Zákon o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím trestního zákoníku

ČÁST PRVNÍ

Změna trestního řádu

Čl. I

Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 166/1998 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 77/2001 Sb., zákona č. 144/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 424/2001 Sb., zákona č. 200/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 283/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 45/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 239/2005 Sb., zákona č. 394/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 321/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 179/2007 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 90/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 135/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 457/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb. a zákona č. 7/2009 Sb., se mění takto:

• 1. V § 8 odst. 2 se slova „§ 178 trestního zákona“ nahrazují slovy „§ 180 trestního zákoníku“.

• 1. § 17 zní:

㤠17

(1) Krajský soud koná v prvním stupni řízení o trestných činech, pokud na ně zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož dolní hranice činí nejméně pět let, nebo pokud za ně lze uložit výjimečný trest. O trestných činech

• a) neoprávněného odebrání tkání a orgánů, nedovoleného nakládání s tkáněmi a orgány, odběru tkáně, orgánu a provedení transplantace za úplatu, nedovoleného nakládání s lidským embryem a lidským genomem, obchodování s lidmi,

• b) spáchaných prostřednictvím investičních nástrojů, které jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu nebo o jejichž přijetí k obchodování na regulovaném trhu bylo požádáno, nebo jejich padělků a napodobenin, pokud jejich zákonným znakem je způsobení značné škody nebo získání značného prospěchu,

• c) porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže, manipulace s kurzem investičních nástrojů, zneužití informace a postavení v obchodním styku, poškození finančních zájmů Evropských společenství, porušení předpisů o kontrole vývozu zboží a technologií dvojího užití, porušení povinností při vývozu zboží a technologií dvojího užití, zkreslení údajů a nevedení podkladů ohledně vývozu zboží a technologií dvojího užití, provedení zahraničního obchodu s vojenským materiálem bez povolení nebo licence, porušení povinnosti v souvislosti s vydáním povolení a licence pro zahraniční obchod s vojenským materiálem, zkreslení údajů a nevedení podkladů ohledně zahraničního obchodu s vojenským materiálem, vývoje, výroby a držení zakázaných bojových prostředků a

• d) sabotáže, zneužití zastupování státu a mezinárodní organizace, vyzvědačství, ohrožení utajované informace, spolupráce s nepřítelem, styků ohrožujících mír, použití zakázaného bojového prostředku a nedovoleného vedení boje, plenění v prostoru válečných operací,

koná v prvním stupni řízení krajský soud i tehdy, je-li dolní hranice trestu odnětí svobody nižší.

(2) Krajský soud koná v prvním stupni řízení též o dílčích útocích pokračujícího trestného činu, jestliže postupem podle § 45 trestního zákoníku přichází v tomto řízení v úvahu rozhodnutí o vině některého z trestných činů uvedených v odstavci 1.“.

• 1. V § 36 odstavec 4 zní:

„(4) Obviněný musí mít obhájce též

• a) v hlavním líčení konaném ve zjednodušeném řízení proti zadrženému,

• b) v řízení, v němž se rozhoduje o uložení nebo změně zabezpečovací detence nebo o uložení nebo změně ochranného léčení, s výjimkou ochranného léčení protialkoholního,

• c) má-li se vyjádřit k tomu, zda se vzdává práva na uplatnění zásady speciality v řízení po vydání z cizího státu,

• d) v řízení o vydání do cizího státu nebo o předání do jiného členského státu Evropské unie,

• e) v řízení o dalším předání do jiného členského státu Evropské unie, nebo

• f) v řízení o uznání a výkonu cizozemského rozhodnutí, v řízení o uznání a výkonu rozhodnutí jiného členského státu Evropské unie o peněžitých sankcích a plněních, kterým byl uložen peněžitý trest nebo pokuta, a v řízení o uznání a výkonu rozhodnutí jiného členského státu Evropské unie o propadnutí nebo zabrání majetku.“.

• 1. V § 44a odst. 1 písm. a) se slovo „nebo“ zrušuje.

• 1. V § 44a odst. 1 se na konci písmene b) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena c) a d), která znějí:

• „c) odsouzený byl propuštěn z výkonu ochranného léčení nebo z jeho výkonu uprchl, nebo

• d) odsouzený byl propuštěn z výkonu zabezpečovací detence nebo z jejího výkonu uprchl.“.

• 1. V § 62 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 1b zní:

„(1) Nebyla-li písemnost doručena při úkonu trestního řízení, doručuje ji orgán činný v trestním řízení do datové schránky^1b). Není-li možné doručit písemnost tímto způsobem, doručuje ji orgán činný v trestním řízení sám nebo prostřednictvím provozovatele poštovních služeb (dále jen „pošta“) a v případě, že by takové doručení nebylo úspěšné, i prostřednictvím orgánu obce. Doručují-li písemnost soud nebo státní zastupitelství samy, činí tak svými doručovateli nebo orgány justiční stráže. Nelze-li takto písemnost doručit, doručí se prostřednictvím příslušného policejního orgánu. V případech stanovených zvláštními předpisy doručuje orgán činný v trestním řízení prostřednictvím Ministerstva spravedlnosti nebo jiného stanoveného orgánu.“.

Poznámka pod čarou č. 1b zní:

„^1b) Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů.“.

• 1. V § 71 odst. 8 písm. c) se slova „úmyslný trestný čin“ nahrazují slovem „zločin“.

• 1. V § 71 odst. 8 písm. d) se slova „trestný čin“ nahrazují slovem „zločin“ a slova „zvláštní části“ se zrušují.“.

• 1. V § 71a se slova „úmyslný trestný čin“ nahrazují slovem „zločin“.

• 1. V § 73a odstavec 1 zní:

„(1) Je-li dán důvod vazby uvedený v § 67 písm. a) nebo c), může orgán rozhodující o vazbě ponechat obviněného na svobodě nebo ho propustit na svobodu též tehdy, jestliže přijme složenou peněžitou záruku, jejíž výši určil. Je-li však obviněný stíhán pro trestný čin vraždy (§ 140 trestního zákoníku), těžkého ublížení na zdraví (§ 145 trestního zákoníku), mučení a jiného nelidského a krutého zacházení podle § 149 odst. 3, 4 trestního zákoníku, obchodování s lidmi (§ 168 trestního zákoníku), loupeže podle § 173 odst. 4 trestního zákoníku, braní rukojmí podle § 174 odst. 3, 4 trestního zákoníku, znásilnění podle § 185 odst. 3, 4 trestního zákoníku, pohlavního zneužití podle § 187 odst. 3, 4 trestního zákoníku, obecného ohrožení podle § 272 odst. 2, 3 trestního zákoníku, vývoje, výroby a držení zakázaných bojových prostředků (§ 280 trestního zákoníku), nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 3, 4 trestního zákoníku, získání kontroly nad vzdušným dopravním prostředkem, civilním plavidlem a pevnou plošinou (§ 290 trestního zákoníku), zavlečení vzdušného dopravního prostředku do ciziny podle § 292 odst. 2, 3 trestního zákoníku, vlastizrady (§ 309 trestního zákoníku), rozvracení republiky (§ 310 trestního zákoníku), teroristického útoku (§ 311 trestního zákoníku), teroru (§ 312 trestního zákoníku), sabotáže (§ 314 trestního zákoníku), vyzvědačství (§ 316 trestního zákoníku), spolupráce s nepřítelem (§ 319 trestního zákoníku), válečné zrady (§ 320 trestního zákoníku), genocidia (§ 400 trestního zákoníku), útoku proti lidskosti (§ 401 trestního zákoníku), apartheidu a diskriminace skupiny lidí (§ 402 trestního zákoníku), přípravy útočné války (§ 406 trestního zákoníku), styků ohrožujících mír (§ 409 trestního zákoníku), použití zakázaného bojového prostředku a nedovoleného vedení boje (§ 411 trestního zákoníku), válečné krutosti (§ 412 trestního zákoníku), perzekuce obyvatelstva (§ 413 trestního zákoníku), plenění v prostoru válečných operací (§ 414 trestního zákoníku), zneužití mezinárodně uznávaných a státních znaků (§ 415 trestního zákoníku), nebo zneužití vlajky a příměří (§ 416 trestního zákoníku), a je-li dán důvod vazby uvedený v § 67 písm. c), nelze peněžitou záruku přijmout. Se souhlasem obviněného může peněžitou záruku složit i jiná osoba, musí však být před jejím přijetím seznámena s podstatou obvinění a se skutečnostmi, v nichž je shledáván důvod vazby.“.

• 1. V § 88 odst. 1 se slova „zvlášť závažný úmyslný trestný čin“ nahrazují slovy „zvlášť závažný zločin“.

• 1. V § 88 odst. 5 se slova „trestný čin násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci (§ 196 a 197a), únosu podle § 216 odst. 1, obchodování s dětmi podle § 216a odst. 1, vydírání podle § 235 odst. 1 nebo omezování osobní svobody podle § 231 odst. 1 a 2 trestního zákona“ nahrazují slovy „trestný čin obchodování s lidmi (§ 168 trestního zákoníku), svěření dítěte do moci jiného (§ 169 trestního zákoníku), omezování osobní svobody (§ 171 trestního zákoníku), vydírání (§ 175 trestního zákoníku), únosu dítěte a osoby stižené duševní poruchou (§ 200 trestního zákoníku), násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci (§ 352 trestního zákoníku) nebo nebezpečného vyhrožování (§ 353 trestního zákoníku).“.

• 1. V § 88 odst. 9 se slova „zvlášť závažném úmyslném trestném činu“ nahrazují slovy „zvlášť závažném zločinu“, slova „ve prospěch zločinného spolčení“ se nahrazují slovy „ve prospěch organizované zločinecké skupiny“ a slova „účasti na zločinném spolčení“ se nahrazují slovy „účasti na organizované zločinecké skupině (§ 361 trestního zákoníku)“.

• 1. V § 89 odst. 1 písm. c) se slova „nebezpečnosti činu“ nahrazují slovy „povahy a závažnosti činu“.

• 1. V § 120 odst. 3 se za slova „nýbrž i uvedením“ vkládají slova „, zda jde o zločin nebo přečin, a“.

• 1. V § 122 odstavec 1 zní:

„(1) Odsuzující rozsudek musí obsahovat výrok o trestu s uvedením zákonných ustanovení, podle nichž byl trest vyměřen, nebo podle nichž bylo od potrestání upuštěno, a jde-li o podmíněné upuštění od potrestání s dohledem, též výrok o stanovení zkušební doby a jejím trvání. Byl-li nad pachatelem vysloven dohled, musí být z výroku rozsudku zřejmé, zda dohled má být vykonáván v rozsahu stanoveném trestním zákonem nebo zda jsou vedle něj pachateli ukládána další přiměřená omezení nebo povinnosti. Byl-li uložen trest, jehož výkon lze podmíněně odložit, musí rozsudek obsahovat i výrok o tom, zda byl podmíněný odklad povolen, popřípadě na jaké podmínky je vázán. Byl-li uložen nepodmíněný trest odnětí svobody, musí rozsudek obsahovat výrok o způsobu výkonu tohoto trestu. Je-li odsouzený pachatelem trestného činu spáchaného ve prospěch organizované zločinecké skupiny, je nutno výrok o tom rovněž pojmout do rozsudku.“.

• 1. Na konci § 124 se doplňuje věta „Ukládá-li se v rozsudku společný trest za pokračování v trestném činu, musí soud označit ty dřívější rozsudky, v nichž zrušuje výrok o vině, o pokračujícím trestném činu a o trestných činech spáchaných s ním v jednočinném souběhu, celý výrok o trestu, jakož i další výroky, které mají v uvedeném výroku o vině svůj podklad, a nahrazuje je novými výroky, včetně výroku o společném trestu za pokračování v trestném činu.“.

• 1. V § 125 odst. 1 se za větu druhou vkládá věta „Při odůvodnění uloženého trestu uvede jakými úvahami byl veden při ukládání trestu, jak posoudil povahu a závažnost trestného činu z hlediska významu konkrétního chráněného zájmu, který byl činem dotčen, způsobu provedení činu a jeho následků, okolností, za kterých byl čin spáchán, osoby pachatele, míry jeho zavinění a jeho pohnutky, záměru nebo cíle, jakož i polehčujících a přitěžujících okolností, doby, která uplynula od spáchání trestného činu, případné změny situace a délky trestního řízení, trvalo-li nepřiměřeně dlouhou dobu, při zvážení složitosti věci, postupu orgánů činných v trestním řízení, významu řízení pro pachatele a jeho chování, kterým přispěl k průtahům v řízení; uvede též, jak přihlédl k osobním, rodinným, majetkovým a jiným poměrům pachatele, k jeho dosavadnímu způsobu života, k chování pachatele po činu, zejména k jeho případné snaze nahradit škodu či jiné škodlivé následky činu, a pokud byl označen jako spolupracující obviněný též k tomu, jak významným způsobem přispěl k objasnění zvlášť závažného zločinu spáchaného členy organizované skupiny nebo ve prospěch organizované zločinecké skupiny nebo pomohl zabránit pokusu nebo dokonání takového trestného činu.“.

• 1. V § 158 odst. 6 se slova „o zvlášť závažném trestném činu“ nahrazují slovy „o zločinu“.

• 1. V § 158 odstavec 8 zní:

„(8) Má-li výpověď osoby povahu neodkladného nebo neopakovatelného úkonu, policejní orgán ji vyslechne jako svědka za podmínek uvedených v § 158a. Jako svědka vyslechne i osobu mladší patnácti let a osobu, o jejíž schopnosti správně a úplně vnímat, zapamatovat si nebo reprodukovat jsou s ohledem na její psychický stav pochybnosti. Jestliže lze předpokládat, že další prověřování trestního oznámení nebo jiného podnětu k trestnímu stíhání bude trvat delší dobu, zejména proto, že nebyla zjištěna osoba, u níž je dostatečně odůvodněn závěr, že trestný čin spáchala, a v důsledku toho nelze zahájit trestní stíhání a hrozí ztráta důkazní hodnoty výpovědi, je možno vyslechnout jako svědka i osobu, jejíž výpověď má podle odůvodněného předpokladu rozhodující význam pro zahájení trestního stíhání, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že by mohl být na takovou osobu pro její výpověď vyvíjen nátlak, anebo hrozí z jiného důvodu, že bude ovlivněna její výpověď. Pokud výslechy těchto osob nebyly po zahájení trestního stíhání provedeny znovu podle § 164 odst. 4, lze protokoly o jejich výslechu v hlavním líčení číst pouze podle § 211 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. b), c); jinak je lze pouze předestřít podle § 212.“.

• 1. V § 158e odstavec 1 zní:

„(1) Je-li vedeno trestní řízení pro zvlášť závažný zločin, pro trestný čin spáchaný ve prospěch organizované zločinecké skupiny, pro trestný čin přijetí úplatku (§ 331 trestního zákoníku), pro trestný čin podplacení (§ 332 trestního zákoníku), pro trestný čin nepřímého úplatkářství (§ 333 trestního zákoníku) nebo pro jiný úmyslný trestný čin, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, je policejní orgán, pokud jím je útvar Policie České republiky, oprávněn použít agenta.“.

• 1. V § 159a se vkládá odstavec 4, který zní:

„(4) Státní zástupce může věc odložit, jestliže z výsledků prověřování vyplývá, že nastaly okolnosti uvedené v § 172 odst. 2 písm. c).“.

Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 5 až 7.

• 1. V § 159a odst. 6 se čísla „2 až 4“ nahrazují čísly „1 až 5“.

• 1. V § 159a odst. 7 se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“.

• 1. V § 159b odst. 1 se slova „zločinného spolčení“ nahrazují slovy „organizované zločinecké skupiny“.

• 1. V § 161 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:

„(6) Vyšetřování o trestných činech příslušníků ozbrojených sil spáchaných při plnění úkolů v zahraničí může konat i pověřený orgán Vojenské policie.“.

Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7.

• 1. V § 163 odstavec 1 zní:

„(1) Trestní stíhání pro trestné činy ublížení na zdraví (§ 146 trestního zákoníku), těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti (§ 147 trestního zákoníku), ublížení na zdraví z nedbalosti (§ 148 trestního zákoníku), neposkytnutí pomoci (§ 150 trestního zákoníku), neposkytnutí pomoci řidičem dopravního prostředku (§ 151 trestního zákoníku), ohrožení pohlavní nemocí (§ 155 trestního zákoníku), omezování osobní svobody podle § 171 odst. 1, 2 trestního zákoníku, vydírání podle § 175 odst. 1 trestního zákoníku, porušování domovní svobody (§ 178 trestního zákoníku), poškození cizích práv (§ 181 trestního zákoníku), porušení tajemství listin a jiných dokumentů uchovávaných v soukromí (§ 183 trestního zákoníku), sexuálního nátlaku podle § 186 odst. 1, 2 trestního zákoníku, krádeže (§ 205 trestního zákoníku), zpronevěry (§ 206 trestního zákoníku), neoprávněného užívání cizí věci (§ 207 trestního zákoníku), neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo nebytovému prostoru (§ 208 trestního zákoníku), podvodu (§ 209 trestního zákoníku), podílnictví (§ 214 trestního zákoníku), podílnictví z nedbalosti (§ 215 trestního zákoníku), lichvy (§ 218 trestního zákoníku), zatajení věci (§ 219 trestního zákoníku), porušení povinnosti při správě cizího majetku (§ 220 trestního zákoníku), porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti (§ 221 trestního zákoníku), poškození věřitele (§ 222 trestního zákoníku), poškození cizí věci (§ 228 trestního zákoníku), nebezpečného vyhrožování (§ 353 trestního zákoníku) a nebezpečného pronásledování (§ 354 trestního zákoníku) proti tomu, kdo je ve vztahu k poškozenému osobou, vůči níž by měl poškozený jako svědek právo odepřít výpověď (§ 100 odst. 2), a trestní stíhání pro trestný čin znásilnění podle § 185 odst. 1, 2 trestního zákoníku proti tomu, kdo je nebo v době spáchání činu byl ve vztahu k poškozenému manželem, partnerem nebo druhem, jakož i pro trestný čin opilství (§ 360 trestního zákoníku), pokud jinak vykazuje znaky skutkové podstaty některého z těchto trestných činů, lze zahájit a v již zahájeném trestním stíhání pokračovat pouze se souhlasem poškozeného. Je-li poškozených jedním skutkem několik, postačí souhlas byť jen jednoho z nich.“.

• 1. V § 172 odst. 2 písmeno c) zní:

• „c) jestliže vzhledem k významu a míře porušení nebo ohrožení chráněného zájmu, který byl dotčen, způsobu provedení činu a jeho následku, nebo okolnostem, za nichž byl čin spáchán, a vzhledem k chování obviněného po spáchání činu, zejména k jeho snaze nahradit škodu nebo odstranit jiné škodlivé následky činu, je zřejmé, že účelu trestního řízení bylo dosaženo.“.

• 1. Za § 178 se vkládá nový § 178a, který včetně nadpisu zní:

㤠178a

Spolupracující obviněný

(1) V řízení o zvlášť závažném zločinu může státní zástupce v obžalobě označit obviněného za spolupracujícího, jestliže obviněný

• a) oznámí státnímu zástupci skutečnosti, které jsou způsobilé významně přispět k objasnění takového zločinu spáchaného členy organizované skupiny, ve spojení s organizovanou skupinou nebo ve prospěch organizované zločinecké skupiny, nebo které pomohou zabránit dokonání takového zločinu, a zaváže se podat jak v přípravném řízení, tak i v řízení před soudem úplnou a pravdivou výpověď o těchto skutečnostech,

• b) dozná se k činu, pro který je stíhán, přičemž nejsou důvodné pochybnosti o tom, že jeho doznání bylo učiněno svobodně, vážně a určitě, a

• c) prohlásí, že souhlasí s tím, aby byl označen jako spolupracující obviněný,

a považuje-li státní zástupce takové označení za potřebné vzhledem k povaze trestného činu, k jehož objasnění se obviněný zavázal, a to i s přihlédnutím k trestnému činu uvedenému v doznání obviněného, k osobě obviněného a k okolnostem případu, zejména zda a jakým způsobem se obviněný podílel na spáchání trestného činu, k jehož objasnění se zavázal a jaké následky svým jednáním způsobil.

(2) Před tím, než státní zástupce obviněného označí jako spolupracujícího vyslechne ho zejména k obsahu oznámení a k jeho doznání. Obviněného také vyslechne k tomu, zda si je vědom důsledků svého postupu. Před výslechem státní zástupce obviněného poučí o jeho právech, o podstatě označení za spolupracujícího obviněného, o povinnosti setrvat na svém doznání a dodržet své závazky uvedené v odstavci 1 a také o tom, že jakmile obviněný v přípravném řízení nebo v řízení před soudem poruší své závazky nebude nadále považován za spolupracujícího obviněného.“.

• 1. § 213 zní:

㤠213

(1) Posudky, zprávy státních a jiných orgánů a další listiny a jiné věcné důkazy se při hlavním líčení předloží stranám k nahlédnutí, a pokud je to třeba, předloží se k nahlédnutí i svědkům a znalcům.

(2) Pokud kterákoli ze stran navrhne přečtení listiny uvedené v odstavci 1, je soud povinen při hlavním líčení takovou listinu přečíst.“.

• 1. V § 224 odstavec 5 zní:

„(5) Soud přeruší trestní stíhání, má-li za to, že zákon, jehož užití je v dané trestní věci rozhodné pro rozhodování o vině a trestu, je v rozporu s ústavním pořádkem a předloží věc Ústavnímu soudu.“.

• 1. V nadpisu nad § 239 se za slovo „věci“ doplňují slova „nebo jiné majetkové hodnoty“.

• 1. V § 265m odst. 1 písm. c) se slova „nad patnáct až do dvaceti pěti let“ nahrazují slovy „nad dvacet až do třiceti let“.

• 1. V § 266 odst. 2 se slova „k stupni nebezpečnosti činu pro společnost“ nahrazují slovy „k povaze a závažnosti trestného činu“.

• 1. V § 271 odst. 1 písm. c) se slova „nad patnáct až do dvaceti pěti let“ nahrazují slovy „nad dvacet až do třiceti let“.

• 1. V § 278 odst. 1 se slova „k stupni nebezpečnosti činu pro společnost“ nahrazují slovy „k povaze a závažnosti trestného činu“ a slova „§ 26 odst. 6 a 7 trestního zákona“ se nahrazují slovy „§ 48 odst. 6 a 7 trestního zákoníku“.

• 1. V § 307 odst. 1 se slova „trestném činu, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje pět let,“ nahrazují slovem „přečinu“.

• 1. V § 309 odst. 1 první větě se slova „trestném činu, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje pět let“ nahrazují slovem „přečinu“.

• 1. V § 309 odst. 1. písm. b) se slova „trestným činem“ nahrazují slovem „přečinem“.

• 1. V § 309 odst. 1 písm. c) se slova „trestného činu“ nahrazují slovem „přečinu“.

• 1. V § 309 odst. 1 závěrečné části ustanovení se slova „trestným činem“ nahrazují slovem „přečinem“.

• 1. V § 311 odst. 1 se slova „trestným činem“ nahrazují slovem „přečinem“ a slova „trestný čin“ slovem „přečin“.

• 1. V § 314a odst. 2 se za slova „souhrnný trest“ vkládají slova „nebo společný trest“.

• 1. V § 314e odst. 2 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:

• „b) domácí vězení do jednoho roku,“.

Dosavadní písmena b) až g) se označují jako písmena c) až h).

• 1. V § 314e odst. 2 písm. f) se za slova „propadnutí věci“ vkládají slova „nebo jiné majetkové hodnoty“.

• 1. V § 314e odst. 2 se doplňuje písmeno i), které zní:

• „i) trest zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce do pěti let.“.

• 1. V § 314e se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

„(3) Trest obecně prospěšných prací může být trestním příkazem uložen pouze po předchozím vyžádání si zprávy probačního úředníka obsahující zjištění o možnostech výkonu tohoto trestu a o zdravotní způsobilosti obviněného, včetně stanoviska obviněného k uložení tohoto druhu trestu. Trest obecně prospěšných prací je ukládán s přihlédnutím k této zprávě.“.

Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6.

• 1. V § 314e se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Ukládá-li se trest domácího vězení vedle peněžitého trestu, nesmí souhrn náhradních trestů ukládaných v souvislosti s těmito tresty přesahovat jeden rok.“.

• 1. V § 314e odst. 5 písm. c) se za slova „souhrnný trest“ vkládají slova „nebo společný trest“.

• 1. V § 320 odst. 3 se slova „(§ 39a a § 81 tr. zák.)“ zrušují.

• 1. V § 330 odst. 1 se slova „§ 60 odst. 1 trestního zákona“ nahrazují slovy „§ 83 odst. 1 trestního zákoníku“.

• 1. V § 331 odst. 1 se za větu první vkládá věta „Žádost o podmíněné propuštění z trestu odnětí svobody podle § 88 odst. 2 trestního zákoníku může obviněný podat jen, pokud k ní připojí kladné stanovisko ředitele věznice, že odsouzený prokázal svým vzorným chováním a plněním svých povinností, že dalšího výkonu trestu není třeba; jinak soud o takové žádosti nerozhoduje a vrátí ji obviněnému s poučením o nutnosti připojit k ní uvedené stanovisko ředitele věznice.“.

• 1. V § 331 se na konci odstavce 5 doplňují věty „Bylo-li rozhodnuto, aby se podmíněně propuštěný odsouzený ve zkušební době zdržoval ve svém obydlí užije se na postup při výkonu této povinnosti přiměřeně ustanovení § 334b až 334e. Jestliže bylo rozhodnuto, aby podmíněně propuštěný odsouzený ve zkušební době vykonal práce ve prospěch obcí, státních nebo jiných obecně prospěšných institucí užije se na postup při výkonu této povinnosti přiměřeně ustanovení § 336 až 339. Pokud bylo rozhodnuto, aby podmíněně propuštěný odsouzený složil na účet soudu částku určenou na peněžitou pomoc obětem trestné činnosti, může předseda senátu na žádost odsouzeného z důležitých důvodů

• a) odložit složení této částky, a to na dobu nejvýše šesti měsíců ode dne, kdy rozhodnutí nabylo právní moci, nebo

• b) povolit splácení této částky v měsíčních splátkách tak, aby byla celá zaplacena nejpozději do konce stanovené zkušební doby.“.

• 1. V části třetí, hlavě dvacáté první se za oddíl druhý vkládá nový oddíl třetí, který včetně nadpisu zní:

„Oddíl třetí

Výkon trestu domácího vězení

§ 334a

Nařízení výkonu trestu domácího vězení

(1) Jakmile se rozhodnutí, podle něhož se má vykonat trest domácího vězení stalo vykonatelným, předseda senátu zašle odsouzenému nařízení výkonu tohoto trestu, v kterém určí

• a) počátek výkonu tohoto trestu a

• b) místo výkonu tohoto trestu.

(2) Počátek výkonu trestu domácího vězení stanoví předseda senátu tak, aby si odsouzený mohl obstarat své záležitosti.

(3) Místo výkonu trestu stanoví předseda senátu v obydlí odsouzeného v místě trvalého pobytu nebo v místě, kde se odsouzený zdržuje, a to s přihlédnutím k jeho osobním a rodinným poměrům; je-li odsouzený zaměstnán, přihlédne i k místu výkonu zaměstnání a k možnostem dopravy do zaměstnání.

§ 334b

Kontrola výkonu trestu domácího vězení

Kontrolu výkonu trestu domácího vězení zajišťuje Probační a mediační služba ve spolupráci s provozovatelem elektronického kontrolního systému, který umožňuje detekci pohybu odsouzeného nebo namátkovou kontrolou prováděnou probačním úředníkem; za tímto účelem je odsouzený povinen probačnímu úředníkovi umožnit vstup do místa výkonu trestu.

§ 334c

Nedodržování podmínek výkonu trestu domácího vězení

Nedodržuje-li odsouzený stanovené podmínky domácího vězení a uložená přiměřená omezení a přiměřené povinnosti, sdělí tuto skutečnost provozovatel elektronického kontrolního systému nebo probační úředník vykonávající kontrolu bezodkladně soudu, který výkon trestu nařídil.

§ 334d

Odklad a přerušení výkonu trestu domácího vězení

(1) Předseda senátu může z důležitých důvodů na potřebnou dobu odložit nebo přerušit výkon trestu domácího vězení.

(2) Pominou-li důvody odkladu nebo přerušení, předseda senátu odklad nebo přerušení odvolá.

(3) Doba, po kterou byl výkon trestu domácího vězení odložen nebo přerušen, se nezapočítává do doby výkonu trestu.

(4) Proti rozhodnutí podle odstavců 1 a 2 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.

§ 334e

Změna trestu domácího vězení

(1) Na návrh odsouzeného, státního zástupce nebo probačního úředníka nebo i bez takového návrhu rozhodne předseda senátu z důležitých důvodů o změně místa výkonu trestu domácího vězení, doby, kdy se zde má odsouzený zdržovat, a přiměřených omezení a přiměřených povinností stanovených odsouzenému; přitom nesmí v neprospěch odsouzeného změnit počet hodin v týdnu, po které se má odsouzený zdržovat v obydlí, a rozsah přiměřených omezení a přiměřených povinností. O změně trestu domácího vězení rozhodne předseda senátu bez zbytečného odkladu i po vykázání ze společného obydlí podle jiného právního předpisu.

(2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.

§ 334f

Upuštění od výkonu trestu domácího vězení

(1) Ministr spravedlnosti může upustit od výkonu trestu domácího vězení nebo jeho zbytku, jestliže odsouzený byl nebo má být vydán do ciziny nebo předán jinému členskému státu Evropské unie na základě evropského zatýkacího rozkazu.

(2) Soud může upustit od výkonu trestu domácího vězení nebo jeho zbytku, jestliže odsouzený byl nebo má být vyhoštěn.

(3) Nedojde-li k vydání odsouzeného do ciziny, k jeho předání podle odstavce 1 nebo k vyhoštění podle odstavce 2, anebo vrátí-li se v těchto případech vydaný, předaný nebo vyhoštěný, rozhodne soud, že se trest domácího vězení nebo jeho zbytek vykoná.

(4) Soud může upustit od výkonu trestu domácího vězení nebo jeho zbytku též tehdy, zjistí-li, že odsouzený onemocněl nevyléčitelnou životu nebezpečnou nemocí nebo nevyléčitelnou nemocí duševní.

(5) Proti rozhodnutí podle odstavce 4 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.

§ 334g

Nařízení výkonu náhradního trestu odnětí svobody

(1) O nařízení výkonu náhradního trestu odnětí svobody rozhodne předseda senátu na návrh probačního úředníka nebo i bez takového návrhu ve veřejném zasedání.

(2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.“.

Dosavadní oddíly třetí až šestý se označují jako oddíly čtvrtý až sedmý.

• 1. § 336 zní:

㤠336

(1) Jakmile se rozhodnutí, podle něhož se má vykonat trest obecně prospěšných prací, stane vykonatelným, předseda senátu zašle jeho opis probačnímu úředníkovi.

(2) O druhu a místě výkonu obecně prospěšných prací rozhodne okresní soud, který trest obecně prospěšných prací uložil, na návrh probačního úředníka. Probační úředník v návrhu vychází z potřeby výkonu těchto prací v obvodu okresního soudu, ve kterém odsouzený bydlí, a přihlíží k tomu, aby odsouzený trest vykonával co nejblíže místu, kde bydlí; při stanovení druhu a místa výkonu obecně prospěšných prací postupuje v součinnosti se střediskem Probační a mediační služby v obvodu soudu, ve kterém má být trest obecně prospěšných prací vykonáván. Má-li být trest obecně prospěšných prací vykonáván mimo obvod okresního soudu, ve kterém odsouzený bydlí, je součástí návrhu probačního úředníka také písemný souhlas odsouzeného s tímto výkonem.

(3) V rozhodnutí podle odstavce 2 soud odsouzeného zároveň poučí o jeho povinnosti dostavit se do 14 dnů od oznámení tohoto rozhodnutí na středisko Probační a mediační služby v obvodu okresního soudu, v němž má být trest obecně prospěšných prací vykonán, za účelem projednání podmínek výkonu trestu obecně prospěšných prací a o jeho povinnosti dostavit se v den stanovený probačním úředníkem pověřeným kontrolou nad výkonem tohoto trestu na obecní úřad nebo instituci, u nichž má obecně prospěšné práce vykonávat, za účelem nástupu výkonu trestu. Zároveň jej upozorní na následky nesplnění těchto povinností.

(4) O rozhodnutí podle odstavce 2 vyrozumí soud po nabytí jeho právní moci středisko Probační a mediační služby v obvodu okresního soudu, ve kterém má být trest obecně prospěšných prací vykonán, a zároveň pověří opatřením probačního úředníka činného v obvodu tohoto soudu kontrolou nad výkonem trestu obecně prospěšných prací.

(5) O změně druhu a místa výkonu obecně prospěšných prací rozhodne okresní soud, který trest obecně prospěšných prací uložil, na návrh odsouzeného nebo probačního úředníka provádějícího kontrolu nad výkonem trestu obecně prospěšných prací. O tomto rozhodnutí vyrozumí soud po nabytí jeho právní moci středisko Probační a mediační služby v obvodu okresního soudu, ve kterém má být trest obecně prospěšných prací nebo jeho zbytek vykonán, a zároveň pověří opatřením probačního úředníka činného v obvodu tohoto soudu kontrolou nad výkonem trestu obecně prospěšných prací.

(6) Při projednání podmínek výkonu trestu obecně prospěšných prací, stanovení dne nástupu jeho výkonu a při výkonu kontroly tohoto trestu postupuje probační úředník pověřený kontrolou výkonu trestu obecně prospěšných prací v součinnosti s příslušným obecním úřadem nebo institucí, u nichž jsou obecně prospěšné práce vykonávány.“.

• 1. § 337 zní:

㤠337

Nesplní-li odsouzený povinnosti stanovené v § 336 odst. 3, nebo bez závažného důvodu poruší sjednané podmínky výkonu trestu obecně prospěšných prací, zaviněně nevykonává ve stanovené době uložený trest nebo jinak maří výkon tohoto trestu, probační úředník pověřený kontrolou nad výkonem tohoto trestu nebo jeho prostřednictvím obecní úřad nebo instituce, u nichž jsou obecně prospěšné práce vykonávány, tuto skutečnost bezodkladně sdělí soudu, který výkon trestu nařídil. Rovněž soudu bez odkladu sdělí, kdy odsouzený uložený trest obecně prospěšných prací vykonal.“.

• 1. V § 338 odst. 2 větě první se slova „okresnímu soudu, v jehož obvodu“ nahrazují slovy „středisku Probační a mediační služby v obvodu okresního soudu, ve kterém“.

• 1. V § 338 odst. 2 větě druhé se slova „soud měl“ nahrazují slovy „středisko mělo“.

• 1. V § 338 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Probační úředník informuje soud na jeho žádost o potřebě obecně prospěšných prací v požadovaném obvodu.“.

• 1. V § 338 odst. 3 se slova „(§ 27b)“ nahrazují slovy „pověřený kontrolou nad výkonem trestu obecně prospěšných prací“.

• 1. V § 340b odstavec 1 zní:

„(1) O přeměně trestu obecně prospěšných prací nebo o přeměně jeho zbytku v trest odnětí svobody, jakož i o ponechání trestu obecně prospěšných prací v platnosti při stanovení dohledu nebo dalších dosud neuložených přiměřených omezení, přiměřených povinností nebo případně výchovných omezení, rozhodne bez zbytečného odkladu předseda senátu na návrh probačního úředníka pověřeného kontrolou nad výkonem tohoto trestu nebo na návrh obecního úřadu nebo instituce, u nichž jsou obecně prospěšné práce vykonávány, podaný prostřednictvím tohoto probačního úředníka, nebo i bez takového návrhu ve veřejném zasedání. O těchto rozhodnutích předseda senátu vyrozumí středisko Probační a mediační služby v obvodu soudu, v němž je trest obecně prospěšných prací vykonáván.“.

• 1. V § 341 se slova „nařízen výkon náhradního trestu odnětí svobody“ nahrazují slovy „zaplacení vymáháno“.

• 1. § 343 zní:

㤠343

(1) Předseda senátu nařídí, aby peněžitý trest byl vymáhán, nezaplatí-li jej odsouzený

• a) do patnácti dnů poté, co byl k zaplacení vyzván,

• b) do patnácti dnů poté, co mu bylo oznámeno rozhodnutí, jímž povolený odklad nebo povolené splácení byly odvolány, nebo

• c) do uplynutí doby, na kterou byl výkon trestu odložen.

(2) Peněžitý trest smí být vymáhán, jen pokud tím nebude zmařeno uspokojení přiznaného nároku poškozeného na náhradu škody. Nepřikročí-li poškozený k vymáhání svého nároku do tří měsíců ode dne, kdy nabyl právní moci rozsudek, jímž byl peněžitý trest uložen, může být peněžitý trest vymáhán bez ohledu na nárok poškozeného.“.

• 1. V § 344 odst. 2 se za slova „nebo § 342 odst. 1“ vkládají slova „a je-li zjevné, že by výkon tohoto trestu mohl být zmařen“.

• 1. V části třetí, hlavě dvacáté první se do oddílu čtvrtého doplňují nové § 350i a 350j, které včetně nadpisu znějí:

„Výkon trestu zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce

§ 350i

(1) Jakmile rozhodnutí, podle něhož se má vykonat trest zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce, nabude právní moci, předseda senátu zašle jeho opis středisku Probační a mediační služby v obvodu okresního soudu, ve kterém odsouzený bydlí, a nemá-li stálé bydliště, v jehož obvodu se zdržuje nebo pracuje, a zároveň pověří opatřením probačního úředníka činného v obvodu tohoto soudu kontrolou nad výkonem trestu zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce.

(2) Probační úředník pověřený kontrolou výkonu trestu zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce vyzve odsouzeného, aby se dostavil v jím stanoveném termínu na příslušné středisko Probační a mediační služby za účelem projednání podmínek výkonu trestu zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce. Ve výzvě jej upozorní i na následky nesplnění těchto povinností bez důležitého důvodu.

(3) Probační úředník pověřený kontrolou výkonu trestu zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce s odsouzeným projedná podmínky výkonu trestu zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce. Považuje-li za potřebné stanovit odsouzenému povinnost dostavovat se podle jeho pokynů k určenému útvaru Policie České republiky, stanoví konkrétní podmínky po dohodě s Policií České republiky. Při stanovení a kontrole podmínek výkonu tohoto trestu postupuje probační úředník v součinnosti s příslušným útvarem Policie České republiky, k němuž se má odsouzený v určené době dostavovat.

§ 350j

Na řízení o podmíněném upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce, jakož i na řízení o nařízení výkonu zbytku tohoto trestu, se obdobně užijí ustanovení § 331 až 333.“.

• 1. V § 352 se slovo „obviněného“ nahrazuje slovy „osoby, na níž se vykonává ochranné léčení“.

• 1. § 353 včetně nadpisu zní:

㤠353

Propuštění z ochranného léčení a jeho ukončení

(1) Jakmile bylo dosaženo účelu ochranného léčení, podá zdravotnické zařízení, ve kterém je ochranné léčení vykonáváno, návrh na propuštění z ochranného léčení okresnímu soudu, v jehož obvodu se ochranné léčení vykonává; návrh na ukončení ochranného léčení podle § 99 odst. 6 trestního zákoníku podá zdravotnické zařízení, jakmile zjistí, že jeho účelu nelze dosáhnout. Nebude-li ochranné léčení vykonáno tak, aby do dvou let od jeho započetí bylo rozhodnuto o propuštění z ochranného léčení nebo o jeho ukončení, podá zdravotnické zařízení nejméně dva měsíce před uplynutím lhůty dvou let od počátku výkonu ochranného léčení návrh na jeho prodloužení. V návrhu na propuštění z ochranného léčení, na jeho ukončení nebo v návrhu na prodloužení ochranného léčení zdravotnické zařízení popíše průběh a výsledky ochranného léčení a uvede důvody navrhovaného postupu včetně návrhu na případné uložení dohledu nad chováním osoby, na níž je vykonáváno ochranné léčení. O tom je třeba zdravotnické zařízení poučit.

(2) O propuštění z ochranného léčení, o jeho ukončení včetně případného uložení dohledu nebo o prodloužení ochranného léčení rozhodne na návrh zdravotnického zařízení, státního zástupce nebo osoby, na níž se vykonává ochranné léčení, anebo i bez takového návrhu ve veřejném zasedání okresní soud, v jehož obvodu se ochranné léčení vykonává.

(3) Proti rozhodnutí podle odstavce 2 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.

(4) Podal-li poškozený nebo svědek žádost podle § 44a, zašle předseda senátu spolu s nařízením ochranného léčení příslušnému zdravotnickému zařízení informace o poškozeném nebo svědkovi, kterého je třeba o propuštění nebo uprchnutí odsouzeného z ochranného léčení vyrozumět. V případě, že poškozený nebo svědek podal žádost v době, kdy je odsouzený ve výkonu ochranného léčení, zašle soud zdravotnickému zařízení, v němž odsouzený vykonává ochranné léčení, příslušné informace dodatečně. Zdravotnické zařízení je povinno písemně vyrozumět poškozeného nebo svědka bezodkladně, nejpozději však v den následující po skutečnosti uvedené v § 44a odst. 1 písm. c).“.

• 1. § 354 až 357 včetně nadpisů znějí:

㤠354

Nařízení výkonu zabezpečovací detence a její výkon

(1) Jakmile se rozhodnutí, podle něhož se má vykonat zabezpečovací detence, stalo vykonatelným, předseda senátu zašle příslušnému ústavu pro výkon zabezpečovací detence, v němž má být zabezpečovací detence vykonána, nařízení výkonu zabezpečovací detence a současně vyzve osobu, které byla zabezpečovací detence uložena, je-li na svobodě, aby výkon zabezpečovací detence nastoupila. Stal-li se výrok o uložení zabezpečovací detence, která nebyla uložena vedle nepodmíněného trestu odnětí svobody, vykonatelným rozhodnutím odvolacího soudu, nařídí výkon zabezpečovací detence u obviněného, který je ve vazbě, předseda senátu odvolacího soudu ihned při vyhlášení rozhodnutí. O nařízení výkonu zabezpečovací detence vždy vyrozumí okresní soud, v jehož obvodu je ústav pro výkon zabezpečovací detence, ve kterém bude zabezpečovací detence vykonávána.

(2) Je-li osoba, které byla uložena zabezpečovací detence, při pobytu na svobodě nebezpečná pro své okolí, nebo je-li obava, že taková osoba, která je na svobodě, uprchne, anebo je-li zde jiný důležitý důvod, zařídí předseda senátu bezodkladně její dodání do ústavu pro výkon zabezpečovací detence; jinak jí může poskytnout přiměřenou lhůtu k obstarání jejích záležitostí, která však nesmí být delší než jeden měsíc ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí uvedené v odstavci 1.

(3) Jde-li o příslušníka ozbrojených sil nebo bezpečnostního sboru v činné službě, požádá předseda senátu příslušného velitele nebo nadřízeného, aby zařídil jeho dopravení do ústavu pro výkon zabezpečovací detence.

(4) Předseda senátu požádá ústav pro výkon zabezpečovací detence, aby oznámil soudu, který zabezpečovací detenci uložil, kdy bylo s výkonem zabezpečovací detence započato. Zároveň požádá ústav pro výkon zabezpečovací detence, aby okresnímu soudu, v jehož obvodě se zabezpečovací detence vykonává, podal neprodleně zprávu, jestliže pominou důvody pro další trvání zabezpečovací detence.

(5) K nařízení výkonu zabezpečovací detence předseda senátu připojí pro potřeby ústavu pro výkon zabezpečovací detence znalecký posudek, opis protokolu o výslechu znalce nebo opis lékařské zprávy o zdravotním stavu osoby, které byla uložena zabezpečovací detence, pokud v průběhu trestního řízení byly opatřeny, a žádost, aby byla podávána okresnímu soudu, v jehož obvodu se zabezpečovací detence vykonává, v jím stanovených lhůtách, zpráva o průběhu a výsledcích výkonu zabezpečovací detence, se zaměřením na hlediska uvedená v § 100 odst. 4 trestního zákoníku.

§ 355

Změna výkonu zabezpečovací detence na ochranné léčení

O změně výkonu zabezpečovací detence na ochranné léčení rozhoduje ve veřejném zasedání okresní soud, v jehož obvodu je ústav pro výkon zabezpečovací detence, ve kterém se zabezpečovací detence vykonává; proti tomuto rozhodnutí je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.

§ 356

Upuštění od výkonu zabezpečovací detence

(1) O upuštění od výkonu zabezpečovací detence před jejím započetím rozhodne soud, který zabezpečovací detenci uložil, a to ve veřejném zasedání na návrh státního zástupce nebo osoby, které byla zabezpečovací detence uložena, anebo i bez takového návrhu. Proti tomuto rozhodnutí je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.

(2) Ministr spravedlnosti může upustit od výkonu zabezpečovací detence, jestliže odsouzený byl nebo má být vydán do cizího státu nebo předán jinému členskému státu Evropské unie na základě evropského zatýkacího rozkazu.

(3) Soud může upustit od výkonu zabezpečovací detence, jestliže odsouzený byl nebo má být vyhoštěn.

(4) Nedojde-li k vydání odsouzeného do cizího státu, k jeho předání podle odstavce 2 nebo k vyhoštění podle odstavce 3, anebo vrátí-li se v těchto případech vydaný, předaný nebo vyhoštěný, rozhodne soud, že se zabezpečovací detence vykoná.

§ 357

Trvání zabezpečovací detence a propuštění ze zabezpečovací detence

(1) Okresní soud, v jehož obvodu je ústav pro výkon zabezpečovací detence, ve kterém se zabezpečovací detence vykonává, na podkladě vyžádaných zpráv sleduje výkon zabezpečovací detence a nejméně jednou za dvanáct měsíců, a jde-li o mladistvého, nejméně jednou za šest měsíců od započetí výkonu zabezpečovací detence nebo od předchozího rozhodnutí o jejím trvání, přezkoumá, zda důvody pro její další pokračování trvají.

(2) O dalším trvání zabezpečovací detence nebo o propuštění ze zabezpečovací detence rozhodne na návrh ústavu pro výkon zabezpečovací detence, státního zástupce nebo osoby, na níž se vykonává zabezpečovací detence, anebo i bez takového návrhu, ve veřejném zasedání okresní soud, v jehož obvodu se zabezpečovací detence vykonává. Byla-li žádost osoby, na níž se vykonává zabezpečovací detence, zamítnuta, může ji tato osoba, neuvede-li v ní jiné důvody, opakovat až po uplynutí šesti měsíců od právní moci rozhodnutí.

(3) Proti rozhodnutí podle odstavce 2 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.

(4) Podal-li poškozený nebo svědek žádost podle § 44a, zašle předseda senátu spolu s nařízením zabezpečovací detence příslušnému ústavu pro výkon zabezpečování detence informace o poškozeném nebo svědkovi, kterého je třeba o propuštění nebo uprchnutí odsouzeného z výkonu zabezpečovací detence vyrozumět. V případě, že poškozený podal žádost v době, kdy je odsouzený ve výkonu zabezpečovací detence, zašle soud ústavu pro výkon zabezpečovací detence, v němž odsouzený vykonává zabezpečovací detenci, příslušné informace dodatečně. Ústav pro výkon zabezpečovací detence je povinen písemně vyrozumět poškozeného nebo svědka bezodkladně, nejpozději však v den následující po skutečnosti uvedené v § 44a odst. 1 písm. d).“.

• 1. V § 393 odst. 1 písm. b) se za slovo „azylanta“ vkládají slova „nebo osoby požívající doplňkové ochrany“.

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o soudnictví ve věcech mládeže

Čl. II

Zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 345/2007 Sb. a zákona č. 129/2008 Sb., se mění takto:

• 1. V § 1 odst. 1 se slova „trestním zákoně“ nahrazují slovy „trestním zákoníku“.

• 1. V poznámce pod čarou č. 1 se slova „Trestní zákon“ nahrazují slovy „Trestní zákoník“.

• 1. § 2 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 2 zní:

㤠2

Vymezení některých pojmů

(1) Není-li zákonem stanoveno jinak, pak se rozumí

• a) mládeží děti a mladiství,

• b) dítětem mladším patnácti let ten, kdo v době spáchání činu jinak trestného nedovršil patnáctý rok věku,

• c) mladistvým ten, kdo v době spáchání provinění dovršil patnáctý rok a nepřekročil osmnáctý rok svého věku.

(2) Podle tohoto zákona se dále rozumí

• a) protiprávním činem provinění, trestný čin nebo čin jinak trestný,

• b) opatřeními výchovná opatření (§ 15 až 20), ochranná opatření (§ 21 až 23) a trestní opatření (§ 24 až 35) u mladistvých a opatření ukládaná dětem mladším patnácti let (§ 93); přiměřená omezení a přiměřené povinnosti ve smyslu trestního zákoníku a trestního řádu nahrazují výchovná opatření,

• c) orgány činnými podle tohoto zákona jsou policejní orgány, státní zástupci a soudy pro mládež^2),

• d) soudem pro mládež zvláštní senát anebo v zákonem stanovených případech předseda takového senátu nebo samosoudce příslušného okresního, krajského, vrchního a Nejvyššího soudu,

• e) obecným soudem jiný senát nebo samosoudce téhož soudu nebo jiný soud, který neprojednává protiprávní činy mládeže.

^2) § 12 odst. 1 až 5 trestního řádu.“.

• 1. V § 3 odst. 1 se slova „trestní zákon“ nahrazují slovy „trestní zákoník“, za slovo „proviněním“ se vkládají slova „nebo činem jinak trestným“.

• 1. V § 3 odst. 3 se slova „stupni nebezpečnosti“ nahrazují slovem „závažnosti“.

• 1. V § 5 odst. 1 se slova „nebezpečnost pro společnost“ nahrazují slovem „protiprávnost“.

• 1. V § 5 odst. 2 se za slova „vůči němu použít“ vkládají slova „vedle ochranných opatření (§ 21)“.

• 1. Poznámka pod čarou č. 3 zní:

„^3) § 13, 20, 21, 24 a 111 trestního zákoníku.“.

• 1. V § 6 se odstavec 2 zrušuje.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.

• 1. V § 6 odst. 2 se slova „trestní zákon“ nahrazují slovy „trestní zákoník“.

• 1. V § 7 se slova „trestní zákon“ nahrazují slovy „trestní zákoník“.

• 1. V § 8 odst. 1 písm. a) se slova „trestní zákon“ nahrazují slovy „trestní zákoník“.

• 1. V § 8 odst. 2 se slova „trestního zákona“ nahrazují slovy „trestního zákoníku“.

• 1. Poznámka pod čarou č. 4 zní:

„^4) § 34 odst. 2 až 5 trestního zákoníku.“.

• 1. V § 8 odst. 3 se slova „trestní zákon“ nahrazují slovy „trestní zákoník“.

• 1. Poznámka pod čarou č. 5 zní:

„^5) § 35 trestního zákoníku.“.

• 1. V § 9 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 6 zní:

„(2) Ustanovení trestního zákoníku o mimořádném zvýšení trestu odnětí svobody^6) se u mladistvých neužije.

^6) § 59 trestního zákoníku.“.

• 1. V § 11 odst. 1 se slova „menší nebezpečnosti činu pro společnost“ nahrazují slovy „, na které trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje pět let“.

• 1. V § 12 odst. 1 písm. a) se za slova „má za to, že“ vkládají slova „zabezpečovací detence nebo“.

• 1. V § 16 odst. 3 písm. a) se slova „programu jeho výkonu“ nahrazují slovy „vytvořeného probačního plánu dohledu“.

• 1. V § 16 odst. 3 písm. c) se slovo „přiměřených“ nahrazuje slovem „výchovných“.

• 1. V § 18 odst. 1 písm. f) se slova „není ochranným léčením podle trestního zákona“ nahrazují slovy „není ochranným léčením nebo zabezpečovací detencí podle trestního zákoníku“.

• 1. V § 18 odst. 4 se za slova „pro mládež“ vkládají slova „a v přípravném řízení státní zástupce“.

• 1. § 21 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 8, 8a, 9 a 10 zní:

㤠21

Druhy ochranných opatření

(1) Ochrannými opatřeními jsou ochranné léčení^8), zabezpečovací detence^8a), zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty^9) a ochranná výchova. Jejich účelem je kladně ovlivnit duševní, mravní a sociální vývoj mladistvého a chránit společnost před pácháním provinění mladistvými.

(2) Ochrannou výchovu lze uložit pouze podle tohoto zákona, ochranné léčení, zabezpečovací detence a zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty se ukládají podle trestního zákoníku^10).

^8) § 99 trestního zákoníku.

^8a) § 100 trestního zákoníku.

^9) § 101 až 104 trestního zákoníku.

^10) § 99 až 104 trestního zákoníku.“.

• 1. V § 24 odst. 1 se za písmeno f) vkládají nová písmena g) a h), která znějí:

• „g) domácí vězení,

• h) zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce,“.

Dosavadní písmena g) až i) se označují jako písmena i) až k).

• 1. V § 24 odst. 2 se slova „trestní zákon“ nahrazují slovy „trestní zákoník“.

• 1. V § 25 odst. 1 se slovo „pachatel“ nahrazuje slovem „mladistvý“.

• 1. Poznámka pod čarou č. 11 zní:

„^11) § 43 trestního zákoníku.“.

• 1. Poznámka pod čarou č. 12 zní:

„^12) § 44 trestního zákoníku.“.

• 1. V nadpisu § 26 se za slova „zákaz činnosti“ vkládají slova „, zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce“.

• 1. V § 26 odst. 1 se slova „trestním zákoně“ nahrazují slovy „trestním zákoníku“.

• 1. Poznámka pod čarou č. 13 zní:

„^13) § 62 až 65 trestního zákoníku.“.

• 1. V § 26 se vkládá nový odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 13a zní:

„(3) Za podmínek stanovených v trestním zákoníku^13a) může soud pro mládež mladistvému uložit zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce, přičemž horní hranice sazby nesmí převyšovat pět let. Soud pro mládež může vedle trestního opatření zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce uložit i vhodná výchovná opatření.

^13a) § 76 a 77 trestního zákoníku.“.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.

• 1. V § 26 odst. 4 se slova „trestním zákoně“ nahrazují slovy „trestním zákoníku“ a slovo „trestem“ se nahrazuje slovy „trestním opatřením“.

• 1. Poznámka pod čarou č. 14 zní:

„^14) § 80 trestního zákoníku.“.

• 1. § 27 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 15 zní:

㤠27

Peněžité opatření

(1) Peněžité opatření se ukládá za podmínek stanovených v trestním zákoníku^15), je-li mladistvý výdělečně činný nebo jeho majetkové poměry uložení takového trestního opatření umožňují. Soud pro mládež může vedle peněžitého opatření uložit i vhodná výchovná opatření.

(2) Soud pro mládež uloží peněžité opatření v rozmezí od deseti do třistašedesátipěti denních sazeb.

(3) Denní sazba činí nejméně 100 Kč a nejvíce 5 000 Kč.

(4) Náhradní trestní opatření stanoví soud pro mládež až na jeden rok. Náhradní trestní opatření nesmí však ani spolu s uloženým odnětím svobody přesahovat horní hranici trestní sazby snížené podle § 31 odst. 1.

(5) Soud pro mládež může po právní moci rozhodnutí o uložení peněžitého opatření rozhodnout po vyjádření mladistvého, že jeho zaplacení nebo nevykonaný zbytek bude nahrazen tím, že mladistvý vykoná obecně prospěšnou činnost v rámci probačního programu podle § 17 odst. 1, 2 pro tento účel zřízeného, nebo společensky prospěšnou činnost v rámci výchovné povinnosti podle § 18 odst. 1 písm. c).

^15) § 67 až 69 trestního zákoníku.“.

• 1. V § 31 odst. 1 se slova „trestním zákoně“ nahrazují slovy „trestním zákoníku“.

• 1. V § 31 odst. 3 se slova „trestní zákon ve zvláštní části“ nahrazují slovy „trestní zákoník“, slova „stupeň nebezpečnosti takového provinění pro společnost“ se nahrazují slovy „povaha a závažnost provinění“ a slovo „vysoký“ se nahrazuje slovem „vysoká“.

• 1. V § 31 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:

„(4) Nepodmíněné odnětí svobody se u mladistvých, kteří nepřekročili devatenáctý rok svého věku, vykonává odděleně od ostatních odsouzených ve věznicích nebo ve zvláštních odděleních pro mladistvé.

(5) Ukládá-li soud pro mládež nepodmíněné odnětí svobody mladistvému, který již dovršil devatenáctý rok věku, může s přihlédnutím zejména k délce ukládaného odnětí svobody a ke stupni a povaze narušení mladistvého rozhodnout, že mladistvý toto trestní opatření vykoná ve věznici pro ostatní odsouzené; učiní-li takové rozhodnutí, musí zároveň rozhodnout, do kterého typu věznice bude odsouzený pro další výkon nepodmíněného odnětí svobody zařazen.“.

• 1. V § 32 odst. 1 se slova „trestním zákonem“ nahrazují slovy „trestním zákoníkem“ a slova „trestním zákoně“ se nahrazují slovy „trestním zákoníku“.

• 1. Poznámka pod čarou č. 16 zní:

„^16) § 58 odst. 3 trestního zákoníku.“.

• 1. V § 32 se odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 17 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.

• 1. Poznámka pod čarou č. 18 zní:

„^18) § 81 až 83 trestního zákoníku.“.

• 1. Poznámka pod čarou č. 19 zní:

„^19) § 84 až 87 trestního zákoníku.“.

• 1. Poznámka pod čarou č. 20 zní:

„^20) § 82 odst. 1 trestního zákoníku.“.

• 1. V § 34 odst. 2 se slova „trestního zákona“ nahrazují slovy „trestního zákoníku“.

• 1. Poznámka pod čarou č. 21 zní:

„^21) § 94 odst. 2 až 5 trestního zákoníku.“.

• 1. V § 34 odst. 3 se slova „trestní zákon“ nahrazují slovy „trestní zákoník“.

• 1. Poznámka pod čarou č. 22 zní:

„^22) § 95 trestního zákoníku.“.

• 1. V § 35 odst. 3 se slova „podmíněně odsouzený, podmíněně odsouzený k odnětí svobody s dohledem nebo“ zrušují.

• 1. V § 35 odst. 6 se slova „obecně prospěšných prací nebo zákazu činnosti“ nahrazují slovy „domácího vězení nebo zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce“.

• 1. Poznámka pod čarou č. 23 zní:

„^23) § 14 odst. 3 věta za středníkem trestního zákoníku.“.

• 1. V § 54 odst. 1 se za slova „poškozený a jeho zmocněnec,“ vkládají slova „zúčastněná osoba a její zmocněnec, zákonní zástupci poškozeného a zúčastněné osoby,“.

• 1. V § 58 odst. 1 se slova „přiberou dva znalci z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie se specializací na dětskou psychiatrii“ nahrazují slovy „přibere znalec z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie se specializací na dětskou psychiatrii a znalec z oboru zdravotnictví nebo pedagogiky, odvětví psychologie, se specializací na dětskou psychologii“.

• 1. V § 70 odst. 1 se slova „trestní zákon“ nahrazují slovy „trestní zákoník“ a slova „stupni nebezpečnosti provinění pro společnost“ se nahrazují slovy „povaze a závažnosti provinění“.

• 1. V § 70 odst. 6 se slovo „trest“ nahrazuje slovy „trestní opatření“.

• 1. V § 73 odst. 1 písm. a) se slova „trestní zákon“ nahrazují slovy „trestní zákoník“.

• 1. V § 73 odst. 2 se slova „orgánu pověřeného péčí o mládež“ nahrazují slovy „orgánu sociálně-právní ochrany dětí“.

• 1. V § 78 odst. 1 se slova „trestním zákoně“ nahrazují slovy „trestním zákoníku“.

• 1. Poznámka pod čarou č. 35 zní:

„^35) § 88, 89 a 91 trestního zákoníku.“.

• 1. V § 79 odst. 1 se slovo „trestu“ v obou případech nahrazuje slovy „trestního opatření“.

• 1. V § 80 odst. 1 se za slova „pro mládež“ vkládají slova „a v přípravném řízení státní zástupce“.

• 1. V § 80 odst. 3 se slova „připraveného programu výkonu dohledu pro mladistvého“ nahrazují slovy „vytvořeného probačního plánu dohledu nad mladistvým“.

• 1. V § 80 odst. 4 se za slova „pro mládež“ vkládají slova „a v přípravném řízení státního zástupce“.

• 1. V § 80 odst. 5 se za slova „předseda senátu“ vkládají slova „nebo v přípravném řízení státní zástupce“ a za slova „pro mládež“ se vkládají slova „a v přípravném řízení státního zástupce“.

• 1. V § 81 odst. 1 se slovo „okresní“ zrušuje.

• 1. V § 91 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Advokát tu vykonává svá oprávnění i po dosažení zletilosti dítěte až do skončení řízení ve věci dítěte mladšího patnácti let.“.

• 1. § 93 včetně nadpisu zní:

㤠93

Opatření

(1) Dopustí-li se dítě mladší patnácti let činu jinak trestného, může mu soud pro mládež uložit, a to zpravidla na základě výsledků předchozího pedagogicko-psychologického vyšetření, tato opatření

• a) výchovnou povinnost,

• b) výchovné omezení,

• c) napomenutí s výstrahou,

• d) zařazení do terapeutického, psychologického nebo jiného vhodného výchovného programu ve středisku výchovné péče^7),

• e) dohled probačního úředníka,

• f) ochrannou výchovu.

(2) Ochrannou výchovu soud pro mládež uloží dítěti, které spáchalo čin, za nějž trestní zákoník dovoluje uložení výjimečného trestu, a které v době spáchání činu dovršilo dvanáctý rok svého věku a bylo mladší patnácti let.

(3) Ochranná výchova může být uložena též dítěti, které v době spáchání činu bylo mladší patnácti let, odůvodňuje-li to povaha spáchaného činu jinak trestného a je-li to nezbytně nutné k zajištění jeho řádné výchovy.

(4) Na dohled probačního úředníka se s přihlédnutím k věku dítěte použijí přiměřeně ustanovení § 16 odst. 1, 2 a 3 a § 80 odst. 1, 3, 4 a 5. Probační úředník při výkonu dohledu také pravidelně navštěvuje dítě mladší patnácti let, nad nímž vykonává dohled, v jeho bydlišti a ve škole.

(5) Na ukládání výchovných povinností, výchovných omezení a napomenutí s výstrahou se s přihlédnutím k věku dítěte použijí přiměřeně ustanovení § 18, 19 a 20. Tato opatření může dítěti mladšímu patnácti let uložit pouze soud pro mládež.

(6) Při ukládání opatření podle odstavce 1 soud pro mládež dbá na výchovné působení na dítě a sleduje i preventivní účinek opatření. Dítěti lze opatření podle odstavce 1 uložit až do dovršení osmnácti let věku.

(7) Dítěti může být současně uloženo i více opatření, je-li to potřebné k dosažení účelu tohoto zákona (§ 1 odst. 2).

(8) Soud pro mládež může upustit od uložení opatření, postačuje-li k dosažení účelu tohoto zákona (§ 1 odst. 2) projednání činu dítěte státním zástupcem nebo před soudem pro mládež.

(9) O uložení opatření soud pro mládež rozhoduje rozsudkem. O zamítnutí návrhu státního zástupce, o zastavení řízení, o upuštění od uložení opatření a o zrušení uloženého opatření rozhoduje soud pro mládež usnesením.“.

• 1. Část druhá se zrušuje.

ČÁST TŘETÍ

Změna zákona o výkonu vazby

Čl. III

V § 7 odst. 1 písm. d) zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, se slova „§ 62 trestního zákona“ nahrazují slovy „§ 88 odst. 4 trestního zákoníku“.

ČÁST ČTVRTÁ

Změna zákona o výkonu trestu odnětí svobody

Čl. IV

Zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 359/1999 Sb., zákona č. 3/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 52/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 346/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb. a zákona č. 7/2009 Sb., se mění takto:

• 1. V § 1 se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) Mladistvým se pro účely tohoto zákona rozumí osoba, která v době spáchání provinění dovršila patnáctý a nepřekročila osmnáctý rok svého věku.“.

• 1. V § 7 se na konci textu písmene f) doplňují slova „a zabezpečovací detencí“.

• 1. V § 59 se na konci textu odstavce 6 doplňují slova „nebo zabezpečovací detenci“.

ČÁST ŠESTÁ

Změna zákona o rybářství

Čl. VI

Zákon č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 267/2006 Sb. a zákona č. 124/2008 Sb., se mění takto:

• 1. V § 14 odst. 6 se slova „veřejným činitelem“ nahrazují slovy „úřední osobou“.

• 1. Poznámka pod čarou č. 14 zní:

„^14) § 127 odst. 1 písm. i) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník.“.

ČÁST SEDMÁ

Změna zákona o matrikách, jménu a příjmení

Čl. VII

V § 9 odst. 6 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, se slova „veřejného činitele“ nahrazují slovy „úřední osoby“.

ČÁST OSMÁ

Změna zákona o soudech a soudcích

Čl. VIII

V § 37 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), se slova „§ 201 trestního zákona“ nahrazují slovy „§ 274 trestního zákoníku“.

ČÁST JEDENÁCTÁ

Změna zákona o sociálně-právní ochraně dětí

Čl. XI

Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 257/2000 Sb., zákona č. 272/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 52/2004 Sb., zákona č. 315/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 57/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 176/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 295/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb. a zákona č. 414/2008 Sb., se mění takto:

• 1. V § 6 odst. 1 písm. e) se za slovo „zdraví,“ vkládá slovo „svobodu,“.

• 1. V § 22 odst. 5 písm. b) se za slovo „zdraví,“ vkládá slovo „svobodě,“.

• 1. V § 27 odst. 1 písm. e) se za slovo „zdraví,“ vkládá slovo „svobodě,“.

ČÁST TŘINÁCTÁ

Změna zákona o pobytu cizinců

Čl. XIV

Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 559/2004 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb. a zákona č. 382/2008 Sb., se mění takto:

• 1. V § 46b odst. 2 písm. a) se slova „úmyslného trestného činu“ nahrazují slovy „zločinu“.

• 1. V § 179 odst. 3 písm. b) se slova „trestný čin“ nahrazují slovem „zločin“.

ČÁST ČTRNÁCTÁ

Změna zákona o Policii České republiky

Čl. XV

Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, se mění takto:

• 1. V § 65 odst. 1 písm. c) se za slova „ochranné léčení“ vkládají slova „nebo zabezpečovací detence“.

ČÁST SEDMNÁCTÁ

Změna zákona o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy

Čl. XVIII

Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 563/2004 Sb., zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb. a zákona č. 7/2009 Sb., se mění takto:

• 1. V § 16 odst. 1 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „a dětem, u nichž soud rozhodl o zařazení do terapeutického, psychologického nebo jiného vhodného výchovného programu ve středisku výchovné péče podle zvláštního právního předpisu^7a)“.

Poznámka pod čarou č. 7a zní:

„^7a) § 93 odst. 1 písm. b) zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění pozdějších předpisů.“.

• 1. V § 16 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:

„(5) Na poskytování preventivně výchovné péče na základě rozhodnutí soudu o zařazení dítěte do terapeutického, psychologického nebo jiného vhodného výchovného programu ve středisku výchovné péče^7a) se užijí ustanovení tohoto zákona o poskytování preventivně výchovné péče ostatním dětem obdobně, s těmito odchylkami

• a) středisko přijme do výchovné péče dítě i bez souhlasu nebo žádosti jeho zákonného zástupce,

• b) formu preventivně výchovné péče určí soud v rozhodnutí o zařazení dítěte do příslušného výchovného programu,

• c) smlouva o poskytování stravování a ubytování podle odstavce 3 se neuzavírá; středisko přijme dítě do péče i v případě, že k úhradě nákladů před přijetím dítěte do péče nedojde.“.

Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6.

ČÁST OSMNÁCTÁ

Změna exekučního řádu

Čl. XIX

Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 360/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 347/2007 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb. a zákona č. 7/2009 Sb., se mění takto:

• 1. § 4 se včetně poznámky pod čarou č. 1 zrušuje.

• 1. Část šestá se zrušuje.

ČÁST DEVATENÁCTÁ

Změna transplantačního zákona

Čl. XX

Zákon č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon), ve znění zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 129/2008 Sb. a zákona č. 296/2008 Sb., se mění takto:

• 1. V § 3 odst. 2 písm. b) se slova „notářsky ověřený“ nahrazují slovy „úředně ověřený“.

• 1. Část druhá se zrušuje.

ČÁST DVACÁTÁ

Změna zákona o nemocenském pojištění

Čl. XXI

Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb. a zákona č. 2/2009 Sb., se mění takto:

• 1. V § 3 písm. b) se za slova „zařazený do práce,“ vkládají slova „ústavy pro výkon zabezpečovací detence, v nichž vykonává zabezpečovací detenci osoba zařazená do práce,“.

• 1. V § 5 písm. a) se na konci textu bodu 14 doplňují slova „a osoby ve výkonu zabezpečovací detence zařazené do práce“.

• 1. V § 10 odst. 8 se za slova „odnětí svobody“ vkládají slova „nebo zabezpečovací detence“.

• 1. V § 13 odst. 2 písm. f) se za slova „odnětí svobody“ vkládají slova „nebo zabezpečovací detence“.

• 1. V § 15 odst. 4 písm. f) se za slovo „odsouzeného“ vkládají slova „nebo osoby ve výkonu zabezpečovací detence“, slovo „jeho“ se nahrazuje slovem „jejich“ a za slova „odnětí svobody“ se vkládají slova „nebo zabezpečovací detence“.

• 1. V § 15 odst. 5 písm. c) se za slova „odnětí svobody“ vkládají slova „nebo zabezpečovací detence“.

• 1. V § 15 odst. 5 písm. d) se za slovo „odsouzeného“ vkládají slova „nebo osoby ve výkonu zabezpečovací detence“ a za slova „odnětí svobody“ se vkládají slova „nebo zabezpečovací detence“.

• 1. V § 16 písm. d) se za slova „odnětí svobody“ vkládají slova „nebo zabezpečovací detenci“, slova „tohoto trestu“ se nahrazují slovy „trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence“ a v části věty za středníkem se za slova „odnětí svobody“ vkládají slova „nebo zabezpečovací detence“.

• 1. V § 19 odst. 1 písm. b) se za slova „odnětí svobody“ vkládají slova „nebo zabezpečovací detence“ a slova „tohoto trestu“ se nahrazují slovy „trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence“.

• 1. V § 25 se na konci textu písmene c) doplňují slova „nebo v době útěku osoby ve výkonu zabezpečovací detence z místa výkonu zabezpečovací detence“.

• 1. V § 28 odst. 4 se na konci textu věty druhé doplňují slova „nebo ve výkonu zabezpečovací detence“.

• 1. V § 39 odst. 5 se na konci textu písmene e) doplňují slova „a osoby ve výkonu zabezpečovací detence zařazené do práce“.

• 1. V § 40 odst. 7 větě druhé se za slova „odnětí svobody“ vkládá slovo „uloženého“ a za slova „jednoho roku“ se vkládají slova „nebo ve výkonu zabezpečovací detence,“.

• 1. V § 42 odst. 4 písm. b) se za slova „zařazenou do práce“ vkládají slova „nebo je zařazena do práce ve výkonu zabezpečovací detence“.

• 1. V § 82 odst. 1 písm. d) se za slova „zařazené do práce“ vkládají slova „, osoby ve výkonu zabezpečovací detence zařazené do práce“.

• 1. V § 86 odst. 1 se slova „a věznice“ nahrazují slovy „, věznice a ústavy pro výkon zabezpečovací detence“.

• 1. V § 92 odst. 1 písm. c) se za slovo „věznice“ vkládají slova „a ústavy pro výkon zabezpečovací detence“.

• 1. V § 95 odst. 1 písm. d) se za slovo „vazby“ vkládají slova „, dobu výkonu zabezpečovací detence“.

• 1. Nadpis části páté hlavy II dílu 3 oddílu 4 zní: „Úkoly věznic a ústavů pro výkon zabezpečovací detence“.

• 1. V § 102 se za slovo „Věznice“ vkládají slova „a ústavy pro výkon zabezpečovací detence“ a slovo „má“ se nahrazuje slovem „mají“.

• 1. V § 103 odst. 1 písm. a) až c) se slova „nebo věznici“ nahrazují slovy „, věznici nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence“.

• 1. V § 108 odst. 1 písm. c) se za slovo „věznice“ vkládají slova „a ústavy pro výkon zabezpečovací detence“.

• 1. V § 108 odst. 2 se slova „a věznice“ nahrazují slovy „, věznice a ústavy pro výkon zabezpečovací detence“.

• 1. V § 109 odst. 2 písm. d) se za slovo „věznice“ vkládají slova „nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence“.

• 1. V § 110 odst. 4 se slova „a věznice, jsou-li plátcem dávek tyto útvary a věznice“ nahrazují slovy „, věznice a ústavy pro výkon zabezpečovací detence, jsou-li plátcem dávek tyto útvary, věznice a ústavy“.

• 1. V § 110 odst. 6 se slova „a věznicemi“ nahrazují slovy „, věznicemi a ústavy pro výkon zabezpečovací detence“, slovo „rozděluje“ se nahrazuje slovem „rozdělují“ a slovo „věznice“ se nahrazuje slovy „věznice a ústavy pro výkon zabezpečovací detence“.

• 1. V § 123 odst. 5 se za slovo „věznice“ vkládají slova „a ústavy pro výkon zabezpečovací detence“.

• 1. V § 143 odst. 3 se slova „a věznic“ nahrazují slovy „, věznic a ústavů pro výkon zabezpečovací detence“.

ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ

Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení

Čl. XXII

Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb. a zákona č. 479/2008 Sb., se mění takto:

• 1. V § 8 odst. 5 se za slova „(dále jen „věznice“)“ vkládají slova „nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence“ a za slovo „vazby“ se vkládají slova „nebo výkonu zabezpečovací detence“.

• 1. V § 35a odst. 1 větě druhé se za slova „zařazený do práce,“ vkládají slova „ústavy pro výkon zabezpečovací detence, v nichž vykonávají zabezpečovací detenci osoby zařazené do práce,“.

• 1. V § 36 písm. n) se za slovo „věznice“ vkládají slova „a osob ve výkonu zabezpečovací detence zařazených do práce ústav pro výkon zabezpečovací detence“.

• 1. V § 43 větě první se za slovo „Věznice“ vkládají slova „a ústavy pro výkon zabezpečovací detence“ a slova „a ve vazbě“ se nahrazují slovy „, ve vazbě a ve výkonu zabezpečovací detence“.

• 1. V § 82 odst. 3 se za slovo „vazby“ vkládají slova „nebo výkonu zabezpečovací detence“, za slovo „věznice“ se vkládají slova „nebo ústav pro výkon zabezpečovací detence“ a slovo „předkládá“ se nahrazuje slovem „předkládají“.

• 1. V § 83 odst. 1 se slova „, pokud je podle § 82 odst. 3 příslušná“ nahrazují slovy „a ústavy pro výkon zabezpečovací detence, pokud jsou podle § 82 odst. 3 příslušné“.

ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ

Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti

Čl. XXIII

Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 153/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb. a zákona č. 2/2009 Sb., se mění takto:

• 1. V § 3 odst. 1 písm. b) se na konci textu bodu 11 doplňují slova „a osoby ve výkonu zabezpečovací detence zařazené do práce“.

• 1. § 11 zní:

㤠11

Zaměstnavatel, u něhož jsou odsouzený nebo osoba ve výkonu zabezpečovací detence zařazeni k výkonu práce, je povinen odvádět za každý kalendářní měsíc příslušné věznici nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence spolu se mzdou za práci odsouzeného nebo odměnou za práci osoby ve výkonu zabezpečovací detence i pojistné, které jsou povinni platit [§ 7 odst. 1 písm. a)]. Věznice a ústav pro výkon zabezpečovací detence odečtou úhrn dávek nemocenského pojištění vyplacených odsouzeným nebo osobám ve výkonu zabezpečovací detence od pojistného, které jsou povinni za odsouzené nebo osoby ve výkonu zabezpečovací detence odvádět (§ 8 odst. 1), a ve lhůtě uvedené v § 9 odst. 1 odvedou částku pojistného na účet příslušného služebního orgánu Vězeňské služby České republiky. Ustanovení § 9 odst. 5 až 7 platí pro věznici a ústav pro výkon zabezpečovací detence ve vztahu k příslušnému služebnímu orgánu Vězeňské služby České republiky přiměřeně. Ustanovení vět první až třetí platí přiměřeně v případě výkonu zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění osobami ve vazbě.“.

ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ

Změna zákona o důchodovém pojištění

Čl. XXIV

V § 5 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 224/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb. a zákona č. 382/2008 Sb., se na konci textu písmene l) doplňují slova „a osoby ve výkonu zabezpečovací detence zařazené do práce“.

ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ

Změna zákona o pomoci v hmotné nouzi

Čl. XXVI

Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb. a zákona č. 479/2008 Sb., se mění takto:

• 1. V § 2 odst. 6 písm. a) se za slovo „propuštěna“ vkládají slova „z výkonu zabezpečovací detence,“.

• 1. V § 3 odst. 1 písm. f) se za slovo „výkon“ vkládají slova „zabezpečovací detence nebo“.

• 1. V § 47 odst. 3 větě první se za slovo „osoba“ vkládají slova „ve výkonu zabezpečovací detence,“ a za slovo „měsíce“ se vkládají slova „výkonu zabezpečovací detence,“.

• 1. V § 47 odst. 3 větě druhé se za slovo „sčítají“ vkládají slova „; to platí obdobně, jde-li o dobu výkonu zabezpečovací detence“.

ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ