Vyhláška o podrobnostech uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu

• a) Úředním dozorem se rozumí soubor všech kontrolních opatření prováděných Ústavem v celém procesu vzorkování, tj. kontrola dodržování správného postupu vzorkování. Každý vzorkovatel pověřený k odebírání vzorků osiva bude kontrolován alespoň jedenkrát ročně při rozsahu odebíraných vzorků do 20 ks, nebo alespoň dvakrát ročně při rozsahu větším. Všechny kontrolní vzorky budou odebírány namátkově a bez ohlášení z partie, která již byla vzorkována. Vzorkovatel nesmí vědět, ze které partie bude kontrolní vzorek odebírán. Kontrolní vzorky budou zaslány do určené laboratoře osiv a sadby Ústavu, kde se prověří čistota osiva, klíčivost a příměs semen jiných rostlinných druhů. Současně se vybere a odešle vzorek odebraný pověřenou osobou pro účely následné kontroly. Vzorky budou zkoušeny v souladu s metodikou zkoušení osiva a sadby. Oba vzorky z téže partie musí v laboratoři analyzovat stejná osoba. U zkoušky klíčivosti je třeba, aby oba vzorky byly zkoušeny ve stejnou dobu, na stejném klíčidle a byly zajištěny stejné zkušební podmínky. Vedoucí laboratoře nebo jím pověřený referent vyhodnotí rozdíl mezi zjištěnými výsledky (pro kontrolu porovná s výsledky vzorku pro uznávací řízení, které provedla pověřená laboratoř) a porovná s tabulkami přípustných odchylek v metodice zkoušení osiva a sadby:

i. u čistoty osiva: tab. 3.2 str. Věstníku MZe - Zkoušení osiva a sadby

ii. u příměsi SJRD: tab. 4.2 str. Věstníku MZe - Zkoušení osiva a sadby

iii. u klíčivosti: tab. 5.3. str. Věstníku MZe - Zkoušení osiva a sadby

• b) Leží-li výsledky kontrolních rozborů mimo interval shodnosti, provede se opakování zkoušek v laboratoři z nově připraveného zkušebního vzorku a vzorky budou hodnoceny dvěma analytiky:

i. analytikem, který prováděl původní rozbory,

ii. dalším analytikem laboratoře OOS.

• c) Jsou-li výsledky obou zkoušek opět mimo toleranci, je vyloučena chyba v laboratoři. V tomto případě se zvýší dohled nad oběma vzorkovateli, a to přímo vedoucím oddělení příslušného regionálního oddělení osiva a sadby Ústavu nebo vedoucím oddělení terénní kontroly odboru osiva a sadby Ústavu po dobu nejméně jednoho měsíce. Pokud se prokáže tímto postupem chyba vzorkovatele, je mu odebráno pověření s následným vyškrtnutím ze seznamu vzorkovatelů. O provedených kontrolních odběrech a výsledcích laboratorních zkoušek jsou vedeny záznamy a jsou podkladem pro další období pověření a ke stanovení procenta kontroly. Záznamy o výsledcích kontrolního vzorkování musí být archivovány minimálně 6 let. Pověřený vzorkovatel, který ve sklizňovém roce neodebere žádný vzorek, bude Ústavem před obnovením činnosti znovu proškolen a přezkoušen z teoretických i praktických znalostí.

• 1. Úřední dozor - automatické vzorkovadlo

Úřední dozor se v případě automatického vzorkovadla, kromě kontroly dokladů a partie osiva, zaměřuje na správnost jeho funkčnosti a na způsob přípravy laboratorního vzorku.

• 1. Následná kontrola

• a) ruční vzorkování

k následné kontrole ve vegetační zkoušce jsou odebrány vzorky uložené pro tento účel u dodavatele v uzamčené místnosti. Následná kontrola činí minimálně 5% a její výši stanoví každoročně Ústav na základě hodnocení výsledku úředního dozoru a následné kontroly z předchozího sklizňového roku.

• b) automatické vzorkovadlo

k následné kontrole formou vegetační zkoušky se vzorky z automatického vzorkovadla při jeho správném nastavení nezasílají. Lze tak učinit pouze v případě, že je při úředním dozoru zjištěna závada a je důvodné podezření, že mohlo dojít ke vzniku nežádoucí příměsi jiného druhu nebo odrůdy. Aby byla vyloučena kontaminace partie, provede Ústav kontrolní vzorkování z dané partie i ručně. Oba vzorky jsou pak podrobeny následné kontrole, přičemž je možné podle povahy příměsi použít i laboratorní stanovení.

III. Odejmutí pověření

• 1. Zjistí-li Ústav nedostatky v technologickém postupu odběru vzorků, upozorní příslušného vzorkovatele na odchylky od správné metodiky a o zjištění vyhotoví zápis. Vzorkovatel je povinen podstoupit zvýšený úřední dozor. V případě opětovného vážného pochybení, které by vedlo k poškození odběratele osiva nebo dodavatele je mu odebráno pověření a je vyškrtnut ze seznamu úředních vzorkovatelů.

• 1. Za chyby v technologickém postupu se považuje:

• a) nedodržení předepsané četnosti vzorkování,

• b) hmotnost laboratorního vzorku není v souladu s prováděcí právním předpisem,

• c) nedostatky nalezené během kontroly vzorkování, které způsobují výše zmíněné body,

• d) chyba při kontrole dokladů o partii osiva,

• e) nedůsledná kontrola uzavření obalů a označení všech obalů v partii,

• f) nedostatečná kontrola automatického vzorkovadla, tj. zaplombování vzorkovadla a všech cest mezi vzorkovadlem a odběrnými nádobami,

• g) chyba při dělení vzorku, tj. při přípravě laboratorního vzorku,

• h) špatné uzavření (zaplombování) laboratorního vzorku nebo

• i) jakákoliv jiná nepřípustná manipulace se vzorkem.

• 1. Vzorkovatel, kterému bylo odebráno pověření ke vzorkování, musí vrátit průkaz, razítko a adjustační materiál. O nové pověření může požádat nejdříve po uplynutí jednoho roku a musí absolvovat nové proškolení (dle postupu zaškolení nových vzorkovatelů) a úspěšně složit test. Dále je provedeno 20 kontrolních odběrů současně vzorkovatelem Ústavu a vzorky jsou zkoušeny v laboratoři osiv a sadby Praha.

IV. Vzorkování - pracovní postup

• 1. Zařízení a pomůcky

• a) Dodavatel je povinen zajistit pomůcky ke vzorkování v souladu se zákonem a s prováděcím právním předpisem.

• b) Úřední vzorkovatel musí být dále vybaven:

i. úředními plombami - úředními samolepícími přelepkami

ii. samolepkami „Vzorkováno pověřenou osobou“ pro zacelení otvorů po odběru osiva, příp. pro podlepení dna papírové vzorkovnice

Tyto adjustační pomůcky získá pověřený vzorkovatel prostřednictvím Ústavu za úplatu.

• c) Povinnosti Úředního vzorkovatele s ohledem na úřední plomby

i. zajistit účinnou ochranu převzatých plomb,

ii. vést evidenci o přijatých a vydaných plombách.

• 1. Dodavatel je povinen ke vzorkování předložit

• a) uznávací list ( příp. rozhodnutí) o uznání porostu,

• b) vzorkovnici s vypsanými veškerými požadovanými charakteristikami osiva,

• c) výrobní a skladovou evidenci,

• d) evidenci návěsek

• 1. Technologický postup

• a) kontrola žádosti a dalších dokladů,

• b) kontrola označení partie partiovým štítkem,

• c) kontrola všech obalů v partii

i. návěsky - správnost, úplnost a čitelnost údajů,

ii. plomby - přítomnost plomby a správnost použití,

iii.stav obalů - uzavření, celistvost a nepoškozenost,

• d) vlastní vzorkování,

• e) příprava vzorků - laboratorního, kontrolního, rezervního a případně dalšího vzorku (VZ, dodávkový vzorek).

• 1. Úřední vzorkovatel kontroluje shodnost údajů na žádosti o uznání osiva s údaji ve výrobní evidenci a na vzorkovnici. Identitu dat potvrdí na žádosti a na vzorkovnici svým podpisem, identifikačním razítkem vzorkovatele a datem vzorkování. Zároveň zaznamená odběr vzorků do knihy partií.

• 1. Úřední vzorkovatel odebere vzorky

• a) laboratorní, určený pro semenářskou laboratoř, která provede potřebné zkoušky,

• b) rezervní,

• c) kontrolní, určený pro systém následné kontroly a

• d) další úřední vzorek - ke zjištění kyseliny erukové a glukosinolátů, na vegetační zkoušku apod., popř. tzv. dodávkový vzorek.

• 1. S ohledem na požadavek homogenity partie musí být osivo před konečným uzavřením do obalů dostatečně promícháno. Při jakékoliv známce heterogenity (osivo v obalech se liší např. velikostí, barvou, obsahem nečistot, příměsí, apod.) se vzorek k uznávacímu řízení neodebere. V takovém případě se odeberou vzorky a provede zkouška heterogenity.

• 1. Zasílání vzorků a uložení vzorků kontrolních

Vzorky zasílá nebo doručí do laboratoře vzorkovatel osobně. Kontrolní vzorky určené pro následnou kontrolu Ústavu se ukládají

• a) ve smluvních laboratořích v prostorách k tomu určených s přístupem pouze pro vzorkovatele Ústavu nebo

• b) v případě nezávislých vzorkovatelů na místně příslušném regionálním oddělení osiva a sadby Ústavu.

VZOR

Žádost o pověření k odběru vzorků

[image omitted]

Vzor úředního razítka pověřené osoby:

[image omitted]

kde

PPP - pořadové číslo pověřené osoby v seznamu vzorkovatelů a přehližitelů, který vede Ústav

RR - číslo regionu působnosti pověřené osoby, popř. číslo regionu jejího sídla, ....

XX - pořadové číslo pověření v rámci jednoho regionu a žadatele

Příloha č. 19 k vyhlášce č. 129/2012 Sb.

Podrobnosti laboratorního zkoušení pověřenými osobami

I. Pověření

• 1. Osoby

Laboratorní zkoušení osiva mohou vykonávat pouze osoby, které mají dostatečnou praxi v oboru a zkoušky provádějí za účelem zajištění plynulého laboratorního provozu. Pro udělení pověření platí

• a) Vedoucí laboratoře a zástupce prokáží odbornou způsobilost a délku nezbytné praxe která činí u osob

i. s vysokoškolským vzděláním v akreditovaném bakalářském, magisterském nebo doktorském studijním programu v oblasti zemědělství nebo se zaměřením na biologii nebo s úplným středním odborným, popřípadě vyšším odborným vzděláním v oborech zemědělství minimálně dva roky praxe v oboru, nebo

ii. s minimálně středoškolským vzděláním i jiného zaměření minimálně tři roky praxe v oboru.

• b) Dodržení zásady „nikdo nekontroluje sám sebe“, tj. musí být určen zástupce vedoucího pověřené laboratoře, který splňuje stejné požadavky jako vedoucí pověřené laboratoře.

• c) V případě jakékoli změny ve vedení pověřené laboratoře je nutno požadavek stanovený v písmeni b) znovu splnit, a to nejdéle do tří měsíců od změny ve vedení laboratoře.

• d) Vedoucí pověřené laboratoře a jeho zástupce nesmí být nijak finančně zainteresováni na výrobě, zpracování a distribuci osiv, ani na výsledcích a počtu prováděných zkoušek. Tato skutečnost musí být doložena Čestným prohlášením.

• e) Laboratoř se dva roky úspěšně účastnila souběžných ověřovacích laboratorních zkoušek a kruhových testů organizovaných Ústavem.

• 1. Podání žádosti o pověření

Žadatel o uzavření smlouvy k provádění dílčích úkonů při uznávacím řízení požádá Ústav, odbor osiv a sadby písemně, a to v rámci kalendářního roku do 30.4. nebo do 30.10. Součástí žádosti bude:

• a) seznam technického vybavení laboratoře nutného k zajištění zkoušek, které jsou předmětem uzavření smlouvy. U sít, teploměrů a vah budou předloženy kopie protokolů o ověření Českým metrologickým institutem, příp. kalibračních listů vydaných akreditovanou kalibrační laboratoří, originál bude předložen při auditu na místě; kopie dokladu o vzdělání, přičemž originál bude předložen při auditu na místě;

• b) prokázání odborné způsobilosti předložením úředně ověřené kopie dokladu o vzdělání;

• c) prohlášení o délce odborné praxe a prohlášení o finanční nezainteresovanosti na výrobě, zpracování a distribuci osiv;

• d) doklad o oprávnění k podnikání včetně výpisu z obchodního rejstříku, je-li v něm zapsán, ne starší než 6 měsíců.

• 1. Proces pověřování a proškolení

• a) Ústav ověří

i. úplnost podané žádosti a přiložených dokladů;

ii. do 1 měsíce od podání žádosti splnění všech předepsaných kritérií formou „Auditu na místě“;

iii.že probíhaly souběžné ověřovací laboratorní zkoušky minimálně 2 roky před podáním žádosti a že výsledky laboratoře žadatele dosahují alespoň 95% shodnosti s výsledky laboratoře osiv Ústavu;

iv. účast laboratoře žadatele v kruhových testech organizovaných Ústavem a jejich vyhodnocení.

• b) Proškolení:

Úvodní proškolení všech osob uvedených v části I. zajistí Ústav a probíhá podle plánu zaškolování. Zaškolování je ukončeno teoretickým testem a vyhodnocením srovnávacích zkoušek. Testy jsou organizovány vždy ve 2 termínech (v závislosti na doručení žádosti): květen/červen nebo listopad/ prosinec.

• c) Plán zaškolení:

Plán zaškolení musí obsahovat minimálně:

• 1. Část teoretická - dokonalé seznámení s platnými právními předpisy:

• a) se zákonem a prováděcími předpisy,

• b) Věstník MZe - Zkoušení osiva a sadby.

• 1. Část praktická - praktický postup při laboratorním zkoušení:

• a) příjem a příprava laboratorního vzorku,

• b) zkouška vlhkosti,

• c) zkoušky čistoty, semen jiných rostlinných druhů (dále jen „jiných druhů“), hmotnosti tisíce semen,

• d) zkouška klíčivosti,

• e) další zkoušky v závislosti na povaze pověření,

• f) uložení a archivace vzorků,

• g) kontrola podkladů pro vydání Uznávacího listu,

• h) vlastní vyplnění a tisk Uznávacího listu,

• i) kontrola správnosti Uznávacího listu,

• j) podpis a příprava k odeslání Uznávacího listu.

• 1. Složení zkoušky teoretické i praktické.

• 1. Plán zaškolení musí obsahovat informaci, kdo plán sestavil a kdo zaškolování vedl.

• 1. Udělení pověření:

Po vyhodnocení a splnění všech podmínek bude rozhodnuto o udělení pověření. Procento následné kontroly stanoví Ústav každoročně pro jednotlivé pověřené laboratoře v závislosti na shodnosti s výsledky Zkušební laboratoře osiva a sadby v Praze. Součástí kontrolní činnosti je i úřední dozor, v rámci kterého mohou být rovněž odebrány vzorky ke kontrole.

• 1. Další proškolování a spolupráce s pověřenými osobami

Školení probíhá pravidelně 1x za 2 roky a vždy je zakončeno vědomostními testy. S vyhodnocením testů jsou všechny pověřené osoby seznámeny. V případě neúspěšného vykonání testu je dotčená osoba Ústavem opětovně proškolena teoreticky i prakticky a musí znovu vykonat test, a to nejpozději do 3 měsíců. Pověření je pozastaveno, jedná-li se o vedoucího laboratoře. Po úspěšném vykonání testu je povolení obnoveno.

Kromě výše uvedeného pravidelného školení se mohou jednotlivci zúčastnit krátkodobých stáží v Ústavu po předběžné dohodě.

II. Úřední dozor a následná kontrola

• 1. Úřední dozor

Úředním dozorem se rozumí soubor všech opatření prováděných Ústavem v celém procesu uznávání osiva. Úřední dozor provádí Ústav a lze jej rozdělit do následujících oblastí:

• a) Kontrola kvality prováděných rozborů

Zkoušky provádějí laboratoř pověřená i zkušební laboratoř osiva a sadby v Praze a vedoucí této laboratoře průběžně vyhodnocuje shodnost zkoušek obou vzorků a výsledky zaznamenává. K porovnání výsledků se používají hodnoty uvedené v kap. 15 Metodiky zkoušení osiv a sadby. Součástí kontroly je rovněž úplnost a správnost vyhodnocení rozborů pověřenou laboratoří a správnost vyplňování rozborové karty.

• b) Kontrola vyhodnocení karet

Zkoušky provádí pouze pověřená laboratoř a vedoucí Zkušební laboratoře osiva a sadby kontroluje správnost vyhodnocení všech zkoušek, úplnost záznamů, výsledné hodnocení zkoušeného vzorku. V návaznosti na rozborové karty jsou Ústavem kontrolovány vydané uznávací listy a výsledky zaznamenávají. V případě chybného hodnocení rozhodne o novém provedení rozboru laboratoří Ústavu.

• c) Kontrola pověřené laboratoře na místě

i. Pravidelnou kontrolu provádí vedoucí Zkušební laboratoře osiva a sadby ve spolupráci s vedoucím oddělení a semenářským inspektorem alespoň jedenkrát ročně po dohodě s vedoucím pověřené laboratoře. Pokud je uděleno subjektu i další pověření, mohou se kontroly zúčastnit i další osoby zodpovědné za udělené pověření.

ii. Účelová kontrola se provede okamžitě tehdy, pokud jsou zjištěny opakované rozdíly ve výsledcích zkoušek nebo vyhodnocování rozborů, aby se zjistily a odstranily příčiny nedostatků.

iii.Z kontrol laboratoře jsou vyhotovovány zápisy. Jeden originál zůstává laboratoři a druhý je uložen na odboru osiv a sadby v Praze v dokumentaci pověřené laboratoře.

A. Předmět pravidelné kontroly pověřené laboratoře na místě.

Kontrolu provádí Ústav. Předmětem kontroly je:

• 1. kontrola laboratoře

(1) kontrola vedení evidence - doporučený formulář pro vedení evidence je uveden v příloze č. 9. Evidence vzorků zkoušených v rámci pověření bude vedená samostatně.

(2) Kontrola vlastního zkoušení

(a) kontrola dodržování metodických postupů, tj. dodržování předepsané navážky pro rozbor základního a zkušebního vzorku,

(b) volba vhodné metody pro stanovení klíčivosti a dodržování předepsané teploty při zkoušce klíčivosti,

(c) správná příprava základního a zkušebního vzorku,

(d) správný postup při zkoušce vlhkosti,

(3) kontrola používání ověřeného metrologického vybavení:

(a) síta - na obilniny - doba kalibrace 3 roky

(b) síta - ostatní typy - doba kalibrace 4 roky

(c) váhy - doba ověření nebo kalibrace 2 roky

(d) teploměry - elektronické - doba kalibrace 2 roky

(e) teploměry - rtuťové - doba kalibrace 4 roky

(4) kontrola uložení vzorků v samostatně uzamčené místnosti (nebo skříni apod.) včetně podmínek skladování a kontroly uložení klíčů (1 ks vedoucí regionální laboratoře Ústavu, 1 ks semenářský inspektor Ústavu, 1 ks v pověřené laboratoři v zalepené obálce opatřené razítkem semenářského inspektora Ústavu),

(5) kontrola jednotného postupu v počtu nasazovaných semen pro zkoušku klíčivosti, kde u všech druhů osiv bude nasazováno 400 semen;

• 1. kontrola provozu čistící stanice

(1) kontrola automatického vzorkovadla,

(2) kontrola uložení partií osiv, uzavření a označení obalů,

(3) kontrola průvodních dokladů od příjmu osiva po vyskladnění.

B. Roční vyhodnocení práce pověřené laboratoře

Výsledkem vyhodnocení dokladů o shodnosti rozborů prováděných v pověřené laboratoři a v laboratoři Ústavu, kruhových testů a výsledků kontrol pověřené laboratoře na místě je závěrečná zpráva o práci pověřené laboratoře, která je základem pro stanovení výše následné kontroly pro další období.

• 1. Následná kontrola

• a) Následná kontrola pověřených laboratoří je prováděná ze vzorků označených „ÚKZÚZ“, odebraných jak úředním, tak i pověřeným vzorkovatelem, a to při následné kontrole z uložených vzorků,

• b) Ústav zkouší a hodnotí ty vlastnosti osiva, které pro daný druh stanovuje prováděcí právní předpis a které jsou podmínkou uznání s výjimkou stanovení vlhkosti osiva.

• c) Uložení vzorků v pověřené laboratoři:

i. Vzorky pro zkušební laboratoř osiv a sadby označené „ÚKZÚZ“ a „R“ budou uloženy odděleně od ostatních vzorků v uzamčené místnosti v prostorách náležejících pověřené laboratoři. Klíč od této místnosti bude mít vzorkovatel, druhý vedoucí zkušební laboratoře osiv a sadby Ústavu a třetí bude zapečetěn vzorkovatelem Ústavu a bude uložen na místě u vedoucího pověřené laboratoře.

ii. V případě, že pověřená laboratoř nedisponuje samostatnou místností, kterou může pro účely vzorků použít, je možné vzorky ukládat v uzamykatelných skříních, bednách apod.

iii. Vzorky musí být uloženy tak, aby nedošlo k jejich znehodnocení vlivem špatných skladovacích podmínek (teplo, vlhko, škůdci).

iv. Vzorky označené „ÚKZÚZ“, určené pro následnou kontrolu, budou ukládány bez vzorku pro zkoušku vlhkosti.

• d) Následná kontrola se provádí dle níže uvedených zásad:

• 1. Posouzení klíčivosti:

po provedení zkoušek klíčivosti a jejich vyhodnocení se zkoušky, které jsou mimo povolenou toleranci provedou znovu,k a to v laboratoři Ústavu i v pověřené laboratoři takto:

• a) vedoucí zkušební laboratoře osiv a sadby Ústavu oznámí v době provádění následné kontroly vedoucímu pověřené laboratoře, které partie je třeba zopakovat v obou laboratořích současně a také termín nasazení na zkoušku,

• b) pověřená laboratoř nasadí ve stejnou dobu tentýž vzorek opakovaně na klíčivost a výsledek zašle do zkušební laboratoře osiv a sadby Ústavu,

• c) následná kontrola bude vyhodnocována na základě opakované zkoušky prováděné v obou laboratořích ve stejném termínu, a to z důvodu zvýšení objektivity hodnocení

• 1. Posouzení čistoty:

vyhodnocení tolerancí stanovených Metodikou zkoušení osiva a sadby pro čistotu a počet semen jiných rostlinných druhů se provede z původního výsledku zkoušky čistoty stanovené pověřenou laboratoří a výsledku stanovení Ústavu ze vzorku pro následnou kontrolu.

• 1. Posouzení vlhkosti:

v rámci následné kontroly se nehodnotí

• e) Vzorky se archivují do ukončení následujícího vegetačního období. U víceletých druhů do ukončení nejbližšího vegetačního období, kdy lze posoudit pravost druhu a odrůdy.

III. Odejmutí pověření

• a) Zjistí-li Ústav nedostatky v technologickém postupu laboratorního zkoušení osiva a následného výsledku, upozorní příslušného vedoucího laboratoře na odchylky od správné metodiky a o zjištění vyhotoví zápis. Laboratoř je povinna podstoupit zvýšený úřední dozor. V případě opětovného vážného pochybení, které by vedlo k poškození dodavatele, je mu odebráno pověření.

• b) Za chyby v technologickém postupu se považuje:

i. neprovedené nebo neúplně či špatně provedené laboratorní zkoušení,

ii. opakovaně špatně nebo neúplně provedené závěrečné hodnocení partie osiva,

iii. opakované nedodržení podmínek laboratorního zkoušení,

iv. nevydání uznávacího listu,

v. nezaslání podkladů Ústavu k vydání rozhodnutí o neuznání.

• c) Uvedení osiva do oběhu s kvalitativními parametry přesahujícími hodnoty povolené tolerance má za následek odebrání pověření s dalšími dopady.

IV. Práce v pověřené laboratoři

• a) Vedoucí pověřené laboratoře a jeho zástupce podléhají na úseku laboratorní kontroly osiv metodickému řízení vedoucí zkušební laboratoře osiv a sadby Ústavu.

• b) Vedoucí pověřené laboratoře a jeho zástupce musí absolvovat před udělením pověření a dále každý druhý rok odborné školení prováděné Ústavem. Podmínkou je úspěšné zakončení závěrečným testem (zkouškou).

• c) Laboratoř se při zkoušení osiv v rámci pověření řídí platnou legislativou, metodikou zkoušení a pokyny Ústavu.

• 1. Vzorkování

• a) Vzorky odebírá úřední vzorkovatel Ústavu nebo příp. i pověřený vzorkovatel, který z každé vzorkované partie připraví 3 vzorky:

i. pro pověřenou laboratoř včetně vzorku na vlhkost. Ke vzorku bude přiložena vyplněná kopie žádosti o uznání osiva, podepsaná dodavatelem a vzorkovatelem. Originál žádosti musí být neprodleně zaslán Ústavu.

ii. pro Ústav s označením „ÚKZÚZ“

iii.rezervní vzorek označený „R“

• b) Vzorek pro Ústav a rezervní budou uloženy v uzamčené místnosti v prostorách náležejících pověřené laboratoři.

• c) Uložení vzorků v případě, že pověřená laboratoř je lokalizována mimo prostory, kde probíhá vzorkování:

• d) Bude-li odebraný vzorek zkoušen jinou pověřenou laboratoří, pak:

i. vzorek pro pověřenou laboratoř bude odeslán pod dohledem vzorkovatele.

ii. Vzorky odebere vzorkovatel Ústavu nebo pověřený vzorkovatel. Jsou-li vzorky odebrané pověřeným vzorkovatelem, pak vzorky označené „ÚKZÚZ“ a „R“ budou uloženy v uzamčené místnosti v prostorách čistící stanice. Klíč od této místnosti bude mít vzorkovatel, druhý vedoucí zkušební laboratoře osiva a sadby Ústavu a třetí bude zapečetěn vzorkovatelem Ústavu a bude uložen u vedoucího čistící stanice.

• e) Po vzorkování bude postup následující:

i. pověřená laboratoř zahájí laboratorní zkoušky ze vzorku odebraného pověřeným vzorkovatelem (pokud není pověřený vzorkovatel, pak ze vzorku odebraného vzorkovatelem úředním),

ii. Originály žádosti budou bezprostředně odeslány na pracoviště odboru osiv a sadby Ústavu. Kopie žádostí budou uloženy v laboratoři.

iii. Do zkušební laboratoře osiv a sadby Ústavu budou odesílány vzorky pro následnou kontrolu dle pokynů stanovených každoročně pro jednotlivé laboratoře.

• 1. Vedení evidence v pověřené laboratoři

• a) Pověřená laboratoř povede evidenci zkoušených vzorků na předepsaném tiskopise. Veškeré údaje v této evidenci a na rozborové kartě budou zaznamenány strojem, počítačem nebo propisovací tužkou. Chybné údaje se opraví jedním škrtnutím tak, aby byl původní údaj čitelný. Nový záznam se zapíše vedle původního a opravovatel se podepíše. Nepřípustné je

i. přeškrtání více čarami

ii. přelepení štítkem

iii. zatření opravným lakem

iv. gumování záznamu

v. zapsání výsledků zkoušek obyčejnou tužkou.

• b) Vzorky budou číslovány pro každou novou sezónu od prvního čísla číselné řady přidělené pověřené laboratoři.

• 1. Laboratorní zkoušení a vyhodnocení vzorku

• a) U zkoušených vzorků budou provedeny všechny zkoušky, jejichž hodnoty jsou limitovány prováděcím právním předpisem. Zkoušky budou prováděny v souladu s Metodikou zkoušení osiva a sadby, navážky pro stanovení čistoty a semen jiných rostlinných druhů jsou uvedeny v kap. 2 Metodiky zkoušení osiva a sadby.

• b) Vedoucí laboratoře provede po ukončení všech zkoušek celkové vyhodnocení, výsledek zapíše na rozborovou kartu a opatří svým podpisem s uvedením data ukončení zkoušek. Uzavřenou kartu opatří razítkem laboratoře. V případě pověřené laboratoře, která nebude vydávat rovněž uznávací listy odešle neprodleně originál karty k rukám vedoucí zkušební laboratoře osiva a sadby Ústavu a kopii založí. Pověřená laboratoř, která bude vydávat rovněž uznávací listy originál karty, který je podkladem pro vystavení uznávacího listu, založí s kopií Uznávacího listu. Originály rozborové karty a kopie Uznávacího listu se archivují po dobu 10 let. Kopii každého Uznávacího listu zašle vedoucí pověřené laboratoře neprodleně do Ústavu k evidenci.

• 1. Přezkoušení vzorku ve zkušební laboratoři osiv a sadby Ústavu

• a) V odůvodněných případech (např. porucha zkušebního zařízení) zašle vedoucí pověřené laboratoře vzorky k rozborům do zkušební laboratoř osiv a sadby Ústavu.

• b) Vedoucí zkušební laboratoře osiv a sadby Ústavu je oprávněna rozhodnout o přezkoušení vzorku (pokud nebyl rozbor prováděn souběžně). V případě, že výsledky mezi laboratořemi vykazují rozdíly mimo povolené tolerance dle kapitoly 15 Metodiky zkoušení, provede se po dohodě s vedoucím regionálního oddělení a žadatelem rozbor rezervního vzorku.

• 1. Vydávání dokladů na osivo

• a) Uznávací list může pověřená osoba vydat pouze za předpokladu, že

i. osivo má vlastnosti stanovené zákonem a platnou vyhláškou,

ii. vzorek byl odebrán v souladu s vyhláškou o vzorkování,

iii. zkoušení proběhlo dle platných metod.

• b) Uznávací list bude vydáván na formuláři zveřejněném a schváleném Ústavem,

• c) Uznávací listy budou vyplněny na počítači, každý bude opatřen razítkem a podpisem pověřené osoby,

• d) Uznávací listy budou číslovány stejným způsobem jako v Ústavu, tj. číslo regionu, kde má laboratoř sídlo - číslo rozboru dle přidělené číselné řady / U/ rok zpracování,

• e) Doklady na osivo, které nemá vlastnosti stanovené zákonem a prováděcím předpisem, vydává vždy pouze Ústav. V takovém případě předá pověřená osoba veškeré podklady místně příslušnému oddělení osiv a sadby k vydání rozhodnutí o neuznání.

• 1. Vlastní postup práce při zkoušení vzorků v pověřené laboratoři

• 1. Postup práce dodavatele

• a) vyplnění žádosti s vyznačením osoby, která provede úřední zkoušky,

• b) požadavek na vzorkování - dodavatel požádá úředního nebo pověřeného vzorkovatele o provedení vzorkování,

• c) spolupráce při vzorkování, předložení potřebných dokladů a evidence.

• 1. Postup práce vzorkovatele

• a) vzorkovatel provede vzorkování v souladu s prováděcím právním předpisem,

• b) zajistí odeslání nebo doručení vzorků a žádostí takto:

i. originál žádosti vždy eviduje Ústav s ohledem na správní řízení,

ii. kopii žádosti s laboratorním vzorkem zašle do pověřené laboratoře,

iii. kontrolní vzorky se ukládají buď v pověřené laboratoři sem. firmy nebo na místně příslušném oddělení osiv a sadby v případě laboratoře tzv. „nezávislé“.

• 1. Postup práce Ústavu

• a) Ústav zaeviduje přijaté žádosti, zkontroluje jejich věcnou správnost a provede počítačovou kontrolu údajů oproti Uznávacímu listu na množitelský porost,

• b) pokud jsou shledány závady, Ústav neprodleně informuje příslušnou laboratoř a do vyřešení nesrovnalostí pozastaví vydání Uznávacího listu,

• c) pokud nejsou závady shledány, žádost se založí a laboratoř může vydat Uznávací list, Ústav eviduje a zakládá kopie Uznávacích listů vydaných pověřenými osobami.

• 1. Postup práce osoby pověřené k vydávání Uznávacích listů

• a) pověřená osoba před vydáním Uznávacího listu provede kontrolu všech podkladů, tj. žádosti, rozborové karty a zda nemá informaci z Ústavu o pozastavení vydání Uznávacího listu,

• b) pokud jsou výsledky vyhovující, vydá pověřená osoba Uznávací list, opatří ho podpisem a razítkem,

• c) originál Uznávacího listu obdrží dodavatel, kopii zašle na místně příslušné regionální oddělení k založení a evidenci, druhou kopii založí ve své evidenci.

• 1. Vstup cizích osob do laboratoře a zachování obchodního tajemství

Do prostor pověřené laboratoře smí vstoupit cizí osoba pouze v doprovodu vedoucího laboratoře nebo jeho zástupce. Zkoušky a jejich vyhodnocení musí být prováděny tak, aby nemohlo dojít ke zneužití. Osoby pracující v laboratoři jsou povinny zachovávat mlčenlivost o výsledcích zkoušek před cizími osobami.

VZOR

Žádost o pověření k laboratornímu zkoušení a vydávání dokladů na osivo

[image omitted]

Příloha č. 20 k vyhlášce č. 129/2012 Sb.

Barevné odlišení návěsek podle kategorií a generací rozmnožovacího materiálu a vzory návěsek

• 1. Barevné odlišení návěsek podle kategorií a generací

Kategorie rozmnožovacího materiálu nebo typ osiva	Symbol	Barva návěsky
Rozmnožovací materiál předstupňů	1. generace	SE 1	bílá s fialovým příčným pruhem po diagonále šíře 5 mm z levého dolního do pravého horního rohu
2. generace	SE 2
3. generace	SE 3
Základní rozmnožovací materiál (Elita)	E (u sadby brambor E 1, E 2 a E 3)	bílá
Certifikovaný rozmnožovací materiál	jediná generace	C	modrá
1. generace	C 1 (u sadby brambor A)	modrá
2. generace	C 2 (u sadby brambor B)	červená 1
3. generace	C 3	červená
Standardní osivo	S	tmavě žlutá
Obchodní osivo	O	hnědá
Směsi osiv (druhové a odrůdové)		zelená
Osivo s neukončenou certifikací		šedá
Osivo úředně nezapsaných odrůd		oranžová
Šlechtitelský rozmnožovací materiál		fialová
Certifikovaný rozmnožovací materiál sdružené odrůdy		modrá se zeleným příčným pruhem po diagonále

1 - Pro sadbu brambor kategorie B jsou používány modré návěsky jako pro kategorii A.

• 1. Označování tříd sadby brambor

Kategorie rozmnožovacího materiálu	Symbol	Třída
Základní rozmnožovací materiál (Elita)	E 1, E 2 a E 3	ES 1
ES 2
ES 3

• 1. Vzory úředních návěsek pro:

• a) osivo,

• b) sadbu brambor,

• c) směsi osiv,

• d) osivo s neukončenou certifikací

• e) osivo úředně nezapsaných odrůd zemědělských druhů

Pozn.: - pro neúřední údaje je vyčleněna bílá část návěsky a to přímo v rubrice Neúřední část

-číslo návěsky může být se souhlasem Ústavu uvedeno v dolní levé části návěsky.

• a) vzor návěsky pro osivo

[image omitted]

• b) vzor návěsky pro sadbu brambor

[image omitted]

• c) vzor návěsky pro směs osiv

[image omitted]

• d) vzor návěsky pro osivo s neukončenou certifikací

[image omitted]

• f) vzor návěsky pro osivo úředně nezapsaných odrůd zemědělských druhů

[image omitted]

2 - U sadby brambor obsahuje tato návěska rovněž údaj o velikostním třídění.

• 1. Vzory návěsek pro mezinárodní obchod - návěsek pro:

• a) ISTA certifikaci,

• b) OECD certifikaci.

• a) vzor návěsky pro ISTA certifikaci

[image omitted]

• b) vzor návěsky pro OECD certifikaci

[image omitted]

• 1. Vzory ostatních návěsek - návěsek pro:

• a) standardní osivo

• b) osivo úředně nezapsaných odrůd zelenin

• c) zvláštní návěska pro osivo uváděné do oběhu podle § 8 zákona nebo podle § 2 odstavce 2 vyhlášky

• a) vzor návěsky pro standardní osivo:

[image omitted]

• b) vzor návěsky pro osivo úředně nezapsaných odrůd zelenin

[image omitted]

• c) vzor zvláštní návěsky pro osivo uváděné do oběhu podle § 8 zákona nebo podle § 2 odstavce 2 vyhlášky

[image omitted]

3 - V případě uvádění do oběhu podle § 8 zákona (před ukončením úřední zkoušky klíčivosti) je zde uveden text: „Dodáno do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti“.

Příloha č. 21 k vyhlášce č. 129/2012 Sb.

Povolování a uvádění do oběhu směsí osiv určených k ochraně přirozeného prostředí

• 1. Plevelné rostlinné druhy, jejichž výskyt v přímo sklízených směsích je limitován, včetně nejvyšší přípustné úrovně výskytu těchto rostlinných druhů:

Tabulka 1

Plevelný rostlinný druh	Nejvyšší přípustná úroveň výskytu
Oves hluchý	0
Oves jalový	0
Kokotice	0
Všechny druhy rodu Rumex s výjimkou šťovíku menšího a šťovíku přímořského	0,05 % hmotnostních

• 1. Požadavky na vlastnosti osiva, které musí před smísením splňovat složky směsi, které jsou krmnými plodinami uvedenými v druhovém seznamu:

• a) Trávy:

Tabulka 2

| Druh | Čistota nejméně8 | Nejvyšší dovolený výskyt semen jiných druhů | Hmotnost vzorku pro zkoušku podle sloupce 7-9 | | | | | | | | vztaženo na hmotnost základního vzorku | ve vzorku dle sloupce 10 počet semen | | | | | | | | | | celkem | v množství dle sloupce 3 | odlišné od sloupce 4 | | | | | | | | | z toho | kokotice6 | šťovíky2 | oves hluchý, oves jalový | | | | | | | | jeden druh | Pýr | psárka polní | | | | | | | | | % | % | % | % | % | ks | ks | ks | g | | | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | bojínek luční | 96,0 | 2,5 | 2,0 | 0,3 | 0,3 | 0 | 5 | 0 | 10 | | bojínek hlíznatý | 96,0 | 2,5 | 2,0 | 0,3 | 0,3 | 0 | 5 | 0 | 10 | | jílek hybridní | 96,0 | 2,5 | 2,0 | 0,5 | 0,3 | 0 | 5 | 0 | 60 | | jílek mnohokvětý | 96,0 | 2,5 | 2,0 | 0,5 | 0,3 | 0 | 5 | 0 | 60 | | jílek vytrvalý | 96,0 | 2,5 | 2,0 | 0,5 | 0,3 | 0 | 5 | 0 | 60 | | x Festulolium | 96,0 | 2,5 | 2,0 | 0,5 | 0,3 | 0 | 5 | 0 | 60 | | kostřava luční | 95,0 | 2,5 | 2,0 | 0,5 | 0,3 | 0 | 5 | 0 | 50 | | kostřava červená | 90,0 | 2,5 | 2,0 | 0,5 | 0,3 | 0 | 5 | 0 | 30 | | kostřava drsnolistá, ovčí, vláskovitá | 85,0 | 3,0 | 2,0 | 0,5 | 0,3 | 0 | 5 | 0 | 30 | | kostřava rákosovitá | 95,0 | 2,5 | 2,0 | 0,5 | 0,3 | 0 | 5 | 0 | 50 | | lesknice vodní | 96,0 | 2,5 | 2,0 | 0,3 | 0,3 | 0 | 4 | 0 | 50 | | lesknice menší | 96,0 | 2,5 | 2,0 | 0,3 | 0,3 | 0 | 4 | 0 | 200 | | lesknice rákosovitá | 96,0 | 2,5 | 2,0 | 0,3 | 0,3 | 0 | 4 | 0 | 30 | | lipnice luční, hajní, smáčknutá, bahenní, obecná | 85,0 | 3,0 1 | 2,0 1 | 0,3 | 0,3 | 0 | 2 | 0 | 5 | | lipnice roční | 85,0 | 3,0 7 | 2,07) | 0,3 | 0,3 | 0 | 5 | 0 | 10 | | medyněk vlnatý | 85,0 | 3,0 | 2,0 | 0,3 | 0,3 | 0 | 3 | 0 | 10 | | metlice trsnatá | 85,0 | 3,0 | 2,0 | 0,3 | 0,3 | 0 | 3 | 0 | 10 | | ovsík vyvýšený | 90,0 | 4,0 | 2,0 3 | 0,5 | 0,3 | 0 | 5 | 0 4 | 80 | | poháňka hřebenitá | 90,0 | 3,0 | 2,0 | 0,3 | 0,3 | 0 | 3 | 0 | 20 | | psárka luční | 75,0 | 3,5 | 2,0 3 | 0,3 | 0,3 | 0 | 5 | 0 | 30 | | psineček výběžkatý, tenký, psí | 90,0 | 3,0 | 2,0 | 0,3 | 0,3 | 0 | 1 | 0 | 5 | | psineček veliký | 90,0 | 3,0 | 2,0 | 0,3 | 0,3 | 0 | 1 | 0 | 5 | | pýr hřebenitý | 90,0 | 2,5 | 2,0 | 0,3 | 0,3 | 0 | 5 | 0 | 40 | | srha laločnatá, hajní | 90,0 | 2,5 | 2,0 | 0,3 | 0,3 | 0 | 5 | 0 | 30 | | sveřep bezbranný | 97,0 | 2,5 | 2,0 | 0,5 | 0,3 | 0 | 10 | 0 | 90 | | sveřep horský | 97,0 | 2,5 | 2,0 | 0,5 | 0,3 | 0 | 10 | 0 | 200 | | sveřep samužníkovitý, sitecký | 97,0 | 2,5 | 2,0 | 0,5 | 0,3 | 0 | 10 | 0 4 | 200 | | tomka vonná | 85,0 | 3,0 | 2,0 | 0,3 | 0,3 | 0 | 2 | 0 | 20 | | trojštět žlutavý | 75,0 | 4,0 | 2,0 3 | 0,3 | 0,3 | 0 | 2 | 0 5 | 5 |

1 - Celkový výskyt semen jiných druhů lipnic do 3 % hmotnosti se nepovažuje za nečistotu.

2 - Všechny druhy rodu Rumex s výjimkou šťovíku menšího a šťovíku přímořského.

3 - Stanovené nejvyšší procento příměsi semen jednoho druhu se nevztahuje na semena lipnic.

4 - Výskyt nejvýše dvou semen ovsa hluchého a ovsa jalového ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o téže hmotnosti nevyskytují žádná semena těchto druhů.

5 - Výskyt jednoho semene ovsa hluchého a ovsa jalového ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o dvojnásobné hmotnosti nevyskytují žádná semena těchto druhů.

6 - Výskyt jednoho semene kokotic ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o téže hmotnosti nevyskytují žádná semena kokotic.

7 - Celkový výskyt semen jiných druhů lipnic do 10 % hmotnosti se nepovažuje za nečistotu.

8 - Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu.

• b) Luskoviny:

Tabulka 3

| Druh | Čistota nejméně14 | Nejvyšší dovolený výskyt jiných druhů | Hmotnost vzorku pro zkoušku podle sloupce 6-8 | Další požadavky | | | | | | | vztaženo na hmotnost základního vzorku | ve vzorku podle sloupce 9 | | | | | | | | | | | v množství podle sloupce 3 | odlišné od sloupce 4 | | | | | | | | | celkem | jednoho druhu | komonice | oves hluchý, oves jalový | šťovíky kromě menšího a přímořského | kokotice | | | | | | % | % | % | % | ks | ks | ks | g | % | | | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | bob polní | 98,0 | 1,5 | 1,3 | 0,3 | 0 | 5 | 0 | 1000 | 11 | | hrách polní (včetně pelušky) | 98,0 | 1,5 | 1,3 | 0,3 | 0 | 5 | 0 | 1000 | 11 | | lupina bílá, úzkolistá, žlutá | 97,0 | 1,5 12 | 1,3 12 | 0,3 | 0 | 5 | 0 | 1000 | 9,10,11 | | vikev huňatá, panonská, setá | 97,0 | 2,0 13 | 1,5 13 | 0,3 | 0 | 5 | 0 | 1000 | | | cizrna beraní | 98,0 | - | - | - | 0 | -' | 0 | 1000 | | | čočka jedlá | 99,0 | - | - | - | 0 | - | 0 | 600 | |

9 - Procentní podíl hořkých semen v jiných než hořkých odrůdách lupiny nesmí přesáhnout 2,5 %.

10 - Výskyt semen lupin jiné barvy nesmí přesáhnout u hořkých odrůd 4 %, u ostatních odrůd 2 %.

11 - Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů uvádí tabulka 5.3.

12 - Celkový výskyt semen druhů lupina bílá, lupina úzkolistá, lupina žlutá, hrách polní (včetně pelušky), bob polní, vikev panonská, vikev setá a vikev huňatá (vždy s vyloučením zkoušeného druhu) nepřesahující 0,5 % hmotnostních se nepovažuje za nečistotu.

13 - Celkový výskyt semen druhů vikev panonská, vikev huňatá a příbuzných pěstovaných druhů (vždy s vyloučením zkoušeného druhu) nepřesahující 6 % hmotnostních se nepovažuje za nečistotu.

14 - Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu.

• c) Jeteloviny:

Tabulka 4

| Druh | Čistota nejméně18 | Nejvyšší dovolený výskyt jiných druhů | Hmotnost vzorku pro zkoušku podle sloupce 6–8 | | | | | | | vztaženo na hmotnost základního vzorku | ve vzorku podle sloupce 9 počet semen odlišné od sloupce 4 | | | | | | | | | celkem | v množství podle sloupce 3 | | | | | | | | | z toho | kokotice | oves hluchý, oves jalový | šťovíky, kromě menšího a přímořského | | | | | | | jeden druh | komonice | | | | | | | | | % | % | % | % | ks | ks | ks | g | | | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | jestřabina východní | 97,0 | 3,0 | 2,5 | 0,3 | 0 16,17 | 0 | 10 | 200 | | jetel alexandrijský | 97,0 | 2,5 | 2,0 | 0,3 | 0 16,17 | 0 | 10 | 60 | | jetel luční | 97,0 | 2,5 | 2,0 | 0,3 | 016,17 | 0 | 10 | 50 | | jetel nachový | 97,0 | 2,5 | 2,0 | 0,3 | 0 16,17 | 0 | 10 | 80 | | jetel zvrácený (perský) | 97,0 | 2,5 | 2,0 | 0,3 | 0 16,17 | 0 | 10 | 20 | | jetel plazivý | 97,0 | 2,5 | 2,0 | 0,3 | 016,17 | 0 | 10 | 20 | | jetel zvrhlý (švédský) | 97,0 | 2,5 | 2,0 | 0,3 | 016,17 | 0 | 10 | 20 | | pískavice řecké seno | 95,0 | 2,0 | 1,5 | 0,3 | 0 | 0 | 5 | 450 | | štírovník růžkatý | 95,0 | 2,8 | 2,0 | 0,3 | 016,17 | 0 | 10 | 30 | | štírovník jednoletý | 95,0 | 2,8 | 2,0 | 0,3 | 0 16,17 | 0 | 10 | 30 | | tolice dětelová | 97,0 | 2,5 | 2,0 | 0,3 | 0 16,17 | 0 | 10 | 50 | | vičenec - nevyluštěný | 95,0 | 3,5 | 2,0 | 0,3 | 0 | 0 | 5 | 600 400 15 | | vojtěška setá, proměnlivá | 97,0 | 2,5 | 2,0 | 0,3 | 0 16,17 | 0 | 10 | 50 | | čičorka pestrá | 95,0 | 2,5 | 2,0 | 0,3 | 0 16,17 | 0 | 10 | 100 | | jetel prostřední | 97,0 | 2,5 | 2,0 | 0,3 | 0 16,17 | 0 | 10 | 50 | | komonice bílá | 97,0 | 2,5 | 2,0 | - | 0 16,17 | 0 | 5 | 50 | | úročník bolhoj | 95,0 | 2,5 | 2,0 | 0,3 | 0 16,17 | 0 | 5 | 60 |

15 - Osivo vyluštěné.

16 - Hmotnost vzorku pro zjišťování počtu semen kokotic je dvojnásobek hmotnosti uvedené ve sloupci 15.

17 - Výskyt jednoho semene kokotic ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o dvojnásobné hmotnosti nevyskytují žádná semena kokotic.

18 - Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu.

• d) Jiné krmné plodiny:

Tabulka 5

| Druh | Čistota nejméně20 | Nejvyšší dovolený výskyt semen jiných druhů | Hmotnost vzorku pro zkoušku podle sloupce 7–9 | | | | | | | | Vztaženo na hmotnost základního vzorku | Ve vzorku podle sloupce 10 počet semen | | | | | | | | | | celkem | z toho jeden druh | ředkev ohnice | hořčice polní | odlišné od sloupce 3 | | | | | | | oves hluchý, oves jalový | kokotice | šťovíky kromě menšího a přímořského | | | | | | | | | % | % | % | % | % | ks | ks | ks | g | | | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | bér italský | 96,0 | 2,0 | | | | 0 | 0 19 | | 90 | | kapusta krmná | 98,0 | 2,0 | 1,5 | 0,3 | 0,3 | 0 | 0 19 | 10 | 100 | | ředkev olejná | 97,0 | 2,0 | 1,5 | 0,3 | 0,3 | 0 | 0 | 5 | 300 | | sléz přeslenitý | 95,0 | 2,0 | 1,5 | | | 0 | 0 19 | | 50 | | svazenka | 96,0 | 2,0 | 1,5 | | | 0 | 0 19 | | 50 | | tuřín | 98,0 | 2,0 | 1,5 | 0,3 | 0,3 | 0 | 0 19 | 5 | 100 |

19 - Výskyt jednoho semene kokotic ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o téže hmotnosti nevyskytují žádná semena kokotic.

20 - Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu.

• e) Výskyt škodlivých organismů, které snižují užitnou hodnotu osiva, je na nejnižší možné úrovni.

• 1. Počet a termíny přehlídek porostů v lokalitě sběru přímo sklízených směsí v jednom vegetačním období:

Tabulka 6

Pořadí přehlídky	Termín přehlídky
První přehlídka porostu	Kvete první třetina zastoupených druhů
Druhá přehlídka porostu	Kvete druhá třetina zastoupených druhů
Třetí přehlídka porostu	Kvete třetí třetina zastoupených druhů

^1) Směrnice Rady 66/401/EHS ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva pícnin na trh. Směrnice Rady 66/402/EHS ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva obilovin na trh. Směrnice Rady 69/60/EHS ze dne 18. února 1969, kterou se mění směrnice Rady ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva obilovin na trh. Směrnice Rady 69/63/EHS ze dne 18. února 1969, kterou se mění směrnice Rady ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva pícnin na trh. Směrnice Rady 71/162/EHS ze dne 30. března 1971, kterou se mění směrnice ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin a sadby brambor na trh, směrnice ze dne 30. června 1969 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice ze dne 29. září 1970 o uvádění osiva zeleniny na trh. Směrnice Rady 72/274/EHS ze dne 20. července 1972, kterou se mění směrnice ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin a sadby brambor na trh, směrnice ze dne 30. června 1969 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice ze dne 29. září 1970 o uvádění osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin. Směrnice Rady 72/418/EHS ze dne 6. prosince 1972, kterou se mění směrnice ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin a sadby brambor na trh, směrnice ze dne 30. června 1969 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice ze dne 29. srpna 1970 o uvádění osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd zemědělských rostlin. Směrnice Rady 73/438/EHS ze dne 11. prosince 1973, kterou se mění směrnice ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin a sadby brambor na trh, směrnice ze dne 30. června 1969 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice ze dne 29. září 1970 o uvádění osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin. Směrnice Komise 74/268/EHS ze dne 2. května 1974, kterou se stanoví zvláštní požadavky pro výskyt Avena fatua v osivu pícnin a obilovin. Směrnice Rady 75/444/EHS ze dne 26. června 1975, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/403/EHS a 69/208/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor a osiva olejnin a přadných rostlin na trh. Směrnice Komise 75/502/EHS ze dne 25. července 1975, kterou se omezuje uvádění na trh osiva lipnice luční (Poa pratensis L.) na osivo, které bylo úředně certifikováno jako „základní osivo“ nebo „certifikované osivo“. Směrnice Rady 78/55/EHS ze dne 19. prosince 1977, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 68/193/EHS, 69/208/EHS, 70/458/EHS a 70/457/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, révového vegetativního množitelského materiálu, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin. První směrnice Komise 78/386/EHS ze dne 18. dubna 1978, kterou se mění přílohy směrnice 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh. První směrnice Komise 78/387/EHS ze dne 18. dubna 1978, kterou se mění přílohy směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh. Směrnice Komise 78/511/EHS ze dne 24. května 1978, kterou se mění směrnice 74/268/EHS, kterou se stanoví zvláštní požadavky pro výskyt Avena fatua v osivu pícnin a obilovin. Směrnice Rady 78/692/EHS ze dne 25. července 1978, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/403/EHS, 68/193/EHS, 69/208/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor, révového vegetativního množitelského materiálu, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh. Směrnice Rady 78/1020/EHS ze dne 5. prosince 1978, kterou se mění směrnice 66/401/EHS, 66/402/EHS a 69/208/EHS o uvádění osiva pícnin, osiva obilovin a osiva olejnin a přadných rostlin na trh. Směrnice Komise 79/641/EHS ze dne 27. června 1979, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS, 69/208/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva pícnin, osiva obilovin, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh. Směrnice Rady 79/692/EHS ze dne 24. července 1979, kterou se mění směrnice 66/401/EHS, 66/402/EHS, 70/458/EHS a 70/457/EHS o uvádění osiva pícnin, osiva obilovin a osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin. Směrnice Komise 80/754/EHS ze dne 17. července 1980, kterou se mění příloha II směrnice Rady 66/401/EHS o uvádění na trh osiva pícnin. Směrnice Komise 81/126/EHS ze dne 16. února 1981, kterou se mění přílohy směrnic Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS a 69/208/EHS o uvádění osiva pícnin, osiva obilovin a osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice 78/386/EHS a 78/388/EHS. Směrnice Komise 82/287/EHS ze dne 13. dubna 1982, kterou se mění přílohy směrnic Rady 66/401/EHS a 69/208/EHS o uvádění osiva pícnin a osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice 78/386/EHS a 78/388/EHS. Směrnice Komise 85/38/EHS ze dne 14. prosince 1984, kterou se mění přílohy I a II směrnice Rady 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh. Směrnice Komise 86/109/EHS ze dne 27. února 1986 o omezení uvádění osiva některých druhů pícnin, olejnin a přadných rostlin na trh na osiva úředně uznaná jako „základní osivo“ nebo „certifikované osivo“. Směrnice Rady 86/155/EHS ze dne 22. dubna 1986, kterou se v důsledku přistoupení Španělska a Portugalska mění některé směrnice o uvádění osiva a sadby na trh. Směrnice Komise 86/320/EHS ze dne 20. června 1986, kterou se mění směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh. Směrnice Komise 87/120/EHS ze dne 14. ledna 1987, kterou se mění některé směrnice Rady o uvádění osiva a sadby na trh. Směrnice Komise 87/480/EHS ze dne 9. září 1987, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS a 69/208/EHS o uvádění osiva pícnin a osiva olejnin a přadných rostlin na trh. Směrnice Rady 88/332/EHS ze dne 13. června 1988, kterou se mění některé směrnice o uvádění osiva a sadby na trh, pokud jde o přijímání prováděcích pravidel k ustanovením o osivu a sadbě vyhovující méně přísným požadavkům. Směrnice Rady 88/380/EHS ze dne 13. června 1988, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/403/EHS, 69/208/EHS, 70/457/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin. Směrnice Komise 88/506/EHS ze dne 13. září 1988, kterou se mění příloha II směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh. Směrnice Komise 89/2/EHS ze dne 15. prosince 1988, kterou se mění směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh. Směrnice Komise 89/14/EHS ze dne 15. prosince 1988, kterou se určují skupiny odrůd mangoldu a červené řepy, na které odkazují požadavky na nejmenší povolené vzdálenosti porostu v příloze I směrnice Rady 70/458/EHS o uvádění osiva zeleniny na trh. Směrnice Komise 89/100/EHS ze dne 20. ledna 1989, kterou se mění příloha II směrnice Rady 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh. Směrnice Komise 89/424/EHS ze dne 30. června 1989, kterou se mění směrnice 86/109/EHS o omezení uvádění osiva některých druhů pícnin, olejnin a přadných rostlin na trh na osiva úředně uznaná jako „základní osivo“ nebo „certifikované osivo“. Směrnice Komise 91/376/EHS ze dne 25. června 1991, kterou se mění směrnice 86/109/EHS o omezení uvádění osiva některých druhů pícnin, olejnin a přadných rostlin na trh na osiva úředně uznaná jako „základní osivo“ nebo „certifikované osivo“. Směrnice Komise 92/19/EHS ze dne 23. března 1992, kterou se mění směrnice 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh. Směrnice Rady 92/33/ES ze dne 28. dubna 1992 o uvádění sadby a rozmnožovacího materiálu zeleniny mimo osivo na trh. Směrnice Komise 93/2/EHS ze dne 28. ledna 1993, kterou se mění příloha II směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh. Směrnice Komise 93/17/EHS ze dne 30. března 1993 o vymezení tříd Společenství pro základní sadbu brambor a o podmínkách a označování těchto tříd. Směrnice Komise 93/61/EHS ze dne 2. července 1993, kterou se stanoví tabulka požadavků na sadbu a rozmnožovací materiál zeleniny mimo osivo podle směrnice Rady 92/33/EHS. Směrnice Komise 93/62/EHS ze dne 5. července 1993 o prováděcích opatřeních týkajících se dohledu nad dodavateli a zařízeními a jejich kontroly v rámci směrnice Rady 92/33/EHS o uvádění na trh sadby a rozmnožovacího materiálu zeleniny mimo osivo. Směrnice Komise 95/6/ES ze dne 20. března 1995, kterou se mění přílohy I a II směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh. Směrnice Komise 96/18/ES ze dne 19. března 1996, kterou se mění některé směrnice Rady o uvádění osiva a sadby na trh. Směrnice Rady 96/72/ES ze dne 18. listopadu 1996, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/403/EHS, 69/208/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh. Směrnice Rady 98/95/ES ze dne 14. prosince 1998, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/ESH, 66/402/EHS, 66/403/EHS, 69/208/EHS, 70/457/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin, pokud se týká konsolidace vnitřního trhu, geneticky modifikovaných rostlinných odrůd a genetických zdrojů rostlin. Směrnice Rady 98/96/ES ze dne 14. prosince 1998, kterou se mění, mimo jiné ve věci neúředních inspekcí, směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/403/EHS, 69/208/EHS, 70/457/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin. Směrnice Komise 1999/8/ES ze dne 18. února 1999, kterou se mění směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh. Směrnice Komise 1999/54/ES ze dne 26. května 1999, kterou se mění směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh. Směrnice Komise 1999/66/ES ze dne 28. června 1999, kterou se stanoví požadavky na návěsku nebo jiný dokument vystavený dodavatelem na základě směrnice Rady 98/56/ES. Směrnice Rady 2001/64/ES ze dne 31. srpna 2001, kterou se mění směrnice 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh a směrnice 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh. Směrnice Rady 2002/53/ES ze dne 13. června 2002 o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin. Směrnice Rady 2002/54/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva řepy na trh. Směrnice Rady 2002/55/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva zeleniny na trh. Směrnice Rady 2002/56/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění sadby brambor na trh. Směrnice Rady 2002/57/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh. Směrnice Rady 2002/68/ES ze dne 19. července 2002, kterou se mění směrnice 2002/57/ES o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh. Směrnice Komise 2003/45/ES ze dne 28. května 2003, kterou se mění směrnice Rady 2002/57/ES o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh. Směrnice Rady 2003/61/ES ze dne 18. června 2003, kterou se mění směrnice 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh, 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh, 68/193/EHS o uvádění révového vegetativního množitelského materiálu na trh, 92/33/EHS o uvádění rozmnožovacího materiálu a sadby zeleniny s výjimkou osiva na trh, 92/34/EHS o uvádění rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce na trh, 98/56/ES o uvádění rozmnožovacího materiálu okrasných rostlin na trh, 2002/54/ES o uvádění osiva řepy na trh, 2002/55/ES o uvádění osiva zeleniny na trh, 2002/56/ES o uvádění sadby brambor na trh a 2002/57/ES o uvádění osiva olejnatých a přadných rostlin na trh s ohledem na srovnávací zkoušky a testy Společenství. Směrnice Komise 2004/55/ES ze dne 20. dubna 2004, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh. Směrnice Rady 2004/117/ES ze dne 22. prosince 2004, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS, 2002/54/ES, 2002/55/ES a 2002/57/ES, pokud jde o zkoušky pod úředním dohledem a rovnocennost osiva vyprodukovaného ve třetích zemích. Rozhodnutí Komise 2004/842/ES ze dne 1. prosince 2004 o prováděcích pravidlech, podle nichž mohou členské státy povolit uvádění na trh osiva těch odrůd, pro které byly předloženy žádosti o zapsání do katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin nebo druhů zeleniny členského státu. Směrnice Komise 2006/124/ES ze dne 5. prosince 2006, kterou se mění směrnice Rady 92/33/EHS o uvádění sadby a rozmnožovacího materiálu zeleniny mimo osivo na trh a směrnice Rady 2002/55/ES o uvádění osiva zeleniny na trh. Směrnice Komise 2007/72/ES ze dne 13. prosince 2007, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS, pokud jde o zahrnutí druhu Galega orientalis Lam. Směrnice Komise 2008/62/ES ze dne 20. června 2008, kterou se stanovují některé odchylky pro povolování zemědělských krajových odrůd a odrůd, které jsou přirozeně adaptovány na místní a regionální podmínky a ohroženy genetickou erozí, a pro uvádění osiva a sadby brambor těchto odrůd na trh. Směrnice Komise 2009/74/ES ze dne 26. června 2009, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS, 2002/55/ES a 2002/57/ES, pokud jde o botanické názvy rostlin, vědecké názvy ostatních organismů a některé přílohy směrnic 66/401/EHS, 66/402/EHS a 2002/57/ES s přihlédnutím k vývoji vědeckých a technických poznatků. Směrnice Komise 2009/145/ES, kterou se stanovují některé odchylky pro povolování krajových odrůd zeleniny a odrůd zeleniny, které se tradičně pěstují v určitých místech a oblastech a jsou ohroženy genetickou erozí, a odrůd zeleniny, které samy o sobě nemají hodnotu pro obchodní pěstování zeleniny, ale jsou vyšlechtěny pro pěstování za zvláštních podmínek, a pro uvádění osiva těchto odrůd na trh. Směrnice Komise 2010/21/EU ze dne 12. března 2010, kterou se mění příloha I směrnice Rady 91/414/EHS, pokud jde o zvláštní ustanovení týkající se klothianidinu, thiamethoxamu, fipronilu a imidaklopridu. Směrnice Komise 2010/60/EU ze dne 30. srpna 2010, kterou se stanovují některé odchylky pro uvádění směsí osiv pícnin určených k uchování přirozeného životního prostředí na trh.

^2) Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

^3) Přílohy č. 1 a 2 vyhlášky č. 215/2008 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů, ve znění pozdějších předpisů.

^3) Přílohy č. 1 a 2 vyhlášky č. 215/2008 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů, ve znění pozdějších předpisů.

^4) Vyhláška č. 215/2008 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů, ve znění pozdějších předpisů.

^4) Vyhláška č. 215/2008 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů, ve znění pozdějších předpisů.

^4) Vyhláška č. 215/2008 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů, ve znění pozdějších předpisů.

^3) Přílohy č. 1 a 2 vyhlášky č. 215/2008 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů, ve znění pozdějších předpisů.

^3) Přílohy č. 1 a 2 vyhlášky č. 215/2008 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů, ve znění pozdějších předpisů.

^3) Přílohy č. 1 a 2 vyhlášky č. 215/2008 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů, ve znění pozdějších předpisů.