Zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu

• c) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého pachatelem podle poslední řádné účetní závěrky, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou,

• d) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého podle poslední konsolidované účetní závěrky konsolidačním celkem, do kterého je pachatel zahrnut, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou zahrnutou do konsolidačního celku,

• e) zákaz činnosti, nebo

• f) zveřejnění rozhodnutí o přestupku.

(5) Za přestupek podle odstavce 2 lze uložit pokutu do

• a) 200 000 Kč, nebo

• b) 1 000 000 Kč, jestliže bylo tímto jednáním znemožněno nebo ztíženo zajištění nebo odčerpání výnosu z trestné činnosti nebo umožněno financování terorismu.

§ 44a

Nesplnění povinnosti ve vztahu k nesrovnalostem v evidenci skutečných majitelů

(1) Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost

• a) upozornit klienta podle § 15a odst. 1 na nesrovnalost,

• b) oznámit nesrovnalost soudu podle § 15a odst. 2, nebo

• c) postupovat v souladu s pokynem Úřadu podle § 15a odst. 4.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 100 000 Kč.

(3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.

(4) Za přestupek podle odstavce 1 písm. c) lze uložit pokutu do

• a) 200 000 Kč, nebo

• b) 1 000 000 Kč, jestliže bylo tímto jednáním znemožněno nebo ztíženo zajištění nebo odčerpání výnosu z trestné činnosti nebo umožněno financování terorismu.

§ 45

Nesplnění informační povinnosti

(1) Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že

• a) nesplní informační povinnost podle § 24 odst. 1, nebo

• b) nesplní informační povinnost podle § 24 odst. 3 až 5.

(2) Osoba podle § 30a odst. 1 písm. b) a c) se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 30a odst. 1.

(3) Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že poruší informační povinnost podle § 22 odst. 2.

(4) Za přestupek podle odstavce 2 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.

(5) Za přestupek podle odstavce 1 nebo 3 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč.

(6) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a), který byl spáchán závažně, opakovaně, nebo byl páchán soustavně, lze uložit

• a) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 30 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší,

• b) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 130 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem finanční instituce,

• c) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého pachatelem podle poslední řádné účetní závěrky, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou,

• d) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého podle poslední konsolidované účetní závěrky konsolidačním celkem, do kterého je pachatel zahrnut, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou zahrnutou do konsolidačního celku,

• e) zákaz činnosti, nebo

• f) zveřejnění rozhodnutí o přestupku.

§ 46

Nesplnění oznamovací povinnosti

(1) Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že poruší některou z povinností podle § 18 odst. 1.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč.

(3) Za přestupek podle odstavce 1, který byl spáchán závažně, opakovaně, nebo byl páchán soustavně, lze uložit

• a) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 30 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší,

• b) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 130 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem finanční instituce,

• c) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého pachatelem podle poslední řádné účetní závěrky, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou,

• d) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého podle poslední konsolidované účetní závěrky konsolidačním celkem, do kterého je pachatel zahrnut, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou zahrnutou do konsolidačního celku,

• e) zákaz činnosti, nebo

• f) zveřejnění rozhodnutí o přestupku.

§ 47

Nesplnění povinnosti odložit příkaz klienta

(1) Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost odložit splnění příkazu klienta podle § 20 odst. 1.

(2) Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost odložit splnění příkazu klienta nebo zajistit majetek na základě rozhodnutí vydaného Úřadem podle § 20 odst. 3.

(3) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.

(4) Za přestupek podle odstavce 2 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč.

(5) Za přestupek podle odstavce 1 nebo 2, který byl spáchán závažně, opakovaně, nebo byl páchán soustavně, lze uložit

• a) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 30 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší,

• b) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 130 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem finanční instituce,

• c) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého pachatelem podle poslední řádné účetní závěrky, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou,

• d) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého podle poslední konsolidované účetní závěrky konsolidačním celkem, do kterého je pachatel zahrnut, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou zahrnutou do konsolidačního celku,

• e) zákaz činnosti, nebo

• f) zveřejnění rozhodnutí o přestupku.

§ 47a

Nesplnění opatření k nápravě

(1) Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že

• a) nesplní opatření k nápravě uložené podle § 35 odst. 13, nebo

• b) neinformuje Úřad o splnění opatření k nápravě podle § 35 odst. 13.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do výše, v jaké lze uložit pokutu za přestupek vztahující se k porušení povinnosti, na základě kterého bylo uloženo opatření k nápravě.

(3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.

§ 48

Nesplnění povinností k prevenci

(1) Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 21 odst. 1 nebo 6 nezavede, nebo neuplatňuje odpovídající strategie a postupy vnitřní kontroly a komunikace ke zmírňování a účinnému řízení rizik legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu identifikovaných v hodnocení rizik a k naplnění dalších povinností stanovených tímto zákonem.

(2) Povinná osoba, které je v § 21 odst. 2 uložena povinnost vypracovat písemně systém vnitřních zásad a nevztahuje se na ni výjimka podle § 21 odst. 3 nebo 4, se dopustí přestupku tím, že systém vnitřních zásad nevypracuje v rozsahu podle § 21 odst. 5 nejpozději ve lhůtě 60 dnů ode dne, kdy se stala povinnou osobou.

(3) Povinná osoba, které je podle § 21 odst. 8 nebo 9 uložena povinnost oznámit Úřadu nebo České národní bance znění systému vnitřních zásad, vnitřního předpisu nebo jejich změny, se dopustí přestupku tím, že znění systému vnitřních zásad, vnitřního předpisu nebo jejich změny neoznámí podle § 21 odst. 8.

(4) Povinná osoba, které je v § 21a odst. 2 uložena povinnost vypracovat písemně hodnocení rizik, se dopustí přestupku tím, že

• a) nevypracuje hodnocení rizik ve stanoveném rozsahu nebo ve stanovené lhůtě, nebo

• b) hodnocení rizik pravidelně neaktualizuje.

(5) Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že neurčí člena svého statutárního orgánu pověřeného zajištěním plnění povinností vyplývajících z tohoto zákona podle § 22a.

(6) Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že nezajistí proškolení zaměstnanců podle § 23.

(7) Za přestupek podle odstavců 2 až 5 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.

(8) Za přestupek podle odstavce 6 lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč.

(9) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč.

(10) Za přestupek podle odstavce 5 nebo 6, který byl spáchán závažně, opakovaně, nebo byl páchán soustavně, lze uložit

• a) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 30 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší,

• b) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 130 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem finanční instituce,

• c) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého pachatelem podle poslední řádné účetní závěrky, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou,

• d) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého podle poslední konsolidované účetní závěrky konsolidačním celkem, do kterého je pachatel zahrnut, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou zahrnutou do konsolidačního celku,

• e) zákaz činnosti, nebo

• f) zveřejnění rozhodnutí o přestupku.

§ 48a

Neplnění povinností skupiny

(1) Povinná osoba, která je součástí skupiny, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 21 odst. 7

• a) neuplatňuje skupinové strategie a postupy vnitřní kontroly ke zmírňování a účinnému řízení rizik, nebo

• b) nezajistí uplatňování skupinových strategií a postupů vnitřní kontroly ke zmírňování a účinnému řízení rizik ve svých dceřiných obchodních korporacích ve třetích zemích.

(2) Povinná osoba, která má pobočku, provozovnu nebo dceřinou obchodní korporaci ve třetí zemi, se dopustí přestupku tím, že

• a) v rozporu s § 24a odst. 1 neuplatňuje v dané pobočce, provozovně nebo dceřiné obchodní korporaci opatření pro kontrolu klienta a uchovávání záznamů alespoň rovnocenná požadavkům práva Evropské unie,

• b) v rozporu s § 24a odst. 1 nepředá relevantní informaci své pobočce, provozovně nebo obchodní korporaci,

• c) v rozporu s § 24a odst. 2 nepřijme odpovídající doplňková opatření k účinnému zvládání rizika zneužití, nebo

• d) v rozporu s § 24a odst. 2 neinformuje Úřad o tom, že právo třetího státu nedovoluje uplatňování opatření alespoň rovnocenných požadavkům práva Evropské unie.

(3) Povinná osoba, která má pobočku nebo provozovnu ve státě, který je členským státem Evropské unie nebo ve státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 24a odst. 3 nezajistí dodržování předpisů tohoto jiného státu v oblasti boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu v dané pobočce nebo provozovně.

(4) Za přestupek podle odstavců 1 až 3 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč.

(5) Za přestupek podle odstavce 1, odstavce 2 písm. a), c) a d) a odstavce 3, který byl spáchán závažně, opakovaně, nebo byl páchán soustavně, lze uložit

• a) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 30 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší,

• b) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 130 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem finanční instituce,

• c) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého pachatelem podle poslední řádné účetní závěrky, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou,

• d) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého podle poslední konsolidované účetní závěrky konsolidačním celkem, do kterého je pachatel zahrnut, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou zahrnutou do konsolidačního celku,

• e) zákaz činnosti, nebo

• f) zveřejnění rozhodnutí o přestupku.

§ 49

Porušení povinností úvěrovými a finančními institucemi

(1) Povinná osoba se jako poskytovatel platebních služeb nebo jako zprostředkující poskytovatel platebních služeb podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího informace doprovázející převody peněžních prostředků a některých kryptoaktiv^20) dopustí přestupku tím, že poruší některou z povinností podle

• a) čl. 4 až 6, 8, 11 nebo 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1113, nebo

• b) čl. 7, 9, 10, 13, 23 nebo 24 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1113.

(2) Povinná osoba se jako poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy nebo jako zprostředkující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího informace doprovázející převody peněžních prostředků a některých kryptoaktiv^20) dopustí přestupku tím, že poruší některou z povinností podle

• a) čl. 14, 15, 17, 19, 20 nebo 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1113, nebo

• b) čl. 16, 18, 22, 23 nebo 24 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1113.

(3) Úvěrová nebo finanční instituce se dopustí přestupku tím, že poruší některou z povinností stanovených pro korespondenční vztah podle § 25 odst. 1 až 4 nebo § 25b odst. 3 až 5.

(4) Zahraniční poskytovatel platebních služeb nebo osoba poskytující služby spojené s virtuálním aktivem se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 25a nebo § 25b odst. 6

• a) neurčí ústřední kontaktní místo, nebo

• b) nevykonává činnost ústředního kontaktního místa ve vymezeném rozsahu.

(5) Osoba podle § 29 odst. 1 se dopustí přestupku tím, že vykonává činnost na základě poštovní smlouvy a za podmínek stanovených zákonem o poštovních službách, jejímž účelem je dodání poukázané peněžní částky, bez osvědčení o způsobilosti podle § 29.

(6) Za přestupek podle odstavce 5 lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč.

(7) Za přestupek podle odstavce 1 až 4 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč.

(8) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a), odstavce 2 písm. a) nebo odstavce 3, který byl spáchán závažně, opakovaně, nebo byl páchán soustavně, lze uložit

• a) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 30 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší,

• b) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 130 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem finanční instituce,

• c) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého pachatelem podle poslední řádné účetní závěrky, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou,

• d) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého podle poslední konsolidované účetní závěrky konsolidačním celkem, do kterého je pachatel zahrnut, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou zahrnutou do konsolidačního celku,

• e) zákaz činnosti, nebo

• f) zveřejnění rozhodnutí o přestupku.

§ 49a

Porušení povinností souvisejících s ochranou oznamovatelů

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že podá vědomě nepravdivé oznámení podle zákona o ochraně oznamovatelů o porušení povinnosti podle tohoto zákona.

(2) Přestupku se dopustí ten, kdo

• a) brání jinému v podání oznámení o porušení povinnosti podle tohoto zákona,

• b) v rozporu s § 4 odst. 2 zákona o ochraně oznamovatelů vystaví odvetnému opatření vyvolanému oznámením porušení podle tohoto zákona oznamovatele nebo toho, kdo nesmí být vystaven odvetnému opatření,

• c) v rozporu s § 20 odst. 1 zákona o ochraně oznamovatelů poskytne informaci, která by mohla zmařit nebo ohrozit účel podávání oznámení nebo anonymního oznámení o porušení povinnosti podle tohoto zákona, nebo

• d) v rozporu s § 20 odst. 2 zákona o ochraně oznamovatelů poskytne bez písemného souhlasu oznamovatele, toho, kdo nesmí být vystaven odvetnému opatření, nebo osoby uvedené v oznámení informace o jejich totožnosti, týká-li se oznámení porušení povinnosti podle tohoto zákona.

(3) Příslušná osoba podle zákona o ochraně oznamovatelů určená povinnou osobou se dopustí přestupku tím, že

• a) v rozporu s § 10 odst. 6 zákona o ochraně oznamovatelů neoznámí, že přestala splňovat podmínky bezúhonnosti,

• b) v rozporu s § 11 odst. 1 písm. a) zákona o ochraně oznamovatelů odepře přijetí oznámení nebo neposoudí jeho důvodnost,

• c) nevyrozumí oznamovatele o výsledku posouzení oznámení podle § 12 odst. 3 zákona o ochraně oznamovatelů ve stanovené lhůtě,

• d) v rozporu s § 20 odst. 1 zákona o ochraně oznamovatelů poskytne informaci, která by mohla zmařit nebo ohrozit účel podávání oznámení nebo anonymního oznámení, nebo

• e) v rozporu s § 20 odst. 2 zákona o ochraně oznamovatelů poskytne bez písemného souhlasu oznamovatele, toho, kdo nesmí být vystaven odvetnému opatření, nebo osoby uvedené v oznámení informace o jejich totožnosti.

(4) Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že

• a) v rozporu s § 4 odst. 4 zákona o ochraně oznamovatelů umožní, aby oznamovatel nebo osoba podle § 4 odst. 2 písm. a) až h) zákona o ochraně oznamovatelů byli vystaveni odvetnému opatření,

• b) neurčí příslušnou osobu podle § 9 odst. 1 zákona o ochraně oznamovatelů nebo jinou příslušnou osobu podle § 10 odst. 7 zákona o ochraně oznamovatelů,

• c) nezajistí možnost oznamovatele podat oznámení podle § 9 odst. 2 písm. a) zákona o ochraně oznamovatelů,

• d) nezajistí uveřejnění stanovených informací způsobem umožňujícím dálkový přístup podle § 9 odst. 2 písm. b) zákona o ochraně oznamovatelů,

• e) v rozporu s § 9 odst. 2 písm. d) zákona o ochraně oznamovatelů nezajistí, aby se s podanými oznámeními mohla seznamovat pouze příslušná osoba nebo aby byl dodržen zákaz poskytnout údaje podle § 20 zákona o ochraně oznamovatelů,

• f) nezajistí posouzení důvodnosti oznámení příslušnou osobou podle § 9 odst. 2 písm. e) zákona o ochraně oznamovatelů,

• g) v rozporu s § 9 odst. 2 písm. f) zákona o ochraně oznamovatelů nezajistí, aby byl oznamovatel vyrozuměn o přijetí oznámení podle § 12 odst. 2 zákona o ochraně oznamovatelů nebo o výsledcích posouzení důvodnosti oznámení podle § 12 odst. 3 zákona o ochraně oznamovatelů,

• h) nezajistí přijetí vhodných opatření k nápravě nebo předejití protiprávnímu stavu v návaznosti na podané oznámení podle § 9 odst. 2 písm. g) zákona o ochraně oznamovatelů,

• i) v rozporu s § 11 odst. 2 zákona o ochraně oznamovatelů postihne příslušnou osobu za řádný výkon její činnosti, nebo

• j) nesplní opatření k nápravě podle § 22 odst. 2 zákona o ochraně oznamovatelů.

(5) Za přestupek podle odstavce 3 písm. a) a c) lze uložit pokutu do 20 000 Kč.

(6) Za přestupek podle odstavce 1 a odstavce 3 písm. b) lze uložit pokutu do 50 000 Kč.

(7) Za přestupek podle odstavce 2 písm. c) a d) lze uložit pokutu do 80 000 Kč.

(8) Za přestupek podle odstavce 2 písm. a) lze uložit pokutu do 100 000 Kč.

(9) Za přestupek podle odstavce 3 písm. d) a e) spáchaný úmyslně lze uložit pokutu do 100 000 Kč.

(10) Za přestupek podle odstavce 4 písm. d) a j) lze uložit pokutu do 400 000 Kč.

(11) Za přestupek podle odstavce 2 písm. b) lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.

(12) Za přestupek podle odstavce 4 písm. a) až c) a e) až i) lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.

§ 49b

Neoprávněné poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem

(1) Přestupku se dopustí ten, kdo bez povolení poskytuje služby spojené s virtuálním aktivem soustavně, samostatně, na vlastní účet a odpovědnost a za účelem dosažení zisku.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do

• a) 5 000 000 Kč, nebo

• b) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li tato částka částku podle písmene a).

§ 50

Porušení povinnosti při převozu peněžní hotovosti

(1) Fyzická osoba, právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

• a) nesplní oznamovací povinnost podle § 41, nebo

• b) nesplní povinnost sdělit údaje podle § 41a.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč.

§ 50a

Přestupek fyzické osoby, která způsobí porušení povinnosti povinnou osobou

(1) Přestupku se dopustí fyzická osoba podle § 20 odst. 1 a 2 nebo § 22 odst. 2 a 3 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, která způsobí porušení povinnosti povinnou osobou, které je přestupkem podle

• a) § 44 odst. 1, § 44a odst. 1 písm. b), § 45 až 49,

• b) § 44a odst. 1 písm. a),

• c) § 44 odst. 2 nebo § 44a odst. 1 písm. c), nebo

• d) § 47a odst. 1 písm. a).

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit, jde-li o přestupek podle

• a) odstavce 1 písm. a), pokutu do 1 000 000 Kč,

• b) odstavce 1 písm. b), pokutu do 100 000 Kč,

• c) odstavce 1 písm. c), pokutu do

• 1. 200 000 Kč, nebo

• 1. 1 000 000 Kč, jestliže bylo tímto jednáním znemožněno nebo ztíženo zajištění nebo odčerpání výnosu z trestné činnosti nebo umožněno financování terorismu, nebo

• d) odstavce 1 písm. d), pokutu do

• 1. 100 000 Kč, jestliže za způsobené porušení povinnosti povinnou osobou, které je přestupkem podle § 47a odst. 1 písm. a), lze uložit pokutu do 100 000 Kč,

• 1. 200 000 Kč, jestliže za způsobené porušení povinnosti povinnou osobou, které je přestupkem podle § 47a odst. 1 písm. a), lze uložit pokutu do 200 000 Kč, nebo

• 1. 1 000 000 Kč.

(3) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit zákaz činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce člena statutárního orgánu jakékoli povinné osoby a výkonu závislé práce vedoucího zaměstnance jakékoli povinné osoby.

§ 50b

(1) Přestupku podle § 44 až 48 se dopustí daňový poradce, který je fyzickou osobou podle § 20 odst. 1 a 2 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a který způsobí, že daňový poradce, který je právnickou osobou, poruší povinnosti, jejichž porušení by bylo přestupkem podle § 44 až 48, pokud by toto porušení nezpůsobil daňový poradce, který je touto fyzickou osobou.

(2) Daňový poradce, který je právnickou osobou, neodpovídá za přestupek podle § 44 až 48, pokud porušení povinností, které by bylo tímto přestupkem, způsobil daňový poradce, který je fyzickou osobou podle odstavce 1.

§ 50c

Přestupky příslušné profesní komory

(1) Příslušná profesní komora se dopustí přestupku tím, že

• a) poruší některou z povinností souvisejících s metodickou informací podle § 21 odst. 11,

• b) nesplní povinnost předložit Úřadu přehled podle § 27 odst. 3,

• c) nesplní povinnost zveřejnit přehled podle § 27 odst. 3,

• d) nesplní informační povinnost podle § 37 odst. 1, nebo

• e) nesplní povinnost sdělit Úřadu informace podle § 52a odst. 2 a 3.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu, jde-li o přestupek

• a) podle odstavce 1 písm. a), b), do 2 500 000 Kč,

• b) podle odstavce 1 písm. c), d), e), do 1 000 000 Kč.

Společná ustanovení k přestupkům

§ 51

Opakovaným spácháním přestupku se rozumí spáchání přestupku pachatelem během 12 měsíců od nabytí právní moci rozhodnutí o stejném přestupku, z něhož byl obviněný uznán vinným.

§ 51a

U přestupku podle tohoto zákona, za který tento zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 1 000 000 Kč, činí promlčecí doba 5 let. Byla-li promlčecí doba u tohoto přestupku přerušena, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 10 let od jeho spáchání.

§ 52

(1) Přestupky podle tohoto zákona projednává Úřad. Přestupky podle tohoto zákona projednává také

• a) Česká národní banka u povinných osob, vůči nimž vykonává dohled, s výjimkou přestupku podle § 49a,

• b) orgán Celní správy České republiky vykonávající dozor nad dodržováním zákona upravujícího hazardní hry u povinných osob podle § 2 odst. 1 písm. c),

• c) Česká obchodní inspekce u povinných osob podle § 2 odst. 1 písm. i) a j),

• d) příslušná profesní komora u povinných osob podle § 2 odst. 1 písm. e) a g).

(2) Přestupky zaměstnanců povinné osoby a fyzických osob, které jsou pro povinnou osobu činné jinak než v základním pracovněprávním vztahu, projednává Úřad nebo jiný dozorčí úřad, který je příslušný k projednání přestupku dané povinné osoby.

(3) Přestupky zaměstnanců Úřadu, jiných dozorčích úřadů nebo Rady pro veřejný dohled nad auditem a fyzických osob, které jsou pro Úřad, jiný dozorčí úřad nebo Radu pro veřejný dohled nad auditem činné jinak než v základním pracovněprávním vztahu, projednává ten orgán, jehož je daná fyzická osoba zaměstnancem nebo pro nějž je činná jinak než v základním pracovněprávním vztahu.

(4) Zjistí-li Úřad skutečnosti vedoucí k zahájení řízení o přestupku, k jehož projednání je příslušná příslušná profesní komora, předá tato zjištění k projednání této příslušné profesní komoře, pokud se nejedná o zjištění skutečností v rámci kontroly zahájené Úřadem podle § 37 odst. 2; i takové zjištění však může Úřad příslušné profesní komoře předat k projednání. Nezahájí-li příslušná profesní komora do 60 dnů ode dne, kdy jí bylo zjištění předáno, kontrolu nebo řízení o přestupku, může řízení o přestupku zahájit Úřad. O zahájení řízení o přestupku Úřad příslušnou profesní komoru vyrozumí.

(5) Přestupky podle § 50 projednává celní úřad.

(6) Není-li pokuta uložená za přestupek podle § 50 ve lhůtě splatnosti zaplacena, celní úřad může na její úhradu použít peněžní hotovost zadrženou podle § 42a.

(7) Pokutu za přestupek podle tohoto zákona, kterou uložil Úřad, vybírá Úřad.

§ 52a

(1) Úřad vede evidenci zahájených a ukončených řízení o přestupcích podle § 43 až 49 a 50a (dále jen „evidence“).

(2) Příslušný orgán, který zahájil řízení o přestupku podle § 43 až 49 nebo 50a, sdělí Úřadu do 15 dnů ode dne zahájení řízení o přestupku za účelem zápisu do evidence následující údaje:

• a) datum zahájení řízení o přestupku,

• b) identifikační údaje podezřelého z přestupku,

• c) zákonné označení přestupku,

• d) popis skutku, v němž je přestupek spatřován, a

• e) označení orgánu, který vede řízení o přestupku.

(3) Po pravomocném ukončení řízení o přestupku podle § 43 až 49 nebo 50a sdělí orgán, který řízení vedl, do 15 dnů Úřadu za účelem zápisu do evidence údaj o způsobu ukončení řízení a zároveň mu zašle stejnopis pravomocného rozhodnutí o přestupku.

(4) Evidence je vedena elektronicky. Údaje z evidence poskytne Úřad dozorčímu úřadu nebo Radě pro veřejný dohled nad auditem pro plnění úkolů vyplývajících z předmětu jejich činnosti na vyžádání nebo způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(5) Úřad průběžně sleduje jednotlivě vedená řízení o přestupcích podle § 43 až 49 a 50a a na vyžádání dozorčích úřadů nebo Rady pro veřejný dohled nad auditem je informuje o předchozích řízeních vedených s týmž subjektem a řízeních s podobným předmětem.

§ 53

(1) Orgán, který vydal rozhodnutí o přestupku podle § 43 až 49 nebo § 50a, uveřejní jeho výrokovou část způsobem umožňujícím dálkový přístup bez zbytečného odkladu poté, co se stane pravomocným, a to po dobu 5 let od okamžiku, kdy se stalo rozhodnutí pravomocným.

(2) V případě, že by postup podle odstavce 1 v konkrétním případě vedl k ohrožení stability finančních trhů, probíhajícího trestního nebo správního řízení, plnění úkolů podle tohoto zákona nebo jiných úkolů ve veřejném zájmu anebo pokud by tento postup nepřiměřeným způsobem zasáhl do zájmů dotčených osob, orgán, který rozhodnutí vydal,

• a) odloží zveřejnění do doby, než tyto překážky pominou,

• b) uveřejní výrokovou část rozhodnutí v anonymizované podobě, nebo

• c) výrokovou část rozhodnutí neuveřejní, pokud by postup podle písmene a) nebo b) nebyl dostatečný.

(3) Orgán, který vydal rozhodnutí uveřejněné podle odstavce 1 nebo 2, uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup výrokovou část pravomocného rozhodnutí, kterým bylo toto rozhodnutí zrušeno nebo změněno, a to bez zbytečného odkladu poté, co se o něm dozví. Na toto uveřejnění se přiměřeně použije odstavec 2, vždy se však uveřejní alespoň informace o tom, že rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno.

(4) V případě, že rozhodnutí o přestupku auditora vydala Komora auditorů České republiky, uveřejní výrokovou část pravomocného rozhodnutí o přestupku podle odstavce 1 nebo 2 nebo výrokovou část pravomocného rozhodnutí, kterým bylo pravomocné rozhodnutí podle odstavce 1 nebo 2 zrušeno nebo změněno, v rejstříku auditorů.

ČÁST SEDMÁ

SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 54

(1) Povinnosti, které tento zákon ukládá povinným osobám, se vztahují pouze k činnostem, které jsou předmětem jejich podnikání nebo jimi poskytovaných služeb.

(2) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, mají povinné osoby uvedené v § 2 odst. 2 písm. a) a b) práva a povinnosti, které tento zákon stanoví pro příslušný typ povinné osoby uvedené v § 2 odst. 1.

(3) Částkou uvedenou v eurech, nestanoví-li tento zákon jinak, se pro účely tohoto zákona rozumí odpovídající hodnota v jakékoliv měně stanovená podle kurzu vyhlášeného Českou národní bankou a platného pro den, ve kterém je plněna povinnost podle tohoto zákona; pokud tento kurz ještě není v tomto dni k dispozici, použije se kurz platný pro předchozí den.

(4) Je-li obchod rozdělen na několik samostatných plnění, která spolu souvisí, je hodnotou obchodu součet hodnoty těchto plnění.

(5) Pro účely tohoto zákona se za platbu v hotovosti považuje platba provedená drahým kovem nebo drahým kamenem podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu, jinou vysoce hodnotnou komoditou nebo virtuálním aktivem.

(6) Povinná osoba, za kterou nabízejí její produkty nebo služby třetí osoby, zajistí, aby tyto osoby uplatňovaly postupy k předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu ve stejném rozsahu jako tato povinná osoba.

(7) Za obchodní vztah se vždy považuje

• a) smlouva o účtu,

• b) jednorázový vklad,

• c) pojistná smlouva,

• d) poskytování platebních služeb prostřednictvím elektronických peněz nebo veřejné mobilní telefonní sítě nebo

• e) finanční záruka.

(8) Povinnosti a omezení vztahující se k politicky exponovaným osobám uplatní povinná osoba ještě nejméně po dobu 12 měsíců ode dne, kdy politicky exponovaná osoba přestala vykonávat příslušnou funkci; vždy však do doby, než povinná osoba na základě hodnocení rizik vyloučí u klienta riziko specifické pro politicky exponované osoby. Po tuto dobu se ve stejném rozsahu uplatní také vůči klientovi, jehož skutečným majitelem je politicky exponovaná osoba, a vůči osobě, o níž je povinné osobě známo, že jedná ve prospěch politicky exponované osoby.

(9) Ustanovení vztahující se ke klientovi se přiměřeně použijí i vůči osobě jednající za klienta.

(10) Pro účely tohoto zákona se jednáním za klienta rozumí rovněž jednání svěřenského správce v rámci správy svěřenského fondu.

(11) Ustanovení vztahující se k cenným papírům se použijí i na zaknihované cenné papíry, ledaže to vylučuje jejich povaha.

(12) Pro účely správního dozoru, řízení o přestupcích a povinnosti mlčenlivosti, včetně sankcí za porušení mlčenlivosti, se na notářskou komoru podle § 29 zákona č. 358/1992 Sb., notářský řád, hledí jako na Notářskou komoru České republiky.

§ 54a

Společná ustanovení o advokátech a právnických osobách zřízených za účelem výkonu advokacie

(1) Je-li povinnou osobou advokát, který vykonává advokacii jako společník právnické osoby zřízené za účelem výkonu advokacie podle zákona o advokacii, za pobočku nebo dceřinou obchodní korporaci této povinné osoby se považuje pobočka nebo dceřiná obchodní korporace právnické osoby, které je společníkem.

(2) Zaměstnanec právnické osoby zřízené za účelem výkonu advokacie se pro účely právní úpravy boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu považuje za zaměstnance všech společníků této právnické osoby, kteří jsou členy statutárního orgánu této právnické osoby, pokud nelze určit, pro kterého společníka zaměstnanec v rámci výkonu závislé práce plnil povinnosti podle tohoto zákona nebo tyto povinnosti plnit měl. Věta první se použije obdobně i na fyzickou osobu, která je pro právnickou osobu zřízenou za účelem výkonu advokacie činná jinak než v základním pracovněprávním vztahu.

(3) Za povinnosti podle § 16, 21 až 22, 23, § 24 odst. 1 a § 24a odpovídá pouze ten společník právnické osoby zřízené za účelem výkonu advokacie, který byl pověřen podle § 22a, pokud k takovému pověření došlo. Při pověření osoby a rozsahu jejích povinností podle věty první se na právnickou osobu zřízenou za účelem výkonu advokacie hledí, jako by byla povinnou osobou namísto jejích společníků. Tímto není dotčena odpovědnost společníků, kteří jsou členy statutárního orgánu, za porušení povinností podle § 22a a možnost Úřadu požadovat plnění povinností podle § 24 odst. 1 nebo 3 po kterémkoliv společníkovi právnické osoby zřízené za účelem výkonu advokacie samostatně.

§ 55

(1) Řízení vedené podle tohoto zákona je vždy neveřejné.

(2) Na základě přijatého oznámení podezřelého obchodu, jiného podnětu nebo informací získaných při vlastní činnosti provádí Úřad šetření. Úřad nemusí provádět šetření, pokud to s ohledem na zájem chráněný tímto zákonem není účelné.

(3) Po ukončení šetření Úřad bez zbytečného odkladu vhodným způsobem vyrozumí o této skutečnosti toho, kdo podal oznámení podezřelého obchodu. Jiná osoba se o šetření a jeho ukončení nevyrozumívá.

(4) Zaměstnanci Úřadu se při výkonu činností podle tohoto zákona prokazují služebním průkazem, jehož vzor stanoví vyhláškou Ministerstvo financí.

§ 57

Přechodná ustanovení

(1) Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle tohoto zákona, s výjimkou řízení o přestupku nebo jiném správním deliktu, spáchaném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud je předchozí právní úprava pro obviněného příznivější.

(2) Osoba, která ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona vykonává činnost na základě poštovní smlouvy a za podmínek stanovených zákonem o poštovních službách, jejímž účelem je dodání poukázané peněžní částky, může v této činnost bez osvědčení o způsobilosti podle § 29 pokračovat nejdéle po dobu 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(3) Povinná osoba uvedená v § 2 odst. 1 písm. a) až d), h) a i), která má vypracovaný systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření podle dosavadních právních předpisů, vypracuje do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření ve smyslu § 21 odst. 2.

(4) Úvěrová instituce, finanční instituce uvedená v § 2 odst. 1 písm. b) bodech 5, 6, 10 a 11 a povinná osoba uvedená v § 2 odst. 1 písm. c), která má vypracovaný systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření podle dosavadních právních předpisů, doručí do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona ministerstvu systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření vypracovaný ve smyslu § 21 odst. 2.

§ 58

Zrušovací ustanovení

Zrušují se:

• 1. Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů.

• 1. Vyhláška č. 343/2004 Sb., kterou se stanoví vzor tiskopisu podle § 5 odst. 5 zákona č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů.

• 1. Vyhláška č. 344/2004 Sb., o plnění oznamovací povinnosti podle zákona č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů.

• 1. Vyhláška č. 283/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 344/2004 Sb., o plnění oznamovací povinnosti podle zákona č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů.

§ 59

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.

Vlček v. r.

Klaus v. r.

Topolánek v. r.

Příloha č. 1

Drahé kovy a drahé kameny

A. Drahé kovy

• 1. Zlato

• 1. Stříbro

• 1. Platina

• 1. Iridium

• 1. Osmium

• 1. Palladium

• 1. Rhodium

• 1. Ruthenium

B. Drahé kameny

• 1. Diamant

• 1. Rubín

• 1. Safír

• 1. Smaragd

Příloha č. 2 k zákonu č. 253/2008 Sb.

Demonstrativní výčet faktorů možného zvýšeného rizika podle § 21a odst. 1 a § 30a odst. 2

• 1. Rizikové faktory klienta:

• a) obchodní vztah je realizován za neobvyklých okolností,

• b) země původu klienta je v zeměpisné oblasti se zvýšeným rizikem, jak je stanoveno v bodě 3,

• c) právnická osoba nebo svěřenský fond jsou osobním nástrojem držby aktiv,

• d) klient je obchodní korporací, v níž mohou působit pověření akcionáři nebo společníci nebo která vydává akcie ve formě na doručitele,

• e) klient při své podnikatelské činnosti ve velké míře využívá hotovost,

• f) vlastnická struktura klienta se zdá neobvyklá nebo příliš složitá vzhledem k povaze jeho obchodní činnosti,

• g) klient je osobou oprávněnou ze životního pojištění,

• h) předmět činnosti klienta je spojen se zvýšeným rizikem.

• 1. Faktory týkající se produktů, služeb, transakcí nebo distribučních kanálů:

• a) využívání služeb privátního bankovnictví,

• b) využívání produktů nebo transakcí, které by mohly napomáhat anonymitě,

• c) obchodní vztahy nebo transakce bez osobní přítomnosti klienta nebo za něj jednající fyzické osoby a bez určitých bezpečnostních opatření, jako jsou například elektronické podpisy,

• d) příchozí platby od neznámých nebo nespřízněných třetích osob, nebo

• e) nové produkty a nové obchodní postupy, včetně nových distribučních systémů, a použití nových nebo rozvíjejících se technologií pro nové nebo již existující produkty.

• 1. Faktory zeměpisného rizika:

• a) země, které byly orgány Evropské unie nebo mezinárodními institucemi, zabývajícími se opatřeními proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, financování terorismu nebo šíření zbraní hromadného ničení označeny jako země, které nemají účinné systémy pro boj proti praní peněz a financování terorismu, nebo se podílí na nelegálním šíření zbraní hromadného ničení,

• b) země, které byly ve věrohodných zdrojích označeny jako země s významnou úrovní korupce nebo jiné trestné činnosti,

• c) země, na něž byly uvaleny sankce, embarga nebo podobná omezující opatření uložená například Evropskou unií nebo Organizací spojených národů, nebo

• d) země, které poskytují finanční prostředky nebo podporu pro teroristickou činnost nebo ve kterých působí identifikované teroristické organizace.

Příloha č. 3 k zákonu č. 253/2008 Sb.

Umělecká díla

Kód nomenklatury celního sazebníku44)	Název zboží
5805	Tapisérie zhotovené ručně podle originální předlohy poskytnuté umělcem, nejvýše však v 8 kopiích.
6304	Nástěnné textilie, zhotovené ručně podle originální předlohy poskytnuté umělcem, nejvýše však v 8 kopiích.
9701	Obrazy, malby, kresby, koláže a podobná výtvarná díla, zhotoveny zcela výhradně ručně umělcem, kromě plánů a výkresů pro architektonické, technické, průmyslové, obchodní, topografické nebo podobné účely, ručně dekorované a zhotovené předměty, divadelní kulisy, ateliérová a podobná malovaná pozadí.
9702	Původní rytiny, tisky a litografie, které jsou zhotoveny umělcem bezprostředním přetiskem v omezeném počtu exemplářů v černobílém nebo barevném provedení, a to výhradně ručně nikoli mechanickým nebo fototechnickým postupem.
9703	Původní plastiky a sochy z jakéhokoliv materiálu, pokud byly zcela zhotoveny umělcem; odlévané sochy do 8 kusů, pokud výroba probíhá pod dohledem umělce nebo jeho právního zástupce.

Uměleckým dílem se pro účely tohoto zákona rozumí dílo, které odpovídá současně kódu nomenklatury celního sazebníku a výslovně uvedenému slovnímu popisu k tomuto kódu v textové části této přílohy.

^1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz a financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/843 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a směrnice 2009/138/ES a 2013/36/EU. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1153 ze dne 20. června 2019 o stanovení pravidel usnadňujících používání finančních a dalších informací k prevenci, odhalování, vyšetřování či stíhání určitých trestných činů a o zrušení rozhodnutí Rady 2000/642/SVV.

^2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1672 ze dne 23. října 2018 o kontrolách peněžní hotovosti vstupující do Unie nebo ji opouštějící a o zrušení nařízení (ES) č. 1889/2005. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1113 ze dne 31. května 2023 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a některých kryptoaktiv a o změně směrnice (EU) 2015/849 (přepracované znění).

^3) Zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku.

^4) § 91 až 115 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.

^7) § 2 odst. 1 písm. v) zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů.

^8) § 81 a násl. zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.

^16) § 214 až 302 občanského zákoníku.

^17) § 2 zákona č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí.

^20) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1113 ze dne 31. května 2023 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a některých kryptoaktiv a o změně směrnice (EU) 2015/849 (přepracované znění).

^21) Například § 44 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů.

^22) § 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 358/1992 Sb.

^23) § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 358/1992 Sb.

^24) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů.

^27) § 5 zákona č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů.

^28) Například § 38 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, § 19 zákona č. 377/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 21 zákona č. 85/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^29) Například vyhláška ministra zahraničních věcí č. 61/1974 Sb., o Smlouvě o nešíření jaderných zbraní, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 96/1975 Sb., o Úmluvě o zákazu vývoje, výroby a hromadění zásob bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o jejich zničení, sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 14/2009 Sb. m. s., kterým se nahrazuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí vyhlášené pod č. 94/1997 Sb. o přijetí Úmluvy o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení.

^30) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES.

^31) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů). Zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů.

^32) Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů.

^33) Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), ve znění pozdějších předpisů.

^34) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.

^35) Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon).

^36) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů.

^37) Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^38) Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů.

^39) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1675 ze dne 14. července 2016, kterým se směrnice (EU) 2015/849 Evropského parlamentu a Rady doplňuje o identifikaci vysoce rizikových třetích zemí se strategickými nedostatky, v platném znění.

^40) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1502 ze dne 8. září 2015, kterým se stanoví minimální technické specifikace a postupy pro úrovně záruky prostředků pro elektronickou identifikaci podle čl. 8 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu.

^41) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES.

^42) Čl. 3 odst. 1 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/1108 ze dne 7. května 2018, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 o regulační technické normy týkající se kritérií pro určení ústředních kontaktních míst vydavatelů elektronických peněz a poskytovatelů platebních služeb a pravidel pro činnost těchto ústředních kontaktních míst.

^43) Čl. 51 až 57 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/843.

^44) Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 ocelní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, v platném znění.

^45) Rozhodnutí Rady 2007/845/SVV ze dne 6. prosince 2007 o spolupráci mezi úřady pro vyhledávání majetku z trestné činnosti v jednotlivých členských státech v oblasti vysledování a identifikace výnosů z trestné činnosti nebo jiného majetku v souvislosti s trestnou činností.

^46) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV.

^47) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/776 ze dne 11. května 2021, kterým se zavádí šablony určitých formulářů a technická pravidla pro účinnou výměnu informací podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1672 o kontrolách peněžní hotovosti vstupující do Unie nebo ji opouštějící.

^48) Zákon č. 168/2025 Sb., o regulaci lobbování.

^49) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1672 ze dne 23. října 2018 o kontrolách peněžní hotovosti vstupující do Unie nebo ji opouštějící a o zrušení nařízení (ES) č. 1889/2005.

^50) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012, v platném znění.