Vyhláška o atestační zkoušce, zkoušce k vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu, závěrečné zkoušce akreditovaných kvalifikačních kurzů a aprobační zkoušce a o postupu při ověření znalosti českého jazyka (vyhláška o zkouškách podle zákona o nelékařských zdravotnických povoláních)

ČÁST PRVNÍ

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Tato vyhláška upravuje v souladu s právem

• a) atestační zkoušky k získání specializované způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického povolání,

• b) závěrečné zkoušky akreditovaného kvalifikačního kurzu k získání odborné způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického povolání,

• c) aprobační zkoušky k získání způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického povolání na území České republiky, při uznávání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání osob, na které se nevztahuje část první hlava sedmá zákona,

• d) postup při ověření znalosti českého jazyka.

ČÁST DRUHÁ

ATESTAČNÍ ZKOUŠKA

§ 2

Oborová atestační komise

(1) Atestační zkouška se koná před oborovou atestační komisí (dále jen „atestační komise“) zřízenou ministerstvem podle zákona. Atestační komise má nejméně 3 členy. U praktické části atestační zkoušky, která se koná v akreditovaném zařízení, je přítomen nejméně 1 člen atestační komise a školitel akreditovaného zařízení. Členové atestační komise zvolí předsedu, který řídí jednání atestační komise a odpovídá za její činnost. Tuto volbu lze opakovat dvakrát. Pokud se nepodaří zvolit předsedu ani při druhé volbě, určí se losem.

(2) Atestační zkouška je přístupná pro zdravotnické pracovníky^2) a dále pro zaměstnance ministerstva, popřípadě zaměstnance pověřené organizace, kteří konání zkoušky administrativně zajišťují, a to s výjimkou porady o výsledku zkoušky nebo její části, která je neveřejná.

(3) O výsledku atestační zkoušky nebo její části rozhoduje atestační komise hlasováním. V případě nerozhodného výsledku hlasování rozhoduje hlas předsedy komise.

§ 3

Přihláška k atestační zkoušce

(1) Přihlášku k atestační zkoušce podává uchazeč ministerstvu, popřípadě pověřené organizaci. Správnost údajů uvedených v přihlášce potvrzuje školitel akreditovaného zařízení, v němž se uskutečňuje vzdělávací program, a zaměstnavatel uchazeče.

(2) Pokud uchazeč získal odbornou nebo specializovanou způsobilost k výkonu zdravotnického povolání v cizině nebo pokud uchazeč absolvoval v České republice akreditovaný zdravotnický studijní program s jiným vyučovacím jazykem než českým, připojí k přihlášce neověřenou kopii rozhodnutí ministerstva o uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání na území České republiky.

(3) Pokud uchazeči byly ministerstvem popřípadě pověřenou organizací započteny moduly, které absolvoval v rámci jiného specializačního vzdělávání, a certifikované kurzy, připojí k přihlášce k atestační zkoušce neověřenou kopii potvrzení o tomto započtení.

(4) Pokud uchazeči byla ministerstvem popřípadě pověřenou organizací započtena část dříve absolvovaného studia, připojí k přihlášce k atestační zkoušce neověřenou kopii potvrzení o tomto započtení.

(5) Pokud uchazeči byla ministerstvem popřípadě pověřenou organizací započtena odborná praxe, popřípadě její část, absolvovaná

• a) v jiném oboru specializace, pokud odpovídá její obsah a rozsah příslušnému vzdělávacímu programu, nebo

• b) v cizině, pokud odpovídá její obsah a rozsah příslušnému vzdělávacímu programu,

připojí k přihlášce k atestační zkoušce neověřenou kopii potvrzení o tomto započtení.

§ 4

Předpoklady pro vykonání atestační zkoušky

Předpokladem pro vykonání atestační zkoušky je splnění všech požadavků stanovených vzdělávacím programem pro daný obor specializačního vzdělávání.

§ 5

Termín a místo konání atestační zkoušky

(1) Atestační zkouška se koná v termínech, které stanoví ministerstvo, popřípadě pověřená organizace, pro jednotlivé obory specializačního vzdělávání; ministerstvo, popřípadě pověřená organizace, stanoví nejméně 2 termíny pro každý obor na příslušný kalendářní rok, a to nejpozději do 15. března na druhé pololetí daného kalendářního roku a do 15. září na první pololetí následujícího kalendářního roku. V případě potřeby stanoví ministerstvo, popřípadě pověřená organizace, další termíny atestační zkoušky.

(2) Ministerstvo, popřípadě pověřená organizace, stanoví místo konání atestační zkoušky a potvrdí je společně s termínem konání atestační zkoušky nejméně 30 kalendářních dnů před termínem atestační zkoušky všem uchazečům, kteří podali přihlášku ke zkoušce podle § 3 alespoň 50 kalendářních dní před termínem atestační zkoušky a splnili předpoklady uvedené v § 4. Ministerstvo, popřípadě pověřená organizace, rovněž vyrozumí členy atestační komise o termínu a místu konání atestační zkoušky. Ministerstvo, popřípadě pověřená organizace, zkoušku zruší, pokud se ve lhůtě 50 kalendářních dnů před termínem konání atestační zkoušky nepřihlásí alespoň 1 uchazeč v příslušném oboru.

(3) Ministerstvo, popřípadě pověřená organizace, uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup termíny konání atestačních zkoušek a aktuální seznam zkušebních otázek a doporučené literatury k atestační zkoušce v jednotlivých oborech.

§ 6

Obsah, průběh a hodnocení atestační zkoušky

(1) Atestační zkouška se skládá z části praktické a teoretické a probíhá zpravidla v jednom dni. Praktická část atestační zkoušky se koná v akreditovaném zařízení a předchází teoretické části atestační zkoušky.

(2) Před zahájením atestační zkoušky uchazeč prokáže svoji totožnost před atestační komisí a předloží doklad o zaplacení úhrady nákladů spojených s organizací příslušné části atestační zkoušky. O předložení dokladu totožnosti a dokladu o zaplacení úhrady nákladů spojených s organizací příslušné atestační zkoušky je proveden záznam do protokolu o atestační zkoušce. Skládá-li se atestační zkouška z více částí, může být prokázání totožnosti požadováno při každé části atestační zkoušky.

(3) Za praktickou část se považuje

• a) ověření úspěšného zvládnutí praktických výkonů,

• b) analýza předložených ošetřovatelských nebo laboratorně diagnostických problémů (případových studií, modelových situací), nebo

• c) obhajoba písemné práce.

Způsob vykonání praktické části atestační zkoušky se zaznamenává do protokolu o atestační zkoušce.

(4) Teoretická část atestační zkoušky spočívá v odpovědi na 3 odborné otázky. Otázky z teoretické části zkoušky se losují a zaznamenávají do protokolu o atestační zkoušce. Po vylosování otázek poskytne atestační komise uchazeči přiměřený čas na přípravu odpovědí, nejméně však 15 minut.

(5) V případě, že odpověď na některou ze zadaných otázek v teoretické části nebyla dostačující, ale uchazeč neprokázal zásadní neznalosti, atestační komise umožní uchazeči losování doplňující otázky. Doplňující otázku umožní losovat pouze jednou v celém průběhu atestační zkoušky. Znění doplňující otázky se zaznamenává rovněž do protokolu o atestační zkoušce.

(6) Jednotlivé části atestační zkoušky a její celkový výsledek jsou hodnoceny prospěl nebo neprospěl.

(7) Pokud je praktická část atestační zkoušky hodnocena neprospěl, v teoretické části atestační zkoušky se nepokračuje a celkové hodnocení atestační zkoušky zní „neprospěl“. Pokud uchazeč v teoretické části atestační zkoušky i po případné doplňující otázce neprospěl, celkové hodnocení uchazeče u atestační zkoušky zní „neprospěl“.

(8) Celkové hodnocení atestační zkoušky vyhlásí atestační komise po poradě o výsledku atestační zkoušky. Hodnocení jednotlivých částí atestační zkoušky a celkové hodnocení atestační zkoušky se zaznamenává do protokolu o atestační zkoušce. Bez zbytečného odkladu po úspěšném vykonání atestační zkoušky obdrží uchazeč potvrzení o vykonání zkoušky, dále nejdéle do 30 dnů ode dne úspěšného vykonání atestační zkoušky diplom, a rovněž dodatek k diplomu, pokud se vydává.

§ 7

Neúčast na atestační zkoušce, odstoupení od atestační zkoušky, její opakování

(1) Nemůže-li se uchazeč dostavit k atestační zkoušce v termínu, na který byl pozván, může svou neúčast omluvit ministerstvu, popřípadě pověřené organizaci. Za omluvu se považuje

• a) písemná omluva doručená ministerstvu, popřípadě pověřené organizaci před termínem atestační zkoušky,

• b) v případě závažného důvodu písemná omluva doručená ministerstvu, popřípadě pověřené organizaci do 10 kalendářních dnů po termínu konání atestační zkoušky, nebo

• c) odstoupení od praktické nebo teoretické části atestační zkoušky před jejím zahájením.

Omluví-li se uchazeč, může se přihlásit k atestační zkoušce v nejbližším následujícím termínu, pokud je to z organizačních důvodů možné. Úhrada nákladů spojených s organizací atestační zkoušky se nevrací.

(2) Uchazeči, který úspěšně vykonal pouze praktickou část zkoušky a omluvil se nebo nevyhověl z teoretické části zkoušky, je praktická část zkoušky uznána, pokud k úspěšnému vykonání zbývající části dojde do 2 let ode dne úspěšného vykonání praktické části zkoušky.

(3) Pokud uchazeč odstoupí od atestační zkoušky po vylosování otázek nebo v jejím dalším průběhu, je hodnocen jako by při atestační zkoušce neprospěl.

(4) Nedostaví-li se uchazeč k atestační zkoušce bez omluvy, je hodnocen, jako by při atestační zkoušce neprospěl.

(5) Pokud uchazeč u atestační zkoušky neprospěl, může atestační zkoušku vykonat nejdříve za 6 měsíců ode dne termínu neúspěšně vykonané zkoušky.

ČÁST ČTVRTÁ

ZÁVĚREČNÁ ZKOUŠKA AKREDITOVANÉHO KVALIFIKAČNÍHO KURZU

§ 13

Zkušební komise, přihláška a předpoklady pro vykonání závěrečné zkoušky

(1) Závěrečná zkouška akreditovaného kvalifikačního kurzu (dále jen „závěrečná zkouška“) se koná před zkušební komisí akreditovaného zařízení. Členy zkušební komise jmenuje a odvolává statutární orgán akreditovaného zařízení. Zkušební komise má nejméně 3 členy, z nichž 1 člen je garantem příslušného vzdělávacího programu. Členové zkušební komise zvolí předsedu, který řídí jednání zkušební komise a odpovídá za její činnost. Tuto volbu lze opakovat dvakrát. Pokud se nepodaří zvolit předsedu ani při druhé volbě, určí se losem.

(2) O výsledku zkoušky rozhoduje komise veřejným hlasováním. V případě nerozhodného výsledku hlasování rozhoduje hlas předsedy komise.

(3) Přihláška k závěrečné zkoušce se předkládá akreditovanému zařízení na formuláři vydaném k tomuto účelu akreditovaným zařízením. Správnost údajů uvedených v přihlášce potvrzuje odborný garant kurzu vzdělávacího programu.

(4) Předpokladem pro vykonání závěrečné zkoušky je splnění všech požadavků stanovených příslušným vzdělávacím programem.

(5) Postup započtení části dříve absolvovaného studia a části odborné praxe stanoví akreditované zařízení vnitřním předpisem a přiznané zápočty eviduje ve spise uchazeče o závěrečnou zkoušku.

§ 14

Termín a místo konání závěrečné zkoušky

(1) Závěrečná zkouška se koná v akreditovaném zařízení v termínech jím stanovených. Akreditované zařízení písemně informuje ministerstvo o termínu, místě konání závěrečné zkoušky a složení zkušební komise, a to alespoň 30 kalendářních dnů před termínem konání zkoušky. Ministerstvo je oprávněno jmenovat a odvolat dalšího člena zkušební komise^4).

(2) Akreditované zařízení potvrdí uchazeči termín a místo závěrečné zkoušky alespoň 30 kalendářních dnů před dnem konání závěrečné zkoušky. Uchazeč musí být zařazen na termín závěrečné zkoušky nejpozději do 3 měsíců od splnění všech požadavků stanovených příslušným vzdělávacím programem.

§ 15

Obsah, průběh a hodnocení závěrečné zkoušky

(1) Závěrečná zkouška akreditovaného kvalifikačního kurzu se skládá z praktické a teoretické části a koná se zpravidla v jednom dni. Praktická část závěrečné zkoušky předchází části teoretické; v případě, že je praktická část závěrečné zkoušky hodnocena neprospěl, v teoretické části závěrečné zkoušky se nepokračuje a celkové hodnocení závěrečné zkoušky zní „neprospěl“.

(2) Před zahájením závěrečné zkoušky uchazeč prokáže svoji totožnost. O předložení dokladu o totožnosti je proveden záznam do protokolu o závěrečné zkoušce. Skládá-li se závěrečná zkouška z více částí, může být prokázání totožnosti požadováno při každé části zkoušky.

(3) Obsah a rozsah závěrečné zkoušky akreditovaného kvalifikačního kurzu odpovídá obsahu a rozsahu znalostí a dovedností stanovených vzdělávacím programem k získání odborné způsobilosti příslušného zdravotnického povolání.

(4) Teoretická část závěrečné zkoušky spočívá v odpovědi alespoň na 3 odborné otázky. Otázky z teoretické a praktické části zkoušky se losují a zaznamenávají do protokolu o závěrečné zkoušce. Po vylosování otázek poskytne zkušební komise přiměřený čas na přípravu odpovědi, nejméně 15 minut.

(5) Za praktickou část se považuje

• a) úspěšné provedení praktických výkonů, nebo

• b) analýza předložených ošetřovatelských nebo laboratorně diagnostických problémů.

Způsob vykonání praktické části závěrečné zkoušky se zaznamenává do protokolu o závěrečné zkoušce.

(6) Výsledek každé části závěrečné zkoušky a celkové hodnocení závěrečné zkoušky se hodnotí prospěl nebo neprospěl.

(7) V případě, že odpověď na některou ze zadaných otázek v teoretické části nebyla dostačující, ale uchazeč neprokázal zásadní neznalosti, může zkušební komise umožnit losování doplňující otázky. Vylosování doplňující otázky lze umožnit pouze jednou v celém průběhu zkoušky. Znění doplňující otázky se zaznamenává rovněž do protokolu o závěrečné zkoušce. Pokud je odpověď na některou z otázek teoretické části závěrečné zkoušky i po případné doplňující otázce klasifikována neprospěl nebo pokud je praktická část klasifikována neprospěl, celkové hodnocení závěrečné zkoušky zní „neprospěl“.

(8) Celkový výsledek hodnocení závěrečné zkoušky vyhlásí zkušební komise po poradě o výsledku závěrečné zkoušky. Hodnocení jednotlivých částí závěrečné zkoušky a celkové hodnocení závěrečné zkoušky se zaznamenává do protokolu o závěrečné zkoušce, který eviduje akreditované zařízení ve spise uchazeče o závěrečné zkoušce. Po úspěšném vykonání závěrečné zkoušky obdrží absolvent nejdéle do 30 dnů ode dne úspěšného vykonání závěrečné zkoušky osvědčení o získané odborné způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání na tiskopise vydaném akreditovaným zařízením.

§ 16

Neúčast na závěrečné zkoušce, odstoupení od závěrečné zkoušky, její opakování

(1) Nemůže-li se uchazeč dostavit k závěrečné zkoušce v termínu, na který byl pozván, může svou neúčast omluvit akreditovanému zařízení. Za omluvu se považuje

• a) písemná omluva doručená akreditovanému zařízení před termínem závěrečné zkoušky,

• b) v případě závažného důvodu písemná omluva doručená akreditovanému zařízení do 10 kalendářních dnů po termínu konání závěrečné zkoušky, nebo

• c) odstoupení od kterékoliv části závěrečné zkoušky před jejím zahájením.

(2) Omluví-li se uchazeč, může se přihlásit k závěrečné zkoušce v nejbližším následujícím termínu, pokud je to z organizačních důvodů možné.

(3) Pokud uchazeč odstoupí od kterékoliv části závěrečné zkoušky po vylosování otázek nebo v jejím dalším průběhu, je hodnocen, jako by při závěrečné zkoušce neprospěl.

(4) Nedostaví-li se uchazeč k závěrečné zkoušce bez omluvy, je hodnocen, jako by při závěrečné zkoušce neprospěl.

(5) Pokud uchazeč u kterékoliv části závěrečné zkoušky neprospěl, může tuto část závěrečné zkoušky vykonat nejdříve za 2 měsíce od termínu konání této části závěrečné zkoušky.

ČÁST PÁTÁ

APROBAČNÍ ZKOUŠKA

§ 17

Zkušební komise

(1) Aprobační zkouška, s výjimkou písemné části a praktického výkonu příslušného zdravotnického povolání pod odborným dohledem (dále jen „praktická část“), se koná před zkušební komisí zřízenou ministrem zdravotnictví podle zákona. Zkušební komise má nejméně 3 členy. Členové zkušební komise zvolí předsedu, který řídí jednání zkušební komise a odpovídá za její činnost. Tuto volbu lze opakovat dvakrát. Pokud se nepodaří zvolit předsedu ani při druhé volbě, určí se losem.

(2) Aprobační zkouška je přístupná pouze pro zdravotnické pracovníky^2) a dále pro zaměstnance, kteří konání zkoušky administrativně zajišťují, a to s výjimkou porady o výsledku zkoušky nebo její části, která je neveřejná.

(3) O výsledku aprobační zkoušky rozhoduje zkušební komise hlasováním. V případě nerozhodného výsledku hlasování rozhoduje hlas předsedy komise.

(4) Písemná část aprobační zkoušky podle § 20 odst. 3 se koná za přítomnosti nejméně jednoho zaměstnance ministerstva.

§ 18

Přihláška k aprobační zkoušce

K přihlášce uchazeč připojí ověřenou kopii dokladu o vzdělání opatřenou překladem do českého jazyka, který musí být proveden tlumočníkem zapsaným do seznamu znalců a tlumočníků^5), ověřenou kopii osvědčení o uznání vysokoškolského vzdělání nebo nostrifikace vysvědčení vydaného zahraniční školou.

§ 19

Termín a místo konání aprobační zkoušky

(1) Aprobační zkouška se koná v termínech, které stanoví ministerstvo, popřípadě pověřená organizace; ministerstvo stanoví nejméně 2 termíny na příslušný kalendářní rok, a to nejpozději do 15. března na druhé pololetí daného kalendářního roku a do 15. září na první pololetí následujícího kalendářního roku. V případě potřeby stanoví ministerstvo, popřípadě pověřená organizace, další termíny aprobačních zkoušek.

(2) Ministerstvo, popřípadě pověřená organizace, stanoví místo konání aprobační zkoušky a potvrdí je společně s termínem konání aprobační zkoušky nejméně 30 kalendářních dnů před termínem konání aprobační zkoušky všem uchazečům, kteří podali přihlášku k aprobační zkoušce podle § 18 alespoň 50 dní před termínem aprobační zkoušky. Ministerstvo, popřípadě pověřená organizace, vyrozumí členy zkušební komise o termínu a místu konání aprobační zkoušky. Ministerstvo, popřípadě pověřená organizace, zkoušku zruší, pokud se ve lhůtě 50 kalendářních dnů před termínem konání aprobační zkoušky nepřihlásí alespoň 1 uchazeč.

(3) Ministerstvo, popřípadě pověřená organizace, uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup termíny konání aprobačních zkoušek a aktuální seznam zkušebních otázek pro ústní odbornou zkoušku podle § 20.

§ 20

Obsah, průběh a hodnocení aprobační zkoušky

(1) Zkušební komise ověřuje aprobační zkouškou odborné teoretické vědomosti, znalost systému zdravotnictví v České republice a schopnost odborně se vyjadřovat v českém jazyce v rozsahu nezbytně nutném k výkonu zdravotnického povolání.

(2) Obsah a rozsah jednotlivých částí aprobační zkoušky odpovídají obsahu a rozsahu znalostí a dovedností stanovených ve studijních oborech k získání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání uskutečňovaných středními školami a vyššími odbornými školami a v akreditovaných zdravotnických studijních programech k získání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání uskutečňovaných vysokými školami v České republice, popřípadě ve vzdělávacích programech oborů specializačního vzdělávání nebo akreditovaných kvalifikačních kurzů.

(3) Aprobační zkouška se člení na 3 na sebe navazující části

• a) první částí jsou písemné testy; prvním testem se ověřují odborné znalosti a druhým testem se ověřují znalosti systému zdravotnictví a základů práva ve vztahu k poskytování zdravotní péče v České republice. Testy je možné vykonat v jazyce českém, anglickém, francouzském, německém nebo ruském. Úspěšné absolvování písemných testů aprobační zkoušky je předpokladem pro vykonání praktické části,

• b) druhou částí je absolvování praktické části. Úspěšné absolvování praktické části je předpokladem pro vykonání ústní zkoušky, která následuje v nejbližším možném termínu,

• c) třetí částí je ústní odborná zkouška, kterou se ověřují odborné znalosti, případně schopnost vyjadřovat se v českém jazyce.

(4) Praktickou část aprobační zkoušky uchazeč vykoná jejím úspěšným absolvováním v délce uvedené v příloze této vyhlášky v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby pod odborným dohledem zdravotnického pracovníka se způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu v příslušném oboru, který písemně zhodnotí, zda byla praktická část aprobační zkoušky vykonána úspěšně. Praktická část aprobační zkoušky probíhá u poskytovatele zdravotních služeb, popřípadě u poskytovatele sociálních služeb.

(5) Ústní odborná zkouška se skládá ze tří otázek. Otázky se losují a zaznamenávají do protokolu o aprobační zkoušce. Po vylosování otázek poskytne zkušební komise uchazeči přiměřený čas na přípravu odpovědi, nejméně však 15 minut. V případě, že při ústní odborné zkoušce nebyla odpověď na některou ze zadaných otázek dostačující, ale uchazeč neprokázal zásadní neznalosti, aprobační komise umožnit uchazeči losování doplňující otázky. Doplňující otázku lze losovat pouze jednou v celém průběhu ústní odborné zkoušky. Průběh ústní odborné zkoušky, včetně znění zadaných otázek a případné doplňující otázky se zaznamenají do protokolu o aprobační zkoušce.

(6) Před zahájením každé části aprobační zkoušky uchazeč prokáže svoji totožnost před komisí a předloží doklad o zaplacení úhrady nákladů spojených s organizací příslušné části aprobační zkoušky. Předložení dokladu totožnosti a dokladu o zaplacení úhrady nákladů spojených s organizací příslušné části aprobační zkoušky je zaznamenáno do protokolu o aprobační zkoušce

(7) Jednotlivé části aprobační zkoušky, s výjimkou praktické části, a její celkový výsledek jsou hodnoceny prospěl nebo neprospěl.

(8) Celkové hodnocení aprobační zkoušky vyhlásí zkušební komise po poradě o výsledku aprobační zkoušky. Hodnocení jednotlivých částí aprobační zkoušky a celkové hodnocení aprobační zkoušky se zaznamenává do protokolu o aprobační zkoušce.

§ 21

Neúčast na aprobační zkoušce, odstoupení od aprobační zkoušky, její opakování

(1) Nemůže-li se uchazeč dostavit k aprobační zkoušce nebo její části v termínu, na který byl pozván, může svou neúčast omluvit ministerstvu, popřípadě pověřené organizaci. Za omluvu se považuje

• a) písemná omluva doručená ministerstvu, popřípadě pověřené organizaci před termínem aprobační zkoušky,

• b) v případě závažného důvodu písemná omluva doručená ministerstvu, popřípadě pověřené organizaci do 10 kalendářních dnů po termínu konání aprobační zkoušky, nebo

• c) odstoupení od kterékoli části aprobační zkoušky před jejím zahájením.

Omluví-li se uchazeč, může se přihlásit k aprobační zkoušce nebo její části v nejbližším následujícím termínu, pokud je to z organizačních důvodů možné. Úhrada nákladů spojených s organizací aprobační zkoušky se nevrací.

(2) Pokud uchazeč odstoupí od kterékoli části aprobační zkoušky po vylosování otázek nebo v jejím dalším průběhu, je hodnocen, jako by při aprobační zkoušce neprospěl.

(3) Nedostaví-li se uchazeč k aprobační zkoušce bez omluvy, je hodnocen, jako by při aprobační zkoušce nebo její části neprospěl.

(4) Pokud uchazeč neprospěl, může aprobační zkoušku vykonat v nejbližším následujícím termínu, pokud je to z organizačních důvodů možné.

(5) Uchazeči, který úspěšně vykonal část aprobační zkoušky, je tato část zkoušky uznána, pokud k úspěšnému vykonání zbývajících částí této zkoušky dojde do 2 let od úspěšného vykonání této části aprobační zkoušky.

ČÁST ŠESTÁ

POSTUP PŘI OVĚŘENÍ ZNALOSTI ČESKÉHO JAZYKA

§ 22

(1) Schopnost vyjadřovat se v českém jazyce ověřuje ministerstvo

• a) posouzením dokladu o jazykové zkoušce z českého nebo slovenského jazyka,

• b) posouzením vzdělání absolvovaného v českém nebo slovenském jazyce,

• c) posouzením jiných žadatelem doložených skutečností prokazujících znalost českého jazyka v rozsahu nezbytně nutném k výkonu příslušného zdravotnického povolání nebo k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče, nebo

• d) pohovorem.

(2) Ministerstvo od ověření znalosti českého jazyka pohovorem upustí, pokud uchazeč předloží doklady uvedené v odstavci 1 písm. a), b) nebo c). O tomto úkonu bude proveden záznam do spisu.

(3) Znalost českého jazyka ověřuje komise jmenovaná ministerstvem, která má nejméně 3 členy, z nichž nejméně 1 člen má odbornou způsobilost k výkonu daného nelékařského zdravotnického povolání a nejméně 1 člen je zástupce ministerstva. Členové komise zvolí předsedu, který řídí jednání komise a odpovídá za její činnost. Pokud se nepodaří zvolit předsedu ani při druhé volbě, určí se losem.

(4) O výsledku ověření rozhoduje komise hlasováním. V případě nerozhodného výsledku hlasování rozhoduje hlas předsedy komise.

§ 23

Termín a místo konání ověření znalosti českého jazyka

Termín a místo konání ověření určí ministerstvo a oznámí je uchazeči nejméně 15 kalendářních dnů před termínem konání ověření.

§ 24

Obsah, průběh a hodnocení ověřování znalosti českého jazyka pohovorem

(1) Znalost českého jazyka se ověřuje v rozsahu nezbytně nutném pro výkon daného povolání. Uchazeč prokáže schopnost odborně se vyjadřovat a komunikovat v českém jazyce, a to formou četby odborného textu v českém jazyce, reprodukce obsahu přečteného textu, rozhovoru s fiktivním pacientem, popřípadě s osobou, která je způsobilá k výkonu daného nelékařského zdravotnického povolání, a písemného záznamu vztahujícího se k výkonu příslušného zdravotnického povolání^6).

(2) Před zahájením ověření znalosti českého jazyka uchazeč prokáže svoji totožnost před komisí a o předložení dokladu totožnosti se provede záznam do protokolu.

(3) Komise celkově zhodnotí uchazečovy znalosti českého jazyka prospěl nebo neprospěl a provede o tom záznam do protokolu o ověření znalosti českého jazyka. Do protokolu o ověření znalosti českého jazyka se provádí záznam o obsahu pohovoru.

§ 24a

(1) Tato část se vztahuje na ověřování znalosti českého jazyka v případě, že uchazeč podal žádost uvedenou v § 81 odst. 4 větě třetí zákona, žádost uvedenou v § 85a odst. 1 zákona nebo, jde-li o případ uvedený v § 85 odst. 6 zákona a žadatel splňuje minimální požadavky podle právního předpisu upravujícího minimální požadavky na vzdělání k získání odborné způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání, žádost uvedenou v § 85b odst. 1 zákona.

(2) Tato část se dále vztahuje na ověřování schopnosti odborně se vyjadřovat v českém jazyce v případě, že jde o osoby uvedené v § 86 odst. 1 zákona, nejde-li o případ podle § 86 odst. 2 zákona.

ČÁST SEDMÁ

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 25

(1) Uchazeč přihlášený k atestační zkoušce přede dnem účinnosti této vyhlášky vykoná atestační zkoušku podle dosavadních právních předpisů, nejpozději však do 1 roku ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky. Pokud uchazeč nevykoná zkoušku ve lhůtě uvedené ve větě první, postupuje se podle této vyhlášky.

(2) Uchazeč přihlášený k aprobační zkoušce přede dnem účinnosti této vyhlášky vykoná aprobační zkoušku podle dosavadních právních předpisů, nejpozději však do 1 roku ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky. Pokud uchazeč nevykoná zkoušku ve lhůtě uvedené ve větě první, postupuje se podle této vyhlášky.

§ 26

Vyhláška č. 394/2004 Sb., kterou se upravují podrobnosti o konání atestační zkoušky, zkoušky k vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu, závěrečné zkoušky akreditovaných kvalifikačních kurzů, aprobační zkoušky a zkušební řád pro tyto zkoušky, se zrušuje.

§ 27

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2009.

Ministryně:

Mgr. Jurásková, Ph.D., MBA v. r.

Příloha k vyhlášce č. 189/2009 Sb.

Délka praktické části, která je součástí aprobační zkoušky

	Obor specializace	Délka praktické části
1.	Radiologický fyzik, odborný pracovník v laboratorních metodách a v přípravě léčivých přípravků, odborný pracovník v ochraně a podpoře veřejného zdraví, biomedicínský inženýr, klinický psycholog, klinický logoped, fyzioterapeut, zrakový terapeut, behaviorální analytik	60 dní
2.	Všeobecná sestra, porodní asistentka, ergoterapeut, radiologický asistent, zdravotní laborant, zdravotně-sociální pracovník, optometrista, ortoptista, asistent ochrany a podpory veřejného zdraví, ortotik-protetik, nutriční terapeut, zubní technik, dentální hygienistka, zdravotnický záchranář, farmaceutický asistent, biomedicínský technik, radiologický technik, adiktolog, dětská sestra, asistent behaviorálního analytika	40 dní
3.	Laboratorní asistent, ortoticko-protetický technik, nutriční asistent, asistent zubního technika, praktická sestra, behaviorální technik	30 dní
4.	Řidič vozidla zdravotnické záchranné služby, ošetřovatel, masér ve zdravotnictví, nevidomý a slabozraký masér ve zdravotnictví, zubní instrumentářka, řidič zdravotnické záchranné služby, autoptický laborant, sanitář	14 dní

^2) § 2 písm. b) zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních).

^3) § 67 zákona č. 96/2004 Sb.

^4) § 52 odst. 1 zákona č. 96/2004 Sb.

^5) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění zákona č. 322/2006 Sb.

^6) Čl. 53 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/55/EU.