Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách, ve znění pozdějších předpisů

Typ Vyhláška
Publikace 2009-06-22
Stav Platný
Zdroj e-Sbírka
článků 5
Historie novel JSON API

Mezi

nesmí být tento prostor menší než 0,03 mrad.

Délka (*) (m) Průměr u paluby (cm) Průměr u stěžňového kříže (cm) Průměr u stěžňové spojky (cm)
10 20 17 15
11 22 17 15
12 24 19 17
13 26 21 18
14 28 23 19
15 30 25 21
16 32 26 22
17 34 28 23
18 36 29 24
19 39 31 25
20 41 33 26
21 43 34 28
22 44 35 29
23 46 37 30
24 49 39 32
25 51 41 33
(*) Vzdálenost od stěžňového kříže k palubě.

Má-li stěžeň dvě ráhna, musí se průměr zvýšit nejméně o 10 %. Má-li stěžeň více než dvě ráhna, musí se průměr zvýšit nejméně o 15 %. V případě stěžňů procházejících palubou musí průměr u paty stěžně činit nejméně 75 % průměru stěžně na úrovni paluby.

Délka (*) (m) Průměr u paty (cm) Průměr v polovině délky (cm) Průměr u kování (**) (cm)
4 8 7 6
5 10 9 7
6 13 11 8
7 14 13 10
8 16 15 11
9 18 16 13
10 20 18 15
11 23 20 16
12 25 22 17
13 26 24 18
14 28 25 20
15 31 27 21
() Celková délka košové čnělky bez vrcholu stěžně. (*) Průměr košové čnělky na úrovni kování vrcholu stěžně.

Jsou-li ke košové čnělce připojeny ráhnové plachty, zvyšují se rozměry uvedené v tabulce o 10 %.

Délka (*) Průměr u přídě Průměr v polovině délky
(m) (cm) (cm)
4 14,5 12,5
5 18 16
6 22 19
7 25 23
8 29 25
9 32 29
10 36 32
11 39 35
12 43 39
(*) Celková délka příďového čelenu.
Délka (*) (m) 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Průměr u přídě (cm) 7 10 14 17 21 24 28 31 35
(*) Celková délka čelenní čnělky.
Délka (*) (m) 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16
Průměr (cm) 14 15 16 17 18 20 21 23 24 25 26 27
(*) Celková délka hlavního vratipně.
Délka (*) (m) 4 5 6 7 8 9 10
Průměr (cm) 10 12 14 16 17 18 20
(*) Celková délka vratiráhna.

Záplety musí být omotané a konce musí být zakončeny.

Délka stěžně (*) (m) 11 12 13 14 15 16 17 18
Pevnost v tahu předního stěhu (kN) 160 172 185 200 220 244 269 294
Pevnost v tahu úponů (kN) 355 415 450 485 525 540 630 720
Počet kabelů a lan úponů na jedné straně 3 3 3 3 3 3 4 4
(*) Vzdálenost od stěžňového koše nebo stěžňového kříže k palubě.
Délka stěžně (*) (m) < 13 13 - 18 > 18
Pevnost v tahu pardunu (kN) 89 119 159
Pevnost v tahu košové čnělky (kN) 89 119 159
Délka košové čnělky (m) < 6 6 - 8 > 8
Pevnost v tahu stěhu pro létavku (kN) 58 89 119
Délka čelenní čnělky (m) < 5 5 - 7 > 7
Pevnost v tahu úponů příďového čelenu (kN) 58 89 119
(*) Vzdálenost od stěžňového koše nebo stěžňového kříže k palubě.
Výtlak vody děleno počtem stěžňů (m3) Snížení (%)
> 20 až 30 20
10 až 20 35
< 10 60

Minimální pevnost v tahu a průměr pro pevnou takeláž musí v poměru k ploše plachet splňovat tyto minimální požadavky:

Druh pohyblivé takeláže Materiál lana Plocha plachet (m2) Minimální pevnost v tahu (kN) Průměr lana (mm)
Spouště stěhové plachty Ocelový drát do 35 20 6
> 35 38 8
Vlákno (PP) Průměr lana nejméně 14 mm a jedna lanovnice na každých započatých 25 m2
Spouště vratiplachty Spouště košové plachty Ocelový drát do 50 20 6
> 50 až 80 30 8
> 80 až 120 60 10
> 120 až 160 80 12
Vlákno (PP) Průměr lana nejméně 18 mm a jedna lanovnice na každých započatých 30 m2
Otěže stěhové plachty Vlákno (PP) do 40 14
> 40 18
U ploch plachet větších než 30 m2 musí mít otěž podobu táhlice nebo ji musí být možné ovládat pomocí navijáku
Otěže vratiplachty/košové plachty Ocelový drát < 100 60 10
100 až 150 85 12
> 150 116 14
U otěží košových plachet jsou nezbytné pružné spojovací prvky.
Vlákno (PP) Průměr lana nejméně 18 mm a nejméně tři lanovnice. Je-liplocha plachet větší než 60 m2, jedna lanovnice na 20 m2
Ocelový drát (mm) 6 7 8 9 10 11 12
Vlákno (mm) 16 18 20 22 24 26 28
Lanovnice (mm) 100 110 120 130 145 155 165

KAPITOLA 16

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA PLAVIDLA, KTERÁ JSOU URČENA K POUŽITÍ JAKO SOUČÁST TLAČNÉ NEBO VLEČNÉ SESTAVY NEBO BOČNĚ SVÁZANÉ SESTAVY

Jsou-li na tlačných člunech kormidelní zařízení, obytné prostory, strojovny nebo kotelny, platí pro ně příslušné požadavky této přílohy.

KAPITOLA 17

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA PLOVOUCÍ STROJE

Do osvědčení plavidla se o použití mobilních nádrží provede příslušný záznam.

Momenty, které mohou působit současně, se sčítají.

MW = c . pW . A IW + T2 kNm

kde

c = koeficient odporu v závislosti na tvaru. U rámových konstrukcí c = 1,2 a u plnostěnných nosníků c = 1,6. Obě hodnoty berou v úvahu nárazy větru. Za povrchovou plochu vystavenou větru se považuje celá plocha uzavřená obrysem rámové konstrukce.

pw = specifický tlak větru; použije se jednotně hodnota 0,25 kN/m^2;

A = boční plocha nad rovinou největšího přípustného ponoru v m^2;

Iw = vzdálenost od středu boční plochy A k rovině největšího přípustného ponoru v m.

Ma = 10 . D.MG¯ . sinφ kNm

kde:

MG¯ = metacentrická výška v m;

φ = úhel náklonu ve stupních.

Tento vzorec se použije až do úhlů náklonů 10° nebo až do úhlu náklonu, který odpovídá ponoření okraje paluby nebo vynoření dna; rozhodující je nejmenší úhel.

Vzorec lze u šikmých bočních stěn použít až do úhlů náklonu 5°; platí rovněž mezní podmínky stanovené v kap. 17.07.3 a 17.07.4. Pokud zvláštní tvar plováku(ů) neumožňuje takovéto zjednodušení, vyžadují se křivky ramena páky vratného momentu podle kap. 17.07.2 písm. c).

h = 0,30 - 0,28 · φn [m]

φn je úhel náklonu, od něhož křivka ramena páky vratného momentu vykazuje záporné hodnoty (rozsah stability); nesmí být menší než 20° nebo 0,35 rad a do vzorce se dosazuje nejvýše 30° nebo 0,52 rad, přičemž se pro použije radián(rad) (1° = 0,01745 rad);

h = 0,20 – 0,23 · φn [m]

přičemž je úhel náklonu, od něhož křivka vyrovnávacího ramena páky vykazuje záporné hodnoty; do vzorce se dosazuje nejvýše 30° nebo 0,52 rad.

Zbývajícím ramenem páky vratného momentu se rozumí největší rozdíl mezi 0° a 30° náklonu mezi křivkou ramena páky vratného momentu a křivkou ramena páky klopného momentu. Pokud se voda dostane k otvoru směřujícímu dovnitř plavidla při úhlu náklonu menším než úhel náklonu odpovídající největšímu rozdílu mezi křivkami ramena páky, vezme se v úvahu rameno páky odpovídající tomuto úhlu náklonu.

a současně platí podmínky uvedené v kap. 17.10.2.

KAPITOLA 18

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA PRACOVNÍ PLAVIDLA

Tato odchylka se zapíše do osvědčení plavidla.

KAPITOLA 19

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA PLAVIDLA PROVOZOVANÁ NA VNITROZEMSKÝCH VODNÍCH CESTÁCH V ZÓNĚ 4

KAPITOLA 20

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA REKREAČNÍ PLAVIDLA

KAPITOLA 21

STABILITA PLAVIDEL PŘEVÁŽEJÍCÍCH KONTEJNERY

hKZ = cKZ . v2LWL.KG¯-T´2 m

kde je:

cKZ parametr (cKZ = 0,04) [s^2/m]

v nejvyšší rychlost plavidla oproti vodě [m/s];

KG výška těžiště naloženého plavidla nad základnou [m];

T' ponor naloženého plavidla [m].

hKW = cKW . A´D´.IW+T´2 m

kde je:

cKW parametr (cKW ^= 0,025) [t/m2];

A' boční plocha nad příslušnou rovinou ponoru naloženého plavidla [m^2];

D' výtlak naloženého plavidla [t];

lw výška těžiště boční plochy A' nad příslušnou rovinou ponoru [m];

T' ponor naloženého plavidla [m].

hKfO =cKfOD´ . ∑ b . l . b - 0,55 . b m

kde je:

cKfO parametr (cKfO = 0,015) [t/m^2];

b šířka dotyčného úložného prostoru nebo části úložného prostoru [m] - části sběrných prostor s volnými hladinami kapalin vznikají vodotěsným podélným nebo příčným rozdělením, které vytváří samostatné úseky s volným pohybem vody;

l délka dotyčného úložného prostoru nebo úseku úložného prostoru [m];

D' výtlak naloženého plavidla [t].

Hodnota BWL2 . F nesmí být pro žádný výtlak menší než 11,5 (11,5 = 1/tan5°).

Rozhodující je nižší hodnota KGzul¯ podle vzorce a) nebo b). V těchto vzorcích:

KGzul¯ nejvyšší přípustná výška těžiště naloženého plavidla nad jeho základnou [m];

KM¯ výška metacentra nad základnou [m] podle přibližného vzorce v kap. 22.02.3;

F příslušný skutečný volný bok při " L [m];

Z parametr pro odstředivou sílu způsobenou otáčením

Z = 0,7 . v29,81 . 1,25 . LWL = 0,04 . v2LWL -

V nejvyšší rychlost plavidla proti odporu vody [m/s];

Tm příslušný průměrný ponor [m];

hKW klopné rameno páky způsobené bočním tlakem větru podle kap. 22.02.1 písm. d) [m];

hKfO součet klopných ramen páky způsobených volnými hladinami kapalin podle kap. 22.02.1 písm. e) [m].

Nejsou-li k dispozici hydrostatické křivky, lze hodnotuKM¯ pro výpočet podle kap. 22.02.2 a kap. 22.03.2 určit pomocí přibližného vzorce:

KM¯ = BWL212,5 - TmH . Tm + Tm2 m

KM¯ = BWL212,5 - 1,2 . TmH . Tm + Tm2 m

Hodnota BWLF´ menší než 6,6 a

hodnota I - i2 . ꓯ1-1,5.FF´ nesmí být pro žádný výtlak menší než 0.

Rozhodující je nižší hodnota KGzul¯ podle vzorce a) nebo b). Kromě výrazů definovaných výše v těchto vzorcích platí:

I příčný moment setrvačnosti oblasti vodorysky při Tm [m^4], (přibližný vzorec viz kap. 22.03.3);

i příčný moment setrvačnosti oblasti vodorysky souběžné se základnou, při výšce Tm = 23F´ m4;

ꓯ výtlak vody plavidla při Tm [m^3];

F' ideální volný bok F´= H´ - Tm [m] nebo F´ = a . BWL2 . B m, rozhodující je nejnižší hodnota;

a svislá vzdálenost mezi spodní hranou otvoru, který se v případě náklonu ponoří první, a vodoryskou v rovné poloze plavidla [m];

b vzdálenost téhož otvoru od středu plavidla [m];

H' ideální boční výška H´ = H + q0,9 . L . BWL m;

q součet objemů palubních přístřešků, jícnů, palubních mezinástaveb a jiných nástaveb do výšky nejvýše 1,0 m nad H nebo do nejnižšího otvoru ve zvažovaném objemu; rozhodující je nejmenší hodnota. Části objemů, které se nacházejí v rozsahu 0,05 L od konců plavidla, se neberou v úvahu [m^3].

Nejsou-li k dispozici hydrostatické křivky, lze hodnotu příčného momentu setrvačnosti I oblasti vodorysky vypočítat podle přibližného vzorce:

I = BWL2 . ꓯ12,5 - TmH . Tm m4

I = BWL2 . ꓯ12,7 - 1,2 . TmH . Tm m4.

KAPITOLA 22

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA PLAVIDLA DELŠÍ NEŽ 110 M

podélný: nejméně 0,10 L,

příčný: 0,59 m,

svislý: od základní roviny nahoru bez omezení.

podélný: nejméně 0,10 L,

příčný: 3,00 m,

svislý: od základní roviny 0,39 m směrem nahoru, vyjma odpadní jímky.

Předpokládá se zaplavitelnost 95 %. Odchylně od tohoto předpokladu lze použít tuto zaplavitelnost:

Pokud se výpočtem prokáže, že průměrná zaplavitelnost určitého oddělení je nižší, lze použít vypočtenou hodnotu.

se v bodě 52 osvědčení plavidla uvede, že splňují všechny požadavky písmen a) až d). Prokázání plovatelnosti, sklonu a stability oddělených částí plavidla podle písmene b) musí být provedeno podle „Správního pokynu č. 18“ uvedeném v dodatku II k příloze II „Minimální technické požadavky na plavidla na vnitrozemských vodních cestách zón 1, 2, 3 a 4“ směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky na plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS, ve znění směrnice 2006/137/ES, směrnice 2008/59/ES, směrnice 2008/87/ES, směrnice 2008/68/ES a směrnice 2008/126/ES.

mají dvojité dno vysoké nejméně 600 mm a takové dělení, aby se při zaplavení dvou přilehlých vodotěsných oddělení plavidlo neponořilo pod rovinu zbytkového výtlaku a zbývající bezpečnostní vzdálenost zůstala 100 mm,

nebo

mají dvojité dno vysoké nejméně 600 mm a dvojitý lodní trup se vzdáleností mezi boční stěnou plavidla a podélnou přepážkou nejméně 800 mm;

se v bodě 52 osvědčení plavidla uvede, že splňují všechny požadavky písmen a) až d).

KAPITOLA 22a

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA RYCHLÁ PLAVIDLA

Přístrojové desky pro obsluhu a kontrolu zařízení uvedených v kap. 22.11 se musí nacházet na samostatných a zřetelně označených místech v kormidelně. Totéž platí případně pro ovládací prvky ke spouštění kolektivních záchranných prostředků na vodu.

Pro oblasti nebo části zařízení, které musí být během provozu osvětleny, se použije červené světlo.

Je nutno zamezit odrazům. Musí být použity prostředky, kterými se zamezí oslnění slunečním světlem.

V kormidelně je nutno předejít reflexním povrchovým materiálům.

Prostory přístupné všem osobám a obytné prostory a příslušné zařízení musí být navrženo tak, aby osoby, které je řádně používají, neutrpěly zranění při běžném nebo nouzovém rozjezdu či zastavení nebo během manévrování při běžné plavbě a v případě poruchy nebo nesprávného ovládání.

Požár a místo jeho výskytu se zobrazuje automaticky na stanovišti trvale obsazeném posádkou.

KAPITOLA 23

VYBAVENÍ PLAVIDEL S OHLEDEM NA POSÁDKU

je zajištěno sledování uvedených veličin pomocí přístrojů, které v případě nesprávné funkce spustí v kormidelně akustické a vizuální signály. Akustické poplašné signály lze sloučit do jednoho akustického výstražného zařízení. Jakmile je porucha rozeznána, je možné je vypnout. Vizuální poplašné signály lze vypnout teprve po odstranění poruch, kvůli nimž byly spuštěny.

standard S1 a dodatečně vybavení příďovým dokormidlovacím zařízením, který lze ovládat z ovládacího stanoviště.

standard S1 a dodatečně vybavení příďovým dokormidlovacím zařízením, který lze ovládat z ovládacího stanoviště.

standard S1 a dodatečně vybavení hydraulicky nebo elektricky ovládanými spojovacími navijáky. Toto zařízení se však nevyžaduje, je-li plavidlo v čele tlačné sestavy vybaveno příďovým dokormidlovacím zařízením, který lze ovládat z ovládacího stanoviště tlačné motorové lodě.

standard S1 a dodatečně vybavení hydraulicky nebo elektricky ovládanými spojovacími navijáky. Toto zařízení se však nevyžaduje, je-li plavidlo v čele tlačné sestavy vybaveno příďovým dokormidlovacím zařízením, který lze ovládat z ovládacího stanoviště tlačného remorkéru.

standard S1 a dodatečně vybavení příďovým dokormidlovacím zařízením, které lze ovládat z ovládacího stanoviště. Toto se však nevyžaduje, pokud pohonný systém a kormidelní zařízení osobní lodě zaručuje rovnocennou manévrovatelnost.

KAPITOLA 24

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Čtení tohoto dokumentu nenahrazuje čtení příslušného vydání Sbírky zákonů. Neneseme odpovědnost za případné nepřesnosti vyplývající z převodu originálu do tohoto formátu.

Tento text je zveřejněn za vlastních podmínek opětovného použití zdroje e-Sbírka, nikoli pod licencí Legalize ani pod licencí volného díla. e-Sbírka
volné dílo (úřední díla podle § 3 písm. a) zákona č. 121/2000 Sb., autorského zákona)