Vyhláška o stanovení požadavků na čistotu a identifikaci přídatných látek
| Synonyma | fosforečnan disodný, sekundární fosforečnan sodný, orthofosforečnan disodný, kyselý fosforečnan disodný |
|---|---|
| Definice | |
| Chemický název | hydrogenfosforečnan sodný, orthofosforečnan disodný |
| Einecs | 231-448-7 |
| Chemický vzorec | bezvodý Na2HPO4 |
| monohydrát Na2HPO4.nH2O (n = 2,7 nebo 12) | |
| Relativní molekulová hmotnost | 141,98, bezvodá forma |
| Obsah | nejméně 98 % Na2HPO4 po sušení při 400 C po dobu 3 hodin a poté při 1050 C po dobu 5 hodin |
| Obsah P2O5 | 49,0 – 51,0 % vztaženo na bezvodou bázi |
| Popis | bezvodý hydrogenfosforečnan sodný je bílý hygroskopický prášek bez zápachu, hydrátovanými formami jsou |
| dihydrát: bílá krystalická látka, bez zápachu | |
| heptahydrát: bílé rozpadavé krystaly nebo zrnitý prášek, bez zápachu | |
| dodekahydrát: bílý rozpadavý prášek nebo krystaly, bez zápachu | |
| Identifikace | |
| A. zkouška na sodík a fosforečnany | pozitivní |
| B. rozpustnost | snadno rozpustný ve vodě, nerozpustný v ethanolu |
| C. pH 1%ního roztoku | 8,4 – 9,6 |
| Čistota | |
| Úbytek hmotnosti sušením | po sušení při 400 C po dobu 3 hodin a poté při 1050 C po dobu 5 hodin je úbytek hmotnosti: |
| bezvodá forma - nejvýše 5,0 %, | |
| dihydrát - nejvýše 22,0 % | |
| heptahydrát - nejvýše 50,0 % | |
| dodekahydrát - nejvýše 61,0 % | |
| Látky nerozpustné ve vodě | nejvýše 0,2 % vztaženo na bezvodou fázi |
| Fluoridy | nejvýše 10 mg/kg vyjádřeno jako fluor |
| Arzen | nejvýše 3 mg/kg |
| Kadmium | nejvýše 1 mg/kg |
| Olovo | nejvýše 4 mg/kg |
| Rtuť | nejvýše 1 mg/kg |
E 339 (iii) FOSFOREČNAN SODNÝ
| Synonyma | fosforečnan sodný, fosforečnan trisodný, orthofosforečnan sodný |
|---|---|
| Definice | Fosforečnan sodný se získává z vodných roztoků a krystaluje v bezvodé formě ½, 1, 6, 8 nebo 12 molekulami vody. |
| Dodekahydrát krystalizuje vždy z vodných roztoků s nadbytkem NaOH, obsahuje molekuly NaOH | |
| Chemický název | fosforečnan sodný, fosforečnan trisodný, orthofosforečnan sodný |
| Einecs | 231-509-8 |
| Chemický vzorec | bezvodý Na3PO4 |
| hydrát Na3PO4.nH2O (n = ½, 1, 6, 8 nebo 12) | |
| Relativní molekulová hmotnost | 163,94, bezvodá forma |
| Obsah | Bezvodý fosforečnan sodný a hydrátované formy s výjimkou dodekahydrátu obsahují nejméně 97 % Na3PO4 vztaženo na bezvodou fázi, fosforečnan sodný dodekahydrát obsahuje nejméně 92,0 % Na3PO4 vztaženo na bezvodou bázi |
| Obsah P2O5 | 40,5 – 43,5 vztaženo na bezvodou bázi |
| Popis | bílé krystaly, granule nebo krystalický prášek bez zápachu |
| Identifikace | |
| A. zkouška na sodík a fosforečnany | pozitivní |
| B. rozpustnost | snadno rozpustný ve vodě, nerozpustný v ethanolu |
| C. pH 1%ního roztoku | 11,5 – 12,5 |
| Čistota | |
| Úbytek hmotnosti | Při sušení po dobu 2 hodin při 1200 C a poté po dobu 30 |
| minut při 8000 C je úbytek hmotnosti: | |
| bezvodá forma - nejvýše 2,0 %, | |
| monohydrát - nejvýše 11,0 % | |
| dodekahydrát - 45,0 - 58,0 % | |
| Látky nerozpustné ve vodě | nejvýše 0,2 % vztaženo na bezvodou fázi |
| Fluoridy | nejvýše 10 mg/kg vyjádřeno jako fluor |
| Arzen | nejvýše 3 mg/kg |
| Kadmium | nejvýše 1 mg/kg |
| Olovo | nejvýše 4 mg/kg |
| Rtuť | nejvýše 1 mg/kg |
E 340 (i) DIHYDROGENFOSFOREČNAN DRASELNÝ
| Synonyma | fosforečnan monodraselný, dihydrogenfosforečnan monodraselný, dihydrogenorthofosforečnan draselný |
|---|---|
| Definice | |
| Chemický název | dihydrogenfosforečnan draselný, dihydrogenfosforečnan monodraselný dihydrogenorthofosforečnan draselný |
| Einecs | 231-913-4 |
| Chemický vzorec | K2HPO4 |
| Relativní molekulová hmotnost | 136,09 |
| Obsah | nejméně 98 %, po sušení při 1050 C po dobu 4 hodin |
| Obsah P2O5 | 51,0 – 53,0 %, vztaženo na bezvodou bázi |
| Popis | bezbarvé hygroskopické krystaly nebo bílý zrnitý nebo krystalický prášek bez zápachu |
| Identifikace | |
| A. zkouška na draslík a fosforečnany | pozitivní |
| B. rozpustnost | snadno rozpustný ve vodě, nerozpustný v ethanolu |
| C. pH 1%ního roztoku | 4,2 – 4,8 |
| Čistota | |
| Úbytek hmotnosti sušením | nejvýše 2,0 %, po sušení při 1050 C po dobu 4 hodin |
| Látky nerozpustné ve vodě | nejvýše 0,2 %, vztaženo na bezvodou fázi |
| Fluoridy | nejvýše 10 g/kg, vyjádřeno jako fluor |
| Arzen | nejvýše 3 g/kg |
| Kadmium | nejvýše 1 mg/kg |
| Olovo | nejvýše 4 mg/kg |
| Rtuť | nejvýše 1 mg/kg |
E 340 (ii) HYDROGENFOSFOREČNAN DRASELNÝ
| Synonyma | fosforečnan didraselný, sekundární fosforečnan draselný, kyselý fosforečnan didraselný, hydrogenorthofosforečnan draselný |
|---|---|
| Definice | |
| Chemický název | hydrogenfosforečnan draselný, hydrogenorthofosforečnan draslený, hydrogenfosforečnan didraselný |
| Einecs | 231-834-5 |
| Chemický vzorec | K2HPO4 |
| Relativní molekulová hmotnost | 174,18 |
| Obsah | nejméně 98 % po sušení po dobu 4 hodin při 1050 C |
| Obsah P2O5 | 40,3 – 41,5 % vztaženo na bezvodou bázi |
| Popis | rozpadavý bezbarvý nebo bílý zrnitý prášek nebo hmota |
| Identifikace | |
| A. zkouška na draslík a fosforečnany | pozitivní |
| B. rozpustnost | snadno rozpustný ve vodě, nerozpustný v ethanolu |
| C. pH 1%ního roztoku | 8,7 – 9,4 |
| Čistota | |
| Úbytek hmotnosti sušením | nejvýše 2,0 %, po sušení při 1050 C po dobu 4 hodin |
| Látky nerozpustné ve vodě | nejvýše 0,2 %, vztaženo na bezvodou fázi |
| Fluoridy | nejvýše 10 mg/kg, vyjádřeno jako fluor |
| Arzen | nejvýše 3 mg/kg |
| Kadmium | nejvýše 1 mg/kg |
| Olovo | nejvýše 4 mg/kg |
| Rtuť | nejvýše 1 mg/kg |
E 340 (iii) FOSFOREČNAN DRASELNÝ
| Synonyma | fosforečnan tridraselný, orthofosforečnan draselný |
|---|---|
| Definice | |
| Chemický název | fosforečnan draselný, fosforečnan tridraselný, orthofosforečnan draselný |
| Einecs | 231-907-1 |
| Chemický vzorec | bezvodý K3PO4 |
| hydrát K3PO4.nH2O (n = 1 nebo 3) | |
| Relativní molekulová hmotnost | 212,27, bezvodá forma |
| Obsah | nejméně 97 %, vztaženo na vyžíhanou bázi |
| Obsah P2O5 | 30,5 – 33,0, vztaženo na vyžíhanou bázi |
| Popis | bezbarvné nebo bílé hygroskopické krystaly nebo granule bez zápachu, hydratované formy jsou monohydrát a trihydrát |
| Identifikace | |
| A. zkouška na draslík a fosforečnany | pozitivní |
| B. rozpustnost | snadno rozpustný ve vodě, nerozpustný v ethanolu |
| C. pH 1%ního roztoku | 11,5 – 12,3 |
| Čistota | |
| Úbytek hmotnosti žíháním | po sušení při 1050 C po dobu 1 hodiny a poté po žíhání po dobu 30 minut při 800 ± 250 C je úbytek hmotnosti: |
| bezvodá forma - nejvýše 3,0 %, | |
| hydrát - nejvýše 23,0 % | |
| Látky nerozpustné ve vodě | nejvýše 0,2 %, vztaženo na bezvodou fázi |
| Fluoridy | nejvýše 10 mg/kg, vyjádřeno jako fluor |
| Arzen | nejvýše 3 mg/kg |
| Kadmium | nejvýše 1 mg/kg |
| Olovo | nejvýše 4 mg/kg |
| Rtuť | nejvýše 1 mg/kg |
E 341 (i) BIS(DIHYDROGENFOSFOREČNAN) VÁPENATÝ
| Synonyma | dihydrogenfosforečnan monovápenatý, |
|---|---|
| dihydrogenorthofosforečnan vápenatý | |
| Definice | |
| Chemický název | bis(dihydrogenfosforečnan) vápenatý |
| Einecs | 231-837-1 |
| Chemický vzorec | bezvodý Ca(H2PO4)2 monohydrát Ca(H2PO4 )2.H2O |
| Relativní molekulová hmotnost | bezvodý 234,05 |
| monohydrát 252,08 | |
| Obsah | nejméně 95 %, vztaženo na sušinu |
| Obsah P2O5 | 55,5 – 61,1 % vztaženo na bezvodou bázi |
| Popis | zrnitý prášek nebo bílé rozplývavé krystaly nebo granule |
| Identifikace | |
| A. zkouška na vápník a fosforečnany | pozitivní |
| B. obsah CaO | bezvodý 23,0 – 27,5 % |
| monohydrát 19,0 – 24,8 % | |
| Čistota | |
| Úbytek hmotnosti sušením | bezvodý – nejvýše 14,0 % po sušení po dobu 4 hodin při 1050 C |
| monohydrát - nejvýše 17,5 % po sušení při 60 °C po dobu 1 hodiny a poté při 1050 C po dobu 4 hodin | |
| Úbytek hmotnosti žíháním | bezvodý – nejvýše 17,5 % po vyžíhání při 800 ± 250 C po dobu 30 minut |
| monohydrát - nejvýše 25,0 % po sušení při 1050 C po dobu 1 hodiny a poté po vyžíhání při 800 ± 250 C po dobu 30 minut | |
| Fluoridy | nejvýše 30 mg/kg vyjádřeno jako fluor |
| Arzen | nejvýše 3 mg/kg |
| Kadmium | nejvýše 1 mg/kg |
| Olovo | nejvýše 4 mg/kg |
| Rtuť | nejvýše 1 mg/kg |
E 341 (ii) HYDROGENFOSFOREČNAN VÁPENATÝ
| Synonyma | hydrogenfosforečnan vápenatý, hydrogenorthofosforečnan vápenatý |
|---|---|
| Definice | |
| Chemický název | hydrogenfosforečnan vápenatý, hydrogenorthofosforečnan vápenatý, sekundární fosforečnan vápenatý |
| Einecs | 231-826-1 |
| Chemický vzorec | bezvodý CaHPO4 |
| dihydrát CaHPO4.2H2O | |
| Relativní molekulová hmotnost | bezvodý 136,06 |
| dihydrát 172,09 | |
| Obsah | Hydrogenfosforečnan vápenatý obsahuje po sušení při 2000 C po dobu 3 hodiny nejméně 98 % a nejvýše ekvivalent 102 % CaHPO4 |
| Obsah P2O5 | 50,0 – 52,5 %, vztaženo na bezvodou bázi |
| Popis | bílé krystaly nebo granule, zrnitý prášek nebo prášek |
| Identifikace | |
| A. zkouška na vápník a fosforečnany | pozitivní |
| B. zkoušky rozpustnosti | mírně rozpustný ve vodě, nerozpustný v ethanolu |
| Čistota | |
| Úbytek hmotnosti žíháním | bezvodý – nejvýše 8,5 % a dihydrát - nejvýše 26,5 % po žíhání při 800 ± 250 C po dobu 30 minut |
| Fluoridy | nejvýše 50 mg/kg, vyjádřeno jako fluor |
| Arzen | nejvýše 3 mg/kg |
| Kadmium | nejvýše 1 mg/kg |
| Olovo | nejvýše 4 mg/kg |
| Rtuť | nejvýše 1 mg/kg |
E 341 (iii) FOSFOREČNAN VÁPENATÝ
| Synonyma | fosforečnan vápenatý, orthofosforečnan vápenatý, |
|---|---|
| fosforečnan-hydroxid pentavápenatý, kalcium-hydroxyapatit | |
| Definice | Fosforečnan vápenatý obsahuje proměnlivou směs fosforečnanů vápníku získávanou z neutralizace kyseliny fosforečné hydroxidem vápenatým, která má přibližné složení 10CaO.3 P2O5.H2O |
| Chemický název | tris(fosforečnan)-hydroxid pentavápenatý, fosforečnan vápenatý |
| Einecs | 235-330-6 tris(fosforečnan)-hydroxid pentavápenatý |
| 231-840-8 orthofosforečnan vápenatý | |
| Chemický vzorec | Ca5 (PO4)3.OH nebo Ca3(PO4)2 |
| Molekulová hmotnost | 502 nebo 310 |
| Obsah | nejméně 90 %, vztaženo na vyžíhanou bázi |
| Obsah P2O5 | 38,5 – 48,0 %, vztaženo na bezvodou bázi |
| Popis | bílý prášek bez chuti a zápachu, stálý na vzduchu |
| Identifikace | |
| A. zkouška na vápník a fosforečnany | pozitivní |
| B. rozpustnost | prakticky nerozpustný ve vodě, nerozpustný v ethanolu, dobře rozpustný ve zředěné HCl a HNO3 |
| Čistota | |
| Úbytek hmotnosti žíháním | nejvýše 8 % po žíhání při 800 ± 250 C do konstantní hmotnosti |
| Fluoridy | nejvýše 50 mg/kg vyjádřeno jako fluor |
| Arzen | nejvýše 3 mg/kg |
| Kadmium | nejvýše 1 mg/kg |
| Olovo | nejvýše 4 mg/kg |
| Rtuť | nejvýše 1 mg/kg |
E 343 (i) DIHYDROGENFOSFOREČNAN HOŘEČNATÝ
| Synonyma | dihydrogenfosforečnan hořečnatý, kyselý fosforečnan hořečnatý, orthofosforečnan monohořečnatý |
|---|---|
| Definice | |
| Chemický název | hydrogenfosforečnan hořečnatý |
| Einecs | 236-004-6 |
| Chemický vzorec | Mg(H2PO4 )2.nH2O (n = 0 - 4) |
| Relativní molekulová hmotnost | 218,30, bezvodá forma |
| Obsah | nejméně 51 %, po vyžíhání |
| Popis | bílý krystalický prášek bez zápachu, málo rozpustný ve vodě |
| Identifikace | |
| A. zkouška na hořčík nebo fosforečnany | pozitivní |
| B. obsah MgO | nejméně 21,5 %, po vyžíhání |
| Čistota | |
| Fluoridy | nejvýše 10 mg/kg vyjádřeno jako fluor |
| Arzen | nejvýše 3 mg/kg |
| Kadmium | nejvýše 1 mg/kg |
| Olovo | nejvýše 4 mg/kg |
| Rtuť | nejvýše 1 mg/kg |
E 343 (ii) DIHYDROGENFOSFOREČNAN HOŘEČNATÝ
| Synonyma | hydrogenfosforečnan hořečnatý, sekundární fosforečnan hořečnatý, orthofosforečnan dihořečnatý |
|---|---|
| Definice | |
| Chemický název | hydrogenfosforečnan hořečnatý |
| Einecs | 231-823-5 |
| Chemický vzorec | MgHPO4.nH2O (n = 0 - 3) |
| Relativní molekulová hmotnost | 120,30, bezvodá forma |
| Obsah | nejméně 96 %, po vyžíhání |
| Popis | bílý krystalický prášek bez zápachu, málo rozpustný ve vodě |
| Identifikace | |
| A. zkouška na hořčík nebo fosforečnany | pozitivní |
| B. obsah MgO | nejméně 33,0 %, vztaženo na bezvodou bázi |
| Čistota | |
| Fluoridy | nejvýše 10 mg/kg, vyjádřeno jako fluor |
| Arzen | nejvýše 3 mg/kg |
| Kadmium | nejvýše 1 mg/kg |
| Olovo | nejvýše 4 mg/kg |
| Rtuť | nejvýše 1 mg/kg |
E 350 (i) JABLEČNAN DISODNÝ
| Synonyma | jablečnan disodný, dinatrium-malát, disodná sůl kyseliny DL-jablečné, disodná sůl kyseliny hydroxybutandiové, disodná sůl kyseliny hydroxyjantarové |
|---|---|
| Definice | |
| Chemický název | dinatrium-hydroxybutandioát, dinatrium-hydroxysukcinát |
| Chemický vzorec | hemihydrát C4H4Na2O5.½H2O |
| trihydrát C4H4Na2O5.3H2O | |
| Relativní molekulová hmotnost | hemihydrát 187,05 |
| trihydrát 232,10 | |
| Obsah | nejméně 98 % vztaženo na bezvodou bázi |
| Popis | bílý krystalický prášek nebo hrudky |
| Identifikace | |
| A. zkouška na 1,2-dikarboxylovou kyselinu a sodík | pozitivní |
| B. zkoušky na tvorbu azobarviv | pozitivní |
| C. rozpustnost | snadno rozpustný ve vodě |
| Čistota | |
| Úbytek hmotnosti sušením | hemihydrát – nejvýše 7,0 % po sušení při 1300 C po dobu 4 hodin |
| trihydrát – 20,5 – 23,5 % po sušení při 1300 C po dobu 4 hodin | |
| Aalkalita | nejvýše 0,2 %, jako Na2CO3 |
| Kyselina fumarová | nejvýše 1,0 % |
| Kyselina maleinová | nejvýše 0,05 % |
| Arzen | nejvýše 3 mg/kg |
| Olovo | nejvýše 5 mg/kg |
| Rtuť | nejvýše 1 mg/kg |
E 350 (ii) JABLEČNAN MONOSODNÝ
| Synonyma | DL-jablečnan monosodný, monosodná sůl kyseliny DL-jablečné, monosodná sůl kyseliny hydroxybutandiové, monosodná sůl kyseliny hydroxyjantarové |
|---|---|
| Definice | |
| Chemický název | natrium-hydrogen-hydroxybutandioát, natrium-hydrogen-hydroxysukcinát |
| Chemický vzorec | C4H5NaO5 |
| Relativní molekulová hmotnost | 156,07 |
| Obsah | nejméně 99 %, vztaženo na bezvodou bázi |
| Popis | bílý prášek |
| Identifikace | |
| A. zkouška na 1,2 - dikarboxylovou kyselinu a sodík | pozitivní |
| B. zkoušky na tvorbu azobarviv | pozitivní |
| Čistota | |
| Úbytek hmotnosti sušením | nejvýše 2,0 %, po sušení při 1100 C po dobu 3 hodin |
| Kyselina fumarová | nejvýše 1,0 % |
| Kyselina maleinová | nejvýše 0,05 % |
| Arzen | nejvýše 3 mg/kg |
| Olovo | nejvýše 5 mg/kg |
| Rtuť | nejvýše 1 mg/kg |
E 351 JABLEČNAN DRASELNÝ
| Synonyma | jablečnan didraselný, dikalium-malát, didraselná sůl kyseliny DL-jablečné, didraselná sůl kyseliny hydroxybutandiové, didraselná sůl kyseliny hydroxyjantarové |
|---|---|
| Definice | |
| Chemický název | dikalium-hydroxybutandioát, dikalium-hydroxysukcinát |
| Chemický vzorec | C4H4K2O5 |
| Realtivní molekulová hmotnost | 210,27 |
| Obsah | nejméně 59,5 % |
| Popis | bezbarvý nebo téměř bezbarvý vodný roztok |
| Identifikace | |
| A. zkouška na 1,2 - dikarboxylovou kyselinu a draslík | pozitivní |
| B. zkoušky na tvorbu azobarviv | pozitivní |
| Čistota | |
| Alkalita | nejvýše 0, 2 % jako K2CO3 |
| Kyselina fumarová | nejvýše 1,0 % |
| Kyselina maleinová | nejvýše 0,05 % |
| Arzen | nejvýše 3 mg/kg |
| Olovo | nejvýše 5 mg/kg |
| Rtuť | nejvýše 1 mg/kg |
E 352 (i) JABLEČNAN VÁPENATÝ
| Synonyma | jablečnan vápenatý, kalcium-malát, vápenatá sůl kyseliny DL-jablečné, vápenatá sůl kyseliny hydroxybutandiové, vápenatá sůl kyseliny hydroxyjantarové |
|---|---|
| Definice | |
| Chemický název | kalcium-hydroxybutandioát, dikalcium-hydroxysukcinát |
| Chemický vzorec | C4H5CaO5 |
| Relativní molekulová hmotnost | 172,14 |
| Obsah | nejméně 97,5 %, vztaženo na bezvodou bázi |
| Popis | bílý prášek |
| Identifikace | |
| A. zkouška na 1,2 - dikarboxylovou kyselinu a vápník | pozitivní |
| B. zkoušky na tvorbu azobarviv | pozitivní |
| C. rozpustnost | málo rozpustný ve vodě |
| Čistota | |
| Úbytek hmotnosti sušením | nejvýše 2,0 %, po sušení při 1000 C po dobu 3 hodin |
| Alkalita | nejvýše 0,2 % jako CaCO3 |
| Kyselina maleinová | nejvýše 0,05 % |
| Kyselina fumarová | nejvýše 1,0 % |
| Fluoridy | nejvýše 30 mg/kg vyjádřeno jako fluor |
| Arzen | nejvýše 3 mg/kg |
| Olovo | nejvýše 5 mg/kg |
| Rtuť | nejvýše 1 mg/kg |
E 352 (ii) HYDROGENJABLEČNAN VÁPENATÝ
| Synonyma | Monovápenatá sůl kyseliny DL-jablečné, monovápenatá sůl kyseliny hydroxybutandiové, monovápenatá sůl kyseliny hydroxyjantarové |
|---|---|
| Definice | |
| Chemický název | kalcium-dihydrogen-hydroxybutandioát, dikalcium-dihydrogen-hydroxysukcinát |
| Chemický vzorec | (C4H5O5)2Ca |
| Obsah | nejméně 97,5 % vztaženo na bezvodou bázi |
| Popis | bílý prášek |
| Identifikace | |
| A. zkouška na 1,2 - dikarboxylovou kyselinu a vápník | pozitivní |
| B. zkoušky na tvorbu azobarviv | pozitivní |
| Čistota | |
| Úbytek hmotnosti sušením | nejvýše 2,0 %, po sušení při 1100 C po dobu 3 hodin |
| Kyselina maleinová | nejvýše 0,05 % |
| Kyselina fumarová | nejvýše 1,0 % |
| Fluoridy | nejvýše 30 mg/kg, vyjádřeno jako fluor |
| Arzen | nejvýše 3 mg/kg |
| Olovo | nejvýše 5 mg/kg |
| Rtuť | nejvýše 1 mg/kg |
E 353 KYSELINA METAVINNÁ
| Definice | |
|---|---|
| Chemický název | kyselina metavinná |
| Chemický vzorec | C4H6O6 |
| Obsah | nejméně 99,5 % |
| Popis | bílá nebo nažloutlá krystalická látka, velmi rozplývavá, slabě vonící po karamelu |
| Identifikace | |
| A. rozpustnost | velmi snadno rozpustná ve vodě a v ethanolu |
| B. | 1 – 10 mg látky se převede do zkumavky s 2 ml koncetrované kyseliny sírové a 2 kapkami sulfo-resorcinolového činidla. Po zahřátí na 1500 C se objeví intenzivní fialové zabarvení. |
| Čistota | |
| Arzen | nejvýše 3 mg/kg |
| Olovo | nejvýše 5 mg/kg |
| Rtuť | nejvýše 1 mg/kg |
E 354 VINAN VÁPENATÝ
| Synonyma | kalcium tartarát, vápenatá sůl kyseliny vinné, kalcium-2,3 - dihydroxybutandioát |
|---|---|
| Definice | |
| Chemický název | kalcium-2,3 - dihydroxybutandioát, dihydrát |
| Chemický vzorec | C4H4CaO6.2H2O |
| Relativní molekulová hmotnost | 224,18 |
| Obsah | nejméně 98,0 % |
| Popis | jemný, krystalický prášek bílé nebo krémově bílé barvy |
| Identifikace | |
| A. rozpustnost | málo rozpustný ve vodě, rozpustnost přibližně 0,01 g/100 ml vody při 200 C; mírně rozpustný v ethanolu a etheru; rozpustný v kyselinách |
| B. optická otáčivost | [α]D20 + 7,0 – 7,4O (0,1 % v HCl o koncentraci 1 mol/l) |
| C. pH 5%ní suspenze | 6,0 – 9,0 |
| Čistota | |
| Sírany (jako kyselina sírová) | nejvýše 1 g/kg |
| Arzen | nejvýše 3 mg/kg |
| Olovo | nejvýše 5 mg/kg |
| Rtuť | nejvýše 1 mg/kg |
E 355 KYSELINA ADIPOVÁ
| Definice | |
|---|---|
| Chemický název | kyselina hexandiová, kyselina but-1,4-endikarboxylová |
| Einecs | 204-673-3 |
| Chemický vzorec | C6H10O4 |
| Relativní molekulová hmotnost | 146,14 |
| Obsah | nejméně 99,6 % |
| Popis | bílé krystaly bez zápachu nebo bílý krystalický prášek |
| Identifikace | |
| A. rozmezí bodu tání | 151,5 – 154,00 C |
| B. rozpustnost | málo rozpustná ve vodě, snadno rozpustná v ethanolu |
| Čistota | |
| Obsah vody | nejvýše 0,2 %, stanoveno metodou Karl-Fischera |
| Síranový popel | nejvýše 20 mg/kg |
| Arzen | nejvýše 3 mg/kg |
| Olovo | nejvýše 5 mg/kg |
| Rtuť | nejvýše 1 mg/kg |
E 356 ADIPÁT SODNÝ
| Definice | |
|---|---|
| Chemický název | natrium adipát, natrium-hexandioát |
| Einecs | 231-293-5 |
| Chemický vzorec | C6H8Na2O4 |
| Relativní molekulová hmotnost | 190,11 |
| Obsah | nejméně 99,0 %, vztaženo na bezvodou bázi |
| Popis | bílé krystaly bez zápachu nebo bílý krystalický prášek |
| Identifikace | |
| A. rozmezí bodu tání | 151,0 – 152,00 C, pro kyselinu adipovou |
| B. rozpustnost | asi 50 g/100 ml vody při 200 C |
| C. zkoušky na sodík | pozitivní |
| Čistota | |
| Obsah vody | nejvýše 3,0 %, stanoveno metodou Karl-Fischera |
| Arzen | nejvýše 3 mg/kg |
| Olovo | nejvýše 5 mg/kg |
| Rtuť | nejvýše 1 mg/kg |
E 357 ADIPÁT DRASELNÝ
| Definice | |
|---|---|
| Chemický název | kalium-adipát, kalium-hexandioát |
| Einecs | 242-838-1 |
| Chemický vzorec | C6H8K2O4 |
| Relativní molekulová hmotnost | 222,32 |
| Obsah | nejméně 99,0 %, vztaženo na bezvodou bázi |
| Popis | bílé krystaly bez zápachu nebo bílý krystalický prášek |
| Identifikace | |
| A. rozmezí bodu tání | 151,0 – 152,00 C, pro kyselinu adipovou |
| B. rozpustnost | asi 60 g/100 ml vody při 200 C |
| C. zkoušky na draslík | pozitivní |
| Čistota | |
| Obsah vody | nejvýše 3,0 %, stanoveno metodou Karl-Fischera |
| Arzen | nejvýše 3 mg/kg |
| Olovo | nejvýše 5 mg/kg |
| Rtuť | nejvýše 1 mg/kg |
E 363 KYSELINA JANTAROVÁ
| Definice | |
|---|---|
| Chemický název | kyselina butandiová |
| Einecs | 203-740-4 |
| Chemický vzorec | C4H6O4 |
| Relativní molekulová hmotnost | 118,09 |
| Obsah | nejméně 99,0 % |
| Popis | bezbarvé nebo bílé krystaly bez zápachu |
| Identifikace | |
| A. rozmezí bodu tání | 185,0 – 190,00 C |
| Čistota | |
| Úbytek hmotnosti po žíhání | nejvýše 0,025 % po vyžíhání při 800 °C po dobu 15 minut |
| Arzen | nejvýše 3 mg/kg |
| Olovo | nejvýše 5 mg/kg |
| Rtuť | nejvýše 1 mg/kg |
E 380 CITRÁT TRIAMONNÝ
| Synonyma | triamonná sůl kyseliny citrónové, triamonium-citrát |
|---|---|
| Definice | |
| Chemický název | triamonium(2-hydroxypropan-1,2,3-trikarboxylát), triamonium citrát |
| Einecs | 222-394-5 |
| Chemický vzorec | C6H17N3O7 |
| Relativní molekulová hmotnost | 243,22 |
| Obsah | nejméně 97,0 % |
| Popis | bílé nebo krémově bílé krystaly nebo prášek |
| Identifikace | |
| A. zkoušky na amonné ionty nebo citráty | pozitivní |
| B. rozpustnost | snadno rozpustný ve vodě |
| Čistota | |
| Šťavelany | nejvýše 0,04 %, jako kyselina šťavelová |
| Arzen | nejvýše 3 mg/kg |
| Olovo | nejvýše 5 mg/kg |
| Rtuť | nejvýše 1 mg/kg |
E 385 ETHYLENDIAMINTETRAOCTAN VÁPENATO-DISODNÝ
Ethylenoxid nesmí být použit pro sterilaci potravinářských přídatných látek
| Synonyma | Vápenato-disodná sůl EDTA, edelát vápenato-disodný |
|---|---|
| Definice | |
| Chemický název | N,N´-1,2-ethanediylbis [N-(karboxymethyl)-glycinato][(4-O,O´,ON,ON]vápenatan(2)-disodný, ethylendiamintetraoctan vápenato-disodný, ethylendinitrilotetraoctan vápenato-disodný |
| Einecs | 200 - 529 - 9 |
| Chemický vzorec | C10H12O8CaN2Na2.2H2O |
| Relativní molekulová hmotnost | 410,31 |
| Obsah | nejméně 97 %, vztaženo na sušinu |
| Popis | bílé krystalické granule bez zápachu nebo bílý až téměř bílá prášek, slabě hygroskopický |
| Identifikace | |
| A. zkouška na přítomnost sodíku a vápníku | pozitivní |
| B. chelatační aktivita vůči iontům kovu | |
| C. pH 1 % roztoku | 6,5 – 7,5 |
| Čistota | |
| Obsah vody | 5 – 13 %, stanoveno metodou Karl-Fischera |
| Arzen | nejvýše 3 mg/kg |
| Kadmium | nejvýše 1 mg/kg |
| Olovo | nejvýše 4 mg/kg |
| Rtuť | nejvýše 1 mg/kg |
| Těžké kovy (jako Pb) | nejvýše 10 mg/kg |
**E 392 ROZMARÝNOVÉ EXTRAKTY **
OBECNÉ POŽADAVKY
| Synonyma | Extrakt z listů rozmarýny (antioxidant) |
|---|---|
| Definice | Extrakty rozmarýny obsahují několik složek, u nichž bylo prokázáno, že mají antioxidační účinky. Tyto složky patři zejména do skupiny fenolických kyselin, flavonoidů, diteroenoidů. Vedle antioxidačních sloučenin mohou extrakty obsahovat také triterpeny a látky extrahovatelné organickými rozpouštědly konkrétně definované v následující specifikaci. |
| Chemický název | Rozmarýnový extrakt (Rosmarinus officinalis) |
| Einecs | 283-291-9 |
| Popis | Extrakt z listů rozmarýny jako antioxidant se připravuje extrakcí listů rostliny Rosmarinus officinalis pomocí soustavy rozpouštědel povolených pro potravinářské použití. Extrakty poté mohou být dezodorizovány a odbarveny. Extrakty mohou být standardizovány. |
| Identifikace | |
| Referenční antioxidační sloučeniny: fenolové diterpeny | kyselina karnosová (C20H28O4) a karnosol (C20H26O4) – nejméně 90 % celkových fenolových diterpenů |
| Referenční hlavní těkavé látky | borneol, bornylacetát, kafr, 1,8-cineol, verbenon |
| Hustota | více než 0,25 g/ml |
| Rozpustnost | nerozpustný ve vodě |
| Čistota | |
| Úbytek hmotnosti sušením | nejvýše 5 % |
| Arzen | nejvýše 3 mg/kg |
| Olovo | nejvýše 2 mg/kg |
-
- ROZMARÝNOVÉ EXTRAKTY VYROBENÉ ZE SUŠENÝCH LISTŮ ROZMARÝNY EXTRAKCÍ ACETONEM
| Popis | Extrakty rozmarýny se vyrábějí ze sušených listů rozmarýny extrakcí acetonem, filtrací, čištěním a odpařením rozpouštědla, po níž následuje sušení a prosévání s cílem získat jemný prášek nebo kapalinu. |
|---|---|
| Identifikace | |
| Obsah referenčních antioxidačních sloučenin | rovno nebo více než 10 % hmot., vyjádřeno jako celkový obsah kyseliny karnosové a karnosolu |
| Poměr – antioxidanty/těkavé látky | rovno nebo více než 15 (celkové % hmot. kyseliny karnosové a karnosolu / % hmot. referenčních hlavních těkavých látek*) * jako celkové procento těkavých látek v extraktu, stanoveno plynovou chromatografií s hmotnostně spektrometrickou detekcí (GC-MSD) |
| Zbytková rozpouštědla: aceton | nejvýše 500 mg/kg |
-
- ROZMARÝNOVÉ EXTRAKTY PŘIPRAVENÉ EXTRAKCÍ SUŠENÝCH LISTŮ ROZMARÝNY POMOCI SUPERKRITICKÉHO OXIDU UHLIČITÉHO
Extrakty rozmarýny vyrobené ze sušených listů rozmarýny extrakcí pomocí superkritického oxidu uhličitého s malým množstvím ethanolu jako pomocného rozpouštědla.
| Identifikace | |
|---|---|
| Obsah referenčních antioxidačních sloučenin | rovno nebo více než 13 % hmot., vyjádřeno jako celkový obsah kyseliny karnosové a karnosolu |
| Poměr - antioxidanty/těkavé látky | rovno nebo více než 15 (celkové % hmot. kyseliny karnosové a karnosolu / % hmot. referenčních hlavních těkavých látek*) * jako celkové procento těkavých látek v extraktu, stanoveno plynovou chromatografií s hmotnostně spektrometrickou detekcí (GC-MSD) |
| Zbytková rozpouštědla: ethanol | nejvýše 2% |
-
- ROZMARÝNOVÉ EXTRAKTY PŘIPRAVENÉ Z DEZODORIZOVANÉHO ETHANOLOVÉHO EXTRAKTU ROZMARÝNY
Extrakty rozmarýny, které se připravují z dezodorizováného ethanolového extraktu rozmarýny.
Extrakty mohou být dále čištěny, například působením aktivního uhlí anebo molekulární destilací.
Mohou být suspendovány ve vhodném schváleném nosiči nebo sušeny rozprašováním.
| Identifikace | |
|---|---|
| Obsah referenčních antioxidačních sloučenin | rovno nebo více než 5 % hmot., vyjádřeno jako celkový obsah kyseliny karnosové a karnosolu pozitivní |
| Poměr – antioxidanty/těkavé látky | rovno nebo více než 15 (celkové % hmot. kyseliny karnosové a karnosolu / % hmot. referenčních hlavních těkavých látek*) * jako celkové procento těkavých látek v extraktu, stanoveno plynovou cliromatografií s hmotnostně spektrometrickou detekcí (GC-MSD) |
| Zbytková rozpouštědla: ethanol | nejvýše 500 mg/kg |
-
- ROZMARÝNOVÉ EXTRAKTY ODBARVENÉ A DEZODORIZOVANÉ, ZÍSKANÉ DVOUSTUPŇOVOU EXTRAKCÍ POMOCÍ HEXANU A ETHANOLU
Extrakty rozmarýny, které se připravují z dezodorizovaného ethanolového extraktu rozmarýny, podrobené extrakci hexanem. Extrakty mohou být dále čištěny, například působením aktivního uhlí nebo molekulární destilací. Mohou být suspendovány ve vhodném schváleném nosiči nebo sušeny rozprašováním.
| Identifikace | |
|---|---|
| Obsah referenčních antioxidačních sloučenin | rovno nebo více než 5 % hmot., vyjádřeno jako celkový obsah kyseliny karnosové a karnosolu pozitivní |
| Poměr – antioxidanty/těkavé látky | rovno nebo více než 15 (celkové % hmot. kyseliny karnosové a karnosolu / % hmot. referenčních hlavních těkavých látek*) * jako celkové procento těkavých látek v extraktu, stanoveno plynovou chromatografií s hmotnostně spektrometrickou detekcí (GC-MSD) |
| Zbytková rozpouštědla: hexan | nejvýše 25 mg/kg |
| ethanol | nejvýše 500 mg/kg |
E 400 KYSELINA ALGINOVÁ
| Definice | Lineární glukuronoglykan, který sestává především z jednotek kyselin D-manuronové spojených vazbou β-(1- 4) a z jednotek kyseliny L-guluronové spojených vazbou α-(1-4) v pyranosové kruhové formě. Hydrofilní koloidní sacharid extrahovaný pomocí zředěné zásady z přirozených druhů hnědých mořských řas (Phaeophyceae). |
|---|---|
| Einecs | 232-680-1 |
| Chemický vzorec | (C6H8O6)n |
| Relativní molekulová hmotnost | 10000 – 600000 (typický průměr) |
| Obsah | Kyselina alginová dává ve vysušeném stavu nejméně 20 % a nejvýše 23 % oxidu uhličitého (CO2), což odpovídá nejméně 91 % a nejvýše 105,4 % kyseliny alginové (C6H8O6)n (přepočteno na rovnocennou hmotnost 200). |
| Popis | Kyselina alginová se vyskytuje ve vláknité, zrnité, granulované a práškové formě. Je bílá až žlutavě hnědá, téměř bez zápachu. |
| Identifikace | |
| A. rozpustnost | Nerozpustná ve vodě a organických rozpouštědlech, zvolna se rozpouští v roztocích uhličitanu sodného, hydroxidu sodného a fosforečnanu trisodného. |
| B. srážecí zkouška chloridem vápenatým | K 0,5 % roztoku vzorku v 1M roztoku hydroxidu sodného se přidá 2,5 % roztok chloridu vápenatého v množství odpovídajícím pětině objemu vzorku. Vytvoří se objemná želatinová sraženina. Touto zkouškou se kyselina alginová rozliší od arabské gumy, sodné soli karboxylmethylcelulosy, karboxymethylškrobu, karagenanu, želatiny, gumy ghatti, gumy karaya, karubinu, methylcelulosy a tragantové gumy. |
| C. srážecí zkouška síranem amonným | K 0,5 % roztoku vzorku v 1M roztoku hydroxidu sodného se přidá nasycený roztok síranu amonného v množství odpovídajícím polovině objemu vzorku. Nevytvoří se žádná sraženina. Touto zkouškou se kyselina alginová rozliší od agaru, sodné soli karboxylmethylcelulosy, karagenanu, deesterifikovaného pektinu, želatiny, karubinu, methylcelulosy a škrobu. |
| D. barevná reakce | 0,01 g vzorku se třepe v 0,15 ml 0,1N hydroxidu sodného, aby se vzorek co nejvíce rozpustil, a poté se přidá 1 ml roztok kyselého síranu železitého. Během 5 minut se vytvoří třešňově červené zabarvení, které nakonec přejde do tmavě nachové barvy. |
| Čistota | |
| pH 3%ní suspenze | 2,0 - 3,5 |
| Úbytek hmotnosti sušením | nejvýše 15 %, po sušení při 1050 C po dobu 4 hodin |
| Síranový popel | nejvýše 8 %, vztaženo na bezvodou fázi |
| Hydroxid sodný (1M roztok) | nejvýše 2 %, vztaženo na sušinu (bezvodá nerozpustná látka) |
| Formaldehyd | nejvýše 50 mg/kg |
| Arzen | nejvýše 3 mg/kg |
| Olovo | nejvýše 5 mg/kg |
| Rtuť | nejvýše 1 mg/kg |
| Kadmium | nejvýše 1 mg/kg |
| Celkový počet mikroorganismů | nejvýše 5000/g |
| Kvasinky a plísně | nejvýše 500/g |
| E. coli | negativní/5 g |
| Salmonella spp. | negativní/10 g |
E 401 ALGINÁT SODNÝ
| Definice | |
|---|---|
| Chemický název | Sodná sůl kyseliny alginové |
| Chemický vzorec | (C6H7NaO6)n |
| Relativní molekulová hmotnost | 10000 – 600000 (typický průměr) |
| Obsah | Dává ve vysušeném stavu nejméně 18 % a nejvíce 21 % oxidu uhličitého, což odpovídá nejméně 90,8 % a nejvíce 106,0 % alginátu sodného, přepočteno na rovnocennou hmotnost 222. |
| Popis | bílý až žlutavý vláknitý nebo zrnitý prášek, téměř bez zápachu |
| Identifikace | |
| zkouška na přítomnost sodíku a kyseliny alginové | pozitivní |
| Čistota | |
| Úbytek hmotnosti sušením | nejvýše 15 %, po sušení při 1050 C po dobu 4 hodin |
| Látky nerozpustné ve vodě | nejvýše 2 %, vztaženo na bezvodou fázi |
| Formaldehyd | nejvýše 50 mg/kg |
| Arzen | nejvýše 3 mg/kg |
| Olovo | nejvýše 5 mg/kg |
| Rtuť | nejvýše 1 mg/kg |
| Kadmium | nejvýše 1 mg/kg |
| Celkový počet mikroorganismů | nejvýše 5000/g |
| Kvasinky a plísně | nejvýše 500/g |
| Escherichia coli | negativní/5 g |
| Salmonella spp. | negativní/10 g |
E 402 ALGINÁT DRASELNÝ
| Definice | |
|---|---|
| Chemický název | draselná sůl kyseliny alginové |
| Chemický vzorec | (C6H7KO6)n |
| Relativní molekulová hmotnost | 10000 – 600000 (typický průměr) |
| Obsah | Dává ve vysušeném stavu nejméně 16,5 % a nejvýše 19,5 % oxidu uhličitého, což odpovídá nejméně 89,2 % a nejvýše 105,5 % alginátu draselného, přepočteno na rovnocennou hmotnost 238. |
| Popis | bílý až žlutavý vláknitý nebo zrnitý prášek, téměř bez zápachu |
| Identifikace | |
| Zkouška na přítomnost sodíku a kyseliny alginové | pozitivní |
| Čistota | |
| Úbytek hmotnosti sušením | nejvýše 15 %, po sušení při 1050 C po dobu 4 hodin |
| Látky nerozpustné ve vodě | nejvýše 2 %, vztaženo na bezvodou fázi |
| Formaldehyd | nejvýše 50 mg/kg |
| Arzen | nejvýše 3 mg/kg |
| Olovo | nejvýše 5 mg/kg |
| Rtuť | nejvýše 1 mg/kg |
| Kadmium | nejvýše 1 mg/kg |
| Celkový počet mikroorganismů | nejvýše 5000/g |
| Kvasinky a plísně | nejvýše 500/g |
| E. coli | negativní/5 g |
| Salmonella spp. | negativní/10 g |
E 403 ALGINÁT AMONNÝ
| Definice | |
|---|---|
| Chemický název | amonná sůl kyseliny alginové |
| Chemický vzorec | (C6HnNO6)n |
| Relativní molekulová hmotnost | 10000 – 600000 (typický průměr) |
| Obsah | Dává ve vysušeném stavu nejméně 18,0 % a nejvýše 21,0 % oxidu uhličitého, což odpovídá nejméně 88,7 % a nejvýše 103,6 % alginátu amonného, přepočteno na rovnocennou hmotnost 217. |
| Popis | bílý až žlutavý vláknitý nebo zrnitý prášek, téměř bez zápachu |
| Identifikace | |
| Zkouška na přítomnost sodíku a kyseliny alginové | pozitivní |
| Čistota | |
| Úbytek hmotnosti sušením | nejvýše 15 %, po sušení při 1050 C po dobu 4 hodin |
| Síranový popel | nejvýše 7 %, vztaženo na sušinu |
| Látky nerozpustné ve vodě | nejvýše 2 %, vztaženo na bezvodou bázi |
| Formaldehyd | nejvýše 50 mg/kg |
| Arzen | nejvýše 3 mg/kg |
| Olovo | nejvýše 5 mg/kg |
| Rtuť | nejvýše 1 mg/kg |
| Kadmium | nejvýše 1 mg/kg |
| Celkový počet mikroorganismů | nejvýše 5000/g |
| Kvasinky a plísně | nejvýše 500/g |
| Escherichia coli | negativní/5 g |
| Salmonella spp. | negativní/10 g |
E 404 ALGINÁT VÁPENATÝ
| Synonyma | vápenatá sůl kyseliny alginové |
|---|---|
| Definice | |
| Chemický název | vápenatá sůl kyseliny alginové |
| Chemický vzorec | (C6H11NCa1/2O6)n |
| Relativní molekulová hmotnost | 10000 – 600000 (typický průměr) |
| Obsah | Dává ve vysušeném stavu nejméně 18,0 % a nejvýše 21,0 % oxidu uhličitého, což odpovídá nejméně 89,6 % a nejvýše 104,5 % alginátu vápenatého, přepočteno na rovnocennou hmotnost 219. |
| Popis | bílý až žlutavý vláknitý nebo zrnitý prášek, téměř bez zápachu |
| Identifikace | |
| Zkouška na přítomnost vápníku a kyseliny alginové | pozitivní |
| Čistota | |
| Úbytek hmotnosti sušením | nejvýše 15 %, po sušení při 1050 C po dobu 4 hodin |
| Formaldehyd | nejvýše 50 mg/kg |
| Arzen | nejvýše 3 mg/kg |
| Olovo | nejvýše 5 mg/kg |
| Rtuť | nejvýše 1 mg/kg |
| Kadmium | nejvýše 1 mg/kg |
| Celkový počet mikroorganismů | nejvýše 5000/g |
| Kvasinky a plísně | nejvýše 500/g |
| Escherichia coli | negativní/5 g |
| Salmonella spp. | negativní/10 g |
E 405 PROPAN-1,2-DIOALGINÁT
| Synonyma | Hydroxypropylalginát |
|---|---|
| Ester 1,2-propandiolu s kyselinou alginovou | |
| propylenglykolalginát | |
| Definice | |
| Chemický název | Ester propan-1,2-diolu s kyselinou alginovou: jeho složení se liší podle stupně esterifikace a procenta volných a neutralizovaných karboxylových skupin v molekule |
| Chemický vzorec | (C6H14O7)n (esterifikovaný) |
| Relativní molekulová hmotnost | 10000 – 600000 (typický průměr) |
| Obsah | Dává v bezvodém stavu nejméně 16,0 % a nejvýše 20,0 % oxidu uhličitého (CO2). |
| Popis | bílý až žlutavě hnědý vláknitý nebo zrnitý prášek, téměř bez zápachu |
| Identifikace | |
| zkouška na přítomnost 1,2 - propandiolu a kyseliny alginové | pozitivní |
| Čistota | |
| Úbytek hmotnosti sušením | nejvýše 20 %, po sušení při 1050 C po dobu 4 hodin |
| Celkový obsah 1,2 - propandiolu | 15 – 45 % |
| Obsah volného 1,2 - propandiolu | nejvýše 15 % |
| Látky nerozpustné ve vodě | nejvýše 2 % vztaženo na bezvodou bázi |
| Formaldehyd | nejvýše 50 mg/kg |
| Arzen | nejvýše 3 mg/kg |
| Olovo | nejvýše 5 mg/kg |
| Rtuť | nejvýše 1 mg/kg |
| Kadmium | nejvýše 1 mg/kg |
| Celkový počet mikroorganismů | nejvýše 5000/g |
| Kvasinky a plísně | nejvýše 500/g |
| Escherichia coli | negativní/5 g |
| Salmonella spp. | negativní/10 g |
E 406 AGAR
| Synonyma | gelosa, agar agar, bengálská, cejlonská, čínská nebo japonská vyzina, layor carang |
|---|---|
| Definice | |
| Chemický název | Agar je hydrofilní koloidní polysacharid, který sestává převážně z D-galaktosových jednotek. Asi na každé desáté D-galaktopyranosové jednotce je jedna z hydroxylových skupin esterifikována kyselinou sírovou, která je neutralizována vápníkem, hořčíkem, draslíkem nebo sodíkem. Je extrahován z určitých přirozených druhů mořských řas rodu Gelidiacea a Sphaerococcaceae a příbuzných červených řas třídy Rhodophyceae |
| Einecs | 232-658 - 1 |
| Obsah | prahová koncentrace gelu nejvýše 0,25 % |
| Popis | Agar je bez pachu, nebo má mírný charakteristický pach. Nerozemletý agar se obvykle vyskytuje ve svazcích, které se skládají z tenkých membránových slepených proužků nebo nařezaný, ve vločkách nebo ve formě zrnek. Může být světle žlutavě-oranžový, žlutavě šedý až bledě žlutý nebo bezbarvý. Ve vlhkém stavuje tuhý, v suchém stavuje křehký. Práškový agar je bílý až žlutavě bílý nebo bledě žlutý. Při pozorování mikroskopem ve vodě se agar jeví jako zrnitý a lehce vláknitý. Někdy se v něm mohou nacházet úlomky jehliček hub a sluky křemeliny. V roztoku chloralhydrátu se agar jeví průhlednější než ve vodě a více či méně zrnitý, příčně pruhovaný, ostrohranný a v některých případech obsahuje shluky křemeliny. Pevnost gelu lze upravit přidáním dextrosy, maltodextrinu nebo sacharosy. |
| Identifikace | |
| A. rozpustnost | nerozpustný ve studené vodě, dobře rozpustný ve vroucí vodě |
| Čistota | |
| Úbytek hmotnosti sušením | nejvýše 22 %, po sušení při 1050 C po dobu 5 hodin |
| Popel | nejvýše 6,5 %, vztaženo na sušinu, po žíhání při 5500 C |
| Popel nerozpustný v kyselině (nerozpustný v asi 3N HCl) | nejvýše 0,5 %, vztaženo na sušinu, po žíhání při 5500 C |
| Nerozpustné látky (v horké vodě) | nejvýše 1,0 % |
| Škrob | průkaz nepřítomnosti: |
| k roztoku vzorku zředěného 1:10 se přidá několik kapek jodového roztoku a nedojde k vytvoření modrého zbarvení | |
| Želatina a další bílkoviny | Asi 1 g agaru se rozpustí ve 100 ml vroucí vody a nechá se vychládnout asi na 500 C, k 5 ml roztoku se přidá 5 ml roztoku trinitrifenolu (1 g bezvodého trinitrofenolu/100 ml horké vody), během 10 minut nedojde k vytvoření zákalu. |
| Absorpce vody | 5 g agaru se umístí do 100 ml odměrného válce, doplní se vodou po rysku, zamíchá se a nechá se stát 24 hodin při teplotě asi 250 C. Obsah válce se prolije přes navlhčenou skelnou vatu a voda se nechá vytékat do dalšího 100 ml odměrného válce, získá se nejvýše 75 ml vody |
| Arzen | nejvýše 3 mg/kg |
| Olovo | nejvýše 5 mg/kg |
| Rtuť | nejvýše 1 mg/kg |
| Kadmium | nejvýše 1 mg/kg |
| Těžké kovy (jako Pb) | nejvýše 20 mg/kg |
E 407 KARAGENAN
| Synonyma | Komerční výrobky se prodávají pod různými názvy, např.: |
|---|---|
| Gelóza z irského mechu | |
| Eucheuman (z druhu Eucheuma) | |
| Iridophycan (z druhu Iridaea) | |
| Hypnean (z druhu Hypnea) | |
| Furcellaran nebo dánský agar (z kmene Furcellaria fastigiata) | |
| Karagenan (z druhů Chondrus a Gigartina) | |
| Definice | Karagenan se získává vodnou extrakcí z přirozených kmenů mořských řas čeledí Gigartinaceae, Solieriaceae, Hypneaceae a Furcellariaceae třídy Rhodophyceae (červené mořské řasy). Kromě methanolu, ethanolu a propan-2-olu se nesmí použít žádná jiná organická srážecí činidla. Karagenan sestává především z draselných, sodných, hořečnatých a vápenatých solí sulfonovaného polysacharidu, které hydrolýzou poskytují galaktosu a 3,6-anhydrogalaktosu. Karagenan nesmí být hydrolyzován nebo jiným způsobem chemicky pozměněn. Jako náhodná nečistota může být přítomen formaldehyd v množství do 5 mg/kg. |
| Einecs | 232-542 - 2 |
| Popis | žlutavý až bezbarvý, hrubozrnný až jemný prášek, prakticky téměř bez zápachu |
| Identifikace | |
| Zkouška na přítomnost galaktosy, anhydrogalaktosy a síranů | pozitivní |
| Čistota | |
| Obsah methanolu, ethanolu a propan-2-olu | nejvýše 0,1 %, jednotlivě nebo v kombinaci |
| Viskozita 1,5 % roztoku při 75 °C | nejméně 5 mPa.s |
| Úbytek hmotnosti sušením | nejvýše 12 %, po sušení při 1050 C po dobu 4 hodin |
| Sírany | 15 - 40 %, vztaženo na sušinu, vyjádřeno jako SO4 |
| Popel | 15 - 40 %, vztaženo na sušinu při 5500 C |
| Popel nerozpustný v kyselině | nejvýše 1 % vztaženo na sušinu (nerozpustný v 10 % HCl) |
| Látky nerozpustné v kyselině | nejvýše 2 % vztaženo na sušinu (nerozpustné v 1 % (obj.) kyselině sírové) |
| Karagenan s nízkou molekulovou hmotností (frakce s molekulovou hmotností pod 50 kDa) | nejvíce 5 % |
| Arzen | nejvýše 3 mg/kg |
| Olovo | nejvýše 5 mg/kg |
| Rtuť | nejvýše 1 mg/kg |
| Kadmium | nejvýše 2 mg/kg |
| Celkový počet mikroorganismů | nejvýše 5000/g |
| Kvasinky a plísně | nejvýše 300/g |
| Escherichia coli | negativní/5 g |
| Salmonella spp. | negativní/10 g |
E 407a ZPRACOVANÁ ŘASA EUCHEUMA
| Synonyma | PES („processed eucheuma seaweed“) |
|---|---|
| Definice | Zpracovaná řasa eucheuma se získává působením vodného roztoku KOH na přirozené kmeny mořských řas Eucheuma cottonii a Eucheuma spinosum třídy Rhodophyceae (červené mořské časy), aby byly odstraněny nečistoty, a konečný výrobek se získá promytím pitnou vodou a sušením. Dalšího pročištění výrobku se dosáhne promytím methanolem, ethanolem nebo propan-2-olem a sušením. Výrobek sestává především z draselných solí sulfonovaného polysacharidu, které hydrolýzou poskytují galaktosu a 3,6 - anhydrogalaktosu. Sodné, vápenaté a hořečnaté soli sulfonovaného polysacharidu se vyskytují v menším množství. Výrobek může obsahovat také až 15 % celulosy z řas. Karagenan obsažený ve zpracované řase eucheuma nesmí být hydrolyzován nebo jiným způsobem chemicky pozměněn. Jako náhodná nečistota může být přítomen formaldehyd v množství do 5 mg/kg. |
| Popis | žlutohnědý až žlutavý, hrubozrnný až jemný prášek, prakticky bez zápachu |
| Identifikace | |
| A. zkouška na přítomnost galaktosy, anhydrogalaktosy a síranů | pozitivní |
| B. rozpustnost | ve vodě tvoří kalné viskózní suspenze. Nerozpustná v ethanolu. |
| Čistota | |
| Obsah methanolu, ethanolu a propan-2-olu | nejvýše 0,1 %, jednotlivě nebo v kombinaci |
| Viskozita 1,5 % roztoku při 75 °C | nejméně 5 mPa.s |
| Úbytek hmotnosti sušením | nejvýše 12 %, po sušení při 1050 C po dobu 4 hodin |
| Sírany | 15 - 40 %, vztaženo na sušinu, vyjádřeno jako SO4 |
| Popel | 15 - 40 %, vztaženo na sušinu po žíhání při 5500 C |
| Popel nerozpustný v kyselině | nejvíce 1 %, vztaženo na sušinu (nerozpustný v 10 % HCl) |
| Látky nerozpustné v kyselině | nejméně 8 % a nejvíce 15 % vztaženo na sušinu (nerozpustné v 1%ní V/V kyselině sírové) |
| Karagenan s nízkou molekulovou hmotností (frakce s molekulovou hmotností pod 50kDa) | nejvýše 5 % |
| Arzen | nejvýše 3 mg/kg |
| Olovo | nejvýše 5 mg/kg |
| Rtuť | nejvýše 1 mg/kg |
| Kadmium | nejvýše 2 mg/kg |
| Celkový počet mikroorganismů | nejvýše 5000/g |
| Kvasinky a plísně | nejvýše 300/g |
| Escherichia coli | negativní/5 g |
| Salmonella spp. | negativní/10 g |
E 410 KARUBIN
| Synonyma | guma karabin, guma algaroba |
|---|---|
| Definice | Karabin je rozemletý endosperm zrn přirozených druhů rohovníku Ceratonia siliqua (L.) Taub. (čeleď Leguminosae). Hlavní složkou je hydrokoloidní polysacharid s vysokou molekulovou hmotností složený z galaktopyranosových a mannopyranosových jednotek, které jsou propojeny glykosodickými vazbami, chemicky jej lze popsat jako galaktomannan. |
| Relativní molekulová hmotnost | 50000 - 3000000 |
| Einecs | 232-541-5 |
| obsah | obsah galaktomannanu nejméně 75 % |
| Popis | bílý až žlutavě bílý prášek, téměř bez pachu |
| Identifikace | |
| A. zkouška na přítomnost galaktosy a mannosy | pozitivní |
| B. mikroskopické pozorování | Rozemletý vzorek ve vodném roztoku obsahujícím 0,5 % jodu a 1%ního jodidu draselného se nakápne na podložní sklíčko a pozoruje se pod mikroskopem. Karabin obsahuje dlouhé protažené buňky tvaru trubiček a jsou na sebe více či méně nahuštěny. Jejich hnědý obsah je uspořádán daleko méně pravidelně než v gumě guar. V gumě guar jsou blízko sebe uspořádané skupiny buněk kruhového až hruškovitého tvaru. Jejich obal je žlutý až hnědý. |
| C. rozpustnost | dobře rozpustný v horké vodě, nerozpustný v ethanolu |
| Čistota | |
| Úbytek hmotnosti sušením | nejvýše 15 %, po sušení při 1050 C po dobu 5 hodin |
| Popel | nejméně 1,2 %, po žíhání při 8000 C |
| Bílkoviny (N × 6,25) | nejvýše 7 % |
| Látky nerozpustné v kyselině | nejvýše 4 % |
| Škrob | průkaz nepřítomnosti: |
| k roztoku vzorku zředěného 1:10 se přidá několik kapek jodového roztoku a nedojde k vytvoření modrého zbarvení | |
| Arzen | nejvýše 3 mg/kg |
| Olovo | nejvýše 5 mg/kg |
| Rtuť | nejvýše 1 mg/kg |
| Kadmium | nejvýše 1 mg/kg |
| Těžké kovy (jako Pb) | nejvýše 20 mg/kg |
| Ethanol a 2 - propanol | nejvýše 1 % jednotlivě nebo v kombinaci |
E 412 GUMA GUAR
| Synonyma | guma cyamopsis |
|---|---|
| guarová mouka | |
| Definice | Guma guar je rozemletý endosperm zrn přirozených druhů luštěniny guar, Cyamopsis tetragonolobus (L.) Tub. (čeleď Leguminosae). Hlavní složkou je hydrokoloidní polysacharid s vysokou molekulovou hmotností složený z galaktopyranosových a mannopyranosových jednotek, které jsou propojené glykosidickými vazbami, chemicky jej lze popsat jako galaktomannan. Guma může být částečně hydrolyzovaná buď tepelným ošetřením, působením mírně kyselé nebo alkalické oxidace pro úpravu viskozity. |
| Einecs | 232-536-0 |
| Molekulová hmotnost | Hlavní složkou je hydrokoloidní polysacharid s vysokou molekulovou hmotností (50000 – 8000000) |
| Obsah | obsah galaktomannanu nejméně 75 % |
| Popis | bílý až nažloutlý prášek, téměř bez zápachu |
| Identifikace | |
| A. Zkouška na přítomnost galaktosy a mannosy | pozitivní |
| B. rozpustnost | rozpustná ve studené vodě |
| Čistota | |
| Úbytek hmotnosti sušením | nejvýše 15 %, po sušení při 1050 C po dobu 5 hodin |
| Popel | nejvýše 5,5 %, stanoveno po žíhání při 8000 C |
| Látky nerozpustné v kyselině | nejvýše 7 % |
| Bílkoviny (N × 6,25) | nejvýše 10 % |
| Škrob | Nepřítomnost se prokazuje touto metodou: k roztoku vzorku zředěnému 1 : 10 se přidá několik kapek roztoku jódu (nedochází k modrému zbarvení) |
| Organické peroxidy | nejvýše 0,7 meq aktivního kyslíku/kg vzorku |
| Furfural | nejvýše 1 mg/kg |
| Arzen | nejvýše 3 mg/kg |
| Olovo | nejvýše 2 mg/kg |
| Rtuť | nejvýše 1 mg/kg |
| Kadmium | nejvýše 1 mg/kg |
E 413 TRAGANT
| Synonyma | guma tragant |
|---|---|
| Definice | Tragant je vysušený výron získaný ze stonků a větví přirozených druhů Astragalus gummifer Labillardiere a dalších asijských druhů Astralagus (čeleď Leguminosae). Hlavní složkou jsou polysacharidy s vysokou molekulovou hmotností (arabinogalaktany a kyselé polysacharidy), které po hydrolýze poskytují kyselinu galakturonovou, galaktózu, arabinózu, xylózu a řukózu. Může obsahovat také malé množství thamnosy a glukózy (vzniklé ze stopového množství škrobu nebo celulózy). |
| Einecs | 232-252-5 |
| Relativní molekulová hmotnost | asi 800000 |
| Popis | Nerozemletý tragant se vyskytuje ve formě zploštělých, lamelových, rovných nebo zakřivených úlomků nebo ve formě spirálovitě stočených kousků silných 0,5 – 2,5 mm a dlouhých až 3 cm. Má bílou až bledě žlutou barvu, ale některé kousky mohou mít červený nádech. Kousky mají rohovitou strukturu s krátkými zlomy. Je bez pachu a roztoky mají nevýraznou slizovitou chuť. Práškový tragant má bílou až bledě žlutou neborůžově hnědou (bledě žlutohnědou) barvu. |
| Identifikace | |
| A. rozpustnost | 1 g vzorku v 50 ml vody bobtná a tvoří hladký, tuhý opaleskující sliz, je nerozpustný v ethanolu a nebobtná v 60 % (m/V) vodném roztoku ethanolu |
| Čistota | |
| Negativní zkouška na přítomnost gumy karaya | 1 g se vaří s 20 ml vody, dokud se nevytvoří sliz. Přidá se 5 ml HCl a směs se znovu vaří 5 minut. Nedojde k vytvoření stálého růžového nebo červeného zabarvení. |
| Úbytek hmotnosti sušením | nejvýše 16 %, po sušení při 1050 C po dobu 5 hodin |
| Celkový obsah popela | nejvýše 4 % |
| Popel nerozpustný v kyselině | nejvýše 0,5 % |
| Látky nerozpustné k kyselině | nejvýše 2 % |
| Arzen | nejvýše 3 mg/kg |
| Olovo | nejvýše 5 mg/kg |
| Rtuť | nejvýše 1 mg/kg |
| Kadmium | nejvýše 1 mg/kg |
| Těžké kovy (jako Pb) | nejvýše 20 mg/kg |
| Escherichia coli | negativní/5 g |
| Salmonella spp. | negativní/10 g |
E 414 ARABSKÁ GUMA
| Synonyma | akáciová guma |
|---|---|
| Definice | Arabská guma je vysušený výron získaný ze stonků a větví přirozených druhů Acacia senegal (L.) Willdenow nebo úzce příbuzných druhů Acacia (čeleď Leguminosae). Skládá se především z polysacharidů s vysokou molekulovou hmotností a jejich vápenatých, hořečnatých a draselných solí, které hydrolýzou poskytují arabinózu, galaktózu, rhamnózu a kyselinu glukuronovou. |
| Einecs | 232-519-5 |
| Relativní molekulová hmotnost | asi 350000 |
| Popis | Nerozemletá arabská guma se vyskytuje ve formě bílých nebo žlutavě bílých zakulacených kapek různých velikostí nebo ve formě hranatých kousků, které jsou někdy promíchány s tmavšími úlomky. Vyskytuje se také ve formě bílých nebo žlutavě bílých vloček, zrnek, prášku nebo ve formě materiálu získaného sušením rozprašováním. |
| Identifikace | |
| A. rozpustnost | 1 g rozpuštěný ve 2 ml studené vody tvoří roztok, který snadno teče a na lakmusový papírek reaguje kysele, je nerozpustný v ethanolu |
| Čistota | |
| Úbytek hmotnosti sušením | nejvýše 17 %, po sušení při 105 °C po dobu 5 hodin pro zrnitou formu a nejvýše 10 % po sušení při 1050 C po dobu 5 hodin pro materiál získaný rozprašovacím sušením |
| Celkový obsah popela | nejvýše 4 % |
| Popel rozpustný v kyselině | nejvýše 0,5 % |
| Látky nerozpustné k kyselině | nejvýše 1 % |
| Škrob nebo dextrin | Roztok gumy zředěný 1:50 se povaří a ochladí. K 5 ml se přidá 1 kapka jodového roztoku, nevytvoří se ani namodralé, ani načervenalé zabarvení |
| Tanin | K 10 ml roztoku arabské gumy zředěnému 1:50 se přidá asi 0,1 ml roztoku FeCl3 (9 g FeCl3.6H2O se doplní vodou do 100 ml), nevytvoří se načernalé zabarvení ani načernalá sraženina |
| Arzen | nejvýše 3 mg/kg |
| Olovo | nejvýše 5 mg/kg |
| Rtuť | nejvýše 1 mg/kg |
| Kadmium | nejvýše 1 mg/kg |
| Těžké kovy (jako Pb) | nejvýše 20 mg/kg |
| Produkty hydrolýzy | nepřítomnost mannosy, xylosy a kyseliny galakturonové (stanoveno chromatograficky) |
| Escherichia coli | negativní/5 g |
| Salmonella spp. | negativní/10 g |
E 415 XANTHAN
| Definice | Xanthan je polysacharidová guma s vysokou molekulovou hmotností a je vyráběna fermentací sacharidů čistou kulturou přirozených druhů Xanthomonas campestri, přečištěná regenerací ethanolem nebo 2-propanolem, sušená a rozemletá. Obsahuje převážně hexózové jednotky D-glukosy a D-mannosy spolu s kyselinou glukuronovou a kyselinou pyrohroznovou a připravuje se jako sodná, vápenatá a draselná sůl, její roztoky jsou neutrální. |
|---|---|
| Einecs | 234-394-2 |
| Realtivní molekulová hmotnost | asi 1000000 |
| Obsah | 4,2 - 5,0 % CO2, což je ekvivalent 91 – 108 % xanthanové gumy |
| Popis | prášek krémové barvy |
| Identifikace | |
| A. rozpustnost | rozpustný ve vodě, nerozpustný v ethanolu |
| Čistota | |
| Úbytek hmotnosti sušením | nejvýše 15 %, po sušení při 1050 C po dobu 2,5 hodiny |
| Celkový obsah popela | nejvýše 16 %, vztaženo na sušinu, po žíhání při 6500 C po dobu 4 hodin |
| Kyselina pyrohroznová | nejméně 1,5 % |
| Látky nerozpustné k kyselině | nejvýše 1,5 % |
| Ethanol a propan-2-ol | nejvýše 500 mg/kg jednotlivě nebo v kombinaci |
| Olovo | nejvýše 2 mg/kg |
| Celkový počet mikroorganismů | nejvýše 5000/ 1 g |
| Kvasinky a plísně | nejvýše 300/ 1 g |
| Escherichia coli | negativní/5 g |
| Salmonella spp. | negativní/10 g |
| Xanthomonas campestris | Negativní/1 g |
E 416 GUMA KARAYA
| Synonyma | katilo, kadaya, guma stercuila, karaya, kullo, kuterra |
|---|---|
| Definice | Guma karaya je vysušený výron stonků a větví přirozených druhů Sterculia urens Roxburgh a dalších druhů Sterculia (čeleď Sterculiaceae) nebo z Cochlospermum gossypium A.P.De Candolle nebo jiných druhů Cochlospermum (čeleď Bixyceae). Sestává především z acetylovaných polysacharidů, které mají vysokou molekulovou hmotnost a které po hydrolýze poskytují galaktózu, rhamnózu a kyselinou galakturonovou společně s menším množstvím kyseliny glukuronové. |
| Einecs | 232-539-4 |
| Popis | Guma karaya se vyskytuje ve formě kapiček proměnlivé velikosti a ve formě nepravidelných úlomků, které mají typický semikrystalický vzhled. Má bledě žlutou až narůžověle hnědou barvu, je průhledná a rohovitá. Prášková guma karaya je bledě šedá až růžově hnědá. Guma má typický pach po kyselina octové. |
| Identifikace | |
| A. rozpustnost | nerozpustná v ethanolu |
| B. bobtnání v roztoku ethanolu | Guma karaya na rozdíl od ostatních gum bobtná v 60 % ním ethanolu |
| Čistota | |
| Úbytek hmotnosti sušením | nejvýše 20 %, po sušení při 1050 C po dobu 5 hodin |
| Celkový obsah popela | nejvýše 8 %, vztaženo na sušinu, po žíhání při 6500 C po dobu 4 hodin |
| Popel nerozpustný v kyselině | nejvýše 1 % |
| Látky nerozpustné v kyselině | nejvýše 3 % |
| Těkavé kyseliny | nejméně 10 %, jako kyselina octová |
| Škrob | neprokazatelný |
| Arzen | nejvýše 3 mg/kg |
| Oolovo | nejvýše 5 mg/kg |
| Ruť | nejvýše 1 mg/kg |
| Kadmium | nejvýše 1 mg/kg |
| Těžké kovy (jako Pb) | nejvýše 20 mg/kg |
| Escherichia | negativní/5 g |
| Salmonella spp. | negativní/10 g |
E 417 GUMA TARA
| Definice | Guma tara se získává drcením endospermu semen přirozených druhů Caesalpinia spinosa (čeleď Leguminosae). Sestává především z polysacharidů o vysoké molekulové hmotnosti složených převážně z galaktomannannů. Hlavní složka sestává z lineárního řetězce (14)-β-D-mannopyranosových jednotek, k nimž jsou pomocí (16) vazeb připojeny-D-galaktopyranosové jednotky. Poměr mannózy a galaktózy je v gumě tara 3:1. V karabinu je tento poměr 1:4 a v gumě guar 2:1. |
|---|---|
| Einecs | 254-409-6 |
| Popis | bílý až žlutavě bílý prášek bez pachu |
| Identifikace | |
| A. rozpustnost | dobře rozpustná ve vodě, nerozpustná v ethanolu |
| B. tvorba gelu | K vodnému roztoku vzorku se přidá malé množství boritanu sodného, vytvoří se gel |
| Čistota | |
| Úbytek hmotnosti sušením | nejvýše 15 % |
| Popel | nejvýše 1,5 % |
| Látky nerozpustné v kyselině | nejvýše 2 % |
| Bílkoviny(N × 5,7) | nejvýše 3,5 % |
| Šrob | neprokazatelný |
| Arzen | nejvýše 3 mg/kg |
| Olovo | nejvýše 5 mg/kg |
| Rtuť | nejvýše 1 mg/kg |
| Kadmium | nejvýše 1 mg/kg |
| Těžké kovy (jako Pb) | nejvýše 20 mg/kg |
E 418 GUMA GELLAN
| Definice | Guma gellan je polysacharidová guma o vysoké molekulové hmotnosti, která se vyrábí fermentací sacharidů čistou kulturou přirozených druhů Pseudomonas elodea, přečištěná regenerací isopropylalkoholem, vysušená a rozemletá. Polysacharidy s vysokou molekulovou hmotností sestávají především z opakujících se tetrasacharidových jednotek (sestávajících z jedné rhamnózy, jedné kyseliny glukuronové a dvou glukóz), které jsou substituovány acylovými (glycerylovými a acetylovými) skupina jako O-glykosidicky vázané estery. Glukuronová kyselina je neutralizována za vzniku smíšené draselné, sodné, vápenaté a hořečnaté soli. |
|---|---|
| Einecs | 275-117-5 |
| Relativní molekulová hmotnost | asi 500000 |
| Obsah | 3,3 - 6,8 % CO2 |
| Popis | krémově bílý prášek |
| Identifikace | |
| A. rozpustnost | dobře rozpustná ve vodě, tvoří viskózní roztok, nerozpustná v ethanolu |
| Čistota | |
| Úbytek hmotnosti sušením | nejvýše 15 %, po sušení při 1050 C po dobu 2,5 hodin |
| Dusík | nejvýše 3 % |
| 2-propanol | nejvýše 750 mg/kg |
| Arzen | nejvýše 3 mg/kg |
| Olovo | nejvýše 2 mg/kg |
| Rtuť | nejvýše 1 mg/kg |
| Kadmium | nejvýše 1 mg/kg |
| Těžké kovy (jako Pb) | nejvýše 20 mg/kg |
| Celkový počet mikroorganismů | nejvýše 10000/ 1 g |
| Kvasinky a plísně | nejvýše 400/ 1 g |
| Escherichia coli | negativní/5 g |
| Salmonella spp. | negativní/10 g |
E 420(i) SORBITOL
| Synonyma | D-glucitol, D-sorbitol |
|---|---|
| Definice | |
| Chemický název | D-glucitol |
| Einecs | 200-061-5 |
| Chemický vzorec | C6H14O6 |
| Relativní molekulová hmotnost | 182,17 |
| Obsah | obsah nejméně 97 % celkových glycitolů a nejméně 91 % D-sorbitolu v sušině. |
| Glycitoly jsou sloučeniny se strukturním vzorcem CH2OH(CHOH)n CH2OH, kde „n“ je celé číslo | |
| Popis | bílý hygroskopický prášek, krystalický prášek, vločky nebo granule mající sladkou chuť |
| Identifikace | |
| A. rozpustnost | velmi snadno rozpustný ve vodě, těžce rozpustný v ethanolu |
| B. rozmezí bodu tání | 88 – 1020 C |
| C. monobenzylidenový derivát sorbitolu | K 5g vzorku se přidá 7 ml methanolu, 1ml benzaldehydu a 1ml kyseliny chlorovodíkové. Míchá se a protřepává v mechanické třepačce, dokud se neobjeví krystaly. Filtruje se pomocí odsávání, krystaly se rozpustí ve 20 ml vroucí vody obsahující 1 g hydrogenuhličitanu sodného, zfiltruje se za horka, filtrát se nechá vychladnout, filtruje se odsáváním, promyje se 5 ml směsi methanolu a vody (1:2) a vysuší se na vzduchu. Takto získané krystaly tají při teplotě mezi 173 – 1790 C. |
| Čistota | |
| Obsah vody | nejvýše 1 %, stanoveno metodou Karl-Fischera |
| Síranový popel | nejvýše 1 %, vztaženo na sušinu |
| Redukující cukry | nejvýše 0,3 %, vyjádřeno jako glukosa v sušině |
| Celkový obsah cukrů | nejvýše 1 %, vyjádřeno jako glukosa v sušině |
| Chloridy | nejvýše 50 mg/kg, vztaženo na sušinu |
| Sírany | nejvýše 100 mg/kg, vztaženo na sušinu |
| Nikl | nejvýše 2 mg/kg, vztaženo na sušinu |
| Arzen | nejvýše 3 mg/kg, vztaženo na sušinu |
| Olovo | nejvýše 1 mg/kg, vztaženo na sušinu |
| Těžké kovy (jako Pb) | nejvýše 10 mg/kg, vztaženo na sušinu |
E 420(ii) SORBITOL SIRUP
| Synonyma | D-glucitol sirup |
|---|---|
| Definice | |
| Chemický název | Sorbitolový sirup připravený hydrogenací glukózového sirupu osahuje D-sorbitol, D-mannitol a hydrogenované sacharidy. |
| Část výrobku, která není D-sorbitolem, je tvořena hlavně hydrogenovanými oligosacharidy vzniklými hydrogenací glukózového sirupu použitého jako surovina (v tomto případě sirup nekrystalizuje) nebo mannitolem. Mohou být přítomna malá množství glycitolů, kde n ≤ 4. Glycitoly jsou sloučeniny se strukturním vzorcem CH2OH(CHOH)n CH2OH, kde „n“ je celé číslo. | |
| Einecs | 270-337-8 |
| Obsah | obsah nejméně 69 % celkových pevných látek a nejméně 50 % D-sorbitolu na bezvodé bázi |
| Popis | čirý, bezbarvý a sladce chutnající vodný roztok |
| Identifikace | |
| A. rozpustnost | mísitelný s vodou, glycerolem a s propan-1,2-diolem |
| B. monobenzylidenový derivát sorbitolu | K 5 g vzorku se přidá 7 ml methanolu, 1 ml benzaldehydu a 1 ml kyseliny chlorovodíkové. Míchá se a protřepává v mechanické třepačce, dokud se neobjeví krystaly. Filtruje se pomocí odsávání, krystaly se rozpustí ve 20 ml vroucí vody obsahující 1 g hydrogenuhličitanu sodného, zfiltruje se za horka, filtrát se nechá vychladnout, filtruje se odsáváním, promyje se 5 ml směsi methanolu a vody (1:2) a vysuší se na vzduchu. Takto získané krystaly tají při teplotě mezi 173 – 1790 C. |
| Čistota | |
| Obsah vody | nejvýše 31 %, stanoveno metodou Karl-Fischera |
| Síranový popel | nejvýše 1 %, vztaženo na sušinu |
| Redukující cukry | nejvýše 0,3 %, vyjádřeno jako glukosa v sušině |
| Chloridy | nejvýše 50 mg/kg, vztaženo na sušinu |
| Sírany | nejvýše 100 mg/kg, vztaženo na sušinu |
| Nikl | nejvýše 2 mg/kg, vztaženo na sušinu |
| Arzen | nejvýše 3 mg/kg, vztaženo na sušinu |
| Olovo | nejvýše 1 mg/kg, vztaženo na sušinu |
| Těžké kovy (jako Pb) | nejvýše 10 mg/kg, vztaženo na sušinu |
E 421 MANNITOL
-
- MANNITOL
| Synonyma | D-mannitol |
|---|---|
| Definice | Vyrábí se katalytickou hydrogenací cukerných roztoků obsahujících glukózu anebo fruktózu |
| Chemický název | D-mannitol |
| Einecs | 200-711-8 |
| Chemický vzorec | C6H14O6 |
| Relativní molekulová hmotnost | 182,2 |
| Obsah | 96 – 102 % D-mannitolu v sušině |
| Popis | bílý, krystalický prášek bez zápachu |
| Identifikace | |
| A. rozpustnost | rozpustný ve vodě, velmi těžce rozpustný v ethanolu, prakticky nerozpustný v etheru |
| B. rozmezí bodu tání | 164 – 1690 C |
| C. chromatografie na tenké vrstvě | vyhoví zkoušce |
| D. optická otáčivost | [α]20D: +230 - + 250 (boritanový roztok) |
| E. pH | 5 – 8 |
| K 10 ml 10 % (m/V) roztoku vzorku se přidá 0,5 ml nasyceného roztoku chloridu draselného a poté se změří pH. | |
| Čistota | |
| Úbytek hmotnosti sušením | nejvýše 0,3 %, po sušení při 1050 C po dobu 4 hodin |
| Redukující cukry | nejvýše 0,3 %, vyjádřeno jako glukosa |
| Celkové cukry | nejvýše 1 %, vyjádřeno jako glukosa |
| Síranový popel | nejvýše 0,1 % |
| Chloridy | nejvýše 70 mg/kg |
| Sírany | nejvýše 100 mg/kg |
| Nikl | nejvýše 2 mg/kg |
| Olovo | nejvýše 1 mg/kg |
II. MANNITOL VYRÁBĚNÝ FERMENTACÍ
| Synonyma | D-mannitol |
|---|---|
| Definice | Vyráběný diskontinuální aerobní fermentací kvasinek Zygosaccharomyces rouxii |
| Chemický název | D-mannitol |
| Einecs | 200-711-8 |
| Chemický vzorec | C6H14O6 |
| Relativní molekulová hmotnost | 182,2 |
| Obsah | nejméně 99 % v sušině |
| Popis | bílý, krystalický prášek bez zápachu |
| Identifikace | |
| A. rozpustnost | rozpustný ve vodě, velmi těžce rozpustný v ethanolu, prakticky nerozpustný v etheru |
| B. rozmezí bodu tání | 164 – 1690 C |
| C. chromatografie na tenké vrstvě | vyhoví zkoušce |
| D. optická otáčivost | [α]20D: +230 - + 250 (boritanový roztok) |
| E. pH | 5 – 8 |
| K 10 ml 10 %) (m/V) roztoku vzorku se přidá 0,5 ml nasyceného roztoku chloridu draselného a poté se změří pH. | |
| Čistota | |
| Arabitol | nejvýše 0,3 % |
| Úbytek hmotnosti sušením | nejvýše 0,3 %, po sušení při 1050 C po dobu 4 hodin |
| Redukující cukry | nejvýše 0,3 %, vyjádřeno jako glukosa |
| Celkové cukry | nejvýše 1 %, vyjádřeno jako glukosa |
| Síranový popel | nejvýše 0,1 % |
| Chloridy | nejvýše 70 mg/kg |
| Sírany | nejvýše 100 mg/kg |
| Olovo | nejvýše 1 mg/kg |
| Aerobní mezofilní bakterie | nejvýše 103 v 1 g |
| Koliformní bakterie | negativní/10 g |
| Salmonella | negativní/10 g |
| Escherichia coli | negativní/10 g |
| Pseudomonas aeruginosa | negativní/v 10 g |
| Plísně | nejvýše 100/1 g |
| Kvasinky | nejvýše 100/1 g |
E 422 GLYCEROL
| Synonyma | glycerin |
|---|---|
| Definice | |
| Chemické názvy | 1,2,3-propantriol, glycerol, trihydroxypropan |
| Einecs | 200-289-5 |
| Chemický vzorec | C3H8O3 |
| Realtivní molekulová hmotnost | 92,1 |
| Obsah | nejméně 98 % glycerolu, vztaženo na sušinu |
| Popis | čirá, bezbarvá hygroskopická sirupovitá kapalina s pouze slabou charakteristickou vůní, která není pronikavá ani nepříjemná |
| Identifikace | |
| A. tvorba akroleinu zahřátím | ve zkumavce se zahřeje několik kapek vzorku spolu s asi 0,5 g hydrogensíranu draselného, vyvíjejí se charakteristické dráždivé páry akroleinu |
| B. hustota (25/25 °C) | nejméně 1,257 |
| C. index lomu [n]D20 | 1,471 – 1,474 |
| Čistota | |
| Obsah vody | nejvýše 5 %, stanoveno metodou Karl-Fischera |
| Síranový popel | nejvýše 0,01 % stanoveno při 800 ± 250 C |
| Butantrioly | nejvýše 0,2 % |
| Akrolein, glukóza a sloučeniny amoniaku | směs 5 ml glycerolu a 5 ml roztoku NaOH (1:10) se 5 minut zahřívá při 600 C, směs nezežloutne ani se nevyvíjí amoniakový pach |
| Mastné kyseliny a estery | nejvýše 0,1 % vyjádřeno jako kyselina máselná |
| Chlorované sloučeniny | nejvýše 30 mg/kg vyjádřeno jako chlor |
| Arzen | nejvýše 3 mg/kg |
| Olovo | nejvýše 2 mg/kg |
| Rtuť | nejvýše 1 mg/kg |
| Kadmium | nejvýše 1 mg/kg |
| Těžké kovy (jako Pb) | nejvýše 5 mg/kg |
E 425 (i) KONJAKOVÁ GUMA
| Definice | |
|---|---|
| Chemické názvy | Konjaková guma je hydrokoloid rozpustný ve vodě, získávaný z konjakové moučky vodnou extrakcí. Konjacová moučka je nepřečištěná surovina z kořene trvalky Amorphophallus konjac. Hlavní složkou konjacové gumy je ve vodě rozpustný polysacharid glukomannan o vysoké molekulové hmotnosti, který obsahuje D-mannosové a D-glukosové jednotky v molárním poměru 1,6:1,0, spojenéβ(1-4)-glykosidickými vazbami. Kratší boční větve jsou spojeny β(1-3)-glykosidickými vazbami a náhodně se vyskytují acetylové skupiny v poměru asi 1 skupina na 9 - 19 jednotek cukru. |
| Relativní molekulová hmotnost | hlavní složka glukomannan má průměrnou molekulovou hmotnost 200000-2000000. |
| Obsah | nejméně 75 % sacharidů |
| Popis | bílý až krémový nebo světle hnědý prášek |
| Identifikace | |
| A. rozpustnost | dispergovatelný v horké nebo studené vodě, tovří vysoce viskózní roztok o pH 4,0 – 7,0 |
| B. tvorba gelu | K 1%nímu roztoku vzorku se přidá 5ml 4%ního rotoku boritanu sodného a obsah se intezívně protřepe. Vytvoří se gel. |
| C. tvorba tepelně stabilního gelu | 30minutovým zahřátím ve vroucí lázni se za neustálého míchání připraví 2%ní roztok vzorku a poté se ochladí na laboratoní teplotu. Ke zcela hydratovanému vzorku se za laboratorní teploty přidá 1 ml 10%ního uhličitanu draselného na každý 1 gram vzorku použitého k přípravě 30 g 2%ního roztoku. Směs se ve vodní látni zahřeje na 850 C a ponechá se 2 hodiny v klidu. Za těchto podmínek se vytvoří tepelně stabilní gel. |
| D. viskozita 1%ního roztoku | nejméně 3 kg.m-1.s-1 při 250 C |
| Čistota | |
| Úbytek hmotnosti sušením | nejvýše 12 %, po sušení při 1050 C po dobu 5 hodin |
| Škrob | nejvýše 3 % |
| Bílkoviny (N × 5,7) | nejvýše 3 % |
| Kjeldahlovou metodou se stanoví dusík; vynásobením procentuálního množství dusíku číslem 5,7 se vypočte procentuální množství bílkovin ve vzorku. | |
| Látky rozpustné v etheru | nejvýše 0,1 % |
| Celkový popel | nejvýše 5,0 %, po žíhání při 8000 C po dobu 3 -4 hodin |
| Arzen | nejvýše 3 mg/kg |
| Olovo | nejvýše 2 mg/kg |
| Salmonella spp. | negativní/12,5 g |
| Escherichia coli | negativní/5 g |
E 425 (ii) KONJAKOVÝ GLUKOMANNAN
| Definice | |
|---|---|
| Chemické názvy | Konjakový glukomannan je ve vodě rozpustný hydrokoloid získávaný z konjakové moučky vypíráním vodou obsahující ethanol. Konjaková moučka je nepřečištěná surovina z kořene trvalky Amorphophalhis konjac. Hlavní složkou je ve vodě rozpustný polysacharid glukomannan o vysoké molekulové hmotnosti, který obsahuje D-mannosové a D-glukosové jednotky v molárním poměru 1,6:1,0, spojenéβ(1-4)-glykosidickými vazbami s větví po každých 50 – 60 jednotkách. Každý asi 19. sacharidový zbytek je acetylovaný. |
| Relativní molekulová hmotnost | 500000 - 2000000 |
| Obsah | celková vláknina-nejméně 95 %, vztaženo na sušinu |
| Popis | bílé až slabě nahnědlé jemné částice, polétavý prášek bez zápachu |
| Identifikace | |
| A. rozpustnost | Dispergovatelný v horké nebo studené vodě, tvoří vysoce viskózní roztok o pH 5,0 - 7,0. rozpustnost se zvyšuje zahřátím a mechanickým mícháním. |
| B. tvorba tepelně stabilního gelu | 30minutovým zahřátím ve vroucí lázni se za neustálého míchání připraví 2%ní roztok vzorku a poté se ochladí na laboratorní teplotu. Ke zcela hydratovanému vzorku se za laboratorní teploty přidá 1 ml 10%ního uhličitanu draselného na každý 1 gram vzorku použitého k přípravě 30 g 2%ního roztoku. Směs se ve vodní lázni zahřeje na 850 C a ponechá se 2 hodiny v klidu. Za těchto podmínek se vytvoří tepelně stabilní gel. |
| C. viskozita 1%ního roztoku | nejméně 20 kg.m-1.s-1 při 250 C |
| Čistota | nejvýše 8 %, po sušení při 1050 C po dobu 3 hodin |
| Úbytek hmotnosti sušením | |
| Škrob | nejvýše 1 % |
| Bílkoviny (N x 5,7) | nejvýše 1,5 % |
| Kjeldahlovou metodou se stanoví dusík; vynásobením procentuálního množství dusíku číslem 5,7 se vypočte procentuální množství bílkovin ve vzorku. | |
| Látky rozpustné v etheru | nejvýše 0,5 % |
| Celkový popel | nejvýše 2,0 %, po žíhání při 8000 C po dobu 3 - 4 hodin |
| Siřičitany (jako SO2) | nejvýše 4 mg/kg |
| Chloridy | nejvýše 0,02 % |
| Látky rozpustné v 50%ním alkoholu | nejvýše 2,0 % |
| Olovo | nejvýše 1 mg/kg |
| Salmonella spp. | negativní/12,5 g |
| Escherichia coli | negativní/5 g |
E 426 SÓJOVÁ HEMICELULÓZA
| Definice | Sójová hemicelulóza je rafinovaný polysacharid rozpustný ve vodě získávaný z přirozeného kmene sójové vlákniny extrakcí horkou vodou. Kromě ethanolu se nesmí použít žádná jiná organická srážecí činidla. |
|---|---|
| Chemické názvy | sójové polysacharidy rozpustné ve vodě sójová vláknina rozpustná ve vodě |
| Obsah | nejméně 74 % sacharidů |
| Popis | polétavý bílý nebo nažloutle bílý prášek |
| Identifikace | |
| A. rozpustnost | rozpustný v horké nebo studené vodě, bez tvorby gelu |
| B. pH 1%ního roztoku | 5,5 ± 1,5 |
| C. viskozita 10%ního roztoku | nejvýše 200 mPa.s |
| Čistota | |
| Úbytek hmotnosti sušením | nejvýše 7 %, po sušení při 105°C po dobu 4 hodin |
| bílkoviny | nejvýše 14,0 % |
| Celkový popel | nejvýše 9,5 %, po žíhání při 600°C po dobu 4 hodin |
| Arzen | nejvýše 2 mg/kg |
| Olovo | nejvýše 5 mg/kg |
| Rtuť | nejvýše 1 mg/kg |
| Kadmium | nejvýše 1 mg/kg |
| Ethanol | nejvýše 2 % |
| Celkový počet mikroorganismů | nejvýše 3 000/1 g |
| Kvasinky a plísně | nejvýše 100/1 g |
| Escherichia coli | negativní v 10 g |
E427 KASIOVÁ GUMA
Čtení tohoto dokumentu nenahrazuje čtení příslušného vydání Sbírky zákonů. Neneseme odpovědnost za případné nepřesnosti vyplývající z převodu originálu do tohoto formátu.
Tento text je zveřejněn za vlastních podmínek opětovného použití zdroje e-Sbírka, nikoli pod licencí Legalize ani pod licencí volného díla.
e-Sbírka
volné dílo (úřední díla podle § 3 písm. a) zákona č. 121/2000 Sb., autorského zákona)