláštního právního předpisu^15) se množství plynu dodaného do 1. ledna 2008 určí odečtem měřicího zařízení k 31. prosinci 2007. U konečných spotřebitelů vybavených měřením typu C podle zvláštního právního předpisu^15) se množství plynu dodané do 1. ledna 2008 určí odečtem měřicího zařízení k 31. prosinci 2007, podle typového diagramu dodávky přiřazeného podle zvláštního právního předpisu^15) a platného pro období od data minulého dne dodání do 31. prosince 2007 a od 1. ledna 2008 do data dalšího dne dodání, nebo rozdělením naměřeného množství plynu od data minulého dne dodání do 31. prosince 2007 a od 1. ledna 2008 do data dalšího dne dodání podle zvláštního právního předpisu^16).

ČÁST ČTYŘICÁTÁ ŠESTÁ

DAŇ Z PEVNÝCH PALIV

Čl. LXXIII

§ 1

Předmět úpravy

(1) V této části jsou zapracovány příslušné předpisy Evropské unie^1) a upraveny podmínky zdaňování pevných paliv daní z pevných paliv.

(2) Správu daně vykonávají orgány Celní správy České republiky.

§ 2

Vymezení pojmů

(1) Pro účely této části se rozumí

• a) daňovým územím území České republiky,

• b) dodavatelem právnická nebo podnikající fyzická osoba, která nabývá pevná paliva bez daně za účelem jejich dalšího prodeje,

• c) konečným spotřebitelem fyzická nebo právnická osoba, která není držitelem povolení k nabytí pevných paliv bez daně,

• d) kódem nomenklatury číselné označení výrobků uvedené v nařízení Rady celní a statistické nomenklatuře a o Společném celním sazebníku^2), ve znění platném k 1. lednu 2002,

• e) výrobou i těžba,

• f) identifikačními údaji

• 1. obchodní firma nebo jméno,

• 1. sídlo nebo místo pobytu,

• 1. daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno.

(2) Pro účely této části se považuje za

• a) bezúhonného ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen za hospodářský trestný čin, nebo ten, na něhož se hledí, jako by nebyl odsouzen,

• b) den dodání první den, kdy může nabyvatel s pevnými palivy nakládat jako vlastník.

§ 3

Plátce daně

(1) Plátcem daně je

• a) dodavatel, který na daňovém území dodal pevná paliva konečnému spotřebiteli,

• b) fyzická nebo právnická osoba, která použila pevná paliva osvobozená od daně k jiným účelům, než na které se osvobození od daně vztahuje, nebo

• c) fyzická nebo právnická osoba, která spotřebovala nezdaněná pevná paliva, s výjimkou pevných paliv osvobozených od daně.

(2) Plátce daně podá návrh na registraci k dani u správce daně nejpozději v den vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit.

(3) Postavení plátce daně bez povinnosti se registrovat má dodavatel, kterému nevznikla povinnost daň přiznat a zaplatit.

§ 4

Předmět daně

Předmětem daně jsou tato pevná paliva:

• a) černé uhlí, brikety, bulety a podobná pevná paliva vyrobená z černého uhlí uvedená pod kódem nomenklatury 2701,

• b) hnědé uhlí, hnědouhelné brikety, též aglomerované hnědé uhlí kromě gagátu (černého jantaru) uvedené pod kódem nomenklatury 2702,

• c) koks a polokoks z černého uhlí, hnědého uhlí nebo rašeliny, též aglomerovaný, retortové uhlí uvedené pod kódem nomenklatury 2704,

• d) ostatní uhlovodíky uvedené pod kódy nomenklatury 2706, 2708, 2713 až 2715, pokud jsou určeny k použití, nabízeny k prodeji nebo používány pro výrobu tepla,

• e) rašelina, včetně rašelinového steliva, též aglomerovaná, uvedená pod kódem nomenklatury 2703, pokud je určena k použití, nabízena k prodeji nebo používána pro výrobu tepla.

§ 5

Vznik povinnosti daň přiznat a zaplatit

(1) Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká dnem

• a) dodání pevných paliv konečnému spotřebiteli na daňovém území,

• b) spotřeby pevných paliv osvobozených od daně pro jiné účely, než na které se osvobození od daně vztahuje, nebo

• c) spotřeby nezdaněných pevných paliv, s výjimkou pevných paliv osvobozených od daně.

(2) Povinnost daň přiznat a zaplatit nevzniká, pokud fyzická nebo právnická osoba, která nabyla zdaněná pevná paliva nebo pevná paliva osvobozená od daně, dodá taková pevná paliva jiné fyzické nebo právnické osobě.

§ 6

Základ a sazba daně

(1) Základem daně je množství pevných paliv vyjádřené v GJ spalného tepla v původním vzorku.

(2) Sazba daně činí 8,50 Kč/GJ spalného tepla v původním vzorku.

(3) Spalné teplo v původním vzorku se prokazuje výsledky měření akreditované laboratoře, které nesmí být starší než 1 rok. Pokud nelze spalné teplo v původním vzorku takto prokázat, stanoví se spalné teplo ve výši 33 GJ na tunu pevných paliv.

(4) Akreditovaná laboratoř má způsobilost zkušební laboratoře uznané národním akreditačním orgánem k provádění zkoušek nebo vzorkování vymezených v Osvědčení o akreditaci podle ČSN EN ISO 17025.

§ 7

Výpočet daně

Výše daně se vypočítá vynásobením základu daně sazbou daně.

§ 8

Osvobození od daně

(1) Od daně jsou osvobozena pevná paliva určená k použití, nabízená k prodeji nebo použitá

• a) k výrobě elektřiny,

• b) pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla v generátorech s minimální stanovenou účinností podle zvláštního právního předpisu, pokud je teplo z kombinované výroby elektřiny a tepla dodáváno domácnostem,

• c) jako pohonná hmota nebo palivo pro plavby po vodách na daňovém území. Toto osvobození se netýká pevných paliv používaných pro soukromá rekreační plavidla vymezená v zákoně o spotřebních daních^3),

• d) v chemických redukčních procesech ve vysokých pecích,

• e) k výrobě koksu,

• f) k jinému účelu než pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla, i když při takovém použití vzniká technologické teplo, nebo

• g) k technologickým účelům v podniku, ve kterém byla pevná paliva vyrobena.

(2) Od daně jsou osvobozena pevná paliva určená k použití nebo použitá ozbrojenými silami nebo civilními zaměstnanci je doprovázejícími anebo k zásobování jejich jídelen, pokud jde o ozbrojené síly

• a) jiného členského státu, které se podílejí na obranném úsilí vynakládaném na provádění činnosti Evropské unie v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky,

• b) státu, který je členem Organizace Severoatlantické smlouvy, s výjimkou ozbrojených sil České republiky, nebo

• c) státu, se kterým má Česká republika uzavřenou mezinárodní smlouvu, která je součástí českého právního řádu, a to v rozsahu stanoveném takovou mezinárodní smlouvou.

(3) Nabýt pevná paliva osvobozená od daně podle odstavce 1 nebo 2 jinak než výrobou může pouze konečný spotřebitel, který je držitelem povolení k nabytí pevných paliv osvobozených od daně.

(4) Od daně jsou dále osvobozena pevná paliva maximálně do výše technicky zdůvodněných skutečných ztrát při dopravě a skladování. Správce daně je oprávněn posoudit, zda vzniklé ztráty pevných paliv odpovídají charakteru činnosti plátce daně a obvyklé výši ztrát jiných plátců daně při stejné nebo obdobné činnosti, a o zjištěný rozdíl upravit základ daně.

Povolení k nabytí pevných paliv osvobozených od daně

§ 9

(1) O vydání povolení k nabytí pevných paliv osvobozených od daně rozhoduje správce daně.

(2) Návrh na vydání povolení k nabytí pevných paliv osvobozených od daně obsahuje

• a) identifikační údaje navrhovatele,

• b) předpokládané roční množství odebraných pevných paliv osvobozených od daně v GJ spalného tepla v původním vzorku,

• c) výpis z obchodního rejstříku, výpis z živnostenského rejstříku^4) nebo, je-li navrhovatel zahraniční osobou, výpis z jiného obdobného rejstříku, které nesmí být v den podání návrhu starší více než 30 dnů; to neplatí, jsou-li navrhovatelem ozbrojené síly podle § 8 odst. 2.

(3) Návrh na vydání povolení k nabytí pevných paliv osvobozených od daně musí rovněž obsahovat popis účelu a způsob použití pevných paliv osvobozených od daně včetně odkazu na ustanovení této části, podle něhož jsou pevná paliva osvobozena od daně.

§ 10

(1) Je-li navrhovatelem, statutárním orgánem navrhovatele nebo členem statutárního orgánu navrhovatele zahraniční fyzická osoba, přikládá navrhovatel k návrhu podle § 9 odst. 2 doklady odpovídající výpisům z evidence Rejstříku trestů vydané státem, jehož je tato osoba občanem, jakož i státem, ve kterém se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců. To platí obdobně i v případě státního občana České republiky, který se v posledních 3 letech zdržoval nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců v zahraničí. Zdržovala-li se zahraniční fyzická osoba v době podle věty první v České republice, vyžádá si správce daně výpis z evidence Rejstříku trestů. V případě právnické osoby si správce daně vyžádá současně výpis z evidence Rejstříku trestů; to neplatí, jsou-li navrhovatelem ozbrojené síly podle § 8 odst. 2.

(2) Správce daně vydá povolení k nabytí pevných paliv osvobozených od daně, jsou-li splněny následující podmínky:

• a) návrh na vydání povolení obsahuje všechny náležitosti uvedené v § 9 odst. 2 a 3,

• b) navrhovatel je bezúhonný,

• c) navrhovatel není v úpadku podle insolvenčního zákona a

• d) navrhovateli nebylo v posledním roce zrušeno povolení podle § 11 odst. 3 písm. b) nebo c).

(3) Povolení k nabytí pevných paliv osvobozených od daně se vydává na dobu 5 let.

(4) Vydává-li správce daně povolení k nabytí pevných paliv osvobozených od daně ozbrojeným silám podle § 8 odst. 2, nezkoumá splnění podmínek podle odstavce 2 písm. b) až d).

§ 11

(1) Držitel povolení k nabytí pevných paliv osvobozených od daně je povinen oznámit správci daně každou změnu údajů uvedených v § 9 odst. 2 písm. c) do 15 dnů ode dne jejich změny.

(2) Povolení k nabytí pevných paliv osvobozených od daně zanikne

• a) uplynutím doby, na kterou bylo povolení vydáno,

• b) zánikem právnické osoby, je-li držitel povolení právnickou osobou,

• c) dnem nabytí právní moci usnesení soudu o prohlášení konkursu na majetek držitele povolení,

• d) dnem nabytí právní moci usnesení soudu o zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku držitele povolení, nebo

• e) dnem zániku živnostenského oprávnění^5) nebo jiného obdobného oprávnění držitele povolení.

(3) Správce daně zruší povolení k nabytí pevných paliv osvobozených od daně, jestliže

• a) držitel povolení o zrušení povolení požádá,

• b) držitel povolení použil pevná paliva osvobozená od daně k jiným účelům, než na které se osvobození od daně vztahuje, a nepřiznal daň odpovídající jinému účelu použití pevných paliv, nebo

• c) držiteli povolení byla opakovaně uložena pokuta za nevedení evidence podle § 19.

§ 12

Nabytí pevných paliv bez daně

Nabýt pevná paliva bez daně může na daňovém území pouze dodavatel, a to pouze na základě povolení k nabytí pevných paliv bez daně. To neplatí pro nabytí pevných paliv bez daně výrobou.

Povolení k nabytí pevných paliv bez daně

§ 13

(1) O vydání povolení k nabytí pevných paliv bez daně rozhoduje správce daně.

(2) Návrh na vydání povolení k nabytí pevných paliv bez daně obsahuje

• a) identifikační údaje navrhovatele,

• b) předpokládané roční množství odebraných pevných paliv bez daně v GJ spalného tepla v původním vzorku,

• c) výpis z obchodního rejstříku, výpis z živnostenského rejstříku^4), nebo výpis z jiného obdobného rejstříku, je-li navrhovatelem zahraniční osoba; výpis nesmí být v den podání návrhu starší více než 30 dnů.

§ 14

(1) Je-li navrhovatelem, statutárním orgánem navrhovatele nebo členem statutárního orgánu navrhovatele zahraniční fyzická osoba, přikládá navrhovatel k návrhu podle § 13 odst. 2 doklady odpovídající výpisům z evidence Rejstříku trestů vydané státem, jehož je tato osoba občanem, jakož i státem, ve kterém se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců. To platí obdobně i v případě státního občana České republiky, který se v posledních 3 letech zdržoval nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců v zahraničí. Zdržovala-li se zahraniční fyzická osoba v době podle věty první v České republice, vyžádá si správce daně výpis z evidence Rejstříku trestů. V případě právnické osoby si správce daně vyžádá současně výpis z evidence Rejstříku trestů.

(2) Správce daně vydá povolení k nabytí pevných paliv bez daně, jsou-li splněny následující podmínky:

• a) návrh na vydání povolení obsahuje všechny náležitosti uvedené v § 13 odst. 2,

• b) navrhovatel je bezúhonný,

• c) navrhovatel není v úpadku podle insolvenčního zákona a

• d) navrhovateli nebylo v posledním roce zrušeno povolení podle § 15 odst. 2 písm. b) nebo c).

(3) Povolení k nabytí pevných paliv bez daně se vydává na dobu 5 let.

§ 15

(1) Povolení k nabytí pevných paliv bez daně zanikne